Definitivní uspořádání státního dluhu výměnou za dluhopisy nové s úrokovou mírou vyjadřující stav po snížení úroku opatřením výše uvedeným, které jest zamýšleno, by bylo závěrečným aktem organisace státních papírů. Tato organisace by byla ovšem již povahy ryze formální úpravy, neměnila by již ničeho na stavu dosaženém kuponovou daní a svrchu dotčeným novým opatřením a sledovala by jen zjednodušení a konsolidaci státního dluhu na dluhopisy vyjadřující skutečný stav. Kuponová daň by tím ovšem odpadla. V úpravě by bylo pamatováno na pravidelné umořování státního dluhu.

V zájmu rovnoměrnosti snížení úrokových výnosů mají se postihnouti mimořádnou daní jiné kapitálové výnosy a zvláště úroky z některých nestátních cenných papírů pevně zúročitelných, pokud výnos daně u poslednějších papírů s úrokovým výnosem 5% nebo více nejde ve prospěch dlužníka.

Zmiňuji se konečně o otázce zadlužení veřejnými daněmi a dávkami, která jest stejně také součástí problému daňové administrativy. Řešení této otázky se týká především nedoplatků, které spadají do doby před krisí, u nichž zejména nutno vycházeti z faktu jejich zhodnocení během let krisových. Zamýšlený postup finanční správy nemůže se však omezovati jen na otázku daňového zadlužení, nýbrž musí směřovati k uspořádání celého souboru otázek zdanění se zvláštním zřetelem k potřebám hospodářského podnikání vzhledem ke krisovému jeho stavu. Jde tu o zjednodušený postup, kterým by bylo zaručeno bez těžkopádného a zdlouhavého instančního vyřizování za spoluúčasti mimoúředních expertů zjištění konečného stavu pohledávek státu za poplatníkem s hlediska jejich dobytelnosti po jejich přezkoumán ní a vyřízení všech pendentních opravných prostředků nebo jakýchkoliv jiných nepravidelností. (Výkřiky.) Postup tento předpokládá nerušený chod vyměřování, předpisování a vymáhání běžných daní a bude jej tudíž nutno úplně odděliti od normální běžné úřední činnosti. Je-li toto konečné uspořádání daňových kont eminentním zájmem poplatníků, bude jim musiti záležeti nyní ve zvýšené míře na bezvadném plnění povinností vůči státu, poněvadž jen za těchto okolností mohou očekávati, že bude na ně vzat zřetel při případné likvidaci jejich starých závazků. Toto zjednání pořádku u finančních úřadů bude zařízeno správním opatřením finanční správy.

Z tohoto výpočtu jest zřejmo, že zamýšlené úlevy pro dlužníka netýkají se jen dlužníka soukromého, nýbrž i státu. Úspory z těchto úlev vyplývající neprojeví se tedy pouze v oboru hospodářství soukromého, pro něž znamenají nesporně úlevy jdoucí do několika set milionů korun, nýbrž přinášejí úlevy, nehledíc k administrativnímu uspořádání poměru státu k poplatníkům, i hospodářství státnímu, jejich efekt jest také vyjádřen v příslušných položkách rozpočtu na rok 1936. Úpravy tyto jsou, jak vidno z výpočtu příslušných opatření, často v souvislosti s finančně-právními úpravami daní a dávek

Také řada úprav dosavadních daní a dávek resp. zavedení nových, která náleží do souboru hospodářských opatření tvořících částečně také předpoklady pro sestavení hospodářského plánu na rok 1936, není vedena jen zřeteli fiskálními, které by byly protichůdné zájmu na zvýšení hospodářské produktivity, nýbrž nutno na ně pohlížeti také s obecných hledisek hospodářských, kterými jsou diktovány. V těchto úpravách docházejí výrazu tyto zásady:

1. Předlohy zákonů a nařízení, jichž normy sledují zvýšení příjmů pro státní pokladnu. Jsou to zvláště některé předlohy, s nimiž počítá již rozpočet na rok 1936. Zde nutno také zvláště upozorniti na jednotnou úpravu daně rentové pro všechny druhy vkladů u peněžních ústavů. V této úpravě jde také o zachycení výnosů plynoucích do ciziny, pokud jistě neoprávněně nebyly posud zachyceny dosavadními předpisy o dani rentové, ať přímo nebo srážkou vybírané. Opatřeními těmi mají býti dále jednak odčerpávány neúměrné zisky příslušných výrobních odvětví nebo daňově parifikováno zatížení úrokových výnosů se zřetelem na úpravu úrokové míry.

2. Úprava dosavadních zákonných předpisů, která má za účel rovnoměrněji rozděliti daňové břemeno v rámci jednotlivých daňových příjmů na jedné straně a daňových subjektů na druhé straně. Změny tyto se podávají ze zkušeností nabytých za platnosti příslušných zákonných předpisů. Jde zde zvláště o zákon o daních přímých a zákon o dani z obratu a dani přepychové. Příslušné zákonné úpravy ať formálněprávní nebo i materielních norem doplňují mezery zákona nebo i jeho nejasnosti přesněji vyjadřují, aby postiženy byly i příjmy a výnosy, jež až posud neodůvodněně unikaly zdanění. Úpravy ty sledují tedy cíl daňové spravedlnosti. Zvýšení výnosu pro státní pokladnu přichází zde až v druhé řadě v úvahu.

3. Zákonné úpravy, které sledují účel přizpůsobiti příslušné předpisy změněným hospodářským poměrům, nebo úpravy jdoucí souběžně s jejich vývojem.

Sem náleží řada opatření v oboru přímých daní, zvláště pak novela zákona o stabilisačních bilancích, jejíž ustanovení má kromě obecné úpravy, podávající se ze změny v hodnotách příslušných investic, za účel postihnouti ty případy, ve kterých bylo výhod zákona o stabilisačních bilancích využito nad míru zákonem tím zamýšlenou.

4. Zákonné úpravy, které jsou výsledkem snah o reorganisaci formálních i materielních předpisů finančně-právních, ve směru jejich zjednodušení. Zde jde o příslušné normy obsažené v novele zákona o přímých daních a o dani z obratu a dani přepychové.

5. Změny zákona o přímých daních, které zamýšlejí nejen zjednodušiti formální a materielní předpisy o ukládání daní, nýbrž které znamenají skutečnou úlevu pro malé poplatníky daně důchodové a všeobecné daně výdělkové. Jde zde zvláště o vyměřování těchto daní na dvě léta bez podání přiznání poplatníkem.

Podrobnosti příslušných norem jsou obsaženy v zákonných předlohách a jejich odůvodnění, které budou předmětem projednání Národního shromáždění.

Souběžné provedení těchto úprav, ať jde o úpravu úrokové míry v souvislosti s řešením problému zadlužení nebo o nové daně a dávky, resp. o revisi dosavadních finančně-právních předpisů, jsou předpokladem, jak jsem již dříve zdůraznil, pro sestavení hospodářského plánu na rok 1936 na vyrovnané základně. Na druhé straně jest předložení vyrovnaného rozpočtu přesvědčivým důkazem o nutnosti všech dalekosáhlých opatření, o kterých jsem právě podával zprávu. Tento vyrovnaný rozpočet musí býti zároveň zárukou, že oběti, které opatřeními těmi jsou ukládány, nebudou nadarmo, že zajišťujíce na jedné straně tuto rovnováhu rozpočtovou, zaručují na druhé straně stabilitu hospodářské základny, na níž musí spočívati výstavba hospodářského vývoje. Dosavadní stav nás opravňuje k naději, že to bude cesta vývoje vzestupného.

Státní rozpočet na rok 1936 jest takto závěrečným aktem úprav, z nichž některé již dříve připravovány, teprve nyní mohly býti uskutečněny. V číslicích rozpočtových jest obsažen finanční účinek těchto opatření, pokud ve směru snížení výdajů nebo zvýšení příjmů tangují hospodářství státu. Vzhledem k souběžnosti ostatních hospodářských řešení s rozpočtem vyžadovalo vypracování státního hospodářského plánu na příští rok, které se dělo v těsné součinnosti s parlamentní úspornou a kontrolní komisí, tentokráte delší doby.

Ve státním rozpočtu na r. 1936 stanoví se veškeré výdaje státní správy částkou 8.032,195.900 Kč a na jejich úhradu příjmy částkou 8.033,531.000 Kč. Státní rozpočet na rok 1936 vykazuje přebytek 1,335.100 Kč. Úroveň rozpočtu na rok 1936 jest tedy jen nepatrně vyšší než byl rozpočet na rok 1935. Ve vydáních činí tento rozdíl 48,897.500 Kč, v příjmech 48,275.400 Kč.

Proti rozpočtu na rok 1935 nastávají v rozpočtu na rok 1936 ve vydáních četné přesuny, které jest nutno vysvětliti na jedné straně vzestupem vydání v jednotlivých kapitolách, které byly vyrovnány pak z největší části snížením vydání kapitoly 19. Ministerstvo financí, kteréžto snížení vesměs připadá na snížení potřeby na státní dluh. Obdobné přesuny jsou i na straně příjmů, kde úbytky na jedné straně byly vyrovnány přírůstkem příjmů plynoucích namnoze z opatření, o nichž jsem již dříve zevrubněji promluvil.

Rozpočet na r. 1936 musil samozřejmě vzíti zřetel na nové výdaje vyplývající jednak z automatického vzrůstu výdajové potřeby, jednak, a to zvláště, z nových vydání důležitých z důvodů státně-politických. Jinak jest rozpočet vybudován na přísné dosavadní úsporné základně a počítá také s tím, že úprava platů státních zaměstnanců podle vládního nařízení ze dne 22. prosince 1934, č. 275 Sb. z. a n., zůstane i pro rok 1936 v platnosti. Případné zmírnění úsporných opatření u státních zaměstnanců v příštím roce jest podmíněno zlepšením hospodářských poměrů, jež by se projevilo natolik ve státním hospodářství, aby toto zatížení státu mělo úhradu ve zlepšených státních příjmech. To se týká i otázky posunutí výplatního dne služebních platů k dřívějšímu termínu.

Ve výdajích vlastní státní správy (skupina I) se stanoví ve státním rozpočtu na rok 1936 úhrn osobních výdajů částkou 4.063,790.600 Kč, což činí ve srovnání s úhrnem osobních výdajů preliminovaných v rozpočtu na rok 1935 částkou 3.888,523.600 Kč o 175,267.000 Kč více. Vzestup vydání souvisí jednak se snížením srážek s platů státních zaměstnanců provedeným cit. nařízením č. 275 z r. 1934, které zatěžuje již celý rozpočtový rok 1936, jednak s automatickým vzestupem osobního vydání v důsledku časového postupu a povyšování. Tento vzestup přichází u většiny výdajových kapitol. Hlavní část zvýšení připadá však na zvýšenou personální potřebu u některých resortů důsledkem rozmnožení personálu a na zvýšenou potřebu u kapitoly 18. Odpočivné a zaopatřovací platy. Z těchto zvýšení bylo by zvláště uvésti zvýšení u kapitoly 5. Ministerstvo národní obrany proti roku 1935 o 48,571.300 Kč důsledkem zavedení dvouleté vojenské služby. Dále dochází k značnému zvýšení u kapitoly 6. Ministerstvo vnitra o 35,526.200 Kč resultujícímu z rozmnožení počtu četnictva a stráže bezpečnosti. K zvýšení o 22,300.400 Kč dochází také v kapitole 10. Ministerstvo školství a národní osvěty, jež připadá na rozmnožení míst profesorů středních škol a učitelů na národních školách státem vydržovaných. Dále vzrůstá také potřeba na odpočivné a zaopatřovací platy u kapitoly 18. o 31,659.400 Kč a konečně u kapitoly 19. Ministerstvo financí o 30,846.900 Kč následkem rozmnožení počtu personálu.

Povážlivý jest vzestup pensijního etátu.

Uvážíme-li, že úhrn osobních platů vlastní státní správy a státních podniků (I. a II. skupina) činí 7.801,274.150 Kč, z něhož jen na odpočivné platy připadá 2.082,592.800 Kč, a že v úhrnu platů právě zmíněném není zahrnut náklad 925,000.000 Kč, který státní správa poskytuje zálohou ve skupině III. státního rozpočtu vydržovatelům národních škol na platy učitelské, můžeme si představiti, jak těžkým problémem jest otázka existenčního zajištění státních zaměstnanců, a že nelze dosti často připomínati nutnost usilovati reorganisací státních zařízení o snížení potřeby na osobní náklady.

Vzestup osobních výdajů vpředu uvedený částkou 175,267.000 Kč byl by však při postavení obou rozpočtů na rok 1935 a 1936 na stejný základ ještě větší, přihlédne-li se k tomu, že potřeba na služební oděv zaměstnanců, která byla v rozpočtu na rok 1935 zařazena částkou 14,939.300 Kč ve výdajích osobních, preliminuje se v roce 1936 ve výdajích věcných vzhledem k vládnímu nařízení č. 133/1934 Sb. z. a n. o služebním oděvu civilních státních zaměstnanců.

Toto srovnání je také znázorněno v důvodové zprávě k finančnímu zákonu.

Úhrn věcných výdajů v rozpočtu na rok 1936 jest naproti tomu nižší proti roku 1935. Nestalo se tak na úkor investičních potřeb zahrnutých do řádného rozpočtu skupiny I, nýbrž z největší části úsporami u kapitoly 19. Ministerstvo financí v potřebě na službu státního dluhu. Věcné výdaje I. skupiny činí v rozpočtu na rok 1936 celkem 3.968,405.300 Kč, tedy proti věcným potřebám v rozpočtu na rok 1935 preliminovaným částkou 4.094,774.800 Kč o 126,369.500 Kč méně.

Z větších diferencí u jednotlivých kapitol dlužno předem poukázati na zvýšení věcné potřeby proti r. 1935 u kapitoly 5. Ministerstvo národní obrany o 11,428.700 Kč, u kapitoly 6. Ministerstvo vnitra o 34,014.600 Kč jako důsledek rozmnožení četnictva a stráže bezpečnosti, u kapitoly 13. Ministerstvo veřejných prací o 37,174.600 Kč, jež připadá z největší části na potřebu řádného vybavení letectví, a konečně u kapitoly 16. Ministerstvo sociální péče o 53,732.500 Kč jako důsledek automatického vzestupu zákonných závazků státu v oboru sociálních zařízení. Snížení věcné potřeby resultuje kromě menších poklesů v jednotlivých kapitolách u kapitoly 19. Ministerstvo financí z důvodů již výše uvedených. Pokles vydání z tohoto důvodu činí proti r. 1935 částku 276,889.300 Kč. Položka tato bude v dalším výkladu o státním dluhu blíže vysvětlena.

Z tohoto rozboru jest zřejmo, že přes podstatné zvýšení vydání jak osobních, tak věcných u řady kapitol podařilo se toto zvýšení celkem vyrovnati. Uvážíme-li, že jen u kapitoly 5. Ministerstvo národní obrany činí toto zvýšení jak v osobních, tak věcných výdajích celkem 60,000.000 Kč, nedosahuje zvýšení výdajů celé skupiny I proti roku 1935 o 48,897.500 Kč ani tuto zvýšenou potřebu u jediné kapitoly.

Zvýšení příjmů vlastní státní správy (skupina I) proti r. 1935 činí, jak již uvedeno, 48,275.400 Kč. Zvýšení toto jest výslednicí prelimináře hlavních skupin příjmových, z nichž některé se zvyšují a jiné snižují. Příjmy soukromohospodářské (výnosy státních podniků) se proti rozpočtu na r. 1935 snižují o 55,370.500 Kč. Také příjmy veřejnohospodářské (veřejné daně a dávky) se poněkud snižují, a to o 936.400 Kč, pokud je posuzujeme jenom s hlediska I. skupiny. Naproti tomu se zvyšují příjmy z monopolů o 12,324.000 Kč. Podstatné zvýšení příjmů nastává jen u ostatních správních příjmů. Ze zvýšení sluší zvláště uvésti výnos smluvního příplatku z petroleje, který patří také do skupiny nových úhrad, o nichž bylo výše pojednáno, dále zvýšení státního podílu na přebytku důchodkových pokut o 15,000.000 Kč a zvýšení příjmů u ministerstva veřejných prací skoro o 10,000.000 Kč (očekávaný vzestup některých správních příjmů), u ministerstva sociální péče přibližně o 10,000.000 Kč, poněvadž příjmy z regresu se v rozpočtu na r. 1936 preliminují ve správních příjmech místo jako doposud snížením příslušné výdajové položky, a konečně u odpočivných platů zvýšení výnosu pensijních příspěvků asi o 12,000.000 Kč.

Výši prelimináře veřejnohospodářských příjmů z daní a dávek u skupiny I státního rozpočtu, kapitola 19. Ministerstvo financí, lze ovšem porovnávati jen v souvislosti s podíly, které se z daní a dávek přidělují ve skupině III. státního rozpočtu jako podíly na státních daních, dávkách a poplatcích. V úhrnu se tyto podíly téměř nemění. Činí v rozpočtu na rok 1936 částku 2.732,581.400 Kč proti 2.732,466.764 Kč v roce 1935. V jednotlivých přídělech však nastávají přece určité změny. Vezmeme-li v úvahu jen podíly, které se z daní a dávek podle finančního zákona přidělují na úhradu zálohy košicko-bohumínské železnice a místních drah, na úhradu platů učitelských a konečně na úděl na péči o nezaměstnané, zjistíme, že na úděly ty přichází zvýšení jen o 17,538-400 Kč jako zvýšený příděl z daně důchodové na zálohy košicko-bohumínské železnice a místních drah. Odpočteme-li snížení prelimináře veřejnohospodářských příjmů z daní a dávek u skupiny I o 936.400 Kč, docházíme k celkovému zvýšení prelimináře této skupiny veřejnohospodářských příjmů z daní a dávek o 16,602.000 Kč.

Vezmeme-li v úvahu, že do celkové sumy příjmů z daní a dávek se zařazuje celá řada nových resp. zvýšených příjmů důsledkem opatření, o nichž jsem dříve obšírně pojednal, můžeme preliminář příjmů z daní a dávek na rok 1936, v němž bylo přihlíženo k výsledkům hospodaření za rok 1934 a k vývoji příjmů v roce letošním, považovati za celkem zdrželivý, ačkoliv není pochybnosti, že znamená s hospodářského hlediska veliké zatížení našeho národního hospodářství.

Počítáme-li celkový výnos daní a dávek, ať se příslušný příjem preliminuje pouze u skupiny I nebo tvoří příděl u skupiny III, dochází k význačnějšímu zvýšení u těchto jednotlivých příjmů:

Přímé daně: u daně důchodové o 32,450.000 Kč, u zvláštní daně výdělkové o 20,000.000 Kč, u daně rentové o 57,000.000 Kč, u daně z vyššího služného o 1,156.000 Kč, u daně z obratu a daně přepychové včetně úroků o 30,100.000 Kč.

Spotřební daně: u daně z minerálních olejů důsledkem zákona o automobilové dopravě o 45,000.000 Kč, z čehož připadá 19,500.000 Kč na skupinu I a 25,500.000 Kč na skupinu III (příděl silničnímu fondu), daň z elektrických zdrojů záření 2,000.000 Kč, daň z masa o 5,000.000 Kč, výnosy nových dávek, a to daň z kyseliny octové 8,000.000 Kč, daň z přípravků ke kypření těsta 8,000.000 Kč a daň z umělých tuků 34,000.000 Kč.

Poplatky: u dávky za úřední výkony ve věcech správních o 3,000.000 Kč.

Příjmy se naopak snižují: Cla o 17,500.000 Kč.

Spotřební daně: u daně z lihu o 23,144.000 Kč, u všeobecné daně nápojové o 2,000.000 Kč, u daně z piva celkem o 89,928.764 Kč, z čehož připadá u skupiny I snížení o 67,807.000 Kč, u skupiny III pak snížení o 22,121.764 Kč, u daně z uhlí o 8,800.000 Kč.

Poplatky: u kolků o 10,000.000 Kč, u právních poplatků o 30,000.000 Kč, u dopravních daní železničních o 8,500.000 Kč, u dávky z jízdného za osobní dopravu o 2,500.000 Kč, u dopravních daní z motorových vozidel o 48,000.000 Kč, u dávky z telefonních poplatků o 3,400.000 Kč.

Vyšší příjmy u daní a dávek podle zvláštních úhradových předloh přicházejí kromě nových daní a dávek v úvahu u zvláštní daně výdělkové, u daně rentové a u daně z obratu a daně přepychové.

V provozním rozpočtu skupiny II, Správa státních podniků se výdaje preliminují částkou 7.230,396.750 Kč, t. j. o 54,934.350 Kč více než v rozpočtu na r. 1935. Příjmy se stanoví částkou 7.973,722.750 Kč, t. j. o 29,147.650 Kč méně než v roce předchozím.

Vydání se význačněji zvyšují u Státní loterie, Československé pošty, Poštovní spořitelny, Československých státních drah, Státních báňských a hutnických závodů, Vojenské továrny na letadla, Státních lázní, snižují u Tabákové režie, Státní mincovny v Kremnici, Státních lesů a statků, u Státní tiskárny v působnosti předsednictva ministerské rady a u Československé tiskové kanceláře.

Příjmy se zvyšují u Státní loterie, u Československé pošty, Poštovní spořitelny, Československých státních drah, u Státních báňských závodů, u Vojenské továrny na letadla, u Vojenských lesních podniků, u Státních lázní.