Přítomni:
Předseda dr Soukup.
Místopředsedové: Donát, dr Heller, Klofáč, Votruba.
Zapisovatelé: Johanis, Stržil.
Celkem přítomno 92 členů podle presenční listiny.
Členové vlády: ministři inž. Dostálek, dr Spina, dr Trapl.
Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Šafařovič; jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.
Předseda dr Soukup zahájil schůzi v 9 hodin 41 minut.
Sdělení předsednictva.
Dovolené.
dal předseda na dnešní schůzi sen. Janíkovi a Rovňanovi.
Rozdané tisky.
Zpráva tisk 1208.
Těsnopisecká zpráva o 243. schůzi senátu N. S. R. Čs.
Zápis.
o 249. schůzi senátu Národního shromáždění R. Čsl. vyložen byl podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.
Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným panem senátorem podány písemné námitky, pokládá se zápis ten za správný a bude vytištěn.
Předseda (zvoní): Imunitní výbor usnesl se ve schůzi dne 16. února 1934 vzíti zpět zprávu tisk 1145, podanou v imunitní věci sen. Reyzla.
Senát je způsobilý se usnášeti.
Kdo souhlasí s touto žádostí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Žádosti imunitního výboru se vyhovuje.
Budeme projednávati pořad schůze.
Navrhuji, aby sloučeno bylo projednávání o odst. 1 a odst. 2 dnešního pořadu v jedinou rozpravu.
Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Můj návrh byl schválen.
Budeme tudíž odst. 1 a 2 pořadu projednávati sloučeně:
1. Zpráva rozpočtového výboru k usnesení posl. sněmovny (tisk 1207) o vládním návrhu zákona, kterým se mění nebo doplňují některá ustanovení jednak opatření Stálého výboru ze dne 7. listopadu 1929, č. 166 Sb. z. a n., o konečné úpravě československé měny, jednak zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 347 Sb. z. a n., o akciové bance cedulové (tisk 1208).
2. Rozprava o prohlášení pana předsedy vlády, učiněném ve 249. schůzi dne 15. února 1934.
Zpravodajem za výbor rozpočtový k odst. 1 pořadu je pan sen. dr Karas. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj sen. dr Karas: Slavný senáte! V rozpočtovém výboru včera večer při projednávání této vládní předlohy z několika stran bylo tvrzeno, že rozpočtový výbor nejednal snad ještěo tak důležité věci, která má tolik zasahovati do života našeho nejen hospodářského, nýbrž i politického, a skutečně také si vzpomínám, že při prvním zasedání senátu vůbec, z jara 1920, když jsem s tohoto místa referoval o půjčce obilní v částce 6 miliard Kč, která měla za účel, aby tehdejší nepokoje hladové mezi dělnictvem byly utišeny, aby bylo možno nakoupiti pro ně a mezi ně pak rozdávati lacinou mouku, to byl asi stejně důležitý předmět, který měl takový vliv na náš veřejný život.
Projednávanou předlohou má se odstraniti různost v hodnocení koruny naší doma i za hranicemi, která se jeví v tom, že za 44.58 mg zlata u nás doma nakoupí se méně statků nežli za hranicemi. Tedy o skutečnosti, že jest rozdíl mezi cenou koruny u nás a za hranicemi, není vůbec pochyby. Ale jest již sporný názor o příčině, proč je tomu tak. Bývalý ministr financí dr Engliš tvrdí, že příčinou touto je nadhodnocení zlata, a tedy myslí, že snížením zlatého obsahu naší koruny o 1/6 sníží se také domácí hospodářská čísla.
Tato hospodářská čísla stabilisujeme se slibem vlády, že se přičiní, aby tato čísla nešla nahoru. Jsou sice různé názory, odchylné od prvního, a tak i názory zlaté delegace finančního výboru Společnosti národů - kterážto delegace také je citována ve vládní důvodové zprávě - že dnešní disparita vznikla inflací dluhů. Státy za války dělaly dluhy. Když měly platiti úroky, neměly na to peněz a dělaly nové dluhy, takže dlužník místo úroků dostal nový dlužní úpis; a tu tedy ten důchod bezpracný, jak se mu říká, důchod z kapitálu, ohromně vzrostl. Ale nevzrostly zároveň také statky. Množství statků bylo malé. My víme, jak ke konci války a v první době po převratu každý hleděl si opatřiti nějaký statek, nějaké to živobytí, oblek, byt atd. Ceny arci, když bylo dosti peněz a statků bylo málo, šly nahoru, čili naopak, bychom řekli, hodnota peněz klesala a s ní klesala i hodnota zlata. Historie celého 19. století nás učí, že po takových velkých převratech v hospodářství - po válkách napoleonských, po válkách r. 1848, po krymské válce, po válkách německých r. 1860 až 1871 - byl také podobný zjev, že statky stoupaly v ceně, ale pak samo sebou přirozeným způsobem hodnota statků klesala, čili peníze nabývaly své původní ceny, když statků bylo více.
Dnes jsme svědky, že máme statků nejen dosti. nýbrž přímo nadbytek. Není zde důvodu, aby všechny statky byly drahé, když je jich nadbytek, a nemáme naopak pro ně konsumentů, poněvadž peněz je málo. Tento zjev z minulého století se opakuje i nyní. Vidíme, že v celém světě hodnota statků klesá, dokonce o 45 %, jinde o 25 %, u nás však podle výkazu Státního úřadu statistického jen o 10 %. Tedy skutečně jsme takovým ostrovem v mimořádných mezinárodních hospodářských poměrech. Poněvadž hodnota koruny doma byla neúměrná hodnotě koruny za hranicemi, tedy vláda, snižujíc její zlatý obsah o 1/6, navrhuje ustanovení v odst. 3, čl. I této předlohy, které vyslovuje, že nová koruna s menším obsahem zlata musí se rovnati staré koruně s větším obsahem zlata, takže se nezmění nijak číslo, čili počet. Kdo má uložených 10.000 Kč, ta číslice 10.000 Kč mu zůstává dále.
Zisk, který z tohoto opatření vyplyne - že koruna bude míti zase méně zlata - má podle článku 3 připadnouti státu, tedy nikoliv bance. Stát použije tohoto zisku k částečnému splacení svého bankovního dluhu. Jak je slavnému senátu známo, náš stát převzal rakouské bankovky, které nebyly ničím podloženy, a když se utvořila Národní banka, bránila se ovšem převzíti tyto ničím nepodložené bankovky a vede je jako dluh státu, stát pak ze svých zisků, jimiž participuje na ziscích Národní banky, tento dluh splácí. Podle posledního výkazu činí dluh ještě dnes 21/2 miliardy a zisk z této měnové konjunktury bude činiti asi 450 mil., o které se tedy sníží dluh státu u Nár. banky, takže budeme míti jenom za 2 miliardy bankovek nepodložených zlatem.
Druhý článek, který ustanovuje, že příští zlaté stokoruny, až se budou raziti, budou míti v sobě tolik a tolik zlata proti dřívějšku - to je důsledek ustanovení předcházejícího že se zlatý obsah koruny snižuje.
Ustanovení čl. 3, myslím, se setkává se všeobecným souhlasem, neboť se jím omezuje úhrada naší banky, totiž příště mají býti bankovky podloženy pouze 25 %, ale zato to bude pouze zlatý kov, ražené nebo neražené ryzí zlato. Toto snížení bankovní úhrady dochází, myslím, vesměs souhlasu všude, neboť je to myšlenka, která dnes ovládá celý
hospodářský svět. že není třeba tak vysoké úhrady, jako jsme měli dosud, 35 procent. Povážíme-li, že Německo, které má hodnotnou marku. má pouze 10% krytí a přece marka stojí vysoko; je viděti, když my budeme míti 25%, že budeme na tom daleko lépe, než Německo se svou markou.
Článek 4 má za ucel zlevniti úvěr bankovní, a to tím způsobem, že jednak se stát vzdává poplatků při zápůjčkách lombardních - dosud to bylo 14%, příště mají býti bez poplatků - a naopak zase že banka je donucena snížiti lombardní úrok, takže místo 11/2%, jak náš zákon z r. 1920 stanovil, bude příště pouze 1%; snižuje se tedy lombardní úrok o 1/2%. V obou směrech se tím vychází dlužníkům vstříc, aby dosáhli lacinějšího úvěru od banky.
Do tohoto článku vložila posl. sněmovna jistou změnu stran honorování guvernéra. Guvernér je jmenován na návrh vlády na 5 let, ale může býti na návrh vlády odvolán. Podle starého zákona měl nárok na honorování podle 2. stupnice rakouského platového zákona, jako ministr. Dosud tedy měl nárok na plat ministerské. kdežto příště má býti jeho plat stanoven vládou.
Toto ustanovení se mně nelíbí. Proč dávati takovou volnost vládě, proč neřekneme přímo, že guvernér má plat ministra? Nevím. jak vysoký plat chce vláda guvernéru stanoviti. ale my se tím vzdáváme ingerence na administrativu a ponecháváme všechno vládě. Ustanovení, že nesmí zastávati jiných placených funkcí nebo úřadů - jako je to u členů Národního shromáždění - je ustanovení rozumné.
Rozpočtový výbor uznal ve svém včerejším jednání, že umožnění vývozu našeho průmyslu nutně vyžaduje nějakého zákroku, ale jak má ten zákrok vypadat, o tom jsou pochybnosti. Každý takový zákrok je jistý skok do tmy, jisté risiko. Nevíme tedy. jak to dopadne. Každý z těch různých jednotlivých názorů má jistě za účel co možná poctivě pomoci našemu vývozu v léto hospodářské krisi. Ovšem za dnešního stavu nelze přehlédnouti, že skoro všechny státy - jistě je jich 70 % - omezují dnes svůj zahraniční obchod na pouhou výměnu zboží. Co se dálo v dobách počínající kultury, totiž že se vyměňovalo zboží za zboží, vidíme i dnes,kdy se uzavírají obchodní smlouvy na pouhou výměnu zboží. Vracíme se tu tedy do dob počátků kultury právě tak jako v oboru umění. I tam vracíme se k počáteční kultuře, ať již jde o hudbu, básnictví, malířství a pod. Přistupuje se tedy zase k výměně zboží mezi národy, ale my jako stát par excellence vývozní, přeprůmyslovělý, musíme počítati, jak bychom mohli vyvážeti výrobky za peníze, ne za zboží. Cizího zboží nepotřebujeme mnoho, leda nějaké ty suroviny, a proto bychom spíše potřebovali, aby se uzavíraly smlouvy, že můžeme vyvézti naše přebytečné výrobky za měnu, ale státy dnes na to nepřistupují. A i ty, které ještě připouštějí formálně volný, vývoz, používají různých knifů, aby ten fakticky volný vývoz omezili, jako na př. povolovací řízení, kontingentování, po případě celní, valutární a devisové předpisy, takže ani nevíme. že by někde skutečný volný vývoz ještě existoval.
Touto cestou je tedy těžko našemu vývozu pomoci, a poněvadž ani odborní vědátoři, teoretičtí i praktičtí národohospodáři, průmyslníci, bankéři nemohou se shodnouti na tom, jak by se mohlo pomoci, musíme přijmouti toto opatření vlády, které sleduje účel pomoci a volí k tomu jistý prostředek. Nezbývá tedy než prozatím ten prostředek skutečně přijmouti - později uvidíme, jak se osvědčí. Doufejme, i když se neosvědčí na 100%, že se přece jen ukáže, že je vždycky lepší něco podniknouti, než zůstati v dosavadním stavu nejistoty. Proto také rozpočtový výbor navrhuje slavnému senátu, aby usnesení posl. sněmovny schválil tak, jak bylo schváleno v posl. sněmovně.
Poukazovati na Anglii, že se tam pokusy podnikané v září 1932 osvědčily, není úplně příhodné za našich poměrů, neboť politické i hospodářské poměry v Anglii jsou jiné než u nás, a mimo to byla Anglie prvním státem, který přišel s těmi opatřeními, která překvapila celý ostatní svět, který nevěděl, jak se brániti. Dnes ovšem všechny státy vědí, jak se takovému zákroku brániti, a to jistě sníží výsledek, který očekáváme.
Ale doufejme, že to pomůže, právě tak jako před 15 lety moučná půjčka skutečně přispěla k utišení našeho veřejného života do té míry, že jsme se z těch těžkých dob po převratu klidně, bez války, bez krve a smrti přenesli do klidných poměrů. Proto doufejme, že i tento prostředek pomůže k tomu abychom tuto obdobnou krisi hospodářskou šťastně ku prospěchu našeho státu a republiky překonali. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Zahajuji společnou rozpravu.
Navrhuji, aby řečnická lhůta stanovena byla pro každý jednotlivý klub na 1 hodinu.
Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Lhůta byla schválena.
Uděluji slovo prvému řečníku na straně ťprotiŤ, panu sen. inž. Havlínovi.
Sen. inž. Havlín: Slavný senáte! Dříve než se budu zabývati prohlášením pana předsedy vlády, po př. nově předloženým zákonem o zlehčení československé koruny - to je termín správný, starý a vžitý. když panovníci ve staré době provedli nějaký nepříjemný podfuk s měnou, říkalo se, že ji zlehčili, a také jsme si všichni na to zachovali velmi špatnou upomínku, a tak se nebudu držeti slova ťodhodnoceníŤ, které tak divně zní, a budu používati slova ťzlehčeníŤ - cítím v prvé řadě povinnost. abych poděkoval panu zpravodaji dr Karasovi, který s výhradou konečné formule, kde doporučuje schválení vládní předlohy, zabýval se myšlenkově celou řadou věcí v té formě, jak i my, jako strana, která k vůli tomu šla do oposice, poctivě smýšlíme
Vítám to tím více, poněvadž je to jeden z těch velmi vzácných případů v tomto sboru, kdy se referent netají vážnými pochybami, jako jsme se my netajili pochybnostmi, které jsou takového druhu, že jsme z toho vyvodili konečné konsekvence a odešli z vlády.
Přešel bych nejdříve k prohlášení pana předsedy vlády. Prohlášení mělo býti programové, ale programovým prohlášení nebylo, protože se velmi zúžilo pouze na otázku zlehčení měny. Pan předseda vlády tu opakoval v senátě vlastně svou řeč, kterou mluvil do rozhlasu, vynechal některá silná slova - což konečně rád kvituji - ale jinak nového nepověděl pranic a udělal si situaci daleko pohodlnější tím že neřekl to, na co čekal nejenom parlament. ale na co čeká celý národ, aby postavil do šířky a hloubky skutečně velký hospodářský plán a nikolivěk jeho nepatrný úsek, o jehož vhodnosti a účelnosti je tolik pochyb v naší veřejnosti již po plné dva měsíce.
V prvé řadě dovozoval, že se jedná o to, abychom zamezili působení zlata na tvoření cen. Vychází z teorie Englišovy. Já se nedivím, Engliš se stal v této době svatým duchem celé naší vlády. To je názor prof. Engliše, jako by zlato určovalo disparitu cen. Nevím, jestli by mi to mohl někdo dovoditi nebo jestli to někdo dovodil, ani pan prof. Engliš to nedovodil, poněvadž to dovoditi nelze. Viděli jsme totiž, že ceny nejenom jednotlivého produktu, nýbrž i mnohých produktů šly dolů. když zlato klesalo, a my jsme viděli, že ceny šly nahoru, i když zlato stoupalo, tedy proti této teorii, čili je tu viděti, že zlato nepůsobí v těch nepatrných výkyvech kterým jeho cena podléhala. na vývoj cen - vždyť proto na zlatě všichni lidé v organisovaných státech založili své měny před válkou i po válce a jenom v důsledku událostí válečných nebo určitých spekulací, na čas tuto zásadu opustili - nýbrž že tu působí vlivy nepeněžní, že tu působí v prvé řadě ty faktory, které v poměrech vzniklých po válce mají svůj původ. Je to v prvé řadě pokles potřeby konsumu, je to nadvýroba. zaviněná mnoha a mnoha faktory a i tou snahou všech států uzavřít
hospodářský svět. že není třeba tak vysoké úhrady, jako jsme měli dosud, 35 procent. Povážíme-li, že Německo, které má hodnotnou marku. má pouze 10% krytí a přece marka stojí vysoko; je viděti, když my budeme míti 25%, že budeme na tom daleko lépe, než Německo se svou markou.
Článek 4 má za ucel zlevniti úvěr bankovní, a to tím způsobem, že jednak se stát vzdává poplatků při zápůjčkách lombardních - dosud to bylo 14%, příště mají býti bez poplatků - a naopak zase že banka je donucena snížiti lombardní úrok, takže místo 11/2%, jak náš zákon z r. 1920 stanovil, bude příště pouze 1%; snižuje se tedy lombardní úrok o 1/2%. V obou směrech se tím vychází dlužníkům vstříc, aby dosáhli lacinějšího úvěru od banky.
Do tohoto článku vložila posl. sněmovna jistou změnu stran honorování guvernéra. Guvernér je jmenován na návrh vlády na 5 let, ale může býti na návrh vlády odvolán. Podle starého zákona měl nárok na honorování podle 2. stupnice rakouského platového zákona, jako ministr. Dosud tedy měl nárok na plat ministerské. kdežto příště má býti jeho plat stanoven vládou.
Toto ustanovení se mně nelíbí. Proč dávati takovou volnost vládě, proč neřekneme přímo, že guvernér má plat ministra? Nevím. jak vysoký plat chce vláda guvernéru stanoviti. ale my se tím vzdáváme ingerence na administrativu a ponecháváme všechno vládě. Ustanovení, že nesmí zastávati jiných placených funkcí nebo úřadů - jako je to u členů Národního shromáždění - je ustanovení rozumné.
Rozpočtový výbor uznal ve svém včerejším jednání, že umožnění vývozu našeho průmyslu nutně vyžaduje nějakého zákroku, ale jak má ten zákrok vypadat, o tom jsou pochybnosti. Každý takový zákrok je jistý skok do tmy, jisté risiko. Nevíme tedy. jak to dopadne. Každý z těch různých jednotlivých názorů má jistě za účel co možná poctivě pomoci našemu vývozu v léto hospodářské krisi. Ovšem za dnešního stavu ne všech vrstvách na pevný plat odkázaných nové tendence k zvyšováni platů. (Zpravodaj sen. dr Karas: Tam námořníci se tehdy bouřili!) Ano, pane doktore, promluvím o tom, poněvadž málokdo u nás ví o této věci.
Musíme si říci, proč došlo v Anglii k zajímavému pokusu o zlehčení měny. Proto, že když potřebovala spraviti určité deficity svého státního hospodářství, obrátila se na své námořníky a navrhovala citelné snížení jejich platů Námořníci provedli vzpouru, o níž se v evropském tisku nepsalo, poněvadž se to umlčelo, která otřásala základy celé Anglie. Vláda proto řekla: Dobře, necháme vám stejný plat a snížíme libru. Snížili ji a chytili při tom šťastný moment, že současně při zlehčené měně se mohlo lépe žít než před tím, životní standard se nesnížil. (Výkřiky sen. Kindla.) Pane kolego, jděte si podebatovati do restaurace. (Sen. Kindl: Já tam nechodím!) Já vás pozvu - doufám, že mi neodepřete, jako dobrému člověku - k jednomu stolu
Jen u jedné věci to nedopadlo dobře. u potraviny, kterou konsumují nejchudší vrstvy lidové. Tu byl pokles ceny nižší než pokles libry, takže nejchudší člověk si za zlehčenou libru mohl koupiti brambor méně než před provedením zlehčení. Anglie vyšla z tíživé situace tím, že jí pomohla shoda okolností a také ta okolnost, že má svoji základnu surovinovou a výživovou tak ohromnou jako nikde jinde ve svých dominiích a koloniích, a všechny tyto jednotky dělaly politiku stejně s sebou, nepostavily se proti mateřské zemi a tudíž Anglie mohla využíti šťastné shody okolností a provésti tuto věc. Vím, že z části zvětšila svůj vývoz, ale pokud vím, statistiky o zaměstnanosti nejeví zvlášť velikou cifru, kterou by se byl těžký stav nezaměstnanosti, kterým jsou zmítány téměř všechny státy, odstranil. To již Amerika, jejíhož příkladu se pan předseda vlády nedovolával, přišla se snížením měny pozdě, kdy již nebyl ostrý sestup cen na světovém trhu. a vidíme, že Amerika provádí zlehčení dolaru po druhé, vrací se k stabilisaci a není pochyby, že se vrátí také ke zlaté měně jako Anglie. Dnes doporučuje americký president farmářům zmenšení osevu a kontingentů, poněvadž jim devalvace nepomohla a nepomohla ani průmyslu, ani neodpomohla nezaměstnanosti
To jsou vážné důvody které jsme měli na zřeteli, když jsme zaujali stanovisko proti námětům o zlehčení měny a řeknu znovu, co jsem napsal veřejně, .že nebylo větší lehkomyslnosti, než že se dovolilo, aby věci takového rázu, jimž většina občanů nerozumí, se tradovaly stranickým způsobem v tisku a budila se nedůvěra k tomu, co musí zůstati nedotčeno ne.důvěra k našim hospodářským a finančním poměrům. To nebyla žádná zásluha, když říkal předseda vlády: Já jsem to toleroval, aby bylo všem jasno. Jestliže to toleroval a trpělivě snášel, pak musil i on, p. Malypetr, přiznati, že měl právo projeviti svůj názor dr Kramář a ne ho konfiskovati. Měl konfiskovati ty, kteří psali o věc v takovém pojetí, že z toho mohly vzniknouti škody. Jsme tu bez rozdílu stran, máme se rádi a nemáme se rádi, ale o jednom nepochybuji, že nenajdeme tu jednoho poctivého člověka, který by věřil, že Kramář by měl úmysl bourati stát a přivoditi mu škodu. (Potlesk.) Myslím, že v této praxi se zašlo trochu daleko a že to jsou ředitelé vlády, kteří měli povinnost, aby byrokrata, který nemá zdravý rozum, poučili, že tak daleko nemůže jíti.
Co tam řekl dr Kramář, čtete dnes v ťNár. listechŤ, poněvadž je to imunisováno v řeči kol dr Hodáče. A člověk se ptá, jak je možno konfiskovati výroky muže, který více než 40 let sloužil národu a v jeho službách zchudl, čímž se bude málokterý politik moci veřejně pochlubiti (Výkřiky sen Stejskalové.) Prosím vás to je hlas zezadu na hlasy zezadu nemám kdy odpovídati. Nezapomeňte svou řeč, paní kolegyně, povíte mi o ve vlaku.
.Já myslím že v těchto věcech měla vláda také trochu uvažovati, a řeknu vám otevřeně, slavný senáte, jestli něčí mravní posice byla těmito konfiskacemi posílena, byla to naše posice Lidé začínají říkati. že se vracejí doby válečné, že pravda je tam, kde se objevuje bílé místo.
Ale dr Kramář řekl také ve svém článku jednu nekonfiskovanou větu, která mluví o problému v přirovnání On říká: Když někdo bude potřebovati 10 metrů látky na zhotovení šatů a když si zkrátí 1 m o 10 cm a bude tímto metrem měřit. buď bude míti krátké kalhoty nebo krátký kabát. Já bych to řekl jinak: Mám-li závaží, kterým vážím lidem své zboží, a vyjmu-li z tohoto závaží z vnitřku 16% a budu-li lidem říkat, že je to zase 1 kilogram tak mi lidé řeknou, že jsem lump a dají mne zavřít To je instruktivní příklad, a vy to děláte s korunou, ujímáte zlatý obsah a tvrdíte, že je to tatáž koruna (Výkřiky sen. Kindla.) Budete míti příležitost to říci a pak mi to řekněte sumárně. Mně jde o věc a ne abychom se tu bavili. (Výkřiky sen. Kindla.) Když se budeme takhle bavit, když budeme takhle střídavě debatovat spolu, bude to tak jako kdybychom hráli jedníka a já bych měl trvale dvě esa. (Výkřiky sen. Kindla.)
My jsme se na tento problém dívali s určitými velkými obavami a když říká vláda, že poměr koruny zůstane 1: 1, je to pravda, ale hodnota koruny se mění, na území mimo naši republiku to nebudeme. moci nadiktovati Jsou určité závazky, které byly učiněny v hodnotných korunách a dojde-li k jednání a budou-li posuzovány jinde než u nás, nevíme, jaká situace z toho vyplyne.
My jsme zároveň při těchto řešeních také měli správně na zřeteli to, co pan předseda vlády řekl ve svém prohlášení, že mu jde o to, aby se podporoval náš vývoz, poněvadž o považuje za nutné, abychom tím zmírnili nezaměstnanost. I to je myšlenka, kterou jsme měli my, ale my se obáváme a jsme přesvědčeni, že tímto způsobem provede vláda zvýšení vývozu velmi špatně. Musíme klasifikovati náš vývoz podle třech směrnic. Především podle toho, kam vyvážíme. To jsou trojí země a já jsem si e pečlivě pro jistotu vypsal z úředních zpráv, abych nemluvil do vzduchu. Především sou to země s platovými obtížemi. To je Rakousko, Maďarsko. Jugoslavie, Rumunsko, Řecko, Bulharsko, Estonsko, Lotyšsko a Turecko. Do těchto států jsme vyvezli r. 1933 za 1.457,199.000 Kč. Mám obavy, že vývoz do zemí tohoto typu ani zlehčením čsl. koruny nestoupne, když tam máme platové obtíže. To myslím, že je na snadě. My do těchto zemí dovážíme celkem 27% celkového svého vývozu.
Pak je druhá kategorie zemí, to jsou země s měnou stabilní, mimo Německo já Německo vedu zvláště. Je to Italie, Belgie, Francie, Holandsko, Polsko, Švýcary. Tam jsme vyvezli za uplynulý rok za 1.327,098.000 Kč a činí tento vývoz z celkového vývozu našeho 25%. Teď by se mohlo říci, že bychom do těchto zemí mohli něco vyvážet, jsou to země s valutou dobrou, s valutou stabilní, jenomže. račte mi prominout, zde narážíme na tu věc, že všecky tyto státy náš vývoz mají kompensovaný dovozem obchodními smlouvami, jde to na přesné kontingenty a jaký ten zápas o ty kontingenty je, řeknu jen mimochodem, že teď v zahraničním výboru jsme se zabývali otázkou vývozu našich perleťových knoflíků do Německa. Vyváželi jsme tam dosud 7 q měsíčně, teď bylo dosaženo na 3měsíční dovoz 21 q měsíčně, když to porovnáme s počtem obyvatelstva celého Německa, který činí 65 mil. a když si k tomu přimyslíme ten aparát vyjednávajících, tak vidíme, že každý stát se brání i každému zbytečnému kilogramu. Tedy tam to asi pravděpodobně také nepůjde.
Pak máme země volného trhu, to je Anglie, Dánsko, Švédsko, Norsko, Španělsko, U. S. A., Kanada a australský svaz. Tam jsme vyvezli za 1.109,000.222 Kč. Do zemí volného trhu je možný zvětšený vývoz. Činí tam celkem v procentech 21 % celkového vývozu. Ale i tyto země nám hrozily v době, kdy se u nás mluvilo pouze o možných pokusech, buďto s přirážkami měnovými nebo se zlehčením měny určitými retorsemi, poněvadž mají také své závazky, a pak je zajímavé, že většina těchto zemí má k nám dovoz po případě silnější, než máme vývoz k nim. Takové jsou ty poměry, poněvadž nám mohou poskytnouti určité věci, bez nichž býti nemůžeme. Do Německa jsme vyvezli za 1.145,820.000 Kč Ale Německo se brání dovozu každého cizího zboží, hlavně za tohoto nového režimu, o němž jsem se už zmínil, takže myslím, že tam je malá naděje na zvětšení vývozu.
Do přístavů jsme vyvezli za 148 milionů Kč okrouhle a do zámoří okrouhle za 344 mil. Kč. Vývoz do zámoří a přístavů dělá okrouhle 7% našeho vývozu. Když se bude jednat o zvětšení vývozu, na který čekáme, může se týkati především - jsou určité možnosti - ani ne té celé jedné třetiny.
A teď dojdu k závěru. Jestliže ten vývoz, který tam mohu zvětšený dávat, budu vyrábět ze surovin, které musím dovážet, když je při znehodnocené koruně dráže zaplatím, znamená to, že ztrácím jednu výhodu pro zvětšený vývoz.
Jestliže však druhé země, které jsem jmenoval předem, už dnes nám odpovídají na náš pokus o zlehčení koruny, jako Francie tím, že navrhuje 10% surtaxy neboli příplatek na cla na naše zboží dovážené a jestliže při tom žádá snížení našeho kontingentu po případě o 20% a zvýšení svého kontingentu o 16%, tedy do těchto zemí ten zvýšený vývoz pravděpodobně nebude. Tím se nám vývoz zúží do států se stálou valutou, nejistota v podnikání vzroste, a mám obavu, že tu výhodu, kterou snad získáme - já tomu nevěřím - zlehčením koruny, proděláme na obou místech, zdražením surovin, které potřebujeme ke své výrobě a další ztrátou vývozu. My máme nejenom průmyslníky, máme také živnosti a jestliže tyto nedovážejí přímo, zdraží se i jim výroba a tímto postupem nastane zdražení i u těch zemědělských speciálních výrobků, které sem dovážíme a ve kterých nejsme soběstační. Jsou to speciální druhy krmiv, olejnatých semen nebo produkce zvířecí.
Když vychází má strana z těchto předpokladů a vidíme, že při snížených mzdách dělníků i platech úředníků a gážistů státních i soukromých, bezpečně náš dovoz činí 48%, vidíme, že to není malé množství, že je zde nebezpečí, že mohou stoupati také ceny na vnitřním trhu a že reální obsah platů, pensí, starobních rent se zmenší nejméně o procento, kterým zlehčujeme československou měnu. Myslím, že máme vším právem obavu, že musí z toho vyrůsti nový postup, že všecky tyto vrstvy v důsledku sníženého životního standardu musí zaujmouti frontu za novým zvýšením svých platů, aby mohly býti živy, což znamená zvýšení našeho státního rozpočtu na stránce personální. Díváme-li se na státní rozpočet, vidíme, že náklady věcné ve státním rozpočtu činí více než 50%. Poněvadž budeme potřebovati celou řadu věcí z ciziny, budeme je dovážeti za zvýšené ceny a pak ovšem to bude znamenati zvýšení rozpočtu i po stránce věcné Nikdo mě nepřesvědčí, že zvýšení státních výdajů neznamená také zvýšení břemen. Myslím, že to byla velmi vážná námitka, kterou jsme vznesli. a bylo mi opravdu líto, že pan předseda vlády této věci věnoval ve svém programovém prohlášení tak málo pozornosti. On se nedotkl té široké otázky financí státních, nedotkl se ani této otázky, která je základem celého hospodářského života. státních financí a jejich rovnováhy, a která jediné umožňuje každému občanu bez rozdílu, aby měl svůj pevný životní plán, podle něhož může jíti a kalkulovati To nedělá již jen fabrikant, nýbrž i dělník musí míti jistotu a říci si: Vydělám tolik a tolik, tolik a tolik mohu vydávati. (Sen. Chlebounová: Jen ten zemědělec to neví!) Milostpaní, abychom se nedostávali do velkých polemik, my jsme tomu zemědělci prokázali hodně, ale je jisto, že z těch syndikátů zemědělec nemá nic, nýbrž pan Feierabend a jiní. Malému zemědělci to nepomohlo. To vám řeknou vaši vlastní lidé, že prodávali žito za 80 Kč a méně. Kolik vystavili vaši lidé varantů? (Sen. Chlebounová: To vy víte!) My jsme se tomu zcela oprávněně bránili, poněvadž jsme předpokládali, že to bude mít za následek zvyšování cenové hladiny doma, zvyšování státních nákladů, a byli bychom rádi slyšeli veliký plán, jak se hospodářství v tomto státě. dále povede. To byla naše obava. Nynější vláda, to není žádná nová vláda, nový je jen pan ministr Krčmář, jinak jsou to titíž pánové, kteří si proměnili pouze židle. Bohužel, proměnili se způsobem, který veřejnost, myslím, neposuzuje právě vlídně ve mnoha a mnoha případech. Tedy my bychom byli rádi věděli. jak vláda chce řešiti tuto otázku finančního hospodářství. ale viděli jsme, že tyto 2 měsíce se stejně nehospodařilo, že stejně se nedodržovaly prelimináře, které byly stanoveny oběma sněmovnami, že se zde bude opakovat totéž, co bylo v letech minulých a že hospodářství tohoto roku se skončí novými schodky. Račte mně prominouti. zde už jednou musí přijíti určitá odvaha zakročiti, a vláda měla k tomu příležitost Udělali jsme úspornou a kontrolní komisi - a kdo se bránil dlouho jejímu ustanovení? Byla to vláda. A nakonec jsme prosadili my náš návrh, Úsporná komise až do projednání letošního rozpočtu projednala přes 200 úsporných návrhů, kterými se má upraviti otázka státních financí aniž by se to dotklo zaměstnaneckých platů Táži se zástupců vlády, kolik z těch návrhů bylo provedeno, a o kolika vláda vůbec diskutovala?
A teď najednou, v této době přichází vláda s těmito věcmi, se zlehčením měny. s věcí která je velmi nebezpečná po našem soudu a podle zkušenosti odborníků. V této době přichází i s určitými jinými otázkami, které jsou na snadě. A já vám to řeknu. My nejsme proti tomu, aby byl zlevněn úvěr ale zlevnění úvěru musí jíti takovou cestou, která neohrozí důvěru těch, kteří ukládají Žádné pomoci není. To by byla otázka sama pro sebe, ale nemohu dobře snésti, když se tu říká při jednání o těch věcech, aby se úvěr poskytoval liberálněji Co to znamená ťposkytovat úvěr liberálnějiŤ? A co to znamená, když někdo chce t. zv. liberální poskytování úvěru od Národní banky? Tyto věci se nedají takto dělat. To je pojem velmi pružný, to slovo ťliberálníŤ. Národní banka může půjčovati jenom tenkráte, jestliže jsou její půjčky podloženy náležitou obchodní směnkou, poněvadž odstoupí-li od této zásady jenom v jediném případě, musíme se dostati do inflace. To bude důsledek.
Já bych varoval před tím, aby pomocí i t. zv. reeskontního ústavu se chtěly dělati tyto pokusy, aby se stát mohl okolo rohu dostávati do Národní banky a používati její možnosti ke krytí svých schodků. Promiňte, tomu se bráníme a budeme brániti všemi silami a půjdeme před celý národ, abychom mu řekli, v čem je tu nebezpečí, že by byl na konec ožebračen, jako se to stalo v Německu.
My máme střední stavy ve velmi dobré patrnosti, poněvadž víme, že boháči zůstanou boháči, a kdybychom to myslili nepoctivě, byli bychom zůstali ve vládě. poněvadž jenom ve vládě může každá strana hájiti kapitál. (Výkřiky sen. Stejskalové.) Musíte si přečísti obyčejnou čítanku o národním hospodářství, a až si ji přečtete, můžete jíti do parlamentu, a ne býti negramotná.
Místopředseda Votruba (zvoní): Prosím, aby nebyl řečník vyrušován.
Sen. inž. Havlín (pokračuje): Pan předseda vlády mluvil o disparitě koruny a o tom, je-li disparita koruny ve smyslu jím nebo prof. dr Englišem naznačeném. Je zajímavé, že nikdo nemohl podati konkretní případy statisticky dokázané. Je mně známo, že určití pánové sháněli statistický materiál, aby mohli dokázati disparitu koruny na zahraničních trzích proti ceně koruny zde. Ukázalo se, že není zde žádného pravidla disparitního, nýbrž že byly jen jednotlivé případy, kdy se disparita ukázala a že byly vždy tehdy, když byla uměle ovlivňována státem, ať na té nebo oné straně To není tak jednoduchá věc a já nemám chuti, abych na pouhou větu která není podložena, slepě věřil a tvrdil: Ano, disparita taková je. Myslím. že bv o ní věděli i mnozí jiní lidé, kteří se tak trochu těmi otázkami zabývají.
Chtěl bych ještě něco říci o řadě surovin, které dovážíme a kde se vliv znehodnocené koruny velmi nepříznivě objeví. Dovážíme především mnoho průmyslové soli, poněvadž jí tolik nemáme Je to na výrobu sody, žíravého natronu, bělícího louhu a pod. Dovážíme také draselnaté soli i přirozené fosfáty, a tu je nebezpečí pro zemědělství. že bude míti tuto potřebnou látku zdraženu. Dovážíme také textilie. bavlnu, vlnu. umělé i přirozené hedvábí Aby mně bylo rozuměno. Dovážíme umělé hedvábí těch druhů, které nevyrábíme, textilu s barvami a pomocnými látkami celkem za 11/2 miliardy. Pro kovodělný průmysl dovážíme měď, mosaz, zinek, cín a část železných rud, třebaže ve Švédsku jsou vlastníky i čsl. firmy. To všechno jsou závažné věci, které se objeví v hospodářském životě s tvrdostí, o níž jsme vyslovili právě své názory a jichž se bojíme, poněvadž vidíme, že tím způsobem nedáme chléb těm, kteří jsou bez práce, naopak, že jim můžeme situaci nanejvýše jen zhoršiti. Říká se, že je lepší udělati nějaký pokus, než nečinně přihlížeti. Ale byla tu řada určitých jiných návrhů, nejen naší politické strany, nýbrž i druhých stran, a byli jsme ochotni o nich velmi vážně debatovati, po případě spolupracovati na dalším hospodářském vývoji.
Zdá se mi, že zlehčení koruny je v této době skokem do tmy, jak obrazně o některých metodách také naznačil p. zpravodaj, třebaže nemyslil totéž, když řekl, že pokusy mohou býti skokem do tmy. Já však říkám, že ten skok je ještě tím lehkomyslnější, vidíme-li, že od konce června r. 1933 cenové zprávy stát. statistického úřadu ukazují všeobecně povlovný vzestup našeho vývozu. tedy že se tu začínal objevovati první záblesk nového rána Myslím, že v té době je velmi chybné podnikati kroky, které vyvolají retorsi i našich politických spojenců. Je mně to málo příjemné, ale musím říci otevřeně, že Francie vystupuje proti nám tvrdým způsobem Je viděti. že Francie je ve svém táboře vedena dvojím směrem: politickým a hospodářským Politicky vyhledává Francie naše spojenectví, ale hospodářsky se drží zájmů své vlastní země. ačkoliv bych byl rád, kdyby pochopila, že i hospodářské zájmy musí pojiti dva politické spojence, má-li býti mezi nimi jasno.
Vítám rozhodnutí naší politické strany, která vážně a otevřeně prohlásila, že odmítáme všechny výtky, které jsou nám házeny na hlavu, jako bychom sloužili určité průmyslové skupině. Kdyby tomu tak bylo, zůstali bychom ve vládě, poněvadž tam bychom jí mohli sloužiti a nikoliv v oposici, zvláště ne v oposici u nás, o níž je zmámo, že jsou jí v Československu vzaty všechny předpoklady, aby mohla býti pravou oposicí. My však jdeme z této vlády proto, že musíme poslouchati hlasu svého svědomí. Nemůžeme dáti souhlas k tomu, aby dílo. které budoval jeden z nejpoctivějších hospodářů v tomto státě, dr Rašín, bylo rozvráceno, poněvadž máme odůvodněné obavy, že tím rozvracíme pevný pilíř na kterém stojí celý hospodářský rozvoj.
Víme, že devalvace, která je nereglementovaná, má špatné výsledky, právě tak jako každá devalvace, která je reglementovaná. Nereglementovaná devalvace nebo zlehčení měny vede k novému zlehčení. Táži se, zda tato vláda, která 4 roky v mnohých a mnohých otázkách neměla odvahy řádně vystoupiti, bude míti nejen odvahu, nýbrž jestli bude moci vystupovat proti těm, kteří budou musit přenést zdražení zahraniční suroviny do svého výrobku. Pan předseda vlády řekl: Budeme stíhat každé neodůvodněné zdražení Neodůvodněné zdražení! On možná určitý případ i neodůvodněný se prohlásí za odůvodněný, ale račte prominout, přiznává, že tu zdražení bude. A jestliže i v této vládě v soukromých rozhovorech jsou určití pánové toho názoru, že se, jak bylo řečeno, pustí lichevní psi - je to skandální termín, já s tím nesouhlasím - to je velmi velká troufalost. (Sen. Johanis: To je nutné!) Pane kolego. my si to povíme, jak ta věc dopadne. Rakousko zlehčilo měnu a nařídilo maximální ceny. Dalo ohhromnou moc četníkům, policejním úřadům a viděli jsme, že nezabránilo ať už podloudnému nebo jinému stoupání cen. To je marná věc. Tím méně to dovede někdo druhý To Rakousko mělo aparát neobyčejně vybudovaný a dovedli tomu věnovat řádnou péči. Já mám dojem, že tyto nové komise se možná stanou velmi malým požehnáním právě těm pořádným podnikatelům, obchodníkům a živnostníkům, poněvadž to bude vlastně zřízení nové instituce a snad nových úřadů. My však nových úřadů můžeme dnes málo potřebovat. (Sen. Thoř: Vždyť oni proti těm velkým nepůjdou!) Mám ten dojem, pane kolego, také.
Reglementovaná devalvace znamená, že potom budete nutit, aby tu tíhu drahotních poměrů na svých bedrech nesl podnikatel. ať malý nebo velký, a bude-li ji mět ten podnikatel nésti na svých bedrech, znamená to, že bude diferenci platit ze své kmenové, majetkové podstaty a musí se poroučet velmi záhy z celého obchodního podnikání.
Ale ani příjmy státní tímto způsobem nemohou stoupnouti a nestoupnou. Objeví se tu těžkosti v rozpočtu státním a je zde obava, že se potom použije eventuálních různých úlev k tomu, aby se státní schodky kryly tím způsobem, který by mohl znamenati rozmnožení nekrytého oběživa. Rozpoutati tento boj, pustit valutu po šikmé ploše, to jde velmi snadno, zarazit ji je daleko těžší. Ať nás nikdo nepřirovnává k Anglii. Anglie je země ohromných hospodářských reserv, zrovna jako Amerika. Jenom se ptám, zdali se my cítíme dosti silní, zdali v tom případě, když začne pokles koruny, která se teď škrtá na zahraničních bursách, budeme míti tolik prostředků hospodářských a finančních, abychom mohli zaraziti pokles kde bychom si to přáli, zdali ten pokles nebude pro nás daleko nepříjemnější a nepřinese-li důsledky, o nichž jsem z počátku své řeči mluvil.
Řeknu na konec své řeči: Národní demokracie byla v mnohých vládách, my jsme sloužili státu, poněvadž ten stát milujeme, poněvadž ho máme rádi a tomu státu sloužit budeme. Náš rozdíl je v tom, že jsme si nikdy nesměšovali vládu se státem. Vláda je orgán. který pomíjí. Být proti vládě neznamená být proti státu. My proti této vládě budeme používat všech prostředků, které nám dává ústava, které nám dává právo a budeme se starat o to, aby tento režim, který nemá obecné důvěry, co možná brzy byl nahrazen vládou, která bude míti důvěru všech vrstev, která bude mít také. (Sen. Mikulíček: Preisse!) Byl by tam lepší než vy, to si tu nebudeme vykládat. To by bylo porovnání jako pán bůh a holič, Preiss a Mikulíček!
Tedy v těchto věcech půjdeme tou cestou, třeba se nám hrozí, třeba se na nás dokročuje tím způsobem, jakým se nedokročuje na strany protistátní. (Čujte!) My ten boj rádi přijímáme, my ten boj vydržíme, a naším jediným přáním je, aby výsledkem tohoto velkého zápasu bylo nejenom nové posílení hospodářství státního, ale také nové posílení jeho hospodářské a finanční neodvislosti. abychom nemusili jednou po nešťastném pokusu znova uzavírati velkou cizí půjčku. kterou by se měla sanovat znehodnocená měna. To by byla věc, která by v těchto dobách přinesla také velkou úhonu politickou, a já myslím, že zápas o svobodu a její udržení, o posílení a spevnění československé koruny nedělali jsme jen na pouhých 15 až 16 roků, nýbrž že dělali jsme to vážně a na trvalo.
Ze všech těchto důvodů nebereme na vědomí prohlášení předsedy vlády, tím méně budeme pro ně hlasovati a tím méně budeme hlasovati pro tento zákon. Prohlašuji, že zákonu opovídáme svůj klidný občanský boj. Jsme přesvědčeni, že není daleka doba, kdy většina národa dá našim myšlenkám za pravdu a kdy tento boj vyhrajeme. (Potlesk.)