Místopředseda Klofáč (zvoní): Uděluji slovo dalšímu řečníku, panu sen. Hubkovi.

Sen. Hubka: Slavný senáte! Osnovy zákonů jimiž legislativní cestou zasahujeme do dosavadních zvyklostí hospodaření s mlékem, byly původně 4. Dvě z těchto osnov staly se zákonem vládním nařízením, jednu právě projednáváme a jedna, tj. osnova zákona o fondech pro podporu družstevních mlékáren, zatím projednávána není. Padla nebo byla odsunuta.

Nebude mi snad vykládáno za neskromnost, jestliže s tohoto místa prohlásím, že to byla má strana politická a její exponenti, kteří se přičinili, aby původní znění těchto osnov bylo náležitým způsobem změněno ve prospěch těch poměrů, jak právě toho bylo třeba, a aby čtvrtá osnova, o které jsem se zmínil, na pořad jednání v zákonodárných sborech se nedostala.

Zásah do zvyklostí o hospodaření s mlékem provádí se těmito osnovami ze dvou důvodů: především z důvodů hygienických, a za druhé proto, že se má čelili tzv. mléčné krisi.

Myslím, že nebude v tomto shromáždění nikoho, kdo by popíral, že je třeba hovořit o těchto otázkách z důvodů zdravotních. Porovnejme spotřebu mléka se spotřebou piva, všimneme si, do jaké míry zdravotní předpisy zasahují do výroby a prodeje piva a do jaké míry zdravotní zájem všímal si výroby a prodeje mléka.

Několik málo čísel k tomu, abychom se přesvědčili, že je opravdu nutno z důvodů zdravotních výroby a rozprodeje mléka si hleděti. (Výkřiky sen. Stejskalové.) Spotřeba piva v Praze r. 1933 činí 1,151.915 hl, spotřeba mléka v Praze 1483.498 hl. Průměrný počet obyvatel v Praze je 896. 441 a připadá tedy na 1 obyvatele v Praze r. 1933 spotřeba piva 128¹/₂ litru a mléka 132.2 litru. Z toho následuje, že v Praze je spotřeba mléka na 1 obyvatele daleko větší než je spotřeba piva. (Výkřiky sen. Stejskalové.) To uvádím jako důvod, že otázka zdravotního zájmu pro výrobu a konsum mléka je docela na místě. Proto také vládní nařízení č. 75 Sb. z. a n. z 20. dubna 1934 mluví o těchto věcech. Mluví o mléku a smetaně, jejich tučnosti, mluví o másle a sýrech a jiných mléčných výrobcích, mluví o dojnicích a jejich zdravotní kvalifikaci, mluví o nádobách k dopravě mléka, o osobách, které s mlékem obchodují, a o místech, kde se musí prodávati mléko mlékárensky ošetřené. Vládní nařízení č. 75 Sb. z. a n. z r. 1934 velmi podrobně se těmito otázkami zaměstnává a osnova, provedená tímto vládním nařízením, je vlastně původem z ministerstva zdravotnictví. Druhý důvod, pro který zákony byly vydány, je odstranění resp. zmírnění mléčné krise.

Ve včerejší schůzi národohospodářského výboru prohlásil referent kol. Stržil, že se tržba za mléko v republice Československé odhaduje na 4 až 5 miliard Kč a že zde máme 2¹/₂ mil. dojnic. Pokud se týče zmírnění nebo odstranění krise, měli jsme podle výroku téhož referenta opatření již z dřívější doby. Je zde celní ochrana mlékařských produktů a kromě toho také živočišný syndikát se svou sekcí pro dovoz mléčných výrobků. Nyní k tomuto účelu slouží vládní nařízení č. 76 Sb. z. a n. z 20. dubna 1934, které stanoví ceny mléka a mluví o možnosti přirážek k cenám mléka a srážek a jedná také o cenových komisích. Velmi důležitou součástí této akce je vyrovnávací fond mléčný. Myslím, že by bylo bývalo účelné, aby název "vyrovnávací fond mléčný" byl doplněn. Mělo by tam státi vyrovnávací a podpůrný fond mléčný poněvadž účel tohoto fondu je dvojí: jednak vyrovnati rozdíl v cenách mléka a jednak podporovati ty, kteří s mlékem obchodují a podpory budou právě se zřetelem k úpravě cen také potřebovati.

Fond o vyrovnání cen mléka dotýká se jednotlivých míst, která jsou stanovena §em 10 vládního nařízení čís. 75 Sb. z. a n. z r. 1934. Jsou to místa, kde se bude prodávati mléko mlékárensky ošetřené. Fond má především na mysli hlavní město Prahu, ale úkol, který fond po této stránce sleduje, pravděpodobně nezůstane omezen na hlavní město Prahu, nýbrž bude se dotýkati také některých jiných měst. Podle zprávy vládního zástupce, kterou jsme vyslechli ve včerejší schůzi národohospodářského výboru, bude těchto měst v Čechách 8 až 10, na Moravě to bude především Brno a Ostrava, na Slovensku Bratislava a Košice, na Podkarpatské Rusi se zatím o takových místech nemluví.

Bude nás jistě zajímati, do jaké míry budou zřízené fondy dotovány, jakými částkami budou disponovati. Vypočítáme si to velmi snadno, když uvážíme, že na příklad v Praze se zkonsumuje 1483.498 mléka ročně. Znásobíme to příspěvkem do fondu - tj. na litr 8 haléřů - a dospějeme k číslici asi 9 mil. Kč. Připočítáme-li k tomu asi dvoutřetinovou spotřebu mléka v ostatních místech v Čechách, která budou podle zákona místy s prodejem mléka mlékárensky ošetřeného, dostaneme číslici asi 15 mil. Kč. Touto částkou bude disponovati fond pro zemi Českou.

Jistě bude pro nás také zajímavé, do jaké míry bude těchto peněz možno použíti k vyrovnání cen mléka a do jaké míry jich bude možno použíti k podpoře těch, o nichž jsem se tu již zmínil. Nejprve musíme věděti, jak bude asi velká částka, které bude třeba ke krytí režie se správou fondu. Tato režie se týká vydání, kterého bude potřebovati kuratorium pro správu fondu a pak zaměstnanci a revisní orgány, které budou kuratoriu k ruce. Podle vyjádření pana referenta ministerstva zdravotnictví bude tato režie dělati asi 3 až 5%, čili z 9 mil. Kč fondu pro Prahu bude to částka asi 450.000 Kč. Z 15 mil. Kč fondu pí o zemi Českou bude to částka asi 750.000 Kč. Zbytek pak jest ustanoven k tomu, aby jím byly vyrovnávány ceny a udělovány podpory. O tom mluví § 10 této osnovy a říká, že vyrovnání cen mléka bude se týkati onoho mléka, jež se zpracuje na máslo a sýry, aby se dosáhlo ceny mléka konsumního. Uvažme na př., že při výrobě jednoho kilogramu másla z mléka, které by stálo litr 1 Kč, stál by jeden kilogram takového másla 25 Kč! Za 25 Kč dnes máslo nikdo kupovati nebude, poněvadž je pro dnešního konsumenta drahé. V důsledku toho musí býti snížena cena mléka, a aby toto mléko nebylo prodáváno pod cenou, k tomu je tento fond, který bude cenu takto zužitkovaného mléka upravovati.

Druhý bod se týká vyrovnání cen mléka kontingentovaného, tj. takového, které je následkem regulace dovozu mléka vyloučeno z konsumu. A pak jsou tu podpory. Podpory mají býti udělovány existenčně poškozeným, tj. těm, kteří nově zavedeným zákonitým hospodářstvím do hospodářství mlékem přicházejí o existenci, a dále mají býti udělovány podpory sběračům mléka. Tu především mám na mysli ony drobné sběrače mléka, kteří dnes zakládají svou existenci na sbírání mléka, zejména ve velkých městech. Mám na mysli především drobné sběrače mléka ve Velké Praze, kterých je tu na 2.000 a jichž existenci ničiti mimořádným zákonitým zásahem nebylo by jistě správné.

Fondy budou tedy podle mého propočtu dostatečně dotovány, ale ovšem také se v §u 10 hovoří o tom, že udělování podpor na zvýšení cen a na existence, o nichž jsem tu mluvil, bude se díti v rámci prostředků fondů: třeba tedy zákon stanovil, že na př. drobným sběračům mléka má býti za litr sebraného a do mlékárny odvedeného mléka zaručen příspěvek 6 hal., není vyloučeno, že těchto 6 hal. nebude dosaženo, nebudou-li prostředky fondu tak velké, aby se jimi mohla hraditi vydání, která takto zákonem jsou vyznačena.

V osnově o vyrovnávacích fondech omluví se také o úkolu, který připadá v této věci okresním úřadům. Rád bych zde na konto těchto nových úkolů úředních řekl něco ve prospěch okresních úřadů. Zdá se mi, že okresním úřadům jako politickým úřadům I. instance ukládá se tolik věcí, že tyto úřady sotva stačí na plnění svých povinností. Vypadá to skoro tak, jako v té pohádce o oslu, jejž umořilo stokrát nic.

Okresní úřady budou podle této osnovy a podle vládních nařízení již vydaných znovu a znovu zasahovati novými svými úředními úkony do veřejných záležitostí hospodaření mlékem se týkajících, přibude jim tedy práce a bude na ministerstvu vnitra, aby náležitě doplnilo úřední aparát těchto úřadů, aby úřadování okresních úřadů netrpělo. (Výkřiky sen. Kindla.)

Budiž mi dovoleno také několik poznámek stran důvodů, které uvádějí nové vládní osnovy pro odstranění mlékárenské krise. Především dovoluji si podotknouti, že tyto osnovy, ať už byly provedeny zákonem, vládním nařízením, či budou provedeny tímto zákonem, znovu zavádějí reglementaci a regulaci v produkci zemědělské jako zásah do práv soukromého vlastnictví.

Je to v poslední době po druhé, kdy tyto věci děláme. Před několika dny projednávali jsme osnovu o známkování chmele a řečník k této osnově kol. Stöhr zřejmě prohlásil, že dobře cítí, že zákon o známkování chmele je zásahem do práv soukromovlastnických, ale že se zřetelem na celkové potřeby to připouští a že právě tuto celkovou potřebu bere jako omluvu toho zásahu do soukromého práva vlastnického.

Také tyto osnovy regulující a reglementující výrobu a spotřebu mléka jsou takovým zásahem. To tedy znamená, že i v tak konservativních stranách, jako jsou strany zemědělské, připouští se úprava hospodářství nikoli jenom podle práva soukromého vlastnictví, nýbrž i podle určité reglementace a podle určité regulace. Budeme si to dobře pamatovati, poněvadž touto cestou, tímto zásahem do hospodaření soukromého budeme se dostávati do jiných sfér v uspořádání hospodářských poměrů vůbec. (Výkřiky komunistických senátorů.)

Chtěl bych také ještě promluviti několik slov o tom, že řešení mlékařské krise těmito osnovami nezdá se mi přece jen dosti radikální a že nepůjde věci na kořen. Produkuje se příliš mnoho mléka z toho důvodu, že se ho příliš málo odebírá, a proč? Poněvadž není prostředků, aby si lidé mohli koupiti mléka tolik, ne kolik by chtěli, nýbrž alespoň tolik, kolik by potřebovali. A tak je to v jiných produktech rázu zemědělského i továrního. Mluví se o nadbytku našeho obilí, mluví se o tom, že máme uskladněno 40.000 vagónů obilí, mluví se o tom, že máme takový a takový počet přebytečného dobytka vepřového, že nám přebývá tolik a tolik kusů dobytka hovězího. Prosím, přebývá, poněvadž z konsumního procesu je vyloučeno na 700.000 lidí (Stálé výkřiky komunistických senátorů.), kteří jsou dnes nezaměstnáni, a poněvadž nejsou zaměstnáni, nemají výdělek a nemohou si koupiti všechno, čeho k živobytí potřebují. Jakmile dostaneme těchto 700.000 lidí, jsoucích dnes bez práce, do pracovního procesu a jakmile jim opatříme výdělek, v tom okamžiku také pominou důvody krise, která z mnoha stran se vůči nám hlásí.

Vládní a zákonitá opatření, o kterých zde jednáme a o kterých mluvím, zůstanou pro mne pro tuto dobu určitým pokusem. Jako takový je akceptujeme a budeme se domáhati jejich úpravy v tom okamžiku, jakmile se ukáže, že pro potřebu veřejnosti změna bude nutná. Je to nový způsob hospodaření mlékem. Je to velmi radikální zásah do dosavadních zvyklostí. Praxe nám ukáže, jestli se tento zásah osvědčí, a neměli bychom smyslu pro úpravu poměrů našeho veřejného života, zejména života konsumního, kdybychom, ukáže-li se potřeba změny těchto osnov, trvali důsledně a neúprosně na tom, že tyto osnovy musejí býti prováděny, musejí trvati za každou cenu, i když praktický život bude proti nim mluviti. To máme na paměti a tím chci také říci, že se budeme stále živě obírati těmito osnovami a jejich praxí a že budeme, jak říkám a zdůrazňuji, znovu a znovu usilovati o to, aby význam a znění těchto osnov změnily se v tom okamžiku, jakmile se toho ukáže potřeba. (Potlesk.)

Místopředseda Klofáč (zvoní): Slovo má nyní pan sen. Douda.

Sen. Douda: Pánové! Proč se přichází s mléčným zákonem v době, kdy prostě máte nadbytek? Do r. 1928, do kteréžto doby několikrát Praha musila dělati ohromný rámus, aby dostala mléko do škol, do malých školek, kdy ho bylo nedostatek, nestarali jste se o mléčné zákony, o hospodářství s mlékem. Jestliže některá mlékárna měla tu a tam malý deficit, bylo možno to vytáhnout ze státní pokladny pořád tam příjmy byly, bylo dosti pramínků, které pokladnu ještě zásobovaly. Dnes, kdy není již možno bráti desetimilionové a stamilionové částky na různé subvence, dnes, kdy vás ohromné aparáty vládních stran příliš tíží, je třeba hledati prameny, kde najíti náhradu. Mlékařství, které má vynášeti 4 až 5 miliard ročně, jest ještě jeden z pramenů, kde by se mohlo ještě něco zachrániti. A je zajímavé, že na mléčných a tukových zákonech pracovalo se již od loňského roku od jara. Přípravná komise nám dávala částečné zprávy v národohospodářském výboru, jak daleko již jsou, hned po prázdninách, a zákony, které vyšly z nařízení až 20. dubna, očekávaly se již v prosinci. Ovšem v té době drobný zemědělec neměl práci na polích, více si toho všímal, i konsumenti v městech si toho všímali, a pak také neshody mezi průmyslovými továrnami na zpracování mléka a družstevními mlékárnami oddalovaly tuto osnovu. Jest viděti, že pánové již se naučili dělati takovéto reakční zákony. Našli si dobu, kdy drobní zemědělci nemají času, kdy se musejí zabývati prací na polích, kdy musejí ošetřovati své plodiny, a kdy zároveň v městech trpí nedostatkem výživy spousta dělníků, kteří jsou pouze polozaměstnáni, a kdy státní zaměstnanci v této době hledí každou chvíli, která jim to umožňuje, využitkovati pobytu v přírodě, u vody, v lese. A to byla právě doba, kdy byl nejmenší zájem, kdy jste přišli s jedním z nejreakčnějších zákonů. Vždyť již po 2 roky inž. Dlabal psal o tom, že bude třeba omezit počet dojnic, že je zde ohromná nadprodukce, a vy sami dokazujete, že mlékárny často musejí pro veliký nadbytek zpracovávati mléko průmyslově. Statistika, kterou vydal stát. úřad statistický a na kterou měla velký vliv agrární strana, aby co možná nejvíce podchytila a kde se to dá nejvíce vydělala, ukazuje nám, oč továrnám na zpracování mléka jde. Podle statistiky statistického tirádu ze 17. října 1933 bylo dovezeno do Prahy 330.470 litrů mléka, z toho ovšem do mlékáren pouze 185.033 a mimo tyto mlékárny, po malých prodejnách, to činí 145.584 litrů, neboli mlékárny dostaly ke zpracování 56%; 44% jim zde unikalo.

Co se týče tučnosti mléka, až do nedávná se musely kontrolní úřady říditi tím, že mléko nesmělo míti méně tučnosti než 3%. Pánové, v tom je zvláštní háček, proč se bude teď takovéto mléko prodávati a již se v Praze prodává. Když jde žena do kteréhokoliv krámu, nebo když tam pošle děcko, vždycky se v krámě táží, jaké chce mléko, zda za 1.40 Kč nebo za 1.60 Kč. Prodává se tedy již dvojí mléko - a třetí druh, to je mléko láhvové. Mléko, které se odtučňuje, které nemusí míti více tučnosti než 2¹/₂% a které stojí 1.40 Kč, poslouží hlavně mlékárnám k tomu, co říká na druhé straně inž. Dlabal jako předseda kartelu mlékáren, že totiž největším nepřítelem, největším konkurentem mléčných výrobků je selské máslo, kterého se vyrobí ročně 10.000 vagónů, ovšem že mlékárny ho mají pouze 1.000 vagónů. Ale je tu přece jen kasta, která si může dovoliti lepší druh másla - ono je také o 4 Kč dražší než máslo selské a také se na něm více vydělává, poněvadž racionalisačním zpracováním v mlékárně se spotřebuje na 1 kg másla o 5 litrů mléka méně než při výrobě v domácnosti. Je zde ovšem možnost mléko odtučňovati, poněvadž my víme, jaké mléko dostáváme do "Včely", že tam, kde je udržováno hospodářství pro mlékařství, je tučnost mléka stálá. Tam přicházejí jen dvě změny v roce, když přichází dobytek na zelené a pak v rizikách, ale jinak by se nemuselo mléko ani měřiti, poněvadž má stále 4, 3, 2% tučnosti a stále stejné aroma. Nesmějte se, pánové, tak chytří, jako jste vy, jsme také.

Ale proč se vybírají zrovna města, kde se to bude raynovat? Vybírají se města, kde je spousta pracujícího lidu, kde je spousta nezaměstnaných a polozaměstnaných. Takové ženě ovšem chybí každý haléř a proto se ohlíží, má-li dáti o 20 hal. více. Tam, kde budou vyneseny úřední ceny, kde se bude prodávati lahvové mléko - to je přímo v zákoně - může se prodávati 20% neboli jedna pětina mléka odtučněného. To mléko bude ovšem zaplaceno, tu režii vám uhradí, ale ten tuk zde znamená ohromný výdělek.

Ale je tu ještě něco jiného po stránce sociální. Víte, že velká města v této těžké době vydržují školky, že dávají v zimě chudým dětem do škol mléko - ovšem to je na účet měst a obcí - a víte přece, jak komunální hospodářství vypadá. Aby to moc nestálo, budete toto odtučněné mléko dávati do škol, aby obec ušetřila. Tam, kde je nejvíce zapotřebí, kde děti trpí podvýživou, že vám je učitelé teď posílají domů, když za dopoledne dvakrát nebo třikrát omdlí hladem - i u státních úředníků zde v Praze se to stalo - tam budete dávati toto laciné odtučněné mléko, aby páni měli dobré máslo, které si mohou dovoliti platiti o 4 Kč dráže!

Pánové vyrovnávací fond prý má sloužiti k vyrovnání cen mlékárnám, kde se bude mléko zpracovávati průmyslově. Vy jste četli minulý týden o ohromných ziscích Radlické mlékárny, a to ještě neměla v rukou celou spotřebu; ještě jí pořád utíká 44%, aby měla ještě daleko větší zisky. Proč ne v těch městech, kde je veliká spotřeba, kde budete míti výtěžek za odtučněné mléko a kde se bude dělati máslo? Proč tyto mlékárny neženete k tomu, aby vyrovnávaly ceny vašich mlékáren, kde musíte mléko zpracovávat průmyslově? Vždyť my vidíme na celé Hané, že mlékárny dávají od 65 nanejvýš do 85 hal. přejímací ceny. (Sen. Sechtr: Kolik dává "Včela"?) Daleko více nežli vy. Přijď a my ti ukážeme knihy. (Sen. Sechtr: Od koho bere "Včela"?) Má právě takové dodavatele jako vy. Já k tomu ještě přijdu, kam půjdou podpory z fondu. (Sen. Sechtr: Berete to od velkostatkářů!) Ať to bereme od kohokoli, platíme daleko více a nestrhli jsme zaměstnancům jako mlékárny po celé Praze. A nestrhli jsme ani dodavatelům. To jsou fakta. (Výkřiky sen. Stejskalové.)

Ale proč je třeba vyrovnávacích fondů? My máme zrovna několik takových pánů, které jste přímo vyřadili z dodávání mléka, poněvadž je to už přes 60 km. Když se Praha postěhuje na venek, nechali jste ty pány dva až tři měsíce na suchu. Když jsme řekli, že budeme potřebovati mléko, že je mlékárna zařízena na 15.000 litrů mléka denně, řekli: "Dobře, to je Včela. My jsme se neptali po cenách, to budou ceny kartelové, ale naši lidé nás vyřadí pěkně na dva až tři měsíce". A právě zákon z 20. dubna 1954, č. 75 Sb. z. a n., říká, že tito lidé, kteří budou kuratoriem - poněvadž kuratorium má možnost dirigovati nebo jen určiti místa, kam budou dodávati mléko - na čas vyřazeni, mají právo bráti z tohoto vyrovnávacího fondu náhradu, poněvadž by bylo jejich mléčné hospodářství ohroženou (Výkřiky sen. Stejskalové.)

To je jedna špatná stránka, že budou museti malí připláceti velkým na jejich ceny, přes to, že oni vždy dostávají větší cenu v mlékárně, poněvadž jejich dobytka není užíváno k tahu a mléko má daleko větší tučnost. (Sen. Sechtr: Jenom tenkrát, když je vyřadíte a neberete od nich!) U nás, když budou dodávati správně jako teď, nebudou nikdy vyřazeni. (Sen. Sechtr: Nebudete moci šiditi ty lidi!) My jsme donutili "Včelou" mlékárny, že musily v Praze snižovati. (Sen. Sechtr: Právě vy jste podrželi ceny!) Ale nemusili jsme odírati zaměstnance v mlékárnách, jako to dělaly vaše mlékárny.

V rozpočtovém výboru konečně na různé dotazy, jak budou odškodněni drobní sběrači mléka, kteří dovážejí mléko do Prahy a jichž je, ne - jak už zde bylo řečeno - na 2.000, ale přes 2.000, prohlásil zástupce ministerstva zemědělství: Těch nebude mnoho, poněvadž jde jenom o ty, kteří dovážejí mléko do Prahy po obchodech v nákladních autech. Takový dodavatel má 2, 3 nákladní auta a poněvadž bude musiti nyní dávati mléko do mlékáren, bude ztráceti část zisku a proto těmto lidem bude musiti býti nahrazena část ztraceného zisku. Nebude tedy nahrazován, ztracený zisk malým dodavatelům, kteří dovážejí mléko do Prahy s jedním koněm anebo často, když to není tak daleko, tahají svůj vozík sami, nýbrž těm, kteří už mají majetku dosti, těm, kteří budou dovážeti mléko 2 až 3 nákladními auty. Ti mají právo dostati z tohoto fondu ušlý výdělek.

Pánové, hlavní podstatou zákona tedy je, aby mlékárny mohly prostě zabrati celé mléčné hospodářství v obvodu, ve kterém budou úředně vyhlášeny ceny, a aby tak v době, kdy budou míti znovu nadbytek - a ta není daleká - nemusily vyřazovati velké dodavatele, nýbrž ty, kteří se dnes dodávkou mléka a vajec se svými rodinami poctivě živí. To vám dá nejméně starosti, z dodávání mléka vyřaditi drobné zemědělce s 2, 3 dojnicemi. To je ten hlavní důvod. A kde to nepůjde po dobrém, tam budete si již věděti rady. Vždyť vidíme z vaší statistiky, jak to dopadá dnes na Valašsku a na Podkarpatské Rusi, kde nejen že není přírůstek dojnic a vepřového dobytka, nýbrž kde máte až přes 2% ztráty, poněvadž vaši exekutoři prostě vyřadili tamější zemědělce z dodávání mléka do měst.

Je to tedy zákon čistě reakcionářský, namířený jen proti drobnému lidu, je to zákon na podporu velkých, aby průmyslové a družstevní mlékárny měly daleko větší zisk než dosud. Je ovšem pravda, že žádný stát není v družstevnictví tak vyspělý jako československý stát. Máte zde ohromně zařízené družstevnictví, ale založené na čistě kapitalistickém systému. To znamená, že vaše družstevnictví je založené na nejvyšším zisku a ubíjení těch, kteří jsou členy těchto družstev. Svých členů se nikdy neptáte, zač budou musiti po žních prodávati své výrobky, jich se také nebudete ptáti, zač vám dají mléko, poněvadž ceny jim budete diktovati. (Sen. Sechtr: A jak to vypadá v Rusku?) O tom bychom musili ještě zvláště mluviti.

Zákon říká: Jestliže těchto 8 haléřů do fondů nestačí, má kuratorium s dohodou vlády, ministerstva zemědělství, ministerstva soc. péče, ministerstva obchodu a ministerstva zdravotnictví právo, toto kvantum zvýšiti. Tedy není pravda, jak doznal zástupce ministerstva zemědělství, že budete odškodňovati ty, kteří existenčně na tom visí. Zástupce ministerstva zemědělství prohlásil, že se to bude týkati jen několika jednotlivců, kteří mají 2 až 3 auta. Ale těch malých se to týkati nebude, ač vám musili platiti také daně; byla to dříve jejich existence, ale vy je nyní zaženete do fronty nezaměstnaných, o ty se nikdo starati nebude.

Vy budete pomáhat těm, kteří by to mohli skutečně přečkat.

Přátelé, již se zde projednalo hodně takových reakčních zákonů. Co jsme říkali my od začátku? Nebude lépe, dokud nedonutíte velkoprůmyslníky, kteří zastupují finanční kapitál, aby přizpůsobili ceny průmyslových výrobků cenám zemědělských výrobků. Vidíte, že dělnictvo nedostává již ani třetinu platu a přece cena těchto výrobků je stále stejně vysoká. Nejlépe nám to ukázala katastrofa osecká. Musili jste sami přiznati s tohoto místa, že není možno se vyhnouti korupci, když takoví státní úředníci na státních dolech mají od 80.000 Kč nejvýše do 100.000 Kč platu, zatím co závodní u Mostecké společnosti má 3 mil. Kč a centrální ředitel 6 mil. Kč. (Sen. Sechtr: Ti hladovějí!) To je vaše vina. Mohli jste je donutit i se socialistickými stranami k redukování cen.

Ale co je tu ještě zajímavého. Je zde ještě jedna šarže, tzv. inspektoři. Zeptejte se horníků, kteří vám řeknou, že ovládají 4, nejvýše 6 malých dolů, a to je zase plat mezi 3 a 6 mil. Kč. A spočítejte si, když Mostecká společnost ovládá přes 30 dolů, oč je stát okrádán ročně, poněvadž tyto peníze by se musily vykázati v čistém zisku, který by musil býti zdaněn.

A jak to vypadá s vaším cukerním kartelem? Je možno, aby v takovéto době, kdy zemědělec dostává nejvýše ¹/₁₅ za řepu, měli ředitelé cukerní ústředny a cukrovarů 1 mil. až přes 1 mil. Kč platu? Není ve vašich rukou, že byste mohli poměry zlepšit? Je to ve vašich rukou, ale musili byste sáhnouti na své vlastní kapsy, poněvadž v těch správních radách sedí vaši kolegové, které jste tam dosadili, proti kterým byste musili vystoupiti a udělat zákon, že se kontrolují soukromé platy, a podle toho sáhnouti také na jejich kapsy. Ale vy to neuděláte, a proto se také nezbavíte krise. Pamatujte si, že na krisi byl slabý Mussolini, Hitler i Dollfuss, že i těmto zláme krk, a že není daleká doba, kdy i vy budete musiti obrátiti, budete-li míti čas. Krise se nezbavíte, poněvadž technika vám udělala takový škrt přes rozpočet, že každou chvíli máte nový stroj, který vyhazuje desítky a tisíce lidí z práce v různých továrnách a ty přicházejí na krk státu. Nikdo se neptá, kde bude vyhozený spát, jak bude žít. To jsou ukázky kapitalistického zřízení, to je hniloba nejen od hlavy, nýbrž i od paty. Abyste umožnili tento systém, povolujete nejreakčnější zákony.

Stanovisko strany je: Jsme zásadně proti monopolnímu ovládání výkupu a prodeje mléka a mléčných výrobků. Žádáme volný prodej mléka a másla pro drobné zemědělce.

Podporujeme boj drobných mlékařících zemědělců proti diktátu mlékárenských nízkých cen mléka ve spojení s bojem městských dělnických konsumentů mléka, proti monopolnímu diktátu vysokých prodejních cen mléka. (Předsednictví se ujal předseda dr. Soukup.)

Žádáme osvobození drobných mlékařících zemědělců od jejich příspěvků na vyrovnávací mléčné fondy a zavedení příspěvku pro statkáře, velkostatkáře a zbytkaře, žádáme, aby byl tento fond rozdělen mezi ty malé, aby mohli býti živi a nemusili prodávat poslední kravku z chalupy, abyste je nezaháněli do fronty nezaměstnaných.

Pánové, cenové lupičské tažení průmyslových a agrárních mlékáren bude úplně rozřešeno jenom povalením moci kapitalistů, velkostatkářů a revoluční konfiskací bank, průmyslových podniků, konfiskováním velkostatkářské a církevní půdy a jejím bezplatným rozdělením mezi drobné zemědělce sovětskou mocí v Československé republice, vládou dělníků a rolníků.

Pánové, při té příležitosti (Výkřiky sen. Sechtra.) za klub komunistických senátorů činím zde zvláštní prohlášení k volbě presidenta Masaryka:

Všemu pracujícímu lidu Československa! Všem socialistickým dělníkům! V předvečer volby presidenta republiky budou vás volati měšťácké a sociálfašistické strany a organisace do ulic, abyste manifestovali pro Masaryka, jenž bude znovu zvolen presidentem této měšťácké republiky. Ve svém tisku budou vám při této příležitosti vnucovati nejkrásnější mínění o Masarykovi.

Říkáme vám: Nemáte žádných důvodů, abyste...

Předseda (zvoní): Volám pana řečníka k věci. Jeho řeč nesouvisí s předmětem, o němž se jedná.

Sen. Douda (pokračuje): Přátelé, kolikráte se zde dělalo prohlášení jiných stran a mlčeli jste.

Předseda (zvoní): Volám pana řečníka po druhé k věci.

Sen. Douda (pokračuje): Dobrá. Já se tedy podrobuji, ale ani to vám není nic plátno. (Potlesk komunistických senátorů.)

Předseda (zvoní): Debata je tím skončena.

Byl mi podán resoluční návrh sen. Böhra a druhů. Prosím o jeho přečtení.

Tajemník senátu dr. Šafařovič (čte):

Resoluční návrh sen. Böhra a druhů:

Vláda se vybízí, by učinila příslušná opatření, by při stravování vojska, ve školách a na nádražích byla spotřeba mléka zvýšena.

Předseda: Přejí si páni zpravodajové doslovu?

Zpravodaj sen. Stržil: Nikoli.

Zpravodaj sen. Foit: Nikoli.

Předseda: Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

Budeme hlasovati re čtení prvém.

O celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.) Nejsou.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové ve čtení prvém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 1262.

Podle §u 54 jedn. řádu z usnesení předsednictva senátu budeme ještě v této schůzi hlasovati o projednávané osnově také ve čtení druhém.

Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona o vyrovnávacích fondech mléčných (tisk 1269).

Táži se pánů zpravodajů - za výbor národohospodářský sen. Stržila a za výbor rozpočtový sen. Foita - zda navrhují nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Stržil: Nikoli.

Zpravodaj sen. Foit: Nikoli.

Předseda: Není jich.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, přijatou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena také ve čtení druhém podle zprávy výborové, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 1262.

Budeme hlasovati feste o resoluci pp. sen. Böhra a druhů.

Kdo s touto resoluci pp. sen. Böhra a druhů souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce tato byla schválena.

Předsednictvo senátu došel připiš ministerstva vnitra ze dne 11. května 1934, čís. 32.999/1934/7, o povolání náhradníka Endre Csehy za sen. Ivana Lokotu, který byl zbaven mandátu.

Žádám pana zapisovatele sen. Stržila, aby přípis tento přečetl.

Zapisovatel sen. Stržil (čte):

Předsednictvu senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze.

Volební soud nálezem ze dne 28. dubna 1934, čís. 25/34 vyslovil, že člen senátu Nár. shromáždění Ivan Lokota, zvolený z kandidátní listiny č. 1 Komunistické strany Československa (sekce III. Internacionály) ve volebním kraji XII. (Užhorod), pozbývá mandátu. Povolávám podle §u 2 zákona o složení a pravomoci senátu a §u 56 řádu volení do posl. sněmovny na jeho místo za člena senátu Národního shromáždění náhradníka Endre Csehyho, zemědělce v Berehách, a vydávám mu ověřující list, opravňující jej ke vstupu do senátu.

Zároveň vyhlašuji to v Úředním listě republiky Československé.

Za ministra:

Podpis nečitelný.

 

Předseda (zvoní): Do dnešní schůze dostavil se nový člen pan Endre Csehy a vykoná ústavou předepsaný slib do rukou předsedy senátu.

Žádám pana zapisovatele sen. Stržila, aby přečetl příslušnou formuli, a pana sen. Csehyho, aby vykonal do mých rukou slib podáním ruky a slovem "slibuji". (Senátoři povstávají.)

Zapisovatel sen. Stržil (čte):

Slibuji, že budu věren republice Československé a že budu zachovávati zákony a mandát svůj zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Tlumočník Lazar (čte):

Fogadom, hogy hü leszek a Csehszlovák kosztársasághoz és hogy a törvényeket megtartani és mandátumomat legjobb tudásom és lelkiismeretem szerint okom gyakorolni.

Sen. Csehy (podávaje předsedovi ruku): Fogadom. (Senátoři usedají.)

Předseda (zvoní): Projednáme nyní odst. 2 pořadu, jímž je:

2. Zpráva výborů soc.-politického a živn.-obchodního k usnesení posl. sněmovny (tisk 1261) o usnesení senátu Národního shromáždění republiky Československé k vládnímu návrhu zákona, kterým se živnost masérství a pěstění lidského těla prohlašuje za koncesovanou (tisk 1268) [podle §u 35 jedn. řádu].

Zpravodaji jsou: za výbor soc.-politický pan sen. Riedl, za výbor živn.-obchodní pan sen. Koukal.

Uděluji slovo zpravodaji za výbor soc.-politický, panu sen. Riedlovi.

Zpravodaj sen. Riedl: Slavný senáte! Nedávno jsme zde projednávali vládní návrh, kterým se živnost masérství a pěstění lidského těla prohlašuje za koncesovanou. Na návrh soc.-politického výboru senátu přijal senát tento vládní návrh toliko s nepatrnou změnou, a to v §u 5, odst. 2, kde vynechal slovo "zpravidla". Projevil tak nejlépe přání, aby výjimky ze zásady, že koncese má být vykonávána osobně majitelem, byly co nejřidší a byly povolovány toliko v případech nejnezbytněji nutných. Uvádím to proto, aby bylo zřejmo, že soc.-politický výbor bedlivě uvažoval o vládním návrhu zákona.

Posl. sněmovna jednala o tomto usnesení senátu ve schůzi dne 3. května a usnesla se na návrh svého výboru soc.-politického a živn.-obchodního na 3 změnách v usnesení senátu.

Zpráva soc.-politického výboru posl. sněmovny ani zpráva výboru živn.-obchodního neobsahuje ani slova odůvodnění, proč se tyto změny navrhují. Poněvadž změny, jak je přijala posl. sněmovna, jsou ve shodě s intencemi, kterými byl veden soc.-politický výbor senátu při projednávání vládního návrhu, můžeme si je vysvětliti toliko snahou, aby se v zákoně dostalo precisnějšího a jakoukoliv možnost pochybnosti vylučujícího vyjádření tam, kde by snad původní znění mohlo se zdáti nejasným. Při tom třeba zdůrazniti, že soc.-politický výbor senátu měl na mysli všechny případy, které řeší změny usnesené poslaneckou sněmovnou, a byl a je si vědom, že ustanovení, jak je odhlasoval senát, postačila k tomu, aby byly náležitě chráněny. To se týká změny v §u 5 a v 7.

Nebylo jistě v intencích vlády, aby obce a veřejné humánní nebo zdravotní korporace byly vyloučeny z oprávnění ku provozování nyní koncesované živnosti masérské a pěstění lidského těla ve veřejných lázních. Změna, kterou dala posl. sněmovna do §u 5, vyjadřuje jen expressis verbis, že tato možnost trvá i nadále. Implicite jest ovšem obsažena i ve znění odhlasovaném senátem.

Do §u 5 je vložen tento nový, třetí odstavec:

"(3) Koncese může býti udělena pro veřejné lázně též obcím, veřejným humánním neb zdravotním korporacím, jestliže zřídí náměstka, který má průkaz způsobilosti ve smyslu ustanovení § 4."

S touto změnou, precisující právo obcí a veřejných humánních i zdravotních korporací, možno bez výhrady souhlasiti.

§ 7 určuje podmínky a předpoklady pro udělení koncese okresními úřady. Posl. sněmovna vložila do tohoto paragrafu nové ustanovení, kterým má býti zvláště vyznačeno, že koncese může býti udělena i osobě, která nemá vlastní provozovny, která tedy svou živnost chce provozovati v bytě svého zákazníka. Posl. sněmovna přijala § 7 v této nové textaci: "Koncesi uděluje okresní úřad, a to v místech, pro něž je zřízen státní úřad policejní, po dohodě s tímto, hledě k místní potřebě, k místním poměrům, a má-li živnost provozovnu, k její způsobilosti. Dále budiž vždy přihlíženo k možnosti policejního a zdravotního dozoru, jakož i k tomu, není-li obavy, že živnosti zneužito bude k účelům mravnost ohrožujícím nebo k nedovoleným účelům léčebným."

Toto pozměněné ustanovení není proti tendencím zákona a navrhovaná změna mohla by sotva umožniti zneužívání živnosti masérské k nekalým účelům.

Nejvýznačnější je však změna, kterou přijala posl. sněmovna k §u 6, změna, která by snad leckde mohla vyvolati i pochybnosti a obavu, aby se nestala zadními dvířky pro obcházení zákona.

První odstavec tohoto paragrafu pojednává o osobách, oprávněných prováděti masáž, a určuje, že masáž smějí prováděti toliko osoby stejného pohlaví. Posl. sněmovna doplnila tento odstavec touto novou větou:

"Výjimku v mimořádných, ohledu hodných případech může povoliti koncesovaným živnostníkům okresní úřad. Povolení této výjimky může býti kdykoliv bez udání důvodů odňato."

Není snad pochybnosti o tom, že posl. sněmovna chce tímto ustanovením chrániti osoby, které nezávadným způsobem vykonávají skutečnou živnost masérskou bez ohledu na okolnost, jakého pohlaví je jejich zákazník. Jde jistě o osoby, u nichž zneužití živnosti je vyloučeno! Soc.-politický výbor senátu zastával tu stanovisko rigorosní ve snaze, aby zákon dosáhl svého cíle. Nepřipouštěl proto výjimek z tohoto ustanovení. Shora uvedená opatrná textace výjimečného ustanovení, jak je navrhl soc.-politický výbor poslanecké sněmovny a jak je také posl. sněmovna přijala, umožňují i soc.-politickému výboru senátu, aby se k této změně přiklonil. Nebude však od místa, zdůrazniti zde přání, aby takové výjimky byly povolovány skutečně toliko v mimořádných a velmi ohledu hodných případech.

Jest na státní administrativě, aby přísným dohledem a rigorosním použitím trestních sankcí nepřipouštěla a znemožnila v zárodku zneužití tohoto liberálnějšího ustanovení k obcházení zákona. Jmenovitě je třeba uložiti státní správě povinnost, aby okamžitě výjimku odvolala, kdyby i jen zdaleka nastalo nebezpečí, že se tohoto ustanovení zneužívá ke skryté prostituci. (Výkřiky sen. Kindla.)

Soc.-politický výbor senátu v uvážení všech uvedených okolností a zdůrazňuje své zásadní stanovisko, že je třeba postupu co nejostřejšího, aby nebyl účel zákona uveden v niveč, usnesl se ve své včerejší schůzi doporučiti slavnému senátu, aby projevil souhlas se změnami, které na jeho usnesení učinila posl. sněmovna, a přijal zákon tak, jak je otištěn v senátním tisku 1261. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zpravodajem za výbor živn.-obchodní je pan sen. Koukal. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. Koukal: Vážený senáte! Předloha zákona vládou sem podaného byla už jednou předmětem jednání v senátě, jak již bylo řečeno, a byla postoupena posl. sněmovně. Posl. sněmovna učinila některé změny.

Opravy, které provedla posl. sněmovna, spočívají v tom, že rozšiřují § 5 o nový odstavec, kterým se stanoví, že koncese může býti také udělena obcím, veřejným lázním, humánním a zdravot ním korporacím, jestliže splní podmínky, stanovené tímto zákonem. Dále byl rozšířen § 6, odst. 1 o novou větu, týkající se výjimek v mimořádných a ohleduplných případech, a pak byl změněn § 7, který má vlastně jenom novou textaci.

Důvody, proč vláda tento zákon předložila ke schválení Národnímu shromáždění, jsou známé. Masérské salony nevykonávaly své určení, nýbrž sloužily více k vykořisťování masérek, obcházely a znemožňovaly provádění zákona o potírání prostituce a byly provozovány pro docela něco jiného, než pro pěstění lidského těla a živnost masérskou.

Tímto zákonem má se všem těm dosud prováděným neřestem v masérských, salonech čeliti.

Výbor živn.-obchodní projednal ve schůzi, konané dne 14. května t. r., včera, usnesení posl. sněmovny s provedenými změnami, připojil se ke zprávě výboru soc.-politického a doporučuje senátu, aby osnovu zákona schválil v tom znění, jak ji přináší tisk senátu 1261. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Nikdo není k slovu přihlášen. Rozprava odpadá.

Budeme hlasovati ve člení prvém.

O celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou. (Námitek nebylo.)

Námitky nejsou.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové ve čtení prvém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 1261.

Podle §u 54 jedn. řádu z usnesení předsednictva senátu budeme ještě v této schůzi hlasovati o projednávané osnově také ve čtení druhém.

Ad 2. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se živnost masérství a pěstění lidského těla prohlašuje za koncesovanou (tisk 1268).

Táži se pánů zpravodajů - za výbor soc.-politický sen. Riedla, za výbor živn.-obchodní sen. Koukala - zda navrhují nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Riedl: Nemám změn.

Zpravodaj sen. Koukal: Rovněž ne.

Předseda: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí přijatou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena také ve čtení druhém podle zprávy výborové souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 1261.

Projednáme nyní další odstavec pořadu:

3. Zpráva imunitního výboru o žádosti kraj. soudu trest. v Praze ze dne 15. listopadu 1933, č. j. Nt XX. 7/33, za souhlas k stíhání sen. Hajníkové pro přečin podle §u 15, č. 3 a přečin podle §u 18, č. 1 zákona na ochranu republiky (č. t. 9996/33 předs.) (tisk 1249).

Zpravodajem je pan sen. Šimek, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. Šimek: Slavný senáte! Kraj. trest. soud v Praze žádal dne 15. listopadu 1933 za souhlas ke stíhání sen. Hajníkové pro přečin podle §u 15, č. 3 a přečin podle §u 18, č. 1 zákona na ochranu republiky.

Skutková povaha.

Podle oznámení okr. úřadu ve Slaném ze dne 31. srpna 1933 pořádala organizace KSČ. ve Slaném dne 1. srpna 1933 veřejnou schůzi lidu, na které promluvila sen. Hajníková. Mluvila o významu 1. srpna jako mezinárodního dne protiválečného. Podle řečnice postupuje prý v celém světě buržoasie proti dělnické třídě, protože si je vědoma, že se její systém hroutí do propasti. Začalo to prý před fašismem v Itálii, vidíme to nyní v Německu a dochází k tomu i u nás. Proto přišel zmocňovací zákon. Potom uvádí řečnice, že jest u nás podle statistických výkazů 680 tisíc nezaměstnaných, pro které práce není a nebude, poněvadž buržoasie nemůže trpět, aby dělníci žádali práci, kterou se jen hromadí nadbytečné výrobky. Stát však nemá pro nezaměstnané peněz a proto dochází k odbourání podpor v nezaměstnanosti na podkladě zmocňovacího zákona. Stalo se to bez dělnictva, proti němu a dělnictvo musí jednotnou frontou protestovat. Všechny návrhy komunistů, směřující k odstranění bídy nezaměstnaných, byly všemi ostatními stranami zamítány. Dlužné miliardy na daních nelze exekvovat, protože prý nikdo nemůže stojící továrny koupit.

Mluvíc o revisi hranic uvádí, že Japonci již revisi začali, načež porovnává poměry v Rusku a ostatním světě. Zprávy o velikém hladu a bídě v Rusku jsou nepravdivé. V Rusku prý není nezaměstnaných, ruský dělník je spokojený a je při tom ozbrojený, protože je v Rusku klid. U nás prý je všeho dost, dělník však nesmí nosit zbraň. (Protesty a výkřiky souhlasu.) Po té líčí řečnice poměry na Podkarpatské Rusi, kde prý lidé nemají co jíst a kde bydlit. Naše buržoasie má plán, aby se tyto poměry rozšířily do Čech, dělnictvo tomu však brání a odrazí též všechny přípravy k válce, které jsou namířeny proti SSSR. Poměry a osud německého dělnictva jsou výstrahou pro naše dělnictvo. Přejdeme z obrany k útoku. Čsl. dělnictvo musí týti stále na stráži a sledovat, co se proti němu chystá. Zmocňovacím zákonem mají býti okresní úřady i jiné orgány zmocněny, aby vyhlašovaly stanné právo a výjimečný stav, vláda na jeho podkladě nám odnímá ústavou zaručená práva, právo na volný projev, právo shromažďovací, svobodu tisku.

Za řeči sen. Hajníkové projevovalo shromáždění s jejími slovy souhlas takovým způsobem, že bylo nebezpečí ohrožení veřejného klidu a pořádku. Proto bylo shromáždění intervenujícím úředníkem rozpuštěno.

Imunitní výbor navrhuje, aby slavný senát souhlas k trest. stíhání sen. Hajníkové ve smyslu §u 24 úst. listiny nedal.

Důvody: Podle nepřesné zprávy intervenujícího úředníka nelze dojíti k přesvědčení, že sen. Hajníková překročila právo volné kritiky člena zákonodárného sboru. Z toho důvodu nelze také dáti-souhlasu k trest. stíhání jmenované sen. Hajníkové.

Předseda (zvoní): Uděluji slovo paní sen. Hajníkové.

Sen. Hajníková: Vážené shromáždění! Nemám v úmyslu obhajovati samu sebe, ale při této příležitosti, kdy jde ne o moji osobu, nýbrž o to, co bylo mluveno na veřejné schůzi ve Slaném, že tam byla mluvena slova, která denně procházejí všemi možnými tisky, také tiskovinami měšťáckých časopisů, že nebylo tam použito jediného slova, které by brojilo proti republice nebo proti vládě, chci poukázati na to, jaké poměry ve slánském okrese jsou. Není jediného okresu v celé republice, kde by se takovým způsobem postupovalo jato ve Slaném. (Výkřiky komunistických senátorů.) Dovolávám, se p. předsedy senátu, který sám byl svědkem, jak četnictvo a okr. úřad vystupoval ve Slaném proti dělnictvu. Přátelé, tam není povolována schůze ani veřejná, a jestliže se svolá schůze důvěrná podle §u 2 shromažďovacího zákona a všechny formality jsou správně splněny, pan okr. hejtman pošle četníky a bezdůvodně schůzi rozežene. Pan okr. hejtman Svoboda dopouští se porušování zákona. Komisař, který byl přítomen na této schůzi, která byla rozehnána, rozehnal schůzi pro tato moje slova: komunističtí poslanci podávali v parlamentě návrhy, jak naplniti státní pokladnu, která prý zeje prázdnotou a vyjmenovávala jsem jednotlivé naše návrhy... (Výkřiky a smích sen. Sechtra.) Pane kolego, nesmějte se!

Vyjmenovala jsem tedy jednotlivé naše návrhy, až jsem přišla na návrh, v němž komunističtí poslanci řekli: "Vezměte pense starým rakouským generálům. Na tato slova úřadující komisař schůzi rozpustil. (Sen. Sechtr: To budou pěkné řády, až zvítězí komunisté! Ani se nebudeme smetí smát!) Vás bychom hejtmanem neudělali, poněvadž byste dělal právě takové koniny jako dělá hejtman slánský. (Veselost.)

Předseda (zvoní): Volám paní řečnici pro tento výrok k pořádku.

Sen. Hajníková (pokračuje): Já si nemohu, pane předsedo, pomoci. Mám sbírku brožur, které jste vy, pane předsedo, ráčil napsati a které velice často probírám. Tam se dočítám, že dnešní pan předseda senátu také kritisoval poměry ve starém Rakousku, ale nikdo ho nevolal k pořádku, nikdo mu nerozpouštěl schůze, ačkoli mluvil daleko ostřeji, než jsem mluvila já a než mluví řada řečníků.

Ponechávám vašemu volnému uvážení, vydáte-li mne čili nic. Já se kriminálu nebojím, jen ukažte jednou své ledví! Vím, že jste si obrali za úkol udělati nás neviditelnými a neslyšitelnými, ale dělnictvo rozhodne, jak dlouho ještě budete takovéto věci dělati, dělnictvo rozhodne, může-li takový komisař, okr. hejtman, takový byrokrat, jako je ve Slaném, úřadovati takto dále. Jak dlouho to bude dělnictvo ještě trpěti? Děláte různé věci v zájmu veřejného klidu a pořádku, starejte se tedy, aby úředníci, kteří jsou vysíláni na schůze lidu, klid a pořádek zachovávali také a aby dělnictvo nezneklidňovali! (Potlesk komunistických senátorů.)

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno.

Prosím paní a pány senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Budeme hlasovati o návrhu výboru imunitního, aby senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. Hajníkové pro přečin podle §u 15, č. 3 a přečin podle §u 18, č. 1 zák. na ochranu republiky.

Kdo s tímto návrhem výboru imunitního souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního byl schválen a senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. Hajníkové.

Přistoupíme nyní k projednání dalšího odstavce pořadu, jímž je:

4. Volba inkompatibilitního výboru.

Nebude-li námitky, vykonáme volbu z pléna.

Jsou proti tomuto způsobu námitky? (Nebyly.)

Námitky nejsou.

Žádám pana tajemníka senátu, aby přečetl jména kandidátů.

Tajemník senátu dr. Šafařovič (čte):

Kandidátní listina pro volbu inkompatibilitního výboru.

Za člena (prvního náhradníka a druhého náhradníka) jsou navrženi senátoři:

1. sen. dr. inž. Botto (Danko, dr. Bačinský), 2. sen. Kroiher (Stržil, Dresler), 3. sen. Foit (Fr. Novák [rep.], Měchura), 4. sen. dr. Witt (dr. Farkas, Časný), 5. sen. Ant. Novák (Kříž, Pocisk), 6. sen. dr. Veselý (Šťastný, dr. Milota), 7. sen. Pichl (Berkovec, Merta), 8. sen. Nedvěd (Pilz, Douda), 9. sen. Mikulíček (Stejskalová, Mezö), 10. sen. Fr. Novák [lid.], (J. Krejčí, Šachl), 11. sen. Niessner (dr. Holitscher, Reyzl), 12. sen. Volko (Hancko, Janík), 13. sen. Ad. Scholz (Lichtneckert, Ikert), 14. sen. dr. Kapras (Šimek, dr. Řehák), 15. sen. Tichi (dr. Szilassy, Kreibich), 16. sen. Sláma (Pastyřík, Horák), 17. sen. dr. Hilgenreiner (Böhr, Stolberg).

Předseda (zvoní): Budeme hlasovati.

Kdo s navrženými kandidáty souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Jmenovaní jsou zvoleni za členy, případně náhradníky inkompatibilitního výboru.

Tím je pořad dnešní schůze vyřízen.

Dal jsem dodatečně dovolenou na dnešní schůzi sen. Kavanovi.

Podle §u 40 jedn. řádu sděluji, že se předsednictvo senátu usneslo, aby se příští schůze svolala písemně nebo telegraficky s pořadem, jenž bude předsednictvem senátu určen.

Žádný návrh podán nebyl. Končím proto dnešní schůzi.

(Konec schůze v 18 hod. 32 min.)