Místopředsedové: Donát, dr He11er, dr Hruban, Kahler.

Zapisovatelé: Navrátil, Stöhr.

Celkem přítomno 99 členů podle presenční listiny.

Člen vlády: ministr dr Trapl.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Bartoušek, jeho zástupce dr Trmal.

Místopředseda dr Hruban zahájil schůzi v 10 hodin 52 minut.

obdrželi: na dnešní schůzi sen. Časný, Douda, Fidlík, Kello, Langer, Lichtneckert, Mezö, Pilz, Riedl, Vydrová; na dnes a zítra sen. Kianička; na tento týden sen. Ďurčanský, Šelmec.

Místopředseda dr Hruban konstatoval, že senát je způsobilý se usnášeti, a k jeho návrhu dal senát zdravotní dovolenou na 6 týdnů sen. Lippertovi.

Zprávy tisky 1492 až 1497.

Usnesení posl. sněmovny tisk 1498.

Těsnopisecké zprávy o 292. a 293. schůzi senátu N. S. R. čs.

Zápis o 296. schůzi senátu N. S. R. Čs.

"Z cizích parlamentů", rok 1935, roč. XVI, č. 3 a 4.

o 297. schůzi senátu N. S. R. čs. vyložen byl podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným panem senátorem podány písemné námitky, pokládá se zápis ten za správný a bude vytištěn.

výboru rozpočtovému usnesení posl. sněmovny tisk 1498.

K návrhu místopředsedy dr Hrubana uloženo bylo výborům, aby podaly do nejbližší

příští schůze zprávy o usneseních posl. sněmovny:

výbor rozpočtový o tisku 1498,

výbor zahraniční o tisku 1462,

výbory soc.-politický, kulturní a rozpočtový o tisku 1489.

ve schůzi dne 2. dubna 1935 přikázán výboru ústavně-právnímu návrh tisk 1476.

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Budeme projednávati pořad dnešní schůze, a to nejprve odst. 1 pořadu:

Táži se pánů zpravodajů - za výbor zahraniční sen. dr Rozkošného, za výbor techn.-dopravní sen. inž. Marušáka - zda navrhují nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr Rozkošný: Nemám návrhů.

Zpravodaj sen. inž. Marušák: Nemám rovněž.

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Budeme tedy hlasovati.

Senát je způsobilý se usnášeti.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením, přijatým ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se podle zprávy výborové také ve čtení druhém.

Druhý odstavec dnešního pořadu je:

Táži se pánů zpravodajů - za výbor zahraniční pana sen. Pánka, za výbor národohospodářský pana sen. Stržila - zda navrhují nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Stržil: Ne.

Zpravodaj sen. Pánek: Nikoliv.

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Není takových návrhů, budeme proto hlasovati.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením, přijatým ve ctění prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se podle zprávy výborové také ve čtení druhém.

Přistoupíme k projednávání odst. 3 pořadu:

3. Zpráva výborů zahraničního, ústavně-právního a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 1434), kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky československé úmluva mezi republikou československou a královstvím Rumunským o rozdělení majetků správních obvodů rozdělených hranicí, podepsaná v Bukurešti 22. prosince 1930 (tisk 1459).

Zpravodajem za výbor zahraniční je pí sen. Plamínková, za výbor ústavně-právní pan sen. dr Havelka, za výbor rozpočtový pan sen. Hubka.

Dávám slovo zpravodaji za výbor zahraniční, paní sen. Plamínkové.

Zpravodaj sen. Plamínková: Slavný senáte!

Stanovením státní hranice čsl.-rumunské byly rozděleny obvody žup ugočské, marmarošské a szatmárské a také jednotlivých okresů, ba i obcí. Vláda usnesla 20. prosince 1927 na základě §u 1 zák. č. 131 z r. 1925, kam přiděliti jednotlivé části rozdělených obcí, pokud nemohou tvořiti samostatné obce. Problémem, který úmluva řeší, je úprava právních poměrů mezi oběma zúčastněnými státy o majetkových podstatách autonomních územních svazků, vzniklých novou státní hranicí, případně o jmění fondů a nadací jimi spravovaných.

Úmluva stanoví tyto zásady pro toto rozdělení: rozhodný den pro stanovení jmění jednotlivých územních svazků je okamžik definitivního zavedení československé nebo rumunské správy v rozděleném území (30. června 1920), ač komise, která bude zřízena podle čl. VII, bude moci z vážných důvodů přihlédnouti k datu jinému, zavedení faktické správy v tom kterém místě.

Klíč pro rozdělení jmění jest daňová základna podle stavu z r. 1913, protože statistická data z tohoto roku byla hned v prvních letech popřevratových zpracována. Rozdělení aktiv má býti provedeno, pokud lze, in natura. (Hluk. - Místopředseda dr Hruban zvoní.)

Čára dělící nemovitost jest státní hranice. Každá část územního svazku podrží ony nemovitosti, jež jsou na jejím území; jsou-li mimo obvod rozděleného okresu nebo obce, podrží je ta část, jež je na témž státním území jako dotčená nemovitost. Totéž platí o movitostech; není-li však možné anebo je-li obtížné rozdělení movitých věcí in natura, může jedna strana za souhlasu druhé movitosti vykoupiti nebo prodati a prodejní cena se rozdělí podle klíče.

Pasiva rozdělí se podle téhož klíče.

Dlužníci českoslovenští platí své dluhy, které připadly československé části rozdělené právní jednotky v poměru 1 K rak.-uh. = 1 Kč. Rumunským částem v poměru 2 K rak.-uh. = 1 leu.

Dlužníci rumunští platí československým částem i rumunským v poměru 2 K rak.-uh. = 1 leu.

Zásady pro odhad aktiv a pasiv jsou stanoveny v čl. VII. Ocenění provede se v měně státu, kde nemovitost nebo movitost jest. Ocenění a rozdělení provedou zvláštní smíšené komise čtyřčlenné, event. rozhodčí soud dvoučlenný; každá vláda jmenuje jednoho člena. Nedocílí-li se dohody v jednání komise event. rozhodčího soudu, rozhoduje arbitr, kterého rozhodčí si zvolili. Neshodnou-li se na jeho volbě, rozhodne člen spolkové rady švýcarské.

Komise mají skončiti své práce během 10 měsíců, aby nevznikla snad nová, pro oba státy drahá instituce, která by tyto věci do nekonečna řídila.

Některá ustanovení úmluvy, zejména ocenění starokorunových dluhů, obsahují určitá břemena pro stát, resp. státní příslušníky. Proto se úmluva předkládá Národnímu shromáždění, aby projevilo souhlas podle požadavku §u 64, č. 1 úst. listiny.

Zahraniční výbor doporučuje plenu senátu, aby projevil souhlas se schvalovacím usnesením, jak jest uvedeno v tisku sen. 1459. (Souhlas.)

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Dávám slovo zpravodaji za výbor ústavně-právní, panu sen. dr Havelkovi.

Zpravodaj sen. dr Havelka: Slavný senáte!

úmluvou upravují se právní poměry mezi oběma smluvními státy, pokud jde o majetkové podstaty svazků územní samosprávy (okresů, žup, měst a obcí) přeťatých státními hranicemi, případně o jmění fondů a nadací, jež jsou ve správě těchto svazků. Jako rozhodnou dobu pro stanovení subjektu i výše jmění volila úmluva z ohledů praktických okamžik, kdy byla definitivně zavedena československá nebo rumunská správa v rozděleném území. Podle zásad a pravidel v úmluvě obsažených provedou odhadní a rozdělovači řízení zvláštní smíšené komise pro každý dotčený svazek zvláště. V těchto komisích budou zastoupeny jak smluvní státy, tak i rozdělené části územních samosprávných svazků. Komise rozhodují jednomyslně; úmluva však pamatuje na to, jak odstraniti rozpor, nebude-li v komisi jednomyslnosti, v kterémžto případě rozhodne rozhodčí soud, po případě vrchní rozhodčí úmluva respektuje dobrovolné dohody příslušných svazků sjednané o rozdělení majetku v době do 30. listopadu 1930.

Vzhledem k ustanovení §u 64, č. 1 ústavní listiny vyžaduje úmluva schválení Národního shromáždění, poněvadž z provádění jejích ustanovení mohou vyplynouti určitá majetková břemena - zejména ve směni způsobu plnění závazků - a to jak pro československé věřitele i dlužníky v jejich poměru k rozděleným částem správní jednotky, tak i pro československé části rozdělených správních obvodů, po případě i pro stát.

Ústavně-právní výbor projednal vládní návrh ve schůzi dne 13. března 1935, přijal navržené schvalovací usnesení podle znění sen. tisků 1434 a 1459 a doporučuje) jej slavnému senátu ke schválení. (Souhlas.)

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Dávám slovo zpravodaji za výbor rozpočtový, panu sen. Hubkovi.

Zpravodaj sen. Hubka: Slavný senáte! V důsledku úpravy státní hranice mezi československou republikou a královstvím Rumunským byly rozděleny obvody některých bývalých žup (ugočské, marmarošské a satumarské) a některých bývalých správních okresů.

Ministerská rada ve schůzi dne 20. prosince 1927 usnesla, aby vláda československé republiky byla podle §u 1 zák. č. 131/ 1925 zmocněna provést v příslušném kraji změnu obvodů jednotlivých obcí, k nimž přivtěleny byly části z obcí dříve rumunských. To se stalo během času v 16 případech.

Rozdělením obvodů postižených autonomních svazků vzešla nutnost upraviti právní poměry o majetkových podstatách těchto svazků i o jmění fondů a nadací jimi spravovaných.

úmluvou ze dne 22. prosince 1930 dohodly se obě zúčastněné strany o zásadách, podle nichž majetek okresů a obcí, o které jde, bude rozdělen, pokud se tak již nestalo dobrovolnými dohodami, sjednanými do 30. listopadu 1930.

Úmluva vysvětluje v úvodních článcích pojem rozdělených správních obvodů a pak vytyčuje zásady, podle kterých má majetek těchto obcí býti rozdělen. Podrobně je vše vysvětleno v důvodové zprávě vládní.

Protože některá ustanovení úmluvy obsahují jistá břemena pro stát či jednotlivce, předkládá se tato podle ustanovení §u 64, č. i ústavní listiny Národnímu shromáždění k projevení souhlasu.

Z toho důvodu navrhuje rozpočtový výbor senátu, aby senát schválil onu úmluvu mezi Československou republikou a Rumunskem o rozdělení majetku správních obvodů státní hranicí rozdělených, podepsanou v Bukurešti 22. prosince 1930. (Souhlas.)

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Nikdo není ke slovu přihlášen. Budeme tedy hlasovati.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím schvalovací usnesení přijímá se podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Podle §u 54 jedn. řádu z usnesení předsednictva senátu budeme ještě v této schůzi hlasovati o projednávané osnově také ve čtení druhém.

Táži se pánů zpravodajů - za výbor zahraniční sen. Plamínkové, za výbor ústavně-právní sen. dr Havelky, za výbor rozpočtový sen. Hubky - zda navrhují nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Plamínková: Nikoliv.

Zpravodaj sen. dr Havelka: Nenavrhuji žádných změn.

Zpravodaj sen. Hubka: Nikoliv.

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením, přijatým právě ve čtení prvém, podle zprávy výborové také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím schvalovací usnesení bylo přijato podle zprávy výborové také ve čtení druhém.

Dalším předmětem dnešního pořadu je:

Zpravodaji jsou: za výbor ústavně-právní sen. dr Havelka, za výbor zahraniční sen. Plamínková, za výbor rozpočtový sen. Hubka.

Dávám slovo panu zpravodaji za výbor ústavně-právní, sen. dr Havelkovi.

Zpravodaj sen. dr Havelka: Slavný senáte! Výbor ústavně-právní projednal ve schůzi dne 13. března 1935 vládní návrh zákona, kterým se provádí úmluva mezi republikou Československou a královstvím Rumunským ze dne 22. prosince 1930 o rozdělení majetků správních obvodů (žup, měst, obcí a okresů) rozdělených státní hranicí. Zmíněná úmluva zasahuje řadou svých ustanovení do platného právního řádu československého a vyžaduje proto zvláštního zákona prováděcího.

Výbor schválil předložený návrh tohoto zákona podle znění sen. tisku 1437 a doporučuje jej slavnému senátu ke schválení. (Souhlas.)

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Dávám slovo paní zpravodajce za výbor zahraniční, sen. Plamínkové.

Zpravodaj sen. Plamínková: Slavný senáte!

Zahraniční výbor pojednal dne 13. března t. r. o úmluvě mezi republikou československou a královstvím Rumunským ze dne 22. prosince 1930 o rozdělení majetků správních obvodů rozdělených státní hranicí, která zasahuje do platného právního řádu československého zejména ustanoveními o ocenění a rozdělení aktiv a pasiv, o způsobu placení pohledávek, o převzetí dluhů atd. Jest tedy nutno, aby ustanovení úmluvy bylo zvláštním zákonem převedeno do právního řádu našeho státu. Také nutný vztah mezi ustanoveními úmluvy a měnovými předpisy čsl. bylo nutno upraviti zákonem. To činí vládní návrh zákona, kterým se zmíněná úmluva provádí.

Zahraniční výbor usnesl se doporučiti plenu senátu, aby přijal vládní návrh zákona ve znění tisku sen. 1437 resp. 1460. (Souhlas.)

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Dávám slovo zpravodaji za výbor rozpočtový, panu sen. Hubkovi.

Zpravodaj sen. Hubka: Slavný senáte! Také rozpočtový výbor navrhuje senátu, aby schválil vládní návrh zákona, kterým se provádí úmluva mezi československou republikou a Rumunskem z 22. prosince 1930 o rozdělení majetků správních obvodů, okresů a obcí rozdělených státní hranicí, ve znění uvedeném v tisku sen. 1460. (Souhlas.)

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, budeme tedy hlasovati.

Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Budeme hlasovati ve čtení prvém, a to, nebude-li námitek, o celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli najednou.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)

Nejsou.

Budeme tudíž hlasovati, jak jsem prohlásil.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve ctění prvém podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Podle §u 54 jedn. řádu z usnesení předsednictva senátu budeme ještě v této schůzi hlasovati o projednávané osnově také ve čtení druhém.

Táži se pánů zpravodajů - za výbor ústavně-právní sen. dr Havelky, za výbor zahraniční sen. Plamínkové, za výbor rozpočtový sen. Hubky - zda navrhují nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr Havelka: Není změn. Zpravodaj sen. Plamínková: Nemám oprav.

Zpravodaj sen. Hubka: Rovněž nenavrhuji změn:

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, schválenou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové také ve čtení druhém.

Přistoupíme k dalšímu odstavci pořadu, jímž je:

Zpravodajem je pan sen. Foit. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. Foit: Slavný senáte! Od r. 1927, kdy byl schválen zákon č. 77, je dnes projednávaný zákon o finančním hospodářství územních svazků samosprávných již třetím zákonem.

Zákon č. 77 byl již po třetím roce změněn a doplněn zákonem z r. 1930 pod č. 169. Rovněž tento zákon dnes projednávaný považujeme za prozatímní a přechodný, neboť příspěvky, vyplývající z daní a dávek, tvořící finanční základnu veškerých územních svazků, jsou měnivé a přímo souvisí s hospodářskými poměry vnitrostátními, které jsou v určité souvislosti s kritickými poměry ve veškeré výrobě. Na troskách výroby staré tvoří se nové podniky, které si razí cestu pro nová odbytiště. Průmyslové oblasti někde ztrácejí z části nebo zplna základnu svých příjmů a jinde vznikají podniky nové, přinášející nový život. Racionalisace a pokrok nezastavují se před nikým a ničím, a to se netýká jen práce manuální, fysické, práce vykonávané dělníky, sedláky, řemeslníky, nýbrž i práce duševní.

Je třeba si uvědomiti časový odstup od převratu ve všech oborech lidské práce, ve spisovatelství, malířství, sochařství, hudbě a zejména architektuře. Tyto přesuny a pokrok mění hospodářský život, z něhož vyvěrá a na němž basíruje příjem státu a územních svazků.

Dnes předložený zákon jako každý jiný zákon plně neuspokojuje a praktičtí samosprávníci mají řadu podstatných námitek. Vzhledem však k naléhavé potřebě samosprávy, která na mnohých místech nesnese odkladu, a vzhledem k měnícím se poměrům hospodářským, které ustálením vynutí si konečnou úpravu finančního zákona pro územní svazky, je nutno zákon přijmouti, ovšem s připomínkou, že jeho konstrukce musí býti v krátké době přizpůsobena potřebám, které se projeví.

Jakmile se vláda usnesla na stylisaci tohoto zákona o finanční úpravě samosprávných svazků, podrobila ji nejen veřejnost, nýbrž veškeré samosprávné korporace obcí, měst a okresů v Čechách a v zemi Moravsko-slezské i stálá samosprávná delegace kritice, a na základě praktických poznatků hleděly docíliti změny v mnohých odstavcích zákona. Změny, které praktičtí samosprávníci navrhovali, jsou dalekosáhlé a od přestavby zákona celého ustoupili jen proto, že rušná doba, plná neklidu na straně jedné a zoufalého volání samosprávy o pomoc na straně druhé, vynucuje si urychlené projednání tohoto zákona.

často při projednávání zákona volá se po unifikaci zákonů. Jak dlouho již máme republikánskou domácnost a bohužel dosud nemáme jednotných zákonů. Vina prý spočívá v nedostatečném vybavení ministerstva unifikací.

Také při projednávání tohoto zákona dlužno litovati, že nedá se dlouho držeti dosavadní způsob, jímž Morava je na svých příjmech zkracována. Morava je nucena přispívati na učitelské platy 23 %, což dělá asi 14 mil. Kč.

V tomto zákoně nedala se nespravedlnost napraviti vzhledem k uvedeným již okolnostem a hlavně proto, že dnešní zákon je děckem ministerstva financí a ministerstva vnitra, kdežto při hledání pramene na odčinění této nespravedlnosti bude přibráno vedle jmenovaných ministerstev také ministerstvo školství. Již dnes při schvalování tohoto zákona dlužno upozorniti, že touto záležitostí bude se zabývati volné sdružení poslanců a senátorů ze země Moravsko-slezské a Slovenské.

Je třeba poukázati na nespravedlnost, která se projeví v obcích, hlavně v malých horských obcích, které nemají provedenu melioraci ani elektrisaci a jichž prostředky sotva stačí na věcné potřeby školské. Tyto obce, které nespoléhaly na fondovou pomoc, musí nyní klidně přihlížeti, že obce bohaté, veškerým moderním zařízením vybavené, budou vázány stejnou výší přirážek. Také v těchto malých obcích mají zavedeny dávky, kterým je podrobeno obyvatelstvo vesnické, a po druhé platí dávky ve zvýšené ceně, když pořizují jakékoliv nákupy v sousedním městě.

Také záležitost újezdních škol měla míti větší ozvěnu v tomto zákoně. Je třeba se postarati, aby obce ve vzdálenosti 5 km od nejbližší školy občanské, které budou nuceny přispívati na tyto školy, byly vybaveny nutnými prostředky, a hlavně nutno finančně zabezpečiti postavení občanské školy v místech vzdálených od středisek, v místech, kde by byla pro 6 až 7 obcí občanská škola zcela na místě. Takováto místa bez pomoci budou na věčné časy vyloučena a připravena o vzdělání, které poskytuje škola občanská. Budeme míti ostrovy méně vzdělaných, z nichž žádný nikdy nedostane se do světa ani za nejnižšího zřízence, neboť vzdělání školy občanské bude se všude a ve všem požadovati. V tomto případě dovoláváme se pomoci všech, aby vyšší svazky byly nuceny přispívati tam, kde již není jiné pomoci. Samospráva bude dbáti nejen na vybudování potřebného školství, nýbrž bude se snažiti, aby školy byly obsazeny náležitými zkoušenými silami, a bude hleděti odstraniti příčiny, které znemožňují učitelstvu obecných škol propůjčiti se vyššímu vzdělání a poslání.

Zákon sám má jen 6 článků. První článek obsahuje změny v úpravě finančního hospodářství. Druhý článek vymezuje ustanovení nad hospodařením obcí a okresů. Třetí článek jedná o úpravě dluhů. Čtvrtý článek obsahuje ustanovení přechodná. Pátý článek přináší změny zákona čís. 3297 z r. 1921 a konečně článek šestý přináší ustanovení závěrečná.

Veřejnost zajímají především finanční povinnosti státu v úhrnné výši 202 mil. Kč. Toto vydání má býti hrazeno z těchto položek: 35 % z dosavadních zemských příspěvků podle zákona č. 169, odst. 2 d), jsou stanoveny roční příděly všem zemím z obratu daně přepychové: zemi české 88,926.990 Kč, zemi Moravskoslezské 40,482.258 Kč, zemi Slovenské 14,564.000 Kč, zemi Podkarpatoruské 1 mil. 410.700 Kč, zbytek přidělí stát z výnosu daně důchodové. Ve zprávě důvodové se praví: o vyrovnání zbytku, který dostane ve výnosu státních příjmů z daně důchodové, bude postaráno jinými úhradovými opatřeními.

V důvodové zprávě uvedeny jsou dluhy, a to veškerá samospráva má 11.177,219.609 Kč dluhů, z nichž obce a města mají 9.516,958.192 Ke, okresy 1.660,261.417 Kč. Dluhová služba činí 950 mil. Kč.

Zadlužení bude o něco vyšší nežli zpráva důvodová uvádí. Statistika byla snad sestavena již před rokem.

Zákon č. 77, jakož i zákon č. 169 omezily příjmy samosprávy v době, kdy ještě r. 1927 bylo více peněžitých prostředků a kdy rozumně upravené přirážky nemusely až do r. 1930 přivoditi žádného dluhového zatížení naší samosprávy. Samospráva, poslušná a vždy oddaná všem potřebám republiky, nikdy se nepozastavovala a neprotestovala, když jí byla ukládána stále nová břemena a úkoly.

Vyrovnávací fondy nestačily zadržeti finanční rozvrat upadající samosprávy, naopak

slibovaly zaplacení nekrytých dluhů a poskytovaly, možnost k vynalézání nových dluhů v očekávání, že někdo to přece jednou zaplatí. Zákon dnes projednávaný nebude řešiti zadluženost přímočaře podle pravítka, naopak bude přihlížeti tam, kde pomoci je nejvíce zapotřebí. Budou to obce nesoběstačné, které bez pomoci by naprosto neudržely finančního hospodářství. Celkem ²/₇ obcí a měst očekávají od nového zákona záchranu. Limit obecních přirážek dostoupí maximální výše 350 %, a to ještě je vázáno podmínkou, že vyšší přirážky nad 200 % smějí se vybírati jen tehdy, když dotčená obec zavedla vhodné a účelné dávky. Přirážky obcí a měst do 300 % schvalují dotčené okresní výbory a teprve překročení těchto přirážek schvaluje zemský výbor. Zemské výbory berou na sebe povinnost, aby z přídělů, které obcím vyměří, zapravily úrok a úmor přímo ústavům, a teprve zbytek odevzdají té které obci.

Obce, zvláště obce malé, rády uvítají změnu §u 21 v zákoně z r. 1930, podle kterého obce musely přispívati 20 % veškerých nedobytných útrat svých příslušníků za pobyt v nemocnici, chudobinci, porodnici a ústavu pro choromyslné.