Místopředseda Langr (zvoní): Dalším řečníkem je p. posl. Gajda. Dávám mu slovo.

Posl. Gajda: Vážená sněmovno! Již účastí na volbě předsedy sněmovny jakož i hlasováním pro zmocňovací zákon projevil náš klub své stanovisko k dnešnímu stavu věcí. Nyní chci podrobněji, avšak krátce vyjádřiti se k vládnímu prohlášení. Ve svém celku tento projev vlády nemůže uspokojiti, ježto se spokojuje značnou měrou s konstatováním obecně známých závad, avšak skutečného léčivého receptu nepřináší.

Chci se především, vážená sněmovno, zmíniti o úmyslu poslati parlament na tříměsíční dovolenou. Není to ani nám, poslancům, ani našim voličům jistě sympatické a vzniknou z toho všelijaké řeči, a jistě velmi nelichotivé, na adresu nás všech poslanců a celého parlamentu. Klub fašistických poslanců je toho mínění a trvá na tom, aby, pokud to bude možné, tato sněmovna zasedala permanentně dále vzhledem k vážné vnitřní i zahraniční situaci našeho státu. Když už vláda na sebe vzala historicky těžkou odpovědnost zmocňovacího zákona, očekáváme jistě všichni, že skutečně použije tohoto zákona a prosadí věci, které doposud tento parlament neměl odvahy prosaditi (Hlasy: Proti dělníkům!) a to k dobru celku, tedy to znamená, i k dobru dělníků jako každého jiného občana. (Posl. Vallo: Zde hovoríte o delníkovi, ale vy ste to bol, ktorý vraždil delníky! - Výkřiky posl. Hatiny.)

Vážená sněmovno, pokud jsou zde mezi vámi poslanci legionáři, ať již jsou v kterékoliv straně, budete jistě muset konstatovat, zda někdo vraždil dělníky a vojáky. To bolševici vraždili naše české vojáky a my jsme se musili bránit proti bolševickým silám, proti nim bojovat na všech stranách, a ubránili jsme se jim. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Pokud se týče vlády, přáli bychom si, kdyby se tato vláda skutečně považovala za provisorium, které potřebuje rekonstrukce na podzim, neboť potřebuje, aby si přibrala kruh odborníků, mladších, silných spolupracovníků, aby byla s to skutečně splniti úkoly, které na sebe vzala. To je přáním nás všech a jistě i vás všech, kteří jste zde v této sněmovně.

Vážená sněmovno! Jako většina ostatních řečníků nepolemisuji o volbách, o způsobu voleb; totéž, co zde bylo řečeno, zkusili jsme i my a v mnohem větším měřítku než kterákoliv jiná strana. Při tom musím konstatovati, že právě i ty strany, které si zde na to stěžovaly, dělaly totéž nám na všech stranách a ve všech zemích. (Tak jest!) Především vzpomínám právě pronesené řeči p. dr. Kramáře, která jistě byla poctivá se stanoviska jeho jako vůdce, jenom že nevěděl, že jeho strana nám dělala totéž, nač si zde stěžoval, v Čechách, na Moravě, na Slovensku i zde v Praze. (Smích.) Pane redaktore, nevím, je-li to tak legrační, snad u vás.

V otázce nezaměstnanosti neslyšíme, bohužel, ve vládním prohlášení nic nového. Tu dovoluji si poukázati, že před 2 lety jsem vyslovil zásadu, že nejen ve věci nouzových prací, nýbrž vždy má stát dávati přednost jiným investicím, jichž největší kvóta vynaložena je na dělnické mzdy, poněvadž každá koruna dělníkovi daná přichází hned do oběhu (Hluk. - Místopředseda Langr zvoní), naproti čemuž podnikatelské zisky, velmi značné, mizí často v nenávratnu. Proto jsem doporučil řešiti otázku nezaměstnanosti zásadně prací v zemi, a to velkorysou, totiž autostradou Plzeň-Brno, jež pak v přímém prodloužení by zasahovala až po Báňskou Bystrici a Košice a byla by tedy strategickým těžiskem Slovenska; tím současně by byly zaměstnány statisíce nezaměstnaných a byla by založena skutečná vojenská a hospodářská komunikační páteř státu, jež je tím důležitější, čím je vojensky a hospodářsky nevýhodnější protáhlá forma našeho státního území. Věc probral jsem se značnou podrobností a mé tehdejší stanovisko dochází dnes plného potvrzení a satisfakce, a to právě se strany nejvýznamnějších hospodářských a technických odborníků. Doporučil jsem vám, vážené dámy a páni poslanci, abyste přešli přes ulici do Umělecko-průmyslového musea a prohlédli si bedlivě výstavu slovanského kongresu pro stavbu silnic, kde je vystaven právě nový projekt autostrady Plzeň - Báňská Bystřice - Košice a věnovali pozornost navržené organisaci práce, rozpočtu i opatřením, navrženým ke krytí této investice. Jedině ty práce investiční, kde je hodně zemní práce, kde je hodně dělnických mezd, jsou skutečně účelné a užitečné pro ozdravění vrstev všech stavů uvnitř státu, kteréhož ozdravění si všichni přejeme.

Vážená sněmovno, ve vládním prohlášení, řekl bych, hebkou rukou několika kulatých slov hladí vláda nezaměstnanou mládež, ale ve skutečnosti neotvírá cestu k zaměstnání. Je tu několik řešení, jež harmonicky provedena, mohla by v tom dosáhnouti nápravy. Bylo by nutno snad prodloužiti školní docházku o 1 až 2 roky a stanoviti zákonem, že učební mistr po určitou dobu 1 až 2 roků po vyučení učně nesmí přijati nového učně, takže rozhodnutí toto způsobí, že poptávka po mladých silách by byla úměrna potřebě a že mladí sňatkuschopní a sňatkuchtiví by nebyli vyhazováni na dlažbu. (Výkřiky posl. Zápotockého.)

Slavná sněmovno, obzvláště dnes, kdy vláda má zmocňovací zákon, kdy může cestou nařizovací prováděti různé změny, mělo by býti pamatováno, že by skutečně měli býti všichni, kteří přesloužili ve státních a veřejných službách, posláni do pense a nahrazeni novými čekateli, kteří už léta čekají na zaměstnání. A rovněž vláda by měla cestou nařizovací regulovati problém manželských párů ve státní službě, ovšem pokud jednotlivé manželské páry mají§ takový plat, aby se mohly skutečně slušně jako lidé uživit. Podívejte se, pánové, je potřeba počítat na ty, kteří nemají co jíst, na ty hladové. Dneska není čas, aby jednotlivci měli přebytky na úkor všech. (Výkřiky komunistických poslanců.) To vám neleží, vám leží jenom křik, dělat neplechu všude, i tady ve sněmovně.

Vládní prohlášení zcela rozumně nahlíží, že drahota zmenšuje odbyt, avšak zapomíná, že i snížené a opožděné vyplácení platu státním zaměstnancům zmenšuje jejich kupní sílu a tak ještě zhoršuje katastrofální nedostatek peněz na trhu. Tento nedostatek byl zvýšen od 3 let neblahým zákonem č. 204 z r. 1932 o platových srážkách státním zaměstnancům, který vlastně oběživo snížil o 90 mil. ročně. Zákonem tímto vláda nezapsala se v srdce svých poctivých a svědomitých zaměstnanců, kteří ve svých mladých letech dali státu to nejdražší, co mají, svou svěží sílu.

Strana fašistická nepřeje si nic upřímněji, než hlasovati pro změnu celého platového zákona č. 103 z r. 1926 v naprostém přesvědčení, že této samozřejmosti si státní i veřejní zaměstnanci plně zaslouží. Pokud vládní prohlášení, ovšem pouze rámcovými větami, mluví o oživení průmyslové výroby, tu klub fašistických poslanců podškrtává své zásadní stanovisko, že musí a smí se tak díti jedině v dohodě a souladu se živnostmi, střední výrobou, a nikdy ne na jejich účet a k jejich zkáze. Stejně je tomu s určitými ožehavými otázkami obchodu. Jsou to zvláště jednotkové obchody. Zde by bylo hlavně nutno preventivně zakročiti tím, že by se existenční podmínky těchto maloobchodníků, malopodniků ve velkém postavily na stejnou základnu jako skutečný řádný obchod, a aby další zařizování těchto jednotkových obchodů bylo zakázáno. Stejně je tomu s různými konsumy a družstvy, kde jediným lékem je, mocí nařizovací postaviti je na stejnou soutěžní i daňovou základnu jako individuální podnikatele.

Vládní prohlášení dává sice na jedné straně najevo určité opovržení dumpingu, na druhé straně však připouští podporu vývozu vhodnými zákroky státu, což samozřejmě předpokládá přímo či nepřímo zjevné či skryté subvencování dumpingu. Správně a přece jen poněkud pozdě mluví vládní prohlášení o nutnosti daňové reformy, zvláště pokud se týče korporačního kapitálu, při jehož zdanění budiž přihlíženo k břemenům individuálních podnikatelů. Zapomíná dále na důchodovou daň, kde celé miliardy důchodů kapitálových zatajením unikají zdanění a stát musí potom srážkovou daní, nespravedlivě vysokou, zdaniti spořitelní knížku chudáka, kdežto na balíky akcií je taková daň nespravedlivě nízká.

Místopředseda Langr (zvoní): Upozorňuji pana řečníka, že podle § 44 jedn. řádu není dovoleno řeč čísti. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Posl. Gajda (pokračuje): Kdybyste si nechali vtipy a kdybyste, páni komunističtí poslanci, bývali od samého začátku dělali positivní práci, vypadala by dnes situace docela jinak než zde je. (Předsednictví se ujal předseda Bradáč.) A je zajímavé, (Výkřiky komunistických poslanců. - Předseda zvoní.), že právě komunistická strana specielně jenom proti nám zde křičí, ale proti velkokapitalistům, proti Petschkům, proti Weinmannům, proti těm uhlobaronům, kteří ovládají miliardy v tomto státě, kteří jsou skutečnými upíry tohoto státu, proti těm nikdy nemluví. (Hluk. - Výkřiky.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid. Neračte rušiti řečníka.

Posl. Gajda (pokračuje): Vážená sněmovno, klub poslanců Národní obce fašistické hlasoval pro zmocňovací zákon pro tuto vládu v důvěře, že je to nezbytností, že je to nutné a že jedině snad tímto způsobem bude moci aspoň něco prosaditi pro dobro celku. Použije-li vláda tohoto zákona podle hesla: blaho státu, zákon nejvyšší! - ve prospěch celku a celého státu, bude jí to ke cti a Národní obec fašistická svým poslaneckým klubem bude i nadále ve všem ji podporovat. (Výkřiky komunistických poslanců. - Hlasy: To bude čistá podpora!) Ovšem, o komunisty nikdo nestojí, vy nedovedete dát podporu ani svým lidem, dovedete dělat jen křik, kravál, pomluvy a nadávky. To je vaše práce.

Vážená sněmovno, věříme, že vláda se bude snažiti svůj úkol čestně splniti. (Potlesk. - Výkřiky.)

Předseda (zvoní): Přerušuji projednávání tohoto odstavce, jakož i pořadu této schůze.

podle §u 2, odst. 2 jedn. řádu udělil předseda: na dnešní den posl. Knebortovi a Klimentovi; na dnešní a zítřejší den posl. Synkovi.

Klub poslanců čsl. strany nár. socialistické vyslal do výboru imunitního posl. dr. Neumana za posl. dr. Stránského; do výboru ústavně-právního posl. dr. Stránského za posl. dr. Neumana.

Klub poslanců "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" oznámil, že byli zvoleni: předsedou posl. Sandner; I. místopředsedou posl. dr. Zippelius, II. místopředsedou posl. dr. Hodina.

Zároveň 44 poslanců spolu s předsednictvem klubu oznámili podle §u 15 jedn. řádu, že jsou členy klubu. Jsou to posl. Axmann, Birke, G. Böhm, Budig, dr. Eichholz, Fischer, Frank, Gruber, dr. Hodina, Hollube, Illing, Jäkel, dr. Jilly, Jobst, inž. Karmasin, dr. Kellner, dr. Klieber, Knorre, Knöchel, E. Köhler, dr. Köllner, Kundt, inž. Künzel, Liebl, inž. Lischka, May, Nemetz, inž. Nentwich, dr. Neuwirth, Nickerl, Fr. Nitsch, Oberlik, inž. Peschka, dr. Petes, inž. W. Richter, dr. Rosce, Rösler, Sandner, inž. Schreiber, Sogl, Stangl, Wagner, Wollner, dr. Zippelius.

Došlou písemnou žádost posl. Zierhuta, aby proti poslancům dr. Neuwirthovi a inž. Künzelovi zakročeno bylo podle "§u 51 jedn. řádu pro urážlivý výrok, jehož proti němu použili v dnešní schůzi posl. sněmovny, přikázal předseda výboru imunitnímu k podání písemné zprávy podle §u 51, odst. 2 jedn. řádu do 48 hodin.

Předseda sdělil, že se předsednictvo usneslo, aby se příští schůze konala ve středu dne 26. června 1935 o 1/29 hod. ranní s

Nevyřízené odstavce pořadu 5. schůze.

(Schůze skončena v 7 hod. 50 min. večer.)