Dosud, bohužel, nemohl se dlužník bránit ani proti podcenění svého majetku a výrobků jemu zabavených v exekuční dražbě, ani proti lacinému prodeji těchto. Jistě by rád zaplatil, kdyby peníze měl. Prodává však má dluh, a i když má hypotéku, nemůže dostat výpůjčku, protože peněžní ústavy potřebují peníze pro někoho jiného a střednímu stavu žádnou půjčku nepovolí.

Na venkově obyčejně bývá řemeslník odkazován na placení po žních. Zatím však ceny obilí jsou takové, i přesto, že máme obilní syndikát, že nestačí stržené peníze na nejnutnější platy, čeká se proto až na dobu, kdy se vyplácí za řepu, a tu vidíme letos, že po přijmutí těchto peněz dostane se živnostnictvu a obchodnictvu nejméně, protože také střední vrstvy zemědělské jsou pro placení daní pronásledovány. Náš živnostník nedostane od svých dlužníků a nesmí tyto exekvovat a žalovat, protože by takovým jednáním své zákazníky ztratil. Jemu však pro nemožné placení daní zabaví a prodá se všechno. Vyzýváme proto vládu, aby vzhledem k těmto smutným poměrům v dnešní krisi ustala od pronásledování vrstev živnostenských a obchodnických, které dosud platily a podle možnosti platí a doufám, že tento zákon nebude uplatňován k úplnému zničení středních vrstev. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Další slovo má pan sen. Fidlík.

Sen. Fídlík: Vážený senát! K vládnemu návrhu o zmene a doplnení niektorých predpisov, ktoré sa majú stať zlepšujúcimi predaňujúcích a pre tých, ktorí majú byť postihovaní exekúciami, rieknem niekoľko slov. Tieto exekúcie sú dvojaké, niektoré sa prevádzajú pre dane priame a niektoré pre dane nepriame. To sa má vzťahovať na ľudí, ktorí nestačia za dnešných okolností za tejto krízy finančnej platiť riadne svoje dane. Ale keď nezaplatia, majú byť na nich posielaní exekútori. Ale v akom merítku sa začínajú dnes exekúcie prevádzať nielen v Čechách a na Morave, ale nad mieru i na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi? Tento zákon má byť zmenený a kto k tomu dal pokyn, aby sa spravila náprava? K tomu iste dalo pokyn Horehronie, ktoré sa postavilo proti nesnesitelným exekúciám, to dalo signál, aby sa nesnesitelnými exekúciami dane nevymáhaly.

Prez všetky žiadostí, ktoré už dávaly okresným úradom, aby okresné úrady zabránily na berných správach, aby sa exekúcie oddialily, a dane čiastočne odpísaly, na to sa ohľad nebral. Vidíme, že sa zákon vzťahuje na movité a nemovité majetky. Exekúcie tam vypisované sú dvojeho druhu. Jedny na dane, ktoré sú občania dlžní štátu, druhé súkromníkom, čili bankovným pirátom. Na tieto štátne dane sme podali už koľkokrát, i v parlamente, i v senáte návrhy, aby boly odpísané tým, ktorí platiť nemôžu a aby platenie súkromníkom bolo čiastočne oddialené, príp. na rok, alebo i dlhšie.

Vážený senát! Už loni som podal v 128. schôdzi dňa 17. decembra v senáte návrh, ktorý sa týkal žiadostí daňujúcich občanov okresnému úradu, aby im boly dane odpúšťané, poneváč nemohli platiť. Jednalo sa o dve obce na Rožnovsku: Polomku a Horku. Boli to malí roľníci a chalupníci. Sám som doniesol vlastnoručne podpísanú žiadosť na okresný úrad, ale tam ju odvrhli, a nechcely vyzvať berný úrad, aby sa previedla náprava. Keby nebolo Polomky, dodnes sa nejedná o tomto zákone, aby sa pomery aspoň čiastočne zlepšily. Práve preto, keď som hovoril o 63 exekúciách zo svojich obcí, musím dodať, že to znamená 8 exekúcií denne behom celého roku. Dnes sa na malých roľníkoch, chalupníkoch a obchodníkoch vymáhajú dane, i keď kričia, že nemôžu platiť, lebo dnes sa neprihliada k bilancii malého roľníka, živnostníka a obchodníka, koľko má príjmov a koľko má obratu, lež vyrabujú sa mu dane z brucha a keď nemôže platiť, posielajú sa naň exekútori. Preto dnes maloroľníci vidia, že na jednej strane je 7 miliárd odpúšťané daní, ktoré sa už nikdy nedostanú, na druhé] strane, keď má štátny rozpočet také diery, to chcú shrabať exekutívnou cestou na malairoľníkovi, chalupníkovi a obchodníkovi. A ďalej, nielen na tých chalupníkov a obchodníkov, museli prikročiť i na štátnych zamestnancov, aby i týchto zodreli. Z tamtých lavíc, ktoré sú dnes prázdne, sa kričalo, že štát, zamestnancom sa nesmie ani halier strhnúť, ale keď sa o tom jedná., sú páni zo senátu vonku. Tu vidíte zástupcov delníckej triedy. Vážení pánovia, preto keď sa to vyskytlo v tej Polomke, bol som tam prítomný po tom krveprelievaní, videl som to na vlastné oči, prečo to tam bolo spravené.

Áno, vládne noviny toho použily k tomu, že sa tam stala vzbura, preto, že komunisti pripravovali roľnícky ľud k vzbure. Nevie, čí máme také dvierka pootvorené do tých exekučných úradov, abysme sa dozvedeli, že sa tam alebo inde toho či oného dňa bude prevádzať exekúcia. Áno, my sme pred tým organisovali a povedali malým chalupkárom a domkárom, aby robili sťažnosti na berné úrady, aby si nechali podpísať hárky, aby žiadali o odpustenie dlžných daní. To sa nestalo. Exekútor príde do Polomky a spraví tam vzburu, poneváč dal vybubnovať, aby občania prišli, že sa bude prevádzať exekučná dražba. Tí chudiací maloroľníci a domkári síšli sa, keď ich vyzýval bubon, aby spravili odpor proti exekútorovi, ktorý prišiel exekvovať majetok v hodnote 28.000 Kč a bol dlžen ten človek 1.400 Kč event. 600 Kč s útratami právnickými.

Neni to potom vzbura, keď sa hneď občania chránia navzájom, aby taká dražba nebola spravená, ako v Polomke, kde 28 tisícový majetok bol predaný za 600 Kč. To je vzbura. Všetci občania sa síšli nielen z Polomky, neskoršie napomohli i z Bacúchu. Samy ženy vyhodily exekútora von a malý účasť na tej revolúcii, nikdy nie muži. Ale za to na druhý deň prídu im sobíerať nočnou dobou mužov a ich zatýkať. Vtedy sa postavili í zo susednej obce Bacúchu, aby sa v budúcnosti bránili. Ale čo sa stalo? Bol som prítomný a chcel som zistiť, prečo sa to stalo. Ale nemal som toľko možnosti v obci ako imunitná osoba.

Četnický podplukovník nechcel dovoliť, abych sa pohyboval verejne medzi občanmi a abych zistil, prečo sa to stalo.

Vládni panovia brali to za to, že vraj útok, vzburu spravil tam alkohol a že útok, vzbura preto sa stala, že je tam národ degenerovaný.

Pánovia s tohoto miesta protestujem, aby sa národ slovenský zneuctieval, že je degenerovaný. Tam je národ čistý, schopný, pracovitý ale za to nemôže, že práce nemá, keď nikde jej niet.

Práve preto, že vieme, že sa chystá k náprave, máme tu k vládnemu návrhu návrh doplňujúci, ktorý sme viackráť podávali. A jestli sa neuskutoční, zase bude mat slávna naša vláda a senát účasť na tom, keď sa neuskutoční. Náš klub podáva pozmeňovací návrh a síce: § 6 buď doplnený týmto ustanovením: >Všetky exekúcie proti osobám, ichž ročný dôchod neprevyšuje 12.000 Kč, vedené pre dlžné dane, obecné prirážky, dávky a verejnoprávne poplatky, sa zastavujú a nemôžu byť obnovené.<

To je jeden návrh. Jestli sa ten návrh neuskutoční, podávame pozmeňovací návrh tohoto znenia.:

>Všetky exekúcie, vedené proti osobám, ichž ročný dôchod neprevyšuje 12.000 Kč, veriteľovi, jehož ročný dôchod presahuje 30.000 Kč, sa odkladajú na 3 roky.<

To sú naše požiadavky, ktoré sme kládli a jestli sa senát bude stavať proti ním, istotne nájdeme prostriedky a pôjdeme medzi roľníkov a budeme im hovoriť to, čo dnešná vláda robí a budeme hovoriť o tom, aby sa exekvovalo tam, kde sú dlžné miliardy a aby sa odpustily dane tým, ktorých dlhy sú nepatrné, t. j. maloživnostníkom a maloroľníkom. (Potlesk senátorů strany komunistické.)

Předseda: Jednání je skončeno.

Byly mně podány dostatečně podporované pozměňovací návrhy sen. Fidlíka, Mikulíčka a druhů.

Žádám pana tajemníka senátu, aby je přečetl.

Tajemník senátu dr Šafařovíč (čte):

Pozměňovací návrhy sen. Fidlíka, Mikulíčka a druhů;

1. Navrhujeme toto znění zákona:

§ 1.

Všechny exekuce, vedené proti osobám, jichž roční důchod nepřevyšuje 12.000 Kč, věřiteli, jichž roční důchod přesahuje 30.000 Kč, se odkládají na tři roky.

§ 2.

Další žádosti za povolení exekucí v §u 1 uvedených nemohou býti po dobu uvedenou v §u 1 povoleny.

§ 3.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a současně pozbývají platnosti všechna jemu odporující ustanovení.

Provede je ministr spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými ministry.

2. Eventuální pozměňovací návrh:

Kdyby náš pozměňovací návrh byl zamítnut, navrhujeme toto znění zákona:

§ 1.

Soud může dlužníkovi, jehož roční důchod nepřevyšuje 12.000 Kč a který se dostal do hospodářské tísně bez své viny a toliko následkem všeobecných hospodářských poměrů, povoliti odklad exekuce, jejž věřitel sám povoliti nechce.

§ 2.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a současně pozbývají platností všechna zákonná ustanovení jemu odporující.

Provésti jej ukládá se ministru spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými ministry.

3. § 6 budiž doplněn tímto ustanovením:

>Všechny exekuce proti osobám, jichž roční důchod nepřevyšuje 12.000 Kč, vedené pro dlužné daně, obecní přirážky, dávky a veřejnoprávní poplatky, se zastavují a nemohou býti obnoveny.<

Předseda: Přeje si pan zpravodaj doslov?

Zpravodaj sen. dr. Veselý: Vzdávám se doslovu.

Předseda: Jednání je skončeno. Budeme hlasovati.

O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati takto:

O návrhu sen. Fidlíka, Mikulíčka a druhů, obsahujícím nové znění celé osnovy zákona,

bude-li tento návrh zamítnut, pak o eventuelním návrhu sen. Fidlíka, Mikulíčka a druhů, obsahujícím rovněž nové znění celé osnovy zákona,

bude-li tento návrh zamítnut, pak o §§ l až 6 projednávané osnovy zákona podle zprávy výborové,

pak o návrhu sen. Fidlíka, Mikulíčka a druhů na doplnění §u 6 projednávané osnovy zákona,

pak o §§ 7 až 9 projednávané osnovy zákona, o nadpisu a úvodní formuli podle zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)

Není tomu tak. Budeme se tedy tímto způsobem řídit.

Provedeme hlasování ve čtení prvém.

Kdo souhlasí s návrhem sen. Fidlíka, Mikulíčka a druhů, obsahující nové znění celé osnovy zákona, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí s eventuelním návrhem sen. Fidlíka, Mikulíčka a druhů, obsahujícím rovněž nové znění celé osnovy zákona, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí s tím, aby §§ 1 až 6 projednávané osnovy zákona zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímají se.

Kdo souhlasí, aby právě přijatý § 6 doplněn byl podle návrhu sen. Fídlíka, Mikulíčka a druhů, nechť zvedne ruku.

To je menšina. Naznačený návrh se zamítá. (Výkřiky komunistických senátorů.)

Kdo souhlasí, aby §§ 7 až 9 projednávané osnovy zákona, jeho nadpis a úvodní formule zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímají se.

Tím byla přijata osnova zákona, nadpis a úvodní formule ve čtení prvém, podle zprávy výborové tisk 961, souhlasně s usnesením posl. sněmovny tisk 958.

Důvody státně-finanční vyžadují, aby tato předloha byla projednána s největším urychlením.

Kdo souhlasí s mým návrhem, aby této osnově byla přiznána pilnost, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Můj návrh se přijímá.

Budeme tudíž hlasovati ihned ve čtení druhém.

Táži se pana zpravodaje sen. dr Veselého, zda navrhuje nějakou textovou změnu?

Zpravodaj sen. dr Veselý: V §u 5, odst. a), řádce 4, ve slově >úžerných< má býti >úverných<, tedy místo >ž< má býti >v<.

Předseda: Kdo souhlasí, aby osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí, právě schválená ve čtení prvém, byla schválena také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena také ve čtení druhém, a to podle zprávy výborové tisk 961, souhlasně s usnesením posl. sněmovny tisk 958 i s opravou panem zpravodajem navrženou.

Provedeme ještě hlasování o resoluci otištěné ve zprávě výborové, tisk 961.

Kdo s touto resolucí, otištěnou ve zprávě výborové, souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená resoluce se přijímá.

Provedeme nyní:

Zpravodajem je pan sen. J. J. Krejčí.

Táži se pana zpravodaje, má-li nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. J. J. Krejčí: Textové změny nejsou.

Předseda: Pan zpravodaj textových změn nemá, budeme tedy hlasovati.

Kdo souhlasí, aby naznačená osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijaty byly ve čtení druhém tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímají se v naznačeném znění také ve čtení druhém, a to podle zprávy výborové tisk 956, souhlasně s usnesením posl, sněmovny tisk 951). (Výkřik sen. Mikulíčka.)

Budeme hlasovati o resolucích, a to pp. sen. Šelmece a druhů a sen. Fidlíka a druhů.

Prosím o přečtení.

Tajemník senátu dr Šafařovíč (čte):

Návrh rezolúcie sen. Šelmeca, Danka, dr inž. Bottu a druhů:

Vláde sa ukládá, aby v dobe čo najkratšej predložila Národnému shromaždeniu návrh zákona, ktorým by bolo zavedené clo na meď, ktorá sa dováža zo zahraničia na územie republiky Československej.

Předseda: Kdo s touto resolucí pana sen. Šelmece a druhů souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce tato je přijata.

Provedeme hlasování o první resoluci pana sen. Fidlíka a druhů, prosím o přečtení.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte): Resoluční návrh sen. Fidlíka a druhů:

Podepsaní navrhují:

Vládě se ukládá, aby do týdne předložila senátu Národního shromáždění vládní návrh, kterým by bylo zakázáno propouštěti horníky do konce roku 1935.

Předseda: Kdo souhlasí s touto první resoluci pana sen. Fidlíka a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Resoluce se zamítá.

Budeme hlasovati o druhé resoluci pana sen. Fidlíka a druhů, prosím o přečtení.

Tajemník senátu dr Šafařovíč (čte):

Resoluční návrh sen. Fidlíka a druhů:

Podepsaní navrhují:

Vláda se vybízí, aby předložila návrh, by těm obcím, v jejichž katastru nalézají se důlní závody, bylo povoleno vybírání účelové dávky z každého jednoho q vytěženého nerostu ve výši 5 haléřů za jeden q ve prospěch nezaměstnaných a omezené pracujících horníků, dělníků a drobných zaměstnanců. Dávku musí platit podnikatel ze svého zisku a nesmí jí započítat do ceny vytěženého nerostu, ani převalit na zaměstnance podniku.

Předseda: Kdo souhlasí s touto druhou resoluci pana sen. Fidlíka a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Resoluce tato se zamítá.

Projednáme nyní:

5. Zprávu výborů zahraničního a národohospodářského o vládním návrhu (tisk 869), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení druhý dodatkový protokol k Obchodní smlouvě mezí republikou Československou a Švýcarskem ze dne 16. února 1927, sjednaný dne 27. června 1932 a uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 8. července 1932. Tisk 924.

Zpravodajem za výbor zahraniční je pan sen. dr Klouda, za výbor národohospodářský pan sen. inž. Marušák.

Dávám slovo prvému panu zpravodaji, jímž je sen. dr Klouda.

Zpravodaj sen. dr Klouda: Slavný senáte! V důsledcích trvalé,a stále se stupňující mezinárodní hospodářské krise stejně jako jiné státy také Švýcarsko, se kterým máme obchodní smlouvu ze dne 16. února 1927 založenou na zásadě nejvyšších výhod, rozhodlo se omezovati dovoz, aby snížilo svůj schodek obchodní bilance. Toto omezení švýcarského dovozu postihlo přirozeně i vývoz zboží ze státu našeho do Švýcarska vyváženého, a neměl-li.stát náš ztratiti ve Švýcarsku dobrého 'odběratele svých výrobků, bylo nutno přistoupiti na změnu obchodní smlouvy naší se Švýcarskem - s jejímž případným vypověděním jinak nutno bylo počítati - a povoliti dodatkovou úmluvou Švýcarsku určité koncese oproti původním ujednáním. Sjednané změny provedeny byly II. dodatkovým protokolem k Obchodní smlouvě sjednané dne 16. února 1927 mezi republikou Československou a Švýcarskou, který podepsán byl v Bernu dne 27, června 1932 a uveden byl ve státě našem vládní vyhláškou ze dne 8. července 1932 v prozatímní platnost. Dodatkový protokol rozdělen je na tři části:

První z nich (odst. A) upravuje zacházení se švýcarským zbožím v ohledu celním při jeho vstupu na celní území československé a svoluje v něm Švýcarsko k vyvázání našich celních sazeb u tennisových raket, pak u motorů spalovacích a výbušných, naproti čemuž stát náš poskytuje slevu v celních sazbách na exhaustory, na elektrické spouštěče pro motorová vozidla a letadla a na lakovaná, smaltovaná a chromovaná pouzdra k reflektorům pro motorová vozidla.

Druhý oddíl (B) upravuje zacházení s československým zbožím v ohledu celním při jeho vstupu na celní území švýcarské, podle něhož československá vláda se zřetelem na mimořádné dnešní hospodářské poměry a po dobu jejich trvání souhlasí s tím, aby spolková rada aplikaci smluvních sazeb nyní platných v položkách číslo 237, 307 c), 378, 482 b) a 1155 b) švýcarského celního sazebníku omezila na množství zboží původu československého, jež budou stanovena v obapolné dohodě obou vlád.

Třetí část (C) týká se změny výpovědní lhůty Obchodní smlouvy z roku 1927, která z původních tří měsíců zkracuje se na jeden měsíc, a to jak u smlouvy hlavní, tak i u dodatkových protokolů, které tvoří nerozlučnou součást hlavní Obchodní smlouvy.

Zahraniční výbor projednal vládní návrh dodatkového protokolu ve své schůzi dne 17. listopadu 1932, uznal vzhledem k mimořádným mezinárodním hospodářským poměrům nutnost opatření mezi republikou naší a republikou Švýcarskou sjednaných, a usnesl se navrhnouti slavnému senátu, aby schválil II. dodatkový protokol k Obchodní smlouvě mezi republikou Československou a Švýcarskem ve znění uvedeném v návrhu. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Referentem za výbor národohospodářský je pan sen. inž. Marušák. Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. inž. Marušák: Slavný senáte! Švýcarsko jest dobrým odběratelem československého zboží. Náš obchod se Švýcarskem vykazoval za minulá léta aktivum 100 až 200 milionů Kč, Ačkoli světová krise způsobila značné snížení našeho vývozu v letošním roce, přece za prvých 9 měsíců končí naše obchodní bilance se Švýcarskem aktivní položkou 64 milionů Kč.

Švýcarsko však vykazuje značné pasivum svého zahraničního obchodu, jež bývalo dříve vyváženo cizineckým ruchám, čemuž nyní ovšem, hlavně devisovými opatřeními, tak není. Snaží se proto zlepšiti svojí situaci změnou obchodních smluv s dovozními státy. Pokud se obchodního poměru Švýcarska k Československu týče, byla vzájemná obchodní smlouva ze dne 16. února 1927 částečně pozměněna již v r. 1931 tak zvaným prvním dodatkovým protokolem. Švýcarsku dostalo se tímto protokolem ústupků vyvázáním cel na obuv, zatím co Švýcarsko poskytlo Československu celních výhod pro gramofonové desky, výšivky a celuloidové výrobky.

K žádosti Švýcarska došlo letos dne 27. června k novému obchodnímu jednání s Československem, jehož výsledkem je >Druhý dodatkový protokol<, který prozatím vstoupil v účinnost dne 12. července 1932. Zásada této dohody je stanovení dovozního a celního kontingentu pro některé druhy zboží. Československu dostává se tu jisté výhody tím, že Švýcarsko vzdává se smluvních celních sazeb pro tennisové rakety a pro motory spalovací a výbušné.

Na místo smluvních celních sazeb nastupují pro tyto předměty celní sazby autonomní, které jsou značně vyšší. Tak u spalovacích motorů, pod č. 528c je tarif smluvní 260 Kč za 100 kg, autonomní 650 Kč, u č. 528d sml. 220 Kč, aut. 550 Kč, u č. 528e sml. 200 Kč, aut. 500 Kč, Toto dojednání má pro nás hlavně tu výhodu, že chrání naše výrobky proti konkurenci německé, neboť tyto změněné tarify nastupují v platnost také proti Německu.

Naproti tomu Československo projevilo souhlas, aby celní sazebník československy pro ventilátory byl rozšířen i na exhaustory. Kromě toho byl dojednán mírnější celní sazebník na spouštěče pro motorová vozidla a letadla a pro pouzdra k reflektorům, a to lakovaná, smaltovaná a chromovaná. Zde mohlo Československo povolit menší ústupky, ježto zboží tohoto druhu naše továrny samy objednávají z ciziny.

Pokud se týče dovozu československého zboží do Švýcarska, byl zaveden celní kontingent pro měkké řezivo pol. 237, pergamenový papír pol. 337c, ložní pokrývky pól. 378, podlahové koberce pol. 482b a tužky pol. 1155.

Pro množství zboží kontingentovaného platí zvláštní nižší tarif. Pro zboží nad kontingent nastupují tarify značně vyšší. Hranice kontingentu byla stanovena ve výší kontingentu posledních let.

Podle statistiky nebyl tento kontingent nikdy vyčerpán, takže náš vývoz tímto opatřením nemusí býti poškozen, zejména když vývoz automaticky klesá.

Kvanta kontingentů, jak byla dojednána, nejsou obsažena ve smlouvě, nýbrž ve vzájemné notě. Proti dřívějšímu stavu je ta výhoda, že je možno dovážet od nás do Švýcarska i nad kontingent, čemuž dříve tak nebylo Dřívější výpovědní lhůta obchodní smlouvy se dodatkovým protokolem snižuje ze 3 měsíců na 1 měsíc, což odpovídá duchu dnešní nejisté doby.

Národohospodářský výbor doporučuje slavnému senátu, aby schválil předložený II. dodatkový protokol.

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno, budeme tedy hlasovat.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením podle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení bylo přijato ve čtení prvém podle zprávy výborové, tisk 924.

Projednáme nyní:

6.) Zprávu imunitního výboru o žádostí sedrie v Báňské Bystřici ze dne 18. ledna 1928, č. j. Td 17 28/2, za souhlas k trestnímu stíhání sen Volko pro přečin pomluvy podle §§ l, 3,11, č. l, 2, §u 8, č. 3 zák. čl. XLI/1914 a přečin podle §u 18, č. 1, 3 zák. na ochranu republiky (č. 9806/29 předs.). Tisk 921.

Zpravodajem výboru je pan sen. dr Havelka, jemuž uděluji slovo. (Výkřiky sen Kindla.)

Zpravodaj sen. dr Havelka: Slavný senáte! Podľa oznámenia četníckej stanice v Malincí zo dňa 21. októbra 1927, č. j. 2036, bola dňa 2. októbra 1927 v Málinci usporiadaná verejná politická schôdza Hlinkovej slovenskej ľudovej strany, na ktorej rečnil posl. Pázmán a sen. Volko.

Podľa svedectva niekolkých osôb v Málinca upotrebil sen. Volko tieto výroky:

>Četníctvu a vojakom bolo preto volebné právo odobrané, že četníci chodili po dedinách, kde agitovali a prikazovali ľudu, že by Hlinkovú ľudovú stranu nevolili. Znám jednu dedinu, kam boly pred volbou do Národného shromaždenía poslané dve kompanie vojska, ktoré tam bolo k vôli terorizovaniu ľudu 6 týždňov. Vojaci chodili po okolitých dedinách a prikazovali ľudu, by ľudovú stranu nevolili a keď ju budú voliť, že mu brucho rozpárajú.

Češi prišli sem, ničili a lámali kríže a chceli nám brať vieru. Pokojný slovenský syn išiel do sveta a vrátil sa domov a chcel sa pomodliť, spatřil, že kríže sú polámané a rozbité.<

Podle trestních spisů bylo trestní oznámení podáno toliko na základě udání jedné soukromé osoby, nikoli tedy osoby úřední. Vzhledem k tomu byl sen. Volko slyšen před imunitním výborem, kde výroky mu za vinu kladené popřel.

Ježto tu jde o trestní oznámení podané toliko na základě udání jediné soukromé osoby a mimo to sen. Volko výroky mu za vinu kladené popřel, neshledává imunitní výbor dostatečného, podkladu, aby člen zákonodárného sboru byl na základě tak vratkém zbaven práva imunity a navrhuje proto, aby slavný senát v této věci nedal souhlas k trestnímu stíhání sen. Volko.

Předseda: Jednání je skončeno. Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí s návrhem výboru imunitního, aby senát nedal souhlas k trestnímu stíhání sen. Volko pro přečin pomluvy podle §§ 1, 3,11, č. 1, 2, §u 8, č. 3 zák. čl. XLI/1914 a přečin podle §u 18, č. l, 3 žák. na ochranu republiky, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina.

Návrh výboru imunitního byl schválen a senát nedal souhlas k trestnímu stíhání sen. Volko.

Přerušuji další projednávání pořadu schůze.

Mezi schůzí bylo tiskem rozdáno: Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Tisk 962. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 2101) zákona o zřízení parlamentní úsporné a kontrolní komise (tisk 2111).

Tisk 963. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 2110) zákona, o zatímním vedení státního hospodářství od 1. ledna do 28. února 1933 (tisk 2120).

Předseda: Navrhuji, aby se příští schůze konala za 5 minut po této za účelem

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.) Není jich.

Končím schůzi.