Přítomni:

Předseda: dr Soukup.

Místopředsedové: Donát, dr Heller, dr Hruban, Kahler, Klofáč.

Zapisovatelé: Johanis, Stržil.

Celkem přítomno 86 členů podle presenční listiny.

Člen vlády: ministr dr Dérer,

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Šafařovič; jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Místopředseda Klofáč zahájil schůzi v 9 hodin 50 minut,

Sdělení předsednictva.

Dovolené

dal předseda: na dnešní schůzi sen. Dundrovi, Ďurčanskému, Ikertovi, Janíkovi, dr Kovalikovi, Nedvědovi, Pilzovi, Rovnánovi; dodatečně na schůzi dne 2. t. m. a na dnešní schůzi sen. Volíkovi; na minulý týden a na schůzi dne 2. t. m. sen. Hanckovi; od 4. do 10. t. m. sen. Stodoloví.

Rozdaný tisk.

Usnesení posl. sněmovny tisk 1361,

Zápis

o 271, schůzi senátu Národního shromáždění R. Čs, vyložen byl podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláří k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným panem senátorem podány písemné námitky, pokládá se zápis ten za správný a bude vytištěn.

Z předsednictva přikázáno

výborům živn.-obchodnímu a soc.-politickému usnesení posl. sněmovny tisk 1361.

Stanovena lhůta výborům.

Místopředseda Klofáč konstatoval, že senát je způsobilý se usnášeti, a k jeho návrhu stanovena byla výborům živn.-obchodnímu a soc.-politickému k podání zprávy o usnesení posl. sněmovny tisk 1361 lhůta 5 dní.

Místopředseda Klofáč (zvoní): Budeme projednávati pořad dnešní schůze.

1. Zpráva výborů ústavně-právního a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 1344) o hasičském příspěvku při požárním pojištění (tisk 1357),

Zpravodaji jsou: za výbor ústavně-právní p. sen. dr Karas, za výbor rozpočtový p. sen. Foit.

Pana zpravodaje sen.dr Karasa prosím, aby se laskavě ujal slova.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavný senáte! Tato předloha je rovněž předlohou znamenající unifikací práva pojišťovacího a zároveň účelnější upravení jeho pro území celé republiky, Smyslem zákona je zameziti požár, a když už požár vznikl, alespoň jej tlumiti. Zájem na tom, aby požár nevznikl a se nerozšířil mají především ti, kteří se pojišťovacími prémiemi zabezpečí proti té škodě. Kdo se dal pojistiti, i když vyhoří, málokdy dostane plnou náhradu. Proto je zájem pojištěných, aby hleděli požáru sami brániti, A tu ustanovuje tento zákon, že pojištěnci mají ze své prémie ročně odváděti ministerstvu vnitra 3%, aby ono pak z té sumy rozvrhnuté podle území, kde ten objekt pojištěný leží, jednotlivým zemským výborům dotčenou kvótu přikázalo. Tato kvóta bude pak zemským výborem rozdělena mezí žadatele, a to jednak obce a jednak hasičské jednoty, takže by 90% z této částky přišlo na doplnění nebo pořízení hasícího nářadí a 10% na podpory osob, které při hašení a bránění požáru utrpěly nějaký úraz.

Zákon tento doplňuje vlastně zákon o požární policii, který v zemích historických, tedy v zemi České a Moravskoslezské, trvá jíž přes 50 let, a ukládá obcím, aby se postaraly jednak o zásobování vodou, jednak o hasící nářadí a o dobrovolné spolky hasičské. A na tento účel mají dávati obce příspěvek těmto jednotám hasičským. Ale obce nemohou plně vyhověti tomuto požadavku a proto v zemích historických již v dřívějších dobách ukládal zákon pojištěncům povinnost, aby platili 2% do tohoto fondu, z něhož by se rozdělovaly subvence.

Na Slovensku v býv. území uherském nebylo až do nedávná podobného ustanovení, Teprve ministerstvo pro správu Slovenska nařízením z roku 1921 stanovilo, že pro Slovensko mají se odváděti 3%. Na Podkarpatské Rusi dodnes nebylo vůbec žádného ustanovení,

Proto tento zákon zavádí jednotnost pro celé území říše a stanoví stejnoměrný příspěvek 3%, který ročně pojišťovatel platí. Pojišťovna vybere od pojištěnce tuto částku a odevzdá jí ministerstvu vnitra, které, jak jsem řekl, po roce rozdělí tuto sumu mezi zemské výbory.

Mluví se zde o jistém fondu, jakoby to bylo hospodářství fondové, To v podstatě není vlastně fond, nýbrž jakýsi účetně vedený seznam příspěvků, aby se na počátku příštího roku rozdělilo, co se v minulém roce sešlo, Je to spíše tedy průběžná položka nežli fond.

Zvláštní ustanovení je v §u 2, který zdá se býti nesrozumitelný a který proto potřebuje bližšího vysvětlení. Zákon říká, že pojišťovny uznané mají vybírati tento příspěvek, ale máme fakticky případy, že i pojišťovny, které nejsou uznány pro území našeho státu, fakticky potají provádějí pojišťování v našem území, a o těch ovšem úřední zpráva není žádná, ty by unikly těmto 3%ním příspěvkům, A tu zákon ustanovuje, že kdo se dá pojistiti u pojišťovny cizí, která nemá u nás oprávnění, je povinen zaplatiti jedno procento z celé pojištěné sumy - ovšem zůstává to utajeno, nevyjde to najevo, jenom snad někdy náhodou. Aby se zamezilo takové podloudné pojišťování, ustanovuje zákon v 5 trest pro toto, kdo by neoznámil tajné pojištění, až do 20.000Kč. Tímto prohibitivním trestem snažili jsme se dosáhnouti toho, aby se zabránilo takovému nešvaru, že cizí pojišťovny, které nemají u nás oprávnění pojišťovacího, fakticky se přece u nás na pojišťování účastní.

Zákon ten znamená, jak jsem řekl, unifikaci a zároveň opatření pro případ nouze, bránění požáru a náhrady škody, a proto ústavně-právní výbor navrhuje slavnému senátu po nepatrných jen změnách stylistických, aby osnova zákona byla schválena tak, jak ji ústavně-právní výbor doporučuje. (Souhlas.)

Místopředseda Klofáč (zvoní): Za výbor rozpočtový má slovo pan zpravodaj sen. Foit.

Zpravodaj sen. Foit: Slavný senáte!

Každý dbalý majitel domu a hlavně zemědělec, jehož celoroční výtěžek práce je ukládán ve stodolách, kůlnách a ve stohách na místech přístupných, chrání se před následky požáru pojištěním. Těžká doba kritická, trvající skoro pět roků, ochudila zemědělce, neboť jeho podnikání stalo se pasivní, takže mnohdy s velkým sebezapřením pojišťovali se na menší hodnotu svého majetku nebo, zejména ten finančně nejslabší, nepojistil se vůbec, když neměl možnosti z výtěžku své celoroční práce nebo výpůjčkou nalézti prostředek, z něhož by pojišťovací prémii zapravil.

Letošní abnormální sucho vysušilo veškeré hmoty stavební i zásoby píce a obilí tak, že staly se snadno zápalnými a k požárům náchylnými, jak konečně z tak četných případů letos zřejmo, Vyhořely celé části vesnic ve všech zemích republiky a zvláště na Slovensku.

Požáry dovršily bídu a připravily rolníky o poslední zbytek jejich majetku, a veřejnosti a státu v tak mnohých případech nastává povinnost podpořiti poškozené z fondů pro živelní pohromy při jednotlivých zemědělských radách zřízených a při větších pohromách požárních podporou zemí a státu. Bohužel fondy při zemědělských radách zřízené až na fond Zemědělské rady v Čechách jsou plně vyčerpány a prostředky zemí a státu jsou stále více a více omezovány.

Dobročinnost v takovýchto případech ve svépomocí na venkově vyvinutá také v poslední době je zeslabena, neboť obce těžko zápasí s finančními nedostatky a jednotlivci nemají.

Proto je nanejvýše správné hledati cesty, které by zmenšily nebezpečí požáru tím, že by se zřídily za podpory fondu tímto zákonem opatřeného v každé obci hasičské sbory a nejen tyto, nýbrž i sbory hasičské stávající vybavily náležitě všemi technickými moderními prostředky.

Ke zlepšení výkonnosti hasičského mužstva, které pro věc svého bližního zdraví a mnohdy i život rádo obětuje, přispívá i ta okolnost, že zabezpečí každého do jisté míry hmotně, když při výkonu utrpí škodu na zdraví nebo na životě, Náhrada přísluší nejen výkonnému členu hasičského sboru, nýbrž i pozůstalým členům rodiny, kteří jsou na dotyčných závislí.

Nebude pořádku a hlavně snížení požárních a krupobitních pojistných prémií, dokud nebude vybudována veřejnoprávní pojišťovna, po které jíž tolik roků bohužel marně se volá.

Tento vládní návrh má 13 paragrafů, z nichž § 1 zavazuje všechny pojišťovny, ústavy, spolky domácí i cizozemské odváděti podle předpisů příspěvek 3% z pouhého příjmu z dosažené sumy pojistné.

U pojišťoven, které nejsou oprávněny pojišťovati v Československé republice odváděti se bude 1% z celé pojistné sumy.

V takovémto případě, kde není pojišťovna oprávněna provozovati pojišťovací činnost, ručí za zaplacení příspěvku i pojistník.

Pojištění ukládá se na fond, zřízený u ministerstva vnitra, kteréžto ministerstvo pořídí ke konci března výkazy o pojistném, Tento výkaz sestaví se odděleně pro obvod každého zemského úřadu, podle toho, kde pojistný objekt se nalézá. Vyňato jest hlavní město Praha se svou vlastní pojišťovnou; tam bude se odděleně pro Prahu a obvod pražský účtovati podle stejného hlediska, jako to jest u ostatních zemí republiky.

Ministerstvo vnitra může se svými orgány přesvědčiti a kontrolovati správnost údajů.

Za splnění smlouvy ručí společně i agent zprostředkovatel, avšak jen u cizozemských, zde nepřipuštěných pojišťoven.

Nezaplacené hasičské příspěvky vymáhají se politickou nebo soudní exekucí.

Nebyl-li příspěvek některou pojišťovnou včas zapraven, snižují se o tuto nezaplacenou částku příspěvky. Při doplatcích pozdějších se ovšem připíší příslušné zemi později zapravené nedoplatky k dobru.

Ministerstvo vnitra může v případě potřeby poskytovati i zálohy.

V každém případě, nechť jde o fond města Prahy nebo o fondy u zemských výborů, je stejný účet k použití fondového jmění pro potřeby sborů hasičských, na výzbroj, doplnění inventáře a podporu členů hasičských sborů, kteří při výkonu utrpěli škodu na svém zdraví jakýmkoliv úrazem, nebo nemocí z činnosti vyplývající a po případě na výživu pozůstalých, jichž byl dotčený živitelem.

Výjimečně je možno použíti části fondu ku podpoře účelů hasičských a protipožárních.

Udílení podpor přináleží zemským výborům, ve zvláštních případech možno se dotázati na náhled hasičských korporací.

Rozpočet fondu je součástí státního rozpočtu ministerstva vnitra a bude také součástí závěrečného účtu. Bude také podroben kontrole rozpočtových výborů N. S.

Jsou dosud zvláštní fondy k podobným účelům, jak sleduje zákon dnešní. Tyto fondy u zemských úřadů se zrušují a převedou se jako příjem k fondům tímto zákonem zřízeným, o čemž mluví odst. 11.

Konečně odst. 2 jasně mluví o zrušení všech zákonů všech zemí, týkajících se podpory hasičů, s podotknutím, že předpisy v tomto odstavci zůstávají v platnosti, pokud jde o příspěvek pojišťoven splatný r. 1934. Tato výhrada netýká se země Pod-karpatoruské.

Podpora hasičstva vznikla jíž v posledním čtvrtletí minulého století a byla upravena různými zákony v zemích historických v letech 1882 až 1886. Nebudu zákony podrobně uváděti, jest to zcela zbytečné, jen připomínám, že až po převratu byla tato podpora hasičům zavedena i na Slovensku nařízením zplnomocněného ministra pro Slovensko.

Jedině na Podkarpatské Rusi není tato instituce zavedena a jest velmi těžce postrádána zvláště letos za tak velkého sucha, které dává vznik tak častým požárům.

Dnes schválením tohoto zákona provedeme dobrý skutek i tím, že unifikujeme zákon pro země v celé republice; rovněž i výše příspěvku bude jednotná ve všech zemích, čehož doposud nebylo, neboť zatím co v historických zemích byl příspěvek 2%, na Slovensku byl zvýšen na 3%.

Celkový příjem vyplývající z tohoto zákona odhaduje se asi na 12 mil. Kč.

Rozpočtový výbor senátu doporučuje tuto osnovu zákona tisk 1357 ke schválení i s příslušnou resolucí. (Souhlas.)

Místopředseda Klofáč (zvoní): Ke slovu je přihlášen pan sen. J. Krejčí. (Hlasy: Není přítomen!)

Ke slovu je dále přihlášena paní sen. Stejskalová. Dávám jí slovo,

Sen. Stejskalová: Vážený senáte! Projednávanou osnovou má býti uzákoněno, aby hasičům byly dávány podpory v tom smyslu, že pojištěnci budou platit 3% do zvláštního fondu, Nejsme proti tomuto zákonu, který chce podporovati hasiče, neboť víme, jak velmi těžký je úkol dobrovolných hasičů, kteří na venkově za velmi těžkých okolností hájí majetek svých spolubližních, kteří nasazují i své životy při svém obětavém hájení majetku svých bližních. Ale víme také velmi dobře, jak se těmto hasičům stávají velmi často těžké úrazy, že tito lidé ne ojediněle s vypálenýma očima zůstanou nadosmrti mrzáky Myslím, že tento zákon je naprosto nedostačující, že nedostačí, aby pojištěnci platili jenom 3%; zejména to nestačí v dnešní době, kdy obce nemohou hasičům v žádném případě přispívati na jejich náklady, na jejich potřeby. Vím z vlastní zkušeností, jak to na venkově vypadá, že takový domkář, dělník, který chce v této samaritánské službě pracovati, je nucen pořizovati si ze svých vlastních prostředků nástroje, nářadí, oblek a různé věci. V dnešní době, kdy jsou obce zruinovány, kdy jím nemohou opatřovati tyto věcí, je potřeba, aby stát ve svém rozpočtu pamatoval na tyto otázky, na obětavé samaritánské práce našich hasičů.

Vidíme ovšem, že v této době se dobrovolné práce těchto spolků zneužívá, že se hasičů zneužívá. k tomu, aby ve dnech brannosti spolupůsobili při náletech aeroplánů a podobných věcech, že jest jích používáno k účelům branným, nikoliv ke službě samaritánské, k pomáhání občanům, Varuji hasiče před těmito službami, protože tyto služby nepatří do jejich oboru, pro tyto služby pro armádu nebyly hasičské spolky organisovány, ty měly jiné, daleko vyšší účely než dělat službu pro armádu. Volám k těmto hasičským spolkům: Nepropůjčujte se k službám militaristickým, které jsou namířeny proti vám! Připojte se k těm, kteří bojují proti válce a proti fašismu, kteří bojují za svobodu! Nedejte se zneužíti pro plány buržoasie, hajte majetek svůj, svých kamarádů, svých druhů, ale nepropůjčujte se ke službám, které neslouží ke cti vašim spolkům! Vstupte do dělnické třídy a bojujte s ní jednotně její vítězný boj, kterým budete osvobozeni i vy, protože vaše služby potom budou odměněny. (Potlesk komunistických senátorů.)

Místopředseda Klofáč (zvoní): Dávám dále slovo přihlášenému řečníku, panu sen. J. Krejčímu.

Sen. J. Krejčí: Slavný senáte! Úkol, který má hasičstvo, stává se čím dále tím důležitější, poněvadž nesvědomitost lidská vzrostla tak, že požáry jsou na denním pořadu. Zvláště těžká hospodářská krise, velké zadlužení přivádí mnohé ke spekulaci a ze spekulace k úmyslně založeným požárům. Zejména se stalo v poslední době takřka zvykem, že když někdo padne do exekuce a má před dražbou, když jiným způsobem dražbu nemůže oddálit, den, dva dny před dražbou vyhoří. Spoléhá na pojištění, spoléhá na dobročinnost lidskou, že si nejenom oddálí dražbu, nýbrž že si také znovu postaví a tak trochu pomůže. (Sen. Thoř: To je zatracené podezřeni!) Stává se to a já znám mnoho takových případů.

Jiná věc je, že při tom jest ohrožen majetek sousedů a že takový založený požár může celou obec, a když ne celou, tedy značnou část obce obrátiti v popel. Proto je potřebí, aby hasičská služba byla co nejvíce doplněna, aby stála na výši.

Náklad na hasičstvo nesly dosud z převážné části obce a jen u nás na Moravě byl vybudován hasičský věcný fond, který spravoval zemský výbor, na nějž přispívali pojištěnci 2%. Tento hasičský fond má býti zvýšen o 1% a má býti zřízen pro celou republiku. Poněvadž hasičstvo potřebuje dokonalejších strojů, potřebuje také více finančních prostředků. Dokonalejších strojů potřebuje proto, poněvadž není již té ochoty občanstva při požárech vypomáhati, jak tomu bylo dříve. Přijede-li hasičský sbor s ruční stříkačkou k požáru, velmi těžko sežene lidi, kteří by byli ochotni pumpovati, a ačkoli spousta lidí přichází k požáru jako diváci, musí četníci doháněti lidi k pumpování a ještě se to dohánění nedaří. Proto je potřebí, pokud možno stříkaček motorových, které jsou ovšem nepoměrně dražší, a proto také potřebuje tento fond zvýšení. Je pravda, že zvýšení příspěvku k věcnému fondu ze 2% na 3% zdražuje pojištění, které beztak je dosti drahé, ale nemůže býti lacinější, poněvadž risiko v požárním pojištění soustavně vzrůstá. Proti zřízení hasičského fondu nic nemám, naopak schvaluji je, ale chtěl bych, aby se s tímto věcným fondem co nejúzkostlivěji hospodařilo. Až dosud bylo viděti, že mezí hasiče, hasičské sbory a věcný fond se vetřel někdo, kdo tam neměl oficielně co dělat. Byly to poradní korporace, které si daly ráz jakési oficiality, byly to hasičské župy a Zemská hasičská jednota, které ve skutečností nejsou ničím jiným než poradním sborem, ale přikládaly si takovou důležitost, jako by to bez nich jíti nemohlo a nesmělo. Když byl uspořádán hasičský sjezd v Praze, Hasičská jednota poručila hasičským sborům, aby převzaly garanční fond, a to 5 Kč za každého člena. Sbory dobrovolných hasičů peníze neměly, proto je dluhovaly a byly doháněny výhružkou, nezaplatí-li garanční fond, že jim bude odepřena podpora z věcného hasičského fondu, že župa nedoporučí jejich žádost a že nic nedostanou. Stal se mí případ před několika roky, že jsem volal telefonicky Zemskou hasičskou jednotu a na zavolání se mi ozvala hasičská prodejna. Když jsem se tázal, zda se nemýlím, že hledám Hasičskou jednotu, bylo mi řečeno; ta je u nás také. Podle toho je tam půl kšeftu a půl úřadu. Napřed kšeft, hasičská prodejna, a potom teprve porada.

A ještě jiné věci tu jsou, které bolí hasiče, a to je okolnost, že župy využívají svého vlivu k nepřiměřenému zatěžování hasičských sborů. Až dosud se praktikovala věc tak. Když hasičský sbor byl založen, dostal z věcného fondu podporu podle rozsahu nákladu svého zařízení 5, 8 až 10 tisíc Kč. Pokud měl větší dluh na zařízení, dostával 2 až 3 tisíce, když se dluh zmenšil, dostával venkovský hasičský sbor pravidelně 500 Kč ob 2 léta. Ale těchto 500 Kč bylo vyčerpáno příspěvky a různými dávkami župním jednotám. Přál bych vám, pánové, viděti takový výpis z účtu, jaký byl zasílán malému sboru hasičskému, který má na př. 15 členů, je v osadě, která nemá více než 14 čísel, a těžko si opatřuje prostředky k udržení svého provozu, poněvadž malinká osada nemůže mu, poněvadž nemá jmění, dáti potřebných prostředků. Tam se jim účtuje hasičský Věstník, Hasičské Rozhledy, tiskopisy a různé a různé věci, takže takový kontokorent dělá 200 až 300 Kč, takže za 2 léta sebere župa 400 až 500 Kč a jednota ani tolik z věcného fondu nedostane.

Chtěl bych zde dokumentovati, že župy hasičské a Zemská jednota, jsou pouhým poradním sborem, jenž není nutným prostředníkem mezi hasičským sborem a věcným fondem, spravovaným zemským výborem. Zde je sice řečeno: Nároku právního není, ale je tu nárok morální, který je uznáván zákonem, poněvadž ten fond je pro hasičské jednoty zřízen, a aby jejích žádostem bylo vyhověno, není pohřebí, aby byly členy župy prostřednictvím Zemské hasičské jednoty,

Přál bych si, aby ministerstvo vnitra nařízením stanovilo, že tyto věcné fondy nesmějí býti nijakým způsobem zkráceny, a aby dohledalo na působení župy a Zemské jednoty, aby tyto prostředky, jichž se dostane sborům dobrovolných hasičů jinakým způsobem, nebyly vyssávány těmito poradními sbory.

Také se pozastavují nad jednou věcí. Podle výkladu odhaduje se, kolik asi tento fond vynese. Počítá se, že vynese asi 12 mil,- Kč, a jsou určité proposice, jak bude rozdělen. Pro Čechy se dostane 4,600.000 Kč, pro zemí Moravsko-Slezskou 2,500.000 Kč, pro Slovensko 1,200.000 Kč a pro město Prahu 180.000 Kč, dohromady 8,480.000 KČ.

Jsou-li pravdivé anebo pravděpodobné odhady o dosažení výše věcného fondu 12 mil. Kč, zbývá zde reserva 3,520.000 Kč, které může býti použito jinak.

V zákoně tu stojí: Jen zcela. výjimečně lze se svolením ministerstva vnitra použíti těchto peněz i k podpoře jiných účelů hasičských nebo protipožárních.

Snad tu mají býti dotovány tyto poradní sbory, Zemské jednoty a župy, Neměl bych nic proti tomu, aby pro povzbuzení hasičské činnosti bylo dáno něco těmto poradním sborům, avšak poradní sbory, jestliže dostanou určitou dotaci od ministerstva vnitra, nesmějí pak nepřímo vyssávati podporu udělenou hasičským sborům,

Ptám se, zdali snad této skryté reservy 3.520.000 Kč - může býti o něco menší - nebude použito k sanaci Hasičského domu, poněvadž ta otázka posud není ještě stále vyřešena. Tu bychom se musili velmi energicky ohraditi, aby bylo sanováno hospodářství Zemské hasičské jednoty, nebo některých jejích předáků, kteří si pod zástěrkou výstavby hasičského domu dali postaviti přepychové vily za nepřiměřeně nízké ceny. Takový zlořád sanovati nemůžeme a nebudeme. (Sen. Sechtr: To museli býti ženatí, když měli zástěru!) To asi byli.

Konečně chtěl bych se zmíniti ještě o jedné věci, která nemá s hasičstvem co dělati, ale která je stále do hasičstva vtloukána, Je to vliv žup hasičských, které vhánějí hasičstvo, jež má bytí neutrální, do určitých protináboženských vod, neboť kdykoli se podniká nějaká demonstrace a akce protináboženská, vždycky jsou zúčastněny hasičské sbory. Když byl nedávno určitý projev protináboženské výchovy, byli mezi 22 korporacemi také hasiči. Nevím, co to má za účel, aby hasiči podporovali protináboženské hnutí v našem státě. Hasičstvo stojí na křesťanské lásce, můžete to nazývati jakkoli, ale ve skutečností hybnou sílou hasičstva je křesťanská láska a jestli křesťanství bude hasičstvem podrýváno, nenajde jiné základny, na níž by mohlo býti vybudováno a na níž by ochota hasičstva náležitě zakotvila. Hasičské župy zabraňují hasičům, aby se v uniformě zúčastnili církevních slavností, i když zastávají úkol pořadatelský, ale na protináboženské slavností jsou hnáni.

Přál bych si, aby hasičstvo bylo zachováno naprosto neutrální, aby mu nebylo bráněno v jeho smýšlení národním, náboženském a občanském, a aby převážná většina sborů je náležitě uplatňovala. Hasičům se na př. zakazuje, aby se zúčastnili pohřbu, leda když jde o člena, že prý nemají dělati funebráky. Zkrátka hasičské župy, které jsou jen poradním sborem, berou na sebe určitou legitimitu, kterou nemají a míti nesmějí, která po právu neexistuje. Máme zkušenosti, že živly, které se vetřely do hasičských žup, nejsou hasičstvu zdrávy a nepřivedou je k žádnému rozkvětu. Je-li nějaká paráda, nasadí si čepici důstojnickou, má něco extra, ale když přijde k ohni, má ruce v kapsách a žádné obětavosti nemá. (Sen. Sechtr: To nemůžeš říci tak všeobecně!)

Vítáme, že v tomto zákoně v §u 8, odst. 2 je pamatováno na hasiče, kteří by utrpěli úraz, který by zavinil buďto omezení jejich výdělečnosti nebo smrt, aby jejich rodinám byla dána určitá výpomoc. Hasič odvažuje se do živlu, který je zdraví a životu nebezpečný, a proto musí míti určité zajištění, když v tomto živlu přijde o zdraví nebo o život, že jeho rodina nezůstane bez prostředků.

Navržená osnova znamená zlepšení požární služby. Poněvadž přítomná doba vyžaduje co možná největšího zdokonalení požární služby, vítáme tuto osnovu a prohlašujeme, že budeme pro ni hlasovati. (Souhlas.)

Místopředseda Klofáč (zvoní): Ke slovu není dále nikdo přihlášen. Rozprava jest skončena.

Přejí si páni zpravodajové slovo k doslovu?

Zpravodaj sen.dr Karas: Vzdávám se slova,

Zpravodaj sen. Foit: Děkují.

Místopředseda Klofáč: Konstatují, že senát je schopen se usnášeti.

Budeme hlasovati ve čtení prvém.

O celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formulí míním dáti hlasovati najednou.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.) Námitek není.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Podle 54 jedn. řádu z usnesení předsednictva senátu budeme ještě v této schůzi hlasovati o projednávané osnově také ve čtení druhém:

Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona o hasičském příspěvku při požárním pojištění (tisk 1357).

Táží se pánů zpravodajů - za výbor ústavně-právní sen. dr Karasa a za výbor rozpočtový sen. Foita - zda navrhují nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Foit: Je potřebí malých tiskových oprav, a to: v 2, odst. 1, řádky 6 a 7 místo slova ťjakýchkolivŤ má státi ťjakýchkoliŤ bez ťvŤ; v §u 5, odst. 1, řádek 2 od konce za slovy ťSb. z. a nŤ má býti čárka; v §u 12, odst. 1, řádek 2 za slovo ťzákonemŤ se vloží také čárka.

Místopředseda Klofáč (zvoní): Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí přijatou právě ve čtení prvém, i s opravami, navrženými p. zpravodajem, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové také ve čtení druhém, i s opravami, které pan referent uvedl.

Kdo souhlasí s resolucí výboru rozpočtového, otištěnou ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce tato se přijímá.

Na pořadu je dále odst. 2:

2. Zpráva výborů národohospodářského a rozpočtového o iniciativních. návrzích na poskytnutí státní pomocí a podpory poškozeným živelními pohromami (tisky 1110, 1130, 1139, 1144, 1256, 1264 až 1266, 1277 až 1281, 1300, 1307, 1308, 1317, 1332, 1334, 1338 až 1341) (tisk 1356),

Zpravodaji jsou: za výbor národohospodářský sen.Stržil, za výbor rozpočtový sen. dr Rozkošný.

Dávám slovo prvému zpravodaji, panu sen. Stržilovi.

Zpravodaj sen.Stržil: Vážený senáte!

Za podzimního a letošního zasedání bylo v senátě N. S. podáno několik návrhů na poskytnutí státní pomoci živelní pohromou postiženým. Jsou to vesměs pohromy, které způsobily citelné škody na polích, plodinách, ovocném stromoví, na majetku domovním a jiných stavbách a zařízeních veřejných a soukromých. Podané návrhy uvádějí, jakou živelní pohromou postiženy byly jednotlivé kraje, místa a jaké veliké škody byly způsobeny. Tak uvádí se:

1. Krupobitím, průtrží mračen a povodní postiženy byly v Čechách v okresích: Stříbro, obce Vunčice a Všeruby, v Kostelci n. Orl. obce Chleny, Chlínky, Svidnice, Vrbice, Krchleby a okolní obce, na Mnichovohradišťsku a Turnovsku obce Sychrov, Hněvosice, Podol, Hradec, Mohelnice, Koryt, Sovenice, Loukov a řada okolních ještě obcí.

Na Slovensku utrpěly tímto živlem citelné škody v okrese ružomberském obce Sliač, Ivachnova, Líkavka, Lučky, Liptovská Teplá, Vrbie, Bešeňova, Potok a Kalameny a dále řada obcí v okresech Medzilaborce, Snina, Humenné a Michalovce,

Kromě těchto uvedených návrhů bylo podáno ještě několik návrhů v poslední době, které však ještě nebyly národohospodářskému výboru přiděleny, a který také pak k nim zaujme stanovisko, jak uvedu později.

2. Velkými požáry postižena byla celá řada obcí v našem státě, jak uvádějí předložené návrhy. Tak na Moravě v obci Pavlíně, v okrese Velké Meziříčí, zničil zhoubný požár 32 hospodářských usedlostí s hospodářskými budovami a zásobami, na Slovensku pak v obci Babině shořelo skoro 300 budov, v obci Chlebnice 40 budov, v obcí Lučatín, okr. Báňská Bystrica, 10 usedlostí s veškerými hospodářskými budovami a zařízením, v osadě Nižná Rebúca na okrese ružomberském shořelo do základu 56 usedlostí a na okrese spišsko-novovesském v osadě Vondrišel 20 usedlostí. V obci Beša v okrese velkoka-pušíanském shořelo 29 obytných stavení, 49 stodol a 22 jiných hospodářských budov se zásobami a nářadím, v malé obci Křivá na okrese bardovském bylo zničeno 17 usedlostí i se všemi hospodářskými budovami a v obcí Rářoš-Mulaď v okrese Modrý Kameň lehlo 9 rolnických usedlostí popelem.

Krupobitím, průtrží mračen a povodní způsobené škody těžce doléhají v těchto neutěšených poměrech zemědělských na zemědělce, neboť je připravují o výsledek celoroční namáhavé práce, uvrhují je do bídy a nouze a namnoze i ohrožují je na jejich existenci. Velké požáry připravily řadu obyvatel, většinou to méně zámožných lidí, nejen o přístřeší, nýbrž i o zásoby, zařízení, o živý i mrtvý inventář, o hospodářské nářadí a mnohé jednotlivce skoro o celý majetek. Jest i zmínka, že tento dravý živel, podporovaný silným větrem, pohltil i několik osob, které nemohly utéci před šlehajícími plameny a staly se obětí zhoubného požáru. Vzpomínáme a litujeme těchto naších příslušníků.

O všech těchto pohromách byla snad vláda naše včas uvědomena a učinila také vše, co bylo v její možností, a přispěla tak ve prospěch poškozených. Přes to však národohospodářský výbor navrhuje, aby návrhy tyto, jakož i ty, které budou ještě podány, postoupeny byly vládě a uloženo jí, aby ve smyslu jednotlivých návrhů dala škody bezodkladně vyšetřiti a poskytla podle předložených návrhů poškozeným vydatnou pomoc a úlevu.

Budete se mnou také jistě souhlasiti, aby i ty návrhy, které byly zejména v poslední době podány, byly v originále postoupeny vládě k projednání a nemusily býti tiskem v našem senátě rozdány.

Mimo tyto návrhy byly v poslední době podány návrhy na pomoc zemědělcům postiženým skoro v celé republice katastrofálním suchem a jinými nepříznivými vlivy povětrnosti, Jsou to společné návrhy jednak sen. Donáta, Vraného, Foita, dr inž. Botto a společníků tisk 1300, návrh sen. Luksch, Lipperta, Stöhra a druhů tisik 1308, a návrh sen.dr Rozkošného, Foita, F. Nováka, Měchury a spol. tisk 1334.

Mimo to byly v poslední době podány ještě návrhy některými kolegy ze Slovenska, z Moravy a po př. z Čech.

Od léta 1933 neměli jsme v našem státě skoro žádné vydatné srážky vodní, takže půdy naše jsou úplně bez vláhy. Zaseté Ozimy loňského roku dlouho nevzcházely a suché počasí napomáhalo rozmnožování všelijakých škůdců na osetých pozemcích, hlavně záplavě myší, a bezsněžná zima vystavila ozimy naše a jeteliny silným mrazům do té míry, že zničila toto osení tak, že ozimy, hlavně pšenice, jsou řídké, silně zaplevelené, trpí rzí, padlím a jinými škůdci a musilo se jich i mnoho zaorati. Týž osud postihl jetele, vojtěšky a jiné pícniny, takže hospodáři jsou bez potřebné a nutné píce. Nedostatek zimní vláhy a bezdeštivé počasí z jara, katastrofální sucho až do této doby, silné výkyvy denní a noční teploty ohrozily i naše jařiny a okopaniny a z velké části je také zničily, Senoseč byla nedostatečná a je obava, nepřijde-li v brzku nějaký vydatnější déšť, že vůbec otav nebude, Možno proto zcela určitě již dnes konstatovati, že veškerá úroda jest ohrožena a namnoze již zničena a v mnohých krajích našeho státu neurodí se ani tolik, co bude potřebovati zemědělec pro sebe a svoji rodinu.

Není sice těchto oblastí tolik, porovnáme-li celou naši republiku, ale přes to prese všechno, jak jsme slyšeli z úst našeho ministra zemědělství v národohospodářském výboru, jest uznáno katastrofálně postižených skoro 42 okresů, kde je skoro totálně zničeno nebo z velké části přes 75% úrody našich obilnin.

Je tedy v řadě okresů již dnes rozhodnuto o úrodě a většinou to v krajích úrodných, kde vyprahlá pole skýtají pohled jako někde na poušti. Jsou to kraje našeho Polabí a našeho Českobrodská, tedy vesměs úrodné kraje; je to Žatecko a Slánsko a mimo to i sama Haná na Moravě je dotčena.

A tato katastrofa bude míti dále vliv na zmenšení stavu hospodářského zvířectva, neboť nebude krmiva. Zemědělci musí se zbaviti z velké částí svého užitkového a chovného dobytka a tento nucený odprodej a jeho velká nabídka na trzích má v zápětí stále klesající jeho cenu, která již předtím byla zhroucena hluboko pod výrobní náklady a způsobila krisí naší živočišné produkce. Ptáme se, co si počnou hlavně naši drobní zemědělci, u nichž jmenovitě tržba z živočišné produkce drží je na jejích chalupách? Postavení všech zemědělců je zoufalé a většina jich jest existenčně ohrožena. Kde vezme ten ubohý zemědělec na režií, na mzdy, na daně a různé dávky, na úroky, na nájem z pozemku a jiné platby? Jak bude šatiti svoji rodinu, zač bude kupovati, až bude musit doplňovat příští rok mezery ve svých chlévech užitkovým a chovným dobytkem? Je proto zapotřebí podati pomocnou ruku všem těmto zemědělcům v ohrožených krajích našeho státu, a to rychle a účinně.

Národohospodářský výbor navrhuje proto, aby bylo uloženo vládě, aby na zmírnění škod způsobených živelními pohromami a hlavně katastrofálním suchem a na záchranu ohrožených existencí poškozených zemědělců dala:

1. veškeré tyto škody co nejrychleji vyšetřiti a zjistiti;

2. aby prominula postiženým daně za rok 1933 a 1934, a to nejen daň pozemkovou, nýbrž í obratovou a po případě i důchodovou;

3. aby bezúročně posečkala a těm, jejichž existence jest ohrožena, odepsala i starší daně;

4. aby zahájila akci k opatření osiva, steliva, krmiva, umělých hnojiv a stavebních potřeb pro postižené a povolila tarifní slevy na dopravu tohoto zboží.

Rádi uslyšeli jsme zprávu, kterou nám v národohospodářském výboru sdělil pan ministr zemědělství, že do ohrožených krajů byly poslány 2.000 vagónů kukuřice jako krmiva a že tak učiněno bude ještě v dalším měřítku v příští době.

Dále navrhuje národohospodářský výbor uložiti vládě:

5. aby dala pokyn Státnímu pozemkovému úřadu, aby bezúročně posečkal postiženým nabyvatelům půdy nezaplacené dosud splátky na přídělovou cenu;

6. aby poskytla potřebné prostředky na opravu poškozených komunikací, okresních silnic a obecních cest;

7. aby alespoň v oblastech nejvíce poškozených provedla nouzové práce, jmenovitě stavby cest, silnic, podniků melioračních a regulačních;

8. aby opatřila pro postižené levný úvěr v dostatečné výši;

9. aby prohlásila ty okresy, event. obce, v nichž zjištěná škoda katastrofálním suchem přesahuje přes polovinu normální sklizně, za nouzové a. zastavila v těchto obcích vymáhání daní a exekuční řízení pro nedoplatky daňové u zemědělců;

10. aby do těchto katastrofálních krajů opatřila co nejrychleji potřebné krmivo, pící a osivo pro podzimní setbu a postarala se neprodleně o potřebné osivo pro účely strniskové setby, aby zemědělci v těchto nouzových oblastech měli nějaké zelené a silážní krmivo pro dobytek a mohli jej přes zimu udržeti.

Vzhledem k tomu, že nebudou míti zemědělci ani osivo, ani peněz na potřebné osivo, vyzývá se vláda, aby zapůjčila zemědělcům v těchto nouzových krajích potřebné obílí k setbě, které by po příští sklizní zase postižení zemědělci vrátili in natura, tak jako se to dělo při předešlých katastrofách, hlavně na Slovensku, kde jsme také dávali osivo tímto způsobem.

Dále navrhuje národohospodářský výbor, 11. aby vláda postarala se o krátkodobé (snad 1 až 2leté) bezúročné půjčky pro všecky ty zemědělce, kteří v důsledku této katastrofy budou bez prostředků a nebudou moci dostáti svým povinnostem. V případě, že by nebylo možné toto řešení, nezbude než vyhlásiti moratorium na veškeré závazky postiženým zemědělcům;

12, aby vláda poskytla rychlou peněžní výpomoc alespoň těm poškozeným, jejichž existence je vážně ohrožena,

Konečně doporučuje národohospodářský výbor slavnému senátu, aby schválil připojené resoluce, jak jsou uvedeny v tisku 1356. (Potlesk.)

Místopředseda Klofáč (zvoní): Dalším referentem je pan sen. dr Rozkošný za výbor rozpočtový. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Rozkošný: Slavný senáte! Výbor rozpočtový souhlasí úplně s návrhem národohospodářského výboru, což především přednáším. Výbor rozpočtový uvažoval hlavně o tom, aby pomoc, která má býti poskytnuta, byla poskytnuta skutečně racionálně a využita tak, aby přinesla pokud možno nejlepší užitek. Kromě toho má přispěti vláda především tím, že dá všecky škody vyšetřiti velmi rychle. Posavadní snad už byly vyšetřeny, ale mohou nastati nové. Tedy rozpočtový výbor souhlasí s návrhem národohospodářského výboru, aby v tomto případě vláda bez odkladu každou škodu, která jí bude ohlášena, dala řádně a rychle vyšetřiti.

Co se týče dalšího, přeje si rozpočtový výbor, aby zemědělci použili prostředků, které z podpor dostanou, skutečně racionálně. Záleží to především na nich. Jak známo, máme fondy pro zmírnění nouze, pro jichž využití jsou určité předpisy. Je předepsáno, aby každý poškozený velmi rychle oznámil u představenstva obce, že utrpěl škodu. Představený obce má důvěrníky v obci ustanovenými dáti takovou škodu vyšetřiti a poslati o ní zprávu okresnímu polit, úřadu, který má komisi pro okres ustanovenou, jež má za účel zkoumati tyto návrhy z jednotlivých obcí došlé a učiní potom návrh Zemědělské radě, která v každé zemí disponuje příslušným fondem.

Je tedy potřebí, aby poškozené občanstvo bylo si těchto předpisů vědomo a aby se podle toho zachovalo. Jinak by se snadno mohlo státi, že by náhradu, která podle zákona mu patří, neobdrželo, To platí nejenom co se týče škod živelních na polích, nýbrž i škod, které zejména letos abnormální sucho způsobilo a které se nemohou z těchto fondů hraditi. A proto jest jistě potřebí, aby se poškození ještě jinou cestou hájili, totiž kde je ta škoda opravdu taková, že z fondů jím nemůže býti poskytnuta dostatečná náhrada, ať se hlásí přímo u vlády prostřednictvím svých okresních politických úřadů, aby vláda přispěla, kde toho bude potřebí, jak to již naznačil pan zpravodaj národohospodářského výboru.

Z fondu pro živelní pohromy mohou býti hrazeny daně. O tom se obyčejně poplatníci ani nedovědí, že jím sleva byla poskytnuta, poněvadž jim to úřad připíše k dobru. Peníze, které jim Zemědělská rada z fondu povolí, neposílají se jednotlivým poškozeným, nýbrž zúčtují se s jednotlivými berními úřady příslušného okresu. Je potřebí, aby si toho byli poškození vědomi.

Pokud se týče náhrady, poskytuje se - je to nutné - při požárech. Bohužel, požárů máme každoročně více. Tu je potřebí velmi rychle jednati a je nutno, aby každý poškozený při požáru se rychle hlásil i u toho fondu při Zemědělské radě zřízeného, ze kterého Zemědělská rada v takovém případě poskytuje podpory.

Totéž platí o mimořádných velkých, škodách, na př, na dobytku, kde je tímto způsobem ohrožen hospodář na své existenci.

Tedy o tom rozpočtový výbor uvažoval a přeje si, aby podpory, které budou poskytnuty jak z fondů, tak od vlády, byly pokud možno účelně upotřebeny, aby škody, které zemědělství tohoto roku potkaly, pokud možno nejméně jeho existenci ohrozily.

Doporučuji jménem výboru rozpočtového, aby slavný senát schválil návrhy národohospodářského výboru, jak je pan referent národohospodářského výboru přednesl. (Souhlas.)

Místopředseda Klofáč (zvoní): Ke slovu je přihlášen pan sen. Stöhr. Dávám mu slovo.

Sen. Stöhr (německy): Slavný senáte! Požadavky, které zástupcové našeho zemědělství kladou vládě pro vydání pomocných opatření na ochranu našeho zemědělství, budou vzhledem k velké nouzi a pohromě, doufejme, všemi činiteli posuzovány takovým způsobem, že vláda bude také skutečně moci pomoc poskytnouti. Tato opatření musí však především býti taková, aby konečně zabezpečena byla zase rentabilita našeho zemědělství. Tato rentabilita je možnou jen radikálním snížením všech břemen a povinností zemědělství a podstatným zvýšením na straně příjmů. K břemenům počítám především daně, dávky, poplatky, úroky z vypůjčeného kapitálu, úroky z dluhů, všechna sociální břemena, pojišťovací prémie všeho druhu a podobně. Musím zde zase poukázati na disparitu cen zemědělských výrobků a průmyslových výrobků. Otázka zjednati vyrovnání není, bohužel, dodnes rozřešena, ačkoli se k této otázce již častěji přistoupilo a byla zde vůle také ji řešiti, Jestliže se zde pravé dodnes nemohlo řádně kupředu, pak je to zajisté otázkou pro sebe. Jsem však přesvědčen, že se také zde, doufejme, co nejdříve nalezne.správný prostředek. Jedno jest jisto, a to budiž zde dvojnásob zdůrazněno: nelze dále připouštěti, aby zemědělství své výrobky lacino prodávalo a své potřeby draze, příliš draze kupovalo. (Souhlas.)

Většina našeho zemědělství je dnes zadlužena, ba předlužena, Dnes každý beze všeho jest ochoten každého zemědělce označovati za marnotratníka, za bankrotáře atd., který přílišným investováním ve svém podniku v naději na budoucí lepší časy dělal dluhy, při čemž přece veden byl jen nejlepšími úmysly pro sebe a pro svou rodinu. Mnohá léta úplného poklesu cen všech hospodářských výrobků na jedné straně a vzrůst všech břemen a dávek na druhé straně přispěly k tomu, že zemědělec přes všechnu pílí a spořivost nemohl sehnati ani na daně a dávky, ani -peníze na úroky z dluhů a všechna jiná břemena a dávky. Vždyť zemědělec v posledních letech sotva mohl sehnati -peníze na mzdu svých dělníků a čeledi. Staré přísloví, že dluhy sedlákovy jedí z téže mísy, stalo se dnes tak tisíceronásobnou skutečností. Poznamenávám však k tomu, že v sedlákově míse již pomalu nic více není nebo nebude. (Předsednictví převzal místopředseda Donát.)

Tím, že o rentabilitě zemědělství jíž od mnoha let nelze více mluviti, že hodnota zemědělské nemovitostí poklesla o polovinu, ba o dvě třetiny, dluhy však v tomto poměru zatížení vzrostly, octl se sedlák přes všechnu poctivou snahu v zadlužení a je proto s jisté strany označován za marnotratníka a bankrotáře. Podle názoru těchto svých spoluobčanů nemá prý práva na pomoc proto, poněvadž je vinen svým zadlužením. Chtěl bych uvésti příklad pro nezaviněné zadlužení: zadlužení mladého sedláka pro břemena při převzetí otcovského majetku, zadlužení pro provedené meliorace a pod. Mohl by někdo namítnouti, že bylo snadno upustiti od některé investice toho neb onoho způsobu. K tomu bych poznamenal: Také takový sedlák, který se svým starým inventářem z minulého století dodnes hospodařil, správněji řečeno se probíjel, který své stavby nechal pomalu propadávati, litery na zlepšení svého živého inventáře nevydal ani haléře, který všechny agenty toho neb onoho oboru vždy vyháněl, který nešel s požadavky doby, je dnes většinou zadlužen, ba předlužen. Daně a dávky a úroky z dluhů trvale platiti na účet podstaty, jest jednoduše věcí nemožnou. I nejhlubší studna se vyčerpá, když se z ní neustále čerpá a když do ní neplyne zas tolik vody, kolik se z ní bére. Tak tomu jest, bohužel, již řadu let s naším zemědělstvím.

Sedlák opatřil si hypotékami nebo sjednáním jinakých dluhů peníze, aby vedl dále své hospodářství, žil jednoduše z podstaty, ze substance. Dnes však mu již nikdo více nepůjčí, poněvadž pozemková kniha jest jíž plna a osobní úvěr nelze více sehnati. Dnes také nemůže více dostáti svým povinnostem, pokud jde o daně, dávky, úroky z dluhů, anuity atd., a poněvadž tato tak neblahá cenová a hospodářská politika s ním tak nemilosrdně zatočila, je dnes nad to u všech úřadů přicházejících v úvahu a v očích všech lidí, kteří nedovedou správně posouditi dnešní poměry a zapomenouti na změněnou situaci, špatným chlapem, darebákem, litery stát a své spoluobčany jednoduše chce připraviti o peníze. Není to více nežli jen ironie osudu?

Zemědělství poskytovalo po dobu své prosperity celému světu možnost výdělku a sloužilo tím světu. Úspory lepších let jsou, bohužel, u většiny našich zemědělců již dávno spotřebovány. Dnes velké většině našich zemědělců zůstala jen veliká starost o budoucnost a výhled do budoucnosti je spíše vším jiným nežli uspokojivým. Nouze a bída na straně těch, kteří se v posledních deseti letech rok od roku jen dřeli a plahočili, kteří však také stát udrželi, a na druhé straně ti, kteří v této době nic nepracovali, hospodářskému životu a státu nepřinesli ani haléře a peníze z dřívějších dob mají ležeti v pokladnách. Ti mohou si dnes za tyto své peníze z tehdejší doby koupiti čtyřikráte tolik zboží, nežli by si byli mohli koupiti tehda. Pánové, není to ironie a groteska zároveň?