Přítomni:

Předseda dr Soukup.

Místopředsedové: Donát, dr Heller,dr Hruban. Klofáč. Votruba.

Zapisovatelé: Johanis, Stržil.

114 senátorů podle presenční listiny.

Členové vlády: předseda vlády Malypetr; ministři Černý, dr Dérer.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Šafařovič; jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Předseda dr Soukup zahájil schůzi ve 13 hodin 33 minut.

Sdělení předsednictva

Dovolené

dal předseda: na dnešní schůzi sen. Dundrovi, Filipínskému, Ikertovi. Kereszturymu, Wenzelovi: na tři dny sen. Šabatovi.

Předseda konstatoval, že senát je způsobilý se usnášeti a senát dal k jeho návrhu 14 denní dovolenou sen. Kianičkovi, na dobu 1 měsíce sen. Nedvědovi.

Rozdané tisky.

Návrhy tisky 1121, 1122, 1130.

Odpovědi tisky 1123/1 až 1123/4.

Zprávy tisky 1127 až 1129.

Zápis o 232. schůzi senátu N. S. R. Čs.

Z předsednictva přikázány

výboru iniciativnímu návrhy tisky 1121, 1122, 1130.

Předseda (zvoní): Budeme projednávati dnešní pořad, jehož prvním odstavcem jest:

1. Zpráva ústavně-právního výboru o usnesení posl. sněmovny (tisk 1124) k vládnímu návrhu zákona o zastavování činnosti a o rozpouštění politických stran (tisk 1127).

Zpravodajem výboru je pan sen. dr Havelka, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. dr Havelka: Slavný senáte! Vláda podala poslanecké sněmovně návrh zákona o zastavování činnosti a o rozpouštění politických stran. Některé strany - čímž opravuji písemnou zprávu - zneužily hrubě svobody poskytované naší republikou všem občanům k plnému užívání občanských práv zaručených ústavou, neboť strany ty ohrožovaly zvýšenou mírou svou činností samostatnost, ústavní jednotnost, celistvost, demokraticko-republikánskou formu a bezpečnost našeho státu, kteréžto nebezpečí jest ještě zvyšováno poměry na jeho hranicích.

Proto hlavní a bezpodmínečnou zásadou naší demokracie musí býti, aby v legislativě i v administrativě byla plně připravena na nynější mimořádné poměry. (Výkřik sen. Kindla.)

Tomu dosud tak není.

Naše demokracie nemůže vystačiti s dosavadními prostředky, jako je zákon doplňující zákon na ochranu republiky, zákon, jímž se mění zákon o mimořádných opatřeních, zákon, kterým se mění a doplňují tiskové zákony, a konečně zákon o stíhání protistátní a podvratné činnosti státních zaměstnanců a některých jiných osob a o překládání soudců na jiné služební místo proti jejich vůli.

I demokracie musí se brániti a musí vykonati nutně vše, aby zachránila sebe samu a aby nepřivedla demokratická zřízení, zvláště možnost uplatniti nejrůznější cítění a mínění nejširších vrstev lidových, do neobyčejného a těžkého nebezpečí a na konec i k zániku.

Politické strany u nás jsou nositeli veškeré politiky, státní i samosprávné, i v zájmových korporacích.

Proto každá politická strana a vůbec každý, kdo staví se nepokrytě, jasně a bez jakýchkoli výhrad za celistvost státu, za jeho ústavní jednotnost a za jeho demokraticko-republikánskou formu a chce se starati o bezpečnost tohoto státu, nemusí se nikterak obávati důsledků navrhovaného zákona.

Kdo však rozvrací stát, musí nésti plnou odpovědnost a proto musí politické strany vyvíjeti svou činnost v rámci ústavy a platných zákonů, a pokud chtějí pracovati pro určité jejich změny, mohou tak učiniti prostředky a cestami ústavou a platnými zákony určenými.

Celá s naším státem upřímně smýšlející veřejnost volá po silné ruce, aby se totiž u nás vládlo spravedlivě, ale rozhodně a proti rozvratníkům a podvratníkům přímo bezohledně.

Navrhovaný zákon má působiti odstrašivě, aby totiž pod pláštíkem demokratických svobod a jejich zneužíváním nebyly jednak připravovány, jednak páchány trestné činy a aby nebyli k nim sváděni jednotlivci, zvláště nezkušená a nekritická mládež, která vždy je radikálněji založena, což jest ostatně její předností

Není potřebí obávati se zneužití plných mocí navrhovaným zákonem vládě daných, neboť rozhodnutí její na základě tohoto zákona budou akty správními, které podléhají ku podané stížnosti přezkoumání nejvyššího správního soudu.

Ostatně hlavní ustanovení navrhovaného zákona, jako zmocnění zastavovati činnost politických stran a rozpouštěti je a rozpouštěti spolky a jiné podobné ú tvary, platí toliko do 1. ledna 1935.

Ústavně-právní výbor poslanecké sněmovny provedl ve vládním návrhu některé změny a poslanecká sněmovna vládní návrh s navrhovanými změnami schválila tak, jak jest obsažen v usnesení posl. sněmovny tisk sen. 1124.

Ústavně-právní výbor projednal ve své schůzi dne 24. října 1933 usnesení poslanecké sněmovny a usnesl se doporučiti slavnému senátu, aby schválil je beze změny tak, jak je obsaženo v senátním tisku č. 1124. (Souhlas. - Výkřiky sen. Kindla.)

Předseda (zvoní): Zahajuji rozpravu a navrhuji, aby lhůta řečnická byla stanovena na dobu 1/2 hodiny.

Sen. Mikulíček: Poněvadž je to jistě velmi závažná předloha, navrhuji, aby byla lhůta řečnická neomezená.

Předseda: Kdo souhlasí s návrhem pana sen. Mikulíčka, aby byla řečnická lhůta neomezená. nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh je zamítnut.

Kdo souhlasí s tím, aby byla lhůta řečnická v trvání 1/2 hodiny, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh je schválen. (Výkřik sen. Kindla.)

Uděluji slovo prvnímu přihlášenému řečníku, panu sen. Mikulíčkovi.

Sen. Mikulíček: Pánové! Předložený návrh zákona mění Československou republiku ve stát čistě policejní, kde vůle policajta, státního byrokrata bude nad všechna práva, zaručená ať nynějšími zákony nebo ústavou anebo různými slavnými zahraničními deklaracemi.

Co je § 7 předložené vládní osnovy? Podle něho bude dovoleno otvírání dopisů a zásilek, které budou zaslány nejen členu zastavené nebo rozpuštěné strany, nýbrž i osobám sympatisujícím s touto stranou, poněvadž v osnově jest ustanovení, že za příslušníka strany považuje se i ten, kdo schvaluje její jednání, je-li prokázáno, že toto jednání skutečně schvaloval.

V tomto §u 7 je též ustanovení, že mohou býti otevírány dopisy a zásilky, které jsou odesílány členem zastavené nebo rozpuštěné strany. Vážení, toto ustanovení dokazuje, že strach vládnoucích činitelů měl ohromné oči a že nedomyslili důsledků, když dali do zákonné osnovy ustanovení o možnosti otvírání dopisů a zásilek odesílaných členy rozpuštěné strany. Jak chcete prokázati, že dopis, který byl dán na poštu, byl napsán a odeslán členem rozpuštěné strany? Jak chcete prokázati, že balík nebo cokoli jiného byl dán na poštu členem rozpuštěné strany nebo strany, která má zakázanou činnost? Nezdá se vám, že se tu otvírá široké pole působnosti různým bezcharakterním živlům, které označí určité dopisy nebo zásilky jako odeslané členem strany zakázané nebo rozpuštěné, a že u spousty lidí úplně neutrálních, kteří nebudou míti s politikou a s celým vládním ani oposičním režimem nic společného, bude otvíráním jejich zásilek v předpokladu, že jde o zásilky odeslané členem rozpuštěné strany, tajnost dopisů, resp. tajnost obsahu zásilek porušena?

Další, jedno z nejkřiklavějších ustanovení, je rovněž v §u 7, podle kterého z nařízení úředníka okr. úřadu nebo z nařízení policejního ředitelství, resp. posledního policajta bude donucen člen zastavené nebo rozpuštěné strany zdržovati se na určitém území, po případě mu bude zakázáno odebrati se na určité území. Pánové ze všech politických stran, musíte uznati že je spousta lidí s obchodním zájmem, kteří také mají určitý politický názor, a že jejich životním povoláním jest obchod nebo jakákoli živnost, která vyžaduje volný pohyb z obce do obce. z místa na místo. Nemstíte se tedy jen za politický názor tohoto občana, ale přímo mu znemožňujete jakoukoliv existenci, poněvadž, prokáže-li se dnes obchodníku s ovocem na Valašsku, že hlasoval nebo veřejně sympatisoval se stranou, jejíž činnost je zastavena. nebo se stranou která je rozpuštěna. nesmí v případě policejního zákazu do Ostravy, aby tam tu hrušku, švestku nebo jablko prodal; tím mu znemožňujete život. Má-li řeznický pomocník, řezník nebo jakýkoli jiný obchodník zakázán vstup do města, jak tam má prováděti obchody? M á-li poručeno, nevzdalovati se z území své obce, jak může nakupovati v sousedních obcích? Domyslili jste vůbec všechny důsledky? Ovšem vy, prostí moníci z koalice, jste vůbec o tom nepřemýšleli. Zákon byl upečen při čajovém večírku někde u pana ředitele Preisse, poněvadž ten je nejvíce ohrožován nespokojeností širokých mas pracujícího lidu v Československu, přešel prostřednictvím kamarádů dr Preisse do výkonných výborů koalovaných stran, tam se předložil, a vy jej bezpodmínečně musíte spolknouti, nechcete-li odnášeti následky neposlušnosti a nedisciplinovanosti, aby vás volební soud nezbavil mandátů. Tak ta demokracie ve skutečnosti vypadá! Na vás, kteří jste přítomni, je těžko apelovati, zda jste domyslili nebo nedomyslili. To za vás domyslili vaši vůdcové, jimž spiritus sanctus je dr Preiss a jeho kamarádi, a vy jen formálně, co oni při čajovém večírku upekli, odhlasujete. Ale se silnou demokracií a s demokratickou formou státu toto ustanovení předložené osnovy nemá naprosto nic společného. Opačně projevuje se v tom vyložený diktát buržoasie, representovaný finančním, průmyslovým a velkostatkářským kapitálem, a jenom pro oklamán í širokých mas československého pracujícího lidu dává se tomu forma, že se to projednávalo v ústavně-právním výboru poslanecké sněmovny a v ústavně-právním výboru senátu. abyste před širokým forem nespokojených obyvatel tohoto státu, jehož nespokojenost otřásá již podzemím, se mohli vymluviti: byla to většina v parlamentě i v senátě, byla to většina těch, které jste pověřili důvěrou, aby za vás dělali zákony, a ta většina, když jste je poctili důvěrou, jistě je si vědoma, co činí. Proto nebylo jiné cesty jak zachrániti se před rozvratníky, než usnésti přímo policejní zákon, který, jak jsem řekl již v úvodu, [ ] (Výkřiky sen. Kindla.)

Vážení, nyní připomenu, jak po plných patnáct let pracující třída, dělníci, rolníci. živnostníci a intelektuálové, [ ] V dobách, kdy mnozí dnešní velcí vlastenci ještě sloužili rakouskému císaři, kdy ještě jsme četli v ťPrávu liduŤ loyální články Stivínovy a ostatních redaktorů, v těch dobách již vřela nespokojenost v masách dělnické třídy. Proč? Jednak proto, že po hřbetech dělnické třídy svezla se veškerá bída, veškeré bědy, utrpení, ztráta zdraví a života, které musilo lidstvo prožívati ve válce, jednak proto, že našlo se několik jedinců, kteří tuto dělnickou třídu dovedli pozvednouti ze strachu, zbabělosti a zastrašenosti.

Vážení přítomní! 14. říjen byl přímo bombou do tehdejších válečných poměrů, kdy dělnictvo Prahy vyrukovalo na pražské ulice, na pražská náměstí a prohlašovalo: dost zločinů, dost útisků, dost bídy, dost vražd, chceme lidská práva, chceme lidskou svobodu, chceme socialistickou Československou republiku! Tak to prohlašovali dělníci 14. října 1918. A co bylo první činností české buržoasie, které již se sbíhaly sliny na zisky poválečné konjunktury? Zapřáhnouti dělnické vůdce, aby zkrotili, zabrzdili, event. zastrašili toto heslo dělnického odboje. A od 14. října se konstatuje revolučnost mnohých těch, kteří dnes vládnou a kteří dnes na dělnickou třídu, tutéž dělnickou třídu, která jim dopomohla k blahobytu a moci, šijí takové persekuční zákony, jaký se právě dnes projednává. Ale kde jsou všechny sliby a všechna slavnostní prohlášení, které nynější držitelé politické moci v tomto státě r. 1916, 1917 a 1918 dávali příslušníkům českého pracujícího lidu? Kde jsou? Washingtonská deklarace praví slavnostně: ťStát československý bude demokratická republika.Ť [ ] od té doby, když jsme se musili odloupnouti od zrádných vůdců, kterým dělnictvo původně pomohlo k dobrému bydlu a kteří se dali zapřáhnouti do služeb buržoasie.

Od r. 1905 jsem voleným delegátem na sjezdech sociálně-demokratické strany dělnické a pamatuji se velmi dobře, když předseda této strany Antonín Soukup na každém sjezdu nám připomínal: V takové posici, soudruzi, dokud mně buržoasie nadává, buďte ujištěni, že jsem na správné cestě; ale jakmile mne začne buržoasie chváliti, pak každý poctivý dělník má povinnost, aby si přede mnou odplivl a otočil se ke mně zády. Nadává vám buržoasie, pánové ze socialistických řad? Ne. Bez soc. demokracie by se buržoasie neudržela u moci. Dnes vás chválí a obdařuje nejen politickými, ale také hlavně - a to je důležité hospodářskými výsadami, o nichž se ani ve snách nezdálo různým ševcům, krejčířům, kovodělníkům a zchudlým studentům, kteří neměli ani na známku, aby psali z Paříže všem svým přátelům, a proto psali jenom jednomu příteli: Pozdravuj mé kamarády, poněvadž jsem v takové situaci, že nemám tolik peněz, abych si mohl dovoliti každému z nich psáti. Dnes jsou tito lidé odměněni tak, že se jim o tom ani ve snách nezdálo.

Zbytkové statky, psí boudy, funkce v různých správních radách, kde se platí, jako se na př. platilo dělnickému předáku ve správní radě Škodovky za minutu sezení - 5.000 Kč. to jsou ty odměny buržoasie, za které se zradily zájmy proletariátu, který těmto vůdcům pomohl k vlivu a moci.

Pamatuji se velmi dobře, když na našich sjezdech a shromážděních mluvili nynější vůdcové - vyrostl jsem v soc. demokracii a mám možnost kritisovati jen jejich činnost. a soc. demokracie není také dnes bez významu v uplatňování těchto reakčních zákonů - a pamatuj i se velmi dobře, když na vánočním sjezdu v representačním domě v Praze ve Smetanově síni předseda senátu pan dr Soukup prohlásil: ťNení na světě moci, aby nám zabránila. abychom během 14 dnů nepřevzali v tomto státě moc do rukou.Ť

O vánocích r. 1918 nebylo moci na světě, aby soc. demokracie zabránila vyvlastniti Petschky. Rotschildy, Batě, Liechtensteiny. Schwarzenberky a jak se všichni ti cizopasníci pracujícího lidu jmenují. A proč to pánové, kteří řídili tehdy tu masu půl milionu organisovaných příslušníků, neučinili, proč? Položme si otázku, co bylo jejich mravní a historickou povinností? Rozřešiti otázku tří milionů námezdně pracujících proletářů v tomto státě. nebo zachrániti zisky Petschků, Rotschildů, Weinmannů. Baťů a různých těch pobělohorských lupičů velkostatků v tomto státě? Co bylo jejich povinností? Pánové, nemyslete, vždycky nebudou poměry takové, jako dnes, aby stačil na zavření úst nespokojených tribunů policejní pendrek a kriminál. Jednou bude lidstvo historicky posuzovat, kdo byl a kdo nebyl věrolomcem. Vy, český nacionalistický svět, po desetiletí jste nazývali France Josefa věrolomcem, protože slíbil, že se dá korunovat za českého krále, a tento slib nesplnil. Nebylo by to v hospodářských otázkách ani škodlivé, ani na prospěch českých dělníků, ani českých rolníků, ani živnostníků, ale byl věrolomcem. Dnes máte slavnostní slib lidí, kteří jsou na nejvyšších místech v tomto státě, že tu bude demokratická republika, a máte v ústavě, že tu bude vláda lidu, lidem a pro lid. Ale jak vypadá ta vláda lidu, lidem a pro lid? Zavíráte ústa nejen příslušníkům dělnické a rolnické třídy, ale zavíráte ústa i těm, které tito utlačovaní příslušníci poslali do zákonodárných sborů a kteří byli neomezenou imunitou vyzbrojeni v dobách starého reakcionářského germánského Rakouska, ale kteří dnes nejen volně nesmějí projeviti své mínění bez osobních urážek nebo jakýchkoli zde, ale kteří venku jsou beztrestně pendrekováni, biti kolbami a zavíráni.

Vážení, jaká demokracie? ťV zájmu silné demokracie je předložena tato osnova.Ť

V úterý minulého týdne jsem zde mluvil posledně a na 22 místech mně byla má řeč zkonfiskována. Nota bene přes to, že jednací řád stanoví, že právo censurovati řeči členů senátu má jenom představenstvo, složené nejméně ze 4 členů předsednictva, poslal mi přípis jenom výkonný úředník tohoto domu, sekční šéf pan dr Šafařovič, bez podpisu předsedova, bez podpisu místopředsedova. Nezdá se vám tak trošku, že to koliduje s jednacím řádem, který v těch punktech, kde se může otočiti proti nám, příliš do puntíku se dodržuje, ale tam, kde má chránit naše práva, prostě se obchází a napíše se členu tohoto zákonodárného sboru: Z rozkazu předsednictva: sekční šéf dr Šafařovič.

Na 22 místech je moje řeč zde přednesená zkonfiskována, a jak bezhlavě se konfiskuje, musím konstatovati ten fakt. že byla konfiskována kritika rakouské a německé sociální demokracie. ale prošlo touto censurou: ťAť žije vláda rad dělníků, vojáků a rolníků. ať žije sovětské Československo! Ť

Vážení, myslím, že tu nejsme žádná nedochůdčata a nedorostlé děti politické, abychom nedomyslili, že jistě tato konfiskace mého posledního projevu s tohoto místa nebyla nestranná.

Vážení, včera prohlásil pan ministerský předseda v ústavně-právním výboru mezi jiným: ťStejná práva pro všechny, kteří na sebe berou stejné povinnosti.Ť Chybí tam ještě doplněk: ťkteří na sebe nejenom berou, ale na které jsou ukládány stejné povinnosti.Ť Tímto zákonem dáváte libovůli vysoké byrokracii, která v mnoha případech z nás - členů zákonodárných sborů si potichu dělá úštěpky, poněvadž je postavena daleko nad nás, nejenom svou pravomocí, ale hlavně zdrojem svých příjmů. To, co má sekční šéf za rok, já dostanu od partaje sotva za 4 1/2 roku. Takový sekční šéf si řekne: Kde se na mne hrabeš, ty chlapíku, jsi oposiční senátor, smrdíš grošem na kilometr a mne chceš vystrkovat? Celý veřejný život se dává do rukou vysoké byrokracie, kterou abnormálně odměňujete, a tímto způsobem může se státi celá 1/2 resp. 1/4 občanů tohoto státu bezprávná. Ale ať doplní pan min. předseda svůj výrok: ť Stejná práva, stejné povinnostiŤ, jestliže těmto, násilím do bezpráví vehnaným občanům budou také sňata s beder břemena, která jsou na ně uvalována ve prospěch státního i autonomního aparátu.

Hodláte v důsledcích tohoto zákona příslušníky rozpuštěných stran zbaviti daňové povinnosti, nejenom daní přímých, nýbrž také nepřímých? Hodláte to zaříditi tak, když výroba 1 litru piva stojí 50 haléřů, abyste neprodávali příslušníku rozpuštěné politické strany tento litr za 3 Kč? Když výroba 1 kg cukru stojí s celou režií 1.20 Kč, dostanou ho příslušníci rozpuštěných stran za 1.20 Kč? Když výroba 1 litru lihu stojí 2.60 Kč, budou musiti příslušníci rozpuštěných stran připláceti jak do státní pokladny, tak také ve prospěch lihovarnických zisků ještě dalších 37.40 Kč?

Stejná práva, stejné povinnosti, pánové! A jestliže nechcete tyto povinnosti vzíti s beder občanů, kteří sympatisují a jsou příslušníky stran, které vy považujete za nutné rozpustiti anebo jejich činnost zastaviti, když nechcete jim poskytnouti práva, nuže, buďte silnými demokraty a zbavte je také jejich povinností. Řekněte: Chlapi, vy jste takoví mizerové - i vy ženské - že nechceme od vás ani krejcaru, my si ten státní aparát udržíme sami. (Sen. Kindl: Ať si je neberou na vojnu!) To chci říci. Zbavíte děti příslušníků rozpuštěných stran branné povinnosti? Jeden můj kluk přišel před rokem z vojny, druhý je tam a třetí tam půjde za chvilku. Vy budete míti strach z toho, abyste mu dali hlasovací lístek, poněvadž on přirozeně sympatisuje s otcovým programem, a když bude voličem, bude voliti tentýž program, který má jeho tatík. [ ] (Výkřik sen. Stejskalové.)

Vážení! Buďto je to demokracie a pak stejná práva a stejné povinnosti, anebo je to diktatura, diktatura Preisse et comp. a pak na celé kolo přiznejte, že je tu diktatura. My od vás nic jiného nechceme. My prohlašujeme vždycky: Státní aparát není ničím jiným než potlačovacím aparátem v rukou panující třídy a říkáme to na plných 100 %, že i státní aparát Sovětského svazu není ničím jiným, než potlačovacím aparátem v rukou panující třídy. (Sen. Kroiher: Tam to umějí jinak!) Pane kolego Kroihere, jenže tam nevládne Preiss, Weinmann, Rothschild a Petschek, tam vládne obyčejný dělník. rolník, živnostník, intelektuál.

Vážení, předkládáte zákon... (Výkřiky sen. Kroihera-) No, tam se nedělí o výtěžek lidské práce několik cizopasníků, aby dělník. který svou prací zhodnotí surovinu desateronásobně, dostal pouze jednu desetinu a ostatní cizopasníci devět desetin, nýbrž dělník dostane polovinu hodnoty, oč zvýšil surovinu, a druhou polovinu vezme veřejný aparát, ale za to nenavaluje na něj okresní, zemské a státní dávky a daně. Tak ty věci jsou. Vždyť v době konjunktury v Československu bezpracné zisky soukromých kapitalistů daleko převyšovaly státní rozpočet. Kdyby tu byl sovětský režim, kdyby těmito zisky byly hrazeny potřeby veřejné správy, pak tu nemusilo býti haléře daní ani přímých, ani nepřímých. Tak ty věci stojí.

Předložený zákon jest označován jako zákon proti rozvratníkům. Kdo jsou ti rozvratníci? Nezdá se vám, že taková krádež sto milionů korun ve válečných půjčkách hodně rozvrátila hospodářství tohoto státu? Nezdá se vám, že taková krádež 400 mil. Kč ve špiritusu hodně rozvrátila hospodářství tohoto státu? Nezdá se vám, že bankovní piráti, kteří proti raiffeisenkám, kampeličkám a občanským záložnám vydělávají 3krát, 4krát více a při tom ještě stále a stále mačkají miliardy na sanaci svých pirátských zlodějen, že to jsou největší rozvratníci státu?

Kdo je to rozvratník? Nespokojenec, poněvadž on přirozeně, když je nespokojen, musí hledati cestu, jak si napraviti své zoufalé hospodářské postavení. A kdo zavinil nespokojenost v tomto státě? Můžete říci o kterékoliv oposici a hlavně oposici komunistické, že způsobila v tomto státě zbídačení poměrů mezi proletariátem, mezi rolnictvem a živnostnictvem? Není to při nejmenším, nejmírněji řečeno, nešikovnost vládního režimu, když už nechci říci otevřeně, že je to zúmyslnost, sloužiti bohatým, aby ožebračovali široké masy pracující třídy, není to nešikovnost vládního režimu, který za 15 let přivedl poměry do takového stavu, že dnes je tu přes jeden milion nezaměstnaných, kteří mají na starosti nejméně 4 miliony příslušníků rodin? Včera jsem četl v soc. demokratických listech, že v Americe 6 mil. dělníků nemá vůbec životních prostředků. Amerika má 130 až 135 mil. lidí nevím přesně podle posledního sčítání to znamená 9krát více než Československá republika, a nemyslíte, že je v Československé republice aspoň půldruhého milionu dětí, které nemají ráno snídani, nemají kus chleba na oběd a nemají, čím se nasytit před spánkem? Čili poměry početně u nás proti Spojeným státům americkým jsou více než dvakrát horší. O Americe to soc.-demokratické ťPrávo liduŤ vytyčuje, ale aby konstatovalo také zde, že uhlobaroni mají miliardu zisku, že kartely mají desítky miliard zisku, to ne, to se poukazuje na bídu jinde, abyste zamluvili větší bídu zde. Kdo zavinil nespokojenost, kdo zavinil rozvratnictví? Vážení, už v revolučních heslech zahraničního odboje bylo odčinění 300-leté křivdy spáchané na lidu československém lupičstvím pobělohorským, a to vrácením půdy těm, jichž předkům byla půda uloupena. A jak se ta půda vrátila? (Sen. Kroiher: Přečtěte si adresy!) Pane kolego, 1.900 majitelů zbytkových statků dostalo téměř stejné množství půdy, jako 350.000 drobných uchazečů o půdu, jenže ti drobní uchazeči o půdu platili 7.000 až 8.000 Kč za t ha, kdežto majitelé zbytkových statků platili 4.000 až 4.500 Kč za 1 ha a budovy, které mnohdy měly milionovou cenu, dostali na přídavek. (Výkřiky sen. Kindla.) Velmi dobře se mluví panu ministerskému předsedovi: Zachovati demokracii! Četli jsme několikráte v časopisech, kolik příslušníci jeho rodiny mají zbytkových statků na Kloboucku. Víme. že mají zájem na tom, aby jim rozvratníci a nespokojenci nekazili dobré trávení, poněvadž o ně je postaráno. Ale jsou tu ještě statisíce a miliony jiných, kteří mají rovněž nárok na to, aby byli živi, a když jim právo na život upíráte, tu je prostě samozřejmou, logickou věcí, že se u těchto ožebračených. do zoufalství uvržených projevuje nespokojenost, která podle vašeho názoru končí rozvratnictvím.

Předseda (zvoní): Pane řečníku, vaše řečnická doba již uplynula. Prosím, abyste svou řeč ukončil.

Sen. Mikulíček (pokračuje): Na konec ještě připomínám na adresu socialistických stran. bez nichž by se buržoasie tento zákon neodvážila předložit,...

Předseda (zvoní): Prosím, abyste skončil. Vaše řečnická lhůta již uplynula.

Sen. Mikulíček (pokračuje):... poněvadž buržoasie je slabá, aby tento zákon přes vůli dělnictva a pracujícího rolnictva prosadila. Připomínám zkušenost z Polska, kde Pilsudský byl rovněž kdysi organisovaný socialista a dnes staré socialisty Liebermanna, Witose a jiné, kteří byli ministerskými předsedy, zavírá, nechá je týrati ve vězení. (Předseda zvoní.) Připomínám Německo, kde by se bez socialistů nebyl býval Hitler nikdy dostal k moci, kde rovněž socialistické předáky vykázal nebo sami utekli za hranice, a pokud neutekli, jsou týráni ve vězeních.

Předseda (zvoní): Žádám pana řečníka, aby skončil, protože jeho řečnická lhůta již dávno uplynula.

Sen. Mikulíček (pokračuje): Připomínám Rakousko, kde komunisté nerozvrátili jednotnou socialistickou frontu, poněvadž měli 30.000 hlasů a socialistická fronta jeden a půl milionu hlasů, a kde dnes socialisté předložili presidentovi 1,200.000 podpisů, aby zkrotil Dollfusse, místo co by 1,200.000 lidí měli zainteresovat do boje proti Dollfussovi.

A připomínám vám všem měšťákům i socialistům...

Předseda (zvoní): Odnímám panu senátorovi slovo a prosím, aby opustil tribunu.

Další slovo má pan sen. Hancko.

Sen. Hancko: Slávny senát! Návrh zákona, práve teraz prejednávaný, má za cieľ znemožniť protištátnú činnosť politických strán, a to, keď treba, i rozpúšťaním a zrušením mandátov. Ako zástupcovia štát náš rovnoprávne tvoriaceho a udržujúceho slovenského národa my, ľudáci, sme tiež zato, aby protištátné činy boly v našej republike podľa zásluh príkladne trestané a vo štáte našom znemožnené.

Slávny senát! Keby sme boli ubezpečení, že zákon tento nebude môcť byť nikdy stranicky zneužitý aj proti štátotvorným složkám republiky a tak aj proti štátotvorným stranám, vtedy by sme ho ako štátotvorná, ale v opozícii -stojaca strana s plným uspokojením prijali. Keď ale skusujeme, že vláda terajšej parlamentnej koalície, ktorá tento návrh zákona snemovni predkladá, pod rúškou ochrany štátu usiľuje sa uzákoniť túto osnovu hlavne cieľom udržania slovenskému národu ako národu štát tvoriacemu v republike našej nie prajného, ba rovno na jeho národnú bytnosť sahajúceho centralizmu, alebo lepšie rečeno, chce si zákonom týmto zabezpečiť právnu ochranu práve tento systém udržujúcich a z tohoto režimu živiacich sa straníckych záujmov centralistických politických strán, pod hlboko vzrušujúcími dojmami vládnych opatrení, učinených práve v posledných dvoch mesiacoch proti eminentne štátotvornej Hlinkovej slovenskej ľudovej a slovenskej národnej strane, čisto len pre výstrahu vlády, prištiacu z oprávnenej obavy, že tento zákon ľahko môže byť časom pod rúškom zachraňovania štátu stranícky aj proti štátotvorným stranám veľmi ľahko zneužitý, z providenciálnej štátnopolitickej, opravdu štáttvoriacej opatrnosti my tento vládny návrh v daných okolnostiach odhlasovať práve z týchto dôvodov nemôžeme.

Že je táto naša a len dobru našej republiky slúžiaca opatrnosť plne oprávnená, dôkazom toho je, že, ačkoľvek Hlinková slovenská ľudová a slovenská národná strana sa v Nitre proti štátu nijako neprehrešila, ba obrovským prejavom slovenského národa strany tieto svoje kladné stanovisko k republike bezpochybne len utvrdily, predsa vláda našej republiky len preto, že prejav tento zásadne oponuje ňou udržovanému centralistickému politickému režimu, čím ale v ničom neoponuje štátu. pod rúškom ochrany štátu síce, v skutočnosti, ale hlavne pre záchranu svojich politicko-straníckych záujmov proti týmto eminenter štátotvorným slovenským stranám predsa tak kruté opatrenia uvádza do života

V posledných dvoch mesiacoch započalo sa také - prenásledovanie týchto štátotvorných strán v dôsledku tohoto prenásledovanie samého štáttvoriaceho slovenského národa, čomu podobného Slováci za vyše tisícročného dejstvovania sotva kedy preživali. Len preto, pánovia. že tieto štátotvorné strany cieľom uspokojenia Slovákov statočne bránia práva slovenského národa v republike, sú centralistickou vládnou mocou tak krute prenásledované. Lebo veď pred celým svetom vždy hlásame, že sme pevne za republiku a nie proti nej.

Slávny senát! Viďme, čo sa v tej Nitre vo skutočnosti stalo? Ak sa tam Hlinka s Rázusom a na povel týchto vodcov národa obe tieto strany a nimi to obrovské národné shromaždenie slovenského národa skutočne proti štátu vyslovilo, vtedy áno, trestajúce opatrenia v záujme ochrany štátu sú proti týmto stranám plne oprávnené. Treba vinníkov trestať. Ak je ale rezultát Nitry pre republiku kladný. vtedy opatrenia vlády oprávnenia nemajú, štát nimi pravej obrany nedosiahne, ba opačne, štát môže byť nimi veľmi ľahko, až povážlive poškodený.

A keď sme u ž pri tej tak ožehavej nitrianskej udalosti, význam ktorej je chtiac, nechtiac - v živote našej republiky bezpochybne a ojedinele obrovského dosahu, pri jej likvidovaní padnúť musia, veľactený senát, všetky podradné, nižšie stranícke záujmy a samú udalosť musí zodpovedný štátnik našej republiky premerať a odvážiť dľa jej skutočnej ceny a významu pre štát. Na slovo vzatý a za blaho republiky odpovedný štátnik našej republiky, i keďby mu to - a hlavne v tomto prípade - bolo individuelne alebo stranícko príslušensky, hádam, aj veľmi nepríjemné, ak chce ozaj štátnicky jednať a štátu nášmu ozaj dobrú službu preukázať, voľky nevoľky musí svoje užšie stranícke záujmy podriadiť záujmom najvyšším, aké sú práve v tomto prípade a najmä v týchto vážnych časoch záujmy samého štátu Čechov a Slovákov. Kormidelníci našej republiky, aby štátu a jedine štátu naozaj osožnú službu mohli vykonať, musia všetkými silami nepredpojate o to usilovať, aby tú to nevšednú a v pravom smysle slova historickú udalosť nelikvidovali stranícky tak aby dôsledkom toho prehlbila sa prepasť medzi Čechmi a Slovákmi ešte väčšmi, ale aby udalosť túto len a len v prospech štátu a vlasti sprofitovali. Ak naši štátnici nitriansku udalosť neboli by v stave v tomto smysle zhodnotiť a pre štát sprofitovať, bolo by to pre republiku našu veľmi povážlivé a hádam, aj katastrofálné. Aby sa tohoto docieliť mohlo, zodpovedný štátnik našej republiky musí sa chtiac, nechtiac emancipovať z úzkej svojej straníckej sféry a sine ira et studio povinný je ustáliť:

Předseda (zvoní): Pane řečníku, dovoluji si vás upozorniti, že podle jednacího řádu není přípustno, aby byly řeči čteny. Jinak bych byl nucen vám odejmouti slovo.

Sen. Hancko (pokračuje): Čo sa v Nitre v skutočnosti stalo? Konštatovať musíme, či je nitriansky čin protištátny, alebo kladný v prospech štátu. Všetko ostatné, kto to riadil, ako sa to stalo, sú podradné veci pri veľkosti dosahu historickej udalosti, aká je udalosť nitrianska; to sú len malicherné, stranícke pohnútky. Je treba len konštatovať, či sa stal v Nitre protištátny čin lebo nie. Ak sa stal, správne jednáte, i ja bych tak jednal, kebych to skutočne zistil, ale ak sa nestal. tak musíte, pánovia, rozmýšľať, či sú opatrenia proti národnej strane slovenskej a Hlinkovej strane a tým i proti samému národu slovenskému správné.

Hlavné je, aby náš štátnik, ktorý je povolaný toto ustáliť, bol v stave a chcel to dobrovoľne a dobromyseľne ustáliť. Ak je v stave sa emancipovať nad stranícke záujmy a ísť podľa tohoto konštatovania, čo nitrianske udalosti pre republiku znamenajú, vykoná štátu osožnú prácu, ale ak bude zanášať do toho svoje malinké stranícke záujmy, bude táto práca pre republiku v dejinách dozaista čiernymi písmenami zapísaná.

Jestli štátnik republiky chce zlikvidovať túto otázku a chce ju zlikvidovať v prospech republiky, ináč jednať nemôže, jestli sa chce menovať osožným štátnikom tohoto štátu. Čo má byť hlavným cieľom tohoto štátnika? Aby všetku sílu, celý elán tejto slávnosti sprofitoval pre štát a nie ako sa nastúpila cesta, že dáva sa mu zabarvenie protištátné.

Varoval bych, aby slávna vláda a koalícia postupovala touto cestou, varoval bych hlavne preto, lebo slovenský národ za tisícstoročného svojho dejstvovania tak veľkého historického činu neprekázal, ako prekázal v Nitre. (Výkřiky sen. Kindla.) Preto, pánovia, musíme vecne, jasne konštatovať, čo sa v Nitre stalo. Dovolím si prečítať na toto sa vzťahujúci citát nitrianskej rezolúcie. Ráčte, pánovia, súdiť, či hovorím správne a či nesprávne. Celú túto rezolúciu prečítať nejdem, sú to vlastenecké a náboženské fráze, ale prečítam len ten pasus, ktorý expressis verbis vyjadruje vôľu slovenského národa, čo sa práve otázky štátu Československej republiky týka (čte):

ťMy, národ slovenský, hrdí na svoju tisícstoročnú národnú i kresťanskú minulosť, Božou Prozreteľnosťou dnes znova oslobodení a do republiky Československej včlenení, osvedčujeme sa, že v republike tejto chceme žiť a štát tento považovať za svoj; tu chceme nájsť svoje národné blaho. Avšak, keď republiku Československú považujeme pre nás za jedine možný štátny útvar, vyhlasujeme, že v štáte tomto chceme vidieť svoju budúcnosť nielen ako národ svojprávny a nielen ako, národ rovnoprávny s národom českým, ale aj ako národ samobytný, samostatný, ktorý sám chce spravovat, svoje veci a sám chce riadiť osud svoj! Žiadame, aby spravovanie vecí samobytného národa slovenského na oslobodenom Slovensku sverené bolo Slovákom, ako nám to plným právom patrí, ako nám to bolo sľubované a Pittsburghskou dohodou zpečatené. Vyhlasujeme, že národných práv svojich, v Pittsburghskej dohode zabezpečených, nikdy sa nezriekneme a za lepšie blaho národa slovenského budeme bojovať mužne a vytrvale, ako nám to káže povinnosť k národu slovenskému a posviatna pamiatka Pribinova! Ť

Toto je historikum, jadro Pribinovských slávností. Pánovia, rezolúcia táto je nad všetku pochybnosť štátotvornou. Vyznela ona nepodvratiteľne, kladne v prospech Československej republiky. Kto túto nitriansku udalosť i vzdor tomuto chce kvalifikovať protištátne a v tomto smysle proti prívržencom Hlinkovej slovenskej ľudovej strany a národnej strany slovenskej pokračovať retorznými opatreniami - pánovia, máte to v moci, ráčte ďalej pokračovať. Odpovednosť je na vás a nie na nás za následky.

Vidzme teraz, pánovia, čo hovorí sám pán prezident Masaryk o otázke národa, či sme oprávnení za národ náš, ktorý sme utvorili a spolu udržujeme, bojovať a či je oprávnená správa nášho štátu, že nás za to, na čo právo máme, tresce a nás prenásleduje. Čo hovorí pán prezident Masaryk o tejto otázke?

Pán prezident Masaryk o tejto otázke hovorí toto: ťPrávo jednoho národa nepodlieha premlčaniu, kým národ zaň bojuje Potlačenie ktorejkoľvek národnosti považujem za hriech proti ľudstvu a ľudskosti.Ť

Čo sa týka tej otázky, či sme národom jednotným, a či sa máme menovať československým národom alebo národom českým, alebo slovenským, na toto pán prezident Masaryk v ťThe New EuropeŤ písal 22. februára 1917 toto: ťPolitický pomer medzi Československom čo sa týka pomenovania, môže byť rozlične formulovaný; závisí od toho na príklad, ako úzka bude táto jednota a či prijme sa meno Čechoslovák alebo Čecho-Slovák, alebo Čech a Slovák.Ť Na tomto základe. veľactení pánovia, my dľa prirodzených, božských a ľudských práv sme sa svojho slovenského národa nikdy nezriekli a nikdy nezriekneme a zaň bojujeme.

Republika naša je štátom národa českého a národa slovenského, spojeného v štátnej jednote československej. Uznávame štátnu jednotu s ochotou a radosťou, veď sme ju my utvorili a za ňou stojíme pevne a odhodlane, ale je nie štátnickým činom nanucovať, ba prenasledovať Slovákov preto, keď neuznávajúc národnú jednotu, uznávajú len štátnu jednotu. Republiku neutvorili Čechoslováci s Čechmi, neutvorili ju Čechoslováci so Slovákmi, ale utvorili ju Česi, utvorili ju Slováci. Štátna jednota je ešte nie pojmom národnej jednoty. Keď sme za štátnu jednotu, neznamená, že ako rovnocenný, štát tvoriaci národ nútení mali by sme uznať aj t. zv. národnú jednotu československú, ktorá v skutočnosti nejestvuje a ktorá je nejakým umelým fantómom.

Keď sa veci takto majú, v záujme samého štátu varujeme, aby proti nám pre toto v republike trestné opatrenia boly uplatňované a menovite aby práve tento zákon, ktorý slávny senát dnes zamýšľa odhlasovať, bol proti nám vynesený. Štát náš je štátom československým a nie českonemeckým. Bojujeme za to, aby zostal on v pravom smysle slova ťčeskoslovenskýmŤ, čiže popri ťčeskom Ť aj ťslovenskýmŤ. Nitra, veľactení pánovia, pre opravdivého štátnika toto znamená.

Pán ministerský predseda - žialno, čo musím tu povedať - mal možnosť stať sa skutočne naraz historickým Veľkým Petrom republiky našej. Žial bohu, že snáď premeškal jednu vec. Podľa nášho názoru, čo by bolo prospievalo, keby pán ministerský predseda na pr. v Nitre bol tento postup volil. Bol by prečítal, dajme tomu, napred odkaz pána prezidenta republiky a po prečítaní tohoto odkazu bol by národ dozaista s úplnou radosťou očakával, keby pán ministerský predseda asi v takomto duchu bol prehovoril, čím by dozaista nerozborný most dohody Čechov a Slovákov hneď tam in flagranti bol vybudovaný. Na prvom by hovoril: Milý národe slovenský! Teraz idem prehovoriť k vám ako ministerský predseda tejto republiky, teraz idem prehovoriť ako Čech, ktorý sem prišiel medzi vás ako brat zastupujúci celý štát, a teším sa z toho srdca, keď vidím, že v tak obrovskej miere dozráli ste vo svojom národnom povedomí do tej miery, akou veľkosť práve na tejto manifestácii preukazujete. Viac sa o vás nebojím. Dosiaľ my Česi museli sme voči vám postupovať, ako sme postupovali v politike. to je pravda, musili sme niekedy i trsteničkou uderiť, nakoľko ste neboli nadostač vyspelí v tejto politike a národnom presvedčení. Teraz musím slávnostne konštatovať, že o vás viac obavy nemám, vidím, že stojíte pevne na svojich nohách, a keď vidím, že v tak obrovskej a slávnostnej miere prejavujete tak jednotnú dôveru nášmu Hlinkovi, Andrej Hlinka, tu máš ruku, zajtra zasadneme a nevstaneme prv, kým medzi nami spor nevyriešime. (Výkřiky. - Předseda zvoní.) A keby bolo dodané ešte to: nevstaneme prv, kým spory naše medzi nami za 15 rokov nazhromaždené nevyriešime. Nu, tedy nestalo sa. Neviem, nie som prorokom. to si nevindukujem, abysme boli prorokmi, ale neviem, či nebola premeškaná historická chvíľa, dejinná chvíľa, či snáď nestala-li sa tu, že sa tak nestalo, aj štátnická chyba dejinná. To nám ukáže, veľactený senát, budúcnosť.

Povedal som túto krátku reč v záujme dobrej veci. Odznela ona od srdca, odznela ona úprimne, mužne. Jestli slová naše ako v poslaneckej snemovni, tak aj v tomto sbore slávneho Národného zhromaždenia budú kormidelníkmi štátu snáď uslyšané dobre, ale vtedy pred históriou za nedozierné následky krutých a ničím nezaslúžených prenasledovaní slávna vláda bude niesť odpovednosť. A v páde by sa slavná vláda našej republiky na započatej, nastúpenej ceste nezastavila, čo nedaj Bože, vtedy povinný som jej v tejto historickej chvíli ako rodoľub slovenský v pamäť uviesť toto výstražné proroctvo nášho nehynúceho básníka Sama Chalúpku: A tak to bývalo i tak to bude bývať, budú sa pokorní na pád pišných dívať. Nepravých neprávosť uvalí do zkazy, lež pravda, hoj, pravda, tá iste zvíťazí!

V tom našom národe zle to tam nedobre: krivda za stôl sadla, pravda u dvier žobre. Kto slovenkej pravde žije, pekelná ho krivda bije. No, príde a prísť musí ten veľký deň súdu, a za stôl sadne pravda môjho ľudu. (Výkřik sen. Kindla. - Předseda zvoní.)

Toto, veľactení pánovia, do pamiatnika slávnej vláde našej republiky v okamihu, keď centralistická vládotvorná koalícia bude za tento vládny návrh o rozpúšťaní strán v tomto slávnom dome hlasovať.

Slávny senát!. -. (Sen. Šelmec: Ty sa nemusíš báť!) Ja sa nebojím, to by bola pekná vec, abych sa i vo svojej republike niekoho bál.

Slávny senát! Končím tým. Pozor, páni zákonodarci z tak zv. československého tábora, pozor na zadné kolesá. Bratia Česi! Neprenásledujte, neubíjajte v slobodnej vlasti brata Slováka preto, že tento rovný za rovné svoje národné práva pracuje. Týmto ubíjate sami seba.

Povedal som, zostane to zvečnené, rozpamätujte sa, jestli nenastúpí cesta pacifikácie, ale retorzie. (Potlesk.)