Předseda dr Soukup.

Místopředsedové: Donát, dr Heller, dr Hruban, Kahler.

Zapisovatelé: Navrátil, Stöhr.

Celkem přítomno 117 členů podle presenční listiny.

Členové vlády: ministři dr Dérer, dr Krčmář, dr Trapl.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Bartoušek, jeho zástupce dr Trmal.

1. Zpráva výborů národohospodářského a zahraničního o vládním návrhu (tisk 1314), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Francií ze dne 2. července 1928, podepsaná v Paříži dne 11. dubna 1934 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 11. června 1934, č. 104 Sb. z. a n. (tisk 1388).

2. Zpráva výborů techn.-dopravního a ústavně-právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 1310) o jízdě motorovými vozidly (tisk 1389).

Předseda dr Soukup zahájil schůzi v 16 hodin 25 minut.

dal předseda: na dnešní schůzi sen. dr Farkasovi, Kianičkovi, dr Kovalikovi, dr Krčmérymu, Fr. Scholzovi a Tichimu; na tento týden sen. dr inž. Bottovi a Chlebounové.

Zprávy tisky 1392 až 1394.

Vládní návrhy tisky 1396 až 1399.

Interpelace tisk 1400/1 a 1400/2.

Usnesení posl. sněmovny tisk 1401.

Těsnopisecké zprávy o 276. až 278. schůzi senátu N. S. R. Čs.

Zápis o 277. schůzi senátu N. S. R. Čs.

o 278. a 279. schůzi senátu N. S. R. Čs. vyloženy byly podle §u 72 jedli, řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným panem senátorem podány písemné námitky, pokládají se zápisy ty za správné a budou vytištěny.

Z předsednictva přikázáno:

Výboru techn.-dopravnímu vládní návrh tisk 1396.

Výborům zahraničnímu a úst.-právnímu vládní návrh tisk 1397.

Výborům úst.-právnímu, zahraničnímu a rozpočtovému vládní návrhy tisky 1398 a 1399.

Výboru rozpočtovému usnesení posl. sněmovny tisk 1401.

Výboru úst.-právnímu vládní nařízení ze dne 23. listopadu 1934 o dalším přerušení některých sporů šluknovské spořitelny (č. 12.735).

Výboru imunitnímu žádost za vydání sen. Mezöho k trest. stíhání pro zločin výzvy k trestným činům podle §u 15, č. 3 zák. č. 50/23 Sb. z. a n. (Č. 12 655).

Předseda konstatoval, že senát je způsobilý se usnášeti, a senát přijal jeho návrh, aby výboru techn.-dopravnímu uložena byla k podání zprávy o vládním návrhu tisk 1396 lhůta tří dnů.

Předseda (zvoní): Sděluji, že místopředseda Klofáč přípisem ze dne 29. listopadu 1954 vzdal se funkce předsedy branného výboru.

Ke slovu se přihlásil pan ministr financí dr Trapl, jemuž uděluji slovo.

Ministr financí dr Trapl: Slavný senáte! Ve svém výkladu k rozpočtu na rok 1935 v poslanecké sněmovně poukazoval jsem na mírné zlepšení v hospodářských poměrech našeho státu. Toto zlepšení nám dává možnost při všem kriticismu v hodnocení všech hospodářských jevů, který musí v dobách hospodářských nebezpečí býti tím soustředěnější a rigorosnější, konstatovati, že se ocitáme konečně na pevnější půdě. Toto stadium nám také dopřává, abychom se nejen rozhlédli po důsledcích krise, s nimiž jsme posud musili zápasiti, nýbrž abychom majíce bezpečnější hospodářskou základnu a počítajíce již s několikaměsíčním vývojem na této základně mohli s větší pravděpodobností hodnotiti možnosti budoucího vývoje, které jsou závažný v první řadě pro sestavení hospodářského plánu státu pro příští hospodářské období. Hospodářský smršťovací proces, který potrval ještě po celý rok 1933 a jehož důsledky se projevují i ve výsledcích hospodaření státu za r ok 1933, vykazujícího podle státního závěrečného účtu schodek přes 1.700,000.000 Kč, zvolňuje se teprve ke konci roku. Poslední měsíc r. 1933 a na počátku roku 1934 nastává mírné oživení v souvislosti s postupným zlepšováním hospodářských poměrů světových. Některé státy mohou již přikročiti k pozvolné rekonstrukci svých hospodářských poměrů, v drahých znamenají tyto symptomy rekonvalescence aspoň oddech od hospodářského úpadu, jevícího se nejen ve svých bezprostředních důsledcích hospodářských, nýbrž i sociálních se všemi mravními i politickými reflexy, které s sebou takový úpadek vždy přináší.

Počátkem letošního roku se k tomuto vývoji připojujeme svým měnovým opatřením, jehož cílem bylo jedině, jak již mnohokráte bylo zdůrazněno, přiblížiti naši domácí vyšší cenovou hladinu cenové úrovni světové a umožniti tak našemu průmyslovému i zemědělskému vývozu proniknouti rovnocennou soutěžní základnou na trhy, pro které nebylo jiných příčin našich obtíží vývozních. Jiných cílů nemohlo toto opatření sledovati, nemělo-li zvláště posunem v hospodářských domácích číslech ještě zhoršiti dosti již těžkou hospodářskou situaci.

Sledujeme-li dnes již dobu více než ³/₄ roku, jež od snížení zlaté hodnoty čsl. koruny o jednu šestinu, provedeného zákonem ze dne 17. února t. r., uplynula, vidíme, že se nedostavily důsledky, kterými byla veřejnost strašena odpůrci tohoto nutného opatření, nýbrž že to byla právě devalvace, jež připojujíc nás na zahraniční cenový vývoj znamenala ve svých důsledcích ustálení našich hospodářských poměrů a zabránila dalšímu neúnosnému již upadání celého hospodářského života ve státě. V době devalvace poškodila nezřízená agitace proti ní, prohlašující ji dokonce za národní zločin, jen ty, kteří zmalomyslněli pod vlivem této agitace a vybírali přes varování rozumných vklady, prodávali státní papíry a činili nepotřebné nákupy nebo nechávali peníze bez užitku ležeti. Důvěra v toto rozumné vládní opatření však brzo překonala toto rozechvění, které bylo vyvoláno spíše úmysly využívati zmatku tím způsobeného než přesvědčení o pochybenosti učiněného vážného kroku.

Slova předsedy vlády, který tehdy důrazně i v rozhlase vysvětloval hospodářské důvody měnového opatření a varoval před ukvapenými obavami z jeho důsledků, byla potvrzena skutečným vývojem. Vyhlašované katastrofální důsledky devalvace se nedostavily. Obecná důvěra se obnovuje. Cenové indexy při obvyklých sezónních výkyvech zůstaly nezměněny, vklady nebyly znehodnoceny a ani mzdová a platová hladina nebyla tímto opatřením samozřejmé dotčena. Rozšíření rozsahu zahraničního obchodu, vzestup indexů průmyslové výroby, malé, ale přece patrné zlepšení příjmů státu, věřejno- i soukromohospodářských, a mírný vzestup zaměstnanosti, projevující se ovšem v první řade zatím jen lepším využitím pracovního času již zaměstnaných, jsou nepopiratelnými příznivými důsledky devalvace. Na druhé straně bylo jí čeleno i tem, kteří ve snížení zlatého obsahu koruny chtěli jíti dále než bylo odůvodněno o vyrovnání cenových disparit na domácím a zahraničním trhu zboží a jež by jistě nebylo zůstalo bez hospodářsky nepříznivých důsledků, vycházejících z obecného vzestupu cen a tím nutně následujícího znehodnocení peněžní jednotky doma, jež by se projevilo samozřejmě i ve znehodnocení vkladů, platů a mezd i ostatních hospodářských čísel.

Devalvace neodstranila příčin krise, které jsou povahy mezinárodní, dala nám však kalkulační základnu, na níž může naše soukromé i veřejné hospodářství se opírati a s ní počítati. Proto také nemohla býti devalvace zázračným lékem na překonání krise, jak se někteří domnívali. Ti ovšem, kdo takto počítali, byli zklamáni, neuváživše ani, s jakými těžkostmi by.bylo naše hospodářství zápasilo, kdyby k ní nebylo došlo.

Vidíte, že jsme po uklidnění, jež se již v jarních měsících dostavilo, mohli přikročiti k celé řadě opatření ve prospěch konsolidace peněžního a úvěrového trhu, která nepopiratelně znamenají první krok na cestě k přechodu k normálním poměrům. Promluvím o nich později.

Pro celé hospodářství musí nyní platiti zásada, abychom se nyní postupně vyrovnávali se všemi hospodářskými problémy, jichž řešení se krisí stalo nutným a jež ovšem devalvace nemohla odstraniti. Devalvace zastavila proces deflační, jemuž jsme byli důsledkem tlaku celého světového hospodářství vystaveni, nemohla však vyrovnati poruchy deflací nastalé v rovnováze hospodářského systému zvláště tam, kde naše protideflační opatření zůstalo na poloviční cestě, což platí zvláště jednak o vyrovnání cen, pokud se pružně nemohly přizpůsobovati, jednat o problému zhodnocení dluhů deflací, jemuž normativní cestou již provedené a nyní ještě dále přirozeně se rozvíjející snížení úrokové hladiny nemohlo se vší účinností pro dlužníka čeliti.

Pro státní hospodářství, které musilo nésti nejtěžší důsledky krise, poněvadž jsouc stejné postiženo jako soukromé hospodářství, musilo nésti mimořádná břemena ukládaná mu povinnostmi státního společenství, zmírňovati důsledky krise, musí zůstati v platnosti i nadále zásada největší úspornosti. Nastalé zlepšení není ještě takového stupně - vidíme to i na vzestupné linii nezaměstnanosti od podzimku - aby odůvodňovalo opuštění této přísně vymezené linie, když uvážíme, že přes snížení osobních i věcných výdajů státních na nejníže možnou úroveň se nám nepodařilo ani loni, ani nebude možno letos ještě dosáhnouti rovnováhy ve státním hospodářství. Povážlivý vzrůst dluhů v letech krise jest jistě neméně vážným mementem pro setrvání na dosavadní základně rozsahu státních vydání, jež odpovídá oslabení celého národního hospodářství. Vycházíme-li ze stabilisace hospodářských poměrů, musíme si uvědomiti, že jest to stabilisace na nízké základně a že by bylo neodpustitelnou chybou, kdybychom ve státním hospodářství opouštěli dosavadní linii a hospodářství zatěžovali většími výdaji, které by nebyly únosný jeho stavu. Jen setrvání na této cestě nám dává záruku, že se co nejdříve dopracujeme také skutečné hospodářské rovnováhy v hospodářství státu, která znamená plnou obnovu v plnění všech závazků státu, k nimž náleží především i řádné splácení jeho dluhů.

Rozpočet na r. 1935 jest výrazem tohoto přesvědčení setrvati i nadále na zásadách, jež musí ovládati hospodářství státu v době tak nepříznivé pro celé hospodářství.

V rozpočtu na rok 1935 stanoví se výdaje 7.983,298.400 Kč a příjmy 7.985 mil. 255.600 Kč. Končí tedy preliminář příjmů a výdajů malým přebytkem ve výši 1,957.200 Kč. Proti rozpočtu na r. 1934 se výdaje zvyšují o 352,632.200 Kč a příjmy o 353,415.610 Kč.

Jako v letech minulých mohli jsme i v rozpočtu na rok 1935 vzíti zřetel jen na nezbytné potřeby státu, zvláště ty, které se opírají o zákonné nároky a právní závazky. Zůstávají ovšem v plné platnosti i některá úsporná opatření, k nimž jsme v předešlých rozpočtech musili z nutnosti přistoupiti, a to jak po stránce osobních, tak i věcných výdajů. Zvýšení výdajového prelimináře nepřipadá na zvyšování jednotlivých položek, pokud zvyšování to nevyplývá z automatického vzestupu příslušných potřeb nebo z plnění zákonných závazků. Ze zvýšených vydání připadá na vydání věcná 217,560.180 Kč a na vydání osobní 135,072.500 Kč.

U věcných vydání činí výjimku zvláště zvýšení výdajů na službu státního dluhu o 150,000.000 Kč, kterážto částka jest určena na částečnou obnovu umořování státního dluhu jež bylo následkem suspense pravidelného jeho slosování podle zákona ze dne 21. března 1933, č. 48 Sb. z. a n., o půjčce práce, zastaveno do konce r. 1934 a na něž v rozpočtu na rok 1934 nemohl býti vůbec vzat zřetel. Odklad slosování státního dluhu se sice prodlužuje do konce r. 1935, zároveň se však určuje výše uvedená částka k nákupu státních papírů vnitřního založeného dluhu a jejich umořování touto cestou.

Zvýšení věcných vydání nastává kromě toho jen u potřeby ministerstva zahraničních věcí na platy do ciziny následkem měnového opatření žák. č. 24/1934 Sb. z. a n., u ministerstva vnitra zařazením potřeby na volby do Národního shromáždění a na volby do zemských a okresních zastupitelstev, u ministerstva obchodu zařaděním výdaje 1 mil. Kč na sociální péči o živnostnictvo a zvýšenou podporu o 3 mil. Kč čsl. plavebních společností.

U kap. 17., Ministerstvo soc. péče, se zvyšují výdaje v oboru sociálního pojištění o 42,000.000 Kč, dále výdaje na provedení nových zákonů o péči bytové

o 15,000.000 Kč a konečně potřeba na válečné poškozence o 3,000.000 Kč. Výdajová potřeba ministerstva zdravotnictví a tělesné výchovy se zvyšuje o 4,300.000 Kč za léčebné výdaje zvláště vzhledem k náhradě nedobytného léčebného ústavu v zemi Slovenské a Podkarpatoruské. Věcné výdaje ministerstva národní obrany se zvyšují okrouhle o 40,000.000 Kč a ministerstva školství a národní osvěty o 8,000.000 Kč.

U osobních výdajů počítá se s nezmíněnými platovými srážkami podle zákona c. 204/1933 a nařízení č. 252/1933. Vzestup osobních výdajů odůvodňuje přirozený vzrůst těchto výdajů v důsledku časového postupu a povyšování a u odpočivných a zaopatřovacích platů zvýšeným odchodem vysloužilých do pense. Zvýšená potřeba na osobních výdajích vzniká u ministerstva financí částkou 12,000.000 Kč na platy dočasně převzatých železničních zaměstnanců, a na platy těch, kteří mají býti přijati nově hlavně pro pohraniční stráž částkou asi 5,000.000 Kč. Také u ministerstva národní obrany nastává podstatnější zvýšení osobních výdajů, a to za peněžní náležitosti mužstva asi o 18,000.000 Kč a za náklad na nižší důstojníky v další činné službě částkou okrouhle 15,400.000 Kč. Srovnání osobních výdajů v rozpočtu na rok 1935 s preliminářem na rok 1934 jest ztíženo tím, že platové srážky podle nařízení č. 252/1933 jsou II. skupiny státního rozpočtu vyjádřeny úhrnnou částkou pro všechny rozpočtové kapitoly.

Státní dluh československý činí podle rozpočtu na rok 1935 úhrnem 39.367 mil. 627.798 Kč, což jest o 590,634.336 Kč více proti rozpočtu na rok 1934. Srovnáváme-li rozpočet podle jednotlivých druhů, jeví se u dluhu založeného úbytek 372 mil. Kč. Úbytek jest způsoben téměř výhradně tím, že byly v knize státního dluhu odepsány dluhopisy složené v roce 1933 na daňové nedoplatky podle zákona o půjčce práce. Dluh přechodný vzrostl v r. 1934 novými pokladničními poukázkami, které byly kromě prolongací jedinou úvěrovou operací tohoto roku, o 720 mil. Kč. Při tom možno jako příznivou okolnost uvésti, že byl učiněn první krok ke konsolidaci pokladničních poukázek prodloužením doby splatnosti; kdežto koncem r. 1933 byly v oběhu téměř výhradně poukázky jednoleté, podařilo se během r. 1934 při prolongacích i nových emisí umístiti větší část poukázek víceletých. Tím bude usnadněna prolongace poukázek v roce 1935. V r. 1934 bylo nutno prolongovati 3¹/₂ miliardy poukázek, kdežto v roce 1935 přes vzrůst poukázek budou splatný toliko 2¹/₂ miliardy Kč pokladničních poukázek. Zahraniční dluh se zvyšuje v důsledku měnové úpravy provedené letošního roku o 780 mil. Kč a činí 8.234 mil. Kč. Ovšem nutno uvážiti, že před tím tento dluh znehodnocením libry a dolaru podstatně klesl asi o 1.700 mil. Kč, takže proti stavu dluhu před devalvací libry a dolaru je celkový výsledek příznivější okrouhle o 900 mil. Kč. Státovkový dluh klesá o ¹/₂ miliardy Kč, z čehož největší částka to 422 mil. Kč, připadá na vyúčtování přírůstku hodnoty zlata Národní banky provedeného podle zákona č. 25/1934 Sb. z. a n.

V r. 1934 se umořoval pouze dluh zahraniční. V r. 1935 se po této stránce situace zlepšuje. I když nebylo možno obnoviti umořování státního dluhu v celém rozsahu, jest přece značnou měrou na jeho umořování pamatováno. Započíná totiž normální umořování půjčky práce částkou okrouhle 100 mil. Kč a kromě toho se ještě pamatuje na úmor ostatních státních půjček částkou 150 mil. Kč.

Částka preliminovaná v rozpočtu na r. 1935 na úrokování státního dluhu činí 1.676 mil. Kč a stoupá proti rozpočtu na rok letošní o 22 mil. Kč. Vyššího úrokového nákladu vyžaduje dluh přechodný a dluh zahraniční, kdežto u založeného dluhu vnitřního úrokový náklad klesá. Ovšem přírůstek nejde úplně k tíži státní správy, ale toliko částkou 15 mil. Kč. Část úrokové služby jest hrazena jednak podniky, fondy, samosprávnými svazky, jejichž příspěvek vzrostl, jednak příjmy ze společné pokladny konsolidačního fondu a kupónovou daní. Po odečtení těchto úhrad činí částka, kterou hradí státní pokladna, toliko 981 mil. Kč.

Z uvedeného jest patrno, že vzhledem k mimořádné těžké době není ani vzrůst státního dluhu ani náklad na jeho službu nijak neúměrný.

Zvýšení na straně příjmů v rozpočtu na r. 1935 o 353,415.610 Kč proti rozpočtu na r. 1934 vyplývá ze zvýšení příjmů z veřejných daní a dávek, jakož i monopolů o 510,467.100 Kč, zvýšení správních příjmů o 24,294.980 Kč, a na druhé straně ze snížení příjmů soukromohospodářských - ze státních podniků - o 181 mil. 346.470 Kč.

Vezmeme-li u veřejnoprávních příjmů z daní a dávek v úvahu také podíly, které se z nich přidělují ve skupině III jednak na úhradu platů učitelských, jednak na mimořádná přechodná opatření, zjistíme, že preliminář příjmů z daní a dávek se v rozpočtu na r. 1935 zvyšuje celkem o 507,495.100 Kč. Preliminář veřejnohospodářských příjmů z daní a dávek u skupiny I. stát. rozpočtu, kap. 20. Ministerstvo financí, lze posuzovati jen v souvislosti s výše uvedenými příděly. V těchto přídělech nastaly u skupiny. III stát. rozpočtu tyto změny: Důsledkem snížení údělu pro péči o nezaměstnané podle čl. III. odst. 4 finanč. zákona o 50 mil. Kč ze 700 mil. Kč na 650 mil. Kč a zvýšení údělu na zálohy Košicko-bohumínské dráhy a místních drah podle čl. III. odst. 3 fin. zákona o 37,400.000 Kč ze 125,000.000 Kč v rozpočtu na r. 1934 na 162,400.000 Kč, byly změněny také příslušné příděly na úhradu těchto mimořádných opatření z výnosu daně důchodové a daně obratové. Příděl daně důchodové byl z částky 325,000.000 Ke v r. 1934 snížen na 162,400.000 Ke v roce 1935 a příděl daně obratové z částky 500,000.000 v r. 1934 zvýšen na 650,000.000 Kč v r. 1935.

Posuzován v celku výnos daní a dávek podle jednotlivých jejich druhů v rozpočtu na r. 1935 proti r. 1934 význačněji se zvyšuje: u daně důchodové o 42 mil. 550.000 Kč, u všeobecné daně výdělkové o 10,600.000 Kč, u zvláštní daně výdělkové o 7 mil. Kč, u daně rentové o 18 mil. Kč, u daně z tantiém o 7,250.000 Kč, u daně z vyššího služného o 1 mil. Kč, u úroků z prodlení 90 mil. Kč - vzhledem k výsledku za r. 1933 - u daně z obratu, daně přepychové o 159,100.000 Kč, u cel o 147 mil. Kč; u spotřebních daní: daň z elektrických zdrojů záření o 9 mil. Kč, daň z masa o 2,700.000 Kč, a potravní daň na čáře o 2 mil. Kč; u poplatků: právní poplatky o 80 mil. Kč, dávka z telefonních poplatků o 2,050.000 Kč.

Naproti tomu se snižuje preliminář těchto daňových příjmů: u daní spotřebních: daň ze zapalovadel o 4,500.000 Kč, všeobecná daň nápojová o 4 mil. Kč, daň z piva o 10 mil. Kč, daň z uhlí o 10 mil. Kč; u poplatků: dopravní daně železniční o 10,500.000 Kč, dávky z jízdného o 7,500.000 Kč, dopravní daně z motorových vozidel o 11 mil. Kč. Kromě toho se snižuje preliminář vojenské taxy o 25 mil. Kč.

Při stanovení prelimináře na r. 1935 bylo přihlíženo k výnosu za r. 1933 podle účetní uzávěrky a dosavadním výsledkům v roce letošním. Kromě zvýšení příjmů z cel, u nichž vzhledem k zvýšenému rozsahu dovozu v letošním roce proti roku minulému, jakož i při očekávaném dovozu obilnin do příští sklizně, následkem letošní slabší úrody, zvýšení příjmů jest odůvodněno, možno pro příští rok vzhledem k jejich příznivějšímu vývoji letos počítati s mírným optimismem i u některých ostatních příjmů.

Provozní výdaje státních podnikli odhadují se v rozpočtu na r. 1935 na 7.175 mil. 462.400 Kč. Vezmeme-li zřetel na úsporná opatření personální podle vlád. nařízení č. 252/1933 Sb. z. a n. preliminované pro r. 1934 úsporou v globální částce pro všechny podniky částkou 163 mil. 600.000 Kč, stoupají provozní výdaje podniků na r. 1935 o 18,336.820 Kč.

Provodní příjmy podniků odhadují se na r. 1935 proti r. 1934 nižší o částku 97,756.600 Kč. Menší příjmy očekávají se zejména u podniků: tabáková režie, státní mincovna. Vyšší příjmy pak zejména u čsl. pošty, čsl. státních drah, státních lesů a statků.

Odvod státní pokladně, preliminovaný na r. 1935 částkou 1.055,229.800 Ke. jest proti částce 1.235,985.370 Kč, přeli-minované na r. 1934, nižší o 180,755.570 Kč. Nižší odvod státní pokladně vykazují zejména podniky tabáková režie.

ježto nelze počítati s lepším odbytem tabákových výrobků, státní mincovna v důsledku omezení ražby drobných mincí na účet státu, státní báňské a hutnické závody vzhledem ke klesající tendenci cen báňských a hutnických výrobků. Vyšší odvod vykazují zejména podniky: čsl. pošta, vzhledem k očekávaným vyšším provodním příjmům, a státní lesy a statky vzhledem k zlepšeným provozovacím příjmům, důsledkem zvýšení cen dřeva a nové organisace prodeje. U podniku čsl. státní dráhy snižuje se v rozpočtu na r. 1935 schodek z 819 mil. 222.000 Kč na 665,621.600 Kč a úhrada schodku státní pokladnou klesá o 81 mil. 600.000 Kč za současného snížení jeho úhrady příspěvkem státních drah z vlastních prostředků o částku okrouhle 72 mil. Kč, ježto jednak se zřetelem na letošní vývoj lze očekávati vyšší příjmy z dopravy nákladního zboží, jednak bylo u podniku čsl. státní dráhy po stránce výdajové ulehčeno přesunutím výdajů ve výši 37,400.000 Kč, preliminováných na rok 1934 posud při §u 11, oddíl B provozního rozpočtu podniku do III. skupiny státního rozpočtu podle čl. III, odst. 3 fin. zákona.

V rozpočtu na r. 1935 jest pamatováno samozřejmě také na investice. Otázka veřejných investic jest problémem, který za krise neobyčejně zaměstnává veřejnost. Jest to pochopitelno. Krise výrobní jest první příčinou, že statisíce dělníků ve všech výrobních oborech vyškolených, jichž pracovní kvalitu oceňuje celý svět v prvotřídních našich průmyslových výrobcích, musí již po léta zaháleti a jest odkázána na podpory za přispění státu. Při tom nesmíme zapomínati, že ani zemědělství při nízkých cenách zemědělské produkce nemůže zaměstnávati daleko tolik zemědělských dělníků jako v dobách, kdy výrobní náklad zvýšený o mzdy pomocných pracovních sil v zemědělském pracovním procesu byl úměrný prodejním cenám zemědělských výrobků.