Přítomni:

Předseda: dr. Soukup.

Místopředsedové: dr. Heller, dr. Hruban, Kahler, Klofáč.

Zapisovatelé: Johanis, Stržil.

97 senátorů podle presenční listiny.

Členové vlády: ministr dr. Trapl.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr. Šafařovič; jeho zástupci dr. Bartoušek, dr. Trmal.

Předseda dr. Soukup zahájil schůzi v 16 hodin 30 minut.

Sdělení předsednictva.

Dovolené

dal předseda: na dnešní schůzi sen. Böhrovi, Donátovi, Fidlíkovi, Hakenovi, Hlávkovi, dr. Jesserovi, Kavanovi, Kello-ovi, Kindlovi, Koukalovi, Langerovi, Modráčkovi, Pilzovi, Stejskalové, dr. Wittovi, dr. Žiškovi, na tento týden sen. dr. Kovalikovi, Volkovi.

Předseda konstatoval, že senát je schopen se usnášeti, a senát přijal jeho návrh, aby byla dána zdravotní dovolená do konce února sen. Köhlerovi.

 

Předseda (zvoní): Slavný senáte! (Senátoři povstávají.)

Nová, bolestná zpráva nás došla v polovině ledna. Dne 18. ledna t. r. zemřel v Bratislavě po dlouhém a těžkém utrpení právě nejmladší člen našeho sboru pan senátor Rudolf Böhm, člen krajinské křesťansko-socialistické strany.

Senátor Rudolf Böhm narodil se dne 6. srpna 1884 v Košicích jako syn tamějšího obchodníka. Po skončených studiích gymnasijních studoval práva na právnické akademii v Košicích a posléze v Budapešti.

Již v mládí byl připoután hnutím politickým a věnoval se zejména otázkám hnutí křesťansko-sociálního dělnictva v bývalém Uhersku, jmenovitě v Košicích. Byl vedoucím členem delegace košické organisace na prvním krajinském sjezdu křesťansko-sociálních organisací dělnických v Budapešti.

V r. 1908 vstoupil do služeb uherské pošty a jako poštovní úředník zúčastnil se též světové války. Po převratu věnoval se úplně činnosti politické.

Byl jedním ze zakladatelů a nejvýznačnějších organisátorů krajinské křesťansko-socialistické strany na východním Slovensku. V r. 1920 byl povolán jako tajemník strany, později jako zástupce okresního ředitele do Košic. V r. 1925 stal se generálním tajemníkem strany v Bratislavě a v této funkci se mu podařilo stranu zreorganisovati a zesíliti. Tyto jeho zásluhy ocenila strana tím, že ho v r. 1929 na svém krajinském sjezdu povolala za svého generálního ředitele, a svěřila mu tím svou nejvyšší funkci v administrativě strany.

Když pak v témže roce dosáhl věku 45 let, byl kandidován a také zvolen do senátu Národního shromáždění v XI. volebním okresu novozámeckém. V čele vedení ústřední správy strany zůstal ještě do začátku r. 1930, načež se věnoval cele svým povinnostem senátorským.

V senátě byl členem národohospodářského výboru a výboru inkompatibilitního. Ve své funkci senátorské zabýval se v první řadě otázkami národohospodářskými a zvláště otázkou pomoci hospodářskou depresí těžce postiženému obyvatelstvu své rodné země Slovenské.

Byl pevným zastáncem zájmů maďarské menšiny, představitelem kulturní organisace strany v Bratislavě, obětavým příznivcem a podporovatelem maďarské akademické mládeže v Československé republice a vůdcem dělnictva sdruženého v krajinské křesťansko-socialistické straně.

Pohřeb jeho se konal dne 20. ledna v Bratislavě a po převezení do Budapešti dne 22. ledna na tamějším hřbitově. Předsednictvo senátu projevilo telegraficky vřelou účast rodině zemřelého a uctilo jeho památku, položivši věnec k jeho rakvi.

Vážení členové senátu pamatují se ještě dobře na tohoto muže tak mladého a svěžího zjevu, jenž nám byl tak náhle a neočekávaně odňat. Byl to kolega loyální a milý, a my všichni mu zachováme přátelskou vzpomínku.

Slavný senát souhlasí zajisté, aby tento projev piety byl zapsán ve zprávě o dnešní schůzi. (Senátoři usedají.)

Předsednictvu senátu došel přípis ministerstva vnitra ze dne 3. ledna 1933, čís. 89844/1932/7, o povolání náhradníka Jana Měchury za zemřelého senátora Karla Sáblíka, a přípis ministerstva vnitra ze dne 30. ledna 1933, čís. 6198/1933/7, o resignaci sen. dr. Gézy Grosschmida a povolání náhradníka Josefa Kereszturyho.

Žádám pana zapisovatele sen. Stržila, aby přípisy tyto přečetl.

Zapisovatel sen. Stržil (čte):

Předsednictvu senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze.

Na místo zemřelého člena senátu Národního shromáždění Karla Sáblíka povolávám na základě ustanovení § 2 zákona o složení a pravomoci senátu a § 56 řádu volení do poslanecké sněmovny za clena senátu Národního shromáždění náhradníka Jana Měchuru, rolníka v Šardicích u Kyjova, a vydávám mu ověřující list, opravňující jej ke vstupu do senátu.

Zároveň vyhlašuji to v Úředním listě republiky Československé.

Ministr: Černý v. r.

Předsednictvu senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze.

Na místo člena senátu Národního shromáždění Dra Gézy Grosschmida, jenž vzdal se mandátu, povolávám na základě ustanovení § 2 zákona o složení a pravomoci senátu a § 56 řádu volení do poslanecké sněmovny za člena senátu Národního shromáždění náhradníka Josefa Kereszturyho, ref. děkana ve Velkém Gýreši, a vydávám mu ověřující list, opravňující jej ke vstupu do senátu.

Zároveň vyhlašuji to v Úředním listě republiky Československé.

Ministr: Černý v. r.

Předseda (zvoní): Do dnešní schůze dostavili se noví členové páni sen. Jan Měchura a Josef Keresztury a vykonají ústavou předepsaný slib do rukou předsedy.

Žádám pana zapisovatele sen. Stržila, aby přečetl příslušnou formuli slibu, a pány senátory, aby vykonali do mých rukou slib podáním ruky a slovem "slibuji". (Senátoři povstávají.)

Zapisovatel sen. Stržil (čte):

Slibuji, že budu věren republice Československé a že budu zachovávati zákony a mandát svůj zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Vrch. rada Wolf (čte):

Fogadom, hogy hü leszek a Csehszlovák köztársasághoz és hogy a törvényeket megtartani és mandátumomat legjobb tudomásom és lelkiismeretem szerint gyakorolni fogom.

Sen. Měchura (podávaje předsedovi ruku): Slibuji.

Sen. Keresztury (podávaje předsedovi ruku): Fogadom. (Senátoři usedají.)

 

Sdělení předsednictva.

Rozdané tisky:

Návrh tisk 971.

Interpelace tisky 972, 975/1, 975/2.

Vládní návrh tisk 973, 978.

Odpovědi tisky 974/1 až 974/4.

Usnesení poslanecké sněmovny tisk 976.

Zpráva tisk 977.

Těsnopisecké zprávy o 173., 174., 176. až 185. schůzi senátu N. S. R. Čs. ze dne 17., 28., 29. listopadu, 13., 15., 19., 20. a 21. prosince 1932.

Zápisy o 183. až 186. schůzi senátu N. S. R. Čs. ze dne 20., 21. a 22. prosince 1932.

"Z cizích parlamentů", rok 1933, ročník XIV., č. 1 a 2.

Zápisy

o 187. a 188. schůzi senátu N. S. R. Čs. vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným panem senátorem podány písemné námitky, pokládají se zápisy ty za správné a budou vytištěny.

Z předsednictva přikázáno:

Výboru iniciativnímu návrh tisk 971.

Výboru rozpočtovému:

Vládní nařízení o dávkách za úřední úkony ve věcech správních. (Č. 7974/33.)

Výboru imunitnímu:

Žádost krajského soudu ve Znojmě za souhlas k stíhání sen. Pavla Havránka pro přečin urážky tiskem. (Č. 8124.)

Předseda (zvoní): Slovo si vyžádal pan ministr financí dr. Trapl. Uděluji mu je.

Ministr dr. Trapl: Slavný senáte! Příprava rozpočtu na r. 1933 vyžadovala tentokráte delší doby, než obvykle vzhledem k nutnosti úplné rovnováhy rozpočtové, a to nejen se zřetelem na vydání v rozpočtu již v dřívějších letech pojatá, nýbrž i na vydání mimorozpočtová, zvláště ta, jež souvisí s nynějšími hospodářskými poměry. Ačkoli rozpočet mohl býti posl. sněmovně... (Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím vážené pány o klid, aby pan ministr financí mohl ve své řeči pokračovati. (Výkřiky sen. Mikulícka. - Předseda zvoní.)

Ministr dr. Trapl (pokračuje): ... předložen již začátkem prosince, nebylo možno jej již projednati způsobem odpovídajícím významu ústavního práva Národního shromáždění schvalovati státní rozpočet. Bylo proto oběma komorami Národního shromáždění přijato dvouměsíční rozpočtové provisorium, které se však mohlo opírati již o rozpočtový program na r. 1933, což je velmi důležito, ježto rozpočet na r. 1933 se ve výdajích podstatně snižuje u srovnání s rozpočtem na r. 1932 a vykazuje i v jiných směrech, zvláště po stránce příjmové, podstatné změny.

I v jiných státech setkáváme se se stejnou snahou i obtížemi v úsilí o rovnováhu státního hospodářství. Nejsme tedy v této příčině jediní a poslední a můžeme říci, že obtíže tyto jsou tím větší, tím složitější jsou hospodářské poměry toho kterého státu, čím rozvinutější je obchodní a peněžní styk dotčeného státu v poměru k ostatnímu světu a čím úzkostlivěji ten který stát dbal v minulosti o to, aby základy hospodářství - byly co nejsilnější. Sledujeme právě úsilí o rozpočtovou rovnováhu ve Francii, kde předložení vyrovnaného rozpočtu naráží na největší obtíže a kde se hospodaří, jak známo, jenom rozpočtovými dvanáctinami.

Bylo-li Československo poměrně málo zatíženo hospodářskými proměnami a převraty, kterým byla vystavena většina států světa důsledkem války a s ní souvisejících hospodářských přeměn, nemůžeme říci, že by bylo uchráněno náporu krise. Spořádané naše hospodářské poměry v letech minulých, k nimž dospěli jsme po úspěšném vyřešení všech hospodářsko-finančních problémů důsledkem našeho osamostatnění a odčinění nejtíživějších důsledků války, uchránily nás dlouho před zásahem krisových otřesů projevujících se v celém světě, vlastně dostavujících se od r. 1929. Na jedné straně bylo to snad prospěchem, na druhé straně jsme však zase příliš dlouho důvěřovali, že nebudeme strženi do divokého víru, který zachvátil celý svět, a že krise se u nás projeví účinky nejvýše takovými, jako v minulých krisových obdobích. Úsilí o vyrovnání rozpočtu na r. 1933 je pro nás všechny nyní již plným důkazem, že musíme soustřediti všechny své síly, abychom krisi čelili. Náš stát je nejtíže zasažen ochromením mezinárodní výměny statků. Důsledky tohoto typického zjevu dnešní hospodářské krise projevují se u našeho státu tím silněji, čím větší byl obrat našeho mezinárodního obchodu, plynoucí z rozvinutého průmyslového podnikání našeho státu, které se mohlo udržovati na své výši jen posavadními exportními možnostmi. Je známo, že některá odvětví našeho průmyslu byla v převážné své části odkázána na odbytové možnosti za hranicemi, která jsou také dnes nejtížeji postižena krisí.

Úsilí o rovnováhu rozpočtovou možno tudíž srovnávati s obdobnou snahou i s obdobnými potížemi ve státech západních i v některých státech zámořských. Naše obtíže jsou ještě snad zesíleny tím, že náš stát je kapitálově poměrně chudý, poněvadž za krátkou dobu existence státu nemohla se u nás vytvořiti ještě dostatečná kapitálová reserva jako ve starých státech, se kterými jsou naše poměry obdobné.

Hospodářská krise znamenala tudíž i pro nás, jakmile se v naší zemi počala citelněji projevovati, naléhavost snahy o snížení státních vydání a o udržení rovnováhy státního hospodářství. Dosáhnuvše r. 1931 v rozpočtu maxima státních vydání za poslední hospodářská období, počali jsme, tísněni prvními důsledky dostavující se krise, již v tomto roce se snižováním státních vydání, provádějíce škrty v první řadě na těch výdajových položkách, jež resultovaly z příznivějšího vývoje příjmů v letech předchozích.

Došlo ještě v druhé polovici r. 1931 k snížení vydání jak věcných, tak osobních - částečná suspense vánočního příspěvku. Těžké hospodářské poměry si vynucují, aby státnímu hospodářství byla dnes věnována zvýšená pozornost. Hospodářský program na celý rok, jakým je každý státní rozpočet, nemůže za dnešních poměrů předvídati vývoj všech složek státního hospodářství. Je potřebí stále usilovati o snížení výdajů státních, pokud vývoj hospodářských poměrů nezaručí rovnováhy příjmové základny rozpočtové.

Také již ve výkladu k rozpočtu na r. 1932, který byl ve vydáních jak státní správy, tak i u státních podniků snížen celkem o 654,497.000 Kč, jsem prohlásil, že přes snížení výdajů je břemeno jejich vzhledem k nepříznivému hospodářskému stavu stále ještě značně vysoké a že bude nutno na cestě snižování státních výdajů dále ještě pokračovati. Úměrně se snížením výdajů byl snížen samozřejmě také preliminář příjmů, a to zvláště u příjmů veřejnohospodářských, u nichž v první řadě bylo nutno počítati s klesajícími výnosy.

R. 1932 byl také již rokem úsilí o další snižování vydání státních. Nebyly to jen nové příjmy nebo zvyšování dosavadních příjmů, jimiž jsme usilovali o rozpočtovou rovnováhu, nýbrž zvláště snaha o snížení státních vydání. Vláda již počátkem r. 1932 snížila vydání rozpočtu právě schváleného o dalších více než 100 mil. Kč. Dalšího snížení vydání bylo dosaženo úsporami ve státním dluhu, a zvláště pokud se týče dluhu státovkového, pro nějž podle zákona o oběhu drobných platidel odpadla rozpočtová úplata, rozvržená pro r. 1932. Nakonec došlo také k úplné suspensi vánočního příspěvku, který je v rozpočtu na r. 1932 zařazen celým nákladem. Z nově opatřených příjmů dlužno zvláště uvésti zdražení kuřiva, daň ze zapalovadel a zvýšení daně obratové, která, pokud se týče 2% daně obratové, byla při obratech převyšujících 150.000 Kč u jednotlivého poplatníka zvýšena na 3%, a zákon o přirážce k dani důchodové, který, byv uveden v platnost již r. 1931, zvýšil přirážku pro berní léta 1931 a 1932, postihuje značnou progresí zvláště vyšší důchod. Ať již je národohospodářská odůvodněnost nových příjmů jakkoliv posuzována, dlužno na druhé straně poukázati na důvody, které nepřipouštěly, aby platy státních zaměstnanců, jako nejtíživější výdajová součást státního rozpočtu, byly zasahovány srážkami dříve, než by byla vyčerpána možnost schodků.

V poslanecké sněmovně nemohl jsem ještě hodnotiti úsilí o rovnováhu rozpočtovou, směřující ke snížení vydání a zvýšení příjmů ve výsledcích za r. 1932. Postupné snižování vydání v r. 1932 přivedlo nás u státní správy již v tomto roce postupně téměř na výši výdajů této I. skupiny státního rozpočtu, u níž projevilo se další snížení v první řadě důsledkem snížení platů státních zaměstnanců. Úsilí o rozpočtovou rovnováhu po stránce vývojové soustředěno bylo při sdělávání rozpočtu na r. 1933 v první řadě na skupinu II.: Správu státních podniků. To odpovídá také vývoji státního hospodaření v r. 1932, pokud mám již definitivní číslice k disposici. Mohly-li restringované výdaje státní správy ještě býti uhrazeny rozpočtovými příjmy, není to možno již u státních podniků, jichž schodek, nehledě k výnosu tabákové režie, bude činiti za r. 1932 nejméně 1.000 mil. Kč. Tento schodek neresultuje ze zvýšených vydání, nýbrž z poklesů příjmů u státních podniků, které nejvíce, zvláště naše železnice, nesou tíhu hospodářské krise.

Příjmy veřejnohospodářské za r. 1932 pohybují se ve svém celku podle předběžných číslic, které mám po ruce, na úrovni rozpočtu pro r. 1932. Při tom musím ovšem poznamenati, že některé daně, důchodová, obratová, ze zapalovadel byly v r. 1932 podstatně zvýšeny.

Celkový výnos veřejnohospodářských příjmů v r. 1932 dosáhl číslice 6.974 mil. 845.000 Kč. Proti rozpočtové výši 7.005 mil. je výnos příjmů nižší o 30 mil. Kč.

Při tom chci ještě konstatovat, že byla zde nedoúčtována přepravní daň, takže se tato diference 30 mil. ještě o něco sníží. Daň důchodová v r. 1932 vynesla 1.125,092.000 Kč proti rozpočtové číslici 1.020 mil., daň rentová 122 mil. proti rozpočtu 110 mil. Kč, daň z tantiém 34 mil. Kč proti rozpočtové číslici 11 mil. Kč, daň ze zvýšeného služného 1 1,141.000 Kč proti rozpočtové číslici 4 mil. Kč, daně přímé úhrnem 1.717,210.000 Kč, podle rozpočtu 1.518,700.000 Kč, daň z obratu po srážce přídělů 1.128,856.000 Kč, podle rozpočtu 1.030 mil. Kč.

Cla vykazují značný pokles 863,523.600 Kč proti rozpočtu 1.020 mil. Kč, důsledkem devisových omezení a menších dovozů zemědělských produktů.

Daně spotřební vynesly 1.744,410.000 Kč, proti rozpočtu 806,300.000 Kč, úbytek zvláště u daně z cukru, lihu méně o 47 mil. Kč a z piva. Poplatky vynesly 1.479,850.000 Kč proti rozpočtu 1.585 mil. Kč. Zde jest úbytek na dopravních daních železničních v souvislosti s krisí železniční dopravy, kdežto právní poplatky vynesly o 53,500.000 Kč výše. A konečně monopoly vynesou za r. 1932 40,988.000 Kč proti rozpočtu 44,500.000 Kč.

Z výsledků těchto, třeba velmi příznivých, je zřejmo, že přes zvýšení daní dosažitelné dnes příjmy nemohou býti již nad míru rozpočtem na r. 1933 předvídanou dále zvyšovány, nýbrž že musí býti i nadále pokračováno ve snižování vydání.

Ve výkladu k rozpočtu na rok 1932 vyslovil jsem pochybnosti o únosnosti výdajového břemena pro stát, který mu vzniká stále rostoucími rozměry státního aparátu a s tím souvisícím rozmnožováním státních zaměstnanců. Přednesl jsem tam číslice stavu státních zaměstnanců státní správy i státních podniků v jednotlivých organisačních periodách naší státně-zaměstnanecké politiky. Vyslovil jsem přesvědčení, které sdíleli se mnou všichni, kdo s obavami spolu sledovali rostoucí dimense našich státních zařízení a tím hlavně personálního nákladu, že, bylo-li v dobách nejvyšší hospodářské prosperity možno udržeti rovnováhu hospodářství státu, musejí nastati v dobách krise obtíže, které jsou důsledkem předimensování celého veřejného hospodářství. Proto vláda právě nyní v plném přesvědčení tohoto stavu věci přikročuje ke zřízení reorganisační komise a Národní shromáždění přikročuje právě k uvedení v život komise úsporné a kontrolní, kterýmžto komisím na jedné straně cestou správní revise dosavadních zařízení, na druhé straně vyšší parlamentní kontrolou státního aparátu -připadne úkol zjednati nápravu tam, kde je toho potřebí.

Nepříznivý vývoj státního hospodářství r. 1932 potvrzoval skutečnost, že zmenšený národní důchod již nepostačí na udržování hospodářství státu v tom rozsahu, jakého dospěl v minulých příznivých letech. Ačkoli všechno úsilí v tomto roce bylo soustředěno na to, aby opatřena byla úhrada pro výdaje státu při stále klesajících příjmech, nebylo možno zastaviti vzrůst pokladního schodku, symptom to nerovnováhy státního hospodářství, Nepostačil k tomu ani výnos příslušných úvěrových operací, jednak dlouhodobých francouzských půjček, jednak krátkodobých pokladničních poukázek. Francouzská půjčka ovšem přispěla zvláště k posílení devisové zásoby našeho cedulového ústavu, jež v minulém roce značně byla zeslabena oddisponováním krátkodobých pohledávek z ciziny u našich peněžních ústavů. Národní banka československá pak záměrnou organisací své devisové politiky a opatrnou úvěrovou politikou, odůvodněnou nynějším hospodářským stavem, upevnila trvale svůj stav, jakmile postupně snižovaly se úvěrové nároky, které na ni byly činěny se strany peněžnictví v době znepokojení, způsobeného v minulém roce velkými krisemi bankovními v zahraničí a krisí úvěrovou je provázející. (Výkřiky sen. Mikulíčka.) Státní hospodářství mohlo výnosu francouzské půjčky a krátkodobých úvěrových operací na domácím úvěrovém trhu jen v malém rozsahu použíti k úhradě státních investic provedených v tomto roce, ježto musilo plniti ještě závazky z roku minulého, které se přesunuly na r. 1932.

Příprava rozpočtová na r. 1933 byla pod vlivem nepříznivého vývoje státního hospodářství r. 1932. Všem odpovědným činitelům se stalo zřejmým, že rovnováhy rozpočtu na r. 1933 musí býti za všech okolností dosaženo hlubokým zásahem do rozsahu státních potřeb, tudíž do výdajové stránky státního rozpočtu.

Vyčerpávající revise všech složek státního hospodářství stala se tím naléhavější, mělo-li se sáhnouti k opatření, postihujícímu těžce státní zaměstnance v jejich nárocích na služebních a odpočivných platech.

Úkolu tohoto podjala se nová vláda s vážnou odpovědností vzhledem k nepříznivému stavu státního hospodářství a v této jejich snaze dostalo se jí plného porozumění a přímé podpory i parlamentních činitelů. V souhlase s vládním prohlášením, ve kterém za nejpřednější povinnost vlády prohlásil pan ministerský předseda uvésti do rovnováhy finanční hospodářství státní, bylo přikročeno v prvé řadě k podstatnému, často i tvrdému snížení státních vydání. Rozpočtových prací se zúčastnili koaliční členové rozpočtového výboru posl. sněmovny, kteří ministra financí účinně podporovali v těžkém úkolu, omeziti státní vydání na krytí potřeb nejnutnějších. O opatření nových příjmů bylo uvažováno teprve tehdy, když úhrada rozpočtového schodku i vydání mimorozpočtová nemohly býti zajištěny i přes navrhovaná úsporná opatření dalším snížením vydání. Že k opatření nových příjmů jako rozpočtové úhrady bylo sáhnuto až v řadě poslední, prokazují číslice, které dále uvedu. Že vláda plně chápala, co je odpovědnost za spořádané státní hospodářství, dokumentuje fakt, že nespokojila se rovnováhou státního rozpočtu, nýbrž že chtěla za všech podmínek zajistiti úhradu také pro platy mimorozpočtové, které v dobách příznivějších byly hrazeny z pokladních hotovostí. To bylo tím nutnější, že mimořádné nároky na státní pokladnu v rozpočtu nezařazené, zvláště mimořádné podpory v nezaměstnanosti, dostoupily takové výše, že nemohla již býti úhrada jejich přenechána ani úhradě příslušným úvěrem, jako se to stalo v r. 1932. Do řádného rozpočtu pak tyto mimořádné přechodné výdaje zařazovati se nedoporučovalo, poněvadž by tím porušena byla konstrukce rozpočtová, počítající s normálním rozsahem státních výdajů a příjmů, tak jak je dán v souvislosti s vývojem dřívějších let dosavadními běžnými potřebami státní správy a státních podniků.

Výdaje pro rok 1933 činí podle tohoto rozpočtu 8.632,537.770 Kč a příjmy 8.634 mil. 170.060 Kč, takže rozpočet vykazuje přebytek ve výši 1,632.290 Kč. Proti roku 1932 snižují se vydání v rozpočtu státní správy o 686,170.800 Kč, u státních podniků pak o 1.062,578.670 Kč, takže proti r. 1932 činí výše snížených vydání u státní správy a u státních podniků 1.748 mil. 749.500 Kč.

Na tomto snížení státních výdajů participuje podle celkových přehledů ke státnímu rozpočtu snížení platů a mezd státních zaměstnanců důsledkem předlohy zákona o úsporných opatřeních ve státní správě - tedy včetně vánočního příspěvku - částkou 633,692.960 Kč, z čehož připadá na vlastní státní správu 204,641.200 Kč a na státní podniky 429 mil. 51.760 Kč.

Abychom mohli posouditi, jak veliký zásah se stal při sdělávání rozpočtu na r. 1933 do výdajové stránky rozpočtu, srovnejme snížení vydání, jehož bylo dosaženo v rozpočtu na r. 1932 proti rozpočtu na r. 1931. Snížení toto činí u státní správy 519,813.400 Kč a u státních podniků 134,684.340 Kč, tedy celkem 654 mil. 497.740 Kč.

Jak hlubokým vlivem působila hospodářská krise na státní hospodářství od r. 1931, který ve svém rozpočtu ještě nebral zřetel na zhoršení hospodářského stavu, a v jakém rozsahu musilo se státní hospodářství tlaku krise přizpůsobiti, prokáže nám nejlépe srovnání číslic rozpočtových v r. 1931 a v r. 1933. Výdaje státní -správy činily podle rozpočtu na r. 1931 9.838,525-200 Kč, snižují se r. 1933 na 8.632,537.770 Kč: snižují se tedy u státní správy o 1 205,987.430 Kč. Výdaje státních podniků r. 1931 činily 9.064,319.300 Kč a snižují se r. 1933 na 7.867,056.290 Kč, tedy celkem o 1.197 mil. 263.010 Kč. Činí tudíž celkové snížení výdajů státního hospodářství r. 1933 proti r. 1931 2.403,250.440 Kč.

Také příjmová stránka rozpočtu na r. 1933 vykazuje podstatné změny. Příjmy státní správy se r. 1933 snižují proti rozpočtu 1932 celkem o 689,206.940 Kč. Snížení příjmů odpovídá asi rozsahu snížení vydání u státní správy. Poněvadž však v příjmech státní správy přichází k výrazu saldo státních podniků jen konečnou aktivní číslicí, která proti r. 1932 vykazuje snížení jen o 59,552.090 Kč, nejsou v rozpočtu příjmů státní správy zřejmy přesuny, které v příjmech jednotlivých státních podniků proti r. 1932 nastaly. Příjmy státních podniků činily podle rozpočtu m. r. 1932 10.459,730.300 Kč, r. 1933 již jen 9.073,630.000 Kč, tedy r. 1933 méně o 1.386,100.300 Kč. Toto podstatné snížení příjmů státních podniků, které je zvláště význačné u pošt, železnic - méně o 1.061,396.400 Kč - a u státních lesů a statků, vyjádřeno je v rozpočtu státní správy na straně příjmů snížením aktivního salda jen o výše uvedenou částku, poněvadž větší pokles příjmů než výdajů je v rozpočtu podnikovém kompensován jednak vyšším aktivním saldem druhých podniků, jednak částečnou úhradou schodku státních drah v celkové výši 492,624.600 Kč z vlastních prostředků železnic, takže státní pokladnou je hraditi schodek jen ve výši 239 mil. 9.900 Kč.

Také příjmy veřejnohospodářské vykazují v rozpočtu 1933 pokles proti r. 1932. Jejich výše činila r. 1932 7.806 mil. 616.800 Kč, r. 1933 7.181,734.750 Kč, tudíž podle rozpočtu 1933 méně o 624,882.050 Kč.

Snížení to však můžeme posuzovati jen v souvislosti s příjmy, které se přikazují podle článku IV. finančního zákona pro r. 1933 na úhradu výdajů, jež byly dosud vedeny mimo rozpočet a jež jsou však nyní nově vykázány ve skupině III. státního rozpočtu: Podíly na státních daních, dávkách a poplatcích odst. D této skupiny. Tyto výdaje označené ve skupině III. odst. D jako Mimořádná přechodná opatření činí: 1) Schodky Košicko-bohumínské železnice, jakož i potřeba na službu prioritní a akciovou do výše 83 mil. Kč a zálohy na schodky místních drah až do výše 42 mil. Kč, celkem 125 mil. Kč, 2) Mimořádný náklad na péči o nezaměstnané až d-o výše 700 mil. Kč, tedy mimořádná přechodná opatření celkem 825 mil. Kč.

Kromě toho se podle téhož článku finančního zákona pro r. 1933 ve skupině III. odst. A, Podíl samosprávných svazků a fondů na státních daních, dávkách a poplatcích u pol. 3/II. "Učitelské platy", zvyšuje dosavadní příděl 800 mil. Kč - čl. V., odst. 2 finančního zákona na r. 1932 - o 125 mil. Kč na 925 mil. Kč, čímž se platy tyto plně uhrazují.

K úhradě těchto mimorozpočtových přechodných vydání jsou určeny vesměs příjmy povahy přechodné. Je to především vyšší příjem daně z obratu a daně přepychové z výnosu přirážky k těmto daním, a nových zdrojů, jež zvyšují příjmy na této dani důsledkem nové úpravy paušálu daně obratové z lihu a benzinu, piva a masa, dále zvýšený příjem na dani obratové a přepychové vzhledem k zákonu o zrušení dosavadního osvobození obratu do 150.000 Kč u jednotlivých poplatníků od zvýšené přirážky.

U daně důchodové je to vyšší příjem z výnosu přechodné přirážky k této dani.

Konečně sem náleží příjem z mírné a přechodné nouzové dávky, jež má podle zákona, který bude Nár. shromáždění předložen k schválení, býti uložena právnickým osobám obchodním, průmyslovým a peněžním.

Proti poklesu veřejnohospodářských příjmů v rozpočtu na rok 1933 u srovnání s rozpočtem na r. 1932 vykázaném výše částkou 624,882.050 Kč stojí zvýšení na mimořádných veřejnohospodářských příjmech, které se, jak výše jsem uvedl, podle čl. IV. fin. zák. ve výši 950,000.000 Kč překazují k úhradě tam uvedených mimořádných přechodných výdajů.

Se zřetelem na to se tudíž veřejnohospodářské příjmy per saldo preliminují vlastně o 325,000.000 Kč výše. V tomto zvýšení jsou však zahrnuty veškeré vyšší příjmy, které k docílení rovnováhy státního hospodářství bylo letos nutno opatřiti a jichž výnos nemohl se ještě projeviti v rozpočtu na r. 1932. Tyto příjmy jsou zvláště: zvýšený výnos z daně obratové, důchodové a daně ze zapalovadel.

Při uvedeném vyšším výnosu veřejnohospodářských příjmů dlužno dále ještě vzíti v počet zvýšené příjmy, které resultovati budou z nových příjmových zdrojů nebo ze zvýšení dosavadních příjmových zdrojů, jež přes provedené snížení státních výdajů státní správy i státních podniků budou nutny k docílení rozpočtové rovnováhy a k úplné úhradě dosavadních mimorozpočtových vydání.

Jsou to tyto nové nebo zvýšené příjmy: výnos daně z dopravy osob a nákladu motorovými vozidly, vyšší výnos ze zvýšené daně lihobenzinové směsi, výnos z výrobní dávky rafinerií minerálních olejů, zvýšení cel u některých celních položek, vyšší výnos poplatků - příslušný zákon bude právě v nejbližší době předložen senátu - výnos z nově zaváděné vojenské taxy atd.

Tyto příjmy jsou zařazeny u příslušných položek státního rozpočtu a výnos jejich -se odhaduje na 704,800.000 Kč.

Na druhé straně musila býti opět celá řada položek veřejnohospodářských příjmů proti rozpočtu na r. 1932 snížena vzhledem ke skutečným nepříznivějším výsledkům v tomto roce důsledkem nynějších poměrů.

Tak u cel, ačkoli je zde počítáno se zvýšením některých celních položek, snižuje se preliminář výnosu cel proti r. 1932 o 220 mil. Kč. Dále se snižuje preliminář příjmů u všeobecné a i zvláštní daně výdělkové, u daně z cukru, z lihu, přes to, že dřívější příjem z účasti státu na prodeji zdaněného lihu, která byla posud u všeob. pokl. správy preliminována částkou 207,500.000 Kč, se nyní jako součást daně zahrnuje d-o výnosu této daně z piva, z dopravních daní železničních atd.

Příjem ve výši 704,800.000 Kč, kterým odhaduje se výnos nových příjmových zdrojů, nelze však považovati za zatížení národního hospodářství novými břemeny. Nejméně 150 mil. těchto zvýšených příjmů připadá na novou úpravu vybírání dosavadních daní a dávek nebo zostřené jejich vymáhání - zvýšený příjem na poplatcích, vyšší příjem na důchodové dani, jakož částečně i na zvýšení dosavadních příjmů vzhledem k příznivějším výsledkům v tomto roce -.

Pokud pak ve výpočtu výše uvedeném přicházejí příjmy, které znamenají skutečně zvýšení daňového zatížení, jde o daně a dávky, které nemohou se vážně dotýkati ani zájmů výrobních, ani spotřebních. Pokud však toto zatížení přece nastává, jde - jako u daní z osobní a nákladní dopravy motorickými vozidly o vyrovnání diskrepance, která byla mezi daňovým zatížením dopravy železniční a motorové dopravy po silnicích.

Zrušení hranice obratu 150.000 Kč osvobozeného posud od 3% daně obratové, jakož i zamýšlená nouzová dávka právnických osob obchodních, průmyslových a peněžních má za účel provésti vyrovnání v obětech, jež důsledkem těžké hospodářské krise musily býti rovnoměrně rozloženy na důchody a výnosy hospodářské činnosti všech vrstev obyvatelstva.

Schválení rozpočtu, jehož uvedení do rovnováhy vyžádalo tak ohromného úsilí vládních i parlamentních činitelů, nebude však pouze ukončením tohoto období zápasu o rovnováhu státního hospodářství, nýbrž musí býti současně i počátkem vážného a odpovědného úkolu, aby tento program státního hospodářství byl v budoucnosti také splněn. Je-li dosažení předpokládaných příjmů jen částečně v možnostech státní správy, které mohou býti uskutečněny především v řádné organisaci plného uplatnění příslušných příjmových zdrojů státu ať veřejnohospodářských, ať soukromohospodářských, kdežto na druhé straně závisí jejich výše z velké části na dalším vývoji hospodářských poměrů, je výdajová stránka rozpočtu vesměs v dosahu záměrného působení vlády i všech orgánů státní správy.

Výše výdajů státního rozpočtu je maximální hranicí státních výdajů. Je-li v normálních dobách povinností každého pečlivého hospodáře, aby výdaje byly v hospodářství činěny jen s největší úsporností, stává se tak v těžkých dobách absolutní nutností a v hospodářství státu tím naléhavější, musí-li činitelé odpovědní za hospodářství státu míti na zřeteli, že od rovnováhy státního hospodářství jest odvislý osud všech občanů státu, který se jen tehdy v této těžké době může příznivě utvářeti, bude-li se celé národní hospodářství moci opírati současně o spořádané veřejné hospodářství i o pevnou měnu.

Bude povinností všech hospodařících orgánů státu, aby úvěry povolené pro jednotlivé složky státního hospodářství nejen nebyly vyčerpány, ale za všech okolností pokud možno sníženy. Musí tak postupovati u vědomí, že rozpočtová rovnováha mohla býti dosažena jen za cenu obětí, které musili na svých platech přinésti nejen vlastní zaměstnanci státu, ale i ostatní jeho občané v břemenech, která jim v době hospodářské tísně musila býti uložena.

Finanční zákon také již příslušnými normami stanoví pravidla pro hospodaření co nejúspornější. Připravujeme již provedení článku XXIII. finančního zákona o řádné, přesnější evidenci výdajů pro jednotlivá období roku.

Nejistota vývoje hospodářských poměrů v příštím roce bude naléhati, aby státní výdaje byly ještě dále snižovány. Bude nutno v roce 1933 zejména přikročiti energicky k přebudování státního aparátu tam, kde jeho rozsah překročil meze hospodářské oprávněnosti nebo účelnosti.

Komise pro zhospodárnění správy podejme se úkolů, aby zařízení, sloužící státnímu hospodářství, a pracovní metody orgánů, jimž správa těchto zařízení je svěřena, byly systematicky uspořádány tak, aby sloužily svému úkolu co nejlépe i za cenu co největší úspornosti.

Udržení státního hospodářství v rovnováze v příštím hospodářském období je zájmem celého hospodářství, neboť jen za této záruky bude moci býti pokračováno v hospodářských opatřeních, jichž cílem musí býti především zmírnění krise a postupné její řešení, pokud řešení to není odvislo od úpravy mezinárodních hospodářských poměrů.

Rovnováha státního hospodářství umožňuje, aby peněžní trh mohl nabýti poznenáhlu normálních forem. Jeho otřesení v minulém roce destrukcí úvěrovou a s tím souvisící nedůvěrou mohlo býti velmi těžko sanováno za rostoucího tlaku úvěrových potřeb státního hospodářství důsledkem vzrůstajících schodků pokladních. Peněžní trh musí se poznenáhlu vrátiti k svému poslání, jako reservoir peněžní a úvěrové potřeby soukromého podnikání, jehož regulátorem musí býti cedulový ústav reagující citlivě na pohyby na něm se odehrávající. Funkce peněžního trhu nebyla posud normální. Pořádek ve státních financích je další etapou jeho regenerace.

Hospodářství našeho státu jako státu exportního se složitou soustavou obchodní, průmyslové a peněžní organisace setkává se, jak jsem již uvedl, s nesmírnými obtížemi.

Rozsah dovozu a vývozu se oboustranně snížil. Vyšší pokles na straně vývozu přeměnil dosavad silně aktivní obchodní bilanci v pasivní, což opět znamená snížení kapitálové potence domácího trhu. Ačkoliv naše peněžnictví bylo stejně jako v jiných státech těžce postiženo zmíněnou retrakcí úvěrovou na jedné straně a ztrátami domácího průmyslu a poklesem jeho platební schopnosti jako dlužníka na druhé straně, nevyžadovalo ani v jednom případě moratorního opatření a plnilo i v nejhorší době plně své závazky. Dostalo-li se mu pomoci zásahem státu, jehož forma a rozsah je celé veřejnosti zřejmý z ustanovení tzv. zákona bankovního, byla tato pomoc jistě minimem zásahu státu v porovnání s řadou států jiných a minimem zatížení státního hospodářství v srovnání s dosahem krise zasáhnuvší peněžnictví, jak číslicemi bylo naznačeno.

Zprávy o ztrátách v bankách, jež jsou rozšiřovány, jsou tendenčně přehnány a také výpomoc bankám poskytnutá zásahem loňského roku jest vyjádřena rozpočtovým výdajem 20 mil. Kč, zařazenými do rozpočtu na r. 1933. V tom je zahrnuta i pomoc, které se dostalo Anglo-Československé a Pražské úvěrní bance.

Rovnováha státních financí je další etapou v konsolidaci peněžního trhu. Byť za sníženého rozsahu celé hospodářské soustavy, který je na druhé straně zase kompensován poklesem úvěrové potřeby soukromého hospodářství, zjednává se tím další předpoklad pro odčinění poruchových znaků, jež vtiskl mu krisový stav v minulém roce. Jejich výrazem jest úroková míra.

Pan ministerský předseda již ve svém prohlášení dne 3. listopadu vyslovil očekávání, že přirozeným následkem pořádku ve státních financích bude zvýšený ruch na peněžním trhu, jeho větší plynulost a velmi podstatné zlevnění úvěru jak pro podnikání veřejné, tak zemědělské, průmyslové a živnostenské. Snížení úrokové míry, které před časem předcházelo, neprojevilo své účinky v žádoucí míře hlavně tím, že se neprojevilo plně ve svých důsledcích pro hospodářský život, především směrodatných, tj. v úrokových sazbách úvěrových. Nejvhodnějším prostředkem k posílení produktivity, zlepšení vnitřního trhu a k umožnění mezinárodní soutěživosti naší výroby je zlevnění a usnadnění úvěru. Zadlužení roste v krisi nejen absolutně, nýbrž stává se i relativně více tíživým při snížené rentabilitě jak zemědělského, tak průmyslového podnikání, a to tím více, jestliže rostou úrokové sazby z kontrahovaných úvěrů. Ztrátu zahraničních vkladů a úvěrů, zamrznutí našich pohledávek v cizině a sníženou tvorbu domácího kapitálu pocítilo naše národní hospodářství v obmezení a zdražení úvěrů, jichž v době krise je tím více potřebí. Tento stav byl z části zhoršen bezdůvodnou thesaurací peněz. Neúměrné zdražení a těžká dosažitelnost úvěru znamená pro výrobu podstatnou překážku na cestě k rozvinutí nového podnikání, jež jedině může přinésti aspoň částečný obrat v dnešní krisi. Je proto otázka úvěru předním předmětem péče vlády, jež hodlá v prvé řadě provésti opatření směřující k nápravě dnešního stavu.

Zmenšení kupní síly zemědělcovy důsledkem hluboce sníženého výnosu zemědělské výroby, téměř již všeobecně provedené snížení platů a mezd, ne vždy úměrné poklesu indexu životních nákladů příslušného mzdového i platového odvětví soukromých i veřejných zaměstnanců, předpokládá důsledný zásah do cenových poměrů, jak na to již pan min. předseda ve svém prohlášení poukazoval. Pokles cen byl dosud velice nejednotný. Zemědělcova ztrátová cena byla zkonsumována namnoze v ziscích zprostředkovatelských, aniž by význačněji přišla k dobru konsumentu žijícímu již z důchodu přizpůsobeného snížené hospodářské úrovni. Také maloobchodní ceny průmyslových výrobků neprodělaly ještě důsledně s hlubokým poklesem výrobních cen vývoj k úměrně nižší úrovni. Tomu jsou u četných výrobních odvětví na překážku dohody o prodejních cenách na výši, které nejsou srovnatelny s nižšími výrobními náklady. Tento stav je pak již nejen problémem konsumentským, nýbrž i výrobním, pokud příslušné suroviny i průmyslové výrobky stávají se zase součástí výrobního procesu další výroby - uhlí, cement, papír, železo, měď atd. -.

Hospodářský vývoj, pokud se v nynější době jeví jako nutné přizpůsobení změněnému hospodářskému hodnocení, musí i zde jíti do důsledků, má-li se celé hospodářství souběžně s finalisováním tohoto procesu dostati do rovnováhy, aby bylo počátkem nového vzestupu.

Absolvování tohoto vývoje domácího hospodářství je také nezbytnou součástí všeho úsilí o obnovení nebo o rozšíření mezinárodních styků obchodních, což jest již pro nás jako exportní stát předpokladem pro rekonstrukci celého hospodářství. Obrana proti restrikčním opatřením vývozu dovozních států byla nám jako exportnímu státu vnucena. Zavedli jsme devisové řízení teprve tehdy, když se cizí státy uzavíraly našemu vývozu, když podvázaly platební styk tou měrou, jako dosud nikdy, a zvyšovaly celní přehrady. My jsme neučinili žádného celního opatření, jedině poslední opatření, které bylo ovládáno zřetely fiskálními - zvýšení cel na kávu, čaj atd. Jako stát exportní nemáme zájmu na dalším vybudování devisového omezování, ale skutečnost, že více než 30 našich odběratelských států chrání se proti našemu vývozu, nutí nás k tomu, abychom tato opatření nezrušili předčasně. Nelze tudíž těmto opatřením vytýkati neoprávněnost; nebylo by spravedlivé, kdybychom neuznali také příznivých výsledků, jichž tato opatření docílila. Největším uznáním je neotřesená posice naší čsl. koruny na světovém trhu a její nezmenšená kupní síla doma.

Jako exportní stát produkující výrobky v celém světě, jsme odhodláni se přičiniti se své strany o znovuvybudování styků mezi ostatními státy.

Jako příprava k této nutné cestě, již státy hospodářsky na sebe odkázané při zlepšování hospodářské situace budou musiti nastoupiti, budeme reorganisovati náš devisový a povolovací režim spolu s řízením kompensačním tak, aby, poskytuje nám dostatečnou ochranu pro naše měnové a obchodní zájmy, nebyl na překážku stejným zájmům druhých států více, než je ke splnění těchto zájmů potřebí. - Také jsme již učinili opatření, aby řada předmětů byla z devisového omezení vyňata.

Naznačený postup musí býti ovládán úsilím, aby statisíce občanů vyřazených důsledkem výrobní krise z pracovního procesu mohlo se vrátiti k svému bývalému zaměstnání. Rozpočet ve svých mimořádných přechodných opatřeních pamatuje svých trpících spoluobčanů, aby se jim dostalo aspoň částečně podpory v době pro ně nejtíživější. Tím však povinnost státu nemůže býti konsumována. Stát musí míti zájem na tom, aby se těmto spoluobčanům dostalo možnosti práce, jejíž mzda jest jedině zdůvodněným hospodářským a mravním předpokladem jejich obživy.

Stát bude se moci v příštím roce postarati aspoň částečně o zmírnění nezaměstnanosti investičními pracemi. U státních podniků počítá se s investicemi ve výši 514 mil. Kč. V rozpočtu na r. 1932 je u státních podniků z tohoto titulu sice zařaděno 1032 mil., z toho však je určeno 250 mil. na zaplacení nemovitého majetku, převzatého podnikem Státních lesů a statků. Kromě toho jsou investiční práce zajištěny v rozpočtech státního fondu silničního, pro vodohospodářské meliorace a státního vodohospodářského fondu. Uvádím jen, že u silničního fondu se počítá s nákladem na zlepšení státních silnic ve výši 384 mil. Kč a u nestátních silnic ve výši 120 mil. Kč. Vláda učiní také opatření, aby se umožnila také účelná investiční činnost samosprávných svazků.

Většina státních investic musí býti ovšem opatřena úvěrem a stát bude moci tyto práce podniknouti, podaří-li se mu opatřiti si potřebný úvěr na peněžním trhu. Opatření úvěru je samozřejmě vždy podmíněno důvěrou ve stát a jeho dosažení je také jejím projevem. - Podařilo se nám právě nyní s plným zdarem prolongovati pokladniční poukázky, splatné 1. února tohoto roku a byly také upsány ve značné míře i poukázky nové.

Rozřešení úrokového problému - kterému, jak známo, s podstatným uvolněním peněžního trhu počátkem r. 1932 následovalo snížení diskontních sazeb Národní banky československé - je právě nyní největší snahou vlády; rozřešení úrokového problému a pohotovost peněžního trhu jsou dalšími předpoklady na této cestě, totiž na opatření příslušných úvěrů na investiční práce.

První rozhodný krok byl učiněn předložením rozpočtu na příští rok, který přináší, jak jsem již doložil, zřejmý výsledek pevného odhodlání uvésti státní hospodářství v soulad s pokleslým stavem celého národního hospodářství. Cílem této cesty musí býti, abychom společným úsilím, vědomi svých občanských povinností ke svým spoluobčanům i ke státu a tím pak i k sobě, dopracovali se lepší budoucnosti. (Potlesk.)