Předseda Malypetr.

Místopředsedové: Taub, Langr, Košek, Onderčo, Mlčoch.

Zapisovatelé: Jaša, Pik.

171 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: ministři dr. Černý, dr. Krčmář.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr. Říha; jeho zástupci Nebuška, dr. Záděra.

Předseda (zvoní): Zahajuji 19. schůzi posl. sněmovny.

Sněmovna jest způsobilá jednati.

Ministerstvo vnitra sdělilo přípisem ze dne 5. prosince 1935, č. j. 82.117/1935-7, že na místo uprázdněné resignací posl. dr. Slávika povolalo podle § 56 řádu volení do posl. sněmovny náhradníka Jána Petroviče, podpředsedu Slovenské domoviny v Bratislavě, a že mu vydalo ověřující list poslanecký.

Jmenovaný pan poslanec dostavil se do dnešní schůze.

Poněvadž před tím podle §u 6 jedn. řádu v kanceláři sněmovní podepsal slibovací formuli, přistoupíme ke slibu podle §u 22 úst. listiny a §u 6 jedn. řádu tím způsobem, že přečtena bude ústavou předepsaná formule slibovací, pan posl. Petrovič ke mně přistoupí a vykoná slib podáním ruky a slovem "sľubujem".

Žádám o přečtení slibovací formule a pana posl. Petroviče žádám, aby přistoupil ke mně vykonat slib. (Poslanci povstávají.)

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Sľubujem, že budem verný Československej republike a že budem zachovávať zákony a svoj mandát zastávať podľa svojho najlepšieho vedomia a svedomia.

Posl. Petrovič (podávaje předsedovi ruku): Sľubujem. (Poslanci usedají.)

podle §u 2, odst. 2 jedn. řádu udělil předseda: na dnešní den posl. Polívkovi, Bayerovi, dr. inž. Touškovi; na dnešní a zítřejší den posl. Schützovi.

nemocí posl. dr. Markovič.

Za platné podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu uznal předseda dodatečné omluvy posl. Bruknera, inž. dr. Touška, Řičáře na den 7. prosince 1935.

Do výboru imunitního vyslal klub poslanců "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. Knorre za posl. dr. Neuwirtha.

Předseda vlády zaslal:

přípisem ze dne 5. prosince 1935, č. j. 21.968/35 m. r., vládní nařízení ze dne 22. listopadu 1935, č. 215 Sb. z. a n., kterým se mění zákon ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních - přikázáno výboru rozpočtovému;

přípisem ze dne 6. prosince 1935, č. j. 22.125/35 m. r., vládní nařízení ze dne 22. listopadu 1935, č. 214 Sb. z. a n., o zpracování ječmene a melasy na líh - přikázáno výborům rozpočtovému a zemědělskému.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

Zpravodajem výboru jest p. posl. Remeš.

Budeme pokračovati v podrobné rozpravě o státním rozpočtu na rok 1936, a to v prvé, politické její části, započaté v 17. schůzi sněmovny dne 6. prosince t. r. na straně "proti" p. posl. Kundt; na straně "pro" p. posl. Stunda.

Dávám slovo p. posl. Kundtovi.

Posl. Kundt (německy): Dámy a pánové!

Kapitoly 1 až 9, o kterých se zde diskutuje, obsahují výdajovou částku 2.562,000.000, a přičteme-li podíl samosprávných sborů na státních daních bez silničního fondu, částku 4.179,891.000, do níž není započítán roční příspěvek na zbrojení ve výši 315 milionů a mimořádný úvěr na zbrojení pro tento rok ve výši 360 milionů Kč, jakož i podíly na investicích. Je zajímavé zkoumati podle dřívějších rozpočtů, v jakém poměru jsou tyto výdaje k výdajům dřívějších let. Na př. rozpočet pro rok 1928, poslední to rok příznivý pro hospodářství, vykazuje pro tytéž kapitoly 1 až 9 včetně podílů samosprávných sborů částku 3.271,000.000 Kč bez příspěvku na zbrojení ve výši 315 milionů Kč. Musíme tedy konstatovati, že výdaje oproti roku 1928 jsou o 907 milionů vyšší a bez podílu samosprávných sborů o 448 milionů, i přes úsporné zákony a komise, přes rostoucí hospodářskou a sociální krisi, přes nižší daňové platy obyvatelstva a přes snížení platů úřednictvu. Přičteme-li k tomu letošní mimořádný úvěr na zbrojení jakož i řádný příspěvek na zbrojení, musíme konstatovati, že kapitoly 1 až 9 a jejich obor působnosti vykazují výdajový přírůstek 1.267,000.000 Kč proti roku 1928. Naproti tomu klesly příjmy v těchto kapitolách o 55 milionů, takže kapitoly 1 až 9 stojí hospodářství a obyvatelstvo 2.517,000.000 Kč a přičteme-li podíl samosprávných sborů, 4.810,000.000 Kč. Vezmeme-li ještě v úvahu, že obyvatelstvo musí poskytnouti úhradu pro obory veřejné správy, které spadají pod pravomoc ministerstev v kapitolách 1 až 9 a že k tomu ještě přijde zúročení dluhů těchto oborů včetně dluhů zemí, okresů a obcí v roční částce 3 1/2 miliardy, jakož i výdaje pro rozpočty obecní, okresů, zemí - bez dříve již uvedeného podílu samosprávných sborů na státních daních ve výši 6 miliard - musíme konstatovati, že celkové zatížení obyvatelstva v tomto oboru státní správy se musí určiti nejméně na 14 miliard ročně, do kteréhož obnosu nejsou ještě započteny pense, odpočivné a jiné platy.

Je tedy oprávněné, podrobíme-li kapitoly 1 až 9 rozpočtu zásadnímu a podrobnému zkoumáni, a toto oprávnění je dáno na německé straně tím spíše, protože německé obyvatelstvo tohoto státu jen podle národnostního klíče musí ročně poskytovati 3.144,000.000 Kč, nehledě k tomu, že obyvatelstvo německého území podle národnostního klíče přispívá ročně ke dluhu státu, obcí, okresů a zemí nejméně částkou 3 1/2 miliardy. Dovolíte mi, abych k tomu řekl něco zásadního, i když snad v jedné z posledních schůzí sněmovny kol. Zeminová prohlásila, že není zapotřebí našich mímění a našich hlasů v této věci. Jistě nám k tomu dáte právo, ježto máme také povinnost přispívati na daně. Chce-li nám někdo upírati právo mluviti spolu s jinými k těmto věcem, bylo by nutným logickým důsledkem toho, zprostiti nás také povinností, které máme v těchto kapitolách.

Co se jednotlivých kapitol týče, řekl jsem již v rozpočtovém výboru, o kapitole "President a kancelář presidenta republiky", že nemáme zásadně nic podstatného, co bychom namítli. Naopak uznáváme nutnost státní representace a zároveň s ní celý demokratický systém, který je zosobňován touto representací. Dovolili jsme si však poukázati, že by bylo zásluhou pana presidenta, kdyby amnestii jednou nařízenou za účelem odstranění psychologických momentů, které působí rušivě při spolupráci národů, opakoval a těším se, že jsem v poslední době něco o tom četl, a doufám, že je pravdou, že bude poskytnuta amnestie a abolice. Přál bych si jen, aby ji ministerstvo spravedlnosti navrhlo se stejnou velkorysostí, s jakou státní zastupitelství vždy rychle a bez důkazů zavádějí řízení podle §u 2. Mám na mysli čas od roku 1931 až do roku 1934.

Ke kapitole "předsednictvo ministerské rady" jsem si dovolil navrhnouti, aby nejen pro hospodářství, nýbrž i pro národnostní otázku a její řešení bylo zřízeno oddělení u předsednictva ministerské rady. To byl také důvod, proč časopis "Sozialdemokrat" tvrdil, že jsem ukradl myšlenku kol. Jaksche. Konstatuji, že se národnostní otázkou obírám již 10 let a že jsem v různých kruzích, tak na př. v roce 1932 ve Společnosti pro studium menšinových otázek, která zasedá pod předsednictvím ministra Krofty, přednášel o nejrůznějších východiscích pro vyjasnění národnostní otázky. Nepředstavuji si oddělení u předsednictva ministerské rady tak skromně jako kol. Jaksch, ale tak, aby skutečně jím byl konečně účinně vyřešen problém, který vedle sociální otázky náleží k nejpodstatnějším problémům našeho státu. Přirozeně se těším, že i u kol. Jaksche se zase probouzejí myšlenky, které věnují národnostní otázce více pozornosti, než tomu s této strany bylo po léta.

Ke kapitole "ministerstvo pro zahraniční věci" zaujali jsme v rozpočtovém výboru jasné stanovisko. Chtěl bych zde jen poukázati na škodlivou zahraniční propagandu, kterou provádí část tisku podporovaného ministerstvem pro zahraniční věci. Uvažte jen, jak to asi působí v cizině, jestliže 31/2 milionu státních občanů je neustále oficiosním tiskem označováno, jako by byli živly státu nepřátelskými a nespolehlivými státními občany, nehledě k tomu, že i ostatní menšiny tohoto státu jsou jedním dechem podobně označovány. Jaké vážnosti dostane se státu v cizině, poukazuje-li oficiosní tisk stále na to, že tak ohromné procento obyvatelstva je protistátní. Co si asi lidé pomyslí o konsolidaci našeho státu, představuje-li se oficiosní tisk zahraničního ministerstva cizinci tím způsobem, že se stát skládá ve velké míře z nepřátel státu. Tím musí hodnocení státu a jeho oceňování jako spojence klesnouti a bylo by účelným, aby velkých milionů, které plynou z této kapitoly - a byla zase zvýšena - na propagandu, bylo použito způsobem, který nepoškozuje vážnost našeho státu v cizině, jak to rád činí náš oficiosní tisk. Není také správné, že oficiosní tisk, který je placen všemi občany státu, zasahuje při volbách ve vnitropolitických věcech, aby se tak sloužilo určitým politickým stranám. Neshoduje se to také s nadstranickou a seriosní povahou, která by měla býti vlastností právě ministerstva pro zahraniční věci, má-li požívati důvěry všech kruhů obyvatelstva.

Ke kapitole "ministerstvo spravedlnosti" mluvil již můj kol. Neuwirth. Dovolím si nyní přejíti k nejdůležitějšímu oboru ve vnitrostátní správě. Pan předseda vlády dr. Hodža poukázal s tohoto místa na to, aby se nikdo nespokojil s pouhým letmým pohledem na povrch denního veřejného života. A nespokojíme-li se s letmým pohledem na povrch, který vždy vypadá tak, jako by bylo vše v pořádku a jako by demokracie byla prováděna vzorně podle ducha ústavy státu, kritisují nás jako odpůrce státu. Náš názor na celou správní a soudní praxi a na výdaje pro kapitoly 1 až 9 rád bych jen krátce precisoval takto: Při poměrně nízkém podílu justičních orgánů na výdajích těchto kapitol se u nás mnoho a draze militarisuje, politisuje a spravuje. Především se u nás politisuje a spravuje v míře, která neodpovídá ani hospodářské síle našeho státu ani jeho rozloze, jelikož jest konec konců malým státem střední velikosti.

Všimneme-li si, chtěl bych se toho jen dotknouti, že vojenské výdaje jsou od roku 1918 až do dneška na stejné výši jako náš státní dluh, při čemž máme ještě ve státním dluhu položky, které byly převzaty z dob Rakouska, pak bych chtěl zde jen zdůrazniti, že se asi také zde nehospodaří zcela přiměřeně hospodářským poměrům a silám našeho státu, ačkoliv je to pochopitelné a nutné, že každý stát klade přiměřenou váhu na svou vnější bezpečnost. Především však spravujeme příliš draze a jak jsem na srovnání s rokem 1928 dokázal, stále dráže. Při tom bych chtěl zdůrazniti, že veřejná správa je často vedena špatně, často nespravedlivě a stále méně demokraticky. Chtěl bych se pokusiti to poněkud dokázati a potom připojiti, proč a z jakých politických důvodů děláme politiku nestranně a často neodpovědně a nedemokraticky.

O svém tvrzení, že správa je často vedena špatně, nemohu se nepřímo odvolati na nikoho jiného než na pana předsedu vlády dr. Hodžu samého, který teprve před málo dny zde přednesl veliký referát. Konstatuje-li, že je nutno upevniti a zvýšiti vážnost a důvěru obyvatelstva v právní řád, žádá-li zlepšení všeobecných právních předpisů, naznačil tím, že nebylo podniknuto vše pro uskutečnění přiměřené důvěry obyvatelstva ve veřejnou správu. Poukazuje také na to, že bude postaráno, aby orgány veřejné správy dbaly judikatury správního soudu, kteréžto orgány pohlížely až dosud na rozhodnutí správního soudu jako na rozhodnutí v jednotlivém případě, ale nikdy jako na normu, kterou se mají říditi v podobných případech. Uznává-li pan předseda vlády za nutné vytvořiti právní poradní sbor jako poradní orgán předsedy vlády, aby zajistil jednoznačnou a jednotnou interpretaci právních norem a zabránil nezákonnému postupu státních orgánů, dal tím jasně najevo, že v naší veřejné správě není v tomto smyslu všechno v pořádku. Co se právního poradního sboru týče, chtěl bych si dovoliti ohlásiti nárok, aby byl v něm poměrně zastoupen také německý živel státu a to muži ze soudnictví, kteří požívají důvěry většiny obyvatelstva a nikoliv muži, které snad hodláte vyhledati v rozporu s demokratickou zásadou většiny. Mohu se jen těšiti, že všechna tvrzení, která jsem pronesl v rozpočtovém výboru, potvrdil pan předseda vlády a že vše, co jsem vylíčil jako nutné, má podle jeho prohlášení býti provedeno. Chceme doufati, že se tak stane a chceme potom přiměřeně spolupůsobiti, jak jsme až dosud vždy upozorňovali na nemožnosti a neobjektivnosti a na nedemokratický postup v celé naší státní správě.

Při těchto věcech bych chtěl upozorniti ještě na některá fakta. Musím konstatovati, že máme velice pomalou veřejnou státní správu. Naše veřejná správa je dílem nemoderní, dílem mimořádně formalistická a dílem utopena v papíru. Je nemoderní, protože telefon a moderní technické provozní prostředky pro kancelář jsou pro ni neznámou věcí. Je pomalá, protože vychází najevo, že bez vnější pomoci se akty veřejné správy nevyřizují v přiměřených lhůtách.

Dal jsem si práci a zkoumal jsem asi 1000 aktů veřejné správy z posledních dvou let. Na základě těchto poznatků musím konstatovati, že je hrozivé, jak dlouhou dobu některé z oborů naší veřejné správy potřebují k vyřízení nejprostších a podle zákona zcela jasných případů. Kdyby se tak pomalý způsob práce objevil v soukromo-hospodářském podniku, zakročilo by se ihned přiměřeným způsobem. Stát si může dovoliti za vysoké daně pomalu spravovati. Tento pomalý postup ve veřejné správě způsobil, že tak zvané intervence jsou hlavním zaměstnáním členů sněmoven našeho státu. Účelem intervencí je jenom, aby spisy nezůstaly po léta ležeti v nějaké zásuvce, nýbrž byly vyřízeny. Tím se vlastně poslanci odnímají jeho vlastní veliké úkoly a je degradován na poslíčka svého voliče, protože veřejná správa nefunguje tak, jak to má býti. Zde bych chtěl učiniti poznámku k prohlášení ministra Spiny. Poukázal v Mostě na to, že ten, kdo chce, aby intervence v jeho věci byla odmítnuta, má jíti k sudetskoněmecké straně. Chtěl bych však naše správní úředníky z veliké části vzíti v ochranu proti podezření, že neobjektivně béřou zřetel jen na intervence vládních stran. Musím toto obvinění našich správních úředníků aktivním ministrem odmítnouti, protože podle své vlastní zkušenosti jsem zjistil, že tomu tak není, alespoň nikoliv v té míře, jak to směl říci aktivní ministr. Na druhé straně musím zase konstatovati, že, vidí-li ministr Spina jádro politické činnosti a politického úspěchu v tom, že se intervenuje a že se tím vlastně dělá to, co konec konců má úřednictvo dělati samo, je to příliš úzký okruh pro úkoly, které jsou vytčeny československému poslanci. Ostatně bude ještě dosti příležitosti, aby z vyššího místa byla dána odpověď na otázku, kterou nutně vyvolal výrok ministra vzniklý z rozmrzelosti a nervosity.

Důvodem pomalosti naší veřejné správy je také toto: Zákony poskytují sice nižším instancím naší veřejné správy neobyčejně široké pole pro volnou úvahu, ale nižší úřednictvo často neví, co s tím počíti. Stalo se praksí, že žádný akt nebo alespoň jisté druhy aktů nevyřizuje okresní politický úřad dříve, dokud není učiněn zákonem nezamýšlenou cestou dotaz na zemský úřad a než zase zemský úřad se teprve nedotáže telefonicky ministerstva vnitra. Tak byla přes decentralisaci obsaženou v zákonech prakticky zavedena centralisace, která neodpovídá zákonodárství a duchu ústavy našeho státu, protože okresním úřadům bylo poskytnuto příliš široké volné uvážení. Tím se stává, že nejprostší akt, na př. povolení spolkové slavnosti trvá věčnost, než je vyřízen, protože takto - zde činím odpovědny politické strany, které mluví do všech věcí veřejné správy - se úředník okresního úřadu neodváží povoliti ani malou letní slavnost, aniž se před tím kryl u zemského úřadu a tento zase u ministerstva vnitra a tam zase u ministerské rady nebo u vedoucích činitelů politických stran. Tak systém politických stran, které neustále mluví do politické správy a ničí svobodu úředníka, zavedl stav, který nejen že je v rozporu se zákony, nýbrž také poškozuje státní občany a hospodářství.