Schůze zahájena v 16 hodin 39 minut.

Přítomni:

Předseda dr Soukup.

Místopředsedové: Donát, dr Heller, dr Hruban, Klofáč, Votruba.

Zapisovatelé: dr Karas, Pichl.

Celkem přítomno 122 členů podle presenční listiny.

Členové vlády: ministři Bradáč, Černý, inž. Dostálek, dr Meissner.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Šafařovič; jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji 245. schůzi senátu.

Vážený senáte! (Senátoři povstávají.) Ve středu, dne 3. ledna došlo v uhelné oblasti severočeské ke katastrofě, jež patří k nejtěžším a nejsmutnějším, jež se kdy u nás udály na poli práce. Na dolu Nelson III v Oseku u Duchcova vybuchly třaskavé plyny, jež zničily přes 140 mladých životů hornických. Byla to smrt strašná. Tři sta metrů hluboko pod zemí hořel celý důl dnem i nocí v délce několika kilometrů. Mračna kouře a dýmu se valila ze všech větrných šachet na povrch země. Nebylo tu žádné pomoci. Havíři byli udušeni a ve výhni požárů snad všichni spáleni až na prach a popel. Hlubiny dolu Nelson se staly jejich hrobem hromadným. A nad tím hromadným hrobem nevinných mučedníků a hrdinů práce se v nekonečných bolestech svíjelo přes 300 schvácených a pološílených hornických sirotků a vdov. Hluboký smutek dolehl na celé severní Čechy, jako ty jejich těžké dusivé havířské mlhy uhelné! Černé prapory zavlály vzduchem. Smutek severočeský se stal smutkem celé naší republiky.

Svolání Národního shromáždění bylo urychleno a pan ministr veřejných prací nám v dnešní plenární schůzi senátu podá svou prvou zprávu o osudné události v den 3. ledna a jejím rozsahu i důsledcích. Vláda republiky učinila vše, co prvé okamžiky katastrofy jí ukládaly. Pan ministerský předseda zajel ihned do revíru, aby přehlédl rozsah katastrofy a vedle něho ministři ostatní, ministr veřejných prací, ministr vnitra, ministr sociální péče. Dostavila se sem také okamžitě celá řada nás, jako členů Národního shromáždění.

Viděli jsme tu všechny spousty skutečného zemětřesení. Zřícené rozvrácené budovy, jako sirky rozlámané klády a železné traversy střech a holé zčernalé zdi, trčící k obloze. Viděli jsme několik černých mrtvol, z jichž zkřivených těl, z beztvárné hmoty obličejů a vypálených důlků očních se zjevovaly všechny příšery lidského utrpení a strašlivého lidského skonu. Nekonečná bolest a tichá, němá, slova neschopná hrůza šla duší tisíců hornických mužů a žen, kteří tu široko daleko stáli shromážděni kolem dolu, čekajíce s děsem na zprávu, je-li lidská pomoc ještě možná a v jakém rozsahu.

V pondělí dne 8. ledna se konal v městě Oseku u Duchcova pohřeb třinácti mrtvých, kteří mohli býti v poslední chvíli z dolu ještě vyneseni, dvanácti mužů a jedné ženy. Byl to obraz nevýslovné tragiky. Šli jsme tu za třinácti rakvemi zástupcové Národního shromáždění, vlády a úřadů republiky. Za každou jednotlivou rakví na sto příbuzných a za námi nová sta členů rodin těch, kdož zůstali v hořícím dole, i nepřehledné tisíce delegátů a účastníků z celých severních Čech. A byly to na hřbitově nad třinácti otevřenými hroby srdcervoucí scény loučení vzlykajících žen a dětí, na něž, co živ bude nezapomene nikdo, kdo byl jejich svědkem, a jež letěly jako výkřiky bezmezného zoufalství a ke krvavým slzám drásaly zraky a duše všech těch na severu Čech, na tom pruhu země prolnuté až do hlubin potem a krví havířskou, a na tom malém hřbitůvku oseckém, na nějž padaly těžké, dusivé uhelné mlhy severočeské noci.

Konáme jenom svou svatou lidskou povinnost, když v této chvíli v prvé letošní schůzi senátu vzpomínáme s hlubokým smutkem a účastí nejupřímnější všech těch nových hornických hrobů na severu Čech, těch hrobů oseckých a toho hrobu hromadného tři sta metrů hluboko pod zemí na dolu Nelson.

Naše vzpomínka jest však zároveň také závazkem: Učiniti vše, co je v rukou lidského svědomí a lidské techniky, aby se podobné popravy havířů, umučených na kříži těžké práce důlní, opakovati nemohly. Příslušná vyšetřování odborná i trestní jsou v plném běhu a my, nemísíce se do šetření úředního, jsme přesvědčeni, že stane se vše, co bude žádati věc zákona a spravedlnosti. Jsme přesvědčeni, že také všechny ostatní příslušné orgány republiky učiní a konati budou s nejkrajnější přísností vše, k čemu je volá jejich úřední přísaha i prostá povinnost lidská. Apelujeme také na všechnu naši veřejnost ve státě. aby svými sbírkami a ostatními obětmi vzpomněla a dále pamatovala všech těch malých sirotků a sklíčených hornických žen, před nimiž se rozevřela propast dlouhé řady let utrpení, podvýživy a trvalé nejistoty existence a života.

Povinností naší pak jako členů sborů zákonodárných bude, učiniti s urychlením všechna opatření legislativní, jež potřeba doby a ochrana největších pokladů země v zájmu všeho obyvatelstva i ochrana hornické práce na nás vyžaduje.

Havíři jsou jistě pionýry lidské civilisace! Bez uhlí, bez jeho energie světelné a tepelné nebylo by dnešního života a dnešní kultury. S obětavostí nedoceňovanou a s každodenním hrdinstvím bezejmenným, každé chvíle hledíce smrti vstříc, konají horníci svou povinnost vůči národu a státu, vůči všemu lidstvu! A za všechno to celoživotní odříkání, za tu nekonečnou věčnou práci v největších hlubinách a temnotách země a za všechen ten bezměrný heroismus, největší a nejtěžší na bojištích práce, jsou hodni ochrany a zabezpečení existencí, zdraví a životů. A v tomto směru chceme a budeme konati svou povinnost, pamětlivi odkazu umírajícího Antonína Švehly činiti vše, co nám káže naše svědomí, naše srdce a náš rozum. (Senátoři usedají.)

*

Sdělení předsednictva.

Dovolené

dal předseda: na dnešní schůzi sen. Lukschovi; na tento týden sen. Filipínskému, Chlebounové, Karpiškové, Rovňanovi, Šelmecovi.

Předseda konstatoval, že senát je způsobilý se usnášeti, a k jeho návrhu dal senát hlasováním zdravotní dovolené: na tento měsíc sen. Volkovi; na dobu od 5. prosince 1933 do 30. dubna 1934 sen. Hakenovi; na 14 dní sen. dr Holitscherovi a Kavanovi; na měsíc sen. Joklovi; dodatečně za dobu od 20. do 22. prosince 1933 sen. dr Korláthovi; do konce července 1934 sen. Richterovi.

Rozdané tisky.

Vládní návrhy tisky 1176, 1187 až 1189.

Návrhy tisky 1184, 1186.

Interpelace tisky 1185/1 a 1185/2.

Těsnopisecké zprávy o 234., 236. až 240. schůzi senátu N. S. R. Čs.

Zápisy o 240. a 241. schůzi senátu N. S. R. Čs.

Zápisy

o 242. až 244. schůzi senátu N. S. R. Čs. vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným p. senátorem podány písemné námitky, pokládají se zápisy ty za správné a budou vytištěny.

Z předsednictva přikázáno:

Výboru iniciativnímu návrhy tisky 1 184 a 1186.

Výborům zahraničnímu a národohospodářskému vládní návrhy tisky 1176, 1187 až 1189.

Výboru imunitnímu žádosti:

vrch. stát. zastupitelství v Bratislavě s žádostí kraj. soudu v Bánské Bystřici za souhlas ke stíhání sen. Jančeka pro přečin podle §u 14, č. 5 zák. na ochranu republiky (č. 10341 pres./1933),

vrch. stát. zastupitelství v Bratislavě s žádostí kraj. soudu v Komárně za souhlas ke stíhání sen. Mezö pro zločin podle §u 4, odst. I, §u 6, odst. I, sazba I zák. čl. XL/1914 (č. 10342 pres./1933),

vrch. stát. zastupitelství v Košicích s žádostí kraj. soudu v Komárně za souhlas ke stíhání sen. Füssyho pro přečin podle §u 14, č. 1 zák. na ochranu republiky (č. 10409 pres.1934),

vrch. stát. zastupitelství v Košicích s žádostí kraj. soudů v Berehově za souhlas ke stíhání sen. dr Korlátha pro podezření z přečinu podle §u 14, č. 1, 3, 5 zák. na ochranu republiky (č. 10456 pres 1934).

Výboru rozpočtovému vládní nařízení ze dne 22. prosince 1933 o dávkách za úřední úkony ve věcech správních (č. 10430/1934).

Výborům soc.-politickému, rozpočtovému a ústavně-právnímu vládní nařízení ze dne 22. prosince 1933, č. 252 Sb. z. a n., o úsporných opatřeních personálních (č. 10445/1934).

*

Předseda (zvoní): Ke slovu se přihlásil pan ministr veř. prací inž. Dostálek, jemuž uděluji slovo.

Ministr veř. prací inž. Dostálek: Slavný senáte! Budiž mi dovoleno, abych u příležitosti projednávání novely zákona, týkajícího se některých ustanovení horního zákona z r. 1854, doplnil některými daty svoji zprávu přednesenou ve společné schůzi soc.-politického a techn.-dopravního výboru posl. sněmovny dne 10. t. m. Je jistě přáním nás všech, aby byly zjištěny příčiny této katastrofy, aby mohla býti učiněna taková opatření, která by v budoucnu podobná neštěstí - pokud to technicky je vůbec možné - znemožnila a zajistila horníkům nejvyšší možnou bezpečnost. (Výkřiky sen. Stejskalové.)

V hnědouhelném revíru severozápadních Čech zaznamenali jsme za posledních 40 let tato důlní neštěstí: Dne 24. ledna 1893 na jámě ťPokrokŤ v Nové Vsi u Duchcova došlo k výbuchu třaskavých plynů, při němž bylo 18 osob zabito a 6 těžce raněno. Dne 10. listopadu 1894 udál se výbuch na dole ťPlutoŤ v Horním Litvínově, který si vyžádal 19 lidských obětí. Dne 19. září 1900 zahynulo výbuchem na dole ťFrisch GlückŤ u Duchcova 55 horníků. Za necelé dva měsíce na to dne 13. listopadu 1900 vybuchl na dole ťPlutoŤ třaskavý plyn, při čemž zahynulo 18 horníků a 4 byli těžce raněni. Dne 14. června 1902 byl postižen důl ťJupiterŤ v Komořanech vodní záplavou, při které zahynuli 43 horníci. Další vážnou katastrofou byl požár na dole ťKohinoorŤ v Lomu dne 15. března 1932, při němž zahynulo 8 dělníků.

Poslední katastrofou v tomto revíru, která svým rozsahem a počtem obětí převyšuje daleko všechny uvedené katastrofy, byl výbuch na dole Nelson III v Oseku, který se udál dne 3. ledna letošního roku ve ³/₄ na 5 odpol. V této době pracovalo v dole 136 dělníků a 9 dozorců. Výbuch, k němuž došlo, projevil se nejprudčeji v těžné jámě Nelson III, jež byla i se šachetní budovou přímo zničena, takže se stala naprosto nesjízdnou. Mimo to byla výbuchem demolována třídička, nalézající se vedle šachetní budovy a poškozena byla i t. zv. ťvodní jámaŤ, která sloužila k jízdě mužstva a čerpání vody z dolu a která je as 50 m vzdálena od jámy těžné. Při výbuchu vypověděly také službu ventilátory na větrných jamách. Již kolem páté hodiny dostavil se na místo neštěstí zástupce báňského revírního úřadu v Mostě inž. dr Vitouš, aby řídil záchranné práce. Z Prahy byl tam ihned vyslán přednosta báňského odboru ministerstva veř. prací inž. Durych a vrchní rada inž. dr Černý. V krátké době podařilo se uvésti v chod poškozené ventilátory, aby jednotlivá důlní pole mohla býti vyvětrána. Dále byl učiněn pokus, aby záchranné mužstvo mohlo vniknouti do dolu, a to jednak vodní jamou Nelson III, jednak do prostoru mezi jamami VIII a lX. S počátku zdála se situace pro záchranu mužstva dosti příznivou, poněvadž větrnými jámami nevystupovalo značnější množství kouřových plynů. K naději na příznivý výsledek záchranných prací opravňovala také okolnost, že větrnou jamou čís. VII vyfárali 4 dělníci, kteří se tak zachránili. Záchranné mužstvo, které vniklo větrnou jamou čís. VIII do dolu, nalezlo 3 mrtvé na nárazišti a jednoho mrtvého v chodbě. Avšak situace pro záchranné práce se během noci zhoršila, neboť když jsem se s panem ministrem vnitra hned po katastrofě v noci na místo neštěstí dostavil, zjistili jsme, že z jam, které měly sloužiti za základnu pro zachraňovací práce, vystupují kouřové plyny v tak velkém množství, že další pronikání záchranného mužstva bylo znemožněno. Netajil jsem se panu ministru vnitra, že po mém soudu je vše ztraceno, a to tím spíše, ježto kouřové plyny obsahovaly značné množství kysličníku uhelnatého. Bohužel, že můj názor byl v celém rozsahu v příštích dnech potvrzen. Mezitím byla vodní jáma Nelson III učiněna sjízdnou až na nejnižší její díl, vysoký 7 m. Poněvadž z této jámy vycházejí chodby ve dvou patrech nad sebou, podařilo se záchrannému mužstvu vniknouti do chodeb patra vyššího, kde byli nalezeni další 3 mrtví, a ve strojovně pro lanovou dráhu rozbité tělo jednoho horníka. Dne 4. ledna odpoledne byl v malé vzdálenosti od vodní jámy III zpozorován oheň, který zabránil dalšímu postupu záchranného mužstva, což mělo za následek, že těžná i vodní jáma Nelson III musela býti uzavřena, aby se zabránilo přístupu čerstvého vzduchu a tím i dalšímu šíření ohně. V pokusech o záchranu mužstva bylo pokračováno celý den i následující noc, avšak veškeré pokusy vniknouti opět do dolu ukázaly se marnými, neboť dne 5. ledna v 10 hod. dopol. bylo slyšeti na jámě Nelson III výbuchy spojené se silnými otřesy a vodní jamou vystupovaly páry smíšené s kouřem. Proto muselo býti nařízeno, aby veškeré mužstvo, které pracovalo na uzavíracích pracech, vyfáralo z dolu, načež bylo přikročeno k uzavření obou hlavních jam Nelson Ill na povrchu a musily býti přikryty i ostatní jámy až na dvě, kde byly uzávěry zřízeny v chodbách. Toto nařízení bylo velmi včasné, neboť mohlo dojíti k další katastrofě, která by si byla vyžádala dalších 36 lidských životů. Krátce před uzavřením zmíněných jam počala větrná jáma VII nassávati vzduch s povrchu do dolu, takže někteří techničtí úředníci závodní správy chtěli sfárati. Vyšetřující komise však nedala k tomuto nebezpečnému pokusu souhlasu a toto její stanovisko bylo potvrzeno výbuchem, který krátce po poledni dne 5. ledna nastal, po němž proud vzduchu a plynů touto jamou vystupoval zase na povrch. Jelikož nastaly ještě další výbuchy, byly do večera uzavřeny všechny jámy až na jámu VI, s jejímž uzavřením bylo vyčkáno, až nastane v dole depresse, což se dostavilo dne 6. ledna ráno, načež bylo provedeno uzavření i této jámy. Dne 6. ledna večer byly tudíž všechny jámy uzavřeny a od veškerých dalších pokusů na záchranu mužstva muselo býti bohužel upuštěno. (Výkřiky senátorů strany komunistické.)

Ihned po své první návštěvě na mstě katastrofy nařídil jsem sestavení zvláštní vyšetřující komise, do níž byli povoláni za ministerstvo veř. prací vrch. odb. rada inž. dr Schoppek a vrch. odb. rada inž. dr Černý, za pražské báňské hejtmanství inž. Koutský. Jako horničtí znalci z revíru byli jmenováni vrch. inspektor inž. Hruška od České obchodní společnosti a vrch. inspektor inž. Würdig od Lomských uhelných dolů a jako znalci mimo revír profesor inž. dr Parma, rektor vysoké školy báňské v Příbrami, a vládní rada inž. Heveroch z Ústřední správy státních báňských a hutních závodů. Poněvadž podle horního zákona provádí šetření revírní báňský úřad, stal se předsedou této komise báňský rada inž. dr Volejník, kterého jsem ustanovil na místo vládního rady Jůzla, pensionovaného proto, že se nedostavil na místo neštěstí. (Výkřiky senátorů strany komunistické.) Z usnesení ministerské rady byl do komise povolán zástupce živnostenské inspekce ministerský rada inž. Pokorný a zároveň bylo učiněno opatření, aby i zástupcům z řad horníků byla poskytnuta možnost zúčastniti se šetření a vysloviti se o příčinách katastrofy. Dále byl přibrán k vyšetření příslušný státní zástupce a vrchní báňský rada inž. Jenko z ministerské báňské inspekce. Též jsem vyslal na místo katastrofy býv. báňského hejtmana v Brně inž. Schirmera, který po dlouhá léta řídil pokusné práce v oboru třaskavých větrů a nebezpečí výbuchu uhelného prachu, a povolal jsem ještě profesora vysoké školy báňské v Příbrami dr Berana, který se též zabývá otázkami výbuchů třaskavých plynů a uhelného prachu. Jelikož báňského rady dr Volejníka je nutno potřebí k vedení báňského revírního úřadu v Mostě, zprostil jsem ho vedení vyšetřující komise a svěřil jsem funkci předsedy komise vrch. báňskému radovi a přednostovi revírního báňského úřadu v Mor. Ostravě dru Barvíkovi. Konečně jsem sjednal, aby Mostecká společnost odvolala závodního dolu Nelson inž. Beissera, čemuž tato vyhověla a ustanovila na jeho místo inž. Bartoše, závodního sousedního dolu Alexandr, a povolala ještě k dozoru býv. závodního dolu Nelson vrch. inspektora inž. Vokáče. (Výkřiky sen. Mikulíčka.) Dále jsem sjednal se zástupci společnosti, aby veškeré mužstvo, které katastrofou bylo z práce vyřazeno, bylo zaměstnáno na ostatních dolech společnosti a aby společnost přispěla ze svých finančních prostředků ke zmírnění bídy pozůstalých vdov a sirotků, čemuž vyhověla věnováním 1 milionu korun, které dala k disposici předsednictvu min. rady (Výkřiky sen. Kindla.)

Podle zpráv, které si dávám o postupu vyšetřování předkládati, zkoumala vyšetřující komise do nejmenších podrobností průběh katastrofy a postup všech záchranných prací, kontroluje uzávěry na jednotlivých jamách, sleduje chemický rozbor kouřových plynů; také nařídila chemický rozbor uhelného prachu z dolu Nelson a zjišťuje jeho výbušnost. Dále provádí výslechy svědků, jichž výpovědi by mohly osvětliti příčinu katastrofy. Příslušným znalcům bylo uloženo, aby vypracovali posudky, které budou pojaty do konečné zprávy. Jak lze dnes odhadnouti, vyžádají si tyto práce času asi 14 dnů. Taktéž zkoumá vyšetřující komise inspekční nálezy báňského revírního úřadu v Mostě, zejména bylo-li opatřením nařízeným na základě jednotlivých inspekcí vyhověno. Dokud vyšetřující komise svoje práce neskončí, nelze učiniti o příčinách té to neblahé katastrofy konečný závěr. Ve schůzi zmíněných dvou výborů uvedl jsem názor býv. báňského hejtmana v Brně inž. Schirmera o příčinách výbuchů uhelného prachu. Dnes doplňuji názor zmíněného odborníka posudkem generálního ředitele státních báňských a hutnických závodů inž. Staucha, jehož názor jest tento: Uhelný prach ke svému explosivnímu zapálení potřebuje určitého impulsu, jehož příčina může spočívati ve výbuchu střelné rány při odstřelování uhlí, aniž byly zapáleny třaskavé plyny. V severočeském uhelném revíru používá se při dobývání uhlí výhradně bezpečnostních střeliv, které při odpálení nezapalují uhelný prach, ač ovšem není bezpečně prokázáno, nemůže-li čerstvý uhelný prach dolu Nelson jemně zvířený při určitém stupni hustoty býti přiveden k explosi i výbuchem tohoto bezpečnostního střeliva. Výbušnost uhelného prachu závisí nejen na jeho chemických, ale i na fysikálních vlastnostech. Uhelný prach starý, okysličený, smíšený s prachem jalové horniny nebo prach vlhký nezapaluje se tak snadno jako prach z čerstvě těženého uhlí. Z neopatrnosti se mohlo státi, že způsoben byl výbuch uhelného prachu explosí třaskavých zápalek uložených v dolech. V dolech vyskytují se buď důlní plyny přirozené (methan) nebo plyny vyvinující se destilačním procesem při důlních požárech. Důl Nelson má nejlepší jakost uhlí z celého severočeského revíru a mohl se vyskytnouti výron přirozených důlních plynů, které se stávají výbušnými, jsou-li smíšeny se vzduchem v určitém poměru. V daném případě mohlo by se však jednati o neočekávaný výron plynů stlačených v poruše nebo trhlině uhelné sloje, způsobený jich nahodilým uvolněním, což však je nepravděpodobné, poněvadž výron těchto plynů musel by se projevovati již v dopolední směně. Výsledky šetření ukáží, zda možností takového výronu methanu mohl být důl ohrožen. Vznícení přirozeného methanu mohlo nastati též otevřenou karbidovou lampou, krátkým spojením elektrického vedení, za zavařeným ložiskem a pod., což je ovšem těžko zjistiti. Jiná možnost vznícení mohla nastati kouřením, které bylo v dole přísně zakázáno, jak svědčí nalezená vyhláška, z jejíž stylisace je zjevno, že takové přestupky se též vyskytovaly. Konečně přichází v úvahu.vývin plynů z destilace uhlí při důlním požáru. Důlní požáry vznikají zapařením uhlí, t. j. okysličováním a tím vzniklým oteplováním, při čemž povstává t. zv. suchá destilace uhlí a vyvíjí se plyny, které se chemicky rovnají přirozeným plynům důlním, obsahují však též vodík a kysličník uhelnatý, z nichž poslední je silně explosivní a ve značné míře otravný. Takovéto zápary povstávají nejvíce za vyzděnými nebo za zazděnými důlními prostorami a jejich kontrola je mnohdy obtížná a jde-li o zápary ve vyrubaných prostorách, t. zv. stařinách, jest jejich kontrola téměř nemožná. Dosáhne-li temperatura při zapaření uhlí bodu zápalnosti a přijde-li uhlí v tomto stavu do styku se vzduchem, vznítí se samo a otevřený plamen může zapáliti plyny umělou destilací vytvořené a za zdí nahromaděné. Tvoří-li jejich poměr se vzduchem explosivní směs, nastane jejich výbuch. Tyto úkazy nejsou ojedinělé a vyskytují se často v hnědouhelném revíru mosteckém. Proto je pro kontrolu uzavíracích zdí a nebezpečných míst, majících sklon k záparu, určen zvláštní vyškolený personál. Jak jsem již pravil, nelze v takových zazděných prostorách zápary kontrolovati. Není konečně vyloučeno, že oheň může vzniknouti i tektonickou poruchou, která umožní přístup čerstvého vzduchu do stařin a pokročila-li destilace uhlí až ku jeho samovznícení, přivodí explosi nahromaděných plynů. Není také absolutně vyloučeno, že taková tektonická porucha zde náhle povstala a měla v zápětí výbuch, byly-li zde vzpomenuté předpoklady pro vznícen destilujícího uhlí a explosi plynů. Proto zkoumá vyšetřující komise též souvislost zemětřesení, které bylo pozorováno ve dnech katastrofy v odpoledních hodinách v Kutné Hoře a v Chebu. Pro všechny hnědouhelné jámy v obvodě báňského revírního úřadu v Mostě platí všeobecné předpisy báňského hejtmanství v Praze č. j. 14.841 ex 1912/Il (t. zv. požární nařízení), která ukládají v §u 35: ťVe všech jamách s nebezpečím třaskavých plynů nebo požáru, v nichž je značný vývin uhelného prachu, budiž dbáno toho, aby bylo pokud možno zabráněno tvoření a hromadění uhelného prachuŤ. A v odst. 3 téhož paragrafu se ukládá: ťV suchých na prach bohatých porubních odděleních buďtež pracovní místa, jakož i nejvíce užívané chodby pro mužstvo a těžbu udržovány stále pokud možno vlhké, buď pravidelně i opakovaným zavlažováním, nebo jiným vhodným způsobem.Ť Na provádění tohoto všeobecného předpisu dbal báňsky revírní úřad, jak ze shora uvedených případů je patrno, kdykoliv shledal v konkrétním případě při jednotlivých inspekcích nebo i při jiných šetřeních v tom směru závadu. Vzdor tomu jsem nařídil, aby zejména nebezpečné jámy byly podrobeny nové pečlivé a přísné prohlídce. Z toho důvodu přidělil jsem bánskému revírnímu úřadu do Mostu dva úředníky z ústředí, aby tyto práce byly co možná urychleny. Báňské inspekční oddělení ministerstva veř. prací provedlo prohlídku dolu Nelson III ve dnech 11. až 1 5 ledna 1932. Závady zjištěné při této inspekci, týkající se nebezpečí uhelného prachu, byly podniku vytčeny a závady tyto byly podle šetření odstraňovány. Také při inspekcích a při šetřeních prováděných báňským revírním úřadem v Mostě bylo dbáno toho, aby nebezpečí uhelného prachu bylo odstraňováno, a to při inspekci ve dnech 13. až 19. dubna a ve dnech 3. až 4. října 1933. Těmto inspekcím, jakož i otázce výzkumnictví důlních plynů musíme v budoucnosti věnovati co největší péči. Poznamenávám, že revír mostecký má 59 dolů z celkového počtu 260 uhelných dolů v republice Československé. Bylo vždy mou snahou, aby bánským úřadům umožnila se co nejpřísnější kontrola nad provozem a záruka, že bude jejich nařízen bezpodmínečně dbáno. Proto jsem nařídil, aby předpisy horního zákona z r. 1854, který ještě dnes lze považovati za dílo v každém směru dokonalé, které potřebuje změn jen v některých částech, zejména pokud jde o kután, o propůjčování hor a o ochranu povrchu a bezpečnost osazenstva, byly podrobeny revisi.

V březnu 1931 byly zahájeny přípravné práce k této novelisaci. Poněvadž ve věci tak dalekosáhlého významu bylo nutno vyslechnouti nejen mínění ústředních úřadů, ale i všech zájmových korporací, byl ministerstvem veř. prací vypracován podrobný dotazník. Odpovědi došlé měly býti systematicky zpracovány, aby mohly sloužiti za podklad jednání ve zvláštní komisi. Současně byly podle jednotlivých poradních protokolů zpracovány a do češtiny přeloženy výsledky prací předválečné rakouské legislativní komise, která po několik let reformou horního zákona se zabývala, těž za účasti českých odborníků. Přes neobyčejně obtížné poměry, zaviněné nedostatkem úřednictva, jehož v samém báňském odboru ministerstva veř. prací se do systemisovaného stavu nedostává více než 40%, bude mou snahou, aby reforma aspoň nejnaléhavějších kapitol horního zákona byla pokud možno nejrychleji připravena, a nařídil jsem, aby za tím účelem byla zřízena zvláštní komise. Pokud se týče revise hornopolicejních předpisů, byly již za rakouské vlády pro jednotlivé horní revíry vydány hornopolicejní předpisy, a to jednak předpisy všeobecné, jednak předpisy, jimiž mělo býti čeleno zvláštním druhům nebezpečí, jako nebezpečí třaskavých a nedýchatelných plynů, uhelného prachu a požáru. Vedle toho byly i jednotlivými báňskými úřady I. stolice vydávány zvláštní bezpečnostní předpisy u příležitosti různých úrazů a událostí na dolech. Všechny tyto předpisy byly po převratu přeloženy do češtiny a některé z nich, pokud to prostředky dovolovaly, tiskem vydány. Po převratu vydalo báňské hejtmanství nové policejní předpisy pro ostravský revír k čelení nebezpečí třaskavých plynů a uhelného prachu. Rovněž byly po převratu vydány hornopolicejní předpisy pro Slovensko. Všechny tyto předpisy bude třeba podle nejnovějších poznatků zrevidovati a za účelem lepšího přehledu shrnouti a systematicky uspořádati, k čemuž bude použito i výsledků vyšetřování katastrofy na dole Nelson, neboť vyšetřující komise projednávala velice zevrubně některé nejdůležitější otázky týkající se ochrany před výbuchem uhelného prachu a vypracovala osnovu předpisů pro revírní báňský úřad v Mostě, který toto nařízení v nejbližších dnech vydá. K tomu cíli jsem nařídil zřízení zvláštní komise se zástupci báňských úřadů, odborníků z prakse a vysoké školy báňské v Příbrami. Aby dozor nad bezpečností v dolech a bezvadné obstarávání jiných úkolů báňské administrativě přikázaných bylo náležitě prováděno, připravuje se podle usnesení vlády návrh na resystemisaci míst u báňských úřadů a v inspekčním oddělení ministerstva veř. prací za příčinou náležitého doplnění stavu příslušných úředníků.

Přes veškeré vzrušení, které katastrofa na dole Nelson vyvolala, jest potřebí klidné rozvahy a klidného posuzování zpráv a pověstí, které často bez náležitého ověření jsou šířeny. Tak na př. v posledních dnech některé listy přinesly zprávu o zatajeném neštěstí na dole ťTurnŤ v Trnovanech, kterážto zpráva, jak jsem zjistil byla zjevně přehnána, neboť na tomto dole žádné neštěstí se nestalo mimo příhodu, s níž bylo předem počítáno a která nikoho neohrozila.

Jest naší povinností postarati se o pozůstalé po nešťastných obětech a vláda se také usnesla pečovati, aby veškeré prostředky shromážděné sbírkami a z velkých příspěvků byly pokud možno soustředěny a připraveny tak, aby kromě okamžité naléhavé potřeby postiženým byl ostatní výsledek sbírek a příspěvků zachován pro vdovy a sirotky k nadlepšení a doplnění toho, čeho se jim dostane v rámci zákonných sociálně-pojišťovacích opatření. (Výkřiky sen. Kindla.)

Dále bude zařízeno, aby Úrazová pojišťovna dělnická provedla s největším urychlením všechna potřebná šetření a pak vydala rozhodnutí o výměře důchodů, vyplývajících podle zákona pro pozůstalé zahynulých horníků, aby tak byl sjednán podklad pro zkoumání otázky doplňovacích opatření na účet výnosů darů a sbírek. Úrazová pojišťovna dělnická, jak nám bylo sděleno, tomuto přání již vyhověla. Dále vyjednává ministerstvo veř. prací se zástupci majitelů dolů, aby smlouva o nepropouštění hornictva, která vyprší 30. dubna letošního roku, byla prodloužena do konce roku 1934. (Výkřiky sen. Mikulíčka.) Urychleným tempem dokončují se přípravné práce pro nezbytnou novelu hornického pojištění.

Dovolil jsem si doplniti povšechnou zprávu neblahé důlní katastrofy na dole Nelson III, jakož i zdůrazniti všestranné úsilí, které bylo vynaloženo na záchranu nešťastného mužstva a zmírnění bídy pozůstalých vdov a sirotků. Dále jsem si dovolil upozorniti na všechna opatření podniknutá v oboru působnosti mnou spravovaného resortu, aby napříště příčiny důlních neštěstí a úrazů při hornické práci byly omezeny na míru nejmenší. Při tom však třeba si uvědomiti, že při důlním provozu existuje a bude existovati stále tolik nebezpečných momentů, jichž odstranění se dosud lidskému důvtipu a lidské moci zcela nepodařilo, že práce horníků zůstává jednou z nejnebezpečnějších, kterou ku blahu svých spoluobčanů pracující člověk koná. Je v moci obdivuhodných sil přírodních, které jsouce spoutány a řízeny lidským rozumem a opatrností, pomáhají vykonávati veliká díla, ale které mohou též změniti se v ničící sílu, přinášející zkázu a smrt.

Tu vybavuje se mi v mysli sousoší, které jsem viděl v Hamburce, sochu ženy, která má v pravici pochodeň a svojí nohou stoj na soptícím démonu, jenž se svíjí a svýma rukama vhrabává se do skály. Tato socha symbolisuje vítězství člověka nad silami přírodními a pochodeň jí třímaná znamená světlo vědy a vynalézavosti lidského ducha, které umožňuje člověku, aby podstoupil tento těžký zápas s přírodou, nad níž krok za krokem vítězí. Kéž se našemu společnému úsilí, vědě i technickému pokroku podaří docíliti co možná největší ochrany a bezpečí pro naše bojovníky na poli práce a umožní se spoutati dravé přirodní živly tak, aby neohrožovaly ty, kteří svůj život zasvětili práci nejtěžší. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Byl mi podán návrh pánů sen. Donáta, Havleny, dr Kloudy, dr Reyla, Votruby, dr Hellera, Stöhra a druhů, aby o prohlášení pana ministra veř. prací byla v dnešní schůzi zahájena rozprava.

Senát je způsobilý se usnášeti.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh je schválen.

Přikročuji proto k provedení rozpravy a navrhuji řečnickou lhůtu půl hodiny. (Námitky nebyly.)

Námitek není, budeme se tedy tím říditi.

Uděluji slovo prvnímu přihlášenému řečníku, p. sen. Mikulíčkovi.

Sen. Mikulíček: Paní a pánové! Je smutným vysvědčením pro všechny, kteří hlásají na venek starost o dělníky, o demokracii a osvobození pracujícího lidu v Československu, že musí přijíti tak děsná katastrofa, jaká byla na dole ťNelson IIIŤ, aby se otřáslo svědomí všech těch, kteří vládnou v tomto státě, i všech těch, kteří denně svádějí dělníky s cesty boje za jejich spravedlivé požadavky, kteří denně dělníky klamou a zrazují v jejich boji za lidskou existenci.

142 lidí bylo v pravém slova smyslu zavražděno dne 3. ledna 1934. Ale co praví statistika? Od r. 1919 - páni socialisté, utecte, poněvadž byli zavražděni za pomoci vládního systému dělníci! - až do r. 1932 bylo na dolech v hranicích Československa zraněno 85.000 dělníků a z nich podlehlo smrtelným zraněním 2.051, čili za těchto 13 let průměrně ročně daleko více, nežli si vyžádala katastrofa na dole ťNelsonŤ. Ale bylo to po menších částkách, neotřáslo to svědomím těch, kteří dostávají státní statistiku jako my, tak, aby se zeptali, co je příčinou, že každý druhý den je zavražděn na dolech v Československu jeden z těch, bez jejichž života, jak jste to tu v krokodilích slzách řekli, nebylo by kultury, nebylo by výroby, nebylo by vaření ani života vůbec. A naproti tomu se podívejte na ohromné zisky uhlobaronů!

Pánové, pan ministr říká mezi řádky: neví se, co bylo příčinou, zda nějaká vis major, zda nějaká přírodní příčina, jako vznícení od výbuchu nebo čehokoliv jiného. Ví se to, pane ministře! Na dole ťNelsonŤ byly v pravém slova smyslu zavražděny stovky nevinných živitelů rodin systémem, který není jenom na dole ťNelsonŤ. nýbrž na všech dolech v Československu. (Výkřiky.) Nemáme v Československu jenom jednoho Beissera, kterého zatkli proto, že zoufalstvím donucené ženy i dospělejší sirotci by ho byli v pravém slova smyslu lynchovali. Proto ho zavřeli. Beisser bude chvilku v kriminále - jistě se tam má daleko lépe než náš soudr. Lokota, který nezavinil smrt ani jediného člověka - a potom bude přeložen do ústředí v Mostě s dvojnásobným platem. Na ťNelsonuŤ zavinil tuto vraždu ťšpársystémŤ: odvolalo se tam 16 dělníků, jejichž povinností bylo odmetati prach, který podle odborného úsudku p. ministra, který čerpá od odborníků, je nejnebezpečnější pro tento důl. Těchto 16 dělníků bylo odvoláno, aby společnost Petschka, který staví v Praze za desítky milionů banky, který staví v Praze za stovky milionů pro sebe ohromné paláce, měla o 16krát 5.000 Kč ročně větší zisk, poněvadž průměrná mzda horníka na severu Čech - já tam celý týden po této katastrofě osobně prožil - činí 80 až 110 Kč týdně. Měsíčně se tomuto horníku s jeho mzdy sráží 120 Kč na byt, bratrskou a nemocenskou pokladnu a revírní radu, čili tomu horníkovi, který tu byl i ústy představitelů vlády vynášen jako nejdůležitější element - bez nás senátorů, bez ministrů, bez poslanců, bez biskupů, farářů a ostatních by tu Československo také bylo, ale ne bez horníků, bez nich by zahynulo - zbývá měsíčně 280 až 300 Kč na výživu a šacení sebe, ženy a dvou, tří dětí. Spal jsem u jednoho soudruha v Lomě, který má 2 děti, 12tileté děvče a 10 letého hocha. Jeho žena svého času, dokud mohla, pomáhala mu hájiti lidské živobyt, ale dnes nemá práci a on, když jde ráno do šachty Kohinoor, 300 m pod zemí, nese si v uzlíku 10 až 12 brambor a k tomu ne kávu, ale v pravém slova smyslu špínu, poněvadž mu na tu kávu, které se miliony pytlů v moři topí, ale která, než přijde k horníku do kuchyně, je několikanásobně zdražena, již nestačí.

Je to odsouzeníhodné a bylo by nutné, aby byli vinníci bezpodmínečně nejen suspendováni, jako pan rada Jůzl, a dáni do pense, ale jejich majetek měl by býti zabaven ve prospěch těch, kteří přišli o živitele. Měli byste se tam, pánové, podívati. Ty ženy a sirotci již nemohou ani plakati, chodí jako v omámení, oteklé tváře, jako bez života. Proč? Jen aby tato společnost měla o 100.000 Kč ročně větší zisk. (Předsednictví převzal místopředseda Votruba.)

Pan Jůzl, který byl šéfem horního úřadu v Mostě, jako akcionář této společnosti navrhoval - podle zpráv českosocialistických listů z tohoto týdne - při stávce horníků před 2 lety, aby ta banda hornická byla rozstřílena. To je, prosím, váš československý šéf horního úřadu v místě, kde se denně horníci vraždí. Až teprve když to otřese svědomím celého světa, nemůžete ani vy zůstati klidni a počínáte nad těmi obětmi roniti krokodilí slzy, ale přehlížíte, že v menším měřítku se takové vraždění na ťNelsonuŤ páše každodenně, ať už je to v Bratislavi, kde se pekou 16letá děvčata, která musila pracovati za mzdu 40 až 50 Kč týdně, nebo na Poříčí v Praze. Mluvil jsem s několika odborníky - sám jsem také z části stavebním odborníkem - a bylo mně řečeno, že se tam v pravém slova smyslu spáchal zločin; aby se ušetřilo, dával se mizerný materiál a pak se pochovalo pod novostavbou 48 živitelů rodin. (Sen. Hajníková: Vis major!) Kdyby to, paní kolegyně, bylo na východě, nebyla by to žádná vis major, ale chlap by.se postavil ke zdi, a ti druzí by si pak dali po druhé pozor, aby se to neopakovalo. Sloupy praskaly na stavbě několik týdnů, ale místo aby se stavba nějak podchytila železem nebo pevným betonem zamazávaly se praskliny na sloupech, až najednou se budova zhroutila a pochovala 48 živitelů rodin. Byl bych býval zase doporučoval všem veřejným činitelům, aby se šli podívati do německého patologického ústavu a viděli by, co musili zažíti ti chudáci, kteří nebyli najednou zavražděni, ale byli tam zavřeni 6, 7, 8, 9 dní, jak se ukázalo, když mrtvoly po úplném odklizení trosek byly odklizeny. Nehnily 8 nebo 9 dní, poněvadž odklizení trvalo 8 až 12 dní, nýbrž hnily teprve tři až čtyři dny. Také se tehdy sbíralo na oběti poříčské katastrofy. Ovšem tomu, který tak stavěl a špársystémem vraždil, místo aby se při nejmenším podle vašich měšťáckých zákonů vsadil do kriminálu, byla propůjčena stavba Důstojnického domu na Vinohradech a dovoluje se mu, aby dále prováděl ten systém. Proč? Je to vlivná, silná jednotka, která má mocné a silné přátele. Čert vzal 48 lidských životů! Vždyť je vás ještě dosti, nechali jsme vám nezdaněnou lásku, množte se! O dobytek je postaráno, aby si nezlámal nohu, aby se nenastudil, ale dělník je zadarmo, on se sám nabízí za 80, 90, 100 Kč týdně do práce. Když vchází do dolu sám jsem v Mor. Ostravě pracoval 450 m pod zemí - neví, zdali spatří opět světlo světa, ženu a dítě - a v sobotu, resp. v pátek výplata 90 až 110 Kč.

Pánové, zde je vina jak kapitalistického vykořisťování, tak také veřejných státních činitelů. Této viny vás nezprostí nikdo. Každý si to přirovnejte ke svým členům domácnosti, ke své ženě, ke svému děcku, ke svému otci! Co byste udělali tomu, který proto, aby na vašem otci získal o 10 až 20 Kč denně více, vydává jej všanc ztrátě zdraví i smrti? Podle toho, co byste udělali, posuzujte! Nehleďte na to ani měšťácky ani socialisticky! (Sen. Stejskalová: Podívejte se, všichni socialisté utekli! - Hluk.) Dívejte se na dělníky jako lidé na lidi! Mluvíte, že jste je vysvobodili z područí německo-maďarského, že jste je osvobodili. Ano, snad je osvobozena česká buržoasie, ale český dělník na dole dále úpí pod jhem Petschků, Rotschildů, Weinmannů, kteří na jeho životě vydělávají těžké desítky milionů. Vždyť majitelé dolů v Československé republice sami přiznali, že mají jednu miliardu čistého zisku, a kolik zapřeli! Nevidíte, jak se zapírají daňové povinnosti? Nemáte dnes případ bratří a sester Haasových? Odvážejí peníze - a ti jsou maličtí proti Petschkům, Weinmannům a Rotschildům - za hranice a 700.000 Kč daní jsou dlužni státnímu eráru. Nebo případ Šebestyena, případ Ettricha, Larische, Zajíčka, který měl tolik, že mohl utratiti s dívčicou 20 mil. za 10 roků, ale pro státní pokladnu je jistě neohlásil, a snad ze 2 mil. Kč ročně je také nějaký poplatek, daň důchodová, výdělková a přirážky pro státní a samosprávnou pokladnu.

Po převratě pan předseda senátu, tuším, i s ostatními prosili na Ostravsku i v severních Čechách horníky, kteří byli čtyřletou bídou válečnou řádně zrevolucionováni, aby šli do dolů, že je potřebí každého kusu černého démantu ke vzpružení výroby. Po převratě dosud dělnictvo dalo se másti těmi, jimž buržoasie platí za toto matení tučné prebendy. Horník vydělával peníze. Jaký je stav dnes? Zase statistika: O 45% má každý horník menší mzdu nežli měl v r. 1921, ale o 110% má větší výkon. 42.000 horníků je vyhozeno z práce. Mzda celkově je vyplácena o 65% menší nežli v r. 1921, ačkoliv výkon, tedy celková těžba, jest jenom o 20% menší.

V cifrách: Horníci Československa nedostanou dnes ani celých 800 mil. Kč mzdy, zatím co r. 1921 bylo horníkům vypláceno 2.400 mil. Kč mzdy. (Slyšte!) Čili: poněvadž je mzda o 65% menší a výkon čili těžba jen o 20% menší, je zvýšen zisk uhlobaronů o celých 50% oproti r. 1921. A teď promiňte, pánové, jak má hornický živel, každý dělník a pracující rolník, jehož bratrem je dělník, jehož synem je dělník, dívati se na prohlášení pana min. předsedy Malypetra zde s tohoto místa, když si tento stěžuje: Byl-li index r. 1914 100, je horník na 77%, ale uhlobaron s uhlím na 165 a s koksem na 205!

Pánové! V republice je horníků s příslušníky rodin podle statistického úřadu více než 40%. Tato masa je zde tak ožebračena, že její úroveň je snížena, ale na 250 nebo 300 uhlobaronů je celý vládní systém krátký. Tam již nestačí vládní moc. Proč nestačí? Pánové, bez demagogie, pravdivě: poněvadž jednak banky a její exponenti jsou zúčastněni na zisku, kterého horníci svým zdravím a životy dobývají, jednak jsou to čachry s uhlím, ať již je to mutějovické, ať Stejskalovo, ať je to nezištná společnost Antracit, ať je to polské uhlí, které na hranice Československa je dováženo sotva za 60% ceny, za kterou se prodává v Československu. Vidíte všade kšeft, kšeft a zase kšeft. A proto čert vezmi ty, kteří jsou tak pošetilí, že nám ještě věří, hlavně když my si plníme kapsy.

Petschek rozuměl mentalitě českého středního člověka, když uložil do Diskontní banky bezúročně 3 mil. Kč. On věděl, jakou cenu má ten střední český člověk, politik. Stříbrný prozradil, že za ty miliony se vytvořilo tolik a tolik krajských sekretariátů. A naposled Petschek řekl: Nechci ani úroku ani kapitálu, nechte si to, neboť již stokrát tři miliony, které jsem vám dal a kterými jsem vám zamastil ústa, jsem vydělal.

Vážení! Špársystém zavinil vraždu 142 lidí. A kdo dovolil, aby podle pražského paktu byli horníci soustavně vyhazováni z práce? Nevím, jak je informován p. ministr Dostálek, když řekl, že smlouva o nepropouštění bude prodloužena. Vždyť to není pravda! Pražský pakt byl učiněn bez naší strany, jíž se dělnický charakter nemůže upřít, vždyť my nemáme členů hypotečních bank, správní rady hypotečních bank, jak se píše o nich v ťPřítomnostiŤ, ve vedoucích řadách naší organisace, my hájíme jedině nezištně a nekorupčně zájmy proletariátu. Na základě pražského paktu je možno určité procento dělníků každý měsíc propustiti a na základě tohoto paktu propouštěl Beisser z dolu ťNelsonŤ ty, kteří měli povinnost odklízeti ten tak krajně nebezpečny a podle názoru ministerstva děsnou katastrofu zavinivší prach. (Sen Douda: Ale kdo to na nich vyžebral? Kde je Brožík a ti ostatní? Vždyť to byli ti hlavni, kteří sjednávali pakt o propouštění!)

Když jsem četl v novinách o katastrofě, sedl jsem a jel jsem do Lomu, poněvadž je to povinností každého poctivého zástupce dělníků jíti tam, kde ho dělníci potřebují. Co jsem našel v Lomu? Lom velmi silně obsazený četnickou pohotovostí. (Výkřiky komunistických senátorů.) Pánové, zdá se vám, že je to lék na všecko, že je to lék i na ženy horníků, že je to lék na toho 12 až 13 letého kluka, jemuž tam systém zavraždil otce, že stačí na to četník? Kdo chtěl kolem ťNelsonuŤ dělat revoluci nebo vzpouru nebo cokoliv jiného? Nemají ti lidé právo, aby se sešli, aby se poradili, co a jak dále? Vždyť mi řekli lidé z 10 jiných dolů, že to, co zavraždilo 142 horníků na ťNelsonuŤ, je ve všech ostatních dolech. A dnes máte v novinách zprávu, že hoří důl ve Strupčicích, důl pověstného Franty Stejskala, který prý má cenu 11 mil. Kč - tak mně to bylo aspoň řečeno, já nechci vzíti jed na tu zprávu, já jsem ji dostal od členů úsporné komise - ale je tam 20 mil. Kč dlužných daní. Důl je v likvidaci. Včera chytl.

Tedy byl ten šlendrián nejen na dolu ťNelsonŤ. Já jsem se osobně přičinil o to, aby byla demonstrační stávka na dolu ťKohinoorŤ. Osobně jsem byl na cechu, kde horníci fárají. Přišel na mne důlní a vyhazoval mne ven. Já jsem mu řekl: Kdyby tu nebyl spáchán tak děsný zločin, byl by sem jel moravský Slovák 400 km daleko? ťJá jsem to nezavinilŤ, pravil. Odpověděl jsem mu: Vy jste tu delší dobu důlním a kdyby nebyla ta katastrofa na ťKohinooruŤ v neděli, kdy tam bylo mužstvo povolané k pumpám a kdy byla učiněna jiná ochranná opatření, tedy již před 2 lety bylo na ťKohinooruŤ totéž, co se stalo na ťNelsonuŤ. A když mne sprostě vyhazoval, řekl jsem mu, že jsem také občan republiky a že mám povinnost hájiti zájmů ohrožených dělníků. A co se stalo? Jediný lék: 2 četníci přes 1 q těžcí, hodně hrubozrnní, kterým, poněvadž si počínali hrubě, jsem musil říci, že za těch 260 milionů, které dostávají v republice, mohli se naučiti slušnosti. Tito četníci přes to nepřestali a vytlačovali mne z dolu ven. Já to jenom podotýkám, že nebylo nebezpečí povstání nebo revoluce nebo čehokoliv, aby byl na Mostecku zaveden výjimečný řád. Ale, vážení pánové, protože vládnoucí třída - a je to pro ni smutné vysvědčení - nemá jiného prostředku, proto zakazuje schůze, proto zakazuje shromáždění a konference. Pro 142 vražděných se chtějí zástupci 35 dolů sejíti, přijde četnictvo do dělnického domu v Lomu a vyklizuje. Ovšem tolik ťfilipaŤ máme, že se konference za účasti 180 delegátů z 35 šachet konala jinde. Připomínám že je to vyložená provokace. Čeští socialisté odhadovali účast na pohřbu na 60, 80 tisíc, náš referent na 70, 80 tisíc, a nestalo se nic, ačkoliv okr. úřad zakázal jakékoliv shromáždění. (Výkřiky sen. Hajníkové.) Byli tam, soudružko, jenomže byli obklíčeni davem a nebyli by měli možná čas, aby byli po svém způsobu zakročili - a slušněji málokdy zakročovati umějí.

Aby pánové ze socialistických řad zmátli dělníky, kteří měli jistě plnou příčinu v tomto okamžiku, kdy jejich kamarádi jsou vražděni, vydobýti si pod morálním vlivem toho dojmu nápravy, podávají parlamentu návrhy: páni z českosocialistické řady sekvestraci, páni ze strany soc. demokratické zestátnění. To je již, promiňte, klam 2 roky starý. Když již byla generální stávka na severu Čech před 2 lety, přišli jste s těmito návrhy a od dubna 1932 až do ledna 1934 plesnivěly v šuplíku parlamentního výboru, až vražda 142 horníků je teprve vytáhla na světlo.

Jak je to na státních dolech? Je to lepší? Může vůbec v kapitalistickém výrobním řádě kdekoliv míti dělník zabezpečeno zdraví, život, slušnou mzdu? Vždyť statistika dokazuje, že státní doly vydělávají na jednom zaměstnaném horníku 30.000 Kč ročně podle výkazu čistého zisku. Horník dostane 6, 7 tisíc, nejvíce 10.000 Kč ročně výdělku, když pracuje plně, když mu dají možnost pracovati, a státní správa vydělává na jeho práci plných 30.000 Kč ročně!

Vážení! ťDoly se postaví pod ostřejši kontrolu báňského úřadu.Ť My víme, jak to vypadá. Máme u nás zákon o 8-hodinové době pracovní, a heverovat ministra soc. péče i okresní i zemský úřad můžete, aby potrestali miliardáře, že nutí pod hrozbou vyhazovu z práce dělníka pracovati 13, 14 hodin denně.

Báňský úřad v Mostě spal a pan ministr musil dáti vzbuditi členy báňského úřadu, když šlo o životy půldruhého sta lidí. Bánský úřad oznámil, kdy přijede kočárem na kontrolu, dnes se přijede autem pro členy báňského úřadu. Dnes v soc. politickém výboru jeden vládní senátor mluvil o tom, že doly postavily úředníkovi báňského úřadu vilu; tak aspoň mi bylo referováno od účastníka schůze soc. politického výboru. Je to komedie, nic jiného. Dokud zde nebude kontrola dolování dělníky, volenými dělnictvem a sesaditelnými dělnictvem ne aby tam působili 25, 30 roků jako v nemocenských pokladnách, úrazových pojišťovnách a jinde, ačkoliv se mají podrobiti každých 7 roků volbě - a jakmile většina osazenstva neuzná správnost této kontroly a usnese se na schůzi, aby byl člen kontrolní komise sesazen, do té doby není možno zjednati nápravu, poněvadž víme, že zákonů na papíře, které by více méně měly chrániti pracující a zvláště pak nebezpečně pracující jako jsou horníci, je více než dosti. Vždyť sám pan českosocialistický poslanec se obdivoval, jaký význam by měl zákon z r. 1854 pro dělníka, kdyby se v praksi prováděl, a nevěřil, že by podobná ostrá ustanovení mohla býti zavedena dnes. Je pravda, to je už jiná věc. Jestliže páni ze socialistických řad tvrdí, že v zájmu horníků hovoří o tom, že úředník ve státním dole má jen 80.000 až 100.000 Kč ročně, kdežto u Petschka má takový Löcker 6 mil. Kč ročně, já jako dělnický zástupce bych tak nevytyčoval těch 100.000 Kč platu, já bych se spíše staral o ty, kteří mají 3.000 až 5.000 Kč ročně. Úředník má přece jen pohodlnější živobytí.

To, co tu dnes bylo, bude zaznamenáno ve stenografickém protokolu, a kdysi kdosi bude číst, že vládnoucí systém tohoto státu projevil ohromnou lítost; slova, která zde padla, by každého pohnula k pláči. Ale v praksi, jestliže dělníci sami si nevynutí bezpečnostní opatření, a nejen to, jestliže nevypráskají všechny vykořisťovatele z dolů i z jiných podniků i s jejich placenými ochránci, nebude lépe. (Potlesk komunistických senátorů.)

Statistika mluví o tom, že za 13 let kapitalistického vykořisťování položilo 2054 horníků v dolech životy; začal jsem s tím, že je smutným zjevem, že musí přijíti hromadná vražda, že se necení ani život jedince. Včera byl na dole ťKohinoorŤ zabit jeden dělník, ovšem to byl jen jeden. Ale když je to každý druhý den jeden, pak by ti, kteří mají moc a vládu a dovedou velmi ostrou pěstí po.stupovati proti dělnictvu a rolnictvu, které se brán proti exekučnímu výprodeji, kdyby byli demokraty a kdyby byli hodni toho, aby vládli ve státě, který nazývají demokratickým, udělali také pořádek s takovýmito přímo tyrany v dolech, kteří takovýmto způsobem rabují majetek patřící všem. Ale toho nemůžeme očekávati, nevíme, do kolika diskontních bank se po této katastrofě zase pošle tolik a tolik milionů korun bezúročných vkladů, aby se později odepsaly. (Sen. Hajniková: A co majetek na povrchu? Domky jsou rozbity a pánové se nestydí v některých případech nabídnouti za rozbitý domek 50 Kč!) Zcela správně jsi na to poukázala. A tam je nebezpečí jako v dole. Jděte do Lomu, tam máte patrové budovy, v jejichž zdech nejen příčných, nýbrž i podélných jsou spáry 2 až 3 cm široké. V těch domech bydlí lidé. Co je k tomu potřebí, abyste po katastrofě v dole nečetli zítra nebo pozítří nebo neslyšeli v radiu, že je taková vražedná katastrofa nahoře. Úřady kolem toho chodí, četníků tam bylo od 3. ledna nejméně 100, jen co já jsem viděl, ale jsou to doly pana Petschka a pana Weinmanna, jeho společnost vykázala za r. 1932 jen o 50% větší zisk než r. 1930, který měl na dolech odepsáno jen tisíc korun, ale na základě zákona o stabilisačních bilancích zvýšil hodnotu dolu na desítky milionů Kč, aby zase mohl 10% odepsati.

Dělníci to vědí a my jim to řekneme, ať nám to dovolíte či nedovolíte, že v tomto právním řádě, v němž občas se roní nad obětmi kapitalismu krokodílí slzy, nemají co k očekávání.

Podívejte se na doly na východě! Není tam takové techniky, jako zde, a porovnejte percentuelně statistiku katastrof! Není sice možno úplně na 100% zameziti katastrofám v dolech, ale při řádném provádění bezpečnostních opatření, při řádném větrání a uklízení mohou se omeziti, jak mně bylo odborníky řečeno, až na 50 dosavadních katastrof. Už jsem byl v parlamentě a v senátě svědkem několika posmrtných vzpomínek na vojíny, bez jejichž práce a dřiny by nebylo života - a pak to běží dále, a zítra, pozítří, když dělník na ťKohinooruŤ bude vydělávati více než 1 10 Kč týdně, co uděláte? Nezkontrolujete bilance a nedonutíte Petschka, aby mu přidal, nýbrž pošlete na něho četníky, vyvoláte Frývaldovy a Duchcovy a jeho volené zástupce strčíte do kriminálu. Proto jsou dělníci přesvědčeni, chtějí-li si zachrániti život - jak už soustavně přesvědčujete rolníky a živnostníky - že se musejí postaviti celou svou silou proti vražednému systému kapitalistického řádu a proti jeho placeným ochráncům. (Potlesk komunistických senátorů.)