Schůze zahájena v 9 hodin 59 minut.

Přítomni:

Předseda: dr. Soukup.

Místopředsedové: Donát, dr. Heller, dr. Hruban, Kahler, Klofáč.

Zapisovatelé: Navrátil, Stöhr.

123 senátoři podle presenční listiny.

Členové vlády: předseda vlády Malypetr, ministři Bradáč, dr. Czech, Černý, dr. Dérer, dr. Spina, dr. Trapl.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr. Šafařovič; jeho zástupci dr. Bartoušek, dr. Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Oznamuji, že jsem udělil dovolenou na dnešní schůzi sen. Ďurčanskému.

Navrhuji, aby byla udělena zdravotní dovolená na dobu 1 měsíce sen. Berkovcovi.

Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Žádaná dovolená byla tím udělena.

Budeme projednávati denní pořad.

1. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení poslaneckej snemovne (tisk 976) k vládnemu návrhu štátneho rozpočtu republiku Československej a finančného zákona pre rok 1933. Tisk 990.

2. Zpráva rozpočtového výboru o státním závěrečném účtu republiky Československé za rok 1931 spolu s účty státního bytového fondu a dávky z majetku. Tisk 980.

Budeme pokračovati ve sloučené rozpravě o první, politické, části rozpočtu, zahájené ve 195. schůzi senátu dne 21. února 1933.

Uděluji slovo dalšímu přihlášenému řečníku, panu sen. Hakenovi.

Sen. Haken: Vážení pánové! V poslední době kupí se tolik známek válečných příprav a válečného napětí přímo v Evropě, že budí již pobouření v nejširších vrstvách obyvatelstva. Nutno zdůrazniti, že neběží o poplašné zprávy, nýbrž o skutečnosti, o pobuřující a zneklidňující fakta.

Všeobecně se již mluví mezi lidem, že vypuknutí války není daleko. Ještě určitější řeči jsou vedeny mezi vojíny v armádě, zejména v pohraničních posádkách. Vojáci si mezi sebou vypravují podrobnosti, jak to bude vypadati v mobilisaci, jak po ní, co udělají oni, co obyvatelstvo. Slovo "válka" letí od úst k ústům jako strašlivá zvěst. Jen v ojedinělých případech jest uvažováno v těchto rozhovorech o určitých kombinacích střetnutí nebo o tom, kdo by vyhrál a kdo prohrál. Takové řeči jsou odmítány. Spíše se uvažuje o tom, jak válce zabrániti, jak ji znemožnit. A to je přirozeně první důležitá otázka a nejdůležitější povinnost pracujícího lidu.

Nemůžeme ani na parlamentní půdě podrobně rozebírati náhledy vojínů i pracujícího obyvatelstva, vždyť je i tady přísná censura. Bylo by to však zajímavé i pro strany vládní většiny, neboť by nahlédly do smýšlení lidu. Při tom by se přesvědčily, že ohromná většina obyvatelstva - s výjimkou oněch kapitalistů, kteří s válkou spojují své výdělky dobře sleduje válečné přípravy, nedává se šáliti tlachy o obraně a míru a je rozhodnuta k nejkrajnějšímu odporu proti váleje. (Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím, pánové, o klid!

Sen. Haken (pokračuje): S našeho hlediska jsou mnohé závěry, k nimž při rozhovorech v lidu dojde, nepostačitelné, ba nesprávné, nejasné.

"Jen ať si začnou s válkou," slyšíte, "my jim to ukážeme! My jim to vykreslíme; to už nebude jako 1914. Ted se už nedáme hnát jako ovce. [ ]

A mluví se ještě jinak a určitě-ji. Už tyto řeči jsou velmi rozdílné do paniky, jaká ovládala lid r. 9914. To je zjev potěšitelný. Je potěšitelné, že lid naprosto nevěří mírovému houpání.

President Masaryk učinil velmi mnoho veřejných projevů, ale lid uvažuje: Copak, že president v poslední době při každé příležitosti mluví o míru, obraně, pohotovosti a železe? Proč v poslední době stále a stále mají tato slova na jazyku ministři, ministersky předseda, ministr zahraničí, nemluvě ani o ministru nár. obrany? "Proč to?" slyšíte mezi lidem. "Za tím něco je, s námi se něco chystá." Ano, pánové, vaše řeči o míru jsou řečmi válečnými a lid to cítí a vidí. A dále: Máte lid za tak nevědomý, že se domníváte, že nevidí válečných příprav? Není peněz na chleba, na podpory, na práci, na školy, zkrátka na věci pro lid nutné, ale na šílené zbrojení býti musí. Což je lid slepý, aby neviděl postup militarisace celého veřejného života? Což lid nesoudí, že časté vyzvědačské aféry jsou důkazem horečné mezinárodní vyzvědačské služby, která je průvodním zjevem válečného napětí? Že by si lid nevysvětlil, proč je konfiskována každá, zmínka o válečných přípravách, proč jsou těžce trestáni poslanci za každé slovo tykající se války, což si pracující lid může jinak vysvětliti vzmáhající se teror státních orgánů, konfiskaci, obžaloby pro politické úsudky, než napětím třídních protiv a napětím válečným? Myslíte, že je vojákům a lidu neznámo, že právě soc. demokratičtí a nár. socialističtí vůdcové jsou největšími militaristy a popularisty války? Komu chcete věšet bulíky na nos, že je Svaz národů zárukou míru, když se jeho členové válečným vpádem dělí o Čínu, když každý rok je někde válka. Nechtějte, abych doslovně uvedl, co soudí lid o odzbrojovací konferenci. Ano, presidentské řeči, ministři, poslanci, noviny, spolky atd. popularisují válku i tehdy, mluví-li o míru, jenže fráse, jimiž kapitalističtí státníci a politikové mluví jako zástupci zbrojařského průmyslu, válečných dodavatelů a spekulantů, jsou již u většiny pracujícího lidu správně hodnoceny. [ ]

Totéž je s měšťáckými a hlavně socialistickými novinami. Velmi často je zřejmě cítit z řečí členů Národního shromáždění zaplacenou reklamu určitého válečného dodavatele.

Pan zákonodárce, jenž osobně či jeho stranický tisk dělá za odměnu reklamu a intervence, zabaluje korupční částky do frásí o obraně národa, vlasti, o odpovědnosti atd. Někteří pánové už vystupují pravidelně s určitými předměty Jako obchodní zástupci, na příklad místopředseda senátu p. Klofáč s leteckými motory. Vzpomínám také na reklamu plynových masek ve "Večerníku Českého slova", obstaranou pod velikým titulkem: "Učitel a poštmistr z venkova objednávají pro celou rodinu plynové masky." Beru v ochranu venkovské učitele a poštmistry před blbou reklamou provozovanou tiskem Melantrichu. Když si dá Melantrich či nár. socialistická strana reklamu zaplatit, proč nedělá blbých reklamních panáků z redaktorů "Českého slova" nebo z nár. socialistických poslanců a senátorů a uchyluje se k venkovským učitelům a poštmistrům.

Předseda (zvoní): Pro tento výrok volám řečníka k pořádku!

Sen. Haken (pokračuje): Pro jaký výrok?

Předseda: Že nazýváte blbými panáky členy Národního shromáždění.

Sen. Haken (pokračuje): Říkám, že tisk Melantricha dělá z venkovských učitelů a poštmistrů blbé panáky své reklamy. Ať si je dělá ze svých lidí, z redaktorů "Českého slova", poslanců a senátorů čsl. strany národně-socialistické...

Předseda (zvoní): Právě pro tento způsob výrazů jsem povinen volati Vás k pořádku!

Sen. Haken (pokračuje): ... když tu reklamu má zaplacenu.

Pracující lid vidí zcela dobře válečné štvaní, jež zejména provozuje agrární "Večer", národně-sociální "Večerník Českého slova", i listy Stříbrného. Každé chvíle odhalí nějaké vyzvědačství: tu si někdo fotografuje nádraží nebo lokomotivu, tu zase přeletí tajemný balon nad republikou, nebo někdo přejde hranice. Jsou to blbé fantasie, ale jsou vypočítány na zneklidňování obyvatelstva, jsou válečným štvaním.

"Večerník Českého slova" uveřejňuje: Proč si Sověty dají líbit, když je Japonci odřezávají od východního moře? Redaktorští šmoci přímo volají po vmíšení se Sovětů do války, mrzí je krajní snaha jejich o udržení míru.

Není divu, že i krise a nezaměstnanosti je agenty válečných dodavatelů - myslím tu opět na zákonodárce a jejich tisk - hojně zneužíváno. Volají po objednávkách tu letounů, tu kulometů či jiného válečného materiálu, argumentujíce slabou zaměstnaností válečného průmyslu. Ovšem na jiných polích výroby se o nezaměstnané nestarají a ani o práci pro ně.

Opět dlužno konstatovati, že nejdrzejšími agenty válečného průmyslu jsou zákonodárci stran socialistických, a také to, že tyto služby jsou dodavateli řádně placeny. V Československu budou brzy pracovati pouze Zbrojovky a dodavatelé vojenského a válečného materiálu. Podotýkám také, že ministerstvo nár. obrany dělá veliké zásoby obilin a mouky.

Poukázal jsem, vážení pánové, pouze na několik zjevů, jež však jsou příznačnými průvodními příznaky válečného napětí a válečných štvanic. Při tom nelze přejíti soustavné štvaní proti Sovětskému svazu, jež má periody vzestupu a poklesu, podle toho, jak toho mezinárodní kapitalisté potřebují. I zde "socialistický" tisk nezůstává pozadu za tiskem buržoasním a otiskuje [ ] dodávané mezinárodní protisovětskou ústřednou. Dělníci se již tolikráte přesvědčili, že argumenty, jimiž se pracuje, jsou podlé lži.

Není náhodné, že sociálně-demokratičtí vůdcové velmi šetří fašistickou diktaturu v Italii i Pilsudského v Polsku. Ukazuje to jen, jak srostli s kapitalismem. Toto dvojí stanovisko k diktatuře vynikne tím jasněji, uvědomíme-li si imperialistickou výbojnost italského fašismu, jeho harašení zbraněmi i konečně jeho protichůdné tendence k oficielní politice československé a Malé dohody.

Vítězství Hitlerovo v Německu umožnila jedině sociální demokracie. Vůdcové německé sociální demokracie pomáhali Hitlerovi do sedla, umožnili jeho diktaturu, vydali německé dělnictvo fašistickému teroru na pospas. To nekonstatují jen komunisté. Vítězství fašismu v Německu znamená zostření válečné situace v Evropě a stupňování válečných příprav. Italie vyzbrojuje Maďarsko, Československo je zbrojnicí Malé dohody. Má přímé spojení.

Od několika dnů je Československá republika velmoc. Melantrišskému tisku se nadšením točí hlava. Sečetl počet obyvatelstva a rozlohu Malé dohody a velmoc je tady. Ministr Beneš spojil Československo bez předchozího schválení parlamentu s Jugoslavií, Rumunskem na život a na smrt. Fakt je, že je to spojení spíše na smrt, než na život.

Dr. Beneš chytrácky motivuje tento válečný svazek hospodářskými zájmy. Pravdou je, že Československo může Rumunsku a Jugoslavii dodávat jedině válečný materiál a to ještě na dluh. Neboť oba Benešovi spojenci jsou v bankrotu a nikdo jim nechce půjčiti. Pravda je, že toto spojení tzv. Malé dohody vyvěrá z válečného napětí v Evropě, že toto spojení zostřuje válečné napětí v Evropě, že není krokem k míru, že není krokem k hospodářskému a politickému sblížení, ke konsolidaci hospodářské a politické těchto států a střední Evropy, že naopak je aktem válečných příprav, je výsledkem válečného napětí ve střední Evropě. Podívejme se jen letmo na spojence, s nimiž máme jít na smrt v případě válečného konfliktu. Podívejme se, za koho mají krváceti naši vojáci - a nebezpečí, že budou povoláni krváceti za tuto společnost je krajně blízké. Kdo je Jugoslavie dnes? Kdo představuje Jugoslavii dnes? Je to skupina bělehradských kapitalistů a oficírů [ ] Tato skupina dosud ovládá státní aparát, pomocí něho terorem provozuje krvavou hrůzovládu nad rolníky i dělníky, nad utiskovanými národnostmi, jež tvoří většinu. Hlad, bída, nemoci, popravy, kriminály, to je dnešní režim Jugoslavie. S touto skupinou [ ] nás spojil ministr Beneš na život a na smrt. Neboť oni dnes, ještě dnes, representují Jugoslavii. Leč srbský národ, Chorvati, Slovinci, miliony ožebračeného, vykořisťovaného, terorisovaného lidu, bez ohledu národnosti, jsou proti [ ], jejíž dny jsou již sečteny.

A dlužno tu vzpomenouti, že soc. demokrat dr. Frant. Soukup, předseda senátu, který kdysi mluvil na táborech lidu: "nebude králů ani papežů", soc. demokrat dr. František Soukup poklonil se při návštěvě Jugoslavie [ ] jugoslávského lidu a nosí řád [ ] právě tak...

Předseda (zvoní): Volám pro tento výrok pana řečníka k pořádku!

Sen. Haken (pokračuje): A není to pravda, pane předsedo? Popřete to? Nemáte jej na prsou, máte ho snad ve škatulce?

Předseda (zvoní): Neračte se mnou polemisovati!

Sen. Haken (pokračuje): ... nosí [ ] právě tak jako špičky pražské policie. Tyto za to, že u nás dobře hlídaly, špiclovaly zejména jugoslávské oposiční studenty a předávaly je [ ]

To je jeden spojenec pana ministra Beneše, zajisté velmi ctný spojenec. A kdo je Rumunsko dnes? Kdo representuje rumunský stát? [ ], již si vydržují velkostatkáři a židovští kapitalisté k vykořisťování pracujícího lidu hrozném útlakem. Bída, hlad, nemoci, krveprolití, kriminály, to je režim Rumunska. [ ]

Předseda (zvoní): Pro tyto neparlamentární výroky volám pana řečníka poznovu k pořádku!

Sen. Haken (pokračuje): V celé Evropě je znám mravní rozklad [ ] (Výkřiky sen. Nedvěda a Mikulíčka. - Předseda zvoní.) To jsou fakta, která jsou veřejně v novinách v mezinárodním tisku tištěna, ale tato fakta není dovoleno říci v zákonodárném sboru jeho členům.

Miliony rolníků a dělníků všech národností Rumunska jsou dnes již sjednoceny v tom, že s touto příživnickou [ ] zúčtují. Její dny jsou rovněž sečteny. Prosím, snad užívám hodně silných výrazů - připouštím - ale není možno o této [ ], která representuje režim v Jugoslavii a Rumunsku, jinak se vyjadřovati. Není možno se jinak vyjadřovati. (Výkřiky senátorů strany komunistické.)

A zase příznačná maličkost: Sociálně demokratický poslanec a předák Antonín Srb a nosí řád [ ] To jsou jen přibližné fotografie spojenců p. Beneše, československé vlády, čsl. buržoasie a s ní spojených socialistických stran. Teprve kdybychom mluvili o detailech hrozného režimu v těchto dvou státech, pochopili bychom ohromný odpor všeho obyvatelstva i slušnější a rozumnější části buržoasie v Jugoslavii i v Rumunsku proti této vládnoucí [ ] v Bělehradě a Bukurešti.

Pracující lid Československa vyhlašuje celou tuto společnost za svého nepřítele a odmítá co nejrozhodněji pakt s touto společností ministrem Benešem smluvený. Není to spojení s národem a s národy Balkánu, není to spojení s národy a lidem v Jugoslavii a Rumunsku, je to spojení s touto vládnoucí [ ] Za to čsl. pracující lid hlásí se jako aktivní spojenec pracujícího lidu všech národností Jugoslavie a Rumunska. Komunistická strana Československa staví se tomuto spojenectví v čelo. Budeme podle svých sil a možností podporovati osvobozovací snahy lidu od nynější tyranie. Naše pomoc jugoslávskému lidu a rumunskému lidu bude i v tom, když budeme potírati spojence [ ] režimů, když budeme potírati čsl. buržoasii a její spojence, socialistické vůdce.

Osvobozenecké hnutí v Jugoslavii a Rumunsku dnes již nabývá revolučního charakteru. [ ]

Předseda (zvoní): Volám pana řečníka k pořádku! (Výkřik sen. Mikulíčka.)

Sen. Haken (pokračuje): Je viděti, že teror, který je vyvinován ve státech Evropy, a to na Balkáně i v Polsku, a kterýžto teror začíná svůj nástup také u nás, nemá dlouhého trvání. Mnohé reakční živly spoléhají na to, spekulují na to, že se dnes v některých státech nastoluje diktátorský fašistický režim, který jest ovšem namířen proti pracujícímu lidu venkova i průmyslu. Dlouho se nebudou tito spekulanti těšiti diktátorský mi, fašistickými režimy v Evropě. Vidíme, jak proti nim lavinovitě narůstá revoluční vlna, a tuto revoluční vlnu nebude možno zastaviti, nebude ji možno poraziti. Toto revoluční hnutí musí zvítěziti, poněvadž není možno lid do nekonečna vykořisťovati pomocí teroru.

My tedy odmítáme Benešovo spojení [ ] Jugoslavie a Rumunska a proklamujeme spojení československého pracujícího lidu s pracujícím lidem Balkánu na odstranění tohoto režimu, na osvobození jak národnostní, tak sociální. (Výborně! Potlesk u komun. senátorů.)

Dovolte mi ještě, pánové, abych ke konci reagoval několika slovy na řeč, kterou jsem včera slyšel od německého soc. demokrata dr. Hellera. Pan dr. Heller tu zdůrazňoval velmi slavnostním způsobem, že německá soc. demokracie v Československu kráčí v oné historické dobré pověsti soc. demokracie starého Rakouska v tom, že hájí demokracii a že také - což zejména slavnostně zdůrazňoval - je proti vydávání členů Národního shromáždění pro politické delikty, a zdůvodňoval těmito argumenty, jednak historií strany a jednak nynějším stanoviskem, skutečnost, proč němečtí soc. demokraté nehlasovali pro vydání 4 hakenkreuzlerských poslanců Národního shromáždění. Pan dr. Heller činil své prohlášení velmi povzneseným hlasem a velmi slavnostně. Ale zvláštní náhoda mu hned do jeho argumentů vrazila klín. Právě v tu minutu, co tu dr. Heller toto slavnostně prohlašoval, bylo hlasování v plenu poslanecké sněmovny o vydání 4 hakenkreuzlerských poslanců. Podle prohlášení dr. Hellera, které tak slavnostně činil, měla se soc. demokracie postaviti proti stíhání členů Národního shromáždění z politických důvodů. A co se stalo v tu minutu v parlamentě? Němečtí soc. demokraté utekli ze sněmovny, absentovali a slavnostní prohlášení dr. Hellera porazili. (Hlasy: Ještě se nehlasovalo!) Telefonoval jsem včera do parlamentu, jestli tam jsou soc. demokraté. (Sen. Karpíšková: Efekt je pryč! Ještě se ve sněmovně nehlasovalo! - Předseda zvoní.) Ve výboru se již hlasovalo. Včera se mělo hlasovati v plenu. Telefonoval jsem do posl. sněmovny, ale němečtí sociální demokraté tam nebyli z opatrnosti, aby nemusili hlasovati. Neupírejte jim jejich stanovisko! Já jenom upozorňuji na ten rozpor, na slavnostní prohlášení tady a na skutečnost ve sněmovně. Konečně není to nic nového. My bychom uvedli dosti případů, že i sociální demokracie německá pro politické delikty členy Národního shromáždění vydává i tehdy, když jim nejsou prokázány. Skončil jsem. (Výborně! - Potlesk komunistických senátorů.)

Předseda (zvoní): Volám ještě dodatečně pana řečníka pro neparlamentární výroky v jeho řeči k pořádku a jsem nucen vyhraditi jeho řeč censuře předsednictva. (Výkřiky komunistických senátorů.)

Další slovo má pan sen. Dundr. (Výkřik sen. Hakena.) Nemohu polemisovati s členy senátu.

Slovo má pan sen. Dundr. (Výkřik sen. Mikulíčka.)

Prosím o klid!

Sen. Dundr: Slavný senáte! V rozpočtu našeho státu na rok 1933, který právě projednáváme, obrážejí se zhoršené hospodářské, finanční a sociální poměry. Stejný obraz poskytují rozpočty i ostatních států v Evropě. Změna těchto poměrů, jejich zlepšení, může býti přivozena jenom mezinárodními zásahy a mezinárodními opatřeními.

Mnoho nadějí kladeno je do mezinárodní hospodářské konference v Londýně, k níž přípravy jsou již vykonány. I když jsme přesvědčeni, že neodstraní příčiny nynějších hospodářských a finančních poruch, přece jenom určitými výsledky svého jednání může přispěti k ulehčení a zmírnění následků hospodářské krise. Nedojde-li však na této konferenci k resultátům, jež národové očekávají, nelze dohlédnouti následků dalšího zhoršování nynějších poměrů.

Každý musí přiznati, že toto zimní období vyvolává nejenom těžké pohromy hospodářské, nýbrž i přímo stav zoufalství milionů v celém světě a statisíců v naší republice. Řekli bychom, že prožíváme přibližně stejné období jako za války>. Také tehdy dělníci, domkáři a malí lidé trpěli přemírou běd a nedostatků. I tentokráte je nejvíce těžkostí navaleno na bedra nezaměstnaných a polozaměstnaných dělníků, strádajících domkářů a nepřízní poměrů postižených živnostníků. V této době usiluje politika naší strany o taková opatření, aby pracující vrstvy ještě po určitou dobu vydržely, ovšem za předpokladu, že již v dohledné době nastane změna, znamenající zlepšení. Jde nejenom o pracující vrstvy městského a venkovského obyvatelstva, nýbrž i o stát. I stát musí zvýšeným povinnostem dostáti a tíhu poměrů snésti. Nezapíráme, že prameny naší bídy a nedostatků jako státu průmyslového spočívají mezi jiným také v tom, že řada států, se kterými musíme udržovati hospodářské a obchodní styky, zchudla. Jsou to především státy zemědělské, které hospodářsky přímo umírají a které nejsou s to, aby zaplatily výrobky námi dovážené. Také v průmyslových státech, se kterými naše obchodní styky byly čilé, nastal pokles kupní síly značné části jejich obyvatelstva, a to vše obráží se v bilanci našeho zahraničního obchodu, jejíž číslice jsou výstražným znamením těm, kteří ještě do nedávné doby uplatňovali v tomto státě jednostrannou, k životním zájmům většiny obyvatelstva nepřihlížející obchodní politiku.

Velmi důležitou okolností, kterou přezírati nemůžeme, je, že přes nízké mzdy našich dělníků a nízké Platy ostatních zaměstnanců vyrábíme draho. Je mnoho států, se kterými jsme ještě do nedávné doby úspěšně konkurovali na zahraničních trzích, které vyrábějí zboží laciněji a tím znemožňují vývoz našich výrobků a kromě toho tlačí se do našeho státu. Levnější výrobní náklady v těchto státech spočívají ve snížené hodnotě měn těchto států. Je známo, že Anglie a severské státy snížily hodnotu své měny, což nezůstalo bez vlivu na ceny u nich vyráběných produktů. My se na cesty této měnové politiky dáti nemůžeme a nesmíme, znajíce těžké následky sníženi ceny naší koruny nejenom pro zaměstnance, nýbrž i důchodce pensisty a střádaly. Nezapomínáme, že v takovém okamžiku přestalo by také tvoření kapitálů, což by se projevilo katastrofálně na našem finančním trhu, ve výrobě a obchodu.

Tvrdím-li, že přes nízké mzdy a platy vyrábíme draho, je to hlavně proto, že máme drahý, úvěr a že je ho málo. Kromě toho jsou Jednotlivá výrobní odvětví, kde vykazovány jsou vysoké zisky na úkor ceny i konsumentů. Je všeobecně známo, že dnes velmi těžko získává se nový úvěr, že nedochází k novému podnikání, že nejsou uváděny v život nové živnosti a závody, jak by tomu bylo, kdyby peněžní úvěr bylo možno získati. Je proto pochopitelné naše volání po snížení úrokové míry. Jde o to, aby bylo ulehčeno dlužníkům, ale hlavně abychom mohli laciněji vyráběti a laciněji prodávati. Snahy po snížení úrokové míry nesetkaly se dosud s plným pochopením u představitelů našeho peněžnictví. Podíváme-li se po našem peněžnictví, shledáme, jak odlišné jest jeho působení v různých částech republiky. Na Slovensku a Podkarpatské Rusi jest úvěr neobyčejně drahý, což je zaviněno tím, že není tam lidového peněžnictví. Je zde dosud mnoho rodinných peněžních podniků, jichž vedoucí úředníci mají vysoké platu a nevypověditelné smlouvy. V západní části republiky projevuje se ještě zvláštní druh konkurence mezi peněžními ústavy, udržuje se veliký počet filiálek jednotlivých bank, zachovávány jsou vysoké platy vedoucích úředníků a rovněž nepřestala účast zástupců bank na průmyslových závodech. Úzké spojení bank s průmyslovými závody mělo za následek, že stát nesanoval banky, nýbrž průmyslové závody spjaté s bankami, které nerozumným hospodářstvím dostaly se na pokraj hluboké propasti. Naléháme, aby bankovní zákon, který měl přinésti ozdravění poměrů v našem peněžnictví, byl prováděn. Podle našeho přesvědčení snížení úrokové míry znamenalo by úlevu výrobě, obchodu, živnostem i zemědělství. Jisto je, že naše peněžnictví dosud nemělo dobré vůle, aby této nezbytné potřebě, určované změněnými hospodářskými poměry, vyhovělo. Bude potřebí, aby široká veřejnost sledovala počiny našeho peněžnictví, aby se přesvědčila, jak peněžní ústavy, hlavně však banky, jednají, aby výrobu průmyslovou a živnostenskou umožnily.

Je potřebí, aby náš peněžní trh vykazoval větší plynulost, aby poskytovány byly úvěry především Národní bankou, a tu předpokládáme, že o příslušných opatřeních musí se Národní banka s vládou dohodnouti.

Bylo by chybou, kdybychom zakrývali, že naše veřejná správa je drahá. Bezpočtukráte volalo se po zjednodušení veřejné správy. Při každé příležitosti sc dokazuje, že je nutno urychleně vyřizovati všechny záležitosti, ale stále jsme svědky odkladů a někdy i zúmyslných průtahů ve veřejné správě. O reformě veřejné správy mluví se již dlouhou dobu a bylo by právě nyní na čase, aby došlo k náležité reorganisaci veřejné správy. Dokud nedojde k změnám, budeme stále poukazovati na drahou státní správu i administrativu. Mohl bych zde uvésti řadu dokladů, že docela obyčejné věci, které by bylo možno vyříditi za jeden nebo dva měsíce, nejsou vyřízeny za dva roky! Je to třeba věc, tykající se jen stížnosti, že dělnice nebyla přihlášena k nemocenskému pojištění. Stížnost je předána okr. politické správě, ta ji nevyřídí, nebo podá se stížnost do rozhodnutí okr. úřadu k zem. úřadu, zemsky úřad vrátí věc k doplnění okr. úřadu, jde to zpět k zem. úřadu a zase k okr. úřadu, a tato věc, vlekoucí se dva roky, dodnes vyřízena není.

Nebo jiná věc: Okr. úřad v Poděbradech odsoudil svého času pro určitý přestupek občany k peněžité pokutě. Dotyční se odvolali, věc vleče se už téměř dva roky. Dvakráte vydal okr. úřad nález, že jsou zmínění povinni zaplatiti pokutu přes to, že zemský úřad dosud v té věci neučinil definitivního rozhodnutí. Podobných případů bychom nasbírali velmi mnoho. Právě tyto průtahy a odklady, tyto tzv. šíbry způsobují drahou naši veřejnou správu.

Jednou z příčin, které přivodily zhoršení našich hospodářských poměrů, jsou také devisová opatření. Ukázalo se, že těmito opatřeními jsou obchodní styky značně omezeny a ve velké míře znemožněn náš vývoz. Musí dojíti ke změnám, a jestliže v poslední době došlo ke zmírnění těchto opatření, prohlašujeme, že to nestačí a že nutno jíti o mnoho dále.

V úzkou spojitost uvádíme potřebu změny celního sazebníku, který je zastaralý a jehož nová podstatná úprava měla by býti provedena do té doby, nežli se sejde mezinárodní hospodářská konference. Na všech stranách s poměrně nepatrnými výjimkami volá se po zákonném opatření, jímž znemožní se výhonky kartelového hospodářství a zhoubné účinky nesčetných cenových úmluv. Široká veřejnost se přesvědčila, že organisace výrobců, ať již jsou to kartely či jiné svazky, zneužívají svého zvláštního postavení k poškozování konsumentů a brždění zdravého vývoje hospodářského. Byla-li ohlášena osnova zákona, která smění příslušná ustanovení zákona o nekalé soutěži, žádáme, aby co nejdříve byla předložena k projednání. Jde o ochranu širokých vrstev spotřebitelských, která nesmí býti znemožněna pustou agitací těch, kteří nynějších volných poměrů využívají nebo zneužívají.

Byl-li rozpočet na r. 1933 uveden do rovnováhy, stalo se tak mimo jiné tím, že škrtnuty byly značné investiční položky. Musíme proto usilovati, aby na provádění připravených investičních prací opatřeny byly peníze, a to půjčkou. Investiční půjčka bude znamenati opatření příležitosti ku práci a výdělku. Takto získaných peněžních prostředků musí býti použito pro práce užitečné a nezbytné. Vítáme proto, že v důvodové zprávě k zákonu o investiční půjčce bude uveden seznam prací, které mají být: vykonány. Při provádění těchto prací musí býti pamatováno na dělníky kvalifikované i nekvalifikované, poněvadž obě kategorie trpí nezaměstnaností. Bude potřebí, aby široká veřejnost přičinila se o zdar této půjčky, zvláště aby zde platně spolupůsobily země, okresy a velká města. Bylo by opravdu nejvýš na čase, aby byla učiněna opatření ve prospěch okresní a obecní samosprávy, aby nynější katastrofální stav byl odstraněn a tak mohla samospráva přispěti těm, kdos bez vlastní viny jsou postiženi následky nezaměstnanosti.

Ať podnikneme cokoliv, ať použijeme co nejvíce peněžních prostředků k opatření práce, neodstraníme úplně nezaměstnanost. Zůstane zde stále veliká armáda nezaměstnaných, očekávající otevření průmyslových závodů, ze kterých byla vyřazena buď racionalisací, nebo nedostatkem objednávek. O tyto nezaměstnané musíme pečovati. Zdůrazňujeme především, že tito nezaměstnaní, kteří marně usilují o získání práce a prostředků existenčních, musejí býti podporováni. Chceme, aby podporováni byli skutečně nezaměstnaní a potřební. Ukazuje-li se dnes na jednotlivé případy zneužívání, vyslovujeme se proti zneužívání podpor v nezaměstnanosti, ať už byly poskytovány v jakékoli formě.

Je pravda, že v jednotlivých okresích dochází k tomu, že lidé, kteří jsou určitým způsobem zabezpečeni a u nichž není tak hrozivého stavu jako u těch, kteří jsou bez jakéhokoli majetku a prostředků, natahují ruce zvláště tam, kde jde o provádění tzv. stravovací akce. My jsme pro to, aby účinnou, vhodnou a také výslednou kontrolou bylo znemožněno zneužívání stravovací akce, ale chceme, aby kontrolu prováděli zástupci občanstva, jsoucí si vědomi svých povinností; chceme, aby zde nezasahovali, jako se to děje v četných okresech, výlučně úředníci okresních úřadů nebo četníci, kteří dokonce sami určují, komu mají býti přiděleny poukázky na potraviny. Jsme i proti zneužívání podpor podle zákona o státním příspěvků k podporám v nezaměstnanosti, které se dnes děje v jednotlivých obvodech a jež provádějí zvláště organisace finančně slabé, které na úkor řádných organisací porušují tu systematicky a vědomě příslušná ustanovení zákona. Prohlašuji to docela otevřeně, poněvadž jednáme o to, aby, poskytuje-li stát ze svých prostředků pomoc a podporu, dostalo se jí výlučně těm, kteří nemajíce jiných možností jsou odkázáni na tuto podporu z prostředků státních.

S péčí o nezaměstnané a opatřováním práce souvisí vybudování zákona o řádném zprostředkování práce. Chybují ti, kdož pro jednání tohoto zákona brzdí, neboť zaviňují namnoze nedostatek správného přehledu o pracovním trhu, znemožňují distribuci pracovních sil a pořádek, po němž také volají.

Tvrdí-li se, že s nezaměstnaností musíme počítati jako s trvalým zjevem - včera to zde řekl pan generální zpravodaj - pak se musíme ptáti, co podnikneme s těmi, kteří zůstanou trvale nezaměstnanými. Neslyšeli jsme ze zprávy p. generál. zpravodaje konkrétních návrhů. My konkrétní návrhy předkládáme: navrhujeme zkrácení pracovní doby. Chceme, aby příležitost ku práci, která tu dnes je, byla rozšířena na větší počet osob, a toho lze dosíci jedině zkrácením doby pracovní. Vyskytují se nepřátelé tohoto požadavku, ale tlak poměrů a armáda osob marně hledajících zaměstnání a výdělek donutí je k respektování toho, co je produktem, nikoliv pouze našeho přání, nýbrž i změněných poměrů hospodářských a sociálních,

Co chcete podniknouti, aby veliký počet mládeže dělnické i studované nebyl trvale vyřazován ze zaměstnání? Je mnoho mladých vyučených dělníků, je veliký počet mladých nevyučených dělníků a dělnic, množí se řady absolventů středních a vysokých škol, jež přes všechno svoje úsilí zůstávají bez výdělečné činnosti. Nemůžeme nezaměstnané vyvážeti do cizích států, nemůžeme, jak tvrdíte, opatřiti tolik prostředků, aby ve veřejných službách a na veřejných pracích mohli býti zajištěni. Co tudíž dělati? Chcete prováděti znovu pozemkovou reformu, aby více domkářů, kteří však pro nedostatek půdy pracují v továrnách a na stavbách - a dnes jsou také bez práce - nalezlo úplně obživu na nově získané půdě? Novému provádění pozemkové reformy brání se mnozí činitelé, ač by znamenala jisté ulehčení značnému počtu malých a hospodářsky slabých domkářů a malorolníků. Vážná cesta k řešení problému, jímž jest opatření příležitosti ku práci, spočívá ve zkrácené době pracovní. I když značná část průmyslových i živnostenských dělníků pracuje omezeně, je mnoho závodů, kde se pracuje 48 hodin v týdnu i více a kde zkrácení doby pracovní znamenalo by příležitost k zaměstnání pro mnoho dnes nezaměstnaných. Rovněž musí býti odstraněno dvojí zaměstnání, dále zaměstnávání pensistů a přesloužilců. Problém je hlubší a vážnější, než se mnozí domnívají. Mnohé zlo spočívá v nesprávné distribuci důchodů a vyrobených statků.

Za nynějších těžkých hospodářských poměrů projevují se snahy o změnu politického režimu. Jsou jednotlivci i skupiny, jež soudí, že příčiny nynějších hospodářských nesrovnalostí a nynější bídy spočívají v politických poměrech. Fašisté u nás a také fašisté v jiných státech uvádějí, že změnou politického režimu dojde se k zlepšení hospodářských poměrů. Po státním převratu u nás a po skončené světové válce domnívali se také četní dělníci, že změna politického režimu bude míti za následek hlubokou změnu hospodářských řádů. Došlo však pouze k sociálním, kulturním a hospodářským reformám, které odpovídaly daným poměrům a síle dělnické třídy.

Dnes toto mínění má část buržoasie u nás i v cizině, která soudí, že odstraněním demokratického zřízení a zavedením diktatury nastane zlepšení hospodářského života. Víme, že nastolení diktatury dělo by se jedině na účet pracující třídy, jejích sociálních a kulturních vymožeností a znamenalo by zničení jetích politických a občanských svobod. K těmto konsekvencím vede každá diktatura a proto jsme se vždy vyslovovali proti diktatuře a pro demokracii. Pro nás jedinou formou je demokracie, kterou budeme brániti a za přispění všech pokrokově smýšlejících lidí ubráníme.

Na poměrech v Německu vidíme, kdo se hlásí do tábora nepřátel demokracie. Jsou to nepřátelé lidu a jeho potřeb, jsou to šlechtici, průmyslníci a značná část buržoasie. Po světové válce a po vítězství demokracie byli sraženi se svých vysokých, o nadpráví a výsady opřených míst. V této době, kdy se bída rozšířila i do vrstev nedělnických, kdy odnášíme důsledky a následky nikoli socialistické, nýbrž kapitalistické politiky, kdy miliony lidí žádají pouze práci, objevují se na scéně a na půdě veřejného života obhájci starých řádů a dokazují, že jenom návratem k těmto řádům pomůže se trpícím a strádajícím. Chtějí zničiti demokracii a odstraniti republikánskou formu státní a tyto svoje úmysly halí do známé fráse, že musí býti zničen marxistu a sociální demokracie. Také u nás našli se lidé, kteří s Hitlerem v tomto snažení souhlasí. Jsou to ovšem lidé malí a zaslepení, zapomínající, že zničení sociální demokracie v Německu znamená zničení jediného činitele, který brzdil krajní nacionalistu, tak nebezpečný nám i našemu státu. Zapomínají, že vítězství německého fašismu bude znamenati posílení imperialistických a vojenských choutek, rozpoutání vášní a vyvolání vzájemné nenávisti. V tom spočívá nebezpečí pro evropský mír. Konečně vidíme u nás v malém, jakými metodami pracuje československý fašismus. Jeho obhájci ohánějí se nacionálními frásemi, klepaří, pomlouvají a spílají. Rozšiřují nejdobrodružnější pověsti, aby vyvolali nedůvěru a zmatek, v němž chtějí politicky a osobně kořistiti. Nikdy nebylo v našem veřejném a politickém životě tolik zvlčilosti, nikdy nesahalo se proti obhájcům demokracie a republikánské formy státu k tak nízkým a nepěkným prostředkům jako nyní.

Právě jednotlivé zjevy posledních týdnů ukázaly, že je nutno učiniti v našem státě pořádek. - Je zde dosud velmi mnoho pořádných lidí, kteří by byli vděčni, kdyby mohli státu sloužiti svědomitě a poctivě, mnoho lidí, kteří, pracujíce pro stát a lid, nepodkopávali by základy, na nichž naše republika je vybudována. Jsou-li však ve státních službách lidé - a dobře placení - kteří šíří nedůvěru, pracují k rozvratu a již svojí úřední i mimoúřední činností podporují nepřátele demokracie, nemají ve státních službách co činiti. (Výborně! - Potlesk.)

Zde musí býti udělán pořádek. Demokracie je nenáviděna nejenom těmi, kdož v demokratickém státě pozbyli moci, ale i korupčníky a li-dmi nekalých záměrů. Nechť je proto následován přiklad min. železnic, které při dodávkách pro čsl. dráhy uplatnilo protikorupční klausuli. Ještě jednu důležitou věc bych zaznamenal. Snad již v dohledné době bude docházeti k likvidaci ministerstva pro zásobování lidu. To znamená, že konsumenti, a zvláště konsumenti sociálně slabí, nemohou zůstati bez ochrany, kterou jim toto ministerstvo poskytovalo. Soudím proto, že náš souhlas k likvidaci tohoto ministerstva bude projeven teprve tehdy, až vše, co v tomto ministerstvu slouží k ochraně konsumentů, bude přeneseno do ministerstva soc. péče.

Slavný sináte! Pán generální zpravodaj ve včerejším obsáhlém exposé mluvil také o výhledech do budoucnosti. Přiznal, že základy individualistického kapitalismu nevyhovuji, nebo že se neosvědčily, což ovšem vede k nezbytným důsledkům. Tyto důsledky musily se projeviti tvořením nových základů, základů něčeho nového, lepšího, nežli je výrobní kapitalistický systém. Pan generální zpravodaj naznačil, že mnohé, co bude sloužiti k ozdravení a zlepšení poměrů, přinésti může mezinárodní hospodářská konference v Londýně, která má řešiti otázku mezispojeneckých dluhů, úvěru, měny, otázku stabilisace cen surovin, nových cest, obchodní politiky atd. I když tato mezinárodní konference dospěje - a my chceme věřiti, že dospěje - k určitým positivním resultátům, pak toto řešení nepostačí. Budou sice vyřešeny některé otázky hospodářské, snad některé problémy finanční, ale zůstane tu nevyřešen veliký problém, který rovněž musí býti řešen, mezinárodni problém nové moderní, zdravé sociální politiky. Jako se řeší otázky hospodářské a finanční cestou mezinárodní, musí se řešiti i otázky sociálně-politické, především otázka úpravy pracovní doby, otázka pojištění zaměstnanců., rovněž cestou mezinárodní, a my bychom si přáli, aby toutéž mravní podporou, kterou poskytují naše občanské strany těm, kdo pracovati budou na Mezinárodní hospodářské konferenci, byli posilováni ti, kteří pracují v Mezinárodním úřadu práce na řešení otázek sociálně politických, které musí býti řešeny mezinárodně, aby byly odstraněny ony veliké nesrovnalosti, jež dosud na poli soc.-politickém se vyskytují a jež nezůstávají bez vlivu na výrobu a podnikání i na řešení finančních a jiných problémů.

Včera p. generální zpravodaj upozornil ve svém exposé na omezené obchodní styky a ukazoval na to, jak těžce těmito omezenými obchodními styky trpí Slovensko, zejména ti, kdož jsou zaměstnáni v lesích a dřevařském průmyslu. Domnívám se, že mnohé poškození slovenského obyvatelstva, dělníků i těch ostatních činitelů, kteří na průmyslu dřeva ať nepřímo byli zúčastněni, bylo zaviněno tím, že v prosinci 1931 pozbyla platnosti obchodní smlouva s Maďarskem. I to Maďarsko, třeba že je nedostatečné finančně, třebaže postrádá jeho obyvatelstvo potřebné kupní síly, mohlo býti větším odběratelem našeho dřeva i některých průmyslových výrobků, což mohlo znamenati určité zlepšení pro pracující lid Slovenska a pro Slovensko vůbec.

Pan generální zpravodaj mluvil o milionu osob, které existenčně jsou spjaty s dřevem nebo průmyslem dřeva na Slovensku. Právě tato okolnost měla by býti pobídkou těm činitelům, kteří se domnívají - nevím, zdali ještě dnes - že lze náš hospodářský život co nejvíce isolovati. Ukazuje se, k jakým ztrátám a škodám jsme dospěli, když právě omezený byly - někdy naší vlastní vinou - obchodní styky se sousedními státy.

Pan sen. Hrubý mluvě v zastoupení republikánské strany, líčil barvitými slovy těžkou zemědělskou krisi, uváděl, že zemědělec je základním pilířem státu. Dokazoval, že počet zemědělských dělníků značně poklesl. Neuvedl ovšem příčiny. Kdyby po příčinách šel, byl by musil konstatovati, že zde sice stejně jako v průmyslu působí racionalisace, uvedení stroje, modernější výroba, ale my, chceme-li míti přesný obraz poměrů venkovských, víme, že neodcházeli ze zemědělství pouze zemědělští dělníci, nýbrž také synové a dcery rolníků a statkářů, hledajíce možnost existence v městech v průmyslu, obchodech a živnostech. Útěk zemědělských dělníků z venkova rozšířen je také na příslušníky rolnického stavu, na členy rodin bohatých rolníků, statkářů i velkostatkářů. Také děti rolníků, statkářů, utíkají z venkova, hledajíce podle jejich mínění snazší existenci v městech.

Pan sen. Hrubý mluvil o nespokojenosti mezi zemědělci. Prosím, tato nespokojenost je, bylo však chybou, hledal-li viníky u ostatních vrstev obyvatelstva tohoto státu, domníval-li se, že ony zavinily, že nespokojenost mezi zemědělci nabyla takového značného rozsahu, že se dokonce mluví o bouřích zemědělského lidu.

Myslím, když nepřezíráme těžké poměry, ve kterých jsou zvláště domkáři a střední rolníci, i když nepřehlížíme nespokojenost, která v těchto vrstvách zavládla, že je mnohem více důvodů k nespokojenosti tam, kde jde o osoby, jež bez vlastní viny ztratily příležitost k práci, jež jsou úplně nemajetné, jež nemají střechu nad hlavou a jež ve značném počtu odkázány jsou, na 20 korunovou poukázku na potraviny týdně.

Pan sen. Hrubý zapomněl ve své řeči právě poukázati na tyto vrstvy. A mluvil-li o národním nadšení, které je mezi hraničáři, mezi skláři, textiláky a dělníky jiných odborů, které také zastupuji. Jsa zástupcem menšinové župy, pak měl vzpomenouti, v jaké bídě žijí práv skláři a textiláci ve zněmčeném území a jak málo těmto hraničářům, kteří dovedli tak mnoho obětovati, se pomáhá se strany těch, kteří stále a stále mají plná ústa vlasteneckých frásí a kteří při každé příležitosti tlukou na vlastenecký buben.

Mluvil-li pan sen. Hrubý o národní lhostejnosti, koho tím myslil? Ty skláře, textiláky, dělníky, kteří jsou převážně právě v menšinách soc. demokraty? O nich nemohl mysliti, že jsou národně lhostejnými, zvláště když je dával za příklad nadšení a obětavosti. Měl se obrátiti do řad těch, kteří tam, kde jde o osobní prospěch, materielní zisk, zapomínají na příslušnost k národu, okamžitě odhazují všechna vlastenecká a národní hesla a spojují se v organisacích zaměstnavatelských, sdružují se v kartelech a v cenových úmluvách s německými průmyslníky, maďarskými podnikateli, prostě s každým podnikatelem bez ohledu, je-li příslušníkem jiného národa.

Tedy, tam je, prosím, třeba adresovati výtky a konkretisovati, kdo je u nás národně lhostejným. Správně je zde připomínána konfederace zaměstnavatelských organisací. V této konfederaci jsou nejenom průmyslové svazy, svazy zaměstnavatelské, ale také rolnické organisace. Tam docela dobře vedle sebe pracuje dr. Hodač, posl. Dubický a zástupci německých průmyslníků, tam mají na mysli nikoliv zájmy českých hraničářů, zájmy našeho národa, nýbrž tam mají na zřeteli ty stavovské, sobecké a třídní zájmy podnikatelů, bez ohledu, jsou-li to podnikatelé průmysloví, nebo zemědělští. Tak ty poměry vyhlížejí.

Vzpomínám-li však zde slov, která pronesl p. sen. Hrubý, ukazuje,.jak ti čeští dělníci ve zněmčeném území bojovali a bojují za věc národa, tedy, slavný senáte, musím říci, že právě v krajích menšinových nebo zněmčených je nejhroznější nezaměstnanost, je největší počet nezaměstnaných, největší počet nezaměstnaných českých dělníků. Jděte a podívejte se na Českolipsko, na Jablonecko a do okresů Německé Jablonné, Dubá, do okresu frýdlantského, a naleznete tam nezměrnou bídu těch, kteří v dobách nejtěžších konali své povinnosti k národu a kteří je konají i dnes. A pro tuto vrstvu, pro tyto neštěstím postižené příslušníky našeho národa mají mnozí pánové jenom krásná slova uznání, zapomínajíce na praktickou pomoc, jíž by zde bylo nezbytně zapotřebí.

Pan sen. Hrubý neodpustil si také v zastřené formě útočiti na návrh zákona školské reformy. Je příznačné, že se proti tomuto návrhu útočí s tak mnoha stran. Ovšem učitelé organisovaní v republikánské straně vítají návrh školské reformy. Politicky strana agrární snad se ještě nevyslovila, ale je charakteristické, že proti tomuto návrhu, který byl vypracován nikoli z vlastního rozhodnutí, ale po usnesení ministerské rady, útočí všechny naše klerikální strany, české, slovenské, německé i maďarské, že útočí tu naši reakcionáři, že tu útočí němečtí nacionálové, že tu útočí maďarští nacionálové, a aby počet těchto nepřátel byl co největší, útočí na tento návrh také české strany.

Pánové, vezměte laskavě na vědomí, že návrh školské reformy bude projednáván nikoliv pro to, že jej vypracoval sociální demokrat, nebo že na něm pracovali pokrokoví lidé, ale pro to, že školská reforma je nezbytnou nutností státní. Je nemožno, aby každým rokem sta milionů Kč stát vyplácel na zálohách zemím na učitelské platy. Vy jste chtěli míti pořádek a když nyní k tomuto pořádku má přispěti návrh zákona o školské reformě, shledávají se zde nedostatky a prohlašuje se, že tento zákon se nesmí nikdy státi skutkem. Až pánové budou v tomto státě sami, až budou moci rozhodovati bez ohledu na ostatní, pak podobný diktát bude moci býti prohlašován.

Jsem povinen v závěru své řeči uvésti, že, máme-li na mysli nynější stav, nikdo neodváží se popírati neutěšené, svízelné a v určitých případech i katastrofální poměry. Jsou jednotlivci, kteří věří, že zlepšení dojde, zvýší-li se kupní síla obyvatelstva tohoto státu. Je pravda, před 4 - 5 lety byla tato kupní síla větši a vyšší, ale byl rovněž větší odbyt našich surovin a výrobků do ciziny. Zhoršení, a to pronikavé zhoršení poměrů, nastalo hlavně rapidním zmenšením vývozu. Jak chcete zvýšiti kupní schopnost obyvatelstva tohoto státu, zvláště však v zemi české a moravskoslezské, kde zemědělci tvoří v obyvatelstvu značnou menšinu? Může se tak státi jedině opatřením a zajištěním výdělečné práce těm, kteří této práce byli zbaveni. Přiznáváme, že je potřebí za jistiti rentabilní ceny zemědělským producentům, avšak i když k těmto rentabilním cenám dojde a zaměstnanost průmyslových a živnostenských podniků se zlepší, nelze očekávati, že by tu nastalo nějaké pronikavé zlepšení na pracovním trhu, ve výrobě a v podnikání.

Musíme zajistiti odbyt svých výrobků do cizích států, což jediné podmiňuje zvýšení počtu pracujících osob. Bez exportu, bez získání odbytu mimo hranice tohoto státu nepodaří se nám podstatně sraziti počet nezaměstnaných, a podle našeho soudu, podmiňuje ovšem jinou obchodní politiku nežli tu, která se až dosud v tomto státě prováděla.

Slavný senáte, poměry se v posledních týdnech zhoršily a zhoršují. Počet závodů zastavivších výrobu nebo propouštějících část zaměstnanců se zvýšil, počet nezaměstnaných přestoupil již podle předběžných zpráv více než 800.000. Dovedete si představiti život těch, kdož nemají žádných existenčních vyhlídek? Jaká to musí býti mravní síla, jaké odhodlání, když tito lidé odolávají tak četným svodům a když u nich není dosud místa pro výbuchy zoufalství? Je to proto, že věří v příznivější poměry, že jsou přesvědčeni, jako byli v letech války, v lepší své bytí a ve své vítězství. Naše pracující vrstvy, které zastupujeme, budou, ať přijde cokoliv, schopny politické akce i politických bojů. Vývoj poměrů jim dal za pravdu. Jejich utrpení, pro které není téměř příkladu, musí býti nejenom odčiněno, ale také vyvážena zlepšenými podmínkami existenčními v novém řádě hospodářském a sociálním. (Výborně! - Potlesk.)