Definitivní uspořádání státního
dluhu výměnou za dluhopisy nové s úrokovou
mírou vyjadřující stav po snížení
úroku opatřením výše uvedeným,
které jest zamýšleno, by bylo závěrečným
aktem organisace státních papírů.
Tato organisace by byla ovšem již povahy ryze formální
úpravy, neměnila by již ničeho na stavu
dosaženém kuponovou daní a svrchu dotčeným
novým opatřením a sledovala by jen zjednodušení
a konsolidaci státního dluhu na dluhopisy vyjadřující
skutečný stav. Kuponová daň by tím
ovšem odpadla. V úpravě by bylo pamatováno
na pravidelné umořování státního
dluhu.
V zájmu rovnoměrnosti snížení
úrokových výnosů mají se postihnouti
mimořádnou daní jiné kapitálové
výnosy a zvláště úroky z některých
nestátních cenných papírů pevně
zúročitelných, pokud výnos daně
u poslednějších papírů s úrokovým
výnosem 5% nebo více nejde ve prospěch dlužníka.
Zmiňuji se konečně o otázce zadlužení
veřejnými daněmi a dávkami, která
jest stejně také součástí problému
daňové administrativy. Řešení
této otázky se týká především
nedoplatků, které spadají do doby před
krisí, u nichž zejména nutno vycházeti
z faktu jejich zhodnocení během let krisových.
Zamýšlený postup finanční správy
nemůže se však omezovati jen na otázku
daňového zadlužení, nýbrž
musí směřovati k uspořádání
celého souboru otázek zdanění se zvláštním
zřetelem k potřebám hospodářského
podnikání vzhledem ke krisovému jeho stavu.
Jde tu o zjednodušený postup, kterým by bylo
zaručeno bez těžkopádného a zdlouhavého
instančního vyřizování za spoluúčasti
mimoúředních expertů zjištění
konečného stavu pohledávek státu za
poplatníkem s hlediska jejich dobytelnosti po jejich přezkoumán
ní a vyřízení všech pendentních
opravných prostředků nebo jakýchkoliv
jiných nepravidelností. (Výkřiky.)
Postup tento předpokládá nerušený
chod vyměřování, předpisování
a vymáhání běžných daní
a bude jej tudíž nutno úplně odděliti
od normální běžné úřední
činnosti. Je-li toto konečné uspořádání
daňových kont eminentním zájmem poplatníků,
bude jim musiti záležeti nyní ve zvýšené
míře na bezvadném plnění povinností
vůči státu, poněvadž jen za těchto
okolností mohou očekávati, že bude na
ně vzat zřetel při případné
likvidaci jejich starých závazků. Toto zjednání
pořádku u finančních úřadů
bude zařízeno správním opatřením
finanční správy.
Z tohoto výpočtu jest zřejmo, že zamýšlené
úlevy pro dlužníka netýkají se
jen dlužníka soukromého, nýbrž
i státu. Úspory z těchto úlev vyplývající
neprojeví se tedy pouze v oboru hospodářství
soukromého, pro něž znamenají nesporně
úlevy jdoucí do několika set milionů
korun, nýbrž přinášejí úlevy,
nehledíc k administrativnímu uspořádání
poměru státu k poplatníkům, i hospodářství
státnímu, jejich efekt jest také vyjádřen
v příslušných položkách
rozpočtu na rok 1936. Úpravy tyto jsou, jak vidno
z výpočtu příslušných
opatření, často v souvislosti s finančně-právními
úpravami daní a dávek
Také řada úprav dosavadních daní
a dávek resp. zavedení nových, která
náleží do souboru hospodářských
opatření tvořících částečně
také předpoklady pro sestavení hospodářského
plánu na rok 1936, není vedena jen zřeteli
fiskálními, které by byly protichůdné
zájmu na zvýšení hospodářské
produktivity, nýbrž nutno na ně pohlížeti
také s obecných hledisek hospodářských,
kterými jsou diktovány. V těchto úpravách
docházejí výrazu tyto zásady:
1. Předlohy zákonů a nařízení,
jichž normy sledují zvýšení příjmů
pro státní pokladnu. Jsou to zvláště
některé předlohy, s nimiž počítá
již rozpočet na rok 1936. Zde nutno také zvláště
upozorniti na jednotnou úpravu daně rentové
pro všechny druhy vkladů u peněžních
ústavů. V této úpravě jde také
o zachycení výnosů plynoucích do ciziny,
pokud jistě neoprávněně nebyly posud
zachyceny dosavadními předpisy o dani rentové,
ať přímo nebo srážkou vybírané.
Opatřeními těmi mají býti dále
jednak odčerpávány neúměrné
zisky příslušných výrobních
odvětví nebo daňově parifikováno
zatížení úrokových výnosů
se zřetelem na úpravu úrokové míry.
2. Úprava dosavadních zákonných předpisů,
která má za účel rovnoměrněji
rozděliti daňové břemeno v rámci
jednotlivých daňových příjmů
na jedné straně a daňových subjektů
na druhé straně. Změny tyto se podávají
ze zkušeností nabytých za platnosti příslušných
zákonných předpisů. Jde zde zvláště
o zákon o daních přímých a
zákon o dani z obratu a dani přepychové.
Příslušné zákonné úpravy
ať formálněprávní nebo i materielních
norem doplňují mezery zákona nebo i jeho
nejasnosti přesněji vyjadřují, aby
postiženy byly i příjmy a výnosy, jež
až posud neodůvodněně unikaly zdanění.
Úpravy ty sledují tedy cíl daňové
spravedlnosti. Zvýšení výnosu pro státní
pokladnu přichází zde až v druhé
řadě v úvahu.
3. Zákonné úpravy, které sledují
účel přizpůsobiti příslušné
předpisy změněným hospodářským
poměrům, nebo úpravy jdoucí souběžně
s jejich vývojem.
Sem náleží řada opatření
v oboru přímých daní, zvláště
pak novela zákona o stabilisačních bilancích,
jejíž ustanovení má kromě obecné
úpravy, podávající se ze změny
v hodnotách příslušných investic,
za účel postihnouti ty případy, ve
kterých bylo výhod zákona o stabilisačních
bilancích využito nad míru zákonem tím
zamýšlenou.
4. Zákonné úpravy, které jsou výsledkem
snah o reorganisaci formálních i materielních
předpisů finančně-právních,
ve směru jejich zjednodušení. Zde jde o příslušné
normy obsažené v novele zákona o přímých
daních a o dani z obratu a dani přepychové.
5. Změny zákona o přímých daních,
které zamýšlejí nejen zjednodušiti
formální a materielní předpisy o ukládání
daní, nýbrž které znamenají skutečnou
úlevu pro malé poplatníky daně důchodové
a všeobecné daně výdělkové.
Jde zde zvláště o vyměřování
těchto daní na dvě léta bez podání
přiznání poplatníkem.
Podrobnosti příslušných norem jsou obsaženy
v zákonných předlohách a jejich odůvodnění,
které budou předmětem projednání
Národního shromáždění.
Souběžné provedení těchto úprav,
ať jde o úpravu úrokové míry
v souvislosti s řešením problému zadlužení
nebo o nové daně a dávky, resp. o revisi
dosavadních finančně-právních
předpisů, jsou předpokladem, jak jsem již
dříve zdůraznil, pro sestavení hospodářského
plánu na rok 1936 na vyrovnané základně.
Na druhé straně jest předložení
vyrovnaného rozpočtu přesvědčivým
důkazem o nutnosti všech dalekosáhlých
opatření, o kterých jsem právě
podával zprávu. Tento vyrovnaný rozpočet
musí býti zároveň zárukou,
že oběti, které opatřeními těmi
jsou ukládány, nebudou nadarmo, že zajišťujíce
na jedné straně tuto rovnováhu rozpočtovou,
zaručují na druhé straně stabilitu
hospodářské základny, na níž
musí spočívati výstavba hospodářského
vývoje. Dosavadní stav nás opravňuje
k naději, že to bude cesta vývoje vzestupného.
Státní rozpočet na rok 1936 jest takto závěrečným
aktem úprav, z nichž některé již
dříve připravovány, teprve nyní
mohly býti uskutečněny. V číslicích
rozpočtových jest obsažen finanční
účinek těchto opatření, pokud
ve směru snížení výdajů
nebo zvýšení příjmů tangují
hospodářství státu. Vzhledem k souběžnosti
ostatních hospodářských řešení
s rozpočtem vyžadovalo vypracování státního
hospodářského plánu na příští
rok, které se dělo v těsné součinnosti
s parlamentní úspornou a kontrolní komisí,
tentokráte delší doby.
Ve státním rozpočtu na r. 1936 stanoví
se veškeré výdaje státní správy
částkou 8.032,195.900 Kč a na jejich úhradu
příjmy částkou 8.033,531.000 Kč.
Státní rozpočet na rok 1936 vykazuje přebytek
1,335.100 Kč. Úroveň rozpočtu na rok
1936 jest tedy jen nepatrně vyšší než
byl rozpočet na rok 1935. Ve vydáních činí
tento rozdíl 48,897.500 Kč, v příjmech
48,275.400 Kč.
Proti rozpočtu na rok 1935 nastávají v rozpočtu
na rok 1936 ve vydáních četné přesuny,
které jest nutno vysvětliti na jedné straně
vzestupem vydání v jednotlivých kapitolách,
které byly vyrovnány pak z největší
části snížením vydání
kapitoly 19. Ministerstvo financí, kteréžto
snížení vesměs připadá
na snížení potřeby na státní
dluh. Obdobné přesuny jsou i na straně příjmů,
kde úbytky na jedné straně byly vyrovnány
přírůstkem příjmů plynoucích
namnoze z opatření, o nichž jsem již
dříve zevrubněji promluvil.
Rozpočet na r. 1936 musil samozřejmě vzíti
zřetel na nové výdaje vyplývající
jednak z automatického vzrůstu výdajové
potřeby, jednak, a to zvláště, z nových
vydání důležitých z důvodů
státně-politických. Jinak jest rozpočet
vybudován na přísné dosavadní
úsporné základně a počítá
také s tím, že úprava platů státních
zaměstnanců podle vládního nařízení
ze dne 22. prosince 1934, č. 275 Sb. z. a n., zůstane
i pro rok 1936 v platnosti. Případné zmírnění
úsporných opatření u státních
zaměstnanců v příštím
roce jest podmíněno zlepšením hospodářských
poměrů, jež by se projevilo natolik ve státním
hospodářství, aby toto zatížení
státu mělo úhradu ve zlepšených
státních příjmech. To se týká
i otázky posunutí výplatního dne služebních
platů k dřívějšímu termínu.
Ve výdajích vlastní státní
správy (skupina I) se stanoví ve státním
rozpočtu na rok 1936 úhrn osobních výdajů
částkou 4.063,790.600 Kč, což činí
ve srovnání s úhrnem osobních výdajů
preliminovaných v rozpočtu na rok 1935 částkou
3.888,523.600 Kč o 175,267.000 Kč více. Vzestup
vydání souvisí jednak se snížením
srážek s platů státních zaměstnanců
provedeným cit. nařízením č.
275 z r. 1934, které zatěžuje již celý
rozpočtový rok 1936, jednak s automatickým
vzestupem osobního vydání v důsledku
časového postupu a povyšování.
Tento vzestup přichází u většiny
výdajových kapitol. Hlavní část
zvýšení připadá však na
zvýšenou personální potřebu u
některých resortů důsledkem rozmnožení
personálu a na zvýšenou potřebu u kapitoly
18. Odpočivné a zaopatřovací platy.
Z těchto zvýšení bylo by zvláště
uvésti zvýšení u kapitoly 5. Ministerstvo
národní obrany proti roku 1935 o 48,571.300 Kč
důsledkem zavedení dvouleté vojenské
služby. Dále dochází k značnému
zvýšení u kapitoly 6. Ministerstvo vnitra o
35,526.200 Kč resultujícímu z rozmnožení
počtu četnictva a stráže bezpečnosti.
K zvýšení o 22,300.400 Kč dochází
také v kapitole 10. Ministerstvo školství a
národní osvěty, jež připadá
na rozmnožení míst profesorů středních
škol a učitelů na národních školách
státem vydržovaných. Dále vzrůstá
také potřeba na odpočivné a zaopatřovací
platy u kapitoly 18. o 31,659.400 Kč a konečně
u kapitoly 19. Ministerstvo financí o 30,846.900 Kč
následkem rozmnožení počtu personálu.
Povážlivý jest vzestup pensijního etátu.
Uvážíme-li, že úhrn osobních
platů vlastní státní správy
a státních podniků (I. a II. skupina) činí
7.801,274.150 Kč, z něhož jen na odpočivné
platy připadá 2.082,592.800 Kč, a že
v úhrnu platů právě zmíněném
není zahrnut náklad 925,000.000 Kč, který
státní správa poskytuje zálohou ve
skupině III. státního rozpočtu vydržovatelům
národních škol na platy učitelské,
můžeme si představiti, jak těžkým
problémem jest otázka existenčního
zajištění státních zaměstnanců,
a že nelze dosti často připomínati nutnost
usilovati reorganisací státních zařízení
o snížení potřeby na osobní náklady.
Vzestup osobních výdajů vpředu uvedený
částkou 175,267.000 Kč byl by však při
postavení obou rozpočtů na rok 1935 a 1936
na stejný základ ještě větší,
přihlédne-li se k tomu, že potřeba na
služební oděv zaměstnanců, která
byla v rozpočtu na rok 1935 zařazena částkou
14,939.300 Kč ve výdajích osobních,
preliminuje se v roce 1936 ve výdajích věcných
vzhledem k vládnímu nařízení
č. 133/1934 Sb. z. a n. o služebním oděvu
civilních státních zaměstnanců.
Toto srovnání je také znázorněno
v důvodové zprávě k finančnímu
zákonu.
Úhrn věcných výdajů v rozpočtu
na rok 1936 jest naproti tomu nižší proti roku
1935. Nestalo se tak na úkor investičních
potřeb zahrnutých do řádného
rozpočtu skupiny I, nýbrž z největší
části úsporami u kapitoly 19. Ministerstvo
financí v potřebě na službu státního
dluhu. Věcné výdaje I. skupiny činí
v rozpočtu na rok 1936 celkem 3.968,405.300 Kč,
tedy proti věcným potřebám v rozpočtu
na rok 1935 preliminovaným částkou 4.094,774.800
Kč o 126,369.500 Kč méně.
Z větších diferencí u jednotlivých
kapitol dlužno předem poukázati na zvýšení
věcné potřeby proti r. 1935 u kapitoly 5.
Ministerstvo národní obrany o 11,428.700 Kč,
u kapitoly 6. Ministerstvo vnitra o 34,014.600 Kč jako
důsledek rozmnožení četnictva a stráže
bezpečnosti, u kapitoly 13. Ministerstvo veřejných
prací o 37,174.600 Kč, jež připadá
z největší části na potřebu
řádného vybavení letectví,
a konečně u kapitoly 16. Ministerstvo sociální
péče o 53,732.500 Kč jako důsledek
automatického vzestupu zákonných závazků
státu v oboru sociálních zařízení.
Snížení věcné potřeby
resultuje kromě menších poklesů v jednotlivých
kapitolách u kapitoly 19. Ministerstvo financí z
důvodů již výše uvedených.
Pokles vydání z tohoto důvodu činí
proti r. 1935 částku 276,889.300 Kč. Položka
tato bude v dalším výkladu o státním
dluhu blíže vysvětlena.
Z tohoto rozboru jest zřejmo, že přes podstatné
zvýšení vydání jak osobních,
tak věcných u řady kapitol podařilo
se toto zvýšení celkem vyrovnati. Uvážíme-li,
že jen u kapitoly 5. Ministerstvo národní obrany
činí toto zvýšení jak v osobních,
tak věcných výdajích celkem 60,000.000
Kč, nedosahuje zvýšení výdajů
celé skupiny I proti roku 1935 o 48,897.500 Kč ani
tuto zvýšenou potřebu u jediné kapitoly.
Zvýšení příjmů vlastní
státní správy (skupina I) proti r. 1935 činí,
jak již uvedeno, 48,275.400 Kč. Zvýšení
toto jest výslednicí prelimináře hlavních
skupin příjmových, z nichž některé
se zvyšují a jiné snižují. Příjmy
soukromohospodářské (výnosy státních
podniků) se proti rozpočtu na r. 1935 snižují
o 55,370.500 Kč. Také příjmy veřejnohospodářské
(veřejné daně a dávky) se poněkud
snižují, a to o 936.400 Kč, pokud je posuzujeme
jenom s hlediska I. skupiny. Naproti tomu se zvyšují
příjmy z monopolů o 12,324.000 Kč.
Podstatné zvýšení příjmů
nastává jen u ostatních správních
příjmů. Ze zvýšení sluší
zvláště uvésti výnos smluvního
příplatku z petroleje, který patří
také do skupiny nových úhrad, o nichž
bylo výše pojednáno, dále zvýšení
státního podílu na přebytku důchodkových
pokut o 15,000.000 Kč a zvýšení příjmů
u ministerstva veřejných prací skoro o 10,000.000
Kč (očekávaný vzestup některých
správních příjmů), u ministerstva
sociální péče přibližně
o 10,000.000 Kč, poněvadž příjmy
z regresu se v rozpočtu na r. 1936 preliminují ve
správních příjmech místo jako
doposud snížením příslušné
výdajové položky, a konečně u
odpočivných platů zvýšení
výnosu pensijních příspěvků
asi o 12,000.000 Kč.
Výši prelimináře veřejnohospodářských
příjmů z daní a dávek u skupiny
I státního rozpočtu, kapitola 19. Ministerstvo
financí, lze ovšem porovnávati jen v souvislosti
s podíly, které se z daní a dávek
přidělují ve skupině III. státního
rozpočtu jako podíly na státních daních,
dávkách a poplatcích. V úhrnu se tyto
podíly téměř nemění.
Činí v rozpočtu na rok 1936 částku
2.732,581.400 Kč proti 2.732,466.764 Kč v roce 1935.
V jednotlivých přídělech však
nastávají přece určité změny.
Vezmeme-li v úvahu jen podíly, které se z
daní a dávek podle finančního zákona
přidělují na úhradu zálohy
košicko-bohumínské železnice a místních
drah, na úhradu platů učitelských
a konečně na úděl na péči
o nezaměstnané, zjistíme, že na úděly
ty přichází zvýšení jen
o 17,538-400 Kč jako zvýšený příděl
z daně důchodové na zálohy
košicko-bohumínské železnice a místních
drah. Odpočteme-li snížení prelimináře
veřejnohospodářských příjmů
z daní a dávek u skupiny I o 936.400 Kč,
docházíme k celkovému zvýšení
prelimináře této skupiny veřejnohospodářských
příjmů z daní a dávek
o 16,602.000 Kč.
Vezmeme-li v úvahu, že do celkové sumy příjmů
z daní a dávek se zařazuje celá řada
nových resp. zvýšených příjmů
důsledkem opatření, o nichž jsem dříve
obšírně pojednal, můžeme preliminář
příjmů z daní a dávek na rok
1936, v němž bylo přihlíženo k
výsledkům hospodaření za rok 1934
a k vývoji příjmů v roce letošním,
považovati za celkem zdrželivý, ačkoliv
není pochybnosti, že znamená s hospodářského
hlediska veliké zatížení našeho
národního hospodářství.
Počítáme-li celkový výnos daní
a dávek, ať se příslušný
příjem preliminuje pouze u skupiny I nebo tvoří
příděl u skupiny III, dochází
k význačnějšímu zvýšení
u těchto jednotlivých příjmů:
Přímé daně: u daně důchodové
o 32,450.000 Kč, u zvláštní daně
výdělkové o 20,000.000 Kč, u daně
rentové o 57,000.000 Kč, u daně z vyššího
služného o 1,156.000 Kč, u daně z obratu
a daně přepychové včetně úroků
o 30,100.000 Kč.
Spotřební daně: u daně z minerálních
olejů důsledkem zákona o automobilové
dopravě o 45,000.000 Kč, z čehož
připadá 19,500.000 Kč na skupinu I a 25,500.000
Kč na skupinu III (příděl silničnímu
fondu), daň z elektrických zdrojů záření
2,000.000 Kč, daň z masa o 5,000.000 Kč,
výnosy nových dávek, a to daň z kyseliny
octové 8,000.000 Kč, daň z přípravků
ke kypření těsta 8,000.000 Kč a daň
z umělých tuků 34,000.000 Kč.
Poplatky: u dávky za úřední výkony
ve věcech správních o 3,000.000 Kč.
Příjmy se naopak snižují: Cla o 17,500.000
Kč.
Spotřební daně: u daně z lihu
o 23,144.000 Kč, u všeobecné daně nápojové
o 2,000.000 Kč, u daně z piva celkem o 89,928.764
Kč, z čehož připadá u skupiny
I snížení o 67,807.000 Kč, u skupiny
III pak snížení o 22,121.764 Kč, u daně
z uhlí o 8,800.000 Kč.
Poplatky: u kolků o 10,000.000 Kč, u právních
poplatků o 30,000.000 Kč, u dopravních daní
železničních o 8,500.000 Kč, u dávky
z jízdného za osobní dopravu o 2,500.000
Kč, u dopravních daní z motorových
vozidel o 48,000.000 Kč, u dávky z telefonních
poplatků o 3,400.000 Kč.
Vyšší příjmy u daní a dávek
podle zvláštních úhradových předloh
přicházejí kromě nových daní
a dávek v úvahu u zvláštní daně
výdělkové, u daně rentové a
u daně z obratu a daně přepychové.
V provozním rozpočtu skupiny II, Správa státních
podniků se výdaje preliminují částkou
7.230,396.750 Kč, t. j. o 54,934.350 Kč více
než v rozpočtu na r. 1935. Příjmy se
stanoví částkou 7.973,722.750 Kč,
t. j. o 29,147.650 Kč méně než v roce
předchozím.
Vydání se význačněji zvyšují
u Státní loterie, Československé pošty,
Poštovní spořitelny, Československých
státních drah, Státních báňských
a hutnických závodů, Vojenské továrny
na letadla, Státních lázní, snižují
u Tabákové režie, Státní mincovny
v Kremnici, Státních lesů a statků,
u Státní tiskárny v působnosti předsednictva
ministerské rady a u Československé tiskové
kanceláře.
Příjmy se zvyšují u Státní
loterie, u Československé pošty, Poštovní
spořitelny, Československých státních
drah, u Státních báňských závodů,
u Vojenské továrny na letadla, u Vojenských
lesních podniků, u Státních lázní.