Na druhé straně ovšem také kupující často zneužívali výhod splátkových obchodů, prodávali takto snadno získané zboží pod cenou dále a poškozovali obchodníka, který zase na úhradu zvýšeného ztrátového risika požadoval za zboží na splátky neúměrně vysoké ceny. Když pak se stalo zvykem, že splátkové obchody byly uzavírány prostřednictvím cestujících obchodních zástupců, kteří pracovali na provisí a vnucovali kupujícímu zboží zbytečné a i jiným nesolidním a často i podvodným způsobem snažili se udělati obchody, vynikly stinné stránky splátkového obchodování nad stránky světlé a ukázalo se, že dosavadní zákonná úprava všeho obchodování nestačí pro splátkové obchody a že je tedy nutno upraviti splátkové obchody zvláštními zákonnými opatřeními. Dalo se tak v jednotlivých státech různě. Podle toho, jakého rozšíření doznaly splátkové obchody v tom kterém oboru a v tom kterém státě, byla tato otázka upravena buď zákonným ustanovením všeobecně platným, nebo se upravily toliko splátkové obchody těch předmětů, u nichž se splátkový obchod nejvíce rozšířil anebo skýtal nejvíce příležitosti k zneužívání.

I v byv. Rakousko-Uhersku byly splátkové obchody upraveny pro každou část dualistické monarchie různě: v Předlitavsku upravil splátkový obchod všeobecně zákon z 27. dubna 1896, č. 70 ř. z., v Uhrách však nebylo nikdy všeobecného zákona o splátkových obchodech. Zákonem byly tu upraveny toliko splátkové obchody cennými papíry a losy, a to zák. článkem XXXI už z r. 1883, a v době válečné byly pak upraveny splátkové obchody šicími strojí (min. nařízením z 8. prosince 1916) a hospodářskými strojí (min. nařízením z 8. prosince 1917). Od převratu nebylo na tomto stavu nic měněno a tak platí v zemi České a Moravskoslezské dosud zákon č. 70/1896, na Slovensku a Podkarpatské Rusi pak zmíněné už zákonné předpisy z let 1883 a 1916 i 1917, které upravují splátkové obchody toliko některých předmětů.

Splátkový obchod nabýval však stále na rozsahu i oblíbeností, ale ještě rychleji se množily stížnosti na zneužívání splátkových obchodů nesvedomitými obchodníky a v míře ještě větší nepoctivými obchodními zástupci. Ukázala se tedy naprostá potřeba nové a všeobecné zákonné úpravy. Této potřebě má sloužiti předložená zákonná osnova. Nový zákon upravuje splátkové obchody jednotně pro celou republiku a pro všecky obory i na Slovensku a Podkarpatské Rusi, jde tedy o zákon unifikační se značným materiálním rozšířením vzhledem na Slovensko a Podkarpatskou Rus.

Historie vládní předlohy je pro vývoj veřejného mínění o této otázce velmi poučná.

V dobách hospodářské prosperity se zdálo některým interesovaným kruhům, že ob-mezení obchodu dosavadním splátkovým zákonem jsou zbytečná; od r. 1926 počalo se volati na schůzích i v tisku po úplném zrušení zákona o splátkových obchodech.

Leč v písemné anketě o této otázce vyslovila se pro zrušení zákona toliko menšina interesovaných korporací a převážná většina i z kruhů obchodních a výrobních žádala toliko novelisaci zákonných ustanovení o splátkových obchodech. V otázce novelisace nebylo ovšem jednotnosti: jedni žádali větší ochranu solidního obchodu, jiní pak zvýšenou ochranu kupujících před obchodem nesolidním. Nakonec převládlo mínění, že podvázáním splátkových obchodů utrpěla by výroba i obchod, ale že časté i trestní případy nesolidních splátkových obchodů nutí k zvýšení ochrany kupujících.

Tato ochrana kupců i kupujících měla býti řešena v osnově nového občanského zákona, který připravuje v ministerstvu spravedlnosti superrevisní komise pro občanské právo. Hospodářská krise však způsobila urychlené řešení této otázky a je příčinou, že se předkládá samostatná novela k dosavadnímu splátkovému zákonu, neboť se jeví naléhavá potřeba upraviti tyto otázky co nejdříve.

Předložený zákon bére v hlavních rysech a v zásadních ustanoveních zřetel na elaborát superrevisní komise; od zákona dosud platného uchyluje se však v některých ustanoveních velmi podstatně vyhovuje tak i přání po větší ochraně solidního obchodu, i volání po větší ochraně kupujících před obchodem nesolidním, před lichvou a proti zneužívání hospodářské tísně kupujícího.

Vládní návrh vymezuje už pojem splátkového obchodu odlišně od ustanovení dosud platných; splátkovými obchody podle tohoto zákona jsou prodeje movitých věcí toliko tehdy, jestliže má býti trhová cena splacena nejméně ve třech splátkách. Platnost splátkového zákona obmezuje se na případy, že trhová cena věci nepřesahuje částku 10. 000 Kč. Toliko v případech, kde jde o losy a cenné papíry (a podle navrhované změny i o hospodářské stroje), toto obmezení trhové ceny neplatí. Dožaduje-li se kupující správy pro vadu koupené věci, musí kupující prodávajícímu oznámiti vady ihned, jakmile je shledal.

Ve prospěch kupujícího svědčí tato nová ustanovení vládního návrhu:

Jsou-li splátky rozvrženy na delší dobu než na jeden rok, jest prodávající povinen vydati kupujícímu písemné potvrzení o smlouvě. Výhrady práva vlastnického, odstoupení od smlouvy a ztráty lhůt jsou vůbec platný jen tehdy, bylo-li ujednání o nich písemně potvrzeno. Kupující má však právo i mimo tyto případy žádati písemné potvrzení ujednané smlouvy. Odstoupení od smlouvy i ztrátu lhůt připouští nový zákon jen tehdy, jestliže úhrn všech zameškaných splátek činí aspoň desetinu trhové smlouvy. Ale i tu je prodávající povinen oznámiti kupujícímu písemně, že chce tyto výhrady uplatniti, a musí mu poskytnouti lhůtu nejméně osmidenní k zaplacení zameškaných splátek. Kupující je naproti tomu oprávněn zaplatiti třeba všechny splátky najednou a sraziti si při tom zákonné úroky do dne smluvené splatnosti. Velmi časté případy neskladního postupu zástupců vynutily si ustanovení §u 9, které chrání kupujícího před nesvedomitými zástupci tím, že odpovědnost za uvedení v omyl zástupcem přenáší na prodávajícího samého.

Nové je také ustanovení §u 17, podle něhož neplatí sice předpisy tohoto zákona na splátkové obchody mezi kupci, jde-li o provozování jejich živnosti, ale u t. zv. malého kupce podléhají tomuto zákonu splátkové obchody o koupí zařízení, nářadí nebo jiných movitých věcí, kterých užívá bezprostředně při výkonu své živnosti.

Zvláště však je třeba ještě zdůrazniti, že ustanovení ve prospěch kupujících jsou prohlášena za ius cogens: jakákoliv ujednání v neprospěch kupujících, která se odchylují od ustanovení tohoto zákona, jsou neplatná (§ 16).

Tato okolnost byla při projednávání vládní předlohy v ústavně-právním výboru zvlášť zdůrazněna. Svému přesvědčení, že jde o u-stanovení, které má všeobecnou a bezvýjimečnou platnost, dal ústavně-právní výbor výraz tím, že škrtl ve vládním návrhu všechna zvláštní ustanovení o tom, že toho nebo onoho práva se nelze vzdáti, aby nemohla vzejíti ani pochybnost, že by v případech, kde tohoto zvláštního ustanovení není, mohlo býti jinak. Tyto škrty a z toho vyplývající stylisační změny byly provedeny v 2. odst. §u 10 a ke konci odst, 1 §u 11. Poněvadž tedy ustanovení §u 16 jsou obecně závazná a platí pro jakákoliv ujednání ve prospěch kupujícího, bylo zvlášť ještě zdůrazněno, že platí ovšem také o ujednáních, která by směřovala proti zákonným ustanovením o splátkách (§ 5), o výhradě vlastnictví k prodané věci (§ 6) a o ztrátě lhůt (§ 7).

Kromě uvedených škrtů usnesl se ústavně-právní výbor na dvou podstatných změnách: V §u 7 doplnil odstavec první touto novou větou: >Po dobu prokázané nezaměstnanosti kupujícího nemůže prodávající tohoto práva použíti. < V dobách notorické, veliké nezaviněné nezaměstnanosti je třeba chrániti nezaměstnané před škodami, které by jim mohly vzniknouti v důsledku této nezaměstnaností. Takovou ochranu má nezaměstnaným přinésti hořejší ustanovení, které u nezaměstnaných zabraňuje důsledkům plynoucím ze ztráty lhůt.

V §u 18 byl druhý odstavec doplněn ustanovením, podle něhož se zákon bude vztahovati na splátkové obchody hospodářskými strojí i tehdy, když trhová cena převyšuje 10. 000 Kč. Kupní cena hospodářských strojů je velmi často vyšší a bylo by nevhodné, kdyby pro tuto vyšší kupní cenu tyto obchody neměly býti posuzovány podle ustanovení tohoto zákona. Bylo by to zvlášť nevhodné na Slovensku a Podkarpatské Rusí, kde právě splátkové obchody hospodářskými stroji byly zvláštním ministerským nařízením upraveny.

Změna provedená ústavně-právním výborem v §u 20 (škrtnutí slov >a strany platně neujednaly nic jiného<), vyhovuje lépe duchu zákona a jest dalším zdůrazněním §u 16.

Ustavně - právní výbor se usnesl ve své schůzi dne 2. dubna 1935 doporučiti slavnému senátu, aby přijal výborem pozměněnou vládní osnovu zákona o splátkových obchodech. (Souhlas.)

Místopředseda Donát (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. Rozprava odpadá.

Byl mně podán dostatečně podporovaný pozměňovací návrh sen. Donáta a druhů.

Žádám, aby byl přečten.

Tajemník senátu dr Bartoušek (čte):

Pozměňovací návrh sen. Donáta, Filipínského, dr Kloudy, Fr. Nováka (lid. ), dr Hellera, A. Scholze a druhů:

Podepsaní navrhují, aby v §u 11, odst. 2, v poslední větě byla vynechána slova >a třetí<, takže tato věta bude zníti: >Ustanovení druhé věty odstavce 1 platí i tu. <

Místopředseda Donát (zvoní): Prosím pány, aby zaujali svá místa. (Děje se. )

Vzhledem k podanému pozměňovacímu návrhu budeme o osnově zákona ve čtení prvém hlasovati takto:

O §§ 1 až 10 podle zprávy výborové; o §u 11 v úpravě podle pozměňovacího návrhu sen. Donáta a druhů; o §§ 12 až 21, nadpisu zákona a úvodní formuli podle zprávy výborové.

Jsou námitky? (Nebyly. )

Nejsou.

Budeme tudíž tak hlasovati.

Kdo souhlasí, aby §§ 1 až 10 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se. )

To je většina. Schvalují se.

Kdo souhlasí s tím, aby § 11 zněl podle návrhu sen. Donáta a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se. )

To je většina. Přijímá se.

Kdo souhlasí, aby §§ 12 až 21, nadpis a úvodní formule zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímá se.

Tím tato část a tudíž celá osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí schválena byla ve čtení prvém.

Podle §u 54 jedn. řádu z usnesení predsedníctva senátu budeme ještě v této schůzi hlasovati o projednávané osnově také ve člení druhém.