Předseda (zvoní): Dále má slovo pan sen. Havránek.

Sen. Havránek: Slavný senáte! Osnovu zákona, kterou projednáváme, je nutno posuzovati s hlediska soc.-politického a s hlediska hospodářského. Sociálně-politicky znamená velký pokrok, poněvadž respektuje jako motiv pro výplatu důchodu nezaměstnanost. Hospodářsky má význam proto, že sociální důchod je vázán na podmínku, nevykonávati jiných prací a dáti tak možnost osobám mladším, aby dosáhly zaměstnání. Jak a od kterého věku se důchody podle tohoto zákona budou poskytovati, bylo vysvětleno referentkami a pak také některými kolegy v debatě.

Výplata důchodu je vázána na podmínku, že příjemce nevykonává žádného zaměstnání, které by podléhalo platným zákonům soc. pojišťovacím.

Osnova zákona řeší také naléhavý problém zaměstnání důchodců a tento princip uplatňuje také pro výplatu starobního důchodu do minula. Odstraňuje se tzv. bezpodmínečný důchod, který se vyplácel pojištěncům dosažením 65. roku věku a pojištěnkám dosažením 60. roku věku. Dosud mohli tito důchodci nadále vykonávati své zaměstnání, mohli míti důchod anebo tento důchod mohl býti odložen na dobu pozdější a s tím, že se zvýší o částky odpovídající přírůstku jeho hodnoty. Takový důchodce nepodléhal již, zůstal-li v zaměstnání, povinnému pojištění, avšak zkušenosti ukázaly, že zaměstnavatel, který ponechal přestárlého zaměstnance v zaměstnání, zpravidla zkrátil jeho plat buď o celý důchod anebo o jeho část, takže bezpodmínečný důchod byl vlastně vyplácen zaměstnavateli a ne zaměstnanci.

Podobných důchodců starších 65 let bylo několik set. Není pochyby o tom, že tímto způsobem nastala konkurence mladším silám, a je proto správné, že se tento nepříznivý stav odstraňuje. Dosavadní příjemci těchto podmínečných starobních důchodů se musejí rozhodnouti do 6 měsíců od dne účinnosti tohoto zákona, buď bráti důchod, anebo zůstati v zaměstnání.

Státní příspěvek, poskytovaný až dosud podle §u 176 za dobu vojenské služby za války, mohl se až dosud likvidovati nebo uznati jen pojištěncům, kteří konali skutečně vojenskou službu nebo osobní válečné úkony. Od r. 1929 vede se zápas o výplatu státního příspěvku také osobám, které konaly tzv. neosobní válečné úkony. Není pochyby, že dosavadní zákon i tento nárok přiznává. Jest ovšem pravdou, že tyto osoby nelze postaviti na roven oněm, které skutečně konaly vojenské služby. Dochází proto ke změně §u 176 tak, že se honoruje válečná služba pouze vojínům a těm, kteří konali válečné úkony podle §u 4 zákona o válečných úkonech. Předloha také řeší dlouholetý legionářský požadavek legionářů zaměstnaných v soukromých službách, aby započtena byla do pense tak zvaná legionářská léta, která jsou legionářům ve státních službách na základě zákona 262/1919 v §u 2, odst. 2 započítána trojnásobně jak do služby, tak do výslužby. V soukromých službách není však dobře možné, legionářská léta do služby započítati. Je však možné započítati je do výslužby. Tento požadavek řeší se v čl. II. §u 2, ve kterém se vláda zmocňuje, aby nařízením upravila započítání legionářské služby pro nápad starobního důchodu. Toto ustanovení dostalo se do předlohy na základě usnesení soc.-politického výboru poslanecké sněmovny, neboť ve vládní předloze ustanovení toto není.

Tímto ustanovením je odstraněna částečně nespravedlnost, která mezi legionáři - státními zaměstnanci - a legionáři - soukromými zaměstnanci - dosud byla. Legionáři v soukromých službách zaslouží si jistě tuto úpravu plně. Odst. 4 §u 24 upravuje nároky válečných poškozenců tak, že se za podklad bére 50%ní snížení výdělečné schopnosti. Lhůta před předložením příslušné žádosti, která uplynula, jak zde již bylo řečeno, 30. června 1930, prodlužuje se o 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.

Jak jsem již řekl, osnova tato s hlediska sociálně-politického znamená velký pokrok proto, že řeší a částečně i zmírňuje nezaměstnanost. V této době je co nejnaléhavěji zapotřebí, prováděti důslednou sociální politiku a působiti k zabezpečení duševních i hmotných statků hlavně pracujícího lidu. Podle statistik, které nám jsou občas dodávány, nezaměstnanost sice částečně poklesla, ale daleko a dlouho ještě nebude odstraněna. Také ve starobním a invalidním pojištění, jak je známo, předložila odborná komise ustavená ministerstvem soc. péče vypracovanou předlohu, ve které přihlížela i k řešení nezaměstnanosti, a to tak, aby při dosavadních příspěvcích mohly býti zvýšeny invalidní a starobní důchody, aby dělníci starší mohli, majíce nárok na starobní důchod, jíti na odpočinek a uvolniti místo mladším. Toto zlepšení znamená však určité zhoršení v nemocenském pojištění, a to vzhledem na finanční stav samého pojištění tím, že jsou některá dřívější příznivá ustanovení omezena.

S touto osnovou - to ovšem nutno říci - nebyly však zaměstnavatelé spokojeni, nebyla přijata tak příznivě, jako byla přijata příznivě snad předloha o soukromých úřednících. Vyvolala nespokojenost, a průmyslníci, zejména agrárníci žádají snížení příspěvků a dokazují, že příspěvky sociálního pojištění vadí při snižování cen jak průmyslových, tak i zemědělských výrobků. Dokazuje se, že sociální břemena zůstala nesnížena a dokonce se předsednictvo této sírany usneslo, má-li míti snaha po vyrovnání čísel výsledek, že je nutno snížiti sociální břemena. Toto volání po snížení břemen není nijak odůvodněno, neboť následkem nezaměstnanosti a tím větší poptávky po práci snížily se mzdy a tím zároveň nastalo určité přeřazení do menších mezd a následkem toho se také platí menší pojistné.

Podle statistiky Ústřední soc. pojišťovny je téměř jedna pětina pojištěnců zařazena ve 2. třídě, kde je 8 Kč denního výdělku. Ve třídě 3., kde je denní mzda 12 Kč, bylo zařazeno 16.6% pojištěnců, ve 4. třídě, kde je denní mzda 16 Kč, bylo zařazeno 12.3%, v 5. třídě, kde je 20 Kč mzdy, bylo zařazeno 10.7%, v 6. třídě, kde je 24 Kč denní mzdy, bylo zařazeno 7.7% pojištěnců. Oproti roku 1931 to znamená značný pokles mezd a tím také přeřazení do nižších tříd.

Jak značný vliv mělo snížení příspěvků při snížení soc. břemen na soc. pojištění, je vidno z toho, že r. 1932 činil předpis pojistného 834 mil. Kč, výdaje 960 mil. Kč, r. 1951 bylo předepsáno 928 mil., výdaje činily 1.064.000.000 Kč. Obě léta tedy vykazují schodek v hospodaření.

Uvedl jsem, že následkem poklesu mezd a vlivem krise náklady na soc. pojištění u nás podstatně klesly, což se však nechce nijak uznati, a při tom se ještě zatajuje, že náklad na soc. pojištění tvoří poměrně nepatrný zlomek výrobních nákladů, které nemohou zdůvodniti rozdíl mezi cenami nejnezbytnějších surovin a potravin u nás a v cizině, kde také soc. pojištění existuje a kde je namnoze nákladněji vybaveno než u nás.

Jaké představy o příspěvcích na pojištění jsou mezi zemědělci, toho dokladem je článek, který byl před několika dny uveřejněn ve "Venkově", kde se vykládá, že kdyby nebylo placení příspěvků na soc. pojištění, mohlo by býti v zemědělství zaměstnáno o 300.000 osob více, které byly následkem placení příspěvků na pojištění ze zaměstnání vyřazeny.

V nejbližších dnech bude pravděpodobně publikována novela zákona o starobním a invalidním pojištění. Tam zjistíme, že příspěvky na soc. pojištění budou zejména v nízkých třídách značně sníženy. O co budou třídy sníženy, to musí býti vyrovnáno ze státní pokladny, což má činiti asi 15 mil. Kč. Stát bude dopláceti, co se ulevilo zemědělcům. Rádi uvidíme, bude-li skutečně určitý počet nezaměstnaných zařazen do zemědělství, když se zde dovolávají, že by mohli zaměstnati 300.000 osob, kdyby nebylo soc. břemen.

Následkem snížení mezd a přeřazení pojištěnců, jak jsem uvedl, do nižších tříd, snížil se náklad na soc. pojištění. Tím je prokázáno, že náklady na soc. pojištění nezůstávají, jak se mnozí právem domnívali, nepružné, nýbrž že klesající mzdy přeřadily pojištěnce a snížily náklady na soc. pojištění.

Soc. pojištění rozhodně nezpůsobuje "nepružnost" cen umožněných našimi přespříliš ochrannými cly a cenami diktovanými kartely, jak se v poslední době počalo v míře opravdu přehnané tvrditi. Náklady na soc. pojištění na př. v sousedních státech, v Německu a Rakousku, jsou podstatně vyšší nežli u nás. Naši národohospodáři a sociální politikové dokazují, že břemena našeho sociálního pojištění činí ze 100 Kč u výrobních nákladů jen asi 2 Kč. A z toho ještě polovinu platí zaměstnanec. Připadá tedy na průmyslového podnikatele z výrobních nákladů asi l Kč na sociální pojištění.

Vidíme, že tak zv. těžká a nesnesitelná břemena jsou ve většině případů jen nepatrným zlomkem při kalkulaci prodejných cen směrodatný pro spotřebitele.

Faktem je, že v důsledku přehnané celní ochrany je dnes náš vnitřní trh stejně jako náš export přímo rdoušen. Jsme dnes, dík naší přehnané celní ochranářské politice, jedním z nejdražších států na světě, pokud jde o cenovou hladinu surovin, nejnezbytnějších pro průmysl, a obilnin tak významných pro výživu našich pracujících vrstev. Naše obavy, že nedojde k revisi cel a kartelových cen, nýbrž že se začne volati a veřejné mínění přesvědčovat o nutnosti revisí nesnesitelných sociálních břemen, byly jistě na místě a jsou uskutečněny.

Jak jsem se již zmínil vyjde v nejbližších dnech novela zákona o sociálním pojištění, které ovšem bude míti značné snížení. Ovšem, kdo tím ušetří? To nechť páni posoudí sami, zdali pomáhají malému zemědělci, který zaměstnává jednoho, dva nebo tři čeledíny, anebo pomohou-li velkému statkáři, který zaměstnává 50 i více osob. Při jednom zaměstnanci, když bude pravděpodobně rozhodnuto tak, jak bylo zamýšleno, se ušetří 50 Kč ročně, ušetří tedy ten, kdo má jednoho nebo dva zaměstnance, 100 až 150 Kč. To mu jistě při jeho výrobe v zemědělství nijak zvláště nepomůže, ale pomůže to velkému statkáři, který má 50 i více zaměstnaných osob. Tomu to bude prospívati.

Pánové, považoval jsem za svou povinnost, abych se zmínil o této záležitosti. Při této příležitosti, když projednáváme zákon o pensijním pojištění, který je jedním z prostředků, jímž se zmírňuje nezaměstnanost, zároveň jsem považoval za nutné, abych poukázal také na jiné zjevy, které jsou příčinou zhoršování dosavadních soc.-politických zákonů, a včas upozornil, aby co nejdříve mohla býti provedena náprava, zejména aby všemožně bylo působeno ke zmírnění nezaměstnanosti. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Rozprava je tím skončena.

Byl mně podán dostatečně podporovaný pozměňovací návrh sen. Kindla a soudr.

Žádám pana tajemníka senátu, aby jej přečetl.

Tajemník senátu dr. Šafařovič (čte):

Pozměňovací návrh sen. Kindla a soudr.:

A. K zákonu ze dne 21. února 1929, č. 26 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 14. července 1951, č. 125 Sb. z. a n.:

V oddílu I. Rozsah pojistné povinnosti, budiž čís. 4 v §u 1. odst. 1 doplněno slovy: "Řidiči motorových vozidel z povolání".

B. Osnova zákona tisk 1301 budiž změněna takto:

Článek I. Část všeobecná.

V §u 12, odst. 1 budiž škrtnuta poslední věta: "do čekací doby podle §u 16 započítává se však nejvýše dvanáct měsíců".

V §u 20 buďtež odst. 1 a 2 nahrazeny zněním:

"(1) Starobní důchod přísluší ve výši a na místě důchodu invalidního bez průkazu nezpůsobilosti k výkonu povolání po dokonání čekací doby pojištěncům, kteří dokonali 60. rok života nebo získali aspoň 480 příspěvkových měsíců, a pojištěnkám, které dokonaly 55. rok života, pokud nejsou zaměstnány způsobem, který by zakládal pojistnou povinnost podle pojišťovacích zákonů, a pokud by jejich starobní důchod spolu s jinou výdělečnou činností nepřekročil celkový příjem roční 15.000 Kč. Činil-li by, anebo má-li starodůchodce starobní důchod spolu s jiným příjmem z výdělečné činnosti ročně více jak 15.000 Kč, krátí se starobní důchod o tolik, o kolik převyšuje starobní důchod s jiným příjmem 15.000 Kč ročně.

(2) Pojištěncům, kteří překročili 55. rok života, a pojištěnkám, které překročily 53. rok života, a získali aspoň 60 příspěvkových měsíců v povinném pojištění, přísluší, pokud byli ze zaměstnání propuštěni a aspoň 2 měsíce byli bez zaměstnání, starobní důchod ve výši a na místě důchodu invalidního bez průkazu nezpůsobilosti k výkonu povolání, pokud nejsou zaměstnáni způsobem, který by zakládal pojistnou povinnost podle pojišťovacích zákonů, a pokud by jejich starobní důchod spolu s jiným příjmem z výdělečné činnosti nepřekračoval 15.000 Kč ročně. Činil-li by starobní důchod takto vyměřený spolu s jiným příjmem ročně více jak 15.000 Kč, krátí se starobní důchod o tolik, o kolik převyšuje starobní důchod s jiným příjmem 15.000 Kč ročně."

V §u 24 budiž odst. 1 nahrazen zněním:

"(1) Invalidní a starobní důchod nesmí býti zkrácen do 15.000 Kč ročního důchodu a nesmí převyšovati i s příplatky vychovávacími (§ 22) průměr nejvyšších služebních požitků, započitatelných podle §u 4, jež pojištěnec měl v 30 příspěvkových měsících z posledních 90, po případě z kratší doby, před nápadem důchodu. Nezískal-li pojištěnec 30 příspěvkových měsíců, stanoví se průměr z uvedených požitků v této kratší době."

§ 57 budiž nahrazen zněním:

"Ochranná lhůta.

Nároky z pojištění podle tohoto zákona zůstávají po zániku pojistné povinnosti zachovány:

1. Po celou dobu nezaměstnanosti pojištěnce;

2. když pojištěnec požíval invalidního nebo starobního důchodu;

3. když výplata důchodu invalidního nebo starobního odpočívala;

4. když pojištěnec byl podroben léčebné péči podle §u 49 a následujících."

§ 58 budiž škrtnut.

§ 59 budiž nahrazen zněním:

"Vstoupí-li bývalý pojištěnec opět do pojištění dříve, než nastala povinnost k převodu podle §§ 113 až 115, započítá se mu příspěvková doba, dříve v pojištění získaná, v plné výši a nezkráceně."

V §u 60 buďtež odst. 5 a 6 nahrazeny zněním:

"(5) Po zániku dobrovolného pokračování v pojištění zůstávají pojistné nároky zachovány v plné míře, jestliže v této době nenastala povinnost k převodu podle §§ 113 až 115."

V §u 113 buďtež odst. 3 a 10 škrtnuty.

Článek II. Část zvláštní, budiž škrtnut.

Předseda (zvoní): Uděluji slovo k doslovu zpravodaji za výbor soc.-politický, pí. sen. Karpiškové.

Zpravodaj sen. Karpišková: Slavný senáte! Absolvovaná debata ukázala, že veliká většina členů tohoto slavného sboru souhlasí se změnou v zákoně o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách. Pokud zde byly proneseny námitky, chci reagovati jenom na nejdůležitější.

Snad by se na první pohled zdálo, že mezi mým referátem o uznávacím poplatku a jeho rušení a referátem pí. kol. Plamínkové je rozdíl. Tohoto rozdílu však není. Já uvádím ve svém referáte, kolik výhod přinese na druhé straně opatření, které vstupuje nyní v platnost, totiž zrušení uznávacího poplatku, a docela s ní souhlasím, že je možno pro budoucnost - ukáže-li se, že by byly skutečně ženy rozlukou postižené poškozeny zrušením uznávacího poplatku - aby se znovu jednalo a docílilo stavu, který by vyhovoval i jim.

Pokud jde o vývody pana sen. dr. Kovalika, chci jen připomenouti, že tu nemůže býti řeč o křivdě nebo o nedostatečných nárocích Slováků z titulu pojištění, poněvadž i oni se stali naráz účastníky pensijního pojištění, toho celého aparátu, který tu byl vybudován, a mimo to jsou účastni na výhodě započítání poloviny nepojištěné doby podle zákona č. 125.

Na vývody p. sen. Kindla nehodlám reagovati, poněvadž totéž, co řekl včera o změně soudnictví v úrazovém pojištění, řekl asi také o tomto zákoně. Včera řekl, že to je zákonný zmetek, dnes říká, že to všechno, co se děje v rámci této novelisace, děje se jen v zájmu pojišťoven. Nepovažuji za dosti vhodné, abych s tím polemisovala.

Pokud jde o vývody p. sen. Votruby, jistě bychom uvítali, kdyby bylo možné další zdokonalení, a věříme v ně. Podpory v nezaměstnanosti se poskytují ve vyšších službách podle gentského systému až do 9 měsíců, ale zpravidla půl roku. Fakultativně platí podpory v nezaměstnanosti Všeobecný pensijní ústav, který vyplatil r. 1931 6,700.000 Kč, r. 1932 14.600.000 Kč a r. 1933 21 mil. Kč. Není tedy obavy, že by tato stránka mohla nějak zhoršovati situaci těch, kteří budou krátce před nápadem sociálního důchodu v nezaměstnanosti.

Doporučuji tedy v závěru znovu, aby usnesení posl. sněmovny bylo přijato v nezměněném znění. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji za výbor rozpočtový, pí. sen. Plamínkové.

Zpravodaj sen. Plamínková: Slavný senáte! Myslím, že pokud šlo o věci finanční, dotkl se jich jedině p. sen. Kindl. Ráda bych jen zdůraznila, že pevná finanční base pojišťoven je v zájmu pojištěnců a že nerovnováha v hospodářství pojišťoven znamená poškozování pojištěnců. Že při tomto zákoně naopak byly společné porady, kde se scházely zájmy i nositelů pojištění i pojištěnců, a že tedy je zákon výsledkem těchto porad, už jsem zdůraznila. Jediný, kdo nebyl účasten, byly ženy. Nemyslím tedy, že by to bylo správné žádati, co žádal p. sen. Kindl. My všichni jistě v tomto slavném senátě bychom chtěli, aby se dostalo pojištěncům co největších výhod, ale nechtěli bychom, aby nebyla rovnováha, čili aby to bylo na chvíli a aby z toho potom nutně musil následovati debakl pojišťoven.

Tedy zde šlo o to, vyrovnati zájmy obou stran, a jsme přesvědčeni, že do značné míry byly tyto zájmy zde vyrovnány. Pokud ne, dotkly jsme se té věci v referátech. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno. Budeme hlasovati.

O osnově zákona, jeho nadpisu, nadpisech jednotlivých částí a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati takto:

Nejprve podle návrhu sen. Kindla a soudr.; bude-li zamítnut, budeme hlasovati podle zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)

Námitek není.

Přikročuji ke hlasování ve čtení prvém.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a úvodní formulí podle návrhu sen. Kindla a soudr., nechť zvedne ruku (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a úvodní formulí schvaluje se podle zprávy výborové ve čtení prvém souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 1301.

Podle §u 54 jedn. řádu z usnesení předsednictva senátu budeme ještě v této schůzi hlasovati o projednávané osnově také ve čtení druhém:

Ad 2. Druhé čtení osnovy zákona, jímž se mění a doplňují některá ustanovení zákona o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách (tisk 1318).

Táži se pánů zpravodajů - za výbor soc.-politický sen. Karpiškové, za výbor rozpočtový sen. Plamínkové - zda navrhují nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Karpišková: Není změn.

Zpravodaj sen. Plamínková: Nikoliv.

Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a úvodní formulí, přijatou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové ve čtení druhém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 1301.

Kdo souhlasí s resolucí, otištěnou ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce tato se přijímá.

Navrhuji, aby odst. 3 a 4 pořadu byly přesunuty na poslední místo. (Námitky nebyly.)

Námitek není, budeme tedy projednávati odstavec 5 pořadu dnešní schůze, jímž je:

5. Volba Stálého výboru N. S. podle §u 54 úst. listiny.

Nebude-li námitky, vykonáme volbu podle §u 54 úst. listiny z plena.

Námitky proti tomuto způsobu nebyly písemně podány.

Žádám pana tajemníka senátu, aby přečetl jména kandidátů.

Tajemník senátu dr. Šafařovič (čte):

Navrženi jsou za členy (náhradníky):

Za čsl. klub lidový sen. dr. Hruban (dr. Karas); za sdružené kluby slov. ľudový a něm. kř. soc. sen. dr. Buday (dr. Hilgenreiner); za sdružené kluby něm. soc. dem. a něm. klub svazu zemědělců sen. Stöhr (Niessner); za sdružené čsl. kluby republikánský, živn.-obchod. a nár.-dem. sen. Donát (dr. inž. Botto), sen. Votruba (Thoř); za čsl. nár.-soc. klub sen. dr. Klouda (dr. Veselý); za čsl. soc.-dem. klub sen. dr. Soukup (dr. Witt); za klub komun. sen. Nedvěd (Haken).

Předseda (zvoní): Kdo s navrženými kandidáty souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Jmenovaní jsou zvoleni za členy, případně náhradníky Stálého výboru N. S.

Přerušuji další projednávání pořadu schůze.

 

Sdělení předsednictva.

Rozdaný tisk

mezi schůzí: Usnesení posl. sněmovny tisk 1337.

Z předsednictva přikázáno

výborům brannému a rozpočtovému usnesení posl. sněmovny tisk 1337.

Stanovena lhůta výborům.

K návrhu předsedovu stanovena byla výborům brannému a rozpočtovému k podání zprávy o usnesení posl. sněmovny tisk 1337 lhůta 4 dnů.

 

Předseda oznámil, že předsednictvo se usneslo podle §u 40 jedn. řádu, aby příští schůze se konala v úterý dne 26. června 1954 o 16. hod. s

pořadem:

1. Zpráva ústavně-právního výboru k vládnímu návrhu zákona (tisk 1289) o umořování listin (tisk 1325).

2. Zpráva výborů zahraničního a národohospodářského o vládním návrhu (tisk 1276), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení obchodní úmluva mezi republikou Československou a královstvím Albánským, podepsaná v Praze dne 9. dubna 1934 (tisk 1321).

3. Zpráva výborů zahraničního a národohospodářského o vládním návrhu (tisk 1282), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení obchodní dohoda mezi republikou Československou a republikou Tureckou, podepsaná v Ankaře dne 30. dubna 1934 (tisk 1322).

4. Zpráva imunitného výboru o žiadosti okr. súdu trest. v Prahe zo dna 16. ledna 1934, č. j. Nt VI. 5/35, za súhlas k trest. stíhaniu sen. Johanisa pre priestupok podľa §§ 2, 3 zákona č. 108/1933 Sb. z. a n. (č. j. 10527/34 preds.) (tisk 1296).

5. Zpráva imunitního výboru o žádosti okr. soudu v Unhošti ze dne 2. listopadu 1933, č. j. Nt 174/33, za souhlas k trest. stíhání sen. Sechtra pro přestupek proti bezpečnosti těla podle §u 431 tr. zák. (č. j. 9852/33 předs.) (tisk 1297).

Konstatuji, že žádný návrh podán nebyl.

Končím schůzi.

(Konec schůze v 16 hod.)