Místopředseda Votruba (zvoní): Společná rozprava je skončena.

Ve čtení prvém budeme hlasovati o každém odstavci pořadu zvlášť.

4. Ad 1. Hlasování o zprávě ústavně-právního výboru o návrhu sen. Donáta, Filipínského, Klofáče, dr. Reyla, Votruby, dr. Hellera, Luksche a druhů (tisk 1047) na změnu a doplnění některých ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 326 Sb. z. a n., o jednacím řádu senátu Národního shromáždění. Tisk 1054.

V této věci byly mi podány dostatečně podporované pozměňovací návrhy sen. Mikulíčka, Stejskalové a soudr. a sen. Stolberga, dr. Jessera, Tichiho a druhů.

Žádám, aby tyto pozměňovací návrhy byly přečteny.

Tajemník senátu dr. Šafařovič (čte):

1. Pozměňovací návrhy sen. Mikulíčka, Stejskalové a soudr.:

V § 2 buďtež ustanovení odst. 4 a 5 škrtnuta a nahrazena tímto zněním:

"Dovolenou do 7 dnů dává předseda na oznámení senátora nebo jeho klubu a o další dovolené rozhoduje senát na návrh předsedův bez rozpravy prostým hlasováním."

V § 3 ustanovení odst. 2 a 3 se škrtají a nahrazují tímto zněním: "Nezúčastní-li se senátor 6 plenárních schůzí za sebou jdoucích, vyzve ho předseda senátu, aby se omluvil a vysvětlil svou nepřítomnost."

V § 9, odst. 1 buďtež škrtnuta ustanovení lit. b), lit. n) a lit. o).

K § 19 původního zákona:

V odst. 1 buďtež v první větě škrtnuta slova: "a podepsané aspoň 10 jinými senátory."

Odst. 2 budiž škrtnut.

V § 20, odst. 2 buďtež škrtnuta slova: "V rozpravě může promluviti z každého klubu toliko jeden jeho člen a jeden řečník ze senátorů mimo kluby" a nahrazena těmito slovy:

"V rozpravě může promluviti každý senátor, ať je členem některého klubu či nikoli."

§ 50 budiž škrtnut.

§ 51 budiž nahrazen tímto ustanovením:

"Urazí-li senátor v plenární schůzi senátu N. S. jiného senátora, přikáže předseda senátu na žádost uraženého věc imunitnímu výboru, jenž rozhodne do 6 dnů, zdali je senátor vinen, a navrhne v tom případě ústní zprávu, aby provinilému senátoru byla vyslovena důtka. Návrh takový dá se na jednací pořad nejbližší plenární schůze senátu. Senát rozhodne po slyšení zpravodaje, uraženého i provinilého senátora bez rozpravy prostým hlasováním."

§ 52 budiž škrtnut.

V § 67 budiž odst. 1 nahrazen tímto zněním:

"Každý senátor má právo podat interpelaci na vládu nebo její členy a tito jsou povinni odpověděti nejdéle do 14 dnů. Nedojde-li do té doby tazateli odpověď, navrhne tazatel, aby na denní pořad jednání senátu při nejbližší schůzi byly dány interpelované otázky, o kterých se zahájí debata. Předsednictvo je povinno návrhu tazatele vyhověti."

§ 68 budiž nahrazen tímto zněním:

"Je-li podaná interpelace označena za naléhavou, musí dotázaný do 7 dnů odpověděti buď písemně nebo v plenární schůzi senátu. Neodpoví-li dotázaný ve stanovené lhůtě, má tazatel právo navrhnouti, aby se tato interpelace stala předmětem jednání senátu N. S., a jeho žádosti musí býti vyhověno. Dotázaný pak je povinen v plenární schůzi senátu N. S. interpelaci zodpověděti a o jeho prohlášení zahájí senát ihned rozpravu."

2. Pozměňovací návrhy sen. Stolberga, dr. Jessera, Tichiho a druhů:

V § 49 odstavec 1. doplňuje se tímto dodatkem:

"Tato sdělení tlumočí se senátorům německé, maďarské a polské národnosti k jejich žádosti v jejich řeči. Předseda a zpravodaj mohou také používati německé řeči a opatří překlad svých sdělení do řeči československé."

V § 49 odstavec 2 doplňuje se tímto dodatkem:

"Mohou své projevy přednášeti v některém jiném z jazyků, uvedených v předchozím odstavci."

V § 49 odstavec 5. odpadá.

V § 49 odstavec 11. doplňuje se tímto dodatkem:

"Předlohy zákonů, sdělení vlády, iniciativní návrhy a zprávy výborů dodají se senátorům, kteří si toho přejí, také v německém překladu."

V § 67 odstavec 1. mění se v prvé větě takto:

"Je-li takovýto dotaz podepsán aspoň pěti jinými senátory (interpelace), je dotázaný povinen odpověděti ústně nebo písemně do dvou měsíců anebo výslovně odpověď odepříti s udáním důvodů."

Místopředseda Votruba (zvoní): Uděluji slovo panu zpravodaji sen. dr. Havelkovi k doslovu.

Zpravodaj sen. dr. Havelka: Vzdávám se slova. (Výkřiky komunistických senátorů.)

Místopředseda Votruba: Pan zpravodaj si slova nepřeje.

Vzhledem k podaným pozměňovacím návrhům míním dáti hlasovati takto:

1. o uvozovací větě čl. I. podle zprávy výborové;

2. o odst. 4 a 5 §u 2 podle pozměňovacího návrhu sen. Mikulíčka a soudr., bude-li návrh tento zamítnut, o těchto odstavcích podle zprávy výborové;

3. o odst. 2 a 3 §u 3 podle pozměňovacího návrhu sen. Mikulíčka a soudr., bude-li zamítnut, o těchto odstavcích podle zprávy výborové;

4. o §u 5 odst. 1, 2, 6 a 7, jakož i o §u 9 odst. 1 lit. a) podle zprávy výborové;

5. o §u 9, odst. 1, lit. b), n) a o) podle návrhu sen. Mikulíčka a soudr., bude-li zamítnut, o těchto ustanoveních podle zprávy výborové;

6. o §u 10, odst. 1, 2 a 3 podle zprávy výborové;

7. o návrhu sen. Mikulíčka a soudr. na změnu §u 19;

8. o odst. 1 §u 20 podle zprávy výborové;

9. o odst. 2 §u 20 podle návrhu sen. Mikulíčka a soudr., bude-li zamítnut, o tomto odstavci, jakož i odst. 3 a 4 §u 20 a o §§ 47 a 48 podle zprávy výborové;

10. o návrzích sen. Stolberga a druhů na změnu §u 49;

11. o návrhu sen. Mikulíčka a soudr. na škrtnutí §u 50, bude-li návrh tento zamítnut, o tomto paragrafu podle zprávy výborové;

12. o §u 51 podle návrhu sen. Mikulíčka a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;

13. o návrhu sen. Mikulíčka a soudr. na škrtnutí §u 52, bude-li tento návrh zamítnut, o tomto paragrafu, jakož i o § 54 odst. 1 podle zprávy výborové;

14. o odst. 1 §u 67 podle návrhu sen. Mikulíčka a soudr., bude-li zamítnut, o návrhu sen. Stolberga a druhů, bude-li i tento návrh zamítnut, o tomto odstavci, jakož i o zbytku §u 67 podle zprávy výborové;

15. o §u 68 podle návrhu sen. Mikulíčka a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;

16. o čl. II., nadpisu zákona, nadpisech jednotlivých paragrafů a úvodní formuli podle zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.) Nejsou.

Budeme tudíž tak hlasovati.

Prosím pány senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Kdo souhlasí s uvozovací větou čl. I. podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvaluje se.

Kdo souhlasí, aby odst. 4 a 5 §u 2 zněly podle pozměňovacího návrhu sen. Mikulíčka a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh se zamítá.

Kdo souhlasí, aby odstavce tyto (4 a 5 §u 2) zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalují se.

Kdo souhlasí s tím, aby odst. 2 a 3 §u 3 zněly podle pozměňovacího návrhu sen. Mikulíčka a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby odstavce tyto (2 a 3 §u 3) zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se. - Výkřiky sen. Kindla.)

To je většina. Schvalují se.

Kdo souhlasí, aby odst. 1, 2, 6 a 7 §u 5, jakož i odst. 1 lit. a) §u 9 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalují se.

Kdo souhlasí s návrhem sen. Mikulíčka a soudr., aby ustanovení odst. 1 lit. b), lit. n) a lit. o) §u 9 byla škrtnuta, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh se zamítá.

Kdo souhlasí s tím, aby odst. 1 lit. b), lit. n) a lit. o) §u 9, jakož i odst. 1, 2, a 3 §u 10 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalují se.

Kdo souhlasí s návrhem sen. Mikulíčka a soudr. na změnu §u 19, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby odst. 1 §u 20 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvaluje se.

Kdo souhlasí, aby odst. 2 §u 20 zněl podle pozměňovacího návrhu sen. Mikulíčka a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se. (Výkřiky sen. Kindla.)

Kdo souhlasí, aby odstavec 2 §u 20, jakož i odst. 3 a 4 §u 20 a §§ 47 a 48 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvaluje se.

Kdo souhlasí s návrhy sen. Stolberga a druhů na změnu §u 49, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí s návrhem sen. Mikulíčka a soudr. na škrtnutí §u 50, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí s §em 50 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvaluje se.

Kdo souhlasí, aby § 51 zněl podle návrhu sen. Mikulíčka a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí s § 51 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvaluje se.

Kdo souhlasí s návrhem sen. Mikulíčka a soudr. na škrtnutí §u 52, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí s §em 52, jakož i s odst. 1 §u 54 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvaluje se. (Výkřiky sen. Mikulíčka.)

Kdo souhlasí s odst. 1 §u 67, podle návrhu sen. Mikulíčka a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh se zamítá.

Kdo souhlasí s tím, aby odstavec tento zněl podle návrhu sen. Stolberga a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh se zamítá.

Kdo souhlasí s tímto odstavcem (1), jakož i se zbytkem §u 67 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvaluje se.

Kdo souhlasí se zněním §u 68 podle návrhu sen. Mikulíčka a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se. - Výkřiky sen. Mikulíčka. - Místopředseda Votruba zvoní.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby i tento paragraf (68), jakož i čl. II., nadpis zákona, nadpisy jednotlivých paragrafů a úvodní formule zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím tato část a tudíž celá osnova zákona s nadpisem, nadpisy jednotlivých paragrafů a úvodní formulí schválena byla ve čtení prvém podle zprávy výborové, tisk 1054. (Výkřiky sen. Mikulíčka. - Místopředseda Votruba zvoní.)

Prosím o klid!

Dále na pořadu je:

5. Ad 2. Hlasování o zprávě ústavně-právního výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1046) o návrhu posl. Mašaty, Tomáška, dr. Patejdla, dr. Noska, Ježka, Hackenberga, dr. Hodiny a druhů na změnu a doplnění některých ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 325 Sb. z. a n., o jednacím řádu poslanecké sněmovny Národního shromáždění R. Čs. Tisk 1053.

Přeje si pan zpravodaj slovo k doslovu?

Zpravodaj sen. dr. Havelka: Děkuji.

Místopředseda Votruba: Pan zpravodaj si nepřeje slova k doslovu.

O celé osnově zákona, jeho nadpisu, nadpisech jednotlivých částí a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou.

Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.) Jelikož jich není, budeme takto postupovat.

Kdo tedy souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím osnova zákona, s nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a úvodní formulí byla schválena ve čtení prvém podle zprávy výborové, tisk 1053, souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny, tisk 1046.

Dále provedeme:

6. Ad 3. Hlasování o zprávě ústavně-právního výboru o návrhu sen. Donáta, Filipínského, Klofáče, dr. Reyla, Votruby, dr. Hellera, Luksche a druhů (tisk 1048) na změnu některých ustanovení jednacího řádu senátu Národního shromáždění ze dne 15. dubna 1920, č. 326 Sb. z. a n. Tisk 1055.

Přeje si pan zpravodaj slovo k doslovu?

Zpravodaj sen. dr. Havelka: Děkuji.

Místopředseda Votruba: Pan zpravodaj si slova nepřeje.

O celé osnově zákona, jeho nadpisu, nadpisech jednotlivých částí a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou.

Jsou proti tomu nějaké námitky? (Nebyly.) Není jich.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím osnova zákona s nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a úvodní formulí byla schválena ve čtení prvém podle zprávy výborové, tisk 1055.

Přikročíme k dalšímu předmětu pořadu, jímž je:

7. Zpráva rozpočtového výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1045) o vládním návrhu zákona, kterým se prodlužuje lhůta stanovená v §u 6, odst. 1 zákona o půjčce práce. Tisk 1052.

Zpravodajem je pan sen. Modráček. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Modráček: Slavný senáte! Podle § 6 odst. 1 zákona o půjčce práce dostává se amnestie poplatníku, který zapřel při daňovém přiznání příjem z určitých kapitálů, když za celý nepřiznaný obnos upíše půjčku práce za kurs 105 Kč. V tomto případě odepíše se mu dodatečně celá daň za r. 1932 a nebude pokutován, ani jinak stíhán. Za r. 1931 a předchozí léta dodatečně z nepřiznaného kapitálu se mu odpouštějí daně. Amnestie tato rozšiřuje se i na přestupek podle čl. 2 odst. 3 zákona ze dne 15. července 1932, č. 121 Sb. z. a n.

Přestupku tohoto dopouští se podle citovaného zákona ten, kdo neodvedl nebo neohlásil hodnoty uložené v cizině.

Běží tu, jak patrno, o nesprávné přiznání k dani důchodové podle hlavy I. zákona o přímých dáních a k dani rentové podle hlavy VI. téhož zákona, v tomto případě o zatajení cenných papírů domácích i cizích. O cizí ovsem jen v tom případě, nejsou-li již v cizině postiženy rentovou nebo jí podobnou zvláštní daní.

Výhoda v tomto paragrafu zákona o půjčce práce poplatníkům poskytnutá má sice stinnou stránku, že je to prémie pro ty, kdož nesprávně přiznávají daně. To ostatně platí i o §u 7, podle něhož se slevuje čtvrtina dlužných daní všeho druhu za léta 1930 a předchozí, zaplatí-li poplatník 75% dlužné daně z poloviny v hotovosti a z poloviny ve státních papírech. Ale na druhé straně dostane stát plnou daň za rok minulý a bude ji dostávati za rok běžný a příští. A uvede se jistý pořádek do daňových přiznání. Ovšem, nemůže se to opakovati častěji, neboť by to svádělo k zapírání daní vůbec.

Na -půjčku práce podle §u 6, odst. 1, bylo do 13. května upsáno asi 155 milionů a jak sdělují berní úřady, je naděje, že bude upsáno ještě více.

Poněvadž běží zde pouze o prodloužení této výhody do 30. června t. r. tedy nikoliv o nové ustanovení, navrhuji, aby usnesení rozpočtového výboru bylo schváleno ve znění, jak se na něm usnesla posl. sněmovna. (Souhlas.)

Místopředseda Votruba (zvoní): Zahajuji debatu. Ke slovu je přihlášen pan sen. Kindl, prosím, aby se ujal slova.

Než uchopí se pan senátor slova, stanovím řečnickou lhůtu na půl hodinu.

Je proti tomu námitka? (Nebyla.)

Námitek není, je tedy řečnická lhůta půlhodinová.

Sen. Kindl: Zákon o upisování státní půjčky práce zněl, že mělo býti upisováno do 15. května. Avšak dneska je 30. května, tudíž celé to upisování od 15. května až do dneška se dělo protizákonně. Když půjčka práce byla vypisována, říkalo se, psalo se v tisku, mluvilo se, hlásalo radiem: půjčka práce bude otázkou, jakou důvěru má národ v tuto vládu.

Očekávalo se, že půjčka vynese 2 až 3 miliardy Kč. Ačkoliv upisovací lhůta byla nepřiměřeně dlouhá, výsledek přesto zklamal. Je viděti, že lid nemá zrovna mnoho té důvěry v naší vládu, nemá také mnoho důvěry v půjčku práce. Jak je nám známo, i druhé státy upisují půjčky vnitrozemské. Na př. Francie, náš spojenec, vypsala též půjčku a ta byla v několika dnech překročena. U nás upisování nešlo tak horentně. Podle výsledků upisování je viděti, že k tomuto režimu není důvěry. Je viděti, že nemají důvěru kapitalisté (Souhlas komunistických senátorů.), poněvadž kapitalisté neupisovali. A pánové hlásíte to v radiu, stále se říká: Upisují jenom ti malí, ti velcí ještě neupsali nic. Asi ti velcí ztrácejí důvěru. Ti, jichž je to stát, poněvadž je to stát kapitalistický, ti, kterým celý tento váš režim slouží, nemají důvěru a neupisují ze svých ohromných milionů, ke kterým si v tomto státě pomohli. Upisují malí, a mnohdy hodně nuceně. I Sovětský svaz vypsal půjčku. (Hlas: Dobrovolnou?) Dobrovolnou, vypsal půjčku 3 miliardy rublů, to je našich 51 miliard Kč, a ve 14 dnech byla tato půjčka překročena. Je viděti, že v Sovětském svazu pracující lid má důvěru. A tam také neupisovali kapitalisté, poněvadž nemají důvěry v tento stát, poněvadž je to stát dělníků a rolníků. Ale je viděti, že široké vrstvy pracujícího lidu mají důvěru a tak ve 14 dnech tato půjčka byla překročena. (Hlas: To potvrzují Slováci, kteří se vracejí z Ruska!) Vracejí se a dověděli jsme se právě o jednom, který se vrátil, že tam kradl; a takových zlodějů, kteří v Sovětském svazu kradou, se zastáváte, poněvadž to jsou lidé, které vy zde můžete potřebovat.

A nyní má býti lhůta k upisování půjčky práce prodloužena. Ať se prodlouží tato lhůta do nekonečna, kapitalisté na půjčku práce nic nedají, kapitalisté mají zamčené kapsy, kapitalisté vám nic nedají. Na všechny jen poněkud odvislé osoby v tomto státě činí se nátlak, osoby, které mají 250 Kč měsíčně pense, jsou nuceny upisovati na půjčku práce. (Hlas: V Rusku!) Nemusíte jíti do Ruska, to máte zde, v Rusku dávají dobrovolně, tam nemusejí nutiti k upisování půjčky, jak jsem již řekl, u vás však nutíte ty žebráky, aby ze své almužny ještě dávali na půjčku práce. (Ministr dr. Dérer: Nikdo nikoho nenutí!) Největší nátlak se dělá na státní zaměstnance, pane ministře, největší nátlak se dělá na vaše učitele. (Ministr dr. Dérer: Já ten nátlak nedělám!) Zase je viděti, že mají upisovati ti malí. Vrchní rada, sekční šéf upsal 200 Kč, malí zaměstnanci upisují 1.000 až 5.000 Kč, poněvadž se bojí vašeho teroru, poněvadž se bojí, abyste je nevyhodili. (Ministr dr. Dérer: Nikoho neterorisujeme!) Státní zaměstnanci jsou nuceni upisovati půjčku práce nyní, když jste jim vzali před 1 a ¹/₂ rokem vánoční přídavek, když jste jim zdražili uhlí, když jste jim odňali výhody jízdní; v této době mají upisovati půjčku, v této době, kdy od 1. ledna jste jim snížili jejich platy, když jste jim snížili i platy vedlejší, kdy připravujete zase již další snížení platů státních zaměstnanců. Dnešní "A - Zet", páni kolegové z národně-sociální strany, o tom píše, že se připravuje opět snížení platů státních zaměstnanců o 12.7%, ale také hrozí, že se může něco státi. Taková je situace dnes, kdy se snižují platy, kdy se snižují vedlejší příjmy, kdy se bude propouštěti na drahách a žádá se na těchto chudácích, aby upisovali na půjčku práce. Nyní se na nich žádá, aby upisovali půjčku ze svých žebráckých mezd, které vy jste jim sami připravili. (Sen. Nentvich: Ptejte se vašich straníků, co čekají od této půjčky! Ti by vám poděkovali za tyto řeči!) Oni čekají, ale nic nedostanou. Také říkají, jak to s půjčkou práce dopadne. Jaký výsledek má po dnes půjčka práce? Není pravdou, že výnos půjčky je takový, jak hlásá váš vládní tisk, není pravdou, že výnos půjčky je takový, jak hlásíte rozhlasem do celého světa, nýbrž výsledek půjčky je na tyto poměry přímo mizerný. (Sen. Nentvich: Jmenujte cifru!) Říká se, přes 11/2 miliardy, ale, pánové, budu o tom mluviti, jak to vypadá ve skutečnosti. Byly upsány veliké miliony na půjčku práce, ale jak to vypadá ve skutečnosti? Tyto peníze nebyly hotově proplaceny, byly pouze majiteli krátkodobých pokladních poukázek vyměněny za půjčku práce, takže, pánové, těch peněz na hotovosti není mnoho. Nemáte z peněz na hotovosti ani polovičku toho, co hlásáte v tisku a v radiu. Ale když odečteme ještě slevy na daních, které byly poskytnuty daňovým defraudantům, jimž za to, že nekonali ke státu svoji povinnost, poskytujete ještě daňové úlevy. (Sen. Nentvich: Vaši lidé jdou druhý den na radnici a chtějí se tam bíti, že nedostanou podpory!) My jsme ti, kteří to rozházeli? Rozházíte to vy, celá vládní koalice, šetříte na milionářích a utrhujete dělníkům a pracujícímu lidu od úst. O tyto peníze, které slevíte na daňových nedoplatcích, o těch 25% se ještě sníží částka, kterou hlásíte, že máte upsánu na půjčku práce. Že průběh upisování a výnos půjčky práce nejsou uspokojující, dokazuje fakt, že, ačkoli je již konec května, nezapočalo se ještě s pracemi z této půjčky práce. A u nás v Československu máme ještě 800.000 nezaměstnaných. Pánové, kdybyste čekali až do zimy, neopatříte nezaměstnaným práci z této půjčky, zatím uběhnou letní měsíce a vy se budete vymlouvati, že je zima, že nemůžete z těch peněz začíti žádnou práci, že nebudete nic podnikati, poněvadž je zimní počasí. Zatím však ve skutečnosti to bude jiné. Odpočítáme-li několik set milionů na účet vyměněných pokladničních poukázek daňových defraudantů a na dluhy, které mají býti z půjčky práce hrazeny, ministerstvo železnic má na př., jak sami píšete, 1.400 mil. Kč deficitu, který chcete z této půjčky práce hraditi, co vám zbude? A tomu říkáte, že za ty peníze dáte lidu práci? Lid se opět přesvědčí, že jste ho klamali, že jste ho chtěli udržeti v ilusích a že nejste schopni mu dáti chleba a práci. Z těchto peněz, které vy hlásáte, neseženete ani miliardu na ten účel, pro který byla půjčka práce vypsána.

To znamená, že pouze menší počet nezaměstnaných může dostat po vyčerpání tohoto mála co vám zbude, snad nějakou tu práci, ale až to vyčerpáte, přijde horší situace pro pracující lid, nežli je dnes, poněvadž lid pak už nebude mít ani ilusí, které jste mu tu naočkovali. A proto, pánové, poněvadž vláda vidí, že je v koncích, že se to už pod ní třese, že jí všude praská půda pod nohama, proto vláda, když vidí, že se valí katastrofa, dělá tyto fašistické přípravy, proto se chodí učit k Adolfu Hitlerovi do sousedního Německa, aby katastrofu mohla oddálit, aby mohla fašistickým způsobem uklidňovati revoltující rolníky, živnostníky a dělníky. Právě odhlasovaný jednací řád Národního shromáždění byl počátkem toho, co všecko chystáte na pracující lid Československa. Vláda dále chystá persekuci dělnického tisku, zostření censury, chystá také zákaz kolportáže dělnického tisku. Chystáte zastavování časopisů, chystáte, pánové, fašisaci obecních voleb, když prodlužujete volební období do obcí ze 4 na 6 let, když zavádíte potvrzování starostů státními úřady. Opět určitá fašisace obecních zastupitelstev. To je, co jste vy, socialisté, když jste šli r. 1929 do voleb, slibovali, že odstraníte zákon č. 77/1927, to je, co jste voličům slibovali: vy nyní ještě více zfašisováváte! Dále vláda chystá zavádění výjimečného stavu a stanného práva. Nebožtík Metternich by se styděl, jaký byl hrabal proti socialistům, kteří dovedou nyní jinak zakročovat, než to dovedl on! Poněvadž víte, jaká bude situace, že pracující lid se bude bouřit, poněvadž nebude mít práci, nebude mít chleba, bude hladovět, živnostníka a rolníka budou prodávat exekutoři, poněvadž víte, že bude bouře na všech stranách, proto to všechno připravujete podle Hitlera, aby se lid nemohl potom už ani bránit. Protože vláda ví, co přijde, protože vidí, že přichází začátek jejích konců, proto má být každý odpor hladovějících potlačen fašistickým terorem.

Chcete nám znemožnit, abychom mohli mluvit na schůzích, chcete nám znemožnit mluviti zde s této tribuny k pracujícímu lidu a proto jste, pánové, i socialisté, hlasovali pro změnu jednacího řádu. Tím nás však, pánové, nezastrašíte. Persekucí nás neumlčíte! Náš tisk můžete zakázat, ale rudý tisk přesto bude vycházet. Jednoho z nás zavřete, ale buďte si vědomi, že za jednoho z nás povstane tisíc jiných proletářů, kteří se postaví do řad revolučního proletariátu a povedou boj proti vašemu režimu. (Sen. Nentvich: Vy to nebudete! V pátek jste utíkal na Hradě! Byl jste asi 500 kroků před nimi, vždyť jsem Vás potkal!) Já jsem byl na Hradě, ale neutekl jsem před nimi, poněvadž jsem nevěděl, o co jde. Já jsem tam byl za jinou záležitostí a šel jsem dolů. Jistě když jste mne viděl, viděl jste mne v doprovodu sestry. (Výkřiky.) Ale utíkat mne neuvidíte, jenom tenkráte, až vás poženeme ke všem čertům, potom mne, pánové, uvidíte utíkat a to napnu všechny síly, abych vás dohonil. (Potlesk komunistických senátorů.)

Tak jako v sousedním Německu neumlčel Hitler pracující lid ani komunistickou stranu - komunistická strana v Německu žije a mobilisuje pracující lid - tak přijde čas, kdy pracující lid Německa smete Hitlera i s Hindenburgem a nastolí sám vládu pracujícího lidu. (Výkřiky.) I komunistická strana Československa jako jediný vůdce revolučního proletariátu půjde dále v čele nezaměstnaných bez ohledu na vaši persekuci, bude organisovati boj hladovějících dělníků, malých živnostníků a rolníků, povede jej proti rozvratnému kapitalistickému řádu a dovede jej ke skutečnému vítězství proletářské demokracie. (Potlesk komunistických senátorů.)

Místopředseda Votruba (zvoní): Debata je skončena. Dávám slovo k doslovu panu zpravodaji sen. Modráčkovi.

Zpravodaj sen. Modráček: Slavný senáte! Opravdu jsem nečekal, že se při této předloze ujme někdo ze senátu slova a bude potírati půjčku práce, místo aby ji podporoval. Myslím, že řečník přede mnou vykonal velmi špatnou službu proletariátu, o kterém mluvil, když zde takovým způsobem mluvil o půjčce práce, která má zjednati nezaměstnanému lidu pracovní příležitost. Kdyby ho byl proletariát slyšel (Výkřiky sen. Kindla.), možná, že by byl pan kol. Kindl ani nesměl mluvit, poněvadž, co zde pravil, bylo vyloženě protidělnické a protiproletářské. (Výkřiky sen. Kindla. - Místopředseda Votruba zvoní.)

Připomínám zde, že půjčka práce je u nás vypsána jako půjčka svobodná; nikdo není nucen ani terorisován. Všecko, co se zde mluvilo o teroru upisovatelů, je nepravda (Tak jest!) a je podlamováním ušlechtilé akce, kterou podnikl stát a kterou podnikají všichni, kteří pracují pro půjčku práce, aby bylo více chleba a méně bídy. (Potlesk.)

Půjčka práce našeho státu je mnohem poctivější než kterákoli půjčka sovětského Ruska. U nás dávají lidé na půjčku hotové peníze, své úspory, co si vypracovali, svůj majetek, poctivý statek. Když se upíše půjčka v Rusku, dávají se na ni bezcenné rubly, které si stát natiskne, jak potřebuje. To je velký rozdíl. Tam je každá půjčka nepoctivostí, poněvadž je spojena s terorem, kdežto u nás nikoliv. (Sen. Kindl: Vy komedianti!)

Místopředseda Votruba (zvoní): Prosím, aby se neužívalo takových výrazů!

Zpravodaj sen. Modráček (pokračuje): Je pravda - a je to také potěšitelné - že se této půjčky v nebývalém rozsahu zúčastnili drobní upisovatelé. To nebylo ještě nikdy při žádné půjčce. Je z toho viděti, jak se cítí potřeba této půjčky a jaký velký zájem mají široké vrstvy obyvatelstva o stát a o to, abychom z této krise vyšli pokud možno intaktní a hospodářsky zdraví. To je neobyčejně dobré vysvědčení pro nás, a myslím, že musíme doznati ne to, že ten úspěch není takový, jak jsme si představovali, ale že je tak značný, že se s ním můžeme chlubiti přede všemi sousedními státy, které si takovou půjčku ani vypsati netroufají a musejí se obraceti do ciziny, chtějí-li míti peníze. My ještě v této době krise můžeme říci: ve 4. roce hospodářské krise - můžeme si troufati vypsati půjčku a na tuto půjčku se sejdou 2 miliardy. To je velmi slušné. (Tak jest! - Sen. Johanis: Zvláště při té sabotáži!) Ano, při tom je velká sabotáž z důvodů nejen nedůvěry ke státu - o tom nemluvím - ale k měně, snad i z důvodů nacionálních atd., ale přesto je viděti, že výtěžek je nad pomyšlení dobrý, že se takový ani neočekával vzhledem k tomu, jaké byly hotovosti v peněžních ústavech před vypsáním půjčky. Teď jsou v nich poměry teprve stísněné. Nečekalo se tedy, že úspěch bude takový.

Jsem toho mínění, když zde dnes vystoupí zástupce komunistické strany a chce se zde chlubiti, že zastává zájmy proletariátu, že je to hlas naprosto falešný a že dnes nevěří žádný rozumný člověk tomu, ukazuje-li se na východ jako na nějaký lepší svět, jako na ideál společenského pořádku. Co provedla Moskva s německými komunisty, že je úplně nechala ve štychu, že je zradila, to je přímo památné. (Výkřiky komunistických senátorů.) Nemluvte moc nahlas, Moskva vás nebude brániti! Dejte si pozor, ani prstem nehne, nespoléhejte se na ní, Moskva má sama se sebou co dělati a nechá všechny komunisty na pospas fašistům a hakenkrajclerům. Tak to vypadá. (Výkřiky komunistických senátorů. - Místopředseda Votruba zvoní.) Buďte dnes hezky skromní. Při tom, jaké jsou dnes poměry, vlastně jediná záchrana pracujícího lidu spočívá v tom, aby společnými silami držel demokratický řád. (Výborně! - Potlesk.) To je to jediné, co může pracující lid zachrániti, ale to znamená, že pracující lid musí poznati, že vaše hesla jsou falešná. (Výkřiky komunistických senátorů. - Výborně!) Myslím, že při příležitosti půjčky práce jste ukázali, že necítíte s dělnictvem a že mu místo chleba dáváte fráze. (Potlesk.)

Doporučuji, aby předloha byla přijata beze změny tak, jak se na ní usnesl výbor. (Souhlas.)

Místopředseda Votruba (zvoní): Prosím pány senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Budeme hlasovati ve čtení prvém, a to o celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli najednou.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.) Nejsou.

Budeme tudíž tak hlasovati.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena ve čtení prvém podle zprávy výborové, tisk 1052, souhlasně s usnesením posl. sněmovny, tisk 1045.

Dalším odstavcem pořadu je:

8. Návrh, aby jednáním zkráceným podle §u 55 jedn. řádu projednány byly:

a) zpráva ústavně-právního výboru o návrhu sen. Donáta, Filipínského, Klofáče, dr. Reyla, Votruby, dr. Hellera, Luksche a druhů (tisk 1047) na změnu a doplnění některých ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 326 Sb. z. a n., o jednacím řádu senátu Národního shromáždění, tisk 1054;

b) zpráva ústavně-právního výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1046) o návrhu posl. Mašaty, Tomáška, dr. Patejdla, dr. Noska, Ježka, Hackenberga, dr. Hodiny a druhů na změnu a doplnění některých ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 325 Sb. z. a n., o jednacím řádu poslanecké sněmovny Národního shromáždění RČS., tisk 1053;

c) zpráva rozpočtového výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1045) o vládním návrhu zákona, kterým se prodlužuje lhůta stanovená v §u 6, odst. 1, zákona o půjčce práce, tisk 1052.

Jedná se o osnovy zákonů, které vyžadují urychleného projednání, a proto navrhuji, aby jim byla přiznána pilnost, a aby byly projednány ve smyslu § 55 jedn. řádu jednáním zkráceným.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat a uvedeným osnovám byla přiznána pilnost.

Vzhledem k tomu přikročíme k hlasování ve čtení druhém.

9. Ad 8 a). Druhé čtení osnovy zákona, kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 326 Sb. z. a n., o jednacím řádu senátu Národního shromáždění. Tisk 1054.

Táži se pana zpravodaje sen. dr. Havelky, zda navrhuje nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr. Havelka: Nenavrhuji změn.

Místopředseda Votruba: Kdo tedy souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a úvodní formulí přijatou ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a úvodní formulí byla schválena také ve čtení druhém.

Na pořadu dále je:

10. Ad 8 b). Druhé čtení osnovy zákona, kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 325 Sb. z. a n., o jednacím řádu poslanecké sněmovny Národního shromáždění. Tisk 1053.

Táži se pana zpravodaje sen. dr. Havelky, zda navrhuje nějakou textovou změnu?

Zpravodaj sen. dr. Havelka: Nikoli.

Místopředseda Votruba: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a úvodní formulí přijatou ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a úvodní formulí byla schválena také ve čtení druhém, souhlasně s usnesením posl. sněmovny, tisk 1046.

Dalším bodem je:

11. Ad 8 c). Druhé čtení osnovy zákona, kterým se prodlužuje lhůta stanovená v §u 6, odst. 1, zákona o půjčce práce. Tisk 1052.

Táži se pana zpravodaje sen. Modráčka, zda navrhuje nějakou textovou změnu?

Zpravodaj sen. Modráček: Nenavrhuji změn.

Místopředseda Votruba: Není tomu tak..

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí přijatou ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena také ve čtení druhém.

Dalším předmětem pořadu je:

12. Druhé čtení zprávy ústavně-právního výboru k vládnímu návrhu (tisk 844) zákona o finančních prokuraturách. Tisk 1033.

Zpravodajem je pan sen. Riedl.

Táži se pana zpravodaje, zdali navrhuje nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. Riedl: Nikoli.

Místopředseda Votruba: Není tomu tak.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím naznačená osnova zákona, nadpis a úvodní formule jest schválena v uvedeném znění také ve čtení druhém.

Tím je pořad schůze vyřízen.

Navrhuji, aby se příští schůze konala ve čtvrtek dne 1. června 1933 o 10. hodině s

pořadem:

1. Zpráva rozpočtového výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1044) o vládním návrhu zákona, kterým se prodlužuje platnost asanačních zákonů pro hlavní město Prahu. Tisk 1051.

2. Návrh, aby podle §u 55 jedn. řádu jednáním zkráceným projednána byla osnova zákona, kterým se prodlužuje platnost asanačních zákonů pro hlavní město Prahu. Tisk 1051.

3. Druhé čtení zprávy ústavně-právního výboru o návrhu sen. Donáta, Filipínského, Klofáče, dr. Reyla, Votruby, dr. Hellera, Luksche a druhů (tisk 1048) na změnu některých ustanovení jednacího řádu senátu Národního shromáždění ze dne 15. dubna 1920, č. 326 Sb. z. a n. Tisk 1055.

4. Zpráva imunitného výboru o žiadosti krajského súdu v Chuste zo dňa 5. decembra 1932, č. j. Nt 29/32/3, za súhlas k trestnému stíhaniu sen. Lokotu pre zločin podľa §u 15, č. 3 zák. č. 50/1923 Sb. z. a n. (č. 7750/1932 preds.). Tisk 1030.

Jsou proti tomuto navrženému pořadu příští schůze nějaké námitky? (Nebyly.) Není tomu tak. Tento pořad se schvaluje.

Končím schůzi.

Konec schůze v 18 hod. 50 min.