Mluví se o reorganisaci peněžnictví.
Slavná sněmovno, reorganisace peněžnictví
je otázkou, která se dá uvažovati s
různých stránek, ale viděl bych reorganisaci
peněžnictví, mluví-li se o administrativě,
v tom, aby se skutečně náležitě
prozkoumaly účasti průmyslové, ale
též v jedné věci. Jak je možno
i za dnnešní doby, v době hospodářské
krise, aby průmyslový podnik, který má
- řekněme - 100 mil. úvěru, který
se jen tak tak drží, který platí špatně
svým zaměstnancům, vyplácel svému
generálnímu řediteli 1 1/2 nebo 2 mil. Kč
ročně? Jak je dále možno, aby banky,
které si stěžují na to, že v době
hospodářské krise poklesla výnosnost
jejich obchodů, neplatily sice svým zaměstnancům
žádné zvláštní platy, ale
platily svým ředitelům milionové platy?
Jestliže jsme svého času předložili
návrh, ve kterém jsme se domáhali úměrnosti
platů v našem státě a zejména
v době hospodářské krise, pak se domnívám,
že i u nás musí proniknouti přesvědčení,
že i u nás každý, ať sebe více
pracuje, může míti toliko plat úměrný
a že není dobře možno, aby vedle sebe
seděl v továrně dělník s 80
Kč týdně a průmyslový ředitel
s platem 2 mil. Kč.(Výborně! - Potlesk.)
Slavná sněmovno, mluví se také o otázce
investic. Promiňte, že i zde musím polemisovati
s názorem guvernéra Národní banky,
který prohlásil, že investice můžeme
dělati jen tím tempem, jakým půjde
dopředu kapitálová tvorba. Kdybychom takhle
dlouho na to čekali, pak nemůžeme dělati
investic žádných. My jsme pro investice, které
znamenají určitou reprodukci, ať jde o vodovody,
o nemocnice nebo jiné stavby, myslím ovšem,
že budeme moci a budeme musiti opatřiti prostředky
poněkud jinak, než jak o tom bylo mluveno. Jestliže
mluvíte s naším průmyslem, vypočítá
vám, že při investicích je potřebí
na jednoho dělníka 35.000 Kč; to že
je náklad na dělníka při veřejné
investici. Je to snad pravda, ale průmysl zapomíná,
že se nezaměstnává jen ten dělník,
který přímo pracuje na té silnici
nebo který přímo pracuje na stavbě
té nemocnice, nýbrž že zároveň
s jeho zamaměstnáním se zaměstnává
řada jiných lidí a živností,
které připravují materiál. A musí
se dále uvážiti, že i při nákladu
investičním na jednoho dělníka ušetří
stát podporu v nezaměstnanosti a že stát
bere nazpět určitou kvotu ve formě daňové.
Slavná sněmovno, podíváme-li se do
ciziny, všude kapitálové investice, ovšem
rozumné, v podnikání byly pokládány
za rozumný podnět k oživení hospodářské
činnosti. V Italii bylo věnováno téměř
25 miliard lir na podnikání veřejných
investic. (Slyšte!) Vidíte Německo,
kolik tam se věnovalo na veřejné investice,
a vidíte Belgii, kolik dává na veřejné
investice. Ovšem jeden je tu předpoklad. Dosud se
veřejné investice provádějí
tak, že kompetence je rozdělena mezi ministerstvo
sociální péče, ministerstvo veř.
prací, ministerstvo vnitra, ministerstvo financí,
mezi samosprávné úřady, zemský
úřad, obecní úřad, okresní
výbor atd. Tedy tato situace je nemožná a předpoklad
řádné investiční činnosti
je také předpoklad formální. (Výborně!)
Má-li míti investiční činnost
v našem státě určitý úspěch,
pak je nutno, aby byl zřízen nečetný
orgán, který by soustřeďoval celou činnost
investiční jak po stránce technické,
tak po stránce finanční od začátku
do konce, aby netloukla kompetenci řady úřadů.
Bylo by velmi dobře, kdyby do malého - říkám
- sboru, který by rozhodoval o podnikání
investic po stránce hospodářské a
finanční, byli vzati také odborníci
z řad občanských, kteří by
korigovali byrokratickou zdlouhavost, které jsme byli svědky.
(Výborně!)
Slavná sněmovno! V prohlášení
vlády bylo mluveno o prostředku, který znamená
rovněž určitou úlevu v nezaměstnanosti.
Bylo mluveno o t. zv. vnitřním osidlování.
Je to problém, jehož řešení vidíme
v řadě států, konec konců i
ve státě tak konservativním, jako je Anglie.
Povstala otázka, zda budeme míti dosti půdy,
abychom prováděli akci vnitřní kolonisace.
Já na to odpovídám, že podle našich
výpočtů bylo by možno v krátké
době, snad v desetiletí, získati 175.000
ha půdy pro tento účel. Já ovšem
upozorňuji na jednu věc, že podle mého
názoru malý zemědělec, který
dostal půdu v pozemkové reformě, dovedl se
na této půdě udržeti a i v době
krise dobře se drží na půdě,
která mu byla dána z pozemkové reformy. Máme
ovšem velké objekty zemědělské,
o kterých snad v důsledku krise, snad v důsledcích
osobních nemůžeme bohužel pronésti
tuto chválu a nemůžeme konstatovati, že
by se tam lidé drželi a dovedli udržeti. Můj
názor je, že v tomto případě,
kdy tito lidé nedovedou hospodařiti na těchto
velkých objektech a nedovedou se tam držeti, není
možno, abychom úvěrovou pomocí a všemi
umělými prostředky tyto lidi tam drželi,
nýbrž že je nutno, abychom použili této
půdy k parcelaci a dali ji těm. kteří
chtějí provésti vnitřní osidlování
a kteří se chtějí na půdě
živiti. (Správně!)
Slavná sněmovno! Je tu také řada otázek
měnových. otázka úroků. Řekl
jsem, že po této stránce bude nutno účinným
způsobem zasáhnouti. My ovšem jsme pro takový
zásah, který by neohrožoval naše hospodářství.
Pokud se týče zejména stránky úrokové,
myslím, že je doba, abychom konversí našich
státních papírů dostali se k určité
nižší míře úrokové
a abychom pomocí právě této nižší
míry úrokové ulehčili celému
našemu hospodářství. Myslím dále,
že je nutno, abychom uvažovali o otázce větší
pružnosti úvěrové. To jsou ovšem
věci. které by potřebovali delšího
výkladu. Myslím, že i v našem hospodářství,
jako v celém hospodářství státním,
proniká názor, že je nutno odstraniti prvek
boje z hospodářství a nahraditi jej něčím
jiným. Je nutno, abychom ve smyslu Rooseveltova názoru
určitým způsobem usměrnili všecky
prvky. které znamenají spolupráci v našem
hospodářském životě. My chceme
určitou ochranu pro každého, kdo je zařazen
do hospodářského procesu, ať je to dělník,
ať je to živnostník, ať je to podnikatel.
V tom smyslu chceme dělati hospodářskou politiku.
My prohlašujeme, že po stránce hospodářské
politiky jsme nacionalisty hospodářskými
a že pokládáme za nutno, aby náš
národ dohonil, co v hospodářství bylo
zanedbáno v době jeho hospodářské
nesamostatnosti. Bojujeme o to, chceme, aby přešlo
hospodářství do rukou národa československého,
ve prospěch tohoto lidu a národa. Já nevěřím
v úspěch revoluce. V hospodářství
znamená úspěch pomalá, houževnatá
práce každého malého člověka,
který je do hospodářství zařazen.
Já jsem přesvědčen, že při
tomto postupu, při postupu rozumném, při
určité ochraně práce každého,
kdo je zařazen do hospodářského procesu,
musíme se dostati z těchto těžkých
hospodářských poměrů.
V závěru bych chtěl říci: úlohou
státu jest, aby soukromému podnikání,
pokud neohrožuje zájmy státní, pomáhal,
aby soukromému podnikání vycházel
vstříc. Znamená to reformu daňovou,
znamená to reformu administrativní. Ve všech
těchto pracích, které znamenají povznesení
hospodářské našeho státu, které
znamenají ochranu práce, ochranu podnikání,
ve všech těchto pracích a činech jistě
budeme podporovati každou usilovnou a pevnou snahu, která
znamená povznesení hospodářského
života československého lidu a státu.
(Potlesk.)
Místopředseda Taub (zvoní):
Přerušuji projednávání tohoto
odstavce, a nebude-li námitek, budeme nyní projednávati
odst. 2 pořadu. (Námitky nebyly.)
Námitek není.
Budeme tedy projednávati odst. 2 pořadu, jímž
jest:
§ 54 úst. listiny v odst. 14 předpisuje, že
předseda Stálého výboru podá
zprávu poslanecké sněmovně o činnosti
tohoto výboru.
Zpráva předsedy Stálého výboru
posl. dr Staňka byla rozdána jako tisk 5.
Dávám slovo panu místopředsedovi Stálého
výboru posl. Tučnému místo
ochuravělého předsedy výboru dr Staňka.
Zpravodaj posl. Tučný: Slavná sněmovno!
O činnosti Stálého výboru, zvoleného
v červnu 1934 v obou sněmovnách NSRČ
a ustaveného ve schůzi dne 27. června 1934,
podávám podle §u 54, odst. 14 úst. listiny
tuto zprávu:
V mezidobí od rozpuštění obou sněmoven
rozhodnutím presidenta republiky ze dne 17. dubna 1935
až do zahájení čtvrtého volebního
období Národního shromáždění,
které president republiky rozhodnutím ze dne 11.
června 1935 svolal na den 18. června 1935, konal
Stálý výbor celkem 4 schůze. (Předsednictví
se ujal předseda Bradáč.)
První schůze - označená jako druhá,
počítajíc po prvé, ustavující
schůzi dne 27. června 1934 - konala se dne 29. dubna
1935. Byly v ní zpravodajům přiděleny
tři vládní návrhy:
1. Vládní návrh, kterým se předkládá
Stálému výboru N. S. ke schválení
dohoda o vzájemné ochraně práv ze
živnostenského vlastnictví mezi republikou
Československou a Svazem sovětských socialistických
republik, podepsaná v Praze dne 25. března 1935
a uvedená v prozatímní platnost dnem 15.
dubna 1935 vládní vyhláškou ze dne 12.
dubna 1935, č. 62 Sb. z. a n.
2. Vládní návrh, kterým se předkládá
Stálému výboru N. S. ke schválení
obchodní a plavební smlouva mezi republikou Československou
a Svazem sovětských socialistických republik,
podepsaná v Praze dne 25. března 1935 a uvedená
v prozatímní platnost dnem 15. dubna 1935 vládní
vyhláškou ze dne 12. dubna 1935, č. 61 Sb.
z. a n., a
3. Vládní návrh, kterým se předkládá
Stálému výboru N. S. ke schválení
čtvrtý dodatkový protokol k obchodní
smlouvě mezi republikou Československou a Švýcarskem
ze dne 16. února 1927, sjednaný v Praze dne 23.
března 1935 a uvedený v prozatímní
platnost vládní vyhláškou ze dne 12.
dubna 1935, č. 60 Sb. z. a n.
V následující, 3. schůzi dne 11. května
1935 přijato schvalovací usnesení o prvé
ze jmenovaných osnov. vztahující se na dohodu
o vzájemné ochraně práv ze živnostenského
vlastnictví mezi Československou republikou a Svazem
sovětských socialistických republik.
Toto usnesení zní:
"Stálý výbor Národního
shromáždění republiky Československé
schvaluje dohodu o vzájemné ochraně práv
ze živnostenského vlastnictví mezi republikou
Československou a Svazem sovětských socialistických
republik, podepsanou v Praze dne 25. března 1935 a uvedenou
v prozatímní platnost dnem 15. dubna 1935 vládní
vyhláškou ze dne 12. dubna 1935, č. 62 Sb.
z. a n."
Ve 4. schůzi dne 24. května 1935 přidělen
zpravodaji vládní návrh, kterým se
předkládá Stálému výboru
podle §u 54 úst. list. k projevu souhlasu smlouva
mezi republikou Československou a Německou říší
o úpravě poměrů na železnicích
přecházejících přes československo-německé
hranice, podepsaná v Praze dne 25. července 1931.
Dále přijato schvalovací usnesení
o obchodní a plavební smlouvě mezi republikou
Československou a Svazem sovětských socialistických
republik a schválen čtvrtý dodatkový
protokol k obchodní smlouvě mezi Československou
republikou a Švýcarskem ze dne 16. února 1927.
Usnesení mají tato znění:
"Stálý výbor Národního
shromáždění republiky Československé
schvaluje obchodní a plavební smlouvu mezi republikou
Československou a Svazem sovětských socialistických
republik, podepsanou v Praze dne 25. března 1935 a uvedenou
v prozatímní platnost dnem 15. dubna 1935 vládní
vyhláškou ze dne 12. dubna 1935, č. 61 Sb.
z. a n."
"Stálý výbor N.S.R.Č. schvaluje
čtvrtý dodatkový protokol k obchodní
smlouvě mezi republikou Československou a Švýcarskem
ze dne 16. února 1927, sjednaný v Praze dne 23.
března 1935 a uvedený v prozatímní
platnost vládní vyhláškou ze dne 12.
dubna 1935, č. 60 Sb. z. a n."
Mimo to projednány 4 imunitní případy
členů Stálého výboru.
V poslední, 5. schůzi dne 6. června 1935
přijato schvalovací usnesení o smlouvě
s Německem, jednající o úpravě
poměrů na železnicích, přecházejících
přes hranice československé, podepsané
dne 25. července 1931.
Usnesení zní takto:
"Stálý výbor podle §u 54 úst.
listiny souhlasí se smlouvou mezi republikou Československou
a Německou říší o úpravě
poměrů na železnicích přecházejících
přes československo-německé hranice,
podepsanou v Praze dne 25. července 1931."
Tuto zprávu předsedy Stálého výboru
předkládám posl. sněmovně podle
ústavní povinnosti jako předmět jednání
podle §u 18, č. 5 jedn. řádu sněmovny.
Přehled činnosti Stálého výboru
ukazuje, že výbor postupoval v mezích své
kompetence, stanovené v odst. 8 §u 54 úst.
listiny, která zahrnuje věci náležející
do zákonodárné a správní působnosti
Národního shromáždění.
Předkládám tedy tuto zprávu o činnosti
Stálého výboru s návrhem, aby posl.
sněmovna zprávu i činnost Stálého
výboru schválila. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Přistoupíme
ke hlasování.
Sněmovna jest způsobilá se usnášeti.
Pan zpravodaj navrhuje, aby posl. sněmovna zprávu
i činnost Stálého výboru schválila.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť
pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna zprávu
i činnost Stálého výboru schválila.
Tím jest vyřízen 2. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
Podle §u 22 odst. 1, §u 51 a následujících
jednacího řádu musí sněmovna
zříditi výbory rozpočtový,
iniciativní a imunitní.
Vedle toho může sněmovna podle odst. 2, §u
22 jedn. řádu zříditi další
výbory na návrh 21 poslanců.
V tomto směru navrhují posl. Dubický,
dr Meissner, dr Patejdl, Vičánek, Pekárek,
Taub, Zierhut a druzi:
aby zřízen byl výbor ústavně-právní
o 32 členech a
aby také výbor rozpočtový měl
32 členů a výbory iniciativní
a imunitní měly po 20 členech.
Dám o těchto návrzích hlasovati.
Kdo souhlasí s návrhem, aby zřízen
byl výbor ústavně-právní
o 32 členech a aby z výborů, které
dlužno voliti podle zákona, výbor rozpočtový
měl 32 členů a výbory iniciativní
a imunitní po 20 členech, nechť zvedne
ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrhy jsou přijaty
a vykonáme volby každého výboru odděleně.
Vykonáme tedy volbu výboru ústavněprávního.
Žádám o přečtení kandidátní
listiny, sestavené podle zásad poměrného
zastoupení.
Sněm. tajemník dr Říha (čte):
Kandidátní listina podle zásad poměrného
zastoupení pro 32členný ústavně-právní
výbor:
1. dr Slávik, 2. dr Suchý, 3. Marek,
4. Pozdílek, 5. dr Kossey, 6. dr Mareš,
7. dr Markovič, 8. dr Goldstein, 9.Révay,
10. dr Patejdl, 11. Ferd. Richter, 12. dr
Neuman, 13. dr Mičura, 14. dr Jos. Dolanský,
15. Ostrý, 16. Rodovský, 17. Kögler,
18. Kunz, 19. dr Zippelius, 20. dr Kellner,
21. Kundt, 22. Birke, 23. dr Luschka,
24. Šverma, 25. dr Clementis, 26. dr Jar. Dolanský,
27. dr Pružinský, 28. dr Wolf, 29.
dr Rašín, 30. Ježek, 31. dr
Dominik, 32. dr Holota.
Předseda (zvoní): Volbu provedeme
aklamací, nebude-li námitek. (Námitky
nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s přečtenou kandidátní
listinou, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Navržení jsou zvoleni.
Předseda (zvoní): Nyní
vykonáme volbu výboru rozpočtového.
Žádám opětně o přečtení
kandidátní listiny, sestavené podle zásad
poměrného zastoupení.