Místopředseda Donát (zvoní): Dále má slovo pan sen. Koukal.
Sen. Koukal: Velectění pánové a dámy! Zákon, který máme před sebou, vítáme proto, poněvadž je to realisace dlouholetých požadavků našich a zejména hornických organisací. Nechci se rozšiřovati o důležitosti tohoto zákona, poněvadž o něm bylo jednak zpravodaji, jednak již také v debatě hodně mluveno.
Chtěl bych na znění tohoto zákona navázati docela stručně ještě jiné otázky, které s báňskou inspekcí úzce souvisí. Že podzemní práce v dolech je nebezpečná, o tom jsme všichni pevně přesvědčeni a snad mnohému se ani nezdá, kdo to neprodělával, jaké těžkosti a jaké nebezpečí musí horník na dole překonávati, chce-li skutečně, aby něco vydělal. Je proto potřebí - a k tomu má sloužiti tento zákon - aby práce horníkova byla náležitě chráněna.
Pánové, právě v době, když tento zákon byl projednáván v poslanecké sněmoven, došlo v Mor. Ostravě na dvou dolech zase k velikému neštěstí. Na jednom dole ztratili život 3 horníci, kteří byli zasypáni celou zdí uhlí a po namáhavé 8 až 9hodinové práci byli vytaženi jako mrtvoly. Na druhém dole spadl na pracujícího horníka obrovský balvan o ploše asi 4 čtver. metrů, který ovšem toho člověka zabil. Upozorňuji, že právě nyní na dolech následkem racionalisačních metod a technického využití všech prostředků na př. u nás na Ostravsku stoupl za posledních 10 let výkon na hlavu a směnu o více než 100%. Přiznávám, že je to skutečně také výsledek -využití technických vymožeností, ale víme ze zkušeností a jsme pevně přesvědčeni - poněvadž víme, co se na dolech děje - že horníci jsou šíleně hnáni do zvýšené výkonnosti a že zájem správ závodů leží jediné v tom, alby se co nejvíce vytěžilo. Ráno, když se fárá, nařídí se: ťTolik a tolik vazů musíme míti za 8 hodin venku,Ť bez ohledu na to, zabije-li se při tom spousta lidí či ne. A já si dovolím tvrditi, že příčiny neštěstí, které se přihodilo nyní na Ostravsku, leží opětně v tom, že se takovýmto způsobem doluje. Když se přímo tam, kde pracují horníci, odstřeluje, aniž se učinila nutná opatření, nemůže to jinak skončiti než tím, že se horníci zabíjejí, a spadne-li na horníka takový veliký balvan. svědčí to o tom, že bezpečnostní předpisy nebyly dodržovány, zkrátka, že ten člověk jenom hrabal a hrabal, aby odvedl počet vozů, který mu byl ráno přikázán. To je. pánové, způsob. který vede k tak obrovskému počtu úrazů. Jak statistika ukazuje, jest jich jenom u nás za posledních 15 let na 90.000. To jest opravdu veliké číslo, takže je nutno, aby se v teto věci stala náprava. Vítáme tudíž tento zákon, poněvadž má učiniti nápravu. Racionalisační metody u nás na závodech jsou tak vypěchované, že dnes vytěží horníci za tři směny právě tolik uhlí jako dříve za šest. A právě proto, že to spočívá v tomto honění za vyšším výkonem, je potřebí. aby báňská inspekce. dozor nad dodržováním předpisů horních, byla zdokonalena. K tomu chci ještě podotknouti: Právě proto, že se dnes vytěží s týmž počtem horníků za 3 směny tolik, jako dříve za šest. jest oprávněný náš požadavek, aby pracovní doba v dolech byla zkrácena ne na 40 hodin. jak kol. Palme zde řekl, nýbrž na 36 hodin. 36 hodin týdně úplně stačí k výrobě uhlí, kterou dnes máme. (Výkřiky komunistických senátorů.)
Ale, pánové, při tom je potřebí zdůrazniti, že výkonnost horníků se zvýšila více než o 100%. ale mzdy nebo výdělky našich horníků se nezvýšily ani o korunu. naopak odměna, kterou dostávali horníci za vyšší výkon, se jim ještě za posledních let v této krisi o 50% snížila. Ceny uhlí se nesnížily, mzdy horníků se nezvýšily, zatím co výkonnost stoupla. Může pak někdo říci, že těžařstvo nevydělává? Popírám to na celé čáře.
A podívejte se, partiové, horníci v našem ostravském revíru dostávají za rok na mzdách dobře asi tak o 200 mil.. Kč méně. A těžaři? Jediná společnost Severní dráhy, která vlastní 5 dolů a jednu koksovnu, vydělala v posledním. roce 1933 v době největší krise 18 mil. čistého zisku. A když sledujete bilance rok co rok, vidíte, že těžaři vydělávali i v krisi, ale horníci dostávají rok co rok o desítky milionů méně na mzdách a výdělcích.
Proto, přátelé, nesáni naše vláda pouštěti se zřetele zestátnění dolů. Zdůrazňuji to znovu a volám opět s tohoto místa po tomto opatření, dokud ještě v dolech něco máme. Bude-li se ještě nějakou dobu čekati, dostane stát brak. U nás se na dolech rabuje a proto je třeba, aby to nebylo pouštěno se zřetele anebo nezapadlo někde v zákoutí, nýbrž alby stále a stále byl brán k tomu zřetel a aby se to udělalo. Argumenty, které se uváděly a které uvádí také maše Národní rada, že to není možné, že stát nemá prostředků, že nemá nutného aparátu, nejsou pravdivé. Není třeba, aby se to stalo všechno okamžitě, může se na tom postupné -pracovati, aby se dostaly doly do rukou státu, poněvadž jemu patří nerostné bohatství a ne několika jednotlivcům.
Pokud se týče inspekce, chtěl bych ještě něco přidati. Mám obavu, jako již také bylo vysloveno, že jeden asistent na 5.000 hlav nestačí. Ale je to aspoň krok kupředu a musíme vyčkati, co nám ukáže prakse. Možná, že se to dá dobře zorganizovati. Ale je nutno s tím spojiti ještě jiné věci a kol. Palme se o tom již ve své řeči zmínil. Je nutno, aby ministerstvo věř. prací co nejdříve připravilo novelu zákona o závodních radách, aby zejména byla rozšířena jejich pravomoc a aby t. zv. bezpečnostní komise v závodních radách měly možnost sledovati bedlivěji a také neodvisleji všechno, co se na dolech děje, aby mohly upozorniti nebo byly ve spojení s báňským revírním úřadem resp. báňskou inspekcí, aby se tak předešlo mnohým neštěstím, která jsme viděli a byli jich svědky. To je nutno, aby se stalo.
Vedle toho, pánové, je potřebí, abych se zmínil ještě o našich revírních báňských úřadech. Týká se to vybavení těchto báňských úřadů. Je to opravdu hanba, - promiňte, že to tak musím říci - když naši úředníci báňského revírního úřadu s vysokoškolským vzděláním jsou placeni hůře, než načisto bezvýznamný úředník na soukromém dole. To je přece hanba. Kdo potom má u těch revírních úřadů zůstati? Jak vidíte, zákon jim přiznává nebo diktuje velmi důležitý úkol, jistou odpovědnost. Jak mají ti lidé s chutí pracovali, jak mají opravdu svoji práci vykonávali, jak íoho je třeba, když jsou tak mizerně honorováni?
Pánové! Srovnáte-li plat takového našeho technika s doktorátem nebo úředníka revír. úřadu s požitky takového závodního inženýra nebo závodního, seznáte, že len na lom závadě soukromém je dvacetkrát lépe placem než jiný, který je v lom úřadě ve státních službách.
Pak také co se týče odměn za inspekci, kterou musí konati, je třeba, aby ministerstvo věř. prací věnovalo těmto otázkám svoji pozornost. Je nutno náležitě vybaviti revírní báňské úřady a nehleděti na několik grošů, bude-li to státi o něco víc, poněvadž tu běží o veliký úkol těchto úřadů, o těžkou a odpovědnou práci, která musí býti honorována. Stál nesmí se tu dívati na to, že vyplácí snad o něco víc, poněvadž běží o lišíce lidí, kteří musejí těžce pracovati, a je povinností státu, aby se staral o jejich bezpečnost.
Vítám zejména ustanovení §u 12. Bylo už zde také hovořeno o tom, že asistenti mohou jíti na důl, kdy uznají za potřebné. A tu je třeba, abychom měli také zákon o rozšíření pravomoci revírních a závodních rad, aby tu byla spolupráce, poněvadž jen pak, budou-li trochu více chráněny závodní rady, je možno, aby bezpečnost jejich byla zajištěna a aby dozor fungoval při dodržování předpisů.
Když už jsem se přihlásil ke slovu, apeluji na vládu a na ministerstvo věř. prací, poněvadž to vlastně má do věci co mluvit, aby byly sanovány bratrské pokladny. My klademe na to velikou váhu a myslím, že není třeba, abych to rozebíral. Hornické povolání je něco docela jiného než povolání jiných dělníků. Trváme na tom, aby byly zachovány bratrské pokladny i jejich výhody, které mají proti sociálnímu pojištění. Není možno připustiti jich poškození. Je třeba hledati cesty, aby bratrské pokladny byly sanovány tak, aby vyhovovaly. Připouštím, že r. 1921 se stala chyba, když číslice při technickém výpočtu byly snad trochu přeházeny, nebo že pojistný matematik se přepočítal, ale stala-li se chyba, nemohou za to horníci a proto je třeba, aby byl brán zřetel na jejich stav a na jejich práci, aby nebyli v této věci poškozeni.
Na konec mám ještě jednu bolest. Obracím se na vládu, zejména na ministerstvo vnitra, poněvadž není možno, aby bylo dále trpěno znásilňování horníků, pokud jde o jejich politické přesvědčení. U nás na Ostravsku jsou to zejména někteří čeští inženýři, kteří asi z nedostatku technických vědomostí vrhají se do politiky a lámou charaktery horníků. (Výkřiky sen. inž. Havlína.)
Pane kolego, nesmějte se, je tomu tak. Oni zneužívají dnešní hospodářské situace, vyhrožují, a jen len může pracovali 4 nebo 5 směn, kdo donese legitimaci Národního sdružení. To je něco tak špinavého, k čemu se propůjčuje takový inteligent, že to nikde jinde neexistuje, a v takové republice, jako je naše demokratická republika, v jejímž čele stojí největší demokrat, nemohou se trpěti takovéto věci, znásilňování a teror, jaké se dějí u nás. (Výkřiky sen. inž. Havlína.) Pane (kolego, vy v tom nežijete. Stavíte všechno na písku, a jakmile se jednou poměry upraví, budete s vaší politikou v koncích. To říkám na vaši adresu. To je možné jen dnes, dokud můžete horníkovi říci: ťNedoneseš-li legitimaci Národního sdružení, tak tě vyhodímeŤ, ale až ty zlé doby pominou, uvidíte, že jsem měl pravdu.
Vyzývám vládu, hlavně ministerstvo vnitra, aby si všímalo všech událostí zejména po léto stránce, aby tato hanebná skvrna, která je na naší republice, byla odstraněna.
Potud se týče předloženého zákona, vítáme jej, poněvadž je to znamenitý krok kupředu, a jsme zakázáni ministerstvu věř. prací a všem, kteří na tomto zákoně pracovali, poněvadž zmámená realisaci všeho, co jsme po celá desetiletí žádali a oč jsme po celá desetiletí Bojovali. (Potlesk.)
Místopředseda Donát (zvoní): Debata je skončena.
Byl mně podán dostatečně podporovaný resoluční navili sen. Doudy, Mikulíčka a soudr. Žádám, aby byl přečten.
Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):
Resoluční návrh sen. Doudy, Mikulíčka a soudr.:
Obecní horní zákon ze dne 23. května 1854, č. 146 ř. z., budiž doplněn takto:
Za čl. VI budiž vsunut nový čl. VIl tohoto znění:
ťBáňská dělnická inspekce pro hornické podniky.
1. Na každém dole zvolí si osazenstvo ze svého středu tajnou volbou báňského dělnického inspektora a jeho náhradníka na dobu jednoho roku.
Práva a úkoly členů závodních rad nejsou tímto opatřením dotčena.
2. Celozávodní schůze osazenstva může kdykoliv usnesením odvolat hornického bánského inspektora a zvolit jiného. Totéž týká se i náhradníka.
3. Člen i náhradník báňské inspekce nesmí býti ve vykonávání sivé funkce držitelem závodu ani nikým jiným omezován, nesmí býti také propuštěn z práce ani v období vykonávání své funkce, ani pro prošlém volebním období.
4. Členové báňské dělnické inspekce jsou placeni z prostředků státních v plné výši mzdy havíře, a to po dobu vykonávání funkce báňského dělnického inspektora.
5. Úkolem báňské dělnické inspekce jest:
a) prováděti dozor nad udržováním a prováděním hornopolicejních ustanovení zákonných neb úředních z nařízení o ochraně dělnictva a hygieně;
b) prováděti komisionelní řízení;
c) navrhovati zlepšení bezpečnostních opatření na dolech;
d) nařizovati dodržování a zařizování všech bezpečnostních opatření a všech opatření takových, která se týkají ochrany zdraví a životu horníků, a kontrolovati jejich provádění.
6. Příkazy a nařízení členů báňské dělnické inspekce týkající se ochrany života i zdraví horníků a bezpečnostních opatření v dolech i na povrchu, musí správa dolů bezodkladně provésti ta příslušná bezpečnostmi opatření, nařízená členem báňské dělnické inspekce, zaříditi.
7. Každé neprovedení příkazů bezpečnostních opatření, nařízených báňským dělnickým inspektorem k ochraně životů nebo zdraví horníků, trestá se pokutou 100.000 Kč. Opakování neprovedení příkazů báňského dělnického inspektora má za následek okamžitou ztrátu práva horního provozování.
8. Výnosu pokuty budiž použito ve prospěch sociálních zařízení pro horníky, jejich vdovy a sirotky, a to podle rozhodnutí osazenstva.Ť
Za tento článek VIl budiž vsunut nový článek VIII tohoto znění:
ťMimořádné zdanění zisků majitelů horních podniků a provozoven.
1. Obchodní výtěžky podniků na dobývání nerostů v území ČSR, jakož i vedlejší závody na zpracování nerostů jsou podrobeny mimořádné dani ze.zisku podle tohoto zákona.
2. Zastaveni podniků nebo převod na jinou právnickou či fysickou osobu, jakož i jiné změny v poměru poplatného podniku, nepřekážejí předepsání a vybrání daně podíle tohoto zákona.
3. Daň činí: Z prvých započatých nebo plných 10.000 Kč výtěžku 5%, z nejbližších započatých nebo plných 20.000 Ke výtěžku 10%, z nejbližších započatých nebo plných 30.000 Kč výtěžku 20%, z nejbližších započatých nebo plných 40.000 Kč výtěžku 40%, z dalších započatých nebo plných a nad 200.000 Kč výtěžku 50%.
4. Výnosu z daně budiž použito na plné odškodnění pozůstalých po zabitých. hornících., na plné odškodnění horníků v hornictví zmrzačených a na plnou podporu nezaměstnaných a částečně zaměstnaných horníků, na placení báňské dělnické inspekce a na sanaci hornického pojištění.Ť
Článek označený VIl budiž označen čl. IX.
Místopředseda Donát (zvoní): Uděluji slovo k doslovu panu zpravodaji sen. Johanisovi.
Zpravodaj sen. Johanis: Slavíny senáte. K resolučnímu návrhu, který (byl přečten, připomínám, za jde spíše o Kmenu celé osnovy, i když v nadpisu čteme resoluční návrh, poněvadž motivuje jednotlivá ustanovení proti ustanovením osnovy. Z důvodů formálních nelze přečtený resoluční návrh doporučiti ku přijetí a proto navrhuji jeho zamítnutí.
K debatě, která byla dosti bohatá, přes to, že jde o pokročilou dobu parlamentního zasedání, musím říci, že všichni řečníci, až na sen. Doudu, hovořili o zákonu naprosto věcně. Kol. Douda se mýlí, když tvrdí, že asistent nebo inspekční úředník, když přijde na závadu na šachtě, ať už má kterémkoli místě, má to zapsati a teprve pak hlásiti. Pan sen. Douda ví, jak se to v praksi provádí, když se přijde na takovou závadu. (Sen. Mikulíček: Vždyť je starý horník na dole!) Ano, já mu to neupírám, proto musím říci, jak jsem vám řekl již v soukromém rozhovoru, že si nepřečetl odst. 2 §u 13. § 12 mluví podrobně, za jakých okolností se přehlíží závod. § 13, odst. i říká:
(1) Shledá-li orgán báňské inspekce při provádění úkolů vytčených v § 1 závady, uvědomí o nich neprodleně závodního zápisem. do dolového deníku a hlásí je báňskému inspektorátu, jenž učiní potřebná opatření. (Výkřiky sen. Mikulíčka.)
Teď přijde druhý odstavec:
(2) Ohrožuje-li shledaná závada život nebo zdraví, učiní báňský inspekční úředník potřebná opatření na místě samém a zapíše je do dolového deníku Dělnický báňský inspekční asistent v tomto případě hlásí závady báňskému inspektorátu; hrozí-li přímo nebezpečí, upozorní na ně ihned dělnický báňský inspekční asistent zápisem do dolového deníku.
(3) Báňský inspektorát sdělí učiněná opatření ve všech případech revírnímu báňskému úřadu.
Kolega Douda patrně nepřečetl si tento odstavec. Ale nezáleží vždycky jen na tom, co je psáno, nýbrž také na tom, jak se věc provádí. Přijde-li inspekce, ať už ji provádí báňský úředník nebo dělnický inspektor, na závadu, může zastaviti dolování. V tom mu zákon nepřekáží. Jiná otázka je, bude-li se věc do krajnosti prováděti. Nejsem takový snílek, abych věřil, že báňská inspekce zabrání úplně všem malérům v dolech. Kol. Koukal správně řekl. že takovou událost, které jsme byli svědky v Mor. Ostravě, může inspekce zameziti, aby se nestřílelo na šachtě fen pro rychlost dolování, aby se racionalizací dosáhlo co největšího výkonu na hlavu v dole. To se může zameziti. Kdo zná historii katastrof, na př. známé katastrofy příbramské před 42 roky, ví, že tam by byla inspekce nic nepomohla, když oharek upadl do takového místa, že způsobil oheň.
Při té příležitosti musím apelovati i na všechny zaměstnance v dolech, aby se ochrana zaměstnanců nespoléhala jenom na inspekci. Já inspekci mimořádně doceňuji, ale není možno spoléhati se na to, že inspekce všemu zabrání. Zejména tu jsou t. zv. závodní. Správce závodu může lecčemus zabrániti. Podobně dozorci. Víme, jak se to v praksi provádí: když jsou dozorci opatrní, nařídí zastaviti práci v místech, kde je nebezpečí. poněvadž tam může spadnouti uhlí nebo skála V takových případech může tomu dozorce zabrániti.
Je dále potřebí zmíniti se o výtce, která se také nesla celou debatou a která se týká horníků. Odborovým organisacím zde náleží velký úkol, aby pro inspekci navrhly vhodné osoby, které by také skutečně svoji funkci svědomitě konaly. Bude záležeti na revírních báňských úřadech, aby nejen dělničtí asistenti, nýbrž také techničtí úředníci měli odpovědnost. A spravme řekl kol. Koukal: Záleží Hodně na tom jak se Bude práce každého jednotlivce při racionalisaci v příštích dobách hodnotiti. Dosud byl dělník ohrožen na svém zdraví, zejména na svém dýchacím ústrojí. Tak to vypadá při nynější racionalisaci. Vidíme to po události na dole Nelson a vidíme to i jinde, na př. v letectví, kde je potřebí neštěstím zabraňovati nejen dozorem, nýbrž také jinými opatřeními, revisí materiálu a pod. To jest otálka jiná, ale já to znovu vyzdvihuji, že zdraví je nejdražší statek člověka a že proto nejen úřady, nýbrž i všichni jednotlivci, kteří mají vliv na provádění, dozorčí orgánové v soukromých podnicích a zejména u báňských úřadů si musejí býti vědomi, že člověk je cenným činitelem a že s tohoto stanoviska třeba apelovati, aby při takové příležitosti každý si byl vědom: ne léčiti, ne podpory, když někdo je zabit, ale dbáti, aby k malérům, jaké se v poslední době vyskytly v báňském podnikání a zejména v letectví, nedocházelo.
Jinak musím konstatovali, jak také jiní pánové v debatě uvedli, že osnova znamená pokrok, a objeví-li se nedostatečnou, nikomu nebrání, aby za rok nebo za 5 roků se našly nové cesty k ochraně těch, kteří v dolech konají tak.těžké zaměstnání. Prosím, aby osnova byla přijata tak, jak ji oba výbory schválily. (Souhlas.)
Místopředseda Doná (zvoní): Prosím paní a pány senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se.)
Budeme hlasovati ve čtení prvém.
O celé osnově zákona, jeho nadpisu, nadpisech jednotlivých paragrafů a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou.
Námitky proti tomuto způsobu hlasování nejsou? (Nebyly.) Námitek není.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých paragrafu a úvodní formulí ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s nadpisem, nadpisy jednotlivých paragrafů a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové ve čtení prvém souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 1358.
Podle §u 54 jedn. řádu z usnesení předsednictva senátu budeme ještě v této schůzi hlasovati o projednáváme osnově také ve čtení druhém.
Ad 3. Druhé čtení osnovy zákona o báňské inspekci (tisk 1364).
Táži se pánů zpravodajů - za výbor soc.-politický sen. Johanise, za výbor tech.-dopravní sen. inž. Wintera a za výbor rozpočtový sen. Zimáka - zda navrhují nějaké textové změny?
Zpravodaj sen. Johanis: Nenavrhujeme.
Místopředseda Donát (zvoní): Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých paragrafů a úvodní formulí schválenou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s nadpisem, nadpisy jednotlivých paragrafů a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové také ve čtení druhém souhlasně s předcházím usnesením posl. sněmovny tisk 1358
Nyní budeme hlasovati o resolučním návrhu sen. Doudy, Míkulíčka a soudr.
Kdo souhlasí s přečteným resolučním návrhem sen. Doudy, Mikulíčka a soudr., nechť zvedne rútu. (Děje se.)
To je menšina. Návrh se zamítá.
Přikročíme k dalšímu odstavci pořadu, jímž je:
4. Zpráva imunitného výboru o žiadosti kraj. sudu v N. Jičíne zo dňa 21. apríla 1934, č. j. Nt IX 43/34, za súhlas k trest. stíhaniu sen. Langra pře prečin podľa §u 14, č. 5 a §u 16, č. 1 zákona na ochranu republiky (č. 11.230/34 preds.) (tisk 1335).
Zpravodaj je pan sen. dr Farkas. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj sen. dr Farkas: Slavný senát!
Dľa relácie policajného komisariátu v Novom Jičíne sen. Langer dňa 15. prosinca 1933 na verejnom shromaždení v hostinci ťU nového slunceŤ v Novom Jičíne používal nasledujúcich výrazov:
1.) ťže i u nás, keď sa kríza stále zhoršuje, chcú zaviesť fašistické metódy. Nemí to však otvorený fašismus, ale výsledok je stejný. Pracuje sa bez parlamentu, núd-2Jovými nariadeniami, práve tak jak to načalo v Nemecku. Aby sa to mohlo stať, museli zhoršiť najprv jednací poriadok v parlamente, aby umlčali právnych zástupcov delnictva, ktorí aspon v parlamente sa stále ujímali deikiiotva a bolo im možno delnictvo pri demonštráciách a iných manifestáciách viesť.Ť
2.) ťže núdzovými nariadeniami sa teraz zhoršuje situácia, ale aj rozpočet je namierený proti delníctvu.Ť
3.) ťže sa núdzovými nariadeniami prevádza teraz tiež i útok na všetky sociálne vymoženosti delníctva.Ť
4.) ťže bola rozpustená odborová organizácia D. A. a predáci sa teraz o delníctvo nestarajú. Jestliže delníctvo tejto organizácie chce i ďalej bojovať proti útisku, proti zhoršeniu sociálnych pomerov, aby oni ďalej mohli bojotvať proti tomuto štátu, proti kapitalizmu (daß sie gegen diesen Staat, gegen Kapitalismus weiter kämpfen möchten) (pri tomto výroku bol rečník napometuný a ihneď dodal) to sa vzťahuje samozrejme iba na hospodárske boje (das bezieht sich selbstverständlich nur auf Wirtschaftskämpfe), nemajú iné cesty než dio rudých organizácií. Ť
5.) ťŽe týchto ťažkých dôb využili kapitalisti i tuná a hodlajú potlačiť všetko, čo by pomohlo, aby delníctvo sa prebudilo a prehliadlo ich hospodárstvo, zakázali nám všetky časopisy, chcú zrušiť rudé odbory, takže pomalú budeme to mať ako v Nemecku.Ť
6.) Rečník ďalej použil slov: ťKeď strana bude rozpustená, my budeme ďalej existovať a bojovať (Wenn die Partei aufgélöst wird, wir werden weiter bestehen und kämpfen).Ť
Štátne zastupiteľstvo spatruje vo výrokoch ad 1 až 5, spáchanie trest. činov podľa § 14, č. 5 zákona na ochranu republiky a vo výroku ad 6 prečin podľa § 16, č. 1 odst. 1 tohože zákona..
Imunitný výbor navrhuje, aby nebolo vyhovené žiadosti kraj. súdu, aby teda senát nedal súhlas ku trest. stíhaniu sen. Langra pre uvedené trestné činy, a síce z nasledujúcich dôvodov:
Sen. Langer používal citovaných a štátnym zastupiteľstvom inkriminovaných výrokov ako rečník na verejnom shromaždení pred svojmi voličmi, kde účinkoval ako člen zákonodarného sboru, vo vykonávaní svojho povolania.
Je nesporné, že člen zákonodarného sboru je oprávnený nielen v parlamente samom, ale aj v takých prípadoch, kde vystupuje na verejných schôdzach ako rečník - predniesť aj kritiku na vládu, na vládnych činiteľov a na parlament a vôbec na všetké opatrenia vlády a parlamentu, lebo toto jeho právo je mu zaistené v ústavnej istine. Pri tom ale nesmie prekročiť hranicu tejto oprávnenej kritiky, tak na príklad nemôže ublížiť kritizovanej osobe, pohaniť republiku a štvať proti štátu, proti jeho samostatnosti, demokratickej forme atď.
Inkriminované výroky sen. Langra - mimo výrokov uvedených pod b ódami 4 až 6 - nemôžu byť ináč vykladané, než za prednes takej kritiky vlády a vládnych činiteľov, a poneváč ako člen zákonodarného sboru má dľa hore uvedeného na takú kritiku právo, nemôže byť prenasledovaný a trestne stíhaný, ba ani v tom prípade nie, keď by sa jeho kritika považovala za nesprávnu a neodôvodnenú.
Čo sa týka výroku, uvedeného pod bodom 4, totiž že rozpustením odborových organizácií bolo znemožnené, aby tieto organizácie bojovaly proti štátu a proti kapitalizmu, a že keď delníctvo chce aj ďalej bojovať, nemá inej cesty, než vstúpiť do rudých organizácií - rečník sám vysvetlil, že pod dojmom: ťbojovať proti štátu a proti kapitalizmuŤ majú sa rozumeť iba hospodárske boje. Rečník ináč týmito slovy chcel zrejme -zdôrazniť len to, že vládnymi opatreniami bol tento ťboj proti štátu a proti kapitalizmuŤ znemožnený a môže sa previesť iba v rudých organizáciách - a preto ani v tomto výroku nemožno spatrovať skutkovú podstatu prečinu podľa §u 14, č. 5 zák. na ochranu republiky.
Napokon vo výroku, že ťkeď strana bude rozpustená, budeme aj ďalej existovať a bojoval (Wein die Partei aufgelöst wird, wir werden weiter bestehen und kämpfen) tiež nemožno vidieť voľajaké schvaľovanie tajného spolčovania za účelom podvrátenia demokraticko-republikánskej formy štátu ako to št. zastupiteľstvo Vykladá - poneváč pravý smysel tohoto výrazu je zrejme len to, že ani rozpustením komunistickej sírany sa nepodarí zničiť komunistické hnutie, lebo dľa náhľadu rečníka foto hnutie bude aj vzdor takémuto opatreniu i ďalej existovať a bojovať.
Na základe týchto dôvodov imunitný výbor je toho názoru, že pre používanie citovaných, št. zastupiteľstvom inkriminovaných výrokov, sen. Langer nemá byť vydatý k trestnému stíhaniu. (Souhlas.)
místopředseda Donát (zvoní): Nikdo není k slovu přihlášen.
Budeme hlasovati o návrhu výboru imunitního, aby senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. Langra pro přečin podlé §ů 14, č. 5 a 16, č. 1 zákona na ochrannu republiky.
Kdo s tímto návrhem výboru imunitního souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh výboru imunitního byl s schválen a senát nedal souhlas k trest. stíhaní sen. Langra.
Přikročíme k dalšímu odstavci pořadu, jímž je:
5. Zpráva imunitného výboru o žiadosti kraj. súdu v Komárne zo dňa 8. mája 1934, č. j. Nt 30/34, za súhlas k trest. stíhaniu sen. Mezöho pre prečin podľa §ů 14, č. 1 zákona č. 50/1923 Sb. z. a n. (č. 11435/1934 preds.) (tisk 1336).
Zpravodajem je pán sen. dr Farkas. Prosím, aby se ujal slova.
Zpravodaj sen. dr Farkas: Slávny senát!
Štátne zastupiteľstvo v Komárne navrhuje, aby bolo zavedené trestné pokračovanie proti sen. Mezömu pre prečin rušenia obecného mieru podľa § 14, č. 1 zák. na ochranu republiky, ktorý čin mal tak spáchať, že na verejnom shromaždení miestnej skupiny komunistickej strany v Komárne, konanom dňa 26. novembra 1933, v prítomnosti asi 150-200 osôb pri jeho zakončení vyžíval prítomných, aby prevádzali agitáciu za jednotnú frontu robotníctva, ktoré keď jednotne vystúpi, bude práca a bude chlieb, a výzvu zakončil výkrikom: ťNech žije diktatúra proletariátu. Ť
Imunitný výbor navrhuje, aby senát nedal súhlas ku trest. stíhaniu sen. Mezö pre uvedený trestný čim, a síce z týchto dôvodov:
Výzva, ktorú urobil sen. Mezö na verejnom shromaždení v tom smere, aby jeho poslucháči prevádzali agitáciu za jednotnú frontu robotníctva, nezakladá skutkovú podstatu prečinu rušenia obecného mieru podľa §u 14, č. 1 zák. na ochranu republiky. Agitácia pre tvorenie jednotnej fronty robotníckej triedy je všeobecná, .známym účelom takmer všetkých robotníckych strán a spojenie všetkých robotníkov je programovým úkolom robotníckeho hnutia. Propagácia (takej jednotnej fronty robotníckych tried teda nemôže byť považovaná za trestný čin zvlášť vtedy, keď táto propagácia je prevádzaná čiernom zákonodarného sboru, ktorý v parlamente zastupuje jednu z robotníckych strán.
Z týchto dôvodov imunitný výbor navrhuje senátu, aby nedal súhlas k trest. stíhaniu sen. Mezöho. (Souhlas.)
Místopředseda Donát (zvoní): Budeme hlasovati o návrhu výboru imunitního, aby senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. Mezöho pro přečin podle §u 14, č. 1 zák. č. 50/1923 Sb. z. a n.
Kdo s tímto návrhem výboru imunitního souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh výboru imunitního byl schválen a senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. Mezöho.
Tím je pořad schůze vyřízen.
Podle §u 40 jedn. řádu sděluji, že se předsednictvo senátu usneslo, aby se příští schůze konala ve středu dne 11. července 1934 o 14. hod. s
pořadem:
1. Zpráva ústavně-právního výboru o usnesení posl. sněmovny (tisk 1360) k vládnímu návrhu zákona o zabezpečení nároků pojistníků v pojištění soukromém a o státním dozoru na soukromé pojišťovny [podle §u 35 jedn. řádu].
2. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového o usnesení pásl. sněmovny (tisk 1370) k vládnímu návrhu zákona, kterým se propůjčuje vládnímu nařízení ze dne 15. června 1934, č. 112 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří platnost zákona [podle §u 35 jedn. řádu].
3. Zpráva výborů kulturního a rozpočtového o usnesení posl. sněmovny (tisk. 1367) k vládnímu návrhu zákona, jímž se prodlužuje lhůta k postátnění odborných škol pro ženská povolání [podle §u 35 jedn. řádu].
4. Zpráva ústavně-právního výboru k usnesení posl. sněmovny (tisk 1369) o usnesení senátu k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákonů o občanském řízení soudním, o řízení exekučním a o řízení nesporném [podle §u 35 jedu. řádu].
5. Zpráva soc.-politického výboru k usnesení posil. sněmovny (tisk 1368) o návrhu posl. Kleina, Teplanského, Tučného, Petra, Tauba, Köhlera, inž. dr Touška a druhů zákona o pracovním poměru soukromých úředníků, obchodních pomocníků a jiných zaměstnanců v podobném postaveni (zákon o soukromých zaměstnancích) [podle §u 35 jedn. řádu].
6. Zpráva výborů živn.-obchodního a soc.-politického k usnesení posl. sněmovny (tisk 1361) o návrhu posl. Skapala Procházky, Kleina, Tučného, Sedláčka. Kirpalové, Zierhuta a druhů na změnu a doplnění zákona o zubním lékařství a zubní technice [podle §u 35 jedn. řádu].
7. Návrh posl. sněmovny, aby byla prodloužena lhůta daná lem 43 úst. listiny ku projednání usnesení senátu o osnově zákona o umořování listin (tisk 1325-III).
Konstatuji, že žádný návrh podán nebyl.
Končím schůzi.
(Konec schůze v 17 hod.)