Přítomni:

Předseda dr Soukup.

Místopředsedové: dr Heller, dr Hruban, Klofáč, Votruba.

Zapisovatelé: Johanis, Stržil.

Celkem přítomno 94 členů podle presenční listiny.

Členové vlády: ministři Bradáč, dr Meissner.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Šafařovič; jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Předseda dr Soukup zahájil schůzi v 9 hodin 47 minut.

Sdělení předsednictva

Dovolené

dal předseda : na dnešní schůzi sen. Donátovi, Doudovi, Koukalovi, dr Kovalikovi, Mezöovi, Stodolovi, Šachlovi, Zimákovi; dodatečně na schůzi dne 19. t. m. sen. Hanckovi.

Předseda konstatoval, že senát je způsobilý se usnášeti, a k jeho návrhu dal senát hlasováním zdravotní dovolené: od 14. do 25. t. m. sen. dr Rehákovi, od 19. do 28. t. m. sen. Volkovi.

Rozdané tisky

Zprávy tisky 1218 a 1219.

Usnesení posl. sněmovny tisk 1220.

Těsnopisecké zprávy o 244. a 246. schůzi senátu N. S. R. Čs.

Zápisy o 249. až 252. schůzi senátu N. S. R. Čs.

Zápis

o 253. schůzi senátu N. S. R. Čs. vyložen byl podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným panem senátorem podány písemné námitky, pokládá se zápis ten za správný a bude vytištěn.

Z předsednictva přikázáno

výborům národohospodářskému a ústavně-právnímu usnesení posl. sněmovny tisk 1220.

K návrhu předsedovu uložena jmenovaným výborům k podání zprávy lhůta 24 hodiny.

 

Předseda (zvoní): Budeme projednávati pořad schůze, a to nejprve odst. 1:

1. Zpráva branného výboru k usnesení posl. sněmovny (tisk 1216) o vládním návrhu zákona, jímž se mění některá ustanovení branného zákona (tisk 1218).

Zpravodajem je pan sen. Sehnal. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Sehnal: Vážený senáte! Ministerstvo nár. obrany po zkušenostech nabytých podalo min. radě návrh, aby se určité paragrafy branného zákona změnily. Návrh tento byl předložen posl. sněmovně, která jej schválila. Změny týkají se hlavně §u 2, odst. 4, §u 9, odst. 2, §u 14, §u 15, §u 16, odst. 1, §u 23, §u 27, odst. 1, §u 45, §u 46, §u 54, odst. 1, §u 55, 57, 58. Vedle toho ve článku II. mění a doplňuje se zákon z r. 1927 v §u 4, odst. 2 a v §u 7, odst. 2.

Hlavní změny navrhují se předně v §u 2, odst. 4, který jednal o důstojnících z povolání, kteří byli přeloženi do výslužby. Podle starého zákona byla doba služební do 60 let, nyní podle nového návrhu má býti doba prodloužena neomezeně, a to z toho důvodu, že v době potřeby nebylo by náhradních velitelů ve vyšších službách.

Vedle toho rotmistři z povolání podle novely mají až do věku 60 roků býti zařazeni do branné povinnosti

§ 9, odst. 2 týká se věcí odvodních, kde podle zákona dosavadního mají býti každoročně všecky tři ročníky volány k odvodu. Navržená novela změňuje toto ustanovení tím způsobem, že možno povolati místo všech tří ročníků po případě také méně, zejména tehdy, když některý ročník je ve své podstatě tak zeslabený, že výsledek odvodů by neodpovídal nákladu.

Další paragraf týká se zařadění. Podle novely zařazují se branci do té které kategorie ode dne nastoupení, i když jim byl povolen odklad.

Branci, kteří byli odvedeni v témže roce po nástupním termínu uvedeném v předcházejícím odstavci, zařadí se do branné moci dnem svého odvedení.

Ti, kteří se přihlásí dobrovolně a budou odvedeni, jsou zařazeni ode dne odvodu.

Branci, jimž bylo povoleno nastoupení předčasné do presenční služby přede dnem jejich pravidelného zařadění do branné moci, budou zařazeni dnem své presentace.

§ 15 jedná o nastoupení do presenční služby a do vojenského výcviku. Až doposud zpravidla nastupovali branci dnem 1. září. Tento termín od 1. září do 1. prosince zůstává i dále, nejde-li o brance, ke kterým třeba přihlížeti při výběru dorostu pro důstojníky v záloze Ti budou povoláni v červenci, v den, který stanoví ministerstvo nár. obrany.

Pokud se týká odkladu nastoupení presenční služby, nastoupí branci do presenční služby v roce, do kterého jim byl odklad povolen, a to v den, který je v tomto roce nástupním termínem pro zbraň, službu nebo kategorii, k níž tito branci patří

Pokud se týká náhradní zálohy, nastupují příslušníci náhradní zálohy do vojenského výcviku toho roku, který následuje po roku odvedení, a to v první polovici dubna, v den, který stanoví ministerstvo nár obrany.

Nový zákon dává možnost. aby ministerstvo nár. obrany mohlo podle potřeby naříditi jiné nástupní termíny, a to buď v roce odvedení, nebo, je-li potřebí, i v roce následujícím.

Oznámení nástupních termínů musí vyhlásiti každoročně ministerstvo nár. obrany ve Sbírce zákonů a nařízení

Další odstavec tohoto paragrafu zabývá se otázkou, kdy má nastoupiti do presenční služby ten, jenž byl trestán na svobodě. Tu je možno, požádá-li o to příslušný vojenský útvar, aby ten, který byl na svobodě trestán, nepřevyšuje-li doba jeho trestu 6 měsíců, byl na přání příslušného vojenského útvaru povolán do služby.

Dobu presenční služby nebo vojenského výcviku zameškanou opožděným nastoupením je třeba nahraditi. Vojenské osoby při delším opoždění mohou býti přidrženi k vykonávání vojenského výcviku podle potřeby třebas i v příštím výcvikovém období.

Osoby. kterým byl povolen odklad presenční služby nebo které z jiné příčiny odůvodněně nenastoupily do této služby v den, kdy byly zařaděny do branné moci, jsou od tohoto dne vojenskými osobami na trvalé dovolené

V §u 16 jedná se jenom o nahrazení 3. věty tím, že je tam vsunuto ťdo nástupního termínu, který platí pro jejich zbraň, službu nebo kategorii v roce.Ť

§ 23 se týká nastoupení v době mobilisace. Za mobilisace není nastoupení do branné služby na překážku, byla-li osoba povolaná do této služby odsouzena k trestu na svobodě, který nepřevyšuje dobu dvou let. Takový trest se proto na dobu činné služby odloží nebo přeruší. požádá-li o to příslušný vojenský útvar.

§ 27 týká se mimořádných poměrů Doposud měly býti povolány do služby 3 ročníky, novela navrhuje zavolání do 5 ročníků.

§ 45 se týká nedovolených skutků, když se dopouštějí osoby některé ve prospěch svůj nebo jiných osob různých pletich, které mají za účel. aby se někdo vyhnul službě před nepřítelem. Tento paragraf dosavadní přečin kvalifikuje jako zločin a u stanovuje žalář až do 5 roků

§ 46 týká se podobných věcí Běží o službu před nepřítelem.Když někdo se sám poškodí na svém zdraví tak, aby se tím vyhnul na nějaký čas službě před nepřítelem, klasifikuje se to jako zločin a trestá se to podle novely žalářem až do 5 let.

§ 54, odst 1 se doplňuje slovy ťu zločinů 5 letŤ. Týká se to doby válečné.

§§y 55, 57 a 58 dotýkají se zase věcí trestných. Zde jsou celkem jenom nepatrné změny, týkající se někde jen stylisace.

Čl. II. týká se změny zákona č. 53/1927 Sb. z. a n. Změna se dotýká §u 4 odst. 2. Věc tato je, řekl bych, nejdůležitější pro naše široké vrstvy obyvatelstva, ježto se to týče náhradní zálohy. Doposavad ten, kdo chtěl býti zařazen do náhradní zálohy, musil podávati svou žádost již před dnem odvodu. To bylo velmi ztíženo, poněvadž celá řada lidí jednak si nevzpomněla včas, a dále branci třebas v přesvědčení, že nebudou odvedeni nechtěli se pouštěti do vydání peněžních, která s tím byla spojena, v důsledku čehož se stávalo, že řada lidí, kteří by byli měli nárok na to aby byli přeřazeni do náhradní zálohy, toto dobrodiní zákona promeškala. Podle tohoto odstavce §u 4 mění se to tím způsobem, že může branec u odvodní komise v době, kdy již bude odveden, prohlásiti před komisí, že uplatňuje nárok na zařazení do náhradní zálohy a po tom ohlášení musí nejdéle do 15 dnů po odvedení podati u okresního úřadu toho obvodu, v němž byl odveden, žádost o toto zařazení do náhradní zálohy. V tomtéž článku §u 7, odst. 2 se připojuje věta: Zařízení živnosti nebo obchodu teprve po odvodu není důvodem pro zařadění do náhradní zálohy, poněvadž se doposud velmi často stávalo, že branci, kteří byli odvedeni, teprve po odvodu si zařídili samostatné podnikání. v důsledku čehož žádali o přeložen í do náhradní zálohy, a tu se zase stávalo velmi často, že komise, které jsou při okresních úřadech zřízeny, skutečně v takových případech navrhovaly, aby bylo vyhověno. Poněvadž je na bíle dni že se to stávalo zpravidla jedině proto, aby se dotčení branci vyhnuli trvale službě u vojska, znemožňuje tedy tento návrh zákona, aby v takovýchto případech měl někdo právo býti zařazeni do náhradní zálohy.

To jsou nejdůležitější změny tohoto dřívějšího zákona. Branný výbor pojednal ve své schůzi dne 22. února 1934 o změnách a doplňcích branného zákona vládou navržených a poslaneckou sněmovnou přijatých a uznal tyto změny a doplňky za odůvodněné To platí zejména též o ustanovení o nových nástupních termínech, o branné povinnosti důstojníků z povolání přeložených do výslužby, o změnách ustanovení zákona o náhradní záloze, o změně §u 27 branného zákona, o změně některých ustanovení trestních a o možnosti, aby v některých letech nebyly k odvodu povolávány všechny tři odvodní ročníky tam, kde se toho ukáže potřeba z důvodů uvedených ve vládní důvodové zprávě; podle oznámení ministerstva národní obrany vyskytuje se tento případ již v roce letošním, kdy budou povolány k odvodu pouze dva starší odvodní i.očníky, kdežto nejmladší odvodní ročník bude letos osvobozen od povinnosti dostaviti se k odvodu.

Branný výbor souhlasí s návrhem zákona jak byl přijat posl. sněmovnou a navrhuje slavnému senátu aby usnesení posl. sněmovny schválil ve znění sen. tisku 1216

Vedle toho navrhuje aby byla schválena v tisku t 218 otištěná resoluce. která se dotýká otázky započítání vojenské služby do služební doby v jakékoli službě státní i veřejné, a to do postupu. pořadí i pense.

Navrhuji jménem výboru branného, aby vážený senát schválil předlohu tak. jak byla usnesena posl sněmovnou a jak je otištěna v předloženém tisku. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. Rozprava odpadá

Budeme hlasovati ve čtení prvém.

Senát je způsobilý se usnášeti

O celé osnově zákona, jeho nadpisu nadpisech v jednotlivých paragrafech a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou.

Jsou námitky? (Nebyly.)

Není jich.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, nadpisem zákona, nadpisy v jednotlivých paragrafech a úvodní jeho formulí podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisy a úvodní formulí byla schválena ve čtení prvém podle zprávy výborové tisk 1218, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 1216.

Podle §u 54 jedn. řádu z usnesení předsednictva senátu budeme ještě v této schůzi hlasovati o projednávané osnově také ve čtení druhém.

Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona, jímž se mění některá ustanovení branného zákona (tisk 1218).

Táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Sehnal: Nikoli.

Předseda: Kdo souhlasí s osnovou zákona, nadpisy v jednotlivých paragrafech, nadpisem zákona a úvodní jeho formulí, přijatou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisy a úvodní formulí byla schválena také ve čtení druhém, podle zprávy výborové tisk 121 8, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 1216.

Kdo souhlasí s resolucí otištěnou ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce tato se přijímá. (Výkřiky sen. Kindla.)

Přistoupíme k projednávání odst. 2 pořadu:

2. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového k usnesení posl.sněmovny (tisk 1217) o vládním návrhu zákona, kterým se prodlužují a doplňují zákony týkající se bytové péče (tisk 1219).

Zpravodaji jsou: za výbor soc. politický sen. Johanis, za výbor rozpočtový sen. Plamínková.

Dávám slovo zpravodaji za výbor soc.politický, panu sen. Johanisovi.

Zpravodaj sen. Johanis: Dámy a pánové! Podle zprávy soc.-politického a rozpočtového výboru (tisk 1219) máme schváliti usnesení posl. sněmovny, jímž se prodlužují bytové zákony. Je však potřebí tuto zprávu několika slovy doprovoditi.

Je nesporné, že ochrana nájemníků, jak ji znají dosud platné zákony, je kusem vázaného hospodaření, které bylo po převratu zavedeno nejen v republice Československé, nýbrž i v jiných státech. Toto vyšší opatření, které bylo uděláno v zájmu veřejném, zejména u bytů menších, které mělo chrániti člověka majícího určité přístřeší, je kritisováno s mnoha hledisek, a zejména ve sněmovně poslanecké a také v soc.-politickém výboru senátu bylo vytýkáno, že ochrana nájemníků znehodnocuje domovní majetek, že zejména domovní majetek je jediný, který má ještě přinésti oběť vázanému hospodaření. Já bych však také zde jako v soc.-politickém výboru řekl - jako polemiku na vývody, které byly v této věci pronášeny s některých pravicových stran v posl. sněmovně - že domovní majetek. ať už věci kritisujeme jakkoli, má přece jen hodnotu, protože neklesl na ceně. Musíme si býti vědomi, že majitelé domovních objektů, kteří jich nabyli před válkou - poněvadž o jiné domy nejde - jsou ve výhodě tím, že jejich peníz vložený do majetku domovního stoupl válečnými a poválečnými poměry v ceně a není odbourán. Tvrdím, že stěžovatelé do obětí činitelů t. zv. domovního majetku nečiní správně, když neuvažují, že žijeme stále v mimořádných poměrech a že s touto okolností musí také státní správa počítati.

Jinak osnova zákona prolamuje zásadně ochranu, když vylučuje 1. lednem 1935 z ochrany nájemníků třípokojové byty, případně za určitých okolností nájemníky s důchodem 24.000 Kč nebo 36.000 Kč. Musíme si být i vědom i, že se těm, kteří si stále stěžují na oběti, které přináší domovní majetek, vychází částečně vstříc. Do jisté míry je to všeobecné prolomen í ochrany, poněvadž ve třípokojových by tech bydlí často - zejména ve velkých městech - lidé chudí, staré vdovy, pensistky, které dosti často mají byt na základě nájemního poměru před válkou nebo za války, takže tento byt jim dosud do jisté míry ulehčoval živobytí. Je potřebí říci, že po této stránce uvolnění ochrany nájemníků dotýká se značným způsobem i lidí dost i potřebných.

Při debatě, zejména ve výboru soc.politickém, bylo hodně voláno po vydání regresu. Já tuto otázku spojuji s oddílem osnovy, který navrhuje další podporu stavebního ruchu státní správou Zákon z 10. dubna 1930 o stavebním ruchu doplňuje se potud, že částka 1.100 mil. Kč, určená na přejímání státních záruk, se zvyšuje touto projednávanou osnovou o 300 mil. Kč a dále že částka 10 mil. Kč, určená na udílení státních příspěvků k hypotékám, se zvyšuje o 5 mil. Kč, ale že obou těchto částek lze napříště užíti jen na podporu staveb s menšími byty v obcích, ve kterých je prokazatelný nedostatek takových bytů.

Již ve výboru jsem řekl, že je nutno vítati toto ustanovení projektovaného zákona, protože se necekalo, že bude moci státní správa býti přitahována k tomuto podporování. Oceňuji obnoveni podpory stavebního ruchu s dvojího hlediska, s hlediska opatření bytů a s hlediska zaměstnanosti Může-li býti státní správa ještě nucena takovou oběť přinésti, musíme ji ceniti nejdříve s hlediska rozmnožení bytů, protože určitě víme, že nynější osnova zákona, resp. projednávaný zákon, který má platnost ještě 22 měsíce, máme-li na mysli dobu od 1. března 1934 do konce prosince 1935, vynutí si snahu po ještě větším uvolnění ochrany, než je tomu nyní.

Je proto nutno počítati s tím - chceme-li, aby lidé malí, zejména dělníci a úředníci, měli příště možnost najmouti si malý byt za obstojnou cenu - že se musí dělati taková opatření, aby malé byty byly rozmnožovány. To platí zejména pro velká průmyslová města a pro průmyslové obvody, třebas mimo velká města, kde je pořád malých bytů, jak je dokázáno, nedostatek, zejména takových bytů, které by byly dostupné cenou nájemného za pokoj a kuchyň nejvýše 2.500 Kč, ať je to ve velkých nebo ve středních městech. Dnes nejnižší cena, která se platí za pokoj a kuchyň v Praze a Brně, 3.000 až 3.500 Kč, je veliká, uváží-li se, že příjem lidí mladých, kteří se žení, ať už je to dělník, zřízenec nebo úředník, je poměrně nepatrný. Mzdy, které se pohybují mezi 600 Kč až 1000 Kč měsíčně, jsou přece dostatečným odůvodněním, že nemůžeme chtíti, aby dělník, úředník a zřízenec platil vyšší činži než 2.500 Kč, zejména při nynějších poměrech valutárních. Chceme-li však dojíti k tomu - mám na mysli poměry v největších městech - aby nájemné nepřevyšovalo 2.500 Kč ve velkých a průmyslových městech - na to pořád kladu velkou váhu - musíme si býti vědomi, že se tyto byty musejí rozšiřovati A tomu osnova vychází vstříc, když říká, že státní správa chce na podporu stavebního ruchu u bytů nejmenších - za nejmenší byt se pořád pokládá pokoj s kuchyní - věnovati částku až do výše 300 mil. Kč.

S hlediska čelení nezaměstnanosti stavba každého objektu, ať je to objekt bytový, hospodářský nebo provozní, má dnes mimořádnou cenu a těch 300 mil. Kč příspěvku státní správy nezůstane jenom 300 mil. Kč, nýbrž stavebník, ať jednotlivec, družstvo - či obec, musí si k tomu opatřiti další prostředky, takže zde dostaneme velké částky kapitálové k oživení stavebního ruchu, kteréžto oživení potřebujeme zejména ve stavebních živnostech. Ať ta stavební činnost počne v lomech, v cihelnách na stavbě nebo u práce řemeslnické, všude musíme toto opatření vítati.

Řekl jsem, že při debatě o prodloužení zákona o ochraně nájemníků bylo hodně voláno po vydání regresu u těch, kteří mají vysoké podpory od státní správy. Třeba říci, že ministr dr Meissner nejenom v soc.-politickém výboru sněmovny, nýbrž i ve výboru senátu - tuto otázku vnesl do rozpravy kol. Janík - prohlásil, že se ministerstvo soc. péče otázkou regresu vážně zaměstnává, a můžeme říci, že po debatě, která byla v senátě i ve sněmovně, nedá na sebe řešení problému dlouho čekati. Mohu jenom jménem výboru, se zřetelem k obsahu debaty, doporučiti, aby se státní správa otázkou vydání regresu zabývala rychlejším tempem než dosud, aby ti, kteří dostali tolik výhod, zejména lidé majetní, vrácením určité části se odvděčili státní správě, aby stát v nynější těžké situaci dostal určitou náhradu. Připomínám, když voláme po regresu, že se to jistě nebude týkati privilegovaných stavebníků, jako jsou družstva, obce, které mají byty o pokoji s kuchyní; musíme přece jenom trvati na tom, aby se regres těchto privilegovaných stavebníků, kteří mají zcela jiný úkol ve stavebním podnikání, netýkal.

Prodlužujeme-li zákon o ochraně nájemníků a bude-li se týkati do konce r. 1934 ještě všech bytů a od 1. ledna 1935 bytů dvoupokojových a menších za určitých okolností, musíme, když státní správa chce podporou stavebního ruchu rozmnožiti byty, abychom v příštích letech mohli snad odbourati ochranu nájemníků úplně, zejména volati po tom, aby opatření ve věci stavebních hmot, které se tolik slibovalo, bylo konečně uskutečněno. Ukazuji, dámy a pánové, pořád na to, že nájemné v příštích domech, i podporovaných, může býti levnější nejen proto, že stavebník, ať již jednotlivec, družstvo či obec, dostanou podporu - ta může býti zase jenom v částce 1%, nejvýše 1 ¹/₂% - nýbrž i proto, že ceny stavebních hmot poklesnou. Vidíme-li, že hod nota práce klesla, musíme také žádati, aby státní správa sáhla u stavebních hmot a pozemků k energičtějšímu opatření než dosud, a to zejména tím, když činnost a kalkulace kartelů. o nichž jsme udělali zákon. bude konečně podrobena náležité úvaze a když se tu rychle u činí rozhodnutí.

Musíme vítati zprávu, kterou dnes registrují noviny, že státní správa chce proti zdražování zahájiti energické kroky. Tato otázka souvisí trochu s příštím stavebním podnikáním, ale je také důkazem, že slibované zachováni cen zboží po odhodnocení koruny je v nebezpečí. Jestliže státní správa připravuje nařízení, jehož úkolem je stíhati každého, kdo bude předražovati, je třeba si všimnouti, že už asi před 3/4 roku jsme udělali zákon, který měl za úkol chrániti obyvatelstvo před drahotou určitého zboží, zejména tam, kde oceňují zboží jednotlivá sdružení a kartely.

Dodnes ještě ani v jediném případě není činnost protikartelových komisí viditelná. Pánové, upozorňuji v této věci zejména na cenu uhlí. Není možno, aby cena uhlí - zejména se zřetelem k tomu, co jsme slyšeli po katastrofě osecké zvláště u kostkového uhlí a uhlí, které se dobývá na severu Čech, byla v té výši jako je dnes. Učinil jsem v té věci oznámení ministerstvu vnitra a soc. péče, aby kartelová komise znovu zkoumala ceny a aby byla provedena nová kalkulace, zejména u uhlí kostkového, poněvadž ujednání mezi vládou a kartelem v Praze ve věci slevy cen uhlí, t. zv. ořechu, je opatření nedostatečné, které selhalo. To platí zvláště také pro domácnosti, pro cihelny a jiný průmysl. Uhlí je další prvotina, která může způsobiti u stavebních hmot určitou úlevu. (Výkřiky sen. Mikulíčka.)

Nebudu se zabývati otázkou ceny cementu, dříví a jiných věcí tam, kde zejména kartely mají na to vliv - řekl jsem to už při jiných debatách - ale je nutno, aby nařízení, které je dnes v denním tisku ohlášeno, bylo použito v jednotlivých okresech ke zkoumání cen stavebních hmot. Jen tak dostaneme se za podpory vlády, která částkou 300 mil. Kč přispěje na stavební ruch, k oživení stavebního ruchu a k menším stavebním nákladům, aby bylo dosaženo té kýžené číslice, že byt o pokoji a kuchyni ve velkých městech nebude státi více než přibližně 2.500 Kč

Ale když již mluvím o kartelové komisi, chtěl bych říci: jakmile nařízení o stíhání zdražovatelů vstoupí v platnost, mělo by ministerstvo vnitra nejdříve učiniti pražskému magistrátu oznámení na kartel cukerní. Konstatuji s této tribuny po třetí, že ve věci zlevnění cukru se slibovala opatření již před rokem. Do dneška cena cukru není zlevněna! A zdůrazňuji, že majitelé cukrovarů dali ministerstvu obchodu tolik obtížného materiálu, tolik zbytečných čísel, že hromady spisů leží u referentů ministerstva obchodu, kteří mají prozkoumat, zda námitky kartelu cukrovarnického jsou správné nebo ne. Snad také tady bychom se mohli dožadovati rychlejšího postupu, když už mluvíme o zlevňování a když to spojujeme s činností kartelové komise, aby ministerstvo vnitra, jakmile vláda vydá dnes ohlašované nařízení, pražskému magistrátu jako politickému úřadu, v jehož sídle je především kartel cukrovarnický, nařídilo, aby se zde učinilo opatření. (Sen. Mikulíček: A co bude s volebním fondem od cukrovarníků?)

Jinak v závěru chci říci toto: Ať už se osnova kritisuje s hlediska ochrany nájemníků jakkoliv, i když osnova prolamuje zásadu ochrany nájemníků uvolněním bytů 3pokojových a za některých okolností i bytů menších, zejména 2pokojových, musíme přece jen vítati, že se státní správa tímto projektovaným zákonem ujímá ochrany malého člověka na další 2 roky. Kromě toho musíme vítati zejména to, že t. zv. lex Meissner se prodlužuje stejně na 22 měsíců v platnosti jako byl dosud, aby, když už by k výpovědi došlo a nastaly mimořádné poměry, exekuce o vystěhování provedena býti nemohla.

Konečně se zmiňuji o 2 resolucích, které soc.-politický výbor schválil. Prvá resoluce týká se vyměřování základů daně činžovní, aby příslušná ustanovení měla platnost také pro r. 1935. Druhá resoluce zejména žádá, aby vláda učinila zákonné opatření ve věci stavebních řádů pro velká města, která by byla oprávněna odepříti parcelační a stavební povolení v místech, která nemají nezbytných zařízení komunikačních, kanalisačních a vodovodních, jakož i v místech neparcelovaných, neregulovaných, přístupných pouze po provisorních cestách

Tato resoluce má sice dnes zatím ráz, řekl bych, manifestační, ale oba výbory, zejména výbor soc.-politický, chtějí jí docíliti, aby ve stavebnictví velkých měst se stala změna, aby každý svou chalupu a svůj dům nestavěl bez předchozích opatření, zejména tam, kde by obec zvláštními přívody, kanalisací atd. byla zatížena. A ač je to věc čistě odborná, týkající se velkých měst, učiní vláda v této věci, splní-li usnesení senátu, velká opatření ochranná, zejména ve smyslu zdravotnickém.

Doporučuji osnovu jménem výboru ke schválení s prosbou, aby zejména závazky, pokud je zákon ukládá a pokud resoluce žádají určitá opatření, vláda včas provedla. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Zpravodajem za výbor rozpočtový je pí sen. Plamínková. Dávám jí slovo.

Zpravodaj sen. Plamínková: Slavný senáte! K řeči kol. Johanise připojuji několik slov. Kol. Johanis se také dotkl otázky, která rozpočtový výbor zvlášť zajímala, totiž že se zvyšuje částka 1.100 mil. Kč, určená pro přejímání státních záruk, o 300 mil., a dále částka 10 mil., určená na státní příspěvek k hypotékám, na 15 mil. Kč. Novum je, že těchto částek lze napříště užíti pro podporu všech staveb domů s menšími byty, tedy i soukromníků a stavebních družstev, ale s podmínkou, že jde o stavby v obcích, ve kterých je prokazatelný nedostatek těchto bytů. Rozšiřuje se tedy právo, aby se podporovaly také stavby soukromníků a stavebních družstev. To vychází odtud, že v ministerstvu soc. péče je velká řada žádostí právě od těchto stavebníků a že se předpokládá, že obce nebo veřejnoprávní korporace v této situaci těžko budou moci v dnešní své finanční situaci využiti částek zákonem povolených. Zvláště v rozpočtovém výboru se debatovalo o tom, zda do článku I., § 2 čís. 13 návrhu zákona neměl býti pojat ještě rok 1935. Poněvadž se vypisuje daň až v r. 1936, je nutno, aby v r. 1936, kdy se bude vypisovat daň za r. 1935, byla vypisována daň podle zákona, který bude platiti v r. 1936. Jen bychom si přáli - a to dodávám dnes ke zprávě výborové - aby skutečně zákonné opatření, které bude následovati po tomto zákoně, tedy pro r. 1936. pamatovalo na tuto věc, aby majitelé domů nebyli postiženi tím, že by nedostali úlevy daňové v r. 1935.

Zdůraznila bych ještě ráda, jak se mění principy, po kterých šlo odbourávání ochrany nájemníků. Je zde zase kombinace dvou principů, jak zde bylo zaujato stanovisko v r. 1930, totiž že se přihlíží na prvním místě k povaze místností a na druhém místě k hospodářské síle nájemníka; tak máme uvolnění bytů podle velikosti, 3pokojových od 1. ledna 1935 a středních provozoven od 1. dubna 1935, a dále podle hospodářské síly nájemníka. A tu bych ráda zdůraznila, že nebylo pamatováno na jednu velmi vážnou věc. Ochrana nájemníků bude zrušena i při nejmenším bytě. má-li nájemník příjem 24.000 Kč a není povinen po zákonu někoho vydržovati. Zdá se to býti spravedlivé, jeden člověk může platiti 2.000 Kč. Ale poněvadž jsou ještě jiné zákony než právní, které ukládají starati se o někoho, totiž zákony mravní, tedy ke všem těm lidem, kteří po zákonu nemají nároku, aby byli vydržováni. se nebude přihlížeti. To znamená, že nebude se přihlížeti k pěstounům, k sourozencům nebo k družce. V okamžiku, kdy rodina je zatížena, že se musí starati o tyto osoby, nebude se k nim přihlížeti a stejně ochrana nájemníků zmizí. Myslím, že tato věc nebyla domyšlena. Mělo se zdůrazniti, že i pro tyto případy je nutno, aby se počítalo s osobami, které jsou v bytě nájemníka a jsou na něm zcela závislé

Jiná věc je, zda vůbec tento náš systém, odbourávání ochrany nájemníků, v této době je psychologicky správný. Zákon byl připravován v době deflační a také se deflace provedla, mzdy a platy se snižovaly, a psychologicky není právě nejšťastnější, že přicházíme s tímto zákonem, který sice znamená odbourání ochrany až od 1. ledna, případně 1. dubna 1935, ale působí psychologicky dnes Jsme si dobře vědomi, že právě socialistické strany daly k tomu svůj souhlas jen s podmínkou, prodlouží-li se ochrana o 2 roky. Velmi správně, aby se mohlo využíti dvou stavebních period v klidu pro stavbu, aby lidé věděli, co bude Psychologicky dnes bude tento zákon působiti, neboť přicházíme se zákonem, který znamená velké prolomení ochrany nájemníků v době, kdy se opustila myšlenka deflace a kdy se jistě budeme musiti velmi starati, aby nestouply náklady životní a kdy naprosto jest již pomalu mrtva myšlenka, která se slíbila při odbourání platů státních a veřejných zaměstnanců, totiž že se budou snižovati ceny životních potřeb

Dále bych ráda zdůraznila, co z debaty v rozpočtovém výboru bylo patrno, že nemáme vůbec statistik, které by ukazovaly, jak to s byty je, jsou-li volné byty, či nejsou-li volné byty. (Sen. Modráček: Jdi se podívati do předměstí!) A tak ty dvě strany, které proti sobě stojí, jedna tvrdí ano, druhá tvrdí ne. Dokonce jsme vyslechli velmi zajímavý případ, že soudy se opírají o to, že v novinách jsou byty nabízeny a tedy že je bytů dostatek.

Z toho plyne požadavek rozpočtového výboru, aby do konce účinnosti tohoto zákona byly opatřeny statistiky, které by byly podkladem pro vážnou úvahu, jak bytová otázka stojí a dále pro řešení této otázky koncem r. 1935

Dnes se pohybujeme skutečně jenom v samých číslech domovních. neboť to, co o tom.víme, není nijak průkazné.

Rozpočtový výbor právě vzhledem k tomu, že se všude šetří, že stát, okresy, obce nemají peněz, při poslední novele v prosinci 1933 upozornil, že by bylo záhodno, aby se zrušilo ustanovení, které r. 1930 bylo vloženo do novely o ochraně nájemníků, že stát, okresy a obce jsou povinny platiti 340% přirážky na činži, jestliže jsou nájemníky.

Prosím, ačkoli se šetří na všem možném, zde se vůbec nešetřilo a tento paragraf zůstal teď na dva roky zase v novele, totiž nebyl zrušen a platí tedy dále.

Při jednání o rozpočtu ministerstva školství jsem dokazovala, že ačkoli školská správa od r. 1928 nestavěla nových škol, přeložila z nájemních místností své věci do místností státních, že se zvýšil náklad na nájemné z 8 mil. Kč na 19 mil. Kč. To je, prosím, při jediném ministerstvu! Představme si, jak je to v rozpočtu státním vůbec! Tento moment jest jistě neodůvodněný, neboť jde hlavně o veliké komplexy bytové, kde ministerstvo bylo v nájmu, na př. státní pozemkový úřad v Křižovnickém klášteře atd. atd. Zde nejde většinou o ochranu malého člověka, ale 340% zvýšeného nájmu musejí platiti stát, po případě obce nebo okresy.

Ještě jednu poznámku mám z rozpočtového výboru. Upozornili jsme tam na nehospodárnost, je to otázka finanční a parlament má se starati o obce, o města, o jejich finance, zvláště proto, že do nich velmi ostře zasáhl zákonem čís. 77. Proto jsme upozornili v rozpočtovém výboru, že je potřebí, aby veliká města byla chráněna, aby, jak kol. Johanis zde řekl, nemohl si každý stavěti dům kde chce, kde nejsou potřebná zařízení. K tomuto momentu se zase nepřihlédlo a proto anarchie na stavbách má trvati dále.

Proto oba výbory, jak soc.-politický, tak rozpočtový, přijaly resoluci a doufejme, že tomu, kdo klepe, bude otevřeno a že tedy tato věc bude také upravena vládou, že k této resoluci bude přihlédnuto.

Podíváme-li se na zákon v celku, musíme viděti, že zde není přihlíženo k těm, kdo dnes hospodářským chaosem trpí více, že se naopak přihlíží k těm, kdo trpí méně, jak velmi správně řekl kol. Johanis, protože byl zhodnocen majetek domovní. Víme, co získají malí lidé, že je to velmi málo proti tomu, co se zde přiznává domovnímu majetku.

Proto končím svoji zprávu s tím: ačkoli mnozí členové rozpočtového výboru vyslovili nespokojenost s usnesením posl. sněmovny, které zejména v dnešní těžké době považují za těžký zásah do hospodářských poměrů nájemníků, rozhodli se doporučiti slavnému senátu, aby schválil beze změny vládní návrh zákona tak, jak byl schválen posl. sněmovnou a uveden v tisku 1217. (Souhlas.)