Předseda dr Soukup.

Místopředsedové: dr Heller, dr Hruban, Kahler.

Zapisovatelé: Navrátil, Stöhr.

Celkem přítomno 126 členů podle presenční listiny.

Členové vlády: předseda vlády Malypetr; ministři dr Beneš, Bradáč, dr Czech, dr Černý, inž. Dostálek, dr Franke, dr Hodža, dr Meissner, dr Spina, dr Šrámek.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Bartoušek, jeho zástupce dr Trmal.

Zpráva výborů techn.-dopravního a ústavné-právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 1310) o jízdě motorovými vozidly (tisk 1389).

Předseda (zvoní). Zahajuji schůzi senátu.

Žádám pana zapisovatele sen. Stržila, aby přečetl soustrastné projevy předsednictva senátu zaslané předsedům národní skupštiny senátu jugoslávského a předsedovi senátu francouzského, jakož i odpovědi na tyto soustrastné projevy.

Zapisovatel sen. Stržil (čte):

Předsednictvu Národní skupštiny a senátu království Jugoslávie, Beograd.

Pod dojmem strašné zprávy o tragické smrti velkého krále Jugoslávie Alexandra projevujeme Vám jménem poslanecké sněmovny a senátu Národního shromáždění republiky Československé svou nejhlubší účast. Všechen národ náš cítí s bratrským národem Vaším onen nesmírný žal nad předčasným odchodem obdivuhodného a neúmorného pracovníka pro osvobození a sjednocení Jugoslávie, pro bratrskou součinnost národů Balkánu, pro upevnění Malé dohody, pro její jednotu s Francií, pro povznesení Společnosti národů a pro zabezpečení evropského míru. Přejeme Vám z celé duše, aby veliký a hrdinný národ jugoslávský, jenž prošel již ohněm tolika osudových zkoušek, překonal i toto národní neštěstí nezlomen a zocelen.

Předseda poslanecké sněmovny dr Staněk.

Předseda senátu dr Soukup.

Excelence Staněk a Soukup, předsedové sněmovny a senátu, Praha.

Senát a poslanecká sněmovna Jugoslávie, hluboce dojaty bratrskou soustrastí nad tragickou smrtí našeho velikého a vznešeného krále, posílají Vám bratrský dík.

Tomašič, předseda senátu,

Kumanudi, předseda sněmovny.

Panu předsedovi senátu v Paříži.

Jménem předsednictva senátu projevuji Vám hlubokou a nelíčenou účast nad tragickým skonem Vašeho ministra zahraničí L. Barthoua. Nejen Vy, nýbrž i náš národ ztratili jsme v něm vynikajícího státníka, jehož velikým cílem byla vždy snaha položiti základy k světovému míru. Soustavně budoval spolupráci Vaší slavné vlastí s naší mladou republikou a stal se nám tím navždy nezapomenutelným a drahým přítelem.

Předseda senátu dr Soukup.

President francouzského senátu presidentu senátu československého v Praze.

V Paříži dne 12. října 1934.

Nevýslovně dojat slovy, jimiž ráčíte nám projeviti svou sympatii u příležitosti hrozného zločinu, který připravil Francii o velikého ministra a Vaši zemi o osvědčeného přítele, prosím, abyste přijal mé osobní díky a tlumočil díky senátu francouzského senátu československému.

Jeanneney, předseda senátu.

Panu Jules Jeanneney, předsedovi senátu v Paříži.

Zatím co naše slzy ještě neoschly a naše bolest způsobená smrtí Louis Barthoua se ještě neutišila, dostáváme zprávu o novém neštěstí, jež zarmucuje Francií, o úmrtí bývalého presidenta republiky, ministerského předsedy a ministra Raymonda Poincaré, jednoho z největších synů šlechetného národa francouzského. Jménem kanceláře senátu a svým vlastním jménem vyslovuji Vám bolestnou soustrast. Národ československý nikdy nezapomene ani vynikající účasti, kterou Raymond Poincaré měl v boji za neodvislost československou, ani jeho vzácné podpory, věnované naší revoluci za světové války.

Předseda senátu dr Soukup.

Předseda senátu předsedovi senátu československého, Praha.

V Paříži dne 18. října 1934.

Nevýslovně dojat city soustrasti, jež ve Vás vzbudil náš nový a bolestný zármutek, zasílám Vám a kanceláři senátu vřelé díky našeho shromáždění a rovněž vyslovuji pevnou důvěru, že krutá neštěstí společná našim národům a bratrsky procítěná, učiní přátelství ještě pevnějším.

Jeanneney, předseda senátu.

dal předseda: na schůzi dne 25. října 1934 sen. Csehymu, Dankovi, Fídlíkovi, Hanckovi, Havlenovi, dr Hrubanovi, Jílkovi, dr Krčmérymu, J. K r e j č í m u, dr Milotovi, Volkovi; na dnešní schůzi sen. Kreibichovi, Langerovi; na týden od 5. do 11. t. m. sen. dr Budayovi, Donátovi, Hanckovi, Lukschovi.

Předseda konstatoval, že senát je způsobilý se usnášeti, a senát přijal jeho návrh, aby byly uděleny zdravotní dovolené: dodatečně sen. Kostkovi od 4. do 11. července, sen. dr Reylovi na 3 měsíce, sen. Ďurčanskému do 1. dubna 1935, sen. Měchurovi na 1 měsíc, sen. Kavanovi do konce r. 1934, sen. Doudovi na měsíc listopad 1934, sen. Hakenovi do 15. listopadu 1934, sen. Klofáčovi na 14 dnů.

Ve 276. schůzi dne 25. října 1934:

Vládní návrhy tisky 1376, 1378, 1379, 1381, 1383.

Návrh tisk 1377.

Odpovědi tisky 1380/1 až 1380/5, 1384/1 až 1384/5, 1386/1 až 1386/8, 1387/1 až 1387/3.

Statní závěrečný účet tisk 1382. Interpelace tisk 1385/1 a 1385/2. Zprávy tisky 1388 a poštou 1389.

Těsnopisecké zprávy o 267. až 275. schůzi senátu N. S. R. Čs.

Zápis o 273. schůzi senátu N. S. R. Čs.

Ve 277. schůzi dne 6. listopadu 1934:

Interpelace tisk 1390/1 až 1390/6.

Zápisy o 274. a 275. schůzi senátu N. S. R. Čs.

Ročenka Národního shromáždění republiky Československé 1933 až 1934.

Z cizích parlamentů, rok 1934, ročník XV, č. 7 až 9.

o 274. až 276. schůzi senátu N. S. R. Čs. vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným panem senátorem podány písemné námitky, pokládají se zápisy ty za správné a budou vytištěny.

Výboru iniciativnímu návrh tisk 1377.

Výboru brannému vládní návrh tisk 1376.

Výborům živn.-obchodnímu a úst.-právnímu vládní návrhy tisky 1378 a 1379.

Výborům zahraničnímu a národohospodářskému vládní návrhy tisky 1381 a 1383.

Výboru rozpočtovému:

státní závěrečný účet tisk 1382,

vládní nařízení:

ze dne 13. července 1934, jímž se mění a doplňují některá ustanovení zákona ze dne 14. března 1934, č. 49 Sb. z. a n., o zřízení Československého reeskontního a lombardního ústavu (č. 12.038),

ze dne 4. července 1934, kterým se mění § 23 zákona ze dne 15. června 1927, č. 77 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 27. listopadu 1930, č. 169 Sb. z. a n., o nové úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy (č. 12.044).

Výborům techn.-dopravnímu a rozpočtovému vládní nařízení ze dne 13. července 1934 o dočasném osvobození nových osobních automobilů od daně z motorových vozidel (č. 12.039).

Výborům úst.-právnímu a soc.-politickému vládní nařízení ze dne 13. července 1934, kterým se prodlužuje platnost vládního nařízení ze dne 23, února 1934, č, 27 Sb. z. a n., o opatřeních proti bezdůvodnému zdražování (č. 12.049).

Výborům národohospodářskému a živn.-obchodnímu vládní nařízení ze dne 13, července 1934:

kterým se mění zákon ze dne 10, dubna 1930, č. 46 Sb. z. a n., o výrobě chleba (č. 12.050),

o zřizování provozoven na výrobu cukru z řepy (č. 12.037).

Výborům národohospodářskému a rozpočtovému vládní nařízení ze dne 13. července 1934:

kterým prodlužuje se platnost dovozních listů vydaných v době od 1. července 1933 do 31. prosince 1933 (č. 12,034),

kterým se dočasně mění zákon ze dne 5. června 1930, č. 73 Sb. z. a n., o dovozních listech (č. 12.035).

Výborům národohospodářskému, živn.-obchodnímu a rozpočtovému vládní nařízení ze dne 13. července 1934 o úpravě obchodu s obilím, moukou a mlýnskými výrobky a některými krmivy (č. 12.021).

Výborům národohospodářskému, úst.-právnímu, soc.-politickému vládní nařízení:

ze dne 13. července 1934 o dalších dočasných opatřeních při vymáhání pohledávek proti zemědělcům a nezaměstnaným v okresích zvlášť těžce postižených neúrodou (č. 12.013),

ze dne 27. září 1934, kterým se mění vládní nařízení ze dne 13. července 1934, č, 142 Sb. z, a n., o dalších dočasných opatřeních při vymáhání pohledávek proti zemědělcům a nezaměstnaným v okresích zvláště těžce postižených neúrodou (č. 12.308),

ze dne 6. října 1934, kterým se mění vládní nařízení ze dne 27. září 1934, č. 207 Sb. z. a n., o dalších dočasných opatřeních při vymáhání pohledávek proti zemědělcům a nezaměstnaným v okresích zvlášť těžce postižených neúrodou (č. 12.386).

Výboru národohospodářskému vládní nařízení ze dne 13. července 1934 o některých opatřeních týkajících se chovu a výkrmu vepřového dobytka (č. 12.033).

Výboru ústavně-právnímu vládní nařízení ze dne 16. července 1934 o zastavování periodických tiskopisů (č. 12.036).

Výborům úst.-právnímu a rozpočtovému vládní nařízení ze dne 27. září 1934:

č. 216 Sb. z. a n., kterým se mění obvody berních úřadů ve Val. Kloboukách a v Uh. Brodě (č. 12.437),

č. 215 Sb. z. a n., kterým se mění obvody berních úřadů v Blovicích a Plzni (č, 12.438),

č. 217 Sb. z. a n., o sloučení berních správ a berních úřadů v Opavě (č. 12,439).

Výborům zahraničnímu, národohospodářskému, živn.-obchodnímu a rozpočtovému vládní nařízení ze dne 4. července 1934, kterým se zřizuje Exportní ústav (č. 12.057).

Výboru soc.-politickému vládní nařízení ze dne 13. července 1934:

kterým se mění zákon ze dne 12. srpna 1921, č. 330 Sb. z. a n., o závodních výborech (č. 12.042),

kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 25. února 1920, č. 144 Sb. z. a n., o závodních a revírních radách při hornictví (č. 12.059).

Výborům soc.-politickému a rozpočtovému vládní nařízení ze dne 13. července 1934:

kterým se mění a doplňují některé zákony týkající se bytové péče (č. 12.040),

o bytovém hospodářství obcí a obecně prospěšných stavebních sdružení (č. 12.041),

kterým se mění vládní nařízení ze dne 15. června 1934, č. 112 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří (č. 11.994).

Výboru imunitnímu žádostí:

kraj. soudu trest, v Brně za souhlas k stíhání sen. Stejskalové pro §§ 81, 279, 312 tr. z., § 14, čl. 1 zákona na ochranu republiky a §§ 3, 9 shrom. zákona (č. 12.029),

kraj. soudu v Bratislavě za udělení souhlasu ke stíhání sen. Mezö pro zločin vyzývání k trestním činům podle §u 15, č. 3 (1. odst. I) zákona č. 50/23 Sb. z. a n. (č. 12.188),

okr. soudu v Lanškroune za vydání sen. Kahlera pro přestupek pomluvy podle §u 2 zákona z 28. června 1933, č. 108 Sb. z. a n., o ochraně cti (č. 12.226),

kraj. soudu ve Znojmě za souhlas k stíhání sen. inž. Marušáka pro přečin proti bezpečnosti cti podle §u 2 zákona č. 108/33 o ochraně cti (č. 12.229),

kraj. soudu trest, v Praze za vydání sen. Mikulíčka pro přečin podle zákona na ochranu cti č. 108/1933 Sb. z. a n., spáchaný tiskem (č. 12.307).

Předseda (zvoní): Ke slovu se přihlásil pan předseda vlády Malypetr. Uděluji mu slovo.

Předseda vlády Malypetr: Slavný senáte!

Vláda republiky předložila k ústavnímu projednání třetí rozpočet, sestavený podle zásady nejmožnější šetrnosti tak, aby stát vydával jen tolik, kolik může od svého obyvatelstva na příjmech oprávněně očekávati. Bylo-li před rokem řečeno, že rozpočet na rok 1934 byl posledním rozpočtem deflačním, neznamenalo to, že příští rozpočty mohou být opakem toho, nýbrž že nebudou založeny na dalším tvrdém a těžko snesitelném snižování státních vydání, i když je možno v některých oborech státní a věř. správy dosáhnouti beze škod osobních i věcných ještě některých - ovšem nikoli příliš velikých - úspor.

Součinnost s parlamentní kontrolní a úspornou komisí měla i v přípravě rozpočtu na budoucí rok dobré výsledky.

Podkladem názoru, že nebude nutno rozpočet na rok 1935 deflačně snižovati, bylo přesvědčení, že našemu hospodářskému životu je nutno i možno opatřiti základní podmínky vzestupného vývoje jak v odbytu vnitrozemském, tak zejména zahraničním, z čehož se dostaví také ve finančním hospodářství státním obrat z dosavadního trvalého poklesu příjmů, dočasná jich ustálenost a po té - jako logický důsledek osvěženého hospodářského života - jich vzestup.

Skutečný stav státního finančního hospodářství dokazuje to velmi jasně a není proto ani spravedlivé ani státu prospěšné pro vnitřní i mezinárodní jeho zájmy, tvrdí-li se, že rozpočet na rok 1935 je opět snůškou číslic, které se po ukončení hospodářského roku prokáží jako nevěcné a politickým potřebám vlády přizpůsobené.

Přirovnávání tohoto rozpočtu k rozpočtům minulým a příslušným účetním závěrkám není správné potud, pokud jsme již překonali dobu trvalého poklesu hospodářského života a tím i hroucení státních příjmů, které bylo hlavní příčinou státního schodku v roce minulém.

Účetní výsledky roku 1934 prokáží podstatné zmírnění tohoto poklesu a další léta budou jíž vykazovati trvalý obrat.

Nechci v ničeni předcházeti projednávání státního rozpočtu a jakékoli jeho věcné kritice, na jedno však musím poukázati. Pokládám za neobyčejně škodlivé matení veřejnosti, žádá-li se po vládě co největší šetrnost v hospodářství státním, zároveň však také zvýšení osobních nákladů, které by nutně vzniklo odstraněním dosavadních úspor a vzrostlo ještě více přijímáním nových sil do veřejné služby, o něž se v zájmu mladých nezaměstnaných absolventů škol usiluje.

Při tom mají se oba tyto požadavky uskutečniti bez nového zatížení poplatnictva a při snížení některých výrobu zatěžujících daní a dávek, tedy při zmenšeném státním příjmu.

Vláda prohlásila opětovně, že sáhla k úsporám na osobních nákladech jen z naprosté a železné nutnosti a že zmírnění tohoto tíživého opatření provede, jakmile to skutečné poměry jen poněkud dovolí. O zaměstnání většího počtu mladých lidí ve veřejné službě chce se vláda postarati zavedením přípravné služby aspirantské, po krátkou dobu bezplatné se zabezpečením definitivního přijetí po prokázané schopnosti, ovšem v mezích skutečné potřeby těch kterých oborů veřejné nebo podnikové správy.

Poněkud strohý výklad a provádění tohoto opatření vzbudilo ve veřejností mnoho kritiky, která z valné části byla založena na neoprávněném zevšeobecňování některých vadných použití těchto předpisů a usnesení vládních. Tříměsíční bezplatnost této přípravné služby zavedena byla nikoli proto, že před válkou byla všeobecně platná - ovšem na dobu až několikaletou - nýbrž proto, že nastupující mladá síla potřebuje pří sebe lepší teoretické přípravě a dobré vůli určité doby k naučení se praktickému výkonu té které služby. Je tomu tak i ve všech jiných oborech práce a podnikání a doba přípravná je pak tím delší, čím_ rozsáhlejší nebo odpovědnější je to neb ono zvolené povolání.

Při snaze o zmírňování nezaměstnanosti inteligence nelze však přehlížeti skutečnost, že nebude nikde a nikdy možno, aby do veřejné služby pojati bylí všichni, kdo se o to ucházejí nebo při vstupu do studií s tím již napřed počítají. Bude proto nutno při školním vzdělání směřovati více a více k činnosti v praktickém životě hospodářském a k samostatné podnikavosti.

Nezaměstnanost mladých je ovšem jen částí tíživé nezaměstnanosti vůbec, a to nejen u nás, právě tak jako hospodářská krise není jen naším, nýbrž světovým problémem. I když není jednotného názoru o jejích příčinách, je potřebí znovu upozorniti na dvě, nesporné velmi důležité a všeobecně zjevné.

Ve výrobě průmyslové je to stále stupňovaný pokrok techniky výrobní, který na jedné straně umožnil neobyčejné zvýšení výroby a na druhé straně velmi zmenšil potřebu lidských pracovních sil. V zemědělství se tento technický pokrok neprojevil takovou měrou. Světová nadvýroba vznikla tu především neobyčejně zvětšeným rozsahem osevních ploch a zvýšenými kvantitativními výnosy.

Jakmile v několika letech po válce byly nahrazeny nedostatky výrobků zemědělských, průmyslových i řemeslných, dostavily se následky přebytků nově a nově vyráběných, které v zemědělství vedly ke světovému zhroucení cen a v ostatní výrobě k jejímu obmezování a propouštění zaměstnanců.

Nákupní schopnost nejpočetnějších vrstev obyvatelstva - napřed zemědělců a po nich dělníků - klesla takovou měrou, že působila další obmezování odbytu a tím zvětšovala opět nezaměstnanost.

Toto smršťování hospodářského života mělo přirozeně za následek pokles příjmové hladiny vždy dalších a dalších vrstev obyvatelstva a tak se příslovečný bludný kruh více a více uzavíral.

Podle hospodářské povahy jednotlivých států jevily se účinky toho sice různě, ale vedly všude ke snaze, aby se spotřebovaly především výrobky domácí a z ciziny dováželo jen to nejnutnější.

Tím po vypjaté hospodářské konjunktuře v letech 1928 a 1929 nastává prudký pokles mezinárodního obchodu, který nejlépe prokazuje těchto několik číslic, uvedených v milionech zlatých dolarů: V r. 1929 činil světový vývoz 33.040 mil., v r. 1933 11.699 mil, v Evropě samé v r. 1929 16.056 mil a v r. 1933 5.918 mil.; z toho v naší republice v r. 1929 606.4 mil. a v r. 1933 173.8 mil. dolarů ve zlatě.

Poklesem zahraničního obchodu, stoupající nezaměstnaností a krisí jednotlivých výrobních oborů, ať zemědělských nebo průmyslových a živnostenských, oslabovala se i daňová nosnost celého národního hospodářství.

Bylo proto nutno stůj co stůj nastoupiti bolestnou cestu, na níž i veřejné rozpočty se musely snižovati, aby jejich rozměr byl přizpůsoben snížené nosnosti oslabeného hospodářství.

Krise zachvátila země převážně agrární, neušetřila zemí průmyslových, postihla intensivně veliké a staré státy a nevyhnula se státům malým. Zachvátila zámoří i evropský kontinent. Některé země trpěly o něco dříve, jiné později, některé o něco více, jiné o něco méně. V celku však lze říci, že bolestným účinkům hospodářského sestupu se nevyhnul žádný ze států, které mají větší význam pro evropský nebo světový obchod. Na světové povaze krise let 1929 až 1933 nemění mnoho ani skutečnost, že různé země na ni také různě reagovaly a že v každé z nich vedle společných světových znaků a příčin se projevovaly ještě také zvláštní vnitřní příčiny, jež průběhu krise v různých státech dávají různé místní zabarvení. Každý stát má jistě svůj zvláštní vývoj, jímž se liší cd ostatních. Tento vývoj jest podmíněný jednak zvláštností jeho hospodářského složení, odlišností dějinného vývoje, růzností povahy a skladby obyvatelstva, technické a kulturní vyspělosti a řadou jiných složek. Proti těmto a jiných činitelům, jež způsobují odlišnost vývoje a také různost hospodářského stavu jednotlivých států, stojí zahraniční obchod jako spojující páska, která přenáší vlny konjunktury anebo deprese z jedné země do druhé, ale také jako důkaz osudového společenství, jež navzájem svazuje národní hospodářství celého kulturního světa.

Je jasné, že státy, které s velkou částí svého hospodářství se účastnily zahraničního obchodu, pocítily světový úpadek jeho rychleji a silněji, nežli státy s málo vyvinutým zahraničním obchodem. Proto také vidíme, že v uvedené periodě let 1929 až 1933 ztráty Československa na zahraničním obchodě jsou úměrné, ba dokonce poměrně o něco větší než poměrné ztráty zahraničního obchodu světa a Evropy. Tak tomu bylo do r. 1933, kdy jsme dosáhli nejnižšího bodu. Rok 1934 přinesl v tomto směru obrat. I když nechceme na základě příznivých výsledků jeho dosavadního průběhu usuzovati definitivně o budoucím dalším vývoji, přece nás data z r. 1934 opravňují k tomu, abychom tento prokázaný příznivý obrat konstatovali. Po řadu let před tím byl československý vývoz i dovoz rok od roku nižší. Teprve v roce 1934 jest číslice zahraničního obchodu vyšší, než v roce 1933. I srovnání s vývojem Evropy ukazuje obrat. Tak na příklad vývoz Evropy v prvých sedmi měsících tohoto roku činí 3.138.45 mil. zlatých dolarů, tedy další asi 5%ní pokles proti roku 1933, kdy činil 3.319.23 mil. zlatých dolarů. Naproti tomu vývoz Československa v téže době prvých sedmi měsíců roku 1934 vykazuje vzestup ve zlatých dolarech o bezmála 5 %. Činí v této době 97.10 mil. zlatých dolarů proti 92.79 mil. zlatých dolarů v téže době roku loňského. Počítáno v Kč činí tento vzestup vývozu přes 20 %, neboť dosáhl 3.764.07 mil. Kč proti loňským 3.131.82 mil. Kč. Prvých devět měsíců letošního roku vykazují číslice ještě příznivější; vždyť celkový vývoz za 5.114 mil. Kč převyšuje loňský vývoz za 4.125 mil. Kč ve stejném období o 989 mil. Kč, tedy skoro o celou miliardu. Vzestup proti loňsku činí 23,9 %. Potěšitelné je, že také vývoz hotových výrobků, v nichž je obsazeno mnoho platů a mezd, vykazuje proti loňsku vzestup. Za období leden až září bylo jich vyvezeno: r. 1933 za 2.877,932 mil. Kč, r. 1934 za 3.636,239 mil. Kč, tedy více o 758,307 mil. Kč, t. j. vzestup asi o 26 %.

Je potřebí zmíniti se o dvojím významu vývozu, který má také vliv na dvojí způsob srovnávání. Vývoz má význam platebně bilanční, protože vývozem platíme dovoz, V tomto směru je jistě nutno za účelem srovnávacím vývozní čísla přepočítávati na zlatou hodnotu, když během roku se změnila hodnota československé koruny. Vývoz má však také význam pro vnitřní hospodářství, pro jeho oživení a pro zaměstnanost vývozních oborů. Chceme-li v tomto směru srovnávati význam letošního vývozu s vývozem dřívějších let, nemusíme přepočítávati na zlato, protože cenová úroveň od devalvace u nás nestoupla. Nestoupla zvlášť větší řada důležitých kalkulačních složek, obsažených ve vývozním zboží, jako na př, mzdy, platy, tarify, většina hmot domácího původu atd. Proto můžeme vzestup vývozu, jak jej vyjadřuje vyšší jeho hodnota v Kč, považovati zhruba za vzestup reálný. Vždyť z kalkulačních složek vývozního zboží stouply poněkud jedině hmoty dovážené a placené v cizích devisách.