Předseda (zvoní): Zpravodajem za výbor rozpočtový je paní sen. Plamínková. Dávám jí slovo.

Zpravodaj sen. Plamínková: Pane předsedo, slavný senáte! Rozpočtový výbor projednal vládní návrh o předpisech o soudnictví úrazového pojištění dělnického 12. června a uvítal tuto předlohu. Bylo zde již řečeno referenty dvou výborů, že je to vlastně splátka na dávný dluh. My si jistě všichni vzpomínáme, že již před válkou bylo jednáno se sírany dělnictva, aby měli možnost odvolání od první instance k vrchnímu pojišťovacímu soudu. Předloha tomu přání činí zadost. Jistě je skoro nevysvětlitelné, proč skoro po 15 let trvání republiky nedošlo k této reformě, ale zde jistě padaly na váhu různosti názorů na tuto otázku, zda je nutno čekati, až úrazové pojištění dělnické bude sloučeno s dělnickým pojištěním, čímž by také soudnictví bylo sloučeno. Později zase vyskytla se nejednotnost v názoru, zda má se s reformou úrazového soudnictví sečkati až do konečné úpravy úrazového pojištění dělnického vůbec, a naposled byly dány podněty, aby aspoň spory z úrazového pojištění byly rozhodovány pojišťovacím soudem, zřízeným podle zákona o sociálním pojištění dělnickém, čili aby se zrušilo samostatné soudnictví úrazové vůbec. Konečně zvítězilo přesvědčení, že nelze úpravu dále odkládati. Proto vláda předložila tento návrh. Je zajímavé, že také nositelé pojištění měli zájem na této instituci. Nebylo zde řečeno, a proto se toho dotýkám, že vlastně nemáme nijaké judikatury, pokud jde o úrazové pojištění.

Při velké různosti životních nehod a stále postupující znalosti o souvislosti nemocí, jež propukají teprve při úrazech, ale s vlastním úrazem nemají buď nic společného nebo velmi málo atd., jest jasno, že 5 až 6 senátů rozhodčího soudu úrazového, které soudí v hlavních městech republiky, mohou do určité míry a při nejlepší vůli a velké pečlivosti přece jenom různě posuzovati úrazy tím spíše, že sám zákon o úrazovém po jištění ponechává velikou šíři výkladu i vlastních základních pojmů jako "úrazy" nebo "podnik" aj., které vlastně nejsou v zákoně nijak omezeny, vyjasněny. Teprve soustředěním soudnictví, ke kterému nyní dospějeme, ve vrchním pojišťovacím soudu možno dojíti k usměrnění praxe a bude dán základ, aby byla vytvořena judikatura.

Důvodová zpráva uvádí, že náklad na rozšíření pojišťovacího soudnictví o II. instanci podle vládního návrhu bude kryt z rozpočtových položek výdajů ministerstva spravedlnosti, které jsou určeny pro pojišťovací soudnictví. Vzrůst výdajů odhaduje důvodová zpráva na 10.000 Kč. Samozřejmě, že se rozpočtový výbor pozastavil nad touto poměrně nízkou číslicí, ale podle přesvědčení znalců nebude m-noho odvolání k vrch. pojišťovacímu soudu. Zkušenost ukázala, že jen asi 5% žalob u rozhodčího soudu je z titulu velkých úrazů, 95% žalob jest o lékařskou taxaci při menších úrazech 5 až 15%ního poškození; tyto případy již pro nízkou výměru renty budou ukončovány pravděpodobně v instanci první také z toho důvodu, že podmínky odvolání vyžadují si určitého nákladu a dále aby je podával člověk práva znalý, čili advokát, jak je tomu při odvoláních při sociálním pojištění dělnickém. Samozřejmě platí zde ustanovení o právu chudých - ustanovení zástupce k sepsání odvolání. Mimo to týž paragraf, o kterém jsem zde mluvila, totiž § 1 návrhu zákona, určuje po úpravě ústavně-právního výboru, že přípustné je odvolání jen v případech, bylo-li řízení před rozhodčím soudem neúplné nebo jinak vadné nebo nálezem byl porušen zákon nebo skutkový stav byl posouzen nesprávně.

Z uvedených důvodů rozpočtový výbor uznal, že vyžadovaný náklad bude daleko vyvážen dobrem, jež zákon přinese, a proto se usnesl doporučiti slavnému senátu, aby vládní návrh, kterým se mění a doplňují předpisy o soudnictví úrazového pojištění dělnického, byl přijat ve znění upraveném ústavně-právním výborem. Také resoluce, která byla navržena ústavně-právním a soc.-politickým výborem, byla přijata, ačkoli referent se přiznává, že mluvil proti. Kol. Johanis se domníval, že budu mluviti proti resoluci, ale jako zpravodaj rozpočtového výboru musím konstatovati, že výbor se na resoluci usnesl, a musím ji tedy doporučiti. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zahajuji rozpravu a navrhuji trvání řečnické lhůty v době čtvrt hodiny. (Námitky nebyly.)

Námitek není. Navržená lhůta je schválena.

Dávám slovo přihlášenému řečníku, jímž je pan sen. Kindl.

Sen. Kindl: Při projednávání vládního návrhu zákona, kterým se mění a doplňují předpisy o soudnictví úrazového pojištění, chci poukázati, proč dochází ke změně tohoto zákona. V důvodové zprávě sice se zdůvodňuje změna tohoto zákona, ale myslím, že to není správné, poněvadž tam se povídá: "Soudnictví podle zákonů o úrazovém pojištění dělníků neuspokojuje. Jeho hlavní vadou je, že rozhodčí soudy pro úrazové pojištění dělníků a pro úrazové zaopatření zaměstnanců podniků, vyňatých z pojistné povinnosti, rozhodují s konečnou platností a že proti jejich rozhodnutím jsou vyloučeny jakékoliv opravné prostředky řádné a na území mimoslovenském i mimořádné. Závady z těchto nedostatků vyplývající, zejména také nejednotnost judikatury, jsou takového druhu, že s reformou soudnictví nelze čekati až do konečné úpravy úrazového pojištění dělnického vůbec, a je třeba, aby v tomto směru byly zákonné předpisy pozměněny ještě před touto úpravou."

Teď již nelze čekati. Bylo dosti času udělati již jednou úrazový zákon jak se patří. Sněmovna i senát dlouhý čas zahálejí, nedělají nic, a teď najednou se dělá snadno a rychle zmetek zákona, který má odůvodniti všechnu křivdu páchanou na dělnících, kteří obětovali zdraví a své údy ve prospěch lidské společnosti.

Co znamená pro dělnickou třídu tato předloha? Znamená snad úspěch? Nikoliv. Je to úplné klamání dělnické veřejnosti, aby se řeklo, že se něco dělá, aby se uklidnila veřejnost, která se dnes již bouří. Důvodová zpráva praví:

"Všeobecně se uznává, že jest nutno, aby závady v řízení před rozhodčími soudy úrazového pojištění - zaopatření - dělnického se vyskytující byly co nejdříve odstraněny novým zákonem, avšak zájemci jsou převážně proti tomu, aby byla provedena reforma tak dalekosáhlá, kterou by rozhodčí soudy úrazového pojištění dělnického byly úplně odstraněny a rozhodování svěřeno jiným orgánům. Zájemci vyslovili se proto, aby rozhodčí soudy byly zachovány, aby však proti jejich rozhodnutí byly připuštěny opravné prostředky řádné a mimořádné."

Znamená tato předloha nějaké zlepšení zákona o úrazovém pojištění? Znamená velké nic, poněvadž se v této předloze vůbec nic nemění. Poněvadž je však dělnická veřejnost již pobouřena tím, co se děje, že na příklad v práci zmrzačení dělníci jsou šmahem rozhodčím soudem zamítáni, že jsou odsouzeni k žebrácké holi, že musejí choditi s harmonikou, aby si vydělali na živobytí pro sebe a svoji rodinu, že musejí choditi i žebrat, musil tento zmetek zákona spatřiti světlo světa; proto musí býti zřízen vrchní pojišťovací soud.

Kde jsou všechny sliby, které jste dávali dělnictvu v době popřevratové? Nic tak necharakterisuje všechny poválečné sliby, kterými byla dělnická třída klamána, uspávána a ukolébávána, jako lato věc. Již 16. rok to trvá a dosud se nevykonalo nic pro 20.000 dělníků, kteří utrpěli před 1. červencem 1921 úraz a ztratili schopnost k práci buď úplnou nebo částečnou, ale nejméně 40%. Tito ubožáci dostávají dnes mizerné renty, neboť jim byl vyměřen důchod podle starého úrazového zákona z r. 1887, takže dostávají 3, 4 Kč měsíčně. Je to přímo k smíchu, že se za 16 roků tyto renty nemohly valorisovati na nynější měnu. Čí vinou utrpěli dělníci úraz, čí vinou přijdou obyčejně k úrazu? Z 90% vinou zaměstnavatelů, vinou jejich bezohlednosti a hrabivosti, a když se potom při práci zmrzačí, dostanou žebráckou rentu, a když se odvolají, je to bezpředmětné.

Ale teď budou míti alespoň o jednu instanci více, že se budou moci odvolati. Při tom se tyto renty dělníkům snižují a také úplně ztrácejí na ně nárok. Podívejte se! Ceny životních potřeb stouply 10- i 20-krát, a renty těmto starým, zmrzačelým dělníkům zůstaly na stejné výši. Byly zvýšeny některé důchody, ale jenom pro přechodnou dobu, tzv. dary z milosti, ale ty již jsou většinou odbourány, neboť ti lidé jsou někde tam nahoře nebo dole; kam to posílají naši páteři, já nevím.

Ale proč dochází k této novelisaci? V zájmu dělníků jistě ne. V zájmu krachujících pojišťoven dochází k novelisaci tohoto zákona; poněvadž je hospodářská krise, odumírání výroby, přichází z toho i krise finanční a sociální. Poněvadž všechny tyto ústavy právě tak jako podniky průmyslové, všechny tyto součástky kapitalistického řádu se dostaly do této krise, do tohoto světového bankrotu, proto se musí připravovati vedle nemocenského a sociálního pojištění, které se bude odbourávati, i odbourávání pojištění úrazového. To je první návrh, který se zde provádí, totiž bankrotující instituce zachraňovat na účet zmrzačených dělníků, a zde v tomto případě na účet těch nejubožejších z ubohých, na účet rentistů.

Poněvadž je Úrazová pojišťovna ve finanční tísni a zaměstnavatelé odmítli platiti zvýšený příspěvek, proto navrhují, aby jej prý platili dělníci. Jest již dnes hrozné domysliti bídu a hlad v dělnických rodinách, a ještě mají troufalost, když dělníci mají tak mizerné mzdy, že nemohou ani stačiti obstarati živobytí pro rodinu, že se na ně vrhají, aby také přispívali na úrazové pojištění.

Úrazoví rentisté kladou si otázku, proč jste za 16 roků trvání tohoto státu nemohli jim připraviti alespoň valorisaci jejich rent, když čas od času sedí i socialisté ve vládě? Je všeobecně známo, že pense rakouských generálů, knězi a různých příživníků dělnické třídy byly zvýšeny. Ale na chudáky, kteří žijí z několika korun úrazové renty, jste zapomněli. A teď se přichází s tímto návrhem, který nic nemění, poněvadž bída zůstane zase bídou, nebude-li větší, ale dělníci budou míti zase alespoň nějakou ilusi, že se mohou odvolati k vyšší instanci, že snad budou dále nějaký čas čekati, až budou u té vyšší instance také odmítnuti, jako se to dělalo u instance nižší. Ale bude tu ta iluse, že se pro ně něco udělalo, že mají alespoň naději, že se jim to zlepší. Když již něco děláte, když již chcete měniti zákon, proč se v něm neřeší otázka staropensistů? Ti mají stále hladověti, odkázáni na milost svých bližních? Proč se nerozšíří úrazové pojištění na zemědělské a lesní dělníky? Vždyť je vám známo, co je úrazů v zemědělství - a pak se říká, že nepodléhá úrazovému pojištění. Máme hodně případů, že dělník spadne se žebříku nebo s vozu, zraní se kosou, vidlemi, ale to nepodléhá úrazovému pojištění. Je-li zmrzačen, je pak odkázán na žebráckou hůl, poněvadž veškeré instituce ho odmítají. Proč ne úrazové pojištění všech vesměs? Každý, kdo se v práci zmrzačí a nemůže ji potom vykonávati tak, jako ji vykonával dříve, ať je pojištěn; vždyť nejen u strojů, ale i všude na cestě se může někdo zraniti, a z čeho má býti živ, když se zraní způsobem, který nepodléhá úrazovému pojištění?

Tímto návrhem se nemění ani protidělnický duch rozhodčích v úrazovém pojišťování, tímto návrhem se zbavuje rozhodčí soudnictví úrazového pojišťování volených zástupců, kteří mají býti pro příště jmenováni ministerstvem soc. péče v dohodě s ostatními ministerstvy a po slyšení odborových organisací. Co to značí, kdo to bude (Výkřiky sen. Stejskalové.), až odboroví bonzové nakomandují lidi jako přísedící k rozhodčímu vrchnímu úrazovému soudu? Jak bude sestaven tento vrchní rozhodčí soud? Ze tří soudců odborníků, potom z jednoho zástupce, kterého tam vyšle některá odborová organisace, a z jednoho zástupce zaměstnavatelů, kterého tam vyšle zase organisace zaměstnavatelů. Jak to může dopadnouti pro ubohého dělníka u vyšších soudů? Je už přece docela jasné, že tam bude míti čtyři přátele a jednoho polopřítele, a třeba že se ta instituce udělala, boudou dělníci šmahem odmítáni. My říkáme, že je to určitá část fašisace. Podívejme se na Hitlera: ten se musil napřed uchopiti moci, gleichšaltovat organisace a do určitých institucí posílat své sluhy. My jsme ani nečekali, až se zde některý diktátor uchopí moci, ale bude se dělat fašisace cestou zákonnou.

Kde jsou ty vychvalované výhody, na které nám zde páni zpravodajové ukazovali? To, že se může dělník o jednou více odvolati, má býti ta velká vymoženost, když už každý dělník bude napřed vědět, že bude odmítnut? V důvodové zprávě se říká, že k těmto vrchním pojišťovacím soudům přijde jen 5% žalob - to jsou ti s těžšími úrazy, kdežto ti s menšími úrazy už se k vrchnímu pojišťovacímu soudu nedostanou, poněvadž budou odmítnuti již u nižší instance, jako tomu bylo dříve.

Sama důvodová zpráva potvrzuje, co říkáme my. Podle §u 1 úrazového zákona má býti zaručeno, že odvolání bude možné jen z vážných důvodů - a proto tu musí býti znalost zákona. Je pozoruhodné, že jenom z vážných důvodů. Ne-budou-li to příliš vážné důvody, žaloba se zamítne a proto se dostane nahoru jenom 5% žalob. Žaloby musejí míti také podpis advokáta. Nevím, zda tím zaopatřujete advokátům práci, či proč to je? Dále se v osnově praví, že dělník se může dovolati práva chudých. Sami jistě znáte z praxe, jak páni advokáti rádi dělají něco na chudý atest, jak na vysvědčení chudých se jim rády pusy otvírají, jak se umí za to postaviti, když vidí, že zde nebude žádná cinkanina, že z toho nebudou mít veliký profit. Na druhé straně také organisace z toho asi mají míti nějaký profit, poněvadž když jim nešlo členstvo do organisací ani po gentském systému, snad tam půjde teď, aby tu mělo nějakou právní ochranu, poněvadž organisace prý přece něco jim vymůže. Myslím tedy, že je to děláno také z toho důvodu, aby se nahnalo členstvo do odborových organisací. Hlavní však jest - a zpravodajové to také zdůrazňovali - že prý to nebude tak mnoho státi. Ten veliký úspěch pro dělnickou třídu bude stát ročně jen 10.000 Kč. To je tak kapesné pro některého pana buržousta, který jde večer do baru. Textilnímu baronu Ettrichovi, který utratil s herečkou za noc 4 mil. Kč, by to jistě nestačilo. Zde dělnictvo pozná, kdo měl pravdu, uvidí, až zákon bude prováděn v praxi, komu vlastně jste zde pomáhali. Až se mu stane úraz a bude se odvolávat, přesvědčí se, že na věci se úplně nic nezměnilo, že je to jen pro oklamání lidu. Vždyť vládní strany samy ve výborech poukazovaly na neudržitelnost starého úrazového zákona, ale říkaly: nedá se teď nic dělat, je krise, nejde to, musí se čekati až bude nějaká konjunktura - a tak se nanejvýše podá nějaká ta resoluce, kde se napíše: "Vláda se vyzývá, aby udělala to a to". Oni totiž pánové vyzývají v resoluci vlastní lidi, když z vůle dělníků se dostanou až na ministerská křesla, do vlády, aby nezapomněli, kdo je tam poslal, a aby uvažovali o nějakém zákoně, který by se mohl vytvořit. To je přímé klamání lidu, vždyť je to dělání si šašků z pracujícího lidu.

Pracující lid má dosti vašich slibů, nežádá si žádné vaší reformy, protože vidí, že vždy na reformy pracující lid doplácí. Pracující lid půjde jinou cestou, cestou, která vede ke skutečnému vítězství, pracující lid půjde do boje proti zhoršení a za zlepšení úrazového pojištění sociálního i nemocenského a přes tyto denní požadavky povede boj i za konečný cíl. (Potlesk komunistických senátorů.)

Předseda (zvoní): Byl mně podán pozměňovací návrh sen. Kindla a soudr. Prosím pana tajemníka senátu o jeho přečtení.

Tajemník senátu dr. Šafařovič (čte):

Pozměňovací návrh sen. Kindla a soudr.:

Zákon znějž:

Zákon o úrazovém pojištění dělnickém ze dne 28. prosince 1887, č. 1 ř. z. z r. 1888, ve znění zákona ze dne 10. dubna 1919, č. 207 Sb. z. a n., jakož i nálezu rozhodčího soudu, zřízeného podle zák. čl. XIX. z r. 1907, ve znění vládního nařízení ze dne 14. července 1922, č. 199 Sb. z. a n., budiž změněn a doplněn takto:

Článek I. Zřízení rozhodčích soudů.

§ 1.

Pro každou pojišťovnu, zřízenou podle zákona úrazového, zřídí se v jejím sídle rozhodčí soud, který rozhoduje o nárocích na odškodné proti pojišťovně vznesených, jí však neuznávaných.

§ 2.

(1) Rozhodčí soud sestává z předsedy a místopředsedy a 6 členů přísedících, jakož i ze stejného počtu náhradníků.

(2) Předsedu a místopředsedu, jakož i přísedící a náhradníky zvolí všeobecná konference pojištěnců ze svého středu prostou většinou na dobu jednoho roku.

(3) Člen rozhodčího soudu nesmí náležeti představenstvu ani revisní komisi úrazové pojišťovny, ani nesmí býti v jejích službách.

(4) Členové rozhodčího soudu mohou býti konferencí pojištěnců kdykoliv odvoláni.

(5) Členové rozhodčího soudu mají nároky na náhradu hotových výloh a ušlého výdělku, kterou jim poskytne příslušná úrazová pojišťovna.

Článek II. Rozhodování rozhodčích soudů úrazové pojišťovny.

§ 3.

(1) Rozhodčí soudy zasedají ve veřejném sezení a ke každému sezení je třeba, aby byli přítomni předseda anebo místopředseda a 6 přísedících, anebo je zastupující náhradníci.

(2) Nároky pojištěnců na odškodnění proti pojišťovně mohou býti vzneseny kdykoli se strany pojištěnce a předseda je povinen učiniti podání před rozhodčí soud, který musí rozhodnouti o každém podání nejdéle do 14 dnů.

(3) Předsedající má právo a povinnost předvolati svědky na návrh pojištěnce.

§ 4.

(1) Nálezy rozhodčích soudů musí obsahovati jména všech členů, kteří při vynesení nálezu spolupůsobili.

(2) Ke každému nálezu jest připojiti rozhodující důvody, které musí obsahovati přesné vylíčení věci.

(5) Vyhlášení nálezu stane se veřejně a ústně bezprostředně po skončeném sezení. Nález je doručiti v písemném vyhotovení do 24 hodin z úřední povinnosti stranám na sporu účastněným.

(4) Náklady se zřízením a správou rozhodčích soudů spojené zapravuje pojišťovna a uvaluje je na všechny zaměstnavatele.

(5) Předvolaným pojištěncům a svědkům ze řad pojištěnců musí se dostati plné náhrady cestovních výloh a ušlého výdělku úrazovou pojišťovnou.

§ 5.

(1) Ustanovení zákona o úrazovém pojištění, upravující stejný předmět jako tento zákon, která jsou v odporu s jeho předpisy, pozbývají platnosti dnem vyhlášení tohoto zákona.

(2) Tento zákon nabude účinnosti prvním dnem po vyhlášení a provedou jej ministři soc. péče a spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými ministry.

Předseda (zvoní): Uděluji slovo k doslovu panu zpravodajovi sen. Johanisovi.

Zpravodaj sen. Johanis: Slavný senáte! Není potřebí po mém názoru, aby zpravodaj polemisoval s každou věcí, i když s této tribuny se něco řekne, řekl bych, čistě z důvodů demagogických, ale odpusťte mi, že přece jen musím říci vůči některým výtkám, které zde byly dělány vládní osnově mé z důvodů politických, nýbrž odborových, že není ctí žádného člena zákonodárného sboru, když mluví o některé osnově, o níž musí býti věcně přesvědčen, že je přece jen pokrokem, jako o klamání veřejnosti a zmetku, protože to je ponižováním celého tohoto zákonodárného sboru, i těch pánů, kteří takovéto výroky pronášejí. (Výkřiky sen. Kindla. - Předseda zvoní.) Kolego, nečiňte mne domluviti. Já proto konstatuji, že pan řečník, který nazval osnovu zmetkem a klamáním veřejnosti, je také stoupencem strany, která totéž tvrdila i o sociálním pojištění. (Výkřiky sen. Kindla.) Já vás chci informovati, i když jste politickým odpůrcem, abyste byl aspoň o věcech odborných pro dělníky takovým znalcem, abyste neklamal veřejnost.

Pánové, byly doby, kdy jste to musili hájiti na ulicích s námi. Dámy a pánové, dnes je v sociálním pojištění 140.000 důchodců a lidí tak potřebných, kteří vám v chudobných obcích neuvěří, že je to zmetek. (Výkřiky sen. Kindla.) Křikem mne neumlčíte.

Pan sen. Kindl řekl, že se dělá tato osnova v zájmu zkrachovaných pojišťoven. Vždyť to je nesprávné, úrazové pojišťovny nejsou na takovém stupni jako nemocenské, ty mají tolik dotací a reservních fondů, že se to nedá srovnati.

Ustanovení, aby k vrch. pojišťovacímu soudu šlo odvolání podepsané jenom advokátem, vysvětlila už paní kol. Plamínková. Já bych k tomu jenom dodal, že na štěstí odborové organisace nepotřebují takových argumentů, poněvadž neklesají na počtu. Musíme uznati, když odborová organisace má chrániti svého člena, že jeden z důvodů je ten, aby mu dala také právní ochranu, zvláště když, pánové, ať representujete dělnické hnutí nebo jiné strany, víte, že u odborové organisace otázka právní ochrany ve věcech mzdových je nejdůležitějším úkolem. My jsme na to kladli vždy největší váhu a je proto pochopitelné, jestliže osnova obsahuje i toto ustanovení, že musí býti podepsán advokát. Není žádná výtka, že advokát je v té odborové organisaci.

Musím na konec říci, že i těch vytýkaných 10.000 Kč jde jen na náklady správní. Předseda a členové senátu jsou honorováni jinak, v rámci vydání personálních z resortu ministerstva, jako je ministerstvo soc. péče.

Na konec musím říci, že když rozsudek I. instance je podroben nějaké revisi, to je už velká věc, a i kdyby jenom jeden dělník u II. instance vyhrál, náklad, který stát na to věnuje, se vyplatí.

Musím se omeziti jen na toto, ale jsem povinen jako znalec těchto poměrů a jako starý zastánce dělníků odmítnouti, že tato osnova je zmetkem a že je to klamání veřejnosti. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno. Budeme hlasovati.

Nejprve podle návrhu pana sen. Kindla a soudr.; bude-li zamítnut, podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek proti tomu není.

Přikročuji tedy ke hlasování ve čtení prvém.

Senát je způsobilý se usnášeti.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle návrhu sen. Kindla a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh tento se zamítá.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí schvaluje se podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Podle §u 54 jedn. řádu na základě usnesení předsednictva senátu budeme ještě v této schůzi hlasovati o projednávané osnově také ve čtení druhém.

Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se mění a doplňují předpisy o soudnictví úrazového pojištění dělnického (tisk 1305).

Táži se pánů zpravodajů - za výbor soc.-politický sen. Johanise, za výbor ústavně-právní sen. Koukala, za výbor rozpočtový sen. Plamínkové - zda navrhují nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. Johanis: Nenavrhujeme.

Předseda: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, přijatou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena také ve čtení druhém podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí ještě s resolucí, otištěnou ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce tato se přijímá.

Projednáme nyní, vážený senáte, druhý odstavec pořadu:

2. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se schvaluje dodatková dohoda o obchodní úmluvě mezi republikou Československou a královstvím Nizozemským ze dne 20. ledna 1923, sjednaná v Haagu dne 9. dubna 1934 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 27. dubna 1934, č. 82 Sb. z. a n. (tisk 1295).

Táži se pánů zpravodajů - za výbor zahraniční sen. F. Krejčího, za výbor národohospodářský sen. Stržila - zda navrhují nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. F. Krejčí: Nenavrhujeme.

Předseda: Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením, přijatým ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení bylo přijato také ve čtení druhém podle zprávy výborové.

Projednáme nyní odst. 3 pořadu:

3. Zpráva imunitního výboru o žádosti okr. soudu v Uh. Brodě ze dne 24. října 1933, č. j. Nt 733/33, za vydání sen. Kopřivy k trest. stíhání pro přestupek pomluvy podle §u 2 zák. č. 108/1933 Sb. z. a n. (č. j. 10006/1933 předs.) (tisk 1250).

Zpravodajem místo omluveného sen. dr. Miloty je pan sen. Šelmec, jako předseda výboru imunitního. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Šelmec: Slávny senát! Okr. súd v Uh. Brode podal žiadosť zo dňa 24. októbra i933, č. j. Nt 733/33, za vydanie sen. Kopřivu k trest. stíhaniu pre priestupok pomluvy podľa §u 2 zákona č. 108/1933 Sb. z. a n.

Proti pánu sen. Kopřivovi podal Ján Hromčík, roľník v Nivnici, súkromnú žalobu pre uvedený priestupok, ktorého sa podlá tvrdenia žalobcu dopustil výrokmi, prenesenými verejne dňa 15. augustu 1933 v Nivnici. Podľa žalobného spisu preniesol údajne pán. sen. Kopřiva tieto výroky: " Hromčík jel i s jedným menším pánom ku staviteli Kotkovi pre rabach, pre procenta. Potrebuje procenta a preto je vo stavebných komisiách. Dále vykladal o mne, že si nechávam platiť za dozor pri stavbách, ktoré obec prevádza, 30 Kč denne, což pravde neodpovedá." Boli tam prítomní svedkovia.

Obecný úrad vydal jeden spis úradný, ktorý je podpísaný starostom obce a členmi rady, kde sa hovorí: "Dňa 15. augusta 1933 pri istej príležitosti riekol v miestnosti "Lidového domu" v Nivnici pán sen. Kopřiva, že je to bezcharakterné jednanie od istých ľudí, keď si idú vydelávať pri búraní starej farskej budovy a stavbe novej a až do poslednej hodiny, pokiaľ mohli, ti istí ľudia stavbu tuto znemožňovali, prez to, že bol potrebný obnos na stavbu novej fary v hotovosti zaistený.

Ponevač obecný úrad tvrdí, že pán sen. Kopřiva svojimi výrokmi kritizoval len jednanie tých, ktorí sa postavili proti stavbe farskej budovy, a k takejto kritike je ako člen Národného shromaždenia oprávnený, navrhuje imunitný výbor, aby senát nedal súhlas k stíhaniu dotyčného pána senátora. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno.

Budeme hlasovati o návrhu výboru imunitního, aby senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. Kopřivy pro přestupek pomluvy podle §u 2 zák. č. 108/1933 Sb. z. a n.

Kdo s tímto návrhem výboru imunitního souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního byl schválen a senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. Kopřivy.

Tím je pořad dnešní schůze vyřízen.

Podle §u 40 jedn. řádu sděluji, že se předsednictvo senátu usneslo, aby se příští schůze konala ve čtvrtek dne 21. června 1934 o 10. hod. s

pořadem:

1. Zpráva ústavně-právního výboru o usnesení posl. sněmovny (tisk 1309) k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákony o mimořádné moci nařizovací ze dne 9. června 1933, č. 95 Sb. z. a n., a ze dne 15. listopadu 1933, č. 206 Sb. z. a n. [podle §u 35 jedn. řádu].

2. Zpráva výborů soc. - politického a rozpočtového o usnesení posl. sněmovny (tisk 1301) k vládnímu návrhu zákona, jímž se mění a doplňují některá ustanovení zákona o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách [podle §u 35 jedn. řádu].

3. Zpráva imunitného výboru o žiadosti okr. súdu trest. v Prahe zo dňa 16. ledna 1934, č. j. Nt VI. 5/33, za súhlas k trest. stíhaniu sen. Johanisa pre priestupok podľa §§ 2, 3 zákona č. 108/1933 Sb. z. a n. (č. j. 10527/1934 preds.) (tisk 1296).

4. Zpráva imunitního výboru o žádosti okr. soudu v Unhošti ze dne 2. listopadu 1933, č. j. Nt 174/33, za souhlas k trest. stíhání sen. Sechtra pro přestupek proti bezpečnosti těla podle 451 tr. zák. (č. j. 9852/33 předs.) (tisk 1297).

5. Volba Stálého výboru N. S. podle §u 54 úst. listiny.

6. Zpráva výborů techn.-dopravního a ústavně-právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 1311) o dalším prodloužení účinnosti zákona ze dne 16. července 1931, č. 124 Sb. z. a n., kterým se provádí Mezinárodní úmluva o jízdě motorovými vozidly ze dne 24. dubna 1926 a vydávají se některé zatínané předpisy o jízdě motorovými vozidly [podle §u 55 jedn. řádu].

Konstatuji, že žádný návrh podán nebyl.

Končím schůzi.

(Konec schůze v 17 hod. 50 min.)