Místopředseda dr. Markovič (zvoní):
Prosím o kľud. (Posl. Beuer [německy]:
Vysvětlete nám raději tu krádež!)
Posl. Hollube (pokračuje): Právě
jsem to vysvětlil, nemáte-li uši, je mi toho
velmi líto.
Bojoval jsem z nejsvětějšího přesvědčení
s nasazením života za program komunistické
Internacionály. Pane Beuer, můžete mi
však dokázati, že jste se zasadil jen jedenkrát
takovým způsobem o svou myšlenku, že jste
za svou ideu jedenkrát dal v šanc svůj život?
(Hluk. - Místopředseda dr. Markovič
zvoní.) Jen kdyby se srovnávala vaše slova
s vašimi činy... (Hluk.) Zde přichází
k platnosti jednotná fronta, zde drží sociální
demokraté dohromady s komunisty, když jde o poslance
sudetskoněmecké strany. (Výkřiky.)
Ale pane Beuer, musím vám již připomenouti,
abyste srovnal svoje činy se svými slovy. Nebudete
přece asi míniti dny, kdy jste bojoval pro proletářskou
revoluci, když jste ještě konal služby vojenského
rasa jako císařský a královský
nadporučík. (Potlesk, veselost, hluk.)
Tehdy, když jste konal své rekovné činy
pro rakouskou dynastii habsburského domu. (Hluk.) Pane
Beuer, proč zde nezůstanete, proč
odtud utíkáte? (Výkřiky poslanců
sudetskoněmecké i komunistické strany.)
Místopředseda dr. Markovič (zvoní):
Prosím pána posl. Sandnera o kľud.
(Výkřiky posl. dr. Köllnera a Katze.)
Volám pána posl. dr. Köllnera k poriadku.
(Výkřiky posl. Katze.)
Pána posl. Katza prosím, aby zachoval kľud.
(Výkřiky posl. Katze.) Prosím pána
posl. Katza znovu o kľud.
Posl. Hollube (pokračuje): Již
před deseti lety byla vaše sláva z vaší
činnosti v liberecké oblasti veřejně
pranýřována. Pane Beuer, konstatuji,
že jste tehdy nebyl člověkem, jenž by
se mohl někomu postaviti jako bojovník, neopustil
jste řečnickou tribunu s vypjatou hrdinnou hrudí,
nýbrž sestoupil jste s řečnické
tribuny jako ztroskotaný vrak, abych použil tohoto
námořnického výrazu. (Hluk. -
Výkřiky.)
Místopředseda dr. Markovič (zvoní):
Prosím o kľud. (Výkřiky posl.
Katze a dr. Peterse.) Pána posl. Katza prosím
po tretie, aby zachoval kľud. (Výkřiky.)
Prosím pána rečníka, aby pokračoval.
Posl. Hollube (pokračuje): Když
se pan Beuer tak snažně namáhá,
aby vyhrabal moje trestné činy z roku 1922, které
se staly čistě v politické službě,
a oznámil je tisku, táži se vás (obrácen
k poslanci Beuerovi), proč nemluvíte o rozsudcích,
které mám v kapse, o rozsudku na čtyři
týdny vězení, které jsem dostal r.
1932. (Hluk.) Proč zatajujete tento trest, či
věříte, že je možno změniti
i tento trest v kriminální? (Hluk.) Umíte
vysloviti obvinění, ale jste příliš
zbabělý, abyste vyslyšel protivníka.
To je to nejpodlejší z vaší demagogie.
(Výkřiky. - Hluk.)
Místopředseda dr. Markovič (zvoní):
Prosím o kľud. (Výkřiky.)
Posl. Hollube (pokračuje): Umíte
obviňovati, ale nejste muži, kteří přijímají
také odpovědi. (Německé výkřiky:
To zamezujete takovými výtržnostmi!
- Výkřiky posl. Sandnera, dr. Peterse, Katze,
Beuera.)
Místopředseda dr. Markovič (zvoní):
Prosím o kľud. (Výkřiky posl.
dr. Köllnera.) Volám pána posl. dr. Köllnera
po druhé k poriadku.
Posl. Hollube (pokračuje): Zdá
se, jako by posl. Beuer měl vyslovený zájem
o starožitnosti. Pro to máte zájem, ale o věcech
novějšího data nevíte nic. (Hluk.
- Výkřiky.)
Místopředseda dr. Markovič (zvoní):
Prosím o kľud. Prosím pána posl.
Katza, aby zachoval kľud.
Posl. Hollube (pokračuje): Chtěl
bych rád panu Beuerovi připomenouti podzim,
říjnové a listopadové dny 1932, kdy
byl rozpuštěn Svaz sovětských přátel,
když jsem tenkrát byl odsouzen jako proletář
ve službě pro komunistickou stranu. (Hluk.) Tu
jste příliš zbabělý, abyste to
vypočetl, nebo se soužíte, mluvím-li
o těchto věcech? Proč jste to zamlčel?
Kdo má odvahu pomlouvati lidi, musí také
míti čest, aby se přiznal k pravdě.
K tomu jste však neměl nikdy chuti.
Místopředseda dr. Markovič (zvoní):
Prosím pána rečníka, aby skončil.
Jeho rečnícka lehota už uplynula.
Posl. Hollube (pokračuje): Nezmínil
jste se úmyslně o tomto trestu, poněvadž
se stydíte objasniti sněmovně také
v tomto případě, jaké nehorázné
pomluvy jste se vůči mně dopustil. (Hluk.)
Místopředseda dr. Markovič (zvoní):
Prosím o kľud.
Posl. Hollube (pokračuje): Ale vám,
Čechům, Slovákům a Maďarům,
říkám: Rozdrťte bolševismus a zachraňte
svůj národ. (Potlesk sudetskoněmeckých
poslanců. - Výkřiky. - Hluk.)
Místopředseda dr. Markovič (zvoní):
Ďalej má slovo pán posl. Beuer.
Posl. Beuer [německy]: Slavná
sněmovno!
Posl. Hollube zahájil své vývody tím,
že protestoval proti scénám zde v této
sněmovně, které jsou přímo
s jeho jménem spojeny. Nikdy by nebylo došlo k těmto
scénám, kdyby sudetskoněmecká strana,
jejíž vůdce teprve před několika
dny opět mluvil o "čistotě a čistotnosti
v politice", se neodvážila na vedoucí
místa postaviti lidi, kteří byli již
nejen soudně, nýbrž také mravně
a politicky před celou veřejností odsouzeni.
(Německé výkřiky: Vámi!)
Konstatuji zde: Posl. Hollube nevysvětlil zde
ani případ své krádeže (Hluk.),
ani nezaujal opravdu stanoviska k druhému případu
Hollubeho, který se nyní projednává.
Opustil tribunu jako již dříve trestaný
zloděj a pomlouvač, který bude co nejdříve
potrestán.
Místopředseda dr. Markovič (zvoní):
Volám pána rečníka pre tento výraz
k poriadku.
Posl. Beuer (pokračuje): Pan Hollube
zde odkázal na shromáždění, které
se prý konalo již před rokem. Prohlašuji
zde: Nevím nic o tomto shromáždění,
neslyšel jsem nikdy ani jediného slova o tomto shromáždění.
Kdybych se byl býval o tom dověděl, byl bych
už tenkrát podal proti Hollubemu žalobu
pro urážku na cti. Hollube odkázal zde
na svou takřka revoluční minulost a pokusil
se tím objasniti černou skvrnu na svém trestním
rejstříku, že se pokusil učiniti z
této krádeže hrdinný revoluční
čin. (Výkřiky.) Kdyby byl stál
Hollube tenkrát před soudem pro revoluční
jednání, nebyl by býval odsouzen pro krádež,
nýbrž pro porušení veřejného
míru, pro vzpouru, pro úklad proti německé
republice. Kdyby bylo šlo o politický delikt, byl
by býval Hollube již před mnohými
lety amnestován.
V právním posudku, který jsme si opatřili
od jednoho z berlínských advokátů,
bylo výslovně ryze právnickými argumenty
dokázáno, že podkladem deliktu pana Hollubeho
nebyly politické, nýbrž nečestné
motivy. Kromě toho jest známou věcí,
že v roce 1922, kdy byl pan Hollube pro krádež
v Dortmundě odsouzen, již se neprováděly
procesy z Kappova puče. (Výkřiky.) Ostatně
jsme důkladně prohlédli listiny všech
těch, kteří byli tehdy odsouzeni pro účast
v revolučních bojích, ale nenašli jsme
mezi nimi jméno Hollube. Jedno jest jisté:
kdyby byl býval poslanec Hollube opravdu tím
"Spartakistou" a "bojovníkem na barikádách",
za kterého se vydává, nebyl by promeškal
v naší straně, jejímž členem
přechodně byl, mluviti o tom a chlubiti se tímto
hrdinným revolučním činem. Po celé
trvání svého členství v naší
straně, z které Hollube neodešel dobrovolně,
nýbrž byl vyhozen... (Posl. Hollube [německy]:
To je lež!)
Místopředseda dr. Markovič (zvoní):
Volám pána posl. Hollube pre tento výrok
k poriadku.
Posl. Beuer (pokračuje):...po celou tuto
dobu si Hollube ani jedenkrát nevzpomněl
na svou "revoluční minulost" a byl by
to docela jistě udělal, protože zkusil všechno
možné, aby hrál v naší straně
významný politický úkol. Konečně
vzpomněl pan Hollube, aby nás odvrátil
od své vlastní věci, na mou tak zvanou "vojenskou
minulost", při čemž mne také bez
poplatků povýšil na nadporučíka,
kterým jsem vůbec nebyl. (Posl. Hollube [německy]:
Ale byl jste předsedou buršáckého
studentského sdružení!) Ano, jako 17letý!
Mohu se odvolati na to, že tato věc byla již
r. 1923 projednána před celou veřejností
při procesu pro urážku na cti, který
jsem sám zahájil. Ani jeden ze svědků,
kteří byli vaší předchůdkyní,
německou stranou nacionální, v souvislosti
s nečestným počínáním
proti mně vedeni, nemohl proti mně vznésti
výčitku skutečného špatného
nakládání s vojáky, a tato skutečnost
byla také výslovně v soudním rozhodnutí
zjištěna. Ale právě sudetskoněmecká
strana má nejmenší právo vzpomínati
na moji tak zvanou "vojenskou minulost". Ještě
koncem r. 1918 jsem si vyvodil ze strašných zážitků
světové války jediné možný,
jediné správný důsledek tím,
že jsem se připojil k socialistickému hnutí
dělníků a že bojuji od té doby
proti válce, proti opakování tohoto zločinu
války a pro mír. Ale jak je to s vámi, pánové
ze sudetsko-německé strany? Jaké důsledky
jste si vy vlastně vyvodili z tak zvané "ocelové
lázně národů", ke které
tehdy tak oduševněně vyzývali
vaši političtí otcové a dědové,
páni Wolf, Heine, Teufel a společníci? Vždyť
je to vaše strana, která dnes při každé
příležitosti uvádí ducha zákopů
z poslední světové války. Vždyť
je to vaše strana, v jejíchž řadách
jsou váleční štváči. Vždyť
je to vaše strana, která se chlubí členstvím
německých záložních důstojníků.
Ve vašich řadách jsou však nejen němečtí
záložní důstojníci, nýbrž
také sta bývalých aktivních důstojníků
cís. a král. armády, ba ve vašem hlavním
vedení a v senátním klubu jsou dokonce bývalí
majorové a hejtmané. Když se již vzpomíná
na "vojenskou minulost", obraťte se tedy laskavě
na vlastní řady, tam sedí váleční
štváči, tam sedí skuteční
vojenští rasové, bývalí, ale
také budoucí rasové vojáků,
kteří s netrpělivostí čekají
na to, až jim dá vypuknutí války příležitost
vykonávati své krvavé řemeslo. (Hluk.
- Výkřiky.)
Místopředseda dr. Markovič (zvoní):
Ráčte zachovať kľud.
Posl. Beuer (pokračuje): Sudetskoněmecká
strana nemá práva, aby vystupovala jako soudce politických
mravů zde v této sněmovně. (Výkřiky
posl. Schenka.)
Místopředseda dr. Markovič (zvoní):
Prosím pána posl. Schenka, aby zachoval
kľud.
Posl. Beuer (pokračuje): Vy jste vinni,
že dochází k takovým scénám.
Sudetskoněmecká strana vyšla z těchto
rozprav jako vyřízená politicky a mravně.
(Potlesk komunistických poslanců.)
Místopředseda dr. Markovič (zvoní):
Ku slovu nie je už nikto prihlásený, rozprava
je skončená.
Dávam slovo k doslovu pánu zpravodajcovi posl. Dlouhému.
Zpravodaj posl. Dlouhý: Slavná sněmovno!
Pan posl. Hollube ve svém výkladu se téměř
nedotkl záležitosti, pro niž byl žalován,
tudíž nemohu míti k tomu poznámek. Doporučuji
slavné sněmovně, aby usnesení imunitního
výboru schválila a posl. Hollube vydala.
(Souhlas.)
Místopředseda dr. Markovič (zvoní):
Budeme hlasovať.
Pán zpravodajca navrhuje menom výboru imunitného,
aby posl. snemovňa svolila k trest. stíhaniu posl.
Hollube.
Kto s týmto návrhom pána zpravodajcu súhlasí,
nech zdvihne ruku. (Děje se.)
To je väčšina. Tým posl. snemovňa
usniesla sa svoliť k trest. stíhaniu posl.
Hollube.
Tým je vybavený 5. odstavec poriadku.
Pristúpime k prejadnávaniu ďalšieho odstavca,
ktorým je:
Zpravodajcom je p. posl. Lichner. Dávam mu slovo.
Zpravodaj posl. Lichner: Slávna snemovňa!
Súkromný žalobca Jaroslav Hovorka žaluje
posl. Bergmanna pre ublíženie na cti pomluvou,
ktorej sa týž mal dopustiť ako starosta mesta
Brandýsa n. L. vo verejnej vyhláške.
Vzhľadom k tomu, že posl. Bergmann vydal uvedenú
vyhlášku za cieľom čiste informatívnym,
nemieniac nijako ublížiť na cti súkromnému
žalobcovi, a poneváč vec nieje takého
rázu, aby odôvodňovala rušenie obžalovaného
vo výkone poslaneckého mandátu, usniesol
sa imunitný výbor navrhnúť posl. snemovni,
aby posl. Bergmanna k trestnému stihaniu nevydala.
Prosím slávnu snemovňu, aby tento návrh
imunitného výboru schválila. (Souhlas.)
Místopředseda dr. Markovič (zvoní):
Ku slovu nie je nikto prihlásený, rozprava odpadá
a pristúpime ku hlasovaniu.
Pán zpravodajca navrhuje menom výboru imunitného,
aby posl. snemovňa nesvolila k trest. stíhaniu posl.
Bergmanna.
Kto s týmto návrhom pána zpravodajcu súhlasí,
nech zdvihne ruku. (Děje se.)
To je väčšina. Tým posl. snemovňa
usniesla sa nesvoliť k trest. stíhaniu posl.
Bergmanna.
Tým je vybavený 6. odstavec poriadku.
Pristúpíme k prejadnávaniu ďalšieho
odstavca, ktorým je:
Smrťou člena Stáleho výboru Bohumíra
Bradáča uprázdnilo sa miesto člena
Stáleho výboru.
Podľa odst. 4 citovaného paragrafu vykoná sa
za ubudnutého člena voľba doplňovacia
na zbývajúcu časť funkčného
obdobia Stáleho výboru. Pri tom novo zvolený
musí náležať tejže skupine ako člen
ubudlý, iba že by skupina táto odoprela volieb
sa účastniť alebo kandidáta nenavrhla.
Na podanej kandidátnej listine tej istej skupiny navrhnutý
je za člena Stáleho výboru poslanec Malypetr.
Pristúpime tedy k voľbe, ktorú pre zjednodušenie
dám podľa §u 61 jedn. poriadku previesť
zdvihnutím ruky. (Námitek nebylo.)
Námietok niet.
Kto tedy súhlasí, aby členom Stáleho
výboru bol zvolený posl. Malypetr, nech zdvihne
ruku! (Děje se.)
To je väčšina. Posl. Malypetr je zvolený
členom Stáleho výboru.
Tým je vybavený posledný odstavec poriadku.
Pred ukončením schôdze ešte sdeľujem:
K definitívnym voľbám miestopredsedov, zapisovaťelov
a poriadateľov, vykonaným v 10. schôdzi snemovne
dňa 6. novembra t. r., sdeľujem, že dodatočným
prehlásením prijali voľbu aj tí zvolení,
ktorí po voľbe samotnej prijatie funkcie neprehlásili.
podle §u 2, odst. 2 jedn. řádu obdrželi
na dnešní den posl. Kosik, Borkaňuk,
Schmidke.
nemocí posl. Kliment.
posl. Otáhala ministru železnic o ustanovování
železničních zaměstnanců definitivními
(č. D 31-IV).
Místopředseda dr. Markovič oznámil,
že předsednictvo se usneslo, aby příští
schůze svolána byla písemně s pořadem,
který podle §u 40 a §u 9, odst. 1, lit. d) jedn.
řádu určí předsednictvo.