Místopředseda Donát (zvoní): Slovo má dále pan sen. Stodola.
Sen. Stodola: Slávny senát! Už vo snemovni bolo mnoho debatované o tomto zákone ako aj teraz, a bolo debatované vo spojení aj s tým, čo sa stalo v Nitre a s t. zv. slovenským problémom. Ja by som sa nechcel dlho s týmito otázkami zaoberať. predovšetkým čo sa týče Nitry, ale. vážení pánovia, pri tom všetkom nikto mi nemôže zakázať, vysloviť svoj individuálny dojem, a tento môj individuálny dojem bol dojem studu.. Môžem vám povedať, že som ešte na žiadnom verejnom shromaždení nebol, kde by som sa bol tak hanbil, ako tam pred tými kardinálmi. Prečo? Preto, veľavážení pánovia, poneváč tam naštrbená bola jedna veľká zásada, ktorá je vrodená našemu ľudu. a síce zásada dôstojnosti, a za druhé, že tam bola naštrbená tá veľká cnosť, by som povedal mravná tradícia, ktorá vždy Slovanov lišila od druhých národov, a síce zásada pohostínstva. Nezabúdajme nikdy, že hostia sů poslovia boží. J e pravda, že ministerský predseda Československej republiky nie je hosťom na Slovensku; Malypetr je naším človekom, naším min. predsedom, ale, vážení pánovia. keď prijde jeden český národovec na Slovensko, pri tom všetkom sa musí brať do ohľadu. že je naším vzácnym a milým hosťom! (Výkřiky sen. Kindla. Místopředseda Donát zvoní.) Že sa to práve muselo stať pánu min. predsedovi Malypetrovi, mužovi práce, veľkému priateľovi Slovenska, mužovi nenáročnosti a skromnosti to nás tým viacej bolelo. Vidíte, ako sa časy menia. Voľakedy, keď Hurban a jeho spoločníci utekali medzi Čechov, vtedy tu našli porozumenie, teplo tohoto českého rodinného krbu. Keď voľakedy českí vojaci prichádzali, aby nás retovali pred maďarskými žandármi a vojskom, vtedy ovšem všetci sme ich vítali, a teraz prišiel jeden český človek v tej najvyššej skromnosti a stala sa mu ťažká, veľká osobná urážka! Dobre povedal ten jeden minister tam pri tom obede: ťBratia, voľakedy, keď bola reč o Slovákoch, sme brečali, a teraz toto, - my sme to nezaslúžili! Ť Nie, vážení pánovia! To naši hostia nezaslúžili a my všetci sme to brali ako našu hanbu, ako našu potupu. To som chcel povedať o Nitre. (Výkrik: Prečo ste to robili za chrbtom ministerského predsedu?) Môžte sa hanbiť za to. Na to ešte prídem.
Slávny senát! Chcel by som teraz prejsť na to, či opozičné strany majú podklad, majú príčinu zabiehať do týchto krajností? Podľa mojej mienky nie, oni ďaleko preháňajú a svoju taktiku nesmú práve dneska prevádzať. Počuli ste predošle reč, vedeli ste, čo sa robí. Vážení pánovia, len slepý to nemôže videť, že furia vojny už zažehuje svoje pochodne, že zase sa má strhnúť potopa krvi a meča. Vtedy takto pokračovať, takouto taktikou ísť nelzä. To nie je múdré, to nemôže dobre končiť a ja vás prosím, mili priatelia, spamätujte sa, pozerajte kol seba, urobte váš úsudok, a verím potom. že budete pokračovať ináč. Je pravda, že tento slovenský problém je veľmi ťažký, obsažný, a preto nech mi je dovolené len v tabulovom slohu o ňom hovoriť.
Vidíme predovšetkým, že Slovensko bolo ťažko poškodené železničnými tarifami. Nenašlo nikde porozumenia v tomto ohľade, myslelo sa vždy, že Slováci, ktorí sem prídu, sú kverulanti. A čo vidíme dnes? Vidíme, že Slovensko stojí obnažené, ako hovorí porekadlo, ako nahý v trní, že je bez rezerv, že mnohom viac trpí pod krízou než české kraje, kde väčšie rezervy ešte sú - však to vidíme na pošte. Je zaujímavé. že títiež ministri mali porozumenie, Bechyně urobil tu malú reformu tarifnú, Najman vystaval dráhu v centrálnom Slovensku, Mlčoch,Hůla zahájil prepočítanie vicinálok a Bechyně za Červenú Skalu pripravuje veľké finančné prostriedky, za čo sme mu srdečne vďační. Ale celý duch v ministerstve železníc nachádzal sa na rezortnom partikularizme. Je ťažko dokázať štatistickými dáty, o čo jeden veľký kraj je produktívnejší než druhý, keď sú tarify lepšie prispôsobené životným potrebám, ťažko by bolo štatisticky, vedecky dokázať, o čo by bolo Slovensko bohatšie, keby sme od začiatku republiky mali odstupňovacie tarify. Ale my nesmieme stáť na rezortnom partikularizme. Celok máme pred sebou, celku slúžime, sú to predsa spojené nádoby. Pánovia, predovšetkým jedno musíme držať pred očima. čo riekol pán prezident Masaryk, že rozčúlenie nie je program. My celkom chladnokrevno musíme prísť a prodebatovať ešte raz v poslednej hodine všetky tieto ťažkosti, ktoré nás tlačia. Predovšetkým vychádzame z toho, aby sa najpozitívnejšie pracovalo zo spoločnej štátnepolitickej tendencie národa československého; z toho plynie postulát rovnakých práv a povinností a z toho vyplýva vzájomné rešpektovanie.
Musíme bojovať stále proti centralizmu, sme za to, že ani Bratislava nesmie pokračovať touto cestou. Vidíme, že slovenský východ chradne. Žiadali sme expozitúru krajinskej správy, nemožno takto panovať My sa musíme prispôsobiť konfigurácii Slovenska a regionálnvm potrebám v jednotlivých krajoch. (Výkrik sen. Kindta.) Ja tuná chcem otvorene hovoriť, aby sa nepovedalo, že Stodola či jeho kolegovia tuná na Slovensku sú autonomisti a v Prahe protiautonomisti. Myslím, tu i tam je treba zastupovať blaho nášho národa slovenského a tým aj celej Československej republiky. (Předseda dr Soukup ujal se předsednictví.)
V súvislosti s týmto je otázka rečová. Slovenčina je samostatnou literárnou rečou, prostriedkom pestovania kultúry, ona mala by byť výhradne úradnou rečou na Slovensku vo všetkých úradoch. (Hlasy: No tedy!)
Hospodársky problém. vážení pánovia spočíva na Slovensku hlavne v tom, že my musíme nájsť zárobkové možnosti pre populačný prebytok slovenský, ktorý každý rok robí asi 100 tisíc duší. Pred tým to bola Amerika, to bola naša druhá matka. kam išli naši ľudia. (Sen. Mikulíček: Do Maďarska!) Šli na všetky strany, do Ruska, do Italie a ten slovenský človek bol v Amerike vstave konkurovať s Američanom, s Irčanom, vôbec s každým, lebo umel pracovať a mal predovšetkým mravný podklad. Ovšem hovorí-li sa vo všeobecnosti - ako to jeden z poslancov spomínal - o slovenských Lazároch, proti tomu protestujem. My nie sme žiadnymi Lazármi, my sme poctiví, sebavedomí ľudia; i ten posledný roľník u nás nikdy to neprijme a stiahne si ten remeň a vždycky pokračuje svojou tradicionelnou cestou.
Keď vezmeme na pr. štatistiku, proti ktorej je ťažko bojovať, vidíme, že medzi r. 1920 a 1932 index vzrastu vo výnosu pôdy na Slovensku na 1 ha pšenice činil zo 100 na 137, u pšenice jarnej zo 100 na 116, u žita ozimného zo 100 na 198, u žita jarného zo 100 na 186, u jačmeňa ozimného zo 100 na 167, u jačmeňa jarného zo 100 na 182. Nemôžeme tedy hovoriť, že by to Slovensko bolo išlo nazpäť. Žiadny súdny človek predsa nemôže tvrdiť, že by tá konštruktívna politika, ktorá hlboko leží vo slavianskej rase a ktorá bola dokázaná na celej línii na Slovensku, neukázala ohromné výsledky.
Nedávno som bol v zahraničí, kde finančníci, ktorí chodia k nám do Piešťan. hovoria: My sme to videli, sme o tom presvedčení. Anglický minister zemedelstva nás žiadal, aby sme mu povedali, čo je to tá pozemková reforma. Nič som neurobil, len som tomu lordovi poukázal na niektoré dediny, ktoré pred tým ani ten cintorín nemali svoj, a potom s m mu poukázal na masy nových a nových domov, ktoré u nás povstaly.
Ale, vážení pánovia, nezabúdajte - a to nesmie žiadny Slovák zabudnúť - že konštrukcia tohoto štátu pre nás, hlavne pre výrobné vrstvy, pre roľníctvo, je dobrá. Prečo? Pretože ten roľník môže svoj prebytok zemedelský odpredávať v historických zemiach. Čítajte, čo sa robí v druhých zemedelských zemiach, čítajte, čo sa stalo na základe Ottawy, tej veľkej konferencie imperia anglického v Kanade. Do 1. októbra muselo byť 117.000 kusov rôznych statkov zničené, lebo nebol pre ne export, lebo boly tak nízko, že by boly vôbec neodpredateľné a na základe toho boly zničené. A znova 3.000 kusov bolo zničené. Tak celú Brazíliu obeste, lebo tam zničili kávu, a obeste celú Kanadu, kde zničili pšenicu. V inom je chyba, a síce svetová organizácia chybuje. I u vás chybuje organizácia. (Výkřiky sen. Mikutíčka.) Mohol by slovenský roľník stále zvyšovať svoju produkciu, mohol by zachovávať akýs takýs standart života, keby tu nemal odbytný trh? Ovšem ja vec obrátim. I pre historické zeme v ohľade strategickom je dôležité, že majú na Slovensku takú pšeničnú komoru. Čítajte, čo hovorí Dares: krv a pôda. Prečo? Čo najlepšie Nemecko pocítilo, keď bolo blokované, keď nemalo dostatočnej výroby. Slovensko pre český národ v tomto ohľade znamená nekonečnú rezervu. (Výkřiky.) Ja nechcem o tom povedať, vážení pánovia, čo by sa u nás robilo s delníctvom, keby tu ku príkladu boly také ceny pšenice ako v Maďarsku, prečo maďarský roľník na tomto boku Dunaja sa cíti lepšie, než jeho kolega na druhom boku, kde sa platí za žito 18 až 20 Kč, za pšenicu 38 až 40 Kč. Kde sú veľké svetlá, sú i stiene. V priemyslovom ohľade podobá sa Slovensko cintorínu, ale tam zasa to spôsobila nešťastná politika, a ten priemysl liptovsko-mikulášsky by sa nebol zastavil keby tarifná politika bola iná. Nechcem hovoriť o úpadku železnej rudy. O drevárstve vieme, že je to ťažká sociálna porucha, ktorá dnes ako taká vlna biedy sa prevaľuje nielen naším krajom, lež krajom poľským a rumunským. Ani nechcem hovoriť, vážení pánovia, že dodávkami bolo Slovensko o stá a stá milionov poškodené, nechcem hovoriť o tom, že teraz zúfalý boj vedieme, aby tam zostalo Filakovo, a to sa zasa zvrtne na tarifnej politike, o ktorej som už pred tým hovoril. V drevárstve potrebujeme kompenzácie. Že v tomto ohľade musí byť porozumenie, že Slovensko musí dostať oproti Maďarsku kompenzácie, to je prirodzená vec.
Prejdem na školstvo. Vážení pánovia, abych len tak v krátkosti spomenul slovenského problému. Tuná spomínam, že vyšli zo Slovenska osobitosti, ktoré vo slovenskom národe predstavujú zvláštné ctnosti a donášajú zvláštné aktíva, a preto je žiaducné, aby na Slovensku bola zriadená krajinská. slovenská školská rada. (Potlesk.) Ale je to veľmi komické. keď vidíme, že niektoré strany chcú mať monopol slovenského nacionalizmu.
Vážení pánovia, keď Šrobár. Hodža a druhí sedeli v Segedíne, kde boli? (Výkřik sen. Mikulíčka.) Ako môže jedna strana sa opovažovať monopolizovať, že ona je jedine nacionalistická? Čo sme my? Sme renegáti či internacionálovia? Naši ľudia patria k nám, kam patria? To je ovšem k smiechu.
Máme veľa problémov. Jeden veľmi ťažký je na príklad, čo s tými Čechmi, ktorí k nám prišli po vojne?- Veľavážení pánovia, týchto Čechov-bratov nemôžeme na ulicu vyhodiť, ale ich synovia musia sa našim cieľom prispôsobiť. My každému musíme ďakovať, kto prišiel v tej najťažšej dobe k nám. mnohí z idealizmu. Videl som to ako šéf železníc. Keď naša mládež dorastá, nemôžeme v tomto ohľade pripustiť, aby nám nových zriadencov posielali z Moravy. A z tejto príčiny nie sme spokojení s tým, čo sa deje pri asentovaní četníctva. Tam tiež žiadajú naši ľudia. Na jednej strane stojí dnes rozpútaná doba, na druhej strane je mládež a preto je nutno tým viac mládeži venovať najväčšiu pozornosť a dávať ju do úradov. Vážení pánovia, dnes naša politická smernica môže byť len jedna; nehájim vašu taktiku, ktorá nám v zahraničí tak mnoho nepríjemností robí. Nevidíte toho Hitlera? Baeran tu píše, že Slováci boli najšťastnejší pod Štefanskou korunou. V tomto ohľade nemôžem prijať slová p. sen. Hancka, ktorý povedal, že my neseme zodpovednosť. Nie, pánovia, vy nosíte zodpovednosť, keď dnes, keď sme so všetkých strán ohrožení nepriateľmi, robíte doma rozpor Vy držíte celú zodpovednosť a nie len my, milí priatelia. (Výkřiky.) Tak rýchle sa zabudlo na tú politiku exterminácie. Len pozrite, čo sa vo všeobecnosti robí!
Ja pristupujem k zakončeniu svojej reči, ale nech je mi dovolené spomenúť na bilanciu ľudskej práce tých mužov českých, ktorí sa tak zaslúžili o vlasť. Myslíte, že taký Švehla, taký Rašín. taký Habrman bojovali snáď za moc a slávu ľudskú, za mamon? Nie, vážení pánovia! Títo najlepšie ukázali skvelý príklad patriotizmu. Jedno ešte nás musí spojovať, a to sú sympatie, ktoré vidíme všade v Čechách. Či necítite, ako nás títo Česi radi vidia vzdor tomu, že sme všetko možné o nich povedali? Necítite, s akou ľúbeznosťou a dôverou nám idú v ústrety? Jestli jestvuje vďačnosť, musí sa ukázať ku všetkým a musí sa ukázať aj v trpezlivosti pri vybudovaní tohoto štátu. Významná osoba nášho prezidenta nás musí spojovať. ktorý, keby bol prezidentom Spojených štátov amerických, stal by sa prezidentom Europy. A priali by sme si - a tým aj končím - aby to počuli aj všetci tí chudobní obyvatelia i delníci, ktorí v pote tvári pracujú, i tí v doloch na spodku. i inteligenti, ktorí žijú v nervovej substancii, že si slovenský národ váži ich práce a že ešte jestvuje niečo vďaky vo slovenskom srdci, niečo lásky k slávnemu českému národu. (Potlesk-)
Předseda (zvoní): Jednání je skončeno.
Byly mně podány dostatečně podporované návrhy pana sen. Mikulíčka a soudr. a pana sen. Stolberga a druhů. Prosím pana tajemníka senátu, aby je přečetl.
Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):
1. Návrh sen. Mikulíčka a soudr.:
Navrhujeme, aby přes vládní návrh tisk 1127 se přešlo k dennímu pořadu.
2. Pozměňovací návrlhy sen. Stolberga a druhů:
§ 1 má zníti takto:
Bylo-li na základě právoplatného soudního rozsudku zjištěno. že vedoucí funkcionáři politické strany (§ 21) vykonávajíce své funkce ve straně rozvíjeli činnost, která trestným způsobem ohrožuje samostatnost, ústavní jednotnost, celistvost, demokraticko-republikánskou formu anebo bezpečnost republiky Československé, může vláda další činnost takovéto strany zastaviti anebo ji rozpustiti.
§ 3, odst. 1 a 2 mají zníti takto:
(1) Úřad může jakákoli sdružení s výjimkou sdružení uvedených v odst. 2 -, která zjevně podporovala stranu, jejíž činnost byla zastavena, v činnosti v § 1, odst. 1 uvedené, podrobiti dozoru anebo jejich činnost zastaviti.
(2) Dále může úřad za stejných předpokladů obchodní společnosti, - společenstva výdělková a hospodářská a jiné podobné podniky podrobiti dozoru, ukládati jim zvláštní podmínky, ustanoviti nové správní orgány, kteří nastupují na místo dosavadních správních orgánů s právy a povinnostmi, jež podle zákonů, stanov anebo jiných řádů těmto orgánům dosud příslušely.
Druhá věta odstavce 2 zůstává nezměněna.
§ 4 má zníti takto:
Příslušníci strany, jejíž činnost je zastavena, nesmějí po dobu platnosti tohoto zákona pořádati všeobecně přístupná shromáždění bez svolení okresního (státního policejního) úřadu. Vláda může tuto dobu zkrátiti.
§ 5 má zníti takto:
Vydávání periodických tiskopisů, které sloužily anebo ještě slouží činnosti strany, v § 1 uvedené, před jejím zastavením, může zemský úřad zakázati.
§ 6, odst. 1 má zníti takto:
Za předpokladů uvedených v § 5 může býti zakázáno rozšiřování tiskopisů. Rovněž může býti zakázáno rozšiřování takových tiskopisů, jež slouží účelům strany, která jinde sleduje podobné cíle jako strana, jejíž činnost byla zastavena.
V § 7, odst. 1 odpadá lit. c) a d).
V § 7, odstavec 3 má zníti takto:
Nařízená omezení buďtež zrušena, jakmile jejich potřeba odpadá. Tato omezení odpadají nejpozději okamžikem, ve kterém zákon pozbývá účinnosti.
§ 10 doplněn budiž tímto odstavcem 4:
(4) Jestliže v některé ze shora zmíněných korporací nebo institucí, jejichž členové zcela nebo z části povoláni byli do korporace volbami, počet zvolených členů ztrátou funkcí byl zmenšen o jednu pětinu, buďtež do 6 měsíců provedeny nové volby.
V § 11, odstavec 2 má zníti takto:
Ti kdož pozbyli některé veřejné funkce (§ 10), nejsou po dobu platnosti tohoto zákona volitelni do sborů a institucí uvedených v § 10 a nemohou po tuto dobu nabýti těchto funkcí ani jmenováním aniž jiným způsobem.
V § 18, odstavec 2 má zníti takto:
(2) Ti, kdož pozbyli mandátu (§ 16) nebo některé veřejné funkce, nejsou po dobu platnosti tohoto zákona volitelni do zákonodárného sboru a do všech institucí, uvedených v § 10, a nemohou po tuto dobu těchto funkcí nabýti ani jmenováním aniž jinakým způsobem.
V § 22, odstavec 2 budiž škrtnut.
V § 23, odstavec 3 má zníti takto:
(3) Týmž okamžikem pomíjejí všechny následky opatření a zákazů, vydaných na základě tohoto zákona, pokud příslušnými úřady nebyly již dříve odvolány; po uvedeném dnu nelze činiti dále takováto opatření aniž vydávati dále takovéto zákazy.
Předseda (zvoní): Slovo k doslovu má pan zpravodaj sen. dr Havelka.
Zpravodaj sen. dr Havelka: Slavný senáte! Považuji za svou povinnost reagovati na některé vývody pánů řečníků, třeba s úzkého svého stanoviska zpravodajského. Především na řeč pana sen. Mikulíčka, který na začátku svých vývodů tvrdil, že náš stát je státem policejním. (Sen. Mikulíček: Tímto se stává, tak jsem to řekl!) Podle §u 25 úst. listiny to není pravda; tam stoji, že stát československý je demokratická republika. jejíž hlavou je volený president. (Výkřiky sen. Mikulíčka.) Ve svých vývodech však přišel také na Sovětský svaz a řekl, že právě jako zde, i tam v Rusku je potlačovací aparát vládní. Je tedy viděti, vážený senáte, že aspoň v tomto ohledu, podle tvrzení pana kol. Mikulíčka, není rozdílu. On ovšem řekl, že rozdíl je v tom, že tam potlačují chudí bohaté a zde bohatí chudé. Tak to, slavný senáte, nemůžeme posuzovati: vždycky předně musíme viděti v každém člověku svého bližního a viděti, že jest utlačován člověk Utlačuje-li bohatý chudého nebo chudý bohatého, je to jedno, je vždy utlačován člověk. (Výkřiky sen Mikulíčka.)
Je těžko vyhověti panu sen. Mikulíčkovi, který není s naším státem spokojen. (Sen. Mikulíček: S režimem!) A jak řekl o tom utlačování v Rusku, také tam by nebyl s tím spokojen. My jsme rádi, že ho tu máme Ono je přece jen, zdá se, dobře v republice Československé i panu kol. Mikulíčkovi, zvláště když má na jedné straně pro potěšení Malenovice a na druhé straně Zlín. (Výkřik sen. Mikulíčka. - Předseda zvoní-)
Pan sen. Mikulíček věnoval pozornost zákonu a tázal se, jak se to má všechno dokazovat. Vážený senáte, to už je věc řízení: když se něco nedokáže, nemá to žádných následků. Pak řekl, že jest otevřena brána všelijakým nekalým živlům. Pan kol. Pilz řekl ťšpiclůmŤ. Ovšem někde se tomu říká špicl, někde se tomu říká buňka.
Slavný senáte! Ještě dále řekl, že ten zákon není domyšlen, že na to myslilo několik lidí snad u toho p. dr Preisse, ale že zákon není domyšlen. My si jenom přejeme, slavný senáte, aby právě vůdcové našeho dělnictva a zvláště páni ze strany komunistické, totiž vůdcové, domyslili tento zákon a na jeho důsledky upozornili své voličstvo, aby nebylo mnoho lidí. kteří nevinně dostali by se do konfliktu s tímto zákonem. (Sen. Mikulíček: Vy to vytvoříte a pak lidé nevinné se dostanou do konfliktu se zákonem!) Jsouce svedeni. (Sen. Mikulíček: Kým? Tím tvořitelem zákona?) Tím vůdcem, který jim to špatně vykládá. (Předseda zvoní.)
Pak ještě p. sen. Mikulíček poodhalil trošku záclonu se svého rodinného života, řekl, tuším, že má dva syny na vojně. (Sen. Mikulíček: Jeden sloužil, druhý je tam a třetí bude sloužit!) A řekl, jak často se to opakuje: na jedné straně flinta a na druhé straně hlasovací lístek, že hlasovací lístek se mu nedá a flinta že se mu svěřuje. Ano, slavný senáte! Republika Československá má ke svému obyvatelstvu, které je povinno brannou povinností, kdyby to byli třeba i synové komunistů, úplnou důvěru, až přijde čehož Bůh nedej - vážný okamžik pro náš stát, že, jako vždy to štěstí máme, nebude žádného rozdílu mezi obyvatelstvem, že všichni na poli cti a slávy se postavíme bok po boku a že budou to i synové našich komunistů, neboť. slavný senáte, i komunisté jsou synové českých matek. a doufáme až bude zle, že se jako synové českých matek zachovají. (Výkřik sen. Mikulíčka.)
Slavný senáte! Byl to p. kol. Hancko, který řekl, že souhlasí s tímto zákonem, ale jenom z toho důvodu, že mají obavu, že by také proti nim mohlo býti ustanovení tohoto zákona obráceno, že budou hlasovati proti. Dovolával se ohledně Slováků zákonů božských, zákonů lidských, ale, slavný senáte, když pohlížíme na vývoj - a já ukazuji na zákon přírody - když sledujeme to, co řekl Mussolini ohledně italského národa, co řekl Hitler ohledně německého národa v poslední době, tedy Slovákům nemusí se více říci, my teď můžeme již tušiti, komu jednou většinou bude patřiti naše republika.
Musím se obrátiti k p. sen. Kindlovi. (Výkřiky sen. Kindla.) Pan sen. Kindl vynašel novou diktaturu, diktaturu strakatou. Tu diktaturu skutečně také strakatě vylíčil, že až dostal do slavného senátu kobylu. A skutečně to, co říkal, bylo tak absurdní a protimyslné, že by to dopálilo (Výkřik sen. Kindla.) i chcíplou kobylu. On řekl, abychom přemýšleli. Ano, ale toho přemýšlení mají pánové s druhé strany více potřebí nežli my. Když říkal, že budou spláceti všechno s úroky, když dostanou jednu, že vrátí dvě, upozorňuji, že je to lichva, že máme lichevní zákon a že by zase mohli přijíti do konfliktu. (Veselost.)
Pak mluvila, slavný senáte, pani sen. Hajniková, která se ujala slova již v ústavně-právním výboru a skutečně drasticky líčila, jak to bude u její strany vypadati, až tento zákon nabude účinnosti, a přirovnala to skutečně ze života tak, že by zde nastala ilegální politická prostituce, a líčila, jak to bude v její straně vypadati, tak že sám předseda našeho ústavně-právního výboru, ten klidný dr Witt ji ne přátelsky, ale přímo otcovsky napomínal, aby již nic na tu svou stranu, co bude dělati, nepovídala.
Dnes zde prohlásila, že se připravuje válka. Slavný senáte! I o tom se chci zmíniti. Války nebude. Se stanoviska Československé republiky můžeme prohlásiti: Nebudeme-li připraveni na válku, pak válka bude, a budeme-li nepřipraveni, prohrajeme ji a budeme při míru něčím, s čím se nepočítá. Budeme-li připraveni řádně a včas, pak války nebude, a bude-li, tak ji vyhrajeme. (Výkřiky senátorů komunistické strany.)
A celou tou debatou slavného senátu se táhla jako červená nit demokracie, diktatura, fašistická diktatura atd. atd. Tedy také slovo o té diktatuře a o demokracii. Slavný senáte! Hlavní a bezpodmínečnou zásadou naší demokracie musí býti. aby ve své administrativní a zákonodárné pohotovosti mohla za všech okolností udržovati krok s okolními diktaturami. (Výkřiky komunistických senátorů.) Jenom tak zvítězí zásady demokratické nad diktaturou, jestliže demokracie bude při nejmenším tak pohotová, jako je diktatura. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Vzhledem k podaným pozměňovacím návrhům hodlám dáti hlasovati takto:
Nejprve o návrhu sen. Mikulíčka a soudr.
Bude-li zamítnut, budeme hlasovati o §u 1 podle návrhu sen. Stolberga a druhů; bude-li zamítnut, budeme hlasovati o §§ 1 a 2 podle zprávy výborové.
Pak o §u 3 podle návrhu sen. Stolberga a druhů; bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.
O §u 4 budeme hlasovati nejprve podle návrhu sen. Stolberga a druhů; bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.
O §u 5 podle návrhu sen. Stolberga a druhů; bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.
O §u 6 podle návrhu sen. Stolberga a druhů; bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.
O §u 7 podle návrhu sen. Stolberga a druhů; bude-li zamítnut, budeme hlasovati o §§ 7 až 10 podle zprávy výborové, pak o doplňovacím návrhu sen. Stolberga a druhů k §u 10.
O §u 11 podle návrhu sen. Stolberga a druhů; bude-li zamítnut, budeme hlasovati o §§ 11 až 17 podle zprávy výborové.
O §u 18 podle návrhu sen. Stolberga a druhů; bude-li zamítnut, budeme hlasovati o §§ 18 až 21 podle zprávy výborové.
O §u 22 podle návrhu sen. Stolberga a druhů; bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.
O §u 23 podle návrhu sen. Stolberga a druhů: bude-li zamítnut, budeme hlasovati o §§ 23 a 24, o nadpisu zákona, o nadpisech jednotlivých částí a o úvodní formuli podle zprávy výborové.
Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)
Námitek není. Budeme tedy hlasovati ve čtení prvém.
Kdo souhlasí s návrhem sen. Mikulíčka a soudr., aby se přes tento vládní návrh přešlo k pořadu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 1 zněl podle návrhu sen. Stolberga a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby §§ 1 a 2 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kdo souhlasí, aby § 3 zněl podle návrhu sen. Stolberga a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 3 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby § 4 zněl podle návrhu sen. Stolberga a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 4 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby § 5 zněl podle návrhu sen. Stolberga a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 5 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Byl schválen.
Kdo souhlasí, aby § 6 zněl podle návrhu sen. Stolberga a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 6 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby § 7 zněl podle návrhu sen. Stolberga a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby §§ 7 až 10 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se. (Výkřiky sen. Kindla.)
Kdo souhlasí s doplňovacím návrhem sen. Stolberga a druhů ku právě přijatému §u 10, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 11 zněl podle návrhu sen. Stolberga a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby §§ 11 až 17 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kdo souhlasí, aby § 18 zněl podle návrhu sen. Stolberga a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby §§ 18 až 21 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kdo souhlasí, aby § 22 zněl podle návrhu sen. Stolberga a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 22 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby § 23 zněl podle návrhu sen. Stolberga a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby §§ 23 a 24, pak nadpis zákona, nadpisy jednotlivých částí a úvodní formule zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Tím byla schválena projednávaná osnova zákona s nadpisem, s nadpisy jednotlivých částí a s úvodní formulí ve čtení prvém podle zprávy výborové, tisk 1127, souhlasně s usnesením posl. sněmovny tisk 1124.
Ve smyslu §u 54, odst. 1, jedn. řádu z usnesení předsednictva senátu provedeme ještě v této schůzi druhé čtení projednávané osnovy. (Výkřiky sen. Mikulíčka. - Předseda zvoní.) Prosím o klid.
Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona o zastavování činnosti a o rozpouštění politických stran, tisk 1127.
Má pan zpravodaj sen. dr Havelka nějaké textové změny?
Zpravodaj sen. dr Havelka: Nemám.
Předseda: Není tomu tak.
Kdo tedy souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisy, nadpisy jednotlivých částí a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím se osnova zákona s nadpisem, s nadpisy jednotlivých částí a úvodní formulí schvaluje v uvedeném znění také ve čtení druhém, souhlasně s usnesením posl. sněmovny, tisk 1124. -
Přerušuji další projednávání pořadu.
Sdělení předsednictva.
Rozdaný tisk
mezi schůzí: Vládní návrh tisk 1126.
Z předsednictva přikázáno
výboru ústavně-právnímu: Vládní návrh tisk 1126.
Předseda sdělil ve smyslu §u 40 jedn. řádu, že se předsednictvo senátu usneslo, aby se příští schůze svolala písemně nebo telegraficky s pořadem, jenž bude určen.
Jiný návrh nebyl podán.
Schůze byla skončena v 18 hod. 20 min