Teď k otázce, co můžeme podnikali pro doby příští. Bylo zde i ve sněmovně dáno hodně podnětů, soc. politický výbor senátu rokoval dva dny tohoto týdne o problému a dal ministru řadu podnětů, zejména pak vyslovil ministru soc. péče poděkování za činnost, kterou v nynějším svém úřadě provádí. Ale to všecko není nic platné, sympatie mohou míti jen morální úspěch, když jsme si vědomi důsledků, které se jeví v rozpočtu, pokud jde o náklady.

Proto otázka obchodních smluv, myslím, není již dnes věcí jenom hospodářskou, aspoň neměla by býti otázkou jen hospodářskou. Je přece nevysvětlitelné, když jsme a musíme býti politicky spjati s Jugoslávií, Rumunskem, s Francií, že s těmito stály děláme pořád kontingenty; nelze je přece pořád dělati, nýbrž musí se zejména státy Malé dohody vzájemně 'dohodnouti, že zde musí býti obchodní smlouvy; a názor, že nepotřebujeme států zemědělských, musí býti nejen potřen, nýbrž zejména páni, kteří dnes ve státě representují demokracii politickou, musejí si býti vědomi, že musíme přikročiti k reformám hospodářským, to znamená k ujednání obchodních smluv.

Máme-li s Maďarskem, se kterým jsme v politickém nepřátelství a s nímž nebudeme nikdy v přátelství, již 3 roky beze-smluvní stav, a víme-li, že nás to stojí ¹/₂ miliardy ročně, čili dohromady za 4 roky 2 miliardy, vidíme, že můžeme nezaměstnanost těžko potírati a že vývoz můžeme hledali a uskutečňovali jen tehdy, budeme-li míli obchodní smlouvy.

O racionalisaci bylo zde již mluveno a vítám, že nastal proti minulým letům obrat i u pánů, kteří rádi racionalisaci mimořádně chválili. Již se vidí, že nelze nechati racionalisaci a racionalisované podniky řádil tak, jako se nechaly, nýbrž že je nutno již racionalisaci regulovati. Proto dala státní správa do podmínek při práci na kanálu, který se staví na řece Moravě, za příspěvku také Baťova, že se má pracovati hlavně ručně. To je již pokrok a vidí se, že lidská práce, člověk a jeho zájem je vyšší než zájem rychlovýroby.

Kolonisace. Také o ní může býti debata, je-li možné ještě dále ji prováděti. Ale máme-li v báňském podnikání, jak je konstatováno 30.000 lidí bez práce, není přece možno mysliti, že lilo lidé budou zaměstnáni. Je tu Ostrava, Kladno, náš sever, mám tu namysli kožařský, textilní a sklářský odbor, zejména však kožařský, kde batismus spotřeboval a zničil 50,000 dělníků a živnostníků. Tu musí míti někdo na mysli. aby se těmto lidem dala do budoucnosti nějaká existence, aby těmto městům ve východních Čechách a na západní Moravě byla vůbec dána možnost žíti, vždyť to obyvatelstvo není možno odtamtud vyhnati. Není-li to možno náhradním průmyslem, musí se to řešiti novou kolonisaci. Je nesporné, že my, socialisté, musíme klásti váhu na to, že dosavadní výměra, která byla ponechána bývalé šlechtě, je veliká a že jsou mimořádné poměry; kdybychom dnes dělali pozemkovou reformu, nesáhli bychom k výměře 50 ha polí a 150 ha lesů, nýbrž k menší, abychom podělili více osob. U zprostředkování práce vytýkáme, že se ten-to zákon vůbec nepřivádí k aktivnímu řešení. Vytýkáme nynějšímu vládnímu režimu, pro nějž máme tolik smyslu, že když ví, že zprostředkování práce může regulovati pracovní trh, že zejména lidé, kteří jsou dlouho bez zaměstnání, mohou míti při udělování práce přednost před těmi, kteří jsou kratší dobu v prácí, a že může tak regulovati a míti vliv i na prácí přes čas, proč přes to s řešením nepřichází. Proč se zákon o zprostředkování práce stále odkládá? Nevím, kolík let ten zákon leží ve sněmovně nebo někde v ministerstvu, ale fakt je, že 8 nebo 10 let jednáme o potřebě organisování zprostředkování '.práce, ale zákon se pořád nestává skutkem.

A nyní o pracovní příležitostí, po níž bylo tolik voláno. Chci upozorniti na některé vady ve věci vyřizování akce za pohotovou práci. Sám mám ve svých obvodech, ve kterých pracuji, okres, který má na 3000 nezaměstnaných - je to okres hořovický - a to vlivem Pražské železářské společnosti a kovodělných závodů na Hořovicku. Je možno říci, že při každé malé akci, při každé malé regulací, která stojí 100,000 nebo 150.000 Kč, to trvá 2 roky od zahájení prací do doby, než je práce zadána. To snad přece není třeba, aby každý spis musil desetkráte nebo patnáctkráte býti u zemského úřadu - a zejména u pražského zemského úřadu - urgován, aby ta procedura, když je tak zle, netrvala tak dlouho.

Co se stalo tento týden? My i jiné strany jsme běhali za regulaci Červeného potoka mezi Hořovicemi a Zdicemi. Tři roky to trvalo, než se provedlo formální usnášení atd. - příspěvek skládá se z různých procent, okres, zájemci, obec, zemský výbor, ministerstvo zemědělství, které má na to úhradu - ale najednou u ministerstva financí řekne úředník: Nemohu to vyříditi, poněvadž jsme náhodou dali do toho okresu na úhradu vodovodu městu Hořovicím nějakou částku, a proto se nesmí regulace Červeného potoka v tomto roce resp. roku 1935 konati, poněvadž by do jednoho okresu přišlo příliš mnoho peněz. Je to nesprávný názor již proto, že se musí přihlížeti 11 úřadů také k poctil nezaměstnaných. Kamenici nad Lipou, která má 250 nezaměstnaných, nebo okresu jílovskému u Prahy, který má 450 nezaměstnaných, nutno přece měřiti jinak než okresu hořovickému, který má 2950 nezaměstnaných. Tu je třeba dělati rozdíl. Musíme vytýkali, že tento duch ještě nepronikl do všech úřadů, a vytýkáme to zejména zemskému úřadu v Praze, který je v protahování a v t. zv. lepení spisů na prsty virtuosem, a to zejména někteří jeho úředníci. Tu by se měla státi náprava. Spis, který je technicky a finančně projednán a který je zpracován, musí ještě z nějakých formálních důvodů 3, 4, 5 nebo 6 měsíců ležeti u referenta, který jej konečné pošle okr. úřadu, aby se ještě na nějakou maličkost doptal, a pak jde procedura znovu a trvá to půldruhého roku, než se práce vypíše. Na to si musíme stěžovati. Naše byrokracie nedovedla pochopiti dobu. Tak jako jsme některým sekčním šéfům a min, radům říkali, že oni jsou právě takovými řediteli, kteří nechají zbankrotit továrnu, tak musíme vytylo ti našim úředníkům u zemského úřadu v Praze nesmírnou lhostejnost v těchto věcech.

Doufejme, že také sanace samosprávy, o níž bylo mluveno, přispěje částečné k tomu, aby se zejména velkým obcím dostalo nějakého příjmu, abychom mohli také prostřednictvím obcí čekati nějaké roztočení koleček.

Když mluvíme o nezaměstnaností a o tom, co všechno by bylo možno vykonati pro opatření práce, je nutno zdůrazniti, že jsme všichni přesvědčeni, že opatřiti práci jedinci anebo 100 dělníkům je dnes velikým úspěchem. To souvisí se stavebním ruchem.

Chtěl bych jenom stručně odpověděti panu dr Havelkovi, že jeho názory jsou nesprávné, když říká, že je nájemné u nás laciné. To snad je možno na Malé Straně v nějaké úzké ulici, v tmavém byle s kuchyní, je-li starý, ale ať se jde podívati na Pankrác, Vinohrady nebo v Brně na periferii, zdali je tam nájemné laciné. Má-li poštovní nebo železniční zaměstnanec 700 Kč měsíčně a musí-li za pokoj s kuchyní zaplatiti na periferií v Praze minimálně 3.500 Kč, vidíme, že dá skoro jednu třetinu na nájemné. On tvrdí, že před válkou dělalo nájemné 25 %. To není pravda. Dělalo nejvíce 20 %, ale dnes dělá 32, 33 až 35 %.

Názor, že by stavební ruch oživil zaměstnanost, přiznávám. O tom není sporu; ve stavebních oborech, zejména ve středních Čechách, to vidíme, a při tom omezeném přílivu dělníků ze Šumavy a jižních Čech víme, co to znamená, když v takovém velkém městě jako je Praha, je stavební ruch omezen nebo zastaven. Ale to je málo platné mluviti o oživení stavebního ruchu, když víme, že každý byt, který se vystaví o pokoji.s kuchyní, bude státi 3.500 Kč minimálně. I když dnes zastavený prostor 1 m³ v Praze stojí již jen 140, 150 Kč, musíme si uvědomiti, že je to jednak v ceně pozemků a hlavně ve stavebních hmotách. Upozorňuji státní správu na fakt, jak se udělalo málo opatření ve věci kontroly kartelů. Všimli jste si letno týden, že kartelová smlouva u cementáren, kde je asi rok bezesmluvní stav, vstoupí 1. ledna znovu v účinnost. Kartelová komise nevykázala ještě ani jeden úspěch. Jenom čtete občas registraci kartelů. Ale registrování kartelů nám není nic platné. To se můžeme dověděti jiným způsobem, nejenom z úředních listů nebo z národohospodářské hlídky některého deníku, ale my potřebujeme kontrolovati ceny. A jestliže stojí dnes cihly ve Velké Praze, Plzní nebo v Brně v cihelně 250 Kč, na stavbě 300 Kč a bude-li státi cement 35, 32, 33 Kč, byly nebudou levnější a je pochopitelno, že nemůžeme počítat s tím, že větší stavební ruch je možný, a kdyby byl možný, že byty budou levnější.

O stavbě vodovodů, elektrisaci atd. nelze mluviti pro pozdní dobu. Ale přes to upozorňuji na potřebu, aby stál šel tam, kde může, příkladem vstříc. Týká se to zejména státního podniku příbramského. Tam je dnes 1.250 dělníků. Cena stříbra i v posledním roce stoupla. Deficit bude za rok 1934 již menší. Tam již tři roky, ač je dáváno do provise průměrně 100 dělníků ročně, tři roky nebyla přijata jediná osoba. Apeluji na ministerstvo soc. péče a zejména žádám ministerstvo financí, které dělá obtíže v této věci, aby v takových podnicích, aspoň státních, občas nějakého dělníka přijala, aby kraje tak mimořádně zamořené nezaměstnaností, jako máme podbrdský, který je z pražské župy poměrně nejvíce postižen, měly aspoň po této stránce nějakou úlevu.

Teď jen ještě něco málo k tomu státnímu fondu, který ve Francii nazvali národním fondem práce. Ve Franci zřídili před půl rokem národní fond práce, jehož účelem je zatížiti každého, kdo má určité minimum příjmů, poplatností na práce veřejné, státní atd. Snad sluší uvažovati, jestli u nás, když nemáme naději, že se poměry zlepši a když vidíme i z rozpočtu na r. 1934, že se poměry hned tak nezlepší, nebylo by třeba hledati příjmy, a vracím se k léto otázce, aby státní rozpočet v příštích letech měl položky, které by opatřovaly úhradu na veliký výdaj spojený s nezaměstnaností.

Několik slov o zdravotnictví. Ministru dr Spinovi, když ve sněmovně, nikoliv v senátě, senát nemá rád, zde ho málo kdy vidíme, mluví o zdravotnictví při státním rozpočte, třeba vytknouti, že se omezí vždy jen na exposé a mimo exposé to nedojde zpravidla dál. Všimněte si, že u ministerstva zdravotnictví, i když je to důležitý resort, jak to debatou bylo dokázáno zejména vývody dr Holitschera a sen. Pociska, mimo exposé se nedostaneme k nějakým činům. Zejména ukazuji na depresi, která je v nemocnicích. Co zde bylo řečeno dr Holitscherem a sen. Pociskem, chtěl bych jen stručně doplniti tím, že jsme na 10tém místě, pokud jde o počet obyvatelstva na jedno lůžko. Srovnáme-li počet lůžek ve veřejných nemocnicích v Československu ve vztahu k počtu obyvatel s čísly, jak se nám jeví v ostatních kulturních státech, seznáme, že Československo je teprve na desátém místě, neboť připadá jedno nemocniční lůžko v Německu na 166 obyvatelů, ve Švédsku na 167, v Angli na 227, v malém Rakousku na 198, ve Švýcarech na 210, v Dánsku na 209, ve Spojených státech na 240, v Norvéžsku na 249, v Maďarsku na 284 a v Československu na 289 obyvatelů. Pan ministr, když debatoval o této otázce v rozpočtovém výboru posl. sněmovny, řekl jen číslici obyvatel, která připadá na jedno lůžko u nás, ale nesrovnával s tím, podle mého názoru úmyslně, jiné státy, zejména malé a zaostalé. Jsme za Rakouskem, Švýcarskem, Dánskem, Norvéžskem a Maďarskem. Již tento fakt sám je dokladem, že v otázce nemocníc a počtu lůžek je nutno dělati jinou politiku zdravotnickou, nežli jsme dělali dosud. Chci připomenouti, že v březnu před 4 ¹/₂ roky jsme dali podnět k zřízení fondu, jehož účelem by bylo dotovati investice, aby stavebníkům se poskytla možnost levnějších peněz. To se nestalo skutkem pro odpor ministerstva zdravotnictví, kterému tato předloha nebyla vhod, ale také pro odpor zemského zastupitelstva. Na základě toho máme dnes stav, který se jeví nejhorším v Praze, když si uvědomíme, že tu máme 950.000 obyvatel a jen 2.800 lůžek. K tomu počítám Všeobecnou nemocnicí, Bulovku, nemocnici u Milosrdných bratrů, státní nemocnici na Vinohradech. Ale tato lůžka, jak je známo, neslouží jen pražskému obyvatelstvu a také ne jen středním Čechám, nýbrž celým Čechám, poněvadž jsou ve všeobecné nemocnici vysoká učiliště a jsou dokonce případy, že i z dalekých zemí československých jsou nemocní do Všeobecné nemocnice pražské dopravováni. Fakt je, že nejvíce je postižena Praha, která vystavěla tolik, nechci říci zbytečných, ale nehospodárných objektů, i státních. Musíme si býti vědomi, že v nemocnictví Praha zaostala. Snad jsou také jiní vinníci a já proto apeluji zejména na ministerstvo školství a ministerstvo zdravotnictví, jehož resortním úkolem je zejména řešiti brzo stavbu nemocníce v Motole, tedy druhou část Všeobecné nemocnice, na niž jsou peníze. Vím, že leckdo apeloval s této tribuny, aby se něco dělalo, ale musíme uvážiti, má-li na to státní správa úhradu. Upozorňuji, že na dani z dědictví a ze zábav nastřádaly tyto dva resorty, školství a zdravotnictví, 30 mil. Kč na veřejné nemocnice v Praze. Pozemek, který pražská obec prodává stavebníkům, stojí 9 mil. Kč, tedy i kdyby se pozemek hned zaplatil, zbude 21 mil. Kč. To charakterizuji jako doklad, že když bude ochota některé stavby urychliti, bude možno tímto způsobem i čeliti nezaměstnanosti.

Konečně u nemocníc urguji rozdělení primariátů. Máme v čelných nemocnicích jednoho primáře, který slouží účelům chirurgickým i interním, což, jak se ukázalo na př. v Rakovníku a posledně v Kolíně, je vada. Je třeba, aby ministerstvo zdravotnictví nenechalo zde rozhodovati jen 'byrokracií v zemském úřadě, nýbrž je potřebí, abychom mladší inteligenci, zejména z klinik ať pražských nebo brněnských, dostali také za primáře do nemocnic.

Konečně apeluji na to, aby již nedocházelo k té ostudě, která se stala již několikráte, že demonstrátoři, kteří jsou na klinikách, musejí choditi s deputacemi do ministerstva školství a žádati, aby se jim vyplatil ten chudý honorář. Charakterisuji to jako hanbu pro státní pokladnu, a resort ministerstva školství udělá dobře, když to bude napravovati.

Konečně reklamuji, aby při nynější záškrtové epidemii bylo učiněno opatření, aby pro chudé krajiny se dávala očkovací látka úplně zdarma, aby ministerstvo zdravotnictví jednalo s organisacemi lékařů, aby se nežádalo za jedno očkování 20 Kč. Dnes, když máme 700.000 nezaměstnaných, hlavně dělníků a úředníků, je honorář 20 Kč za očkování veliká číslice. Myslím, že kdyby zde ministerstvo zdravotnictví sledovalo úměrnost honoráře pro očkování při záškrtu s možností placení, že by se zde pro letošní zimu dosáhlo jistého úspěchu.

Konečně reklamuji také, aby státní zdravotní ústav nedával do prodeje záškrtové sérum jednotlivci a jenom v Praze, nýbrž aby je dával také do prodeje do jedno tlivých obvodu, protože není možno trpěti, aby jednotlivec dělal komisionáře státního zdravotnického ústavu.

Konečně u radia chci připomenouti, že podle správy má býti v Brně zavedeno v únoru radiové léčení. Nutno jenom žádati, aby také v jiných větších městech a nemocnicích radiové léčení bylo zavedeno. Když jsme zemí radia a rádio máme na skladě, aby nemocní, zvláště nemocní rakovinou, nemusili choditi do centra, jako je Praha nebo dnes Brno.

Končím s připomenutím, že stručné požadavky, které přednáším, mají za úkol upozorniti s tribuny při projednávání rozpočtu na tuto věc, nejen proto, aby byly zapsány, nýbrž proto, aby také referenti, kteří zpravidla mají všechny řeči, které se v zákonodárných sborech pronášejí, přečísti, si je přečetli a aby jím byla věnována pozornost a pokud nevyžadují nákladu, aby byly provedeny, a pokud budou vyžadovati náklad, aby při sestavování rozpočtu na r. 1936 bylo k nim přihlíženo. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Ke slovu jest ještě přihlášena pí. sen. Plamínková. Konstatuji, že není přítomna.

Debata je proto skončena.

Přerušuji projednávání těchto odstavců, jakož i pořadu schůze.

mezi schůzí:

Odpověď tisk 1411.

Zprávy tisky 1412 až 1416.

Zápis o 281. schůzi senátu N. S. R. Čs. ze dne 12. prosince 1934.

o 282. a 283. schůzi senátu N. S. R. Čs. vyloženy byly podle § 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným panem senátorem podány písemné námitky, pokládají se zápisy ty za správné a budou vytištěny.

Předseda sdělil, že předsednictvo senátu se usneslo podle § 40 jedn.řádu, aby se příští schůze konala ve středu dne 19. prosince 1934 o 9. hodině s

1. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení posl. snemovne (tisk 1401) k vládnemu návrhu štátneho rozpočtu republiky Československej a finančného zákona na rok 1935 (tisk 1405).

2. Rozprava o prohlášení pana ministra financí, učiněném ve schůzi senátu dne 4. prosince 1934.

3. Zpráva výboru branného a rozpočtového o usnesení posl. sněmovny (tisk 1403) k vládnímu návrhu zákona o délce presenční služby (tisk 1412).

4. Zpráva výborů branného a rozpočtového o usnesení posl. sněmovny (tisk 1407) k vládnímu návrhu zákona o branném příspěvku (tisk 1413).

5. Zpráva výborů branného a rozpočtového o usnesení posl. sněmovny (tisk 1408) k vládnímu návrhu zákona o započítání vojenské služby v některých služebních poměrech (tisk 1414).

6. Zpráva výborů techn.-dopravního a ústavně-právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 1310) o jízdě motorovými vozidly (tisk 1389).

Konstatuji, že žádný návrh k tornu podán nebyl.

Končím schůzi.