Předseda (zvoní): Dále má slovo pan sen. Stöhr.

Sen. Stöhr (německy): Slavný senáte! Vítáme investiční půjčku, půjčku práce, jakožto prostředek k oživení hospodářství. My jako zástupcové sudetsko-německého venkovského lidu žádáme však vládu naléhavě, aby peněz touto půjčkou nabytých použito bylo také přiměřeným způsobem v německých krajinách, obzvláště v těch německých krajinách, kde je nouze největší, nezaměstnanost nejsilnější, a aby se to nepraktikovalo zase tak jako dosud, že se při zadávání státních prací, investic atd. nebéře zřetele na skutečně oprávněné nároky německých podnikatelů v našich krajinách. Stává se u nás, že se státní práce i zcela nepatrného rozsahu zadávají podnikatelům české národnosti, kteří 200 nebo ještě více kilometrů jsou vzdáleni od místa, kde se tyto práce mají prováděti. Co mají činiti němečtí živnostníci, co mají činiti němečtí podnikatelé v našich krajinách, když se jim nezadá ani jediná státní práce anebo nejvýš sem tam nějaká nepatrná státní práce? Dále klademe požadavek, aby se při zadávání státních prací bral větší zřetel na kvalitu, zdatnost a spolehlivost toho kterého podnikatele a méně na výši sumy, v nabídce preliminované, poněvadž se tyto preliminované obnosy beztoho obyčejně překročují o mnoho procent. Nepřipustíme více, aby v našich německých krajinách, kde běží jen o malou menšinu českých státních úředníků nebo zaměstnanců, němečtí uchazeči při zadávání státních investičních prací anebo investičních prací zemských jednoduše byli vylučováni.

Nechci mluviti o jednotlivých ustanoveních předloženého zákona a nechci se také pouštěti do kompensačního momentu daňové úlevy pro poplatníky, kteří dluhují daně. To je po mém názoru zcela falešné a kolega Kostka tuto věc již příznačně označil. Musíme především rozeznávati mezi dlužníky daní, kteří daně nemohli zaplatiti právě vzhledem k hospodářské tísni, a mezi těmi, kteří svých daní nezaplatili, poněvadž byli tak chytří a rozuměli tomu obeplouti úskalí placení daní. Ukazuje se zde, že se vlastně poskytuje výhoda těm, kteří nějaké výhody nejsou hodni.

Několik slov o zlevnění úroků. Šlo se na tuto věc s jistým elánem a všeobecně se myslilo, že to bude řešení, které skutečně bude míti za následek výhodu pro naše národní hospodářství. Mýlili jsme se. Ukázalo se, že zde dovedly uplatniti svůj vliv síly, které dovedly způsobiti po celé týdny průtah akce na zlevnění úroků, takže dnes nepociťujeme ještě ničeho z celé akce, ze které jsme si tolik slibovali. Ukázalo se, že se u nás hrstce temných charakterů podařilo různými machinacemi ochromiti i nejryzejší snahy šéfa naší vlády. Výsledkem těchto machinací je, že ztráty na ukládacím trhu během posledních týdnů jdou zase na vrub střádalů anebo - vkladatelů. Problém tohoto snížení úroků prospěje pramálo našemu zemědělství. Zemědělství nemůže dnes platiti úrokovou míru 5% a to proto, poněvadž všechny obory zemědělství od let jsou pasivní, a úroky právě tak nelze platiti z výtěžku, jako nelze z něho spláceti kapitál. Dnes jde vše na úkor podstaty.

To je pro naše zemědělství neudržitelný stav, i musíme bezpodmínečně žádati, aby otázka hypotekárního úvěru pro naše zemědělství byla řešena takovým způsobem, aby se přizpůsobila poměrům. Žádáme hypotekární úvěr na úrok nejvýše 3% a to jako dlouhodobý úvěr, aby zemědělství mohlo krátkodobé úvěry, které bylo nyní nuceno sjednati, proměniti v úvěry dlouhodobé a tím budoucně mohlo spíše dostáti svým závazkům.

Naše venkovské peněžní ústavy konaly svou povinnost do konce května 1931 plnou měrou. Od r. 1932 vidíme, že tyto peněžní ústavy při nejlepší vůli nemohou více vyhověti svým závazkům, poněvadž nemají pohotových peněz, aby požadavkům svých členů, tutéž situaci shledáváme jak u našich raiffeisenek, tak u zemědělských družstevních svazů atd. - mohly vyhověti a členům pomáhati. Nesčíslněkrát jsme prosili, aby vláda konečně okresním hospodářským záložnám poskytla půjčku, která je stoprocentně zajištěna a která je kryta půdou uchazečů o půjčku. Stát nebyl by musil při tom obětovati ani haléř. Všechny snahy a všechny prosby byly dosud bohužel marny.

Na říšském sjezdu naší strany, který se konal v pátek, sobotu a neděli předešlého týdne, projevena byla myšlenka, že se musíme vzchopiti, a že se musíme dáti cestou, třeba sebe více trnitou a kamenitou, abychom z tohoto zmatku vybředli, abychom si pro budoucnost zjednali lepší životní poměry pro naše zemědělství. Půjdeme touto cestou, k tomu jsme pevně odhodláni.

Vinu na dnešních poměrech mají druzí, nikoliv my. My němečtí sedláci stáli jsme od založení této republiky na půdě republiky, plnili jsme své povinnosti ke státu plnou měrou, co nejloyalněji. Tažme se, zdali stát, vláda a většina v tomto státě toto naše plnění povinností a obětavou práci odměnily také způsobem, který je v poměru k tomu, co jsme v zájmu státu vykonali? Nechci se při této otázce pouštěti do podrobností.

Poukazuji dále na toto: Poměry nutí mne, abych se dotkl ještě krátce událostí, které nastaly v poslední době. Především je to neštěstí, které pro naše peněžnictví nastalo zavřením přepážek Ústřední banky německých spořitelen. Nechci zkoumati příčiny, které způsobily toto neštěstí. Vláda, která dnes vypisuje investiční půjčku a která v prvé řadě potřebuje důvěry, důvěry všech občanů ve státě, musí se snažiti, aby této důvěry nabyla za všech okolností. Vidíme-li dnes run na filiálky Ústřední banky německých spořitelen a na městské spořitelny v německém území, musíme dojíti k názoru, že to skutečně nutno chápati jako neštěstí, když poměry hrozí projeviti takovéto účinky. Vítám s radostí prohlášení šéfa vlády, že je vláda ochotna podporovati co nejúčinněji a nejvydatněji všechny postižené ústavy a že žádnému vkladateli nehrozí ztráta ani jediné koruny z jeho vkladů. To nás konejší a prosím, aby naše vláda tento slib, projevený ústy šéfa vlády, také plně splnila, abychom mohli toto neštěstí přečkati a aby naše hospodářství neutrpělo ještě více, nežli tomu jest již nyní. V posledních letech vydáno bylo na sta milionů na sanaci bank a jiných peněžních ústavů. Nechci pátrati, z jakých důvodů. Ale jedno jest jisto: všechny tyto peněžní ústavy a banky zanechaly svého poslání a nefungují více jako zprostředkovatelé potřeby peněz, nýbrž jsou většinou spolumajiteli průmyslových podniků, takže dnešní katastrofa průmyslu přirozeně také musí tak katastrofálně působiti na banky. Musím také kritisovati, jak naše Národní banka dodnes nepracuje podle svého určení. Naše Národní banka snaží se hlavně podepírati měnu. Po mém názoru je nesprávné stavěti vždy jen měnu do popředí. Ochrana měny nezáleží v tom, zda máme úhradu 40 nebo 50% ve zlatě, nýbrž záleží v důvěře veškerého občanstva státu ke státu, k jeho vládě a k jeho správě Z tohoto důvodu musí se vláda také vždy snažiti, aby se vyhnula všemu, co působí zmenšení - důvěry občana ke státu a k jeho správě. Z tohoto důvodu musím vládu již prositi, aby svou povinnost konala takovým způsobem, jak to je jejím úkolem a povinností.

Musím se dotknouti ještě otázky, které se také řečník přede mnou, kolega Kostka, dotkl tak případnými slovy, totiž nepěkného poměru k našemu sousedu, Německu. Byly vyvolány poměry, které na naše hospodářství jeví katastrofální účinky. Naše světové lázně v západních Čechách, občané těchto lázeňských míst, kteří tam investovali obrovské hodnoty, jsou dnes zcela ohromeni a ztratili hlavu, neboť nevědí, jaké účinky projeví nynější poměry na příští lázeňskou sezonu. Zdali vůbec možno očekávati příznivou lázeňskou sezonu anebo zda jsou vydáni zániku, tato otázka znamená dnes pro ně všechno, obyvatelé těchto lázeňských míst utrpěli v posledních letech devisovými ustanoveními samými již velmi silně. Všemi možnými šikanami byl styk s cizinou upraven tak, že to neodpovídá poměrům lázeňských míst. Rolníci a živnostníci, obchodníci a ostatní obyvatelé těchto měst a celých západních Čech mají největší zájem na tom, aby tato lázeňská místa vzkvétala, aby pak obyvatelstvo mohlo přes zimu tráviti své dny bez starostí. Prosím vládu, aby také zde vbrzku zjednala nápravu. Také naše chmelařství těžce trpělo v posledních 4 letech. Nyní, když se Amerika stala mokrou, ukazuje se červánek na obzoru. Ani kilogram chmele nesmí více přes hranice. Při tom jsme s velkou částí své výroby chmele poukázáni na říšskoněmecký trh a máme přece zájem na tom, aby naše domácí zemědělství také v oboru výroby chmele bylo chráněno. Nechci zkoumati, kdo dal popud ke všem těmto opatřením. Jedno jest jisto: Každé opatření na naší straně musí vzbuditi odvetné opatření na straně druhé. Zde nutno nalézti cestu k smírnému vyrovnání a kde je vůle, tam se také ukáže cesta, aby tato věc byla brzo vyřízena. (Souhlas.) Dobrou vůli musíme žádati od jedné i od druhé strany.

Nyní chci se dotknouti ještě ryze osobní věci. Viděl jsem se k tomu pohnuta a prosím za prominutí, ale jsem vydán útokům, které mne nutí, abych zde o této věci promluvil. Viděl jsem se pohnuta ke konci prosince 1932 pro svého syna, který byl vychován jako sedlák a jako takový je činný, z volné ruky koupiti malý dvůr od panství Plané. V celé řadě novinářských článků bylo poukazováno k tomu, že si člen Landbundu dal přikázati zbytkový statek a že tím podvedl německé sedláky v západních Čechách. První článek toho druhu přinesl časopis "Volkswille". Dal jsem vydavateli, panu posl. De Witte písemně přiměřenou odpověď. Pak přinesla podobnou zprávu "Sudetendeutsche Zeitung" a snad také jiné noviny, což mi není známo. Nezaslal jsem novinám žádné opravy, poněvadž všechny tyto noviny nestojí za to a nechtěl jsem je poctíti zasláním opravy. Nebudu se přece nikoho ptáti, když pro svého syna kupuji dvůr nebo selskou usedlost. Což k tomu potřebuji dovolení redaktora Petra nebo Pavla anebo poslance X nebo Y? Posl. Matzner byl tak laskav a promluvil o věci počátkem února v parlamentě. Dostane ode mne psaní, které si nezastrčí za rámeček. Bude mně musit dát také zadostiučinění a uvidí, jak se s ním jako chebský sedlák dovedu vypořádati. Zanechá jistě dalších osobních útoků proti mně.

Stará slova z bible praví: "Miluj svého bližního jako sebe samého." Tato slova bible však asi naši křesťanští sociálové neznají. Že jsem u našich pánů křesťanských sociálů dosti dobře zapsán, to vím. Ale že jsem tak dobře zapsán, dosud jsem nevěděl, že se tak blahovolně mnou zabývají a jsou ochotni i lži a nepravdy a zkomoleniny ve svém tisku uveřejňovati, aby německého sedláka Stöhra, trochu přiskřípli, aby tím dokázali svou pravou křesťanskou lásku k bližnímu. To je více nežli sprosté. To si nedám líbiti. Nabyl jsem z volné ruky volný majetek, a když tak činím, pak se proto nepotřebuji ptáti ani Petra nebo Pavla. Nedám si líbiti takovéto sprosté utrhování a rýpání ani od pánů německých křesťanských sociálů, ani od jiných stran. U mne tito pánové nepotřebují dělati zeď. Já si ty pány ještě vypůjčím, ale na příhodném místě a v příhodný čas.

Prosím vás, pánové, a také vás, pane předsedo, za tyto své poznámky za prominutí. Musil jsem je však přednésti, abych se ospravedlnil a abych si zjednal své právo proti takovýmto osobním útokům. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Rozprava je skončena.

Přikročíme k oddělenému hlasování o každém odstavci pořadu zvlášť.

Hlasování o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1007) k vládnímu návrhu zákona o dani kuponové a o snížení úroků z některých cenných papírů pevně zúročitelných, tisk 1011.

K této věci byl mně podán dostatečně podporovaný pozměňovací návrh sen. Nedvěda a soudr.

Žádám, aby byl přečten.

Tajemník senátu dr. Šafařovič (čte):

Pozměňovací návrh sen. Nedvěda a soudr.:

§ 10 bude zníti takto:

"Ustanovení tohoto zákona o ukládání daně kuponové a snížení úroků nevztahují se na věřitele, jichž jmění nepřesahuje hodnotu 50.000 Kč a jichž roční důchod nepřesahuje 24.000 Kč, aniž na právní osoby, které mají za účel podporu takových osob, hospodářsky slabých."

Předseda (zvoní): Uděluji slovo k doslovu zpravodaji výboru rozpočtového, panu sen. Pánkovi.

Zpravodaj sen. Pánek: Slavný senáte! Pokud jde o osnovu samou, nebylo proti ní takřka žádných námitek, až na pozměňovací návrh, o kterém jsem již mluvil ve svém referátě, ale přece je mou povinností alespoň několika slovy reagovati na vývody p. sen. Kostky, který nám tu opětně vytýkal, že jsme se politicky a hospodářsky těsněji nepřimkli k Německu a že jsme se orientovali spíše více na vzdálenější západní mocnosti. Opětně zdůrazňuji, že se zvláště po těch událostech, které se nyní v Německu staly, ukázalo, že jsme dělali politiku velmi dobrou, jestliže jsme se těsněji nesemkli s Německem. Myslím, že politika, jakou jsme dělali, byla zcela správná, i když jsme zachovali vůči Německu vždycky korektní poměr.

Pokud jde o hospodářské semknutí s Německem, o jeho hospodářský poměr k nám a naopak, mluvil jsem o tom také již ve svém referátě a poukázal, že, i když jsme malým státem, nedáme si od Německa diktovati. (Souhlas.) Že jsme zavedli sběrný účet, to mělo svůj smysl, a neodpovídá skutečnosti, že by se to bylo stalo, aniž bychom o tom uvědomili německou vládu. Stalo se to po několikerém zákroku u německé vlády, aby nám ručila za náš export, aby prostě se plně platil náš export tak, jako my platíme německý import. A poněvadž všecky zákroky vyzněly negativně, bylo nutno z devisových nutností sáhnouti k tomuto opatření. Myslím, že by bylo daleko rozumnější, kdyby se obrátil pan sen. Kostka s těmi výtkami do Berlína. My ovšem nemůžeme snad změniti tu geografickou souvislost s Německem, ale můžeme se, prosím, emancipovati. Mám za to, že tato tzv. závislost, o které jsem hovořil, je spíše jakousi setrvačností, než nutností. Pan kol. Kostka zde mluvil o tom, že jsou to určité věci, které musíme dovážeti z Německa. Znovu zdůrazňuji: je to více setrvačnost, než nutnost My jsme byli německé industrii až dosud nejbližším exploatačním objektem. Naše znalost světa byla především znalostí Německa. My jsme se hospodářsky takřka orientovali jen směrem k Německu a ne k ostatním státům. Víme, že je velká německá chemie a I. G. Farben jest u nás běžný pojem. Ale zdá se, že nevíme, že jsou i Etablissement Kuehlmann, I. C. I., Du Pont. Montecatini: známe Siemense a A. E G., ale nevíme o Western Electric, Westinghouse, General Electric, Ericson. A tak bych mohl pokračovati, že existují také v jiných státech jiné firmy, které by nám zrovna tak mohly dodávati jako firmy německé. Prosím, také jsem naznačilo kolik jsme vůči Německu v naší obchodní bilanci pasivní a že Německo mělo by si takového importéra vážiti a nemělo tak zakročovati proti nám, jako se to stalo v poslední době těmi opatřeními, kde zakázalo platiti za naše československé zakázky. Znovu zdůrazňuji, že Německo prohrálo, již jsem to řekl, už jednu celní válku s Polskem, kde také myslilo, že se Polsko zhroutí. My si nepřátelství nepřejeme, chceme žíti v klidu a míru s Německem, býti mu dobrým sousedem, odebírati od něho zboží, ale nedáme si poroučeti. (Tak jest!) My rozumíme rovnosti národů nejen velkých mezi sebou, nýbrž i malých, a také jsme to všude projevovali. Připomínám, že jsme se postavili za Brianda a jeho Panevropu, souhlasili jsme také plně se Stresemannem, ovšem nevěděli jsme - promiňte, že užiji toho slova - že Stresemann chtěl Brianda napáliti. Tak ovšem nerozumíme vzájemné loyalitě a rovnosti mezi národy a státy.

Abych dokázal, že vývody pana sen. Kostky nebyly správné, budu zde citovati, co řekl ministr obchodu před krátkou dobou ve svém exposé. Jemu se jistě nemůže vytýkati, že by nepřál našemu exportu a našemu sblížení s Německem. Praví: "V letošním roce Německo brzdí účinně dovoz via facti omezeným přídělem devis, jenž dovoluje německým firmám dovážeti pouze 25 až 50% loňského dovozu. Naproti tomu Německo podporuje účinně různými opatřeními svůj vývoz - valutní prémie, dovozní listy atd. - a poškozuje tím náš vývoz i na třetích trzích. Značné nebezpečí v tomto směru představují zvláště poslední Papenova opatření, poskytující německému vývozu značné prémie ve formě daňových restitucí, prémií za nově zaměstnané dělníky a snižování mezd. Celková podpora takto poskytnutá německé výrobě - nehledě na snižování mezd - se odhaduje na 3 miliardy marek, tj. 24 miliard Kč." To je dumping politický, to musíte uznat, jestliže podobným způsobem se podporuje vývoz do sousedních států.

"V důsledku německých opatření, zejména na poli devisovém, vzrostlo naše pasivum v prvním čtvrtletí tohoto roku na 238 mil. oproti 207 mil. Kč r. 1931. Proti účinku německých devisových opatření bylo ovšem nutno se brániti našimi devisovými opatřeními, a to tím spíše, že naše celková bilance obchodní a platební nás nutí brzditi zbytný dovoz ze všech států. Naše pasivum vůči Německu za prvních 9 měsíců tohoto roku přes to činilo plných 640 mil. Kč oproti 881 mil. Kč za stejné období v roce minulém." Tedy my jsme stejně importovali, my jsme import neomezili, ale za to Německo omezilo náš export. (Sen. Kostka: Proč děláme to právě vůči Německu? My jsme také vůči Polsku pasivní!) Račte dovoliti, to nejde.

"Dovoz z Německa za toto období poklesl o 37%, tedy celkem úměrně s celkovým poklesem našeho dovozu zboží, zatím co vývoz do Německa poklesl o 43%. To je veliký nepoměr. My si to nemůžeme dáti beze všeho líbiti, musíte laskavě uznati, že sebeobrana je zde na místě."

"Je tudíž jasno, že Německo brzdí svými opatřeními náš vývoz daleko pronikavěji, než jak činíme my vůči německému dovozu k nám a německé stížnosti do naší devisové politiky tudíž postrádají oprávnění." Prosil bych, aby p. kol. Kostka opravil svůj názor, že by snad na naší straně byla chyba, jak řekl, že jsme dělali chybu za chybou.

Jiných poznámek k té věci nemám.

Předseda (zvoní): Prosím pp. kolegy o zaujetí míst. (Děje se.) Budeme hlasovati.

Vzhledem k podanému pozměňovacímu návrhu, míním dáti hlasovati ve čtení prvém takto:

O §§ 1 až 9 podle zprávy výborové,

o §u 10 podle pozměňovacího návrhu sen. Nedvěda a soudr., bude-li zamítnut, o tomto paragrafu, o nadpisu zákona, nadpisech jednotlivých hlav a úvodní formuli podle zprávy výborové.

Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.)

Námitek není.

Budeme tudíž takto hlasovati.

Kdo souhlasí, aby §§ 1 až 9 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalují se.

Kdo souhlasí, aby § 10 zněl podle pozměňovacího návrhu sen. Nedvěda a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí s tím, aby § 10, jakož i nadpis zákona, nadpisy jednotlivých hlav a úvodní formule zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Paragraf tento a tudíž i celá osnova zákona s nadpisem, nadpisy jednotlivých hlav a úvodní formulí byla schválena ve čtení prvém podle zprávy výborové, souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny, tisk 1007.

Nyní budeme hlasovati o druhém odstavci pořadu.

Hlasování o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1008) k vládnímu návrhu zákona o půjčce práce, tisk 1012.

I k této věci byly mně podány pozměňovací návrhy sen. Nedvěda a soudr.

Žádám, aby byly přečteny.

Tajemník senátu dr. Šafařovič (čte):

1. Pozměňovací návrh sen. Nedvěda a soudr.:

Zákon znějž takto:

§ 1.

K rychlému provedení užitečných prací vypisuje se státní půjčka podle tohoto zákona.

§ 2.

(1) Půjčku jsou povinny upsati všechny osoby, jichž jmění přesahuje hodnotu 500.000 Kč.

(2) Výši půjčky, kterou budou tito upisovatelé povinni upsati, určí ministerstvo financí nebo berní správy.

§ 3.

(1) Půjčka bude zúročena 5% ze 100 ročně a umořena ve 20 létech počínaje rokem 1935.

(2) Úroky a úmor půjčky budou kryty ze zvláštní silně odstupňované daně důchodové osob, jichž roční důchod přesahuje 100.000 Kč.

§ 4.

(1) K provedení užitečných prací bude dále použito daňových nedoplatků osob, jichž jmění přesahuje hodnotu 500.000 Kč.

(2) Seznam těchto osob a jejich daňové nedoplatky budou uveřejňovány čtvrtletně v úředních listech.

(3) Daňové nedoplatky je na těchto osobách vymáhati v každém případě exekučně a do všech důsledků.

§ 5.

(1) K provedení užitečných prací bude dále použito všech obnosů, které vláda zapůjčila nebo poskytla jako bezúročný vklad soukromým korporacím, vyjma spotřebních a obecně prospěšným stavebním družstvům a kteréžto obnosy jest vrátiti do tří měsíců.

(2) Nebudou-li tyto půjčky nebo vklady vráceny do tří měsíců, je vláda povinna vymáhati je exekučně do všech důsledků.

§ 6.

Výnos půjčky bude přidělen okresům a obcím ku provedení užitečných prací podle počtu nezaměstnaných v tom kterém okrese a v příslušné obci.

§ 7.

Vláda jest povinna předkládati Národnímu shromáždění čtvrtletně přesnou zprávu o použití půjčky daňových nedoplatků, jakož i zápůjček a vkladů, zmíněných v §u 5.

§ 8.

(1) Dělníkům, zaměstnaným na pracích, musí býti placena mzda podle příslušné kolektivní smlouvy a není-li této, mzda obvyklá v příslušném odvětví.

(2) Okolnost, že dělník nepřijal práce, která není přiměřená jeho odborné kvalifikaci nebo jeho fysické síle, nebo za kterou není placena mzda podle zásad odst. 1. nemá vlivu na jeho nároky na podporu v nezaměstnanosti.

§ 9.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Současně pozbývají platnosti všechna zákonná ustanovení jemu odporující. Provedením jeho pověřují se ministři financí a sociální péče v dohodě se zúčastněnými ministry.

2. Eventuelní pozměňovací návrh sen. Nedvěda a soudr.:

II. Daňové výhody pro upisovatele půjčky práce (§§ 6 až 12 včetně) se škrtá.

Předseda (zvoní): Slovo má pan sen. Modráček k doslovu.

Zpravodaj sen. Modráček: Slavný senáte! Se strany řečníků, kteří mluvili k předloze o půjčce práce, nebylo vlastně předneseno proti ní téměř nic. Naopak, setkala se s přízní takovou, jako málokterá předloha zákona, podaná Národnímu shromáždění. Všichni uznávají její nutnost (Výkřiky sen. Mikulíčka. - Předseda zvoní.) a její nezbytnost.

Mne nepřekvapilo toto příznivé stanovisko, se kterým byla přijata, a také mne ovšem nepřekvapilo, že všichni páni řečníci hned urgovali, aby z ní co největší část dostala se jejich vlastním obvodům, jejich volebním okresům a samosprávným obvodům. Úplně souhlasím s touto snahou, pokud možno využíti této půjčky pro hospodářsky účelné investiční práce v samosprávných obvodech, ale, jak jsem řekl, je také potřebí, aby ve všech obvodech byla zahájena účinná akce za upisováním této půjčky. (Výkřiky senátorů strany komunistické.)

Naprosto nelze připustiti, aby okresům, které se snad zachovají oproti této půjčce nedbale, které ji budou ignorovati nebo snad z nějaké nedůvěry k vládě nebo ke státu ji bojkotovati něco z této půjčky se dostalo. (Výkřiky sen. Mikulíčka.)

Tedy, má-li býti spravedlivě rozdělena samosprávným okresům, musejí též všechny okresy podle svých sil se přičiniti o její úspěch. (Výkřiky senátorů strany komunistické.) To je moje zásada. Mluvím tu sice za sebe, ne za vládu, ale myslím, že na tuto okolnost bude nutno pamatovati ve vládním nařízení k této půjčce, aby se zde nestala ta nespravedlnost, že by místa, která se skutečně přičinila o úspěch této půjčky, dostala možná nejméně.

Úplně souhlasím s těmi názory, které zde byly vytčeny, že půjčka sama o sobě nestačí, aby podstatně vyřešila tíseň, ve které jsme, že je také nutno, aby bylo pomýšleno na přímé zkrácení pracovní doby - pohříchu to se může státi jen mezinárodní úmluvou - a dále aby vláda, pokud je v jejích silách, postarala se o to, aby se všemi státy, se kterými obchodujeme, byly uzavřeny řádné obchodní smlouvy. To ovšem také nezávisí jen na nás, nýbrž i na státech, se kterými projednáváme smlouvy, a všude setkáváme se s velikými, ba můžeme říci nesmírnými překážkami nejen rázu obchodního, nýbrž také valutového. A to je právě hlavní příčinou hospodářské krise nejen u nás, nýbrž i v ostatních zemích. Národové páší na sobě navzájem sebevraždu svými celními hranicemi, svými valutovými opatřeními a omezeními, svým dumpingem atd. A rozumí se samo sebou, že my samojediní nejsme s to, abychom tyto věci napravili.

Pokud se týče Německa, řekl už kol. Pánek - a já podtrhuji jeho slova že jeho vystoupení, kterým odpovědělo Německo na opatření naší Národní banky, jak musíme všichni uznati, není vedeno motivy hospodářskými, nýbrž politickými. Berlín chce proti nám vystupovati jako kdysi Vídeň vystupovala proti malému Srbsku, ale mně se zdá, že ani Hitlerovi neporostou rohy do nebe, že zakrátko pozná, že svět je daleko širší než pouhé Německo. Bude-li míti příliš na mysli, že pózou velkopanskou nebo mocenskými gesty všechno pro Německo vymůže a že snad všichni se podřídí, může se hrozně zklamati. My vyčkáme. Tolik síly a tolik hospodářské substance máme, abychom dovedli neodůvodněný nápor německé vlády vydržeti. (Hluk. - Předseda zvoní.)

Já myslím, že všichni, co jsme zde, jsme přáteli co nejužšího hospodářského spojení s našimi sousedy, chceme s nimi žíti v míru jak politickém, tak ekonomickém. Nám nemůže nikdo vyčítati, že bychom byli agresivními. Nechceme nikomu nic bráti, nežádáme, co je jeho, chceme jen vyjíti v klidu s celým světem, ale na druhé straně rozumí se samo sebou, že nedáme po sobě šlapati.

Těchto několik slov chtěl jsem říci závěrem ke svému referátu a prosím, aby návrhy pozměňovací, které byly podány a zde přečteny, byly zamítnuty, a aby byla předloha přijata tak, jak se na ní usnesl a jak ji doporučuje rozpočtový výbor senátu. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Vzhledem k pozměňovacím návrhům budeme ve čtení prvém hlasovati takto:

o pozměňovacím návrhu sen. Nedvěda a soudr. na nové znění osnovy zákona, bude-li návrh tento zamítnut,

o §§ 1 až 5 podle zprávy výborové,

o §§ 6 až 12 podle pozměňovacího návrhu sen. Nedvěda a soudr., bude-li návrh zamítnut,

o této části, jakož i o zbytku osnovy zákona, jeho nadpisu, nadpisech jednotlivých částí a úvodní formulí podle zprávy výborové.

Jsou námitky? (Nebyly.) Nejsou.

Budeme tudíž takto hlasovat.

Kdo souhlasí s návrhem sen. Nedvěda a soudr. na nové znění celé osnovy zákona, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh se zamítá.

Kdo souhlasí, aby §§ 1 až 5 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímají se.

Kdo souhlasí, aby §§ 6 až 12 zněly podle pozměňovacího návrhu sen. Nedvěda a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby §§ 6 až 12, jakož i zbytek osnovy zákona, jeho nadpis, nadpisy jednotlivých částí a úvodní formule zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalují se.

Tím tato část a tudíž i celá osnova zákona s nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a úvodní formulí byla schválena ve čtení prvém podle zprávy výborové, souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny, tisk 1008. (Výkřiky sen. Mikulíčka.)

Nyní projednáme:

3. Návrh, aby podle §u 55 jedn. řádu zkráceným jednáním projednány byly osnovy zákonů:

a) o dani kuponové a o snížení úroků z některých cenných papírů pevně zúročitelných, tisk 1011;

b) o půjčce práce, tisk 1012.

Státně-finanční důvody vyžadují, aby tyto věci projednány byly se všemožným urychlením.

Navrhuji tudíž, aby oběma těmto věcem přiznána byla pilnost a aby věci ty projednány byly ve smyslu §u 55 jedn. řádu řízením zkráceným.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj byl schválen a věcem těm přiznána pilnost.

Budeme tudíž hlasovati ihned ve čtení druhém.

4. Druhé čtení osnovy zákona o dani kuponové a o snížení úroků z některých cenných papírů pevně zúročitelných. Tisk 1011.

Táži se pana zpravodaje sen. Pánka, zda navrhuje nějakou textovou změnu.

Zpravodaj sen. Pánek: Nikoliv.

Předseda: Kdo souhlasí, aby osnova zákona s nadpisem, nadpisy jednotlivých hlav a úvodní formulí, přijatá právě ve čtení prvém, byla schválena také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem, nadpisy jednotlivých hlav a úvodní formulí byla schválena také ve čtení druhém podle zprávy výborové, souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny, tisk 1007.

Nyní budeme hlasovati ve druhém čtení o další předloze.

5. Druhé čtení osnovy zákona o půjčce práce, tisk 1012.

Táži se pana zpravodaje sen. Modráčka, zda navrhuje nějakou textovou změnu?

Zpravodaj sen. Modráček: Nikoliv.

Předseda: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a úvodní formulí přijatou ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové také ve čtení druhém, souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny, tisk 1008.

Tím je pořad schůze vyřízen.

Dal jsem dovolenou na dnešní schůzi sen. Kellovi, Langerovi, Mezöovi, Vydrové, Kopřivovi, inž. Marušákovi a Mertovi.

Navrhuji, slavný senáte, aby příští schůze konala se v pondělí dne 27. března 1933 o 16. hodině s

pořadem:

1. Zpráva imunitního výboru o žádosti krajského soudu v Chustu ze dne 19. srpna 1932, č. j. Nt V. 12/32-2, za udělení souhlasu k trestnímu stíhání sen. Lokoty pro přečin podle §u 14, č. 1 zák. č. 50/1923 Sb. z. a n. a přečin podle §u 2, 3, č. 2 zák. čl. XLI/1914 (č. 7010/1932 předs.). Tisk 1003.

2. Zpráva imunitního výboru o žádosti okres soudu v Nižních Vereckách ze dne 31. srpna 1932, č. j. Nt II. 23/32, za souhlas k trestnímu stíhání sen. Lokoty pro přestupek podle §u 13, č. 4 zák. čís. 50/1923 Sb. zák. a nař. (č. 7060/32 předs.). Tisk 1004.

Námitky nejsou? (Nebyly.)

Končím proto schůzi.

Konec schůze v 16 hodin 15 minut.