Oficiální zahraniční politika sudetskoněmecké strany nemá tedy nic jiného na mysli, než obrátiti kormidlo československé zahraniční politiky, aby způsobila sblížení Československa a jeho včlenění do válečného bloku Německo-Polsko-Maďarsko. Nyní, kdy pan Hodža přejímá předsednictvo vlády, věří pánové sudetskoněmečtí fašisté, že jejich naděje na změnu československé zahraniční politiky budou velmi brzy splněny. Táži se zde: Proč tak nadšeně pozdravil tisk sudetskoněmecké strany Hodžovo jmenování? Za jakým účelem bylo opět a opět poukazováno, že mezi zahraničně politickou koncepcí nového předsedy vlády a zahraničně politickou linií ministra pro věci zahraniční dr Beneše jest velký protiklad? Pánové spekulují na zahraničně politickou koncepci nového předsedy vlády a očekávají od něj, že převede Československo z mírového spojenectví se Sovětským svazem do válečného spojenectví s Německem. Mimo to se zdá, že tato oficiální zahraniční politika sudetskoněmecké strany nezůstala bez hlubokého dojmu právě na kruh kolem pana předsedy vlády dr Hodži. Mohli jsme totiž nedávno, kdy šlo o mosteckou řeč ministra pro věci zahraniční dr Beneše, čísti ve"Venkově" vývody, které zřetelně ukazují, že velkoagrární kruhy, omámeny nenávistným protisovětským křikem pánů Branda a druhů, úplně přehlížejí, že jest vedle této oficiální zahraniční politiky sudetskoněmecké strany také ještě druhá, neoficiální, illegální zahraniční politika, která drží dnes více než kdy jindy v ohni druhé želízko politiky sudetskoněmecké buržoasie, totiž želízko iredenty.

Jest zde totiž známo, že ona proslulá našeptávaná propaganda sudetskoněmecké strany dnes opět více než kdy jindy působí v sudetskoněmeských okresích. Mohu ujistiti pány Hodžu, Stoupala atd., že v této tajné propagandě se naprosto nemluví o smíření národů a o míru, nýbrž o brzkém připojení sudetskoněmeckých území k Třetí říši. Jest to dále skutečnost, že ve vrstvách Henleinových přívrženců vylo vypuknutí italsko-habešské války pozdraveno s nadějí, že to nyní začne brzy i zde a že přijde brzy čas vyúčtování s Čechy. O připojení k Třetí říši se dnes mluví nejenom více, nýbrž také otevřeněji než v době voleb a chtěl bych zde uvésti jeden zvláště křiklavý příklad této illegální propagandy Henleinových lidí. Když přišla komise českých intelektuálů do Kamenického Šenova, bylo na ně tam křiknuto ze skupiny obyvatelstva, úplně zřejmě Henleinových lidí:"Přicházíte pozdě, brzy zde budou tak jako tak úplně jiné poměry." Myslím, že jest to více než zřetelná narážka na to, že sudetskoněmecká strana vzbudila v masách německého obyvatelstva svou illegální propagandou naději na brzké připojení sudetskoněmeckých území k Třetí říši. Když se Henlein odvážil tváří v tvář těmto skutečnostem mluviti v Teplicích o válce jako"nejnevhodnějším prostředku politiky", není to nic jiného než odporná, prolhaná, pokrytecká fráze. Stačí jen sledovati, s jakou pečlivostí se v sudetskoněmecké straně zdůrazňuje a také pěstuje vše vojenské a vše válečné. Snad nám dají pánové ze sudetskoněmecké strany konečně jednou jasnou a konkretní odpověď v německé řeči. Táži se zde: Proč jest tak často v tisku a také na schůzích sudetskoněmecké strany citován duch zákopů? Proč se tak často horuje o kamarádství, jak prý existovalo za poslední světové války v zákopech? Proč nalézáme v proklamacích"vůdce" tak často vojenské a válečnické výrazy jako teprve nedávno, kdy vyzval v jedné výzvě členy své družiny, aby si"nasadili helmu opět pevněji"? Jaký smysl má to celé divadlo s hudbami sudetskoněmecké strany, které hrají všude staré vojenské pochody? Jaký smysl má vojenský ráz pochodů sudetskoněmecké strany, vojenské cepování pořadatelů, cvičení v krajině, která se všude pořádají a která samozřejmě zde opět budou zapírati? Jaký smysl má to vše, ne-li ten, aby se v sudetskoněmeckém území vzbudila válečná nálada a válečné nadšení? Táži se sněmovny, jak se má posouditi tento leták (ukazuje leták), který rozesílalo poštou hlavní vedení tehdy ještě"sudetskoněmecké vlastenecké fronty" všem bývalým účastníkům války? Tu vyhlížejí ze zákopu 4 hlavy. Ty mají opravdu podle rozkazu pana Konráda Henleina přilbu, totiž ocelovou přilbu pevněji připnutou. Tu vidíte ostnatý drát a přes to velkým písmem napsáno:"Nebezpečí spojuje". A pod tímto vzpružujícím obrazem mohli tehdy bývalí účastníci války čísti:"V letech války pochodoval sedlák s řemeslníkem, student s dělníkem, starý s mladým, všichni stejným krokem, všichni hotovi chrániti národ a domov. Kamarádi! - to bylo volání v zákopech. Vy frontoví bojovníci jste ve válce poznali: jen jednotná sázka a jednotné vedení zaručuje úspěch. Nyní chce sudetskoněmecká vlastenecká fronta přivésti ducha kamarádství a národní spojitosti, který se zrodil v zákopech ze společné nouze, opět k platnosti, aby odvrátila strašnou nouzi od rodiny a národa." Patrně se budou pánové ze sudetskoněmecké strany snažiti vysvětliti tento leták tak, že tím není míněna minulost. Upozorňuji však, že tuto neupřímnost je viděti při všech prohlášeních sudetsdoněmecké strany. Samozřejmě se nachytají na tuto neupřímnost jen ještě pánové z české strany agrární, pro přívržence sudetskoněmecké strany jsou proti tomu takováto prohlášení naprosto jasná a jednoznačná, vidí v tom jen vybídnutí k přípravě na chvíli, kdy"v duchu zákopů" bude se rozhodovati o příslušnosti sudetskoněmeckých území. Ano, to jest smysl celé propagandy: vzbuditi válečnou náladu, válečné nadšení mezi obyvatelstvem sudetskoněmeckých okresů, nejenom, aby zapomnělo na své vykořisťování sudetskoněmeckými podnikateli, nýbrž aby se připravilo, až se bude rozhodovati otázka příslušnosti sudetskoněmeckého území, ona sudetskoněmecká otázka,"která" - jak pan dr Neuwirth nedávno v Brně prohlásil -"musí býti řešena nikoliv mezi Prahou a Aší, nýbrž mezi Prahou a Berlínem", snad od Hitlera tanky, bombami a plynovými granáty.

Táži se pánů apoštolů smíření národů a míru v sudetskoněmecké straně, jak si vysvětlují, že se v posledních měsících tak neslýchaně rozmnožily případy vyzvědačství ve prospěch Německa? Jak vysvětlují, že do všech těchto vyzvědačských afér jsou zapleteni příslušníci jejich strany? Jak vysvětlují, že jest celé sudetskoněmecké území protkáno hustou sítí agentů německé tajné státní policie? Táži se pánů ze sudetskoněmecké strany: O koho se německá tajná státní policie v německém území opírá? Kdo jí dává nutné informace, kdo dává informace říšskoněmeckému rozhlasu, které mu umožňují na př. referovati o vyzvědačských aférách v Československu několik hodin po zatčení vyzvědačů, aby jejich společníci mohli býti varováni?

Vyzývám pány ze sudetskoněmecké strany, kteří přece venku na schůzích mluví o německé mužné odvaze, aby konečně jednou ve smyslu této německé mužné odvahy sem vystoupili a přiznali, jak se staví jejich strana ke všem těmto otázkám v praksi. Přistupte sem přece a vysvětlete tyto mimořádně vážné otázky! Především však nehrajte opět toto protivné divadlo lojálnosti, nýbrž přiznejte se zde konečně, co šeptáte v sudetskoněmeckém území od ucha k uchu, přiznejte se zde konečně ke své milované Třetí říši fašistického barbarství. Ale kdybyste tak neměli učiniti, kdybyste chtěli dáti přednost tomu, zůstati při mnohem pohodlnější a bezpečnější lojálnosti, při pohodlnějším československém patriotismu, pak vás prosím, byste sněmovně odpověděli aspoň na několik otázek:

Tak se táži, co podnikne lojální, státu věrná sudetskoněmecká strana, aby se očistila od Hitlerových špionů, aby vyhnala agenty německé státní policie ze svých řad, aby roztrhla úzká spojení mezi členstvím sudetskoněmecké strany, německou tajnou státní policií a celým vyzvědačským aparátem Třetí říše? Nebo se snad pánové ze sudetskoněmecké strany obávají takového čištění, protože by museli předpokládati, že by jejich strana tím byla příliš zdecimována?

Snad si vezmou pánové ze sudetskoněmecké strany mé vývody za záminku, aby pronesli tvrzení, že jsme nepřáteli Německa. Prohlašuji zde jménem celé komunistické strany Československa: Nejsme žádnými nepřáteli Německa, [ ] jsme úhlavními nepřáteli fašistické diktatury, diktatury nejzpátečnějších vrstev německého finančního kapitálu. Nejsme nepřáteli německého národa, milujeme národ, Německo antifašistů, kteří vedou hrdinný boj proti ničitelům německého národa. Z celé duše milujeme Německo Arnošta Thaelmanna, proti kterému má býti ještě v tomto měsíci zahájen proces. Celou láskou visíme na Německu zítřka, na Německu socialistickém, které vyjde z trosek fašistické diktatury.

Proto se přiznáváme otevřeně a hrdě k tomu, co pronesl VII. světový kongres komunistické internacionály k této otázce (Výkřiky.):"Fašisté" - tak bylo tam prohlášeno -"nás neznatou svými pacifistickými frázemi, kterými maskují svou válečnou politiku." Nedáme se oklamati pokryteckou agitací, kterou provozují fašističtí vůdcové s národními požadavky německého obyvatelstva v různých zemích Evropy. Rozuměli a podporovali jsme tyto národní požadavky vždy, rozumíme jim a podporujeme je také dnes. Nejsme přívrženci obklíčení Německa nebo potlačení a násilného odtržení mas obyvatelstva německé řeči. Jsme pro úplné sociální i národní osvobození německého národa. Jsme pro svobodu všech národů, které mluví německou řečí; pro jejich právo na národní spojení. Avšak osvobození německého národa začíná a musí rozhodně začíti pádem fašistického režimu. Národněsocialistická strana, která podrobila dělníky a sedláky Německa barbarskému režimu koncentračních táborů, vězení. mučení, nemůže být bojovníkem za národní osvobození národů německé řeči.

Cítíme se pevně spojenými s německým národem v Třetí říši. Jsme naprosto dalecí toho, co tvrdí Henleinovi lidé, že štveme"Němce proti Němcům". Co chceme, není nic jiného, než aby se německé masy lidu, bez ohledu kde žijí, spojily k společnému boji proti ničitelům německého národa, proti Hitlerovu fašismu a jeho agenturám.

Sudetskoněmeckou stranu však obviňujeme: Vy nestojíte v tomto boji na straně mas německého lidu, nýbrž na straně fašistických ničitelů německého národa, fašistických válečných štváčů. Tím zrazujete německý národ nejenom zde, nýbrž i za hranicemi. Zneužili jste nouze a bídy sudetskoněmeckého obyvatelstva, jeho oprávněného rozhořčení proti národnímu bezpráví, které zde panuje, abyste vtáhli ve svou síť většinu sudetskoněmeckého obyvatelstva, v síť vaší bezohledné fašistické a šovinistické demagogie. K čemu jste totiž dosud použili síly svého hnutí, na které jste tak hrdi? Nedobyli jste ani jediného Czechova lístku, nezachránili jste ani jedinou německou třídu, neumístili jste ani jediného německého státního zaměstnance. Celý smysl existence vaší strany jest v tom, na jedné straně pomáhati německým továrníkům a na druhé straně přihráti Hitlerovi a jeho válečné politice do ruky velký trumf. Neboť dokud tato hitlerofašistická sudetskoněmecká strana ovládá většinu německého obyvatelstva, dokud může klásti Hitler za pomoci této strany svou pěst na Sudety, dotud se bude ve své imperialistické válečné politice cítiti povzbuzován. To jest právě ten ohromný zločin fašistické sudetskoněmecké strany, že využívá svého hromadného vlivu k tomu (Německé výkřiky: Proti vám!), aby spojila osud sudetskoněmeckého národa se zločineckou politikou fašistických, imperialistických dobrodruhů tam v Třetí říši, to jest s politikou, která musí hnáti ke katastrofě, nebude-li včas zneškodněna.

Upozorňuji však zároveň i na to - a obracím se při tom zvláště na socialistické, na demokratické strany vládní koalice: Takováto situace jest také úplně schopna vehnati do katastrofy zároveň s národem německým i národ český. Neboť jaká jest dnes situace v sudetskoněmeckém území? Měl jsem příležitost doprovázeti českou komisi intelektuálů řadou severoněmeckých okresů. Mohl jsem tam zjistiti, že nouze a zoufalství širokých vrstev sudetskoněmeckého národa nabyla již skoro nepředstavitelných rozměrů a že jsou dnes v německém území desetitisíce pracujících, kteří jsou v takovém zoufalství, že již nedbají na politické argumenty, nýbrž zařizují svou politickou orientaci jen podle toho, kdo je schopen jim dáti skývu chleba a několik bramborů. Proto se již dnes stalo rozhodující důležitou otázkou také zahraniční politiky Československa, zjednati ihned změnu mimořádně nebezpečné situace v sudetskoněmeckém území, situace, kterou vy, Hitlerovi agenti, nejbezohlednějším způsobem zneužíváte pro politiku německých továrníků a Hitlerova imperialismu. Myslím, že by bylo velmi účelné a nutné, kdyby několik členů vlády, mezi nimi také pan ministr pro věci zahraniční dr Beneš, podniklo jednou okružní cestu německým územím, nejen aby byly konány přednášky před vybraným obecenstvem, nýbrž aby viděli a studovali, jak žije německé obyvatelstvo pod účinky loupežné politiky německých továrníků na straně jedné a pod účinky politiky českého finančního kapitálu na straně druhé. Kdo dnes mluví o boji proti fašismu a o boji o mír, musí zároveň také nejvíce napínati síly, aby přivodil změnu této situace v sudetskoněmeckém území. Dejte sudetskoněmeckému obyvatelstvu práci a chléb, dejte mu národní rovnoprávnost, dejte sudetskoněmeckým protifašistům větší politické a demokratické svobody pro vedení jejich boje proti fašismu a pro mír a bude možno podlomiti fašistickou demagogii sudetskoněmecké strany i také lákání Třetí říše.

Převzetí předsednictví vlády panem dr Hodžou nikterak v nás nevzbuzuje naději, že nastane změna dosavadní politiky sociálního a národního zbavení práv, které tolik při spělo ke vzrůstu sudetskoněmeckého fašismu. Naopak obáváme se podstatného zostření této politiky. Proto nevidíme v tomto předsednictví vlády pana Hodži a ve vládě jím vedené žádnou záruku pro vedení opravdového boje proti fašismu a pro zachováni míru. Jest jen jedna záruka a tou jest: zřízení široké lidové fronty proti ničitelům národa, ke kterým patříte také vy ze sudetskoněmecké strany. Jen tato lidová fronta, jen mezinárodní spojení pracujících bez rozdílu stran a národností jest zárukou pro vedení opravdového boje proti fašismu a vítězství nad fašismem, jest jedinou zárukou pro úspěšné vedení boje o zachování míru. (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Langr (zvoní): Přerušuji projednávání tohoto odstavce, jakož i pořadu této schůze.

Sděluji, že se předsednictvo usneslo, aby se příští schůze konala dnes o půl dvanácté hodině dopol. s

1. Definitivní volba předsednictva, zapisovatelů a pořadatelů.

2. Pokračování v rozpravě o prohlášení ministra zahraničních věcí dr Beneše, učiněném v 8. schůzi sněmovny dne 5. listopadu 1935.

3 až 6. Nevyřízené odstavce 3 až 6 pořadu této schůze.

Končím schůzi.