Předseda (zvoní): Upozorňuji pana řečníka, že jeho řečnická lhůta již uplynula.

Sen. Mikulíček (pokračuje): Hned jsem hotov. Nebudu si brát po druhé slovo, ačkoli k tomu podle jednacího řádu mám právo.

ť.... ale zakazují schůze, svolané za účelem demonstrace skutečné solidarity, rozhánějí policajty solidární demonstrace dělníků, konference atd., konfiskují všechny zprávy o projevech revoluční solidarity čsl. dělnictva s rakouským proletariátem. Říkají, že přejí rakouským dělníkům vítězství, ale u nás konfiskují hesla, která vydává komunistická strana Rakouska, hesla svržení kapitalistického panství a zřízení sovětského Rakouska, tedy hesla, která jedině ukazují rakouskému proletariátu cestu k vítězství. Nadávají na Dollfusse, že potlačuje a potlačoval dělnické svobody a politická práva dělníků, ale sami zakazují komunistický tisk, rozpouštějí revoluční proletářské organisace, zatýkají a vězní stovky proletářů během svého 15letého panství, prolili sami už krev velmi mnoha dělníků a rolníků, chystají zákaz komunistické strany Československa atd.Ť

Takovými šarlatány, takovými jezuity k obhájení demokracie jste vy, pánové, v řadách německé i české soc. demokracie.

Pokud určitou část dělníků ovládáte, potud vás nechává buržoasie ve spoluúčasti ve vládě, na vládních korytech. Až dělnictvo - a jiná cesta mu nezbývá, než obrátiti se k vám zády - za vámi nepůjde, buržoasie vás vykopne a odmění jako v Rakousku a Německu. (Potlesk komunistických senátorů.)

Předseda (zvoní): Za všecky urážlivé výroky v této řeči pronesené volám pana řečníka k pořádku.

Dále si slovo vyžádal pan sen. Filipínský. Uděluji mu je. (Hluk - Výkřiky.)

Sen. Filipínský: Předně prohlašuji, že se nebudeme nikoho ptáti, máme-li či nemáme-li právo... (Hluk. - Výkřiky.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid, aby každý mohl slyšeti a mluviti v této síni.

Sen. Filipínský (pokračuje):.. protestovati proti zvěrstvům, která se provádějí nyní v Rakouské republice, Toto právo musí nám býti ponecháno. Události, které se v poslední době odehrávaly, jsou takového druhu, že vzbuzují rozruch a roztrpčení v celém světě. Přes řadu výstrah ze zahraničí pokračuje se v Rakouské republice v barbarství a ve vraždění dále. Proto nemůžeme k tomu nadále mlčeti.

Bylo mně uloženo, abych jménem obou sociálně demokratických klubů senátorů, československého a německého, tlumočil v senátě Národního shromáždění republiky Československé toto prohlášení (čte):

ťS hrůzou čteme a slyšíme, že v republice Rakouské se stavějí šibenice a že se tam popravuje. K prvým dvěma popravám přistoupily včera tři popravy další. Výminečné soudy stanného práva jsou v permanenci, nové rozsudky smrti se vynášejí denně a každou minutu neb hodinu mají býti prováděny popravy nové. Šibenice a kat se mají státi symbolem justice mladé republiky Rakouské, pro jejíž samostatnost a lepší budoucnost jsme vždy chtěli přinésti všechny možné oběti. (Výkřiky.)

Předseda (zvoní): Nechte mluviti řečníka.

Sen. Filipínský (pokračuje): Vedle hromad tisíců zavražděných mužů, žen a dětí mají býti položeny nové hromady mrtvol pod šibenicemi stanného práva. Všech nás se zmocňuje hrůza. Našimi dušemi lomcuje nezměrná bolest a v našich srdcích se bouří všechna spravedlivost a lidskost. Strašná občanská válka a popravy tyto nejsou dnes jenom vnitřní věcí spolkového státu rakouského, nýbrž jsou věcí svědomí a práva všeho kulturního a civilisovaného světa. Soc.-demokratičtí dělníci v republice Rakouské nebyli žádnými zločinci, žádnými vrahy, žádnými bandity. Stokráte byli odhodláni k jednání o rozumnou a spravedlivou dohodu. Po každé byli jenom s výsměchem a brutálně odmítnuti. A když byli vyprovokováni k obraně, celý svět viděl a vidí, že byli bojovníky za nejvyšší společné mravní ideály všeho lidstva, že se pozvedli na obranu svobody a samostatnosti mladé republiky Rakouské, na obranu její ústavy a její demokracie a na obranu míru mezi národy, tedy na obran u všech těch velikých statků kulturních a mravních, na nichž je vybudována také Společnost národů Bránili se po celé dny a noci o hladu a žízni a po celou tuto dobu nebyl v celé Vídni a v celém Rakousku vypleněn jediný krám s potravinami, nebylo spácháno jediné násilí proti majetku. Tito bojovníci a hrdinové budou na věky žíti v dějinách, a přijde doba, jež jim bude stavěti pomníky. Proto v hodině nejvážnější cítíme povinnost mluviti a varovati, aby v poslední chvíli bylo zastaveno strašné barbarství šibenic a poprav, aby se bez dalšího krveprolévání hledaly cesty k nové úpravě poměrů, jejichž trvání burcuje svědomí všeho spravedlivého lidstva a může vésti k důsledkům nedozírným (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dále má slovo pan místopředseda senátu Donát.

Sen Donát: Slavný senáte!

Jménem klubů senátorů strany republikánské, československé soc.-demokratické strany dělnické, československé strany nár. socialistické, československé strany lidové, německé soc.-demokratické strany dělnické a svazu německých zemědělců podávám toto prohlášení (čte):

Hospodářská situace na světovém trhu vyvíjí se již po velmi dlouhou dobu ve znamení hospodářského tlaku těch států, které přizpůsobily hodnotu a kurs své měny skutečným hospodářským poměrům ve své zemi.

Vývoz našich zemědělských a průmyslových výrobků trpěl v posledních letech stále víc a více různými opatřeními, jimiž se jednotlivé státy dovozem uzavíraly. Nejvíce však byl postižen měnovými zásahy, které provedly velké státy, ovládající světový trh, a to zejména Anglie se sáty severskými, s nimiž jest v užší hospodářské spojitosti, Spojené státy severoamerické a Japonsko, tedy státy, které representují téměř pět šestin světového obchodu.

Zásahy těmito byla snížena hodnota měn států vedoucích na světovém trhu v době, kdy měna naše opírající se o zlato, neklesala a tím byl vyvolán značný rozdíl, který způsobil, ze ceny našich výrobku jsou mnohem vyšší, nežli ceny výrobků oněch s námi soutěžících států, které svoji měnu upravily.

Je proto nevyhnutelně nutno, abychom v zájmu výroby svoje ceny přizpůsobili poměrům, které jsou na zahraničním trhu. Pro tento účel jeví se vhodnými opatřen, která vláda navrhuje předloženou osnovou zákona o konečné úpravě československé měny a o cedulové bance.

Nechceme nijak přehlížeti námitky a obavy, které jsou projevovány ve veřejnosti poukazem na možné zdražení nových dovážených poživatin a surovin. Důvěřujeme však plně ujištění pana předsedy vlády, že vláda nepřipustí obecného zvýšení cen životních prostředků a tím zhoršení životní úrovně všech vrstev obyvatelstva, zvláště pak těch, které jsou odkázány na mzdy a platy.

V prohlášení pana předsedy vlády vidíme záruku, že vláda se vší rozhodností a bez ohledu na jakékoli zvláštní zájmy učiní bez otálení všechna opatření, která znemožňují každý spekulační pokus o zvýšení cen, opírající se o důvody čerpané zdánlivě z navržených měnových opatření, a že se stejnou rozhodností znemožní, aby kterékoli výrobní odvětví kořistilo z těchto námi schválených opatření, jež mají přece prospěti všemu obyvatelstvu.

Pokládáme za svou povinnost připomenouti vládě, že bude nutno omeziti povolovací řízení na míru, které jest nezbytně potřebí pro ochranu domácí výroby.

Navrhovaná úprava měny není žádnou inflací, k níž bychom nikdy nedali souhlasu. Proto vyzýváme vládu, aby i nadále se všemožně starala o snížení cen oněch výrobků, jejichž snižování po léta bylo brzděno kartely nebo jinými spekulačními opatřeními, jako: uhlí, cukr, železo, umělá hnojiva, stavební hmoty atd.

Měnová opatření zjednávají našemu vývozu nutnou kalkulační základnu a již tím přispívají značně k jeho usnadnění. Sdílíme názor pana předsedy vlády, že nelze v nich spatřovati nějaký universální lék, který by nás zbavoval všech bolestí otřesem světového hospodářství vyvolaných, a proto zdůrazňujeme i při této příležitosti nutnost dalších hospodářských opatření, o kterých se již po delší čas mezi koalovanými stranami jedná. Považujeme za nutné, aby věnována byla největší pozornost obchodní politice, která směřuje k prohloubení našeho vzájemného obchodu s jinými státy; v rámci této obchodní politiky jest nutno přičiniti se také, aby byly rozšířeny naše obchodní styky, a to zejména s Ruskem.

Chceme-li ozdraviti hospodářský život, nemůžeme spoléhati jenom na vývoz a jeho zvýšení. I nadále bude třeba pečovati, aby co nejvíce byla posílena kupní síla všech vrstev domácího obyvatelstva, zejména pak sociálně slabých, kteří dosavadními úpravami platů a mezd byli citelně dotčeni.

K tomu bude nutno také vhodnými opatřeními upraviti vzájemný poměr cen jednotlivých výrobních odvětví a účelnými, státem a samosprávnými svazky plánovitě prováděnými investicemi najíti práci po ty, kteří jsou nyní ze zaměstnání vyřazeni.

Jest nutno postarati se o nejvhodnější distribuci zaměstnání, jak veřejného tak i soukromého, zejména úpravu zprostředkování práce a pracovní doby v průmyslu.

Aby samospráva mohla se činně zúčastniti svými institucemi na obrodném díle, jest nutno posíliti její finance a učiniti ji schopnou úvěru pro nutné nebo rentabilní podnikání a podepříti ji v tom prostředky věnovanými produktivní péči.

Lidové peněžnictví, které umožňuje drobné podnikání širokým vrstvám, buď podporováno ve svém poslání umožněním levného lombardu státních papírů a distribucí účelových vkladů z oněch peněžních prostředků, které se nyní soustřeďují ve velikých centrech.

Aby bylo čeleno dalšímu zatížení poplatnictva daněmi ať přímými, či nepřímými, budiž co nejdříve provedena účelná reorganisace státní správy, kterou nejlépe budou umožněny úspory, jež nutno provésti podle návrhů úsporné komise se zřetelem nejenom k financím státu, nýbrž i k úkolům, kterých se navrhované úspory mají týkati.

Očekáváme, že cizina správně ocení náš postup, který jest vyvolán vývojem světových poměrů a nesměřuje nijak k tomu, abychom si na světovém trhu opatřili neoprávněné výhody na úkor států jiných.

V dnešních vážných dobách politických i hospodářských je třeba více než kdy jindy, aby veřejnost měla plnou důvěru k vládním opatřením a byla si vědoma, že provádějí se po zralé úvaze a že jejich jediným cílem jest zlepšení hospodářských poměrů nejširších lidových vrstev a že špatně slouží těmto zájmům ti, kdož z nepochopení nebo nedostatku vědomí občanské povinnosti nebo dokonce ze zlé vůle se snaží šířiti zmatek. Jsme přesvědčeni, že soudné občanstvo uzná dobrou snahu vlády a koalovaných stran a že vládní opatření, podepřená vědomím zvýšené odpovědnosti a veřejné morálky se v budoucnosti osvědčí. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Rozprava je skončena.

Slovo k doslovu k odst. 1 pořadu si vyžádal pan zpravodaj sen. dr Karas. Uděluji mu je.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavný senáte! Byla vyslovena pochybnost, zda toto opatření pomůže našemu hospodářskému životu. Jsem přesvědčen, že konáme krok důležitý a že konáme ho v poctivém úmyslu pomoci našemu hospodářství a budeme spokojeni, když aspoň částečně tohoto cíle dojdeme.

K prohlášení p. sen. Foita sděluji, že zpráva výborová rozdaná tiskem 1208 obsahuje na 2. stránce v 1. sloupci řadu soukromých poznámek referentových, sbíraných již dříve jako materiál k tomuto předmětu se vztahující, které omylem a proti mé vůli se dostaly do tisku a do této zprávy nepatří. To vysvětluje se spěchem, jímž předmět tento byl vyřízen. Zároveň činím opatření, aby nová, správná zpráva byla otištěna a rozdána.

Předseda (zvoní): Budeme hlasovati.

Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Nejprve budeme hlasovati ve čtení prvém o odst. 1 pořadu:

Ad 1. Hlasování o osnově zákona, kterým se mění nebo doplňují některá ustanovení jednak opatření Stálého výboru ze dne 7. listopadu 1929, č. 166 Sb. z. a n., o konečné úpravě československé měny, jednak zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 347 Sb. z. a n., o akciové bance cedulové (tisk 1208).

O celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)

Námitek není.

Kdo souhlasí s touto osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové ve čtení prvém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 1207.

Podle §u 54 jedn. řádu z usnesení předsednictva senátu budeme ještě v této schůzi, hlasovati o projednávané osnově také ve čtení druhém.

Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se mění nebo doplňují některá ustanovení jednak opatření Stálého výboru ze dne 7. listopadu 1929, č. 166 Sb. z. a n., o konečné úpravě československé měny, jednak zákona ze dne 14. dubna 1920, č.347 Sb.z. a n., o akciové bance cedulové (tisk 1208).

Táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějakou textovou změnu?

Zpravodaj sen.dr Karas: Nikoli.

Předseda: Nikoli.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, přijatou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové také ve čtení druhém souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 1207.

Provedeme ještě hlasování o otištěné resoluci.

Kdo souhlasí s touto resolucí, jak byla vytištěna ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce tato se schvaluje podle zprávy výborové tisk 1208.

Přistoupíme nyní ke hlasování o odst. 2 pořadu podle §u 65 jedn. řádu:

Ad 2. Hlasování o prohlášení pana předsedy vlády, učiněném v 249. schůzi dne 15. února 1934.

Rozpravu o prohlášení zakončiti je hlasováním, schvaluje-li senát prohlášení, čili nic, senát může se však usnésti že hlasování odkládá. Návrh na odklad hlasování podán nebyl.

Kdo schvaluje prohlášení pana předsedy vlády, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Prohlášení pana předsedy vlády, učiněné ve 249. schůzi, bylo schváleno.

Tím je pořad schůze vyřízen.

Sdělení předsednictva.

Rozdané tisky

mezi schůzí: Zprávy tisky 1209 a 1210.

Dovolené

dal předseda na dnešní schůzi sen. Doudovi, Fidlíkovi, Hlávkovi, Kellovi, Langerovi, Pilzov i, Vydrové.

Změna ve výboru.

Do výboru rozpočtového za sen. Stodolu nastupuje sen. dr Havelka.

*

Předseda sdělil, že se předsednictvo senátu usneslo podle §u 40 jedn. řádu, aby se příští schůze konala v pondělí dne 19. února 1934 o 16. hod. s

pořadem:

1. Zpráva ústavně-právního výboru k usnesení posl. sněmovny (tisk 1097) o usnesení senátu k vládnímu návrhu zákona o trestním stíhání presidenta republiky a členů vlády podle §§ 34, 67 a 79 ústav. listiny (tisk 1202).

2. Zpráva imunitního výboru o žiadosti kraj. trest. súdu v Prahe zo dňa 26. septembra 1933, č. j. Nt XVII 34/33, za súhlas k trest. stíhaniu sen. Horáka pre prečin podľa §u 27 zákona proti nekalej súťaži (č. 9625/1933 preds.) (tisk 1209).

Schůze skončena ve 12 hod. 25 minut.