Projednáme tedy nyní sloučené odst. 2 až 8 pořadu:

2. Zpráva výborů zahraničního a národohospodářského o vládním návrhu (tisk 1234), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení obchodní a plavební úmluva mezi republikou Československou a republikou Polskou, podepsaná v Praze dne 10. února 1934 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 27. února 1934, č. 40 Sb. z. a n. (tisk 1331).

3. Zpráva výborů zahraničního a národohospodářského o vládním návrhu (tisk 1159), kterým se předkládají Národnímu shromáždění ke schválení noty, jimiž se prodlužuje dohoda o úpravě obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Polskou ze dne 6. října 1933, vyměněné v Praze dne 30. listopadu 1933 a uvedené v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 1. prosince 1933, č. 216 Sb. z. a n. (tisk 1194).

4. až 8. Zprávy výborů zahraničního a národohospodářského o vládních návrzích (tisky 1176, 1199, 1205, 1213, 1226), kterými se předkládají Národnímu shromáždění ke schválení ujednání, jimiž se dále prodlužuje dohoda o úpravě obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Polskou ze dne 6. října 1933, sjednaná v Praze

ad 4. dne 13. prosince 1933, uvedené v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 14. prosince 1933, č. 228 Sb. z. a n. (tisk 1326),

ad 5. dne 13. ledna 1934, uvedené v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 13. ledna 1934, č. 5 Sb. z. a n. (tisk 1327),

ad 6. dne 27. ledna 1934, uvedené v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 31. ledna 1934, č. 14 Sb. z. a n. (tisk 1328),

ad 7. dne 10. února 1934, uvedené v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 14. února 1934, č. 20 Sb. z. a n. (tisk 1329),

ad 8. dne 26. února 1934, uvedené v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 27. února 1934, č. 35 Sb. z. a n. (tisk 1330).

Zpravodaji o všech sedmi schvalovacích usneseních jsou: za výbor zahraniční (místo omluvené pí. sen. Plamínkové) p. sen. dr. Klouda, za výboj národohospodářský p. sen. Hubka.

Uděluji slovo zpravodaji výboru zahraničního, panu sen. dr. Kloudovi.

Zpravodaj sen. dr. Klouda: Slavný senáte! Poněvadž bylo sloučeno projednání všech sedmi předloh v jedno, můžeme přistoupiti k chronologickému vylíčení stavu věcí při sjednávání dohod k úpravě obchodních styků mezi státem naším a republikou Polskou.

Zahraniční výbor senátu zabýval se především, a to již v lednu letošního roku, notami, kterými se prodlužuje dohoda o úpravě obchodních styků mezi oběma státy ze dne 6. října 1933, která byla uvedena v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 1. prosince 1933. Stav věcí je tento: Senát Národního shromáždění schválil dne 24. listopadu ve 238. schůzi prozatímní úpravu obchodních styků s Polskem, kterou se republika Československá i republika Polská zaručily zacházeti se zbožím podle doložky nejvyšších výhod až do sjednání nové obchodní smlouvy, nejdéle však do konce listopadu 1933. Současně byla prodloužena platnost veterinářské a železniční dohody na tutéž dobu.

Jednání o definitivní smlouvě nebyla však do konce listopadu 1933 ukončena; proto aby nenastal bezesmluvní stav, předkládá vláda návrh o prodloužení dohody do 15. prosince 1933.

Zahraniční výbor pojednal nejenom o tomto vládním návrhu, nýbrž též o jednání o definitivní smlouvu. Nejdůležitější části tvoří otázky celní, protože Polsko uvedlo dnem 10. října 1933 v účinnost nový celní tarif, který má podstatně zvýšené sazby a dalekosáhlou specializaci. Stará obchodní smlouva jen v nepatrné části mohla býti přijata do nové obchodní smlouvy, protože časový odstup od prvního sjednání v r. 1925 a revise celně tarifní části z r. 1928 podstatně změnily jejich předpoklady. Také bylo nutno řadu článků smlouvy přizpůsobiti novým zákonným ustanovením, uvedeným v účinnost v obou státech, i řadě bilaterálních smluv, jež obě strany v mezidobí uzavřely. Též struktura vzájemného zahraničního obchodu doznala podstatných změn a konečně bylo nutno podrobiti důkladné revisi úpravu povolovacího řízení a devisová opatření v obou státech.

Z tohoto stručného náznaku práce jest patrno, proč nebylo možno dokončiti jednání v žádané lhůtě do konce listopadu 1953. Zahraniční výbor usnesl se proto doporučiti plenu senátu přijetí vládního návrhu o prodloužení prozatímní dohody do 15. prosince, jak jest uvedena v tisku 1159.

Při té příležitosti upozorňuji, že v tisku 1133, ve kterém byla podána zpráva zahraničního výboru o prvé prozatímní úpravě obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Polskou - jednání zahraničního výboru dne 25. října 1933 - byly tiskárnou v číslech, která uvádějí dovoz a vývoz u některých druhů zboží v obchodním styku mezi těmito dvěma státy, desetinné tečky vytištěny jako tečky tisícové, což by mohlo vésti k omylům. Stenografický protokol o jednání v plenu senátu těchto tiskových chyb nemá.

Po tomto prodloužení dohody předložila vláda oběma sněmovnám Národního shromáždění ještě několikráte návrhy na prodloužení prozatímní dohody o úpravě obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Polskou. Byl to návrh obsažený v tiscích 1176, 1199, 1205 1213 a 1226. Všechny tyto návrhy byly předloženy vládou proto, že jednání o definitivní dohodu o úpravě obchodních styků mezi Československem a Polskem nebyla tehdy skončena, a všechny tyto návrhy projednal zahraniční výbor ve své schůzi dne 19. června a doporučil jejich schválení.

Mohl je doporučiti tím spíše, poněvadž tyto prodlužovací návrhy staly se zatím bezpředmětnými, neboť téhož dne 19. června 1934 projednal zahraniční výbor vládní návrh tisk 1234, kterým nám předložena byla ke schválení definitivní obchodní a plavební úmluva mezi republikou Československou a republikou Polskou, která byla podepsána v Praze dne 10. února 1954 a uvedena v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 27. února 1934.

Zahraniční výbor senátu pojednal o této obsáhlé smlouvě, která upravuje velmi podrobně obchodní styky naše s Polskem, ve schůzi dne 19. června 1934.

Obchodně-politický poměr mezi republikou Československou a republikou Polskou spočíval od r. 1925 na obchodní úmluvě ze dne 23. dubna 1925, která byla doplněna nebo pozměněna čtyřmi dodatkovými protokoly ze dne 3. července 1925, 21. dubna 1926, 9. února 1928 a 26. června 1928.

Od uvedení této úmluvy v účinnost až do r. 1930 se vzájemný zahraniční obchod stále rozvíjel, ačkoliv byl pro nás trvale pasivní, vývoz z Československa do Polska vykazoval v tomto období vzestupnou tendenci a také polský dovoz do Československa se pohyboval na mírně stoupající linii a činil v těchto letech průměrně 6.6% celkového československého dovozu. Pasivum zahraničního obchodu s Polskem bylo velmi tíživé, ale bylo vyrovnáváno značným aktivem ve stycích s jinými státy až do počátku světové kříse, kdy přešla velká řada států postupně k vázanému hospodářství a uzavírala se dovozu zboží. Učinily tak především státy střední a východní Evropy, tedy země, jež byly a jsou jako naši sousedé hlavními našimi odběrateli a s nimiž jsme měli silně aktivní obchodní bilanci. Ztráta těchto odbytišť znamenala ztrátu hlavních zdrojů aktivního salda našeho zahraničního obchodu tak, že bylo nutno přikročiti i v Československu k zavedení devisových omezení. Souběžně s tím Polsko zesílilo politiku industrialisační a Československo přistoupilo k některým ochranným opatřením svého zemědělství. Jednání vedená od začátku r. 1932 nedovedla zabrániti stálému zmenšování obratu zahraničního obchodu, takže v r. 1953 polský dovoz do Československa, který činil v r. 1929 1.307,240.000 Kč, poklesl na 190,190.000 Kč a československý vývoz do Polska činil pouze 157,963.000 Kč proti 905,449.000 Kč v r. 1929.

Za této situace přikročilo Polsko k vydání nového celního sazebníku, jehož nomenklatura rozšířena byla z 217 sazebních čísel starého sazebníku na 1275 sazebních čísel, a to při sazbách větším dílem značně zvýšených. Aby nový celník mohlo nerušené uvésti v účinnost, vypovědělo Polsko naši obchodní úmluvu z r. 1925 10. července 1935, takže pozbyla účinnosti dnem 10. října téhož roku.

Ihned po výpovědi zahájeno bylo jednání o novou smlouvu, jehož výsledkem jest předkládaná obchodní a plavební úmluva mezi republikou Československou a republikou Polskou, podepsaná v Praze dne 10. února 1934.

Tato úmluva skládá se z rámcové části, dále z celně tarifních příloh, obsahujících sjednané smluvní celní sazby v Československu a Polsku, veterinární úmluvu a konečně ustanovení závěrečného protokolu k uvedeným jednotlivým částem. Železniční úmluvu uzavřely státní správy železniční obou zemí odděleně.

Pokud jde o rámcovou část a veterinární úmluvu, byly revidovány a novým potřebám přizpůsobeny toliko články, v nichž pro časový odstup od úmluvy z r. 1925 nastaly podstatnější změny v daných předpokladech v důsledku nových zákonných ustanovení v obou státech, nebo podmíněných novými bilaterálními smlouvami, později uzavřenými. V rámcové části řeší se zejména postavení fysických a právnických osob na území obou států po stránce právní, finanční a majetkové, daňové, obchodní a živnostenské, dále pokud jde o pobyt, o přístup k soudům a k administrativním úřadům, o brannou povinnost atd.

Velmi důležitá jsou také ustanovení z oboru celního, mezi nimiž zaujímá významné místo doložka o nejvyšších výhodách, platící při dovozu a vývozu ve vzájemných stycích, při provádění celních předpisů a ve všech ostatních ohledech. Z této doložky činí se některé výjimky. Stejně významná jsou ustanovení o znacionalisovaném zboží, o zpětném vývozu a dovozu, o vráceném zboží a o nekalé soutěži, kterými se v obou státech smluvně váží příslušné autonomní předpisy ve prospěch vzájemné výměny zboží. Následují pak železničně-dopravní ustanovení, která se podstatně neliší od dřívějšího stavu. Nová jest úprava zacházení s loďmi a lodními náklady v námořní plavbě; pokud pak jde o plavbu na mezinárodních řekách, bylo stanoveno, že budou směrodatný příslušné mezinárodní plavební úmluvy.

V oboru celním byly sjednány kromě shora uvedené doložky o nejvyšších výhodách zvláštní smluvní celní sazby pro řadu zboží, které jsou vyjmenovány v listinách A - čsl. smluvní cla - a B - polská smluvní cla. Všeobecně lze říci, že oboustranně byla snaha dospěti ve věcech celních k ujednání, které by podle možnosti se přibližovalo co do výše cel dosavadnímu stavu.

Jako již dříve soustřeďovalo se Polsko zejména na úpravu cel pro zemědělské zboží, které tvoří jeho nejhlavnější vývozní zájem. Tak byly stanoveny smluvní sazby pro melasu, luštěniny, vikev, lupinu, bramborovou saď a bramborové vločky, různé druhy semen, ovce, vepřový dobytek - zde vázán pouze stav, jak se podává ze zákona, drůbež, raky, vejce a máslo - vázány sazby vyšší, chlupy, peří, měchýře a střeva, určité druhy dříví - vázán dnešní stav otruby, vytoužené řepné řízky a sušené bramborové zdrtky.

V oboru průmyslovém byl zachován dosavadní stav až na některé položky, v nichž Polsko se vzdalo svého zájmu. Sazby vázány u těchto druhů zboží: dřevěné uhlí, dolomit, ozokerit, terpentýn, minerální oleje, bavlněná příze, len, zboží košikářské, papír balicí, novinový a cigaretový, řemínky k rozdělovači rouna, překližky, jantarové zboží, cement, olovo, zinek, zinkové plechy, zinková běloba, kyselina sírová, dusíkaté vápno, s uper fosfáty, kysličník siřičitý.

Celkem vázáno jest 80 smluvních sazeb v československém celním sazebníku oproti 308 smluvním sazbám, jimiž vázány jsou celní slevy, které nám Polsko poskytlo na tyto druhy našeho zboží: slad, chmel, vinné hrozny, brynzu a tvarůžky, stavební kameny, minerální bahno, minerální vody, plzeňské pivo, barvy a laky, třísloviny, umělé plastické hmoty, kůži, obuv, textilie, gumové zboží, výrobky korkové, košikářské, celulosu a papír, kameny k broušení a leštění, mlýnské kameny, zboží šamotové, křemenné a magnesitové, kachle na kamna, obkládačky a jiné zboží keramické, porculán, sklo, ocel, železo a železné výrobky, stroje a přístroje ze železa atd., elektrické stroje a přístroje, keramické výrobky pro účely elektrotechnické, piana a všechny hudební nástroje, klobouky, barety, výrobky z celuloidu, bakelitu, galalitu atd., knoflíky všeho druhu, kartáče, násadky a tužky, jabloneckou bižuterii atd.

Současně byla sjednána administrativní úprava výměny zboží, v níž si strany poskytly vzájemně pro hlavní druhy vývozního zboží přiměřené kontingenty.

V celku lze říci, že předkládaná obchodní a plavební smlouva jest dílem velmi obšírným a že jest v ní stanovením předpokladů pro vzájemný rozvoj hospodářských styků pamatováno na vývojové možnosti.

Po podpisu úmluvy naší s Polskem pozměnil se obchodně-politický poměr mezi Polskem a Německem tím, že Polsko zrušilo maximální dovozní sazby platné pro německé zboží, které tedy podléhá nyní sazbám I. kolony, kdežto československé zboží, pokud nepožívá zvláštních smluvních sazeb, jest proclíváno podle II. kolony. V povolovacím řízení pak byla zrušena zákazová listina tak zvaná německá, která se vztahovala jediné na zboží německého původu.

Za tohoto stavu věcí nutno vyčkati s úsudkem o důsledcích uzavřené úmluvy mezi námi a Polskem. Bylo by si jistě přáti v zájmu obou stran, aby bylo možností, jež úmluva poskytuje, použito v nejširším rozsahu.

Po obsáhlé debatě usnesl se zahraniční výbor doporučiti plenu senátu, aby schválil vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení obchodní a plavební úmluva mezi republikou Československou a republikou Polskou, podepsaná v Praze dne 10. února 1934 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 27. února 1954, č. 40 Sb. z. a n.

Stejně tak se usnesl zahraniční výbor jednak ve schůzi dne 17. ledna 1934, jednak ve schůzi dne 19. června 1934 doporučiti senátu vládní návrhy, kterými byla schválena dohoda o úpravě obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Polskou podle jednotlivých období časových, jak jsem je podrobně citoval v úvodu své řeči.

Navrhuji proto jménem zahraničního výboru, aby všecky tyto úmluvy, prodloužení jejich i definitivní dohoda, byly slavným senátem schváleny. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zpravodajem za výbor národohospodářský je pan sen. Hubka. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. Hubka: Slavný senáte! Národohospodářský výbor senátu projednal dne 10. dubna 1954 nejenom vládní návrh stran obchodní smlouvy s Polskem, nýbrž také všechny návrhy schvalovacího usnesení vládního stran prodlužování jednotlivých prozatímních úmluv a dohod o úpravě obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Polskou.

Národohospodářský výbor senátu vzal na vědomí, že od nové obchodní smlouvy očekává vláda československá zlepšení poměrů a to proto, že vedoucí myšlenkou nové obchodní smlouvy je zvýšení celkového obratu zboží a oživení i prohloubení dosavadních obchodních a dopravních styků mezi oběma státy, jak uvádí důvodová zpráva vládního návrhu.

Proti dřívějšku došlo v nové smlouvě k úpravě cel pro zboží důležité ve vzájemném styku a k administrativní úpravě výměny zboží.

Se zřetelem k poměrům, které jsou dnes na poli obchodně-politickém a diplomatickém mezi oběma státy, vyslovuji skromnou poznámku, jenom vřelé přání, aby obchodní smlouva, kterou schvalujeme, neznamenala jenom lepší styk a obrat v obchodních stycích mezi oběma státy, ale aby i na poli politickém a diplomatickém poměr mezi oběma národy a státy byl takového rázu, abychom i od těchto styků dospěli k lepším poměrům, jak si toho přejeme na poli obchodní politiky.

Z důvodů, o kterých jsem se zmínil jako o věci, která se týká obchodních styků Polska a Československa, doporučuje národohospodářský výbor, aby slavný senát vyslovil souhlas s obchodní a plavební úmluvou mezi Československem a Polskem ze dne 10. února 1934, uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 27. února 1934, č. 40 Sb. z. a n., a aby senát schválil také návrhy o prodloužení styků obchodních mezi Polskem a Československem tak, jak to bylo žádáno se zřetelem k prodloužení termínu pro definitivní ujednání obchodní smlouvy. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Ke slovu se nikdo nepřihlásil, rozprava odpadá.

Jednání o všech sedmi schvalovacích usneseních je skončeno.

Přistoupíme nyní ke hlasování o nich ve čtení prvém.

Nejprve budeme hlasovati o odst. 2 pořadu, tj. o schvalovacím usnesení, kterým se schvaluje obchodní a plavební úmluva mezi republikou Československou a republikou Polskou, podepsaná v Praze dne 10. února 1934 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 27. února 1934, č. 40 Sb. z. a n. (tisk 1531).

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením podle zprávy výborové tisk 1331, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Nyní dám hlasovati, nebude-li proti tomu námitek, najednou o šesti ostatních schvalovacích usneseních, otištěných ve zprávách výborových tisky 1194, 1326, 1327, 1328, 1329 a 1330, týkajících se prodloužení dohody o úpravě obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Polskou, podle uvedených zpráv výborových.

Je proti tomuto mnou navrženému způsobu hlasování nějaká námitka? (Nebyla.)

Není jí. Budeme tudíž tak hlasovati.

Kdo souhlasí se schvalovacími usneseními, otištěnými ve zprávách výborových tisky 1194, 1326, 1527, 1328, 1329 a 1330, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím všech šest schvalovacích usnesení stran prodloužení dohady o úpravě obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Polskou, otištěných ve zprávách výborů zahraničního a národohospodářského tisky 1194, 1326, 1327, 1328, 1329 a 1330, se přijímá ve čtení prvém podle zpráv výborových.

Přistoupíme k dalšímu odstavci pořadu, jímž je:

9. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se schvaluje obchodní úmluva mezi republikou Československou a královstvím Albánským, podepsaná v Praze dne 9. dubna 1934 (tisk 1321).

Táži se pánů zpravodajů - za výbor zahraniční sen. dr. Kloudy a za výbor národohospodářský sen. Černého - zda navrhují nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr. Klouda: Nikoli.

Zpravodaj sen. Černý: Nikoli.

Předseda: Není jich.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením, schváleným ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení bylo přijato také ve čtení druhém podle zprávy výborové.

Další odstavec pořadu jest:

10. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se schvaluje obchodní dohoda mezi republikou československou a republikou Tureckou, podepsaná v Ankaře dne 30. dubna 1934 (tisk 1322).

Táži se pánů zpravodajů - za výbor zahraniční sen. dr. Kloudy, za výbor národohospodářský sen. dr. Rozkošného - zda navrhují nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr. Klouda: Nikoli.

Zpravodaj sen. dr. Rozkošný: Nikoli.

Předseda: Není jich.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením, schváleným ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení bylo přijato také ve čtení druhém podle zprávy výborové.

Projednáme nyní poslední odstavec pořadu:

11. Zpráva imunitného výboru o žiadosti kraj. súdu v Bratislave, č. j. Nt XIV. 373/32-3, zo dňa 25. novembra 1932 za súhlas k trest. stíhaniu sen. Mezö pre zločin podľa §u 15, č. 3 zák. na ochranu republiky (§ 159 voj. tr. z.), prečin podľa §u 15, č. 2 (§ 4/I. zák. čl. XL./1914), prečiny podľa §u 14, č. 1, 5 a §u 18, č. 1 a 3 toho istého zákona (č. j. 7608/1932 preds.) (tisk 1238).

Zpravodajem je pán sen. dr. Farkas, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. dr. Farkas: Slabiny senát. Dňa 26. júna 1932 konalo sa v Beši shromaždenie komunistickej sírany, kde za prítomnosti asi 250 osôb rečnil sen. M e z o, ktorý v svojej reči - podľa hlásenia intervenujúceho úradníka - použil týchto výrazov:

1. "V r. 1918 po válke, keď sme utvorili novú republiku, čo na papieri posmievajú demokratickou, len po 14 rokoch prebudil sa ľud, že bol klamaný".

2. "Vidíme, že exekútori sú denne na dedinách a len tam klopotí, kde není".

3. "Len vtedy príde lepšia budúcnosť, keď si všetci robotníci spolu ruky chytia a doma kapitalistov smetú".

4. "V tomto štáte, vo falošnej demokracii v 14. roku je viac vojska, ako v celej bývalej rakúsko-uhorskej monarchii".

5. "Keby bola táto fašistická vláda tento obnos na nezamestnaných obrátila, nebola by taká bieda".

6. "Táto vláda, ktorá teraz vládne najkrvavejším fašistickým terorom, oheň hádže na imperialistickú váľku. Nedá nezamestnaným to, čo potrebujú".

7. "V tomto štáte nie je demokracia, ale biely teror a fašismus panuje".

8. " Musíme sa spojiť, ako ruskí robotníci - keď toto spravíme, vtedy robotníci smetú leňochov a utvoria robotnícky a sedliacky štát".

9. "Zbraň má v rukách aj robotníctvo a tí radia, kam ju majú použiť".

10. "Potrebné je, aby sme sa sdružili, robotníci a maloroľníci a nečakať až tomu maloroľníkovi z maštale vyvedie exekútor kravu a ju predá, ale ísť mu na pomoc a nedovoliť vyviesť kravu z maštale, nečakajme to, až exekútor všetko soberie, sdružme sa a spoločnou silou smetieme nepriateľov".

11. "Nech žije robotnícka a sedliacka vláda!".

Štátne zastupiteľstvo pre tieto výrazy podalo návrh na zavedenie trestného pokračovania proti senátorovi Štefanovi Mezöovi, lebo podľa jeho názoru hore citované výrazy zakladajú skutkovú podstatu trestných činov rušenia obecného mieru podľa zákona na ochranu republiky, a to:

ad 1) prečinu dľa §u 14, č. 5; ad 2) prečinu dľa §u 14, č. 5, a tiež prečinu šírenia nepravdivých zpráv dľa §u 18, č. 1 a 3; ad 3) prečinu dľa §u 14, č. 1; ad 4) prečinu dľa §u 14, č. 5; ad 5) prečinu dľa §u 14, č. 5: ad 6) prečinu dľa §u 14, č. 5; ad 7) prečinu dľa §u 14, č. 5; ad 8) prečinu dľa §u 14, č. 1 a zločinu výzvy k neplneniu zákonných povinností resp. výzvy k trestným činom; ad 9) zločinu dľa §u 15, č. 3 (§ 159 voj. tr. z.); ad 10) prečinu dľa §u 14, č. 1, ako aj prečinu výzvy k neplneniu zákonných povinností dľa §u 15, č. 2 (§ 4/I. zák. čl. XL/1914); ad 11) prečinu podľa §u 14, č. 1.

Na základe toho návrhu štát. zastupiteľstva krajský súd v Bratislave žiada, aby senát dal súhlas k trestnému stíhaniu sen. Mezöho pre hore označené trestné činy.

Imunitný výbor navrhuje, aby senát dal súhlas k trest. stíhaniu sen. Mezöho pre prečin uvedený pod bodom 1. dľa §u 14, č. 5, ďalej pre prečin uvedený pod bodom 7 dľa §u 14. č. 5 a napokon pre prečin uvedený pod bodom 10 dľa §u 14, č. 1, kvalifikovaný aj ako prečin výzvy k neplneniu zákonných povinností dľa §u 15. č. 2 (§ 4/I. z. čl. XL/14). Naproti tomu imunitný výbor navrhuje, aby senát nedal súhlas k trest. stíhaniu pre trestné činy uvedené v žiadosti krajského súdu pod bodmi 2 až 6, 8, 9 a 11, t. j. pre prečin dľa §u 14, č. 5 kvalifikovaný aj ako prečin šírenia nepravdivých zpráv dľa §u 18, č. 1 a 3 zák. na ochranu republiky (bod 2); pre prečin dľa §u 14, č. 1 (bod 3); pre prečin dľa §u 14, č. 5 (bod 4); pre prečin dľa §u 14, č. 5 (bod 5); pre prečin dľa §u 14, č. 5 (bod 6); pre prečin dľa §u 14, č. 1 a zločin výzvy k neplneniu zákonných povinností resp. výzvy k trestným činom (bod 8); pre zločin dľa §u 15, č. 3 (§ 159 voj. tr. z.) (bod 9) a konečne pre prečin podľa §u 14, č. 1 toho istého zákona (bod 11).

Dôvody: Trestné činy štátnym zastupiteľstvom inkriminované sú dvojakej povahy. Činy uvedené v žiadosti krajského súdu pod bodmi 1, 7 a 10 v prípade pravdivosti zakladajú skutkovú podstatu prečinu rušenia obecného pokoja dľa §u 14, č. 5 a č. 1, poťažne podľa §u 15, č. 2 zák. č. 50123 (§ 4/I. z. čl. XL/14). Výrazmi uvedenými v týchto bodoch (1, 7 a 10), ktorými sen. Mezö na valnom shromaždení, teda pred širšou verejnosťou tvrdil, že "v r. 1918 po válke, keď sme utvorili novú republiku, čo na papieri posmievajú demokraciou, len po 14 rokoch prebudil sa ľud, že bol klamaný", ďalej, že "v tomto štáte nie je demokracia, ale panuje biely teror a fašismus" a konečne vyzval poslucháčstvo, aby sa družilo a robotníci a maloroľníci, aby nečakali, "kým maloroľníkovi z maštale vyvedie exekútor kravu a ju predá, ale majú ísť mu na pomoc a nedovoliť vyviesť kravu z maštale a nečakať to, až exekútor všetko soberie", mal sen. Mezö na mysli postaviť republiku na posmech a uraziť dôstojnosť štátu, poťažne chcel pobúriť svoje poslucháčstvo k spáchaniu trestných činov. Preto v týchto troch prípadoch je žiadosť kraj. súdu za súhlas k trest. stíhaniu odôvodnená.

Naproti tomu, čo sa týka ostatných prípadov, uvedených v žiadosti pod bodmi 2 až 6, 8, 9 a 11 inkriminované výrazy nie sú takého rázu, aby mohly slúžiť za základ k vydaniu člena zákonodarného sboru.

Sen. Mezö v týchto prípadoch používal iba výrazov, ktoré môžu byť považované len za nepravdivé a neoprávnené tvrdenia a čiastočne aj za nesprávnu a neopodstatnenú kritiku vlády, ale neobsahujú štvanie na rušenie obecného pokoja, ktoré by mohlo ohrozovať štátnu moc, ústavnú jednotu alebo demokratickú formu republiky - taktiež v týchto inkriminovaných častiach reči niet ani voľajakej výzvy k neplneniu zákonných povinností - preto imunitný výbor je toho názoru, že tieto výrazy netvoria skutkovú podstatu trestných činov, kvalifikovaných podľa zákona na ochranu republiky. Imunitný výbor preto navrhuje, aby senát nedal súhlas k trestnému stíhaniu sen. Mezö pre prečiny uvedené pod bodmi 2 až 6, 8, 9 a 11.

Předseda (zvoní): Budeme hlasovati o návrhu výboru imunitního: aby senát dal souhlas k trest. stíhání sen. Mezö pro přečin uvedený pod čís. 1 podle §u 14, č. 5, dále pro přečin uvedený pod čís. 7 podle §u 14, č. 5 a dále pro přečin uvedený pod čís. 10 podle §u 14, č. 1, kvalifikovaný jako přečin výzvy k neplnění zákonných povinností podle §u 15, č. 2 (§ 4/I. z. čl. XL./14); dále aby senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. Mezö pro trestné činy uvedené v žádosti kraj. soudu pod čís. 2 až 6, 8, 9 a 11, tj. pro přečin podle §u 14, č. 5 kvalifikovaný jako přečin šíření nepravdivých zpráv podle §u 18, č. 1 a 3 zák. na ochr. rep. (čís. 2), pro přečin podle §u 14, č. 1 (čís. 3), pro přečin podle §u 14, č. 5 (čís. 5), pro přečin podle §u 14, č. 5 (čís. 6), pro přečin podle §u 14, č. 1 a zločin výzvy k neplnění zákonných povinností resp. výzvy k trestným činům (čís. 8), pro zločin podle §u 15, č. 3 (§ 159 voj. tr. z.) (čís. 9) a konečně pro přečin podle §u 14, č. 1 tohoto zákona (čís. 11).

Kdo s tímto návrhem výboru imunitního souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního byl schválen.

Tím je pořad schůze vyřízen.

Podle §u 40 jedn. řádu sděluji, že se předsednictvo senátu usneslo, aby se příští schůze konala v pondělí dne 2. července 1934 o 17. hodině s

pořadem:

1. Zpráva ústavně-právního výboru o vládním návrhu zákona (tisk 1345), kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákonů o občanském řízení soudním, o řízení exekučním a o řízení nesporném [podle §u 35 jedn. řádu].

2. Zpráva výborů zahraničního a národohospodářského o vládním návrhu (tisk 1287), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatkový protokol k obchodní a plavební úmluvě mezi republikou Československou a republikou Finskou ze dne 2. března 1927, sjednaný v Praze dne 22. května 1934 a uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 25. května 1934.čís. 98 Sb. z. a n. (tisk 1323).

5. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se schvaluje obchodní a plavební úmluva mezi republikou Československou a republikou Polskou, podepsaná v Praze dne 10. února 1934 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 27. února 1934, č. 40 Sb. z. a n. (tisk 1331).

4. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se schvalují noty, jimiž se prodlužuje dohoda o úpravě obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Polskou ze dne 6. října 1933, vyměněné v Praze dne 30. listopadu 1933 a uvedené v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 1. prosince 1933, č. 216 Sb. z. a n. (tisk 1194).

5. až 9. Druhá čtení schvalovacích usnesení, kterými se schvalují ujednání, jimiž se dále prodlužuje dohoda o úpravě obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Polskou ze dne 6. října 1933, sjednaná v Praze

ad 5. dne 13. prosince 1933, uvedené v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 14. prosince 1933, č. 228 Sb. z. a n. (tisk 1326),

ad 6. dne 13. ledna 1934, uvedené v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 13. ledna 1954, č. 5 Sb. z. a n. (tisk 1327).

ad 7. dne 27. ledna 1934, uvedené v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 31. ledna 1934, č. 14 Sb. z. a n. (tisk 1328),

ad 8. dne 10. února 1934, uvedené v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 14. února 1934, č. 20 Sb. z. a n. (tisk 1329),

ad 9. dne 26. února 1934, uvedené v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 27. února 1934, č. 35 Sb. z. a n. (tisk 1330).

10. Zpráva imunitního výboru o žádosti kraj. soudu v N. Jičíně ze dne 9. března 1933, č. j. Nt IX. 33/33, za souhlas k trest. stíhání sen. Kavana pro přečin urážky na cti tiskem podle §u 491 tr. z. (č. 8363/1933 předs.) (tisk 1313).

11. Volba místopředsedy senátu.

Konstatuji, že žádný návrh podán nebyl.

Končím schůzi.

(Konec schůze v 18 hod. 45 min.)