Místopředseda dr. Heller (zvoní): Uděluji slovo zpravodaji výboru branného, panu sen. Sehnalovi.

Zpravodaj sen. Sehnal: Vážený senáte!

Ani největší a nejupřímnější touha větší části lidstva po míru nezastavila a nezastaví tvrdou skutečnost, že mír trvalý zabezpečen není a že k snazšímu udržení míru je třeba i našemu státu řádně se připraviti k obraně.

A poněvadž již zkušenosti z války přesvědčily, že není možno, aby důsledky použití technických vymožeností při vypuknutí války nedotkly se ničivě i obyvatelstva aktivně neválčícího, starají se téměř všechny státy, aby učiněny byly u nich všechny možné kroky, aby zabezpečena byla nejmožnější ochrana obyvatelstva aktivně obrany se nezúčastnivšího.

A to proto, aby ochráněno bylo zdraví a životy pokud možno všeho obyvatelstva, aby i za války bylo umožněno nejnutnějšími potřebnými pracemi obyvatelstvu se zabývati, a aby pomocí různých nejmožnějších opatření co nejvíce zamezeno bylo panice, kteráž jistě by se stala velikou obtíží a překážkou a přítěží náležité obrany válčící armády, musíme i u nás potřebnou ochranu zříditi.

Taková opatření ovšem nutno zaříditi včas, poněvadž v prodlení bylo by veliké nebezpečí tím, že nejen nebylo by potřebných objektů, ani prostředků ochrany, ale postrádala by se i možnost správného jich použití a upotřebení se strany postiženého obyvatelstva. Proto nutno vše předem připraviti a organisovati.

Z toho důvodu předložila vláda poslanecké sněmovně návrh zákona "o ochraně a obraně proti leteckým a jiným podobným útokům" a poslanecká sněmovna tento návrh po malých změnách schválila a senátu k dalšímu projednání postoupila.

Návrh, resp. usnesení poslanecké sněmovny (tisk sen. 1507) stanoví v prvém oddílu, kteří vlastníci nemovitostí, po případě stavebníci nových budov jsou povinni opatřiti kryty, udržovati je v řádném stavu a opatřiti plynové ochranné masky, po případě kdo je povinen na taková zařízení přispívati, a rozšiřuje tyto povinnosti i na jiná nutná zařízení a opatření, jichž nezbytnost se později ukáže.

Ustanovuje úřady, jež mají právo dozírné, nařizovací i rozhodující. Stanoví možnost úhrady nákladů i plněním naturálním atd. Dává práva úřadům k všemožným nutným opatřením, i vyvlastňovacím, ukládá povinnosti obcím, korporacím i jednotlivcům bráti účast na opatřeních ochranných i záchranných, a otevírá možnost další organisace obrany a ochrany obyvatelstva.

Oddíl druhý sice stanoví, že prostředky bojovými obranu takovou provádí především branná moc, ale zároveň dává právo uložiti povinníkům připraviti a udržovati prostředky potřebné pro obranu jejich podniků, ústavů nebo zařízení jejich nákladem podle pokynů a za kontroly vojenské správy, nebo nésti tento náklad jen zčásti.

Oddíl třetí zabývá se otázkou živnostenského oprávnění, omezuje toto koncesionováním výroby, opravy a prodeje plynových masek a jiných předmětů k účelům dosažení cíle tohoto zákona, rovněž i všemi ostatními nutnostmi k zajištění dostatečné ochrany a obrany potřebnými a stanoví pravomoc úřadů v ohledu dozírání a požadování.

Oddíl čtvrtý obsahuje všeobecná ustanovení a řeší je v duchu celého zákona. V pátém oddílu jsou ustanovení trestní, kteráž jsou náležitě přísná vzhledem k nebezpečenství věci samé.

Vzhledem k důležitosti a naléhavosti věci, nutné k náležité přípravě v zájmu všech občanů a jejich rodin i stá tu pro případ nebezpečí, usnesl se branný výbor ve schůzi, konané dne 9. dubna 1935 doporučiti senátu, aby schválil předlohu tak, jak usnesena byla posl. sněmovnou a jak otištěna je v tisku sen. 1507.

Rovněž navrhuje branný výbor schválení resolucí usnesených posl. sněmovnou, v témž tisku otištěných.

Jako zpravodaj branného výboru navrhuji, aby vážený senát schválil předlohu tak, jak ji přijala posl. sněmovna. (Souhlas.)

Místopředseda dr. Heller (zvoní): Zahajuji rozpravu.

Navrhuji řečnickou lhůtu 10 minut. (Výkřiky.)

Kdo souhlasí s mým návrhem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh je přijat.

Slovo má pan sen. dr. Kovalik.

Sen. dr. Kovalik: Slávny senát! K vládnemu návrhu zákona o ochrane proti leteckým útokom dovoľujem si predniesť nasledovné:

Po svetovej válke v Európe a na celom svete ešte vždy nenastalo to upokojenie, ba v najnovšej dobe sa ešte svet veľmi znepokojuje, pomery sú veľmi napnuté, takže celý svet zbrojí, lebo sa drží hesla: "Si vis pacem, para bellum, keď chceš pokoj, pripravuj vojnu." Celý svet zbrojí, jeden štát viacej ako druhý. Keď sa dozvie, že v jednom štáte zväčšili počet vojska, vo druhom štáte hneď sa už tiež zväčšuje. Keď vyjde najavo, že v niektorom štáte sa zväčšuje počet vojska, leda kedy v iných štátoch sa to tiež koná a zväčšuje sa počet lietadiel. Konkurencia v zbrojení je ohromná, nezná hraníc, takže štáty už sotva sú vstave finančne to vydržať. Čítal som dnes v novinách, že i Švédsko zbrojí. Je to divné a prekvapuje to, poneváč vo svetovej vojne severné štáty, Švédsko a Norvéžsko, boly ušetrené svetového požiaru, žily pokojne, neboly ohrožené na majetku a živote, a dnes vidíme, že i Švédsko zbrojí, teda i severné štáty, ktoré sa doposiaľ nezúčastnily zbrojenia a vojny.

To napätie so dňa na deň sa zväčšuje a môže byť tak veľké, že to všetko praskne a môže vypuknúť vojna. Teda to heslo "si vis pacem, para bellum", keď chceš pokoj, pripravuj vojnu, tak sa zdá, že není úspešné, že práve to pripravovanie vojny môže zapríčiniť vojnu.

Je druhé heslo "si vis pacem, para pacem", keď chceš pokoj, pripravuj pokoj; tak sa zdá, že ani to heslo k cie u nevedie, lebo keď niektoré štáty sú pokojné a mierumilovné a pripravujú ten pokoj, nezbroja, predsa nájde sa štát alebo štáty, ktoré zbroja a vtedy môžu tie vyzbrojené štáty napadnúť štáty nevyzbrojené. Teda i pokojné a mierumilovné štáty sú prinútené zbrojiť. Ani toto heslo nevedie k cieľu. Mohla by sa snáď uplatniť tretia zásada, tretia devíza, a to: Keď chceš pokoj, znemožni vojnu! "Si vis pacem, fac impossibille bellum." (Sen. Šelmec: Para bellum!) O tom som už hovoril, "si vis pacem, para bellum", to nevedie k cieľu, ba ešte viac umožní vojnu.

Idea znemožniť vojnu je ideálom kultúry ľudské. Je to hudba budúcnosti. Znemožniť vojnu dnes ešte nie sme vstave. Možná, že kultúra ľudská či budúcnosť vyspeje na toľko alebo fyzicky nejakým spôsobom dokáže, že vynájde stroj, ktorý znemožní útoky, alebo morálnym spôsobom bude môcť vojnu znemožniť. Dnes však ešte takýto spôsob nemáme a preto: čo nám zbýva? Nezbýva nám iné proti vojne, ako utvoriť pevnú, silnú frontu mieru. Po druhé dnes máme ešte spôsoby i sankcie hospodárske či vojenské proti útočníkovi, a po tretie máme ešte možnosť vyjednávať s tým štátom či s tými štáty, ktorý štát či ktoré štáty nepatria k mierovej fronte.

Mierová fronta, ako je známo, Francia, Anglia a Itália, okrem toho Malá dohoda, balkánsky pakt a Rusko, toto je tá mierová fronta, ktorá vtedy dosiahne úspechov, keď bude silná, pevná, nerozborná, jednomyseľná, jednolitá, neústupná a energická. Vtedy by dosiahla úspechov. Avšak vieme, že v tej diplomacii diplomati, keď aj patria do nejakého toho súručenstva, predsa len vždy majú svoje zvláštne záujmy osobné alebo svojich štátov, ktoré potom najmenej odďaľujú tú konečnú rozhodnú rezolúciu alebo oslabuj ú tú svoju frontu, a toho protivník zneužíva. Vidíme to pri terajšom vyjednávaní a pri terajších mierumilovných výkonoch.

Cesty Simona, Edena do Berlína, Moskvy, Varšavy, Prahy za cieľom udržať mier, i konferencia vo Strese, ktorá práve v tejto dobe sa koná, aj tá chce uskutočniť kolektívny pokoj a bezpečnosť v Európe.

Avšak, ako som spomenul, potrebná je k tomu tá úplná jednomyseľnosť, konzekventnosť a rozhodnosť mierumilovných štátov, čo žiaľbohu však nevidíme.

Spomenul som, že k udržaniu mieru slúžily by aj hospodárske alebo politické sankcie. Ktorý štát by nechcel udržať mier, ale mal by útočné vojenské snahy, daly by sa sankciami zamedziť tie vojenské snahy. Avšak aj v tom vidíme, že nie sú rovnakej mysli mierumilovné mocnosti. Možnosť je ešte vyjednávania s tým štátom alebo so štáty, ktoré nepatria k mierovej fronte. A jestli by teda to vyjednávanie sa konalo, musíme hľadeť na toto.

Jedná sa tu o Nemecko. Nemecko svojím preľudnatením a hyperprodukciou hospodárskych a priemyselných výrobkov je akoby plynom naplnený kotol, ktorý potrebuje ventil, aby mohol niekde tie svoje hospodárske a priemyselné výrobky umiestiť. Teda štáty, keď chcú zabezpečiť mier, mierumilovné štáty, nie je dostatočné len tú pevnú frontu ukázať a ukazovať, musia aj vyjednávať s tými, ktorí nepatria ku mierumilovnej fronte. A tu by museli tomu Nemecku, ktoré je ako výbušný kotol, pomôcť ten ventil uvoľniť, aby Nemecko svoje nie politické, lež hospodárske snahy mohlo uplatniť umiestením svojich hospodárskych a priemyselných výrobkov. Pravda, to by tak muselo byť, aby po tomto hospodárskom posilnení Nemecko neohrozovalo a neškodilo susedom. Pokojné dojednanie rozhodne je lacnejšie a výhodnejšie než krvavé vojny, ktoré ničia všetko, ktoré zničia priateľa i nepriateľa. Aké výsledky majú vojny? Mestá, dediny budú bombami zborené, vypálené, majetok, role a lesy budú zničené, obyvateľstvo, ženy, deti, starci otrávení, plynmi zadusení, vyvraždení. Majú byť plyny a bacilmi infikované vody vo studniach a potokoch, majú byť rozšírené infekčné nemoci, epidémie, aby ľudstvo vymrelo, z Európy stane sa ohromný hrobitov a jej tisícročná kultúra bude zničená.

Keby vypukla vojna, to už nebude vojna ako dosiaľ, boj vojaka proti vojakovi, ale bude to barbarské, neľudské, pekelné besnenie, horšie než besnenie najdravejších divých zvierat, lebo ľudský um je tu zneužívaný k najhnusnejším vynálezom na skazu človečenstva a jeho kultúry. To není humanizmus, ale diabolizmus, to je delírium vraždenia, dusenia a otravovania ľudstva, to je najväčší zločin na ľudstve, ako to riekol sv. Otec, ktorý pozdvihol hlas k celému svetu a varoval štáty a štátnikov, aby udržali mier a pokoj, aby nezačali hrozný bratovražedný boj, a so žalmistom povedal, že sa bude modliť, aby Boh zničil národ, ktorý začne vojnu. (Výkřiky sen. Fidlíka.)

Národy nechcú vojny, chcú pokoj a mier. Boly veľké manifestácie za mier v Paríži, Laval sám hovoril, že národy si žiadajú pokoja a mieru, a táto žiadosť národov má vplývať na štátnikov, aby udržali pokoj a nepracovali za vojnu.

Konalo sa vo Veľ. Británii plebiscitné hlasovanie; aby Anglicko zostalo vo Spoločnosti národov, hlasovalo 97%, za odzbrojenie 92%, za zrušenie leteckej vojny 85%, za zrušenie súkromných zbrojových tovární 93%. Tu pripomínam, že nikto nemá z vojny zisk, len tie zbrojovky. Za sankcie hospodárske proti útočníkom hlasovalo 94%, za vojenské sankcie proti útočníkovi 92%.

Z tohoto hlasovania je zrejmé, že anglický národ je proti vojnám a je za mier. Som presvedčený, že keby takéto hlasovanie bolo prevedené tiež v iných štátoch, i v našej republike, na 100% každý žiada si pokoja a mieru.

Slovenský národ je pokojamilovný, chce tiež pokoj. Prajeme druhým pokojný vývin kultúry, ale žiadame i my, aby sme pokojne mohli vyvinovať našu svojráznu slovenskú kultúru. Slovákov je po svete roztrúsené dosť, v Amerike mil., v Maďarsku 1/4 mil. a žijú tam pokojne, žiadajú len, aby ich menšinové práva boly dodržiavané. Keď teda slovenský malý národ vie pokojne žiť na svete a je mierumilovný, prečo by takými nemohly byť aj iné národnosti, ktoré bývajú v druhých štátoch?

I my sa pripojujeme k tej mierumilovnej akcii, ktorá však musí byť pevná a nerozborná. Je to zvláštne, že sú i štáty, ktoré nerešpektujú ustanovenia, ktoré nerešpektujú ani versailleskú mierovú smluvu, a tu prichodí mi na um, že i v našej vnútornej politike ukazuje sa také nerešpektovanie smlúv, ba aj zákonov. Neviem, v ktorom výbore to bolo, ale bol to, myslím, pán sen. dr. Hruban, ktorý spomenul, že nedodržuje sa ani ústavná listina, v ktorej je stanovené, že senát má trvať 8 rokov. Toto ustanovenie sa teda nedodržuje a ešte pred vypršaním 6 rokov konajú sa nové voľby. Toto poznamenávam len tak bočne.

I my, slovenský národ, v záujme republiky a vo svojom vlastnom záujme pripojujeme sa k mierumilovnej akcii. Tieto dva návrhy zákonov, o vyvlastnení k účelom obrany štátu a o ochrane proti leteckým útokom, obsahujú opatrenia k zabezpečeniu kraja, zemí, miest, obcí, majetkov, obyvateľstva. Poneváč je rečnícka lehota veľmi krátka, nemôžem sa rozširovať o týchto zákonoch, len poznamenávam, že zákon o vyvlastnení k účelom obrany štátu zariaďuje túto obranu v páde mobilizácie, váľky, 00bzvlášte k účelom opevnenia a iných vojenských stavieb alebo válečného vyzbrojenia opevnených miest. Ďalej je tento zákon vynesený k účelom zabezpečenia letíšť, železníc, ciest, telegrafných, telefónnych, radioelektrických zariadení, k zabezpečeniu válečných operácií, k použitiu riek, potokov, k zabezpečeniu studní atď.

Len poznamenávam, že podľa tohoto zákona budú povinní postarať sa podľa úradného rozhodnutia vlastníci nemovitostí, stavebníci nových budov o vhodné úkryty pre obyvateľov ich budov.

Veľmi dôležitý je odstavec, ktorý jedná o povinnom zaopatrení plynových masiek proti otravným plynom. § 4 nariaďuje obciam postarať sa na vlastné útraty o dostatočný počet verejných úkrytov, ďalej postarať sa o službu poplachovú, požiarovú, zdravotnú atď., na čo môže obec vyberať dávku. Už tu bolo spomenuté s tohoto miesta, že táto povinnosť obce veľmi zaťaží. Je teraz kritická doba, je kríza a predsa ukladá sa obciam takáto ťarcha. To dokazuje, že všetci ľudia dobrej vôle majú pracovať za udržanie pokoja, lebo tieto vojenské opatrenia a zbrojenie ľud a celý národ tak zaťažujú, že nebude už vstave to vydržať. Keď my i náš slovenský národ v záujme republiky, vo svojich vlastných záujmoch chce mier, a chce, aby bol udržaný pokoj k pokojnej práci a k vyvinovaniu kultúry, je samozrejmé, že chrániť majetky a životy držíme i my za potrebné, a sme za to, aby, ako je v tomto zákone povedané majetky a životy boly chránené, ale pri tom v terajšej veľkonočnej nálade žiadame si, aby ako vo Strese tiež potom v Ženeve úspešne sa pracovalo za udržanie mieru, že by t. zv. Treuga Dei, ktorá má nastať vo veľkonočný čas nebola len pre jeden, dva alebo tri dni, ale že by tá práca mierumilovná doniesla pokoj pre Európu, čo by bolo dosažené tým viac, keby sa uplatnily v celom verejnom živote kresťanské zásady: Miluj blížneho svojho ako seba samého, keby sa uplatnila krásna idea: Sláva Bohu na výsosti a pokoj ľuďom dobrej vôle!

I my žiadame, aby sa neuplatnily zásady, riešiť otázky vojnami a bratovražednými boji, ale aby nastal na svete pokoj ľuďom dobrej vôle, aby celý svet mohol v pokoji pracovať za ten každodenný chlieb. Končím. (Potlesk.)

Místopředseda dr. Heller (zvoní). Slovo dále má pan sen. Ant. Novák.

Sen. Ant. Novák: Slavný senáte! Jsem silně hlasově indisponován, ale považoval bych za chybu, nesrovnal bych to se svým svědomím, abych pro tuto předlohu zvedl ruku bez ohrazení proti způsobu, jakým se předloha projednávala ve výboru a jak je předložena parlamentu. Jsme na sklonku zasedání. Rozcházíme se. Myslím, že i některé vládní kruhy anebo činitelé mají tak trochu zájem na tom, aby se parlamentarismus ubíjel. Kdyby zde toho faktu nebylo, pak bych předlohu jinak vítal; předloha zde již dávno měla býti, ale takhle by ta předloha vypadati nesměla.

Vážení pánové, za naší krátké parlamentní tradice 17 let neznám jediný zákon - a ani páni referenti mi jej nepředloží - aby byl tak lajdácky vypracován, jako je zákon tento.

Vážení pánové, připomínám, aby bylo jasno, že předloha měla býti již dávno podána. Letecké útoky a příprava proti nim není žádná novinka a když přicházíme v hodině 12. před rozchodem, musí nám býti dovoleno, abychom pronesli svou kritiku.

Podrobná rozprava byla většinou výboru zamítnuta. Hlasovalo se o paragrafech podle čísel. Předloha tak důležitá! Vážení pánové, pan zpravodaj výboru ústavně-právního uvádí ve své zprávě několik zajímavých vět: "Zákon tento ukládá nová a těžká břemena a povinnosti, zejména obcím i občanům." Ano, ano, je možno a nutno s tím počítati, ale musí zde býti něco jasnějšího.

Pan zpravodaj zde má další větu: "Zákon ten nesmírně rozšiřuje pravomoc a volné uvážení úřadů, zejména úřadů politických, policejních a živnostenských, jak státních, tak i obcí: úřadům těm však ukládá se nesmírná odpovědnost za život a majetek občanů."

Jak vypadá v praxi odpovědnost úřadů? Kde máme nějakou odpovědnost úřadů? Kdo odpovídá za úřad? Vážení pánové, poukazoval jsem již několikrát ve výboru branném, kdo odpovídá dnes za šlendrián který se udělal na letišti ve Kbelích, Ministerstvo nár. obrany, generální štáb. Kde jsou ti pánové, když postupně tam dovolili postaviti letiště, až do této doby civilní a vojenské, vedle letiště zemský letecký sklad, vedle skladu velmi nákladný vojenský technický výzkumný ústav s drahocennými stroji, vedle výzkumného ústavu státní továrnu na letadla Letov, vedle této továrny továrnu Avia, dole pod vrchem vedle Kolbenky továrnu Aero! (Sen. Olejník: Z důvodů šetrnosti!) Pane kolego, já jsem před tím varoval. Když Bondy prodal Avii, která byla v Holešovicích, a koupila ji Škodovka a přišla se žádostí, aby mohla stavět, já jsem proti tomu v branném výboru vystoupil a řekl: "Pánové, je nesmysl, dáti všecko na jednu dlaň, vzdušná čára 3 km!" Nyní, prosím, každý ví, kdo to jsou piloti Lufthansy, kteří létají nad Prahou. Jsou to vybraní piloti vojenští, to přece každý ví. Velmi správně napsaly před několika dny noviny, že se chlubíme, že náš šéfpilot Brabenec nalétal 50.000 kilometrů. V Německu se tím nechlubí, v Německu cvičí piloty k letům přes Prahu a do ciziny.

Pánové, kde je odpovědnost generálního štábu, ministerstva národní obrany? Prosím, já bych také jednou chtěl, aby se tak neplýtvalo Nyní se obcím ukládají mimořádně těžké povinnosti, o kterých není možno se vyjádřiti. Co pak je možno k té předloze se vyjádřiti? Nikoliv. Já bych ji citoval, ale to by dlouho trvalo, čas na to nestačí. Prosím, předloha čítá 32 paragrafů a dvaadvacetkrát se v ní opakuje: vládním nařízením se upraví, vládním nařízením se provede vládním nařízením se uskuteční. Tedy, prosím, taková předloha ještě v parlamentě Československé republiky nebyla! Nebyla!

Pánové, před několika dny jsme projednávali osnovu zákona, podle které mají býti upraveny finance samosprávných svazků. Měl jsem čest k ní hovořiti, a víme velmi dobře, že předloha zákona je více méně na papíře, protože úhradová jistina není zaručena. Je to jen takové polovičaté. Tam ta předloha zákona, kterou jsme odhlasovali, může vstoupiti v platnost hned v příštím roce. Ale zde ukládáme obcím takové neznámé, těžké povinnosti, že opravdu buďto to zůstane na papíře, protože řada obcí středních to nemůže plniti, nebo se to potom musí nějakým způsobem jinak uplatniti. Pánové, obce jsou povinny na svůj náklad... (Sen. Modráček: Potřebujeme o jeden zákon víc!) Ale pak vážnost parlamentu republiky Československé vyžaduje, aby ministerstvo nár. obrany a ministerstvo vnitra takovýto zákon nepředkládaly, poněvadž ten zákon je nevážný, ten zákon není vážně míněn.

§ 4 zní: "Obce jsou povinny na svůj náklad postarati se podle pokynů nadřízených úřadů politických o dostatečný počet veřejných úkrytů a zásobních úplných plynových masek úředně schváleného nebo stanoveného typu (§ 17) a udržovati je v řádném stavu".

Nyní § 5: "K úhradě nákladů vzniklých obci prováděním tohoto zákona a ustanovení podle něho vydaných je obec oprávněna vybírati dávku, o níž bližší předpisy budou vydány vládním nařízením."

Vážení pánové, máme vzorná pravidla pro 18 dávek obecních. Každý ví, že příjem samosprávy se dnes kryje průměrně z ¹/₂ z přirážek a ze ²/₃ z dávek. Nová dávka nesmí býti zaváděna, jedině ta, pro kterou jsou vydána vzorná pravidla.

Ptal jsem se zástupce ministerstva vnitra v branném výboru: Jaká ta dávka bude? Na to mi odpověděl: Na tom se pracuje.

Pánové, to již mělo býti hotovo, poněvadž když odhlasuji zákon, také bych do toho zákona chtěl viděti, abych se, když se mne někdo na ten zákon zeptá, nerděl studem a nemusil říci: Já nevím, já tomu nerozumím!

Druhá na výsost nebezpečná věc pro Slovensko: "K výstavbě veřejných úkrytů mohou obce požadovati služby ruční, potahy nebo motorovými vozidly podle všeobecných předpisů." Podle jakých předpisů? (Sen. dr. Karas: Zákon z roku 1921, § 39!) Já se také domnívám. Na základě zákona z r. 1921, kterého se zneužívá, podali jsme interpelaci o způsobu úřadování náčelníka p. Ďurčanského ve Snině, který na základě zákona nařizoval práci pěší, práci pro potahy, a chudáky, kteří nemohli tu práci vykonati, trestal pokutou. A poněvadž 30 korun nesežene se v celé obci - mluvil jsem o tom v rozpočtovém výboru - trestal je vězením.

Pánové, nedávno v obci Snině, v Medzilaborcích došlo k těm událostem. Psalo se: Udělali to komunisté a Poláci. V těch polských vesnicích v Karpatech na druhé straně není to o nic lepší než u nás, ale tam ti Poláci mnoho nezasahovali. Ale ve Snině, v Medzilaborcích nebyli to ani komunisté, ani soc demokraté, to udělal ten útlak lidu, který nemá ani brambor. Mluvil jsem již několikrát o zneužívání zákona, a nyní ukládáme novou povinnost, že obce mají právo vyžadovati práci pěší i potahů od dělnictva zadarmo. V Čechách se to nevyskytlo, na Slovensku se toho nařízení hrozně zneužívá. Pánové, kam jdeme? Je to možné? Je to jediná nutná cesta, abychom takovým způsobem důležitý zákon odhlasovávali? "Neplní-li obec náležitě svých úkolů podle tohoto zákona, zajistí nadřízený úřad politický provádění těchto úkolů jiným vhodným způsobem na náklad obce." Pánové, kam to spějeme? Mnohdy nezáleží na zákoně jaký je. I špatný zákon může býti dobrý, ke-li dobře prováděn; záleží na exekutivě. Jak se tento zákon bude prováděti, přesvědčí nás doba příští.

Pan zpravodaj ve své zprávě také uvádí, že nejlepší ochranou je zabezpečit přechod hranic dělostřelectvem atd. Já bych neřekl "nejlepší". Řekl bych: Je to dobrá ochrana, ale nejlepší při té dnešní anarchii v Evropě a při tom chaosu jsou řádné poctivé smlouvy o vzájemné podpoře, aby státy, které válku nechtějí... (Zpravodaj sen. dr. Karas: Je to také na papíře!) Ano, je to také na papíře, o tom není sporu. Víme: neutralita Belgie, mírové smlouvy, ale pak musíme říci, že celá naše Malá dohoda je také jen na papíře. Je pravda, stoprocentně se to nedá zajistiti, ale přes to bych to rád viděl v dnešní zprávě, kdy již Francie uzavírá smlouvu se Svazem sovětských socialistických republik o vzájemné pomoci, a myslím, že i u nás k tomu dojde, že tyto smlouvy se státy, které ve svém vlastním zájmu musejí trvati na zachování míru, budou velmi dobrou a silnou oporou.

Pokud jde o zákon, ještě jsou zde zajímavé věci. Opakuji, aby nebylo omylu: ve 32 paragrafech 22 krát se ponechává vládnímu nařízení provádění, úprava atd. atd. zákona. Zákon nepovídá dohromady nic. Vládní nařízení provede ostatní. (Zpravodaj sen. dr. Karas: Nový způsob!) Je možno, že každé chvíle může přijíti nový způsob, o tom není sporu, ale když ukládáme obci povinnost, musíme jí také zaručiti možnost, aby to prováděti mohla. (Sen. Modráček: Aspoň naznačiti!) Nebo aspoň naznačiti.

§ 13 mluví o tom že při ministerstvu vnitra může býti zřízen - může býti zřízen - Poradní sbor pro protiletadlovou ochranu, aby podával posudky ve věcech ochrany před leteckými útoky. Organisační předpisy a jednací řád tohoto sboru vydá ministerstvo vnitra nařízením.

Prosím, to je také nedostatečné. Samospráva 10 let žádá zřízení Poradního sboru zákonem podloženého. Volá marně, Poradní sbor neexistuje. O samosprávě se jedná, aniž s ní kdo mluví. Ale s díky kvitu ji, že alespoň zde může býti zřízen Poradní sbor, a prosil bych, aby byl zřízen současně, jakmile se začne pracovati, aby alespoň vyplnil mezeru, která v celém zákoně od začátku do konce je, samozřejmě proto, aby samospráva - a jde především o samosprávu - také v tomto sboru měla svými ústřednami náležité zastoupení. To je bezpodmínečně nutno Toho vyžaduje zájem státu, toho vyžaduje zájem samosprávy protože nemá praktické ceny psáti někde v kancelářích výnosy, které dole nikdo nemůže plniti, které jsou úplně zbytečné. Tedy ten kontakt, to, co nám zde skýtá snad záruku a naději, že chyby, neúplnost zákona mohou býti jaksi napraveny, bude spočívati hodně na Poradním sborn, o kterém bych řekl, ne že může býti zřízen, ale musí býti zřízen nebo bude zřízen, když nemůžeme použíti rozkazovacího termínu.

Pánové, zvlášť upozorňuji na masky. Nic nemám proti tomu. Zase se všecko vyhrazuje nařízení. Víme, jak již celá řada pánů u nás v republice Československé před krátkou dobou se těšila, co se na maskách dá vydělati a již se do toho šlo někdy způsobem méně vhodným i nevhodným. O mrtvých jen dobré, nechci o žádném mrtvém hovořiti nic špatného, ale zesnulý generál Votruba s polygasou, ty tahanice s firmou Horák, které nebyly vždycky fair, atd., potřebují vysvětlení a je zde něco, co se nesmí opakovati při výrobě masek. Především je třeba dbáti toho, aby několik lidí zase nepočítalo jen s tím, co na tom vydělají.

Vážení pánové, je všeobecně známo, že musíme dělati opevnění hranic, a my nic proti tomu nemáme, ale přejeme si, aby se to dělo na pevném podkladě. Podolská cementárna snížila napřed dělnictvu mzdy od 1 m³ o 50%, s 8 na 4 Kč, a nyní se už připravuje dělat na 3 směny a těší se: Nyní zase budou pro nás žně, my na tom vyděláme. (Zpravodaj sen. dr. Karas: Co dělá kartelová komise?) Kartelová komise, pravda, ale my jsme na rozchodu; příští parlament by se však měl na kartely podívati hlouběji, zejména na takové kartely, které se snaží, aby především vyrvaly, co se vyrvat dá, bez zřetele k tomu, zdali je to ten či onen. Kartelová komise by tu mohla něco vykonat a my na to upozorňujeme.

Pokud jde o povolování koncesí, je tu také veliká odpovědnost, o tom není sporu, poněvadž vím, jak to mnohde vypadá s koncesovanými živnostmi. V zákoně je zvláště nebezpečné ustanovení, že koncese může býti odňata bez udání důvodů. To má ovšem jistě také svoji opodstatněnost, ale je to nebezpečné. Kol. Šťastný velmi správně poukázal ve výboru, že je to Damoklův meč, který bude viseti nad každým, kdo by chtěl v tomto oboru investovati a seriosně pracovati, poněvadž nemá jistoty, jak se poměry vyvinou a zdali za chvíli vlivem vyšších poměrů nepřijde vůbec o koncesi. Aby bylo úplně jasno: Ze 30 paragrafů končí 22 paragrafy připomínkou: Bude upraveno vládním nařízením. (Předsednictví převzal místopředseda dr. Hruban.)

Mé stanovisko k této osnově musí býti pochopitelně kladné, protože vím, že ji národní obrana potřebuje. Pokud jde o formu, jak byla osnova předložena, varuji před opakováním do budoucna a bude v zájmu všech členů tohoto slavného sboru v příštím parlamentním období, aby si něco podobného nedávali líbit. To není možné; tím se potom dokáže, že senát je opravdu zbytečný, že zde nemusí být, poněvadž se mu to předloží v poslední chvíli, není času, aby se to ve výboru pročetlo, dá se to odhlasovat v plenu a tím je věc vyřízena. Takto by přece parlamentarismus v republice Československé i při systému 2 komor vypadati neměl! Více vážnosti se strany úřadů a také více odpovědnosti!

Končím tím: Osnova je vypracována naspěch, jako by byla kopií zákona, odkoukanou z ltalie. To je kopie zákona cizího, to není náš zákon. Takový zákon u nás vydán nebyl. (Sen. Modráček: My bychom také dovedli vyrobiti zákon za 5 minut!)

Doporučuji pro příští období, až přijdou noví páni zástupci, aby si tento nevážný a nedůstojný způsob jednání nedali líbit. (Potlesk.)

Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Nikdo již není ke slovu přihlášen.

Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru ústavně-právního, panu sen. dr. Karasovi.

Zpravodaj sen dr. Karas: Slavný senáte! Vytýkám panu řečníku, že užil výrazu, že zákon je vypracován lajdácky. Je to neparlamentární výraz a myslím, že ani není odůvodněn. Nemluvil jsem s referenty, s nikým jsem nemluvil a nechci referenty hájit Je však známo, že takové zákony vydala již řada států kolem nás a jistě zákony v sousedství vydané sloužily nám jako zkušenost při vypracování zákona našeho. Náš zákon přihlíží ke zvláštnostem našeho státu, ale materie, která se tímto zákonem upravuje, je něco naprosto nejistého a nepevného. Nevíme, co bude, nevíme, co náš soused připravuje, jaké nové myšlenky má, jaká překvapení chystá. Považte, co způsobily tanky za světové války! Nevíme tedy, jaké překvapení se jinde připravují, a proto musí býti zákon, řekl bych, rámcový, musí teprve zkušenostem ponechati vyplnění toho rámce. Ukáže-li se taková zkušenost, pak je pozdě v případě vážném jíti před parlament se žádostí, aby vydal zákon, kterým by byla takováto břemena stanovena. Administrativě se tedy musí ponechati jistá volnost.

Myslím, že z mé 15leté výborové práce všichni páni vědí, že jsem potíral vždy zmocnění vlády k nařízením. Vždy jsem říkal: Dejme to hned do zákona. (Sen. Ant. Novák: Poctivější bylo udělat dva paragrafy!) Při tomto zákoně fakticky není možno přesně stanoviti všechna břemena a povinnosti. Že se vládě poskytuje velká možnost, na to jsem upozornil již jako zpravodaj, ale jiného východiska zde není. Vždyť máme přece odpovědnost úřadů; okr. hejtman je odpovědný ministru vnitra, ministr vnitra je odpověden vládě za svoji práci a vláda parlamentu. Vidí-li parlament, že vláda a úřady nekonají plně svoji povinnost, jak by měly, může volati vládu k odpovědnosti. Vždyť přece máme zákon o odpovědnosti ministrů, ale parlament ho ještě nepoužil, poněvadž neměl příčinu.

Co se týče břemen, myslím, že se to přehání a že nebudou tak tíživá, § 12 výslovně praví, že vláda určí, které obvody a která území mají to plně konati. Taková nějaká Zlámaná Lhota nebo Makotřasy jistě krytů nebudou potřebovati. Nepřátelský útok se soustředí na místa, o nichž jste mluvil (obrácen k sen. Ant. Novákovi), na takovou Plzeň nebo i Semtín. Ta se budou museti především chrániti proti nepřátelským útokům. Taková průmyslová místa, která vydělávají na válečném průmyslu, mají na to také spíše prostředky. Chrániti se budou museti také železniční uzly jako Přerov nebo Č. Třebová; tam bude nutno provésti taková bezpečnostní opatření, ale nebude to nutné a vesnicích.

A nyní o těch dávkách. Citoval jste 18 případů, kde jsou vzorná pravidla, ale obec může podle tohoto zákona zaváděti, když toho potřebuje - ovšem za souhlasu vlády - i jiné dávky. (Výkřiky sen. Ant. Nováka.) Bude se to říditi podle každé obce. Není pochyby, že se zde zavádějí břemena a jisté povinnosti, které se plniti musejí. My jsme tento zákon nevyvolali, jsme jen v obraně, ale vidíme-li, co připravuje náš soused, víme-li, proti komu to především připravuje, máme snad mlčeti a složiti ruce do klína? Vidíte, že se musíme snažit válku znemožnit.

Mluvil jste zde o smlouvách. Když Německo podpisovalo pakt Briand-Kelloggův, když podpisovalo "nikdy nepoužiji války k vymáhání svých požadavků", myslili jsme, že není třeba s válkou počítati. Jako zpravodaj při přijetí Kelloggova paktu jsem řekl: Si vis pacem, para pacem, nebude válek; ale vidíme, že pakt Kelloggův jest pouhým cárem papíru. Pro každého, kdo chce bojovati, je to cár papíru, ten na Kelloggův pakt nic nedá, i na ten podpis na tom paktu a až uvidí k tomu vhodnou příležitost, vrhne se na nás - a my k tomu máme mlčet? Naopak. Uznávám proto zásluhu vlády, že přichází v této poslední době našeho zákonodárného období a že chce aspoň takovýmto zákonem umožniti, abychom nebyli překvapeni, kdyby došlo jednou k potřebě, a aby se zákon mohl uplatniti. Proto navrhuji přijetí této osnovy. (Souhlas.)

Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Budeme hlasovati ve čtení prvém, a to, nebude-li námitek, o celé osnově zákona, jeho nadpisu, nadpisech jednotlivých částí a paragrafů a úvodní formuli najednou.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)

Nejsou. Budeme tudíž tak hlasovati.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a paragrafů a úvodní formulí ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a paragrafů a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové ve čtení prvém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk. 1507.

Podle §u 54 jedn. řádu z usnesení předsednictva senátu budeme ještě v této schůzi hlasovati o projednávané osnově také ve čtení druhém.

Ad 2. Druhé čtení osnovy zákona o ochraně a obraně proti leteckým a jiným podobným útokům (tisk 1514).

Táži se pánů zpravodajů - za výbor ústavně-právní sen. dr. Karasa a za výbor branný sen. Sehnala - zda navrhují nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr. Karas: Není návrhů.

Zpravodaj sen. Sehnal: Nikoli.

Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Není jich.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a paragrafů a úvodní formuli, schválenou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a paragrafů a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové také ve čtení druhém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 1507.

Kdo souhlasí se třemi resolucemi výboru branného, otištěnými ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce tyto se přijímají.

Dalším odstavcem dnešního pořadu je:

3. Zpráva výboru ústavně-právního k usnesení posl. sněmovny (tisk 1512) o vládním návrhu zákona, kterým se mění a doplňují řády volení do posl. sněmovny, senátu, zemských a okresních zastupitelstev a do obcí (tisk 1516) [podle §u 35 jedn. řádu].

Zpravodajem je pan sen. dr. Havelka. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. dr. Havelka: Slavný senáte!

Moderní konstituční státy vybudovány jsou na zásadní myšlence, že členům celého společenského ústrojí, kterým jest stát, přísluší vliv a účastenství v provádění všeho toho, co společenský svazek státní pokládá za své úkoly; jinými slovy každému občanu přísluší účastenství ve výkonech státní moci.

Účastenství jednotlivce ve výkonech státní moci jest proto podle dnešních názorů důsledkem státního občanství. Občanstvu náleží spolupůsobiti jednak v ústrojích zákonodárných, jednak v ústrojích moci výkonné.

Protože již následkem velkého počtu občanstva není možno, aby každému jednotlivci přiznán byl přímý vliv na výkonech státní moci, nutno stanoviti, jakým způsobem mají býti určeni ti, kteří z občanstva vliv ten budou vykonávati.

Nejčastěji určováni jsou ke spolupůsobnosti ve výkonech státní moci občané, povolaní svými spoluobčany samými, kteří činí tak volbou ze svého středu.

Volba je tedy výkon občanský, kterým státní občané určují ze svého středu toho, který zúčastniti se má přímo těch výkonů státní moci, při kterých účastenství státním zřízením (ústavou) občanstvu je přiznáno.

Rozeznáváme dva druhy voleb, a to volby do zákonodárných sborů a volby do orgánů samosprávných. Úkoly těchto institucí liší se zásadně. Zákonodárné sbory mají vydávati zákony, tj. ustanovovati právní normy pro všechny občany závazné; orgány samosprávné provádějí toliko některé úkoly správní, které zákonodárnými sbory do jejich působnosti byly přikázány.

Souhrn pravidel, podle kterých určují občané ty, kteří se mají přímo účastniti výkonů státní moci, nazývá se řádem volení neboli volebním řádem, a rozeznávati sluší řády volení pro zákonodárné sbory (sněmovna poslanecká, senát) a pro samosprávné svazky (obce, okresy, země, obchodní a živnostenské komory atd.).

Úprava řádů volení do sborů zákonodárných náleží k nejdůležitějším předmětům ústavních řádů v jednotlivých státech.

Vláda podala poslanecké sněmovně návrh, obsahující změny a doplňky platných řádů volení do posl. sněmovny, senátu, zemských a okresních zastupitelstev.

Důvodem pro návrh byly dle důvodové zprávy vládního návrhu úspornost a soustředění voleb podle poznatků volební praxe.

Posl. sněmovna provedla podstatné změny a doplňky ve vládním návrhu, kterými odůvodněného účelu úprav volebních řádů bude pravděpodobně jistěji dosaženo, a rozšířila i na obec.

Usnesení posl. sněmovny odchyluje se do značné míry od vládní předlohy.

Návrh zákona rozpadá se v šest článků. Článek I. obsahuje novelisaci řádu volení do posl. sněmovny; jeho ustanovení vztahují se ovšem částečně i na senát, pro nějž platí subsidiárně ustanovení řádu volení do posl. sněmovny. Článek II. týká se provádění voleb do senátu, upravovaného v zákoně o složení a pravomoci senátu. Článkem III. měněn je zákon o volbách zemských a okresních zastupitelstev. Článek IV. konečně doplňuje řád volení v obcích. Články V. a VI. obsahují ustanovení formální o republikaci opětně novelovaného řádu volení do posl. sněmovny a doložky o účinnosti a provádění celého zákona.

Změny, prováděné v řádu volení do posl. sněmovny, jsou podle jich důležitosti tyto:

Podmínky pro získání mandátu v II. skrutiniu se mění. Na jedné straně ulehčuje se volebním stranám účast na přídělu mandátu z II. skrutinia tím, že dosavadní podmínka, získání mandátu alespoň v jednom volebním kraji, nahrazuje se podmínkou dosažení nejméně 20.000 platných hlasů aspoň v jednom volebním kraji. Aby toto ulehčení, které je skutečně velmi značné - uvážíme-li, že již při posledních volbách blížilo se volební číslo do posl. sněmovny v některých krajích číslu 30.000 - nevedlo k novému tříštění stran, je kompensováno na druhé straně stanovením kvora ve výši 120.000 platných hlasů v celém státě. Ustanovení tato jsou spravedlivá, neboť berou zřetel i na volební strany, které nemají voličstvo soustředěno v určitých volebních krajích do té míry, aby mohly splniti dřívější podmínku, přece však soustředily na sebe značný počet platných hlasů. Ustanovení to není namířeno proti žádné politické straně ani proti žádné národnosti, také však neskýtá žádné straně ani národnosti zvláštních výhod.

S touto úpravou souvisí změna §u 53, odst. 3 řádu volení do posl. sněmovny, týkající se provádění III. skrutinia. Může se totiž nyní státi, že strana dosáhne sice v jednom nebo více volebních krajích mandátu, nedosáhne však v celém státě uvedeného kvora. V takovém případě zvolení jsou ti kandidáti strany, kteří dosáhli v I. skrutiniu volebního čísla, strana však nemá nároku na účast v přidělování hlasů z II. skrutinia. Jen zbytky hlasů odevzdaných pro tuto stranu převádějí se do III. skrutinia, nikoliv však ty hlasy pro stranu, na něž byl přidělen mandát již v I. skrutiniu. Tato myšlenka vyjádřena je tím, že ve zmíněném ustanovení radu volení do posl. sněmovny nahrazují se slova "všechny platné hlasy" slovy "zbytky platných hlasů".

Dosavadní ustanovení o stanovení pořadí kandidátních listin, podle nichž rozhodoval los, je praktické jen v tom případě, konají-li se volby v dostatečném časovém odstupu od jiných voleb. Jakmile však dochází k výkonu různých voleb v týž den nebo brzy po sobě, může různé číslování volebních listin téže volební strany pro každou volbu znesnadňovati voličům výkon volby. Je tedy účelné odstraniti tuto závadu. Tento způsob spočívá v číslování stran podle počtu hlasů dosažených při posledních volbách do posl. sněmovny. Ježto volební strany podléhají vývoji, je ovšem potřebí pamatovati na to, aby pořadí bylo zachováno i straně, jež sice změnila na př. své označení, je však přímou pokračovatelkou strany kandidovavší pod dřívějším označením, nebo aby mohlo býti určeno pořadí strany, jež v dřívějších volbách vystupovala ještě s jinými skupinami jako složka určité volební strany.

Návrh zákona přináší též určitá administrativní ulehčení volebním stranám, jež jsou důležitým činitelem ve volebním řízení. Za prvé umožňuje, aby členy obvodních volebních komisí nemusil jmenovati za stranu zmocněnec strany, což při velkém počtu komisí ve volebním kraji bylo značným administrativním zatížením, nýbrž po případě jeho zástupce, kterého zmocněnec si pro okres určí a okresnímu úřadu oznámí. Za druhé umožňuje se volebním stranám, aby zálohy na tisk kandidátních listin skládaly nejen u předsedy krajské volební komise, nýbrž - podle své volby - též u předsedy ústřední volební komise. Pro strany, kandidující v několika volebních krajích, je to podstatné ulehčení.

Pro státní správu přináší návrh zákona ulehčení a úsporu potud, že upouští od publikace podaných kandidátních listin v Úředním listě. Příslušný § 28, který to nakazoval, se nyní vypouští. Publikace ta byla bez praktického významu.

Poslední změna konečně týká se úpravy výčepu lihovin v den před volbou a v den volby. Zvoleno kompromisní řešení mezi úpravou této věci při volbách do obcí a dosavadní úpravou při volbách parlamentních.

Do zákona o složení a pravomoci senátu vkládá se obdobné ustanovení o podmínkách pro účast stran na II. skrutiniu, jaké se navrhuje v řádu volení do posl. sněmovny. Toliko kvorum pro volební kraj zvyšuje se úměrně z 20.000 na 35.000 hlasů. K této číslici se dospívá úvahou, že dva volební kraje pro volby do posl. sněmovny tvoří jeden volební kraj do senátu, počet voličů do senátu je však menší v důsledku vyšší věkové hranice pro výkon volebního práva.

Rovněž otázka pořadí kandidátních listin řeší se obdobně jako v řádu volení do posl. sněmovny s přihlédnutím k dosavadnímu ustanovení v této věci, obsaženému v §u 6, odst. 5 zákona o složení a pravomoci senátu.

Ostatní změny v řádu volení do posl. sněmovny platí automaticky i pro volby do senátu.

Také v zákoně o volbách zemských a okresních zastupitelstev provádějí se změny obdobné změnám volebních řádů do posl. sněmovny a do senátu. Jde o úpravu pořadí kandidátních listin, jmenování členů obvodních volebních komisí, upuštění od publikace kandidátních listin a úpravu výčepu lihovin v den před volbou a v den volby. Všechny tyto úpravy shodují se v podstatě s úpravami těchto otázek pro volby parlamentní.

Nové je ustanovení, obsahující doplněk k §u 19, odst. 1 zákona o volbách do zemských a okresních zastupitelstev. Tento doplněk, připouštějící výjimečné zkrácení lhůty pro konečné vyložení stálých seznamů voličských z 8 dnů na 6, má umožniti výkon voleb do zemských a okresních zastupitelstev týden po volbách do Národního shromáždění. Takové soustředění voleb je jistě účelné s ohledem na zkrácení volební kampaně, působící jisté rozrušení ve veřejném životě.

Také pro případ, konají-li se volby do obecního zastupitelstva v týž den jako volby do některé z komor Národního shromáždění nebo do některého sboru územní samosprávy, bylo uznáno za vhodné zachovati jednotné pořadí kandidátních listin, což je jistě v zájmu samých voličů, ulehčujíc jim orientaci.

Ústavně-právní výbor ve schůzi dne 10. dubna 1935 probral podrobně posl. sněmovnou usnesenou úpravu řádů volení do posl. sněmovny, senátu, zemských a okresních zastupitelstev a do obcí a uznav její důvodnost a účelnost, navrhuje, aby senát schválil usnesení posl. sněmovny beze změny tak, jak je obsaženo v sen. tisku 1512 a přijal resoluci dole otištěnou, protože reforma reklamačního řízení v ní navržená jest skutečně účelná. (Souhlas.)

Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Ke slovu jsou přihlášeni řečníci: páni sen. dr. Heller. Kindl, J. Krejčí a Johanis.

Navrhuji řečnickou lhůtu, nebude-li žádné námitky, na ¹/₂ hodiny. (Námitek nebylo.)

Námitek není. Zůstává při tom, jak jsem navrhl.

Přerušuji jednání o tomto předmětu, jakož i další projednávání pořadu schůze a sděluji, že se předsednictvo senátu usneslo podle §u 40 jedn. řádu, aby se příští schůze konala za ¹/₄ hodiny po této schůzi s

pořadem:

1. Nevyřízené věci pořadu této schůze.

2. Zpráva výborů ústavně-právního a rozpočtového k usnesení posl. sněmovny (tisk 1509) o usnesení senátu (tisky sen. 1344 a 1357) k vládnímu návrhu zákona o hasičském příspěvku při požárním pojištění (tisk 1515).

Konstatuji, že k tomu žádný návrh podán nebyl.

Končím schůzi.

Konec schůze ve 13 hod. 12 min.