Předseda: dr Soukup.

Místopředsedové: Donát, dr Heller, Kahler.

Zapisovatelé: Navrátil, Stöhr.

102 senátoři podle presenční listiny.

Členové vlády: ministři Černý, dr Meissner.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Šafařovič; jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Předseda dr Soukup zahájil schůzi v 17 hodin 42 minuty.

dal předseda:

na dnešní schůzi sen. Dankovi, Doudovi, dr Farkasovi, Hajníkové, Hlávkovi, dr Hrubanovi, Kellovi, Mezöovi, Nentvichovi, Plamínkové, Trnobranskému, Vydrové, dr Wittovi, na týden sen. Jarolimovi.

Předseda konstatoval, že senát je způsobilý se usnášeti, a k jeho návrhu dal senát hlasováním zdravotní dovolené; sen. Šimonkovi do konce ledna 1933, sen. Kavanovi na 14 dnů.

Návrh tisk 959.

Usnesení posl. sněmovny tisk 960.

Zápisy o 179. a 180. schůzí senátu N. S. R. Čs. ze dne 15. prosince 1932.

o 181. a 182, schůzi senátu N, S. R. Čs. vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláří k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným panem senátorem podány písemné námitky, pokládají se zápisy ty za správné a budou vytištěny.

Výboru iniciativnímu návrh tisk 959.

Z výboru iniciativního

podle usnesení ze dne 20. prosince 1932 přikázáno:

Výborům brannému a rozpočtovému návrh tisk 888.

Výborům národohospodářskému a rozpočtovému návrh tisk 933.

Předseda (zvoní): Budeme projednávati denní pořad, a to především:

Zpravodajem za výbor ústavně-právní je pan sen. dr Veselý, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. dr. Veselý: Vážený senáte! V nynější hospodářské tísni hledá se pomoc různým způsobem, a také vláda uznala za potřebné se stanoviska justičního zasáhnouti ve prospěch dlužníků, kteří jsou stíháni exekucemi a kterým by bylo možno aspoň poněkud formálně uleviti. Tato snaha přiměla ministerstvo spravedlností a vládu, že podaly osnovu novely k exekučnímu řádu, ve které zavádějí řadu novinek v exekučním řízení.

V §u 1 upravuje se odhadní hodnota a ustanovuje se, že nemá býti prodáváno pod dvě třetiny odhadní ceny, po případě při nemovitostech pod polovinu odhadní ceny. Záleží na tom, aby movitostí i nemovité věcí nebyly prodávány za příliš nepatrné ceny, pod cenu, aby nebyly vyhazovány, poněvadž takovým způsobem pak dlužník je připravován o svůj majetek a často o celé své jmění, kdežto věřiteli se nepomůže, poněvadž nepatrná částka, která se utrží za prodávané věci, nestačí případně ani na hrazení útrat. Tedy také po té stránce je zajisté navržená novela odůvodněná a má rozumný účel.

V §u 2 pečuje novela o to, aby dražba movitostí i nemovitostí byla náležitým způsobem vyhlášena tak, aby lidé, kteří by se mohli dražby účastniti, kteří mají zájem na dražení a kupování, byli o ní včas zpraveni a mohli skutečně k dražbě přijíti. Také toto ustanovení je vhodné, jen je potřebí dbáti o to, aby s vyhlášením dražby nebyly spojeny příliš velké náklady. Zejména uveřejňování v Úředních novinách, t. zv. inserce, obyčejně vyžaduje značných nákladů, které by pak nepatrný výtěžek dražby pohltily.

V §u 3 vládní osnovy se shromáždilo několik velmi vhodných nových ustanovení, které zejména praxe označila za potřebné. Dosud trval exekuční zájem svršku, kterého věřitel nabyl, pouze rok, po roce tento zájem zanikl, a zaniklo zástavní právo, kterého věřitel pro své pohledávky nabyl. Tato skutečnost nutila věřitele, že musil v této jednoroční lhůtě vymoci dražební řízení a prodej zabavené věci, často se to dělo proti jejich vůli, poněvadž by byl rád popřál delší lhůtu k zaplacení dluhu, avšak zákon ustanovil pouze krátkou lhůtu jednoroční, a proto se musilo ke dražbě sáhnouti. Osnova prodlužuje tuto lhůtu jednoroční na 2 roky, takže věřitel může poshověti dlužníku, kterému byly věci zabaveny. Další ustanovení velmi vhodné je, že na návrh věřitele může soud odložiti dražbu na 3 měsíce. To bylo dosud nedovolenou věcí. Věřitel neměl práva vůbec žádati o odklad dražby, věřitel mohl jen ustoupiti od výkonu dražby, a pak to znamenalo, že do 6 měsíců nesměla býti dražba odbývána, nikdo nesměl o dražbu žádati. Toto tvrdé a nevhodné ustanovení se mění tím způsobem, že zákon dává věřiteli právo, že může také žádati o odročení dražebního řízení, dražby, dražebního roku, na 3 měsíce. Zejména na Slovensku a Podkarpatské Rusi má býti dražební ustanovení jen na přihlášku věřitele. Podle dosud platných práv i u nás, když byly nějaké věcí exekučně zabaveny, byl také hned ustanoven dražební rok k jejich prodeji. Toto ustanovení bylo zejména na Slovensku velmi tvrdé, a proto nyní zákon dopouští, aby dražba nebyla ustanovena hned z úřední moci, nýbrž teprve na zvláštní přihlášku věřitele. I v tom spočívá úleva pro dlužníka.

§ 4 zavádí úpravu řízení dražebního, exekučního, zejména pro Slovensko a snaží se přiblížiti toto řízení těm ustanovením, která platí u nás v historických zemích. Ustanovuje zejména, jak má býti odhad nemovitostí prováděn, a obsahuje u-stanovení o nejvyšším podání, jak má býti draženo, tedy nikoliv, jako dosud se na Slovensku dělo, od nejvyššího podání dolů, nýbrž od nižšího podání nahoru, jako se děje u nás.

Velmi závažné ustanovení obsahuje § 5 této novely, kde se praví, že při exekučním vymáhání dluhu, který pochází z lichvy anebo za lihové nápoje, může exekut, který se nechal odsouditi po případě pro nedostavení se k soudu, nebo jak říkáme kontumacovat, i v exekučním řízení přijíti s námitkou, že dluh pochází z lichvy, anebo z lihových nápojů, a soud i v exekučním řízení je pak povinen zastaviti exekuci, vyšetřovati tuto věc znovu a po případě prohlásiti pohledávku za nežalovatelnou. To je důležitá úleva, velmi závažná, která zejména na Slovensku a v Podkarpatské Rusi bude míti zajisté veliký význam.

§ 6 ustanovuje, že tyto úlevy, které novela dlužníku přináší, platí i pro vymáhání daní, přirážek, poplatků, cla a jiných veřejných dávek. Pak je toto ustanovení vhodné, avšak my, praktičtí právníci, bychom si přáli, aby řízení exekuční, které provádějí správní úřady politické nebo finanční, anebo politické úřady, bylo jinak upraveno, nežli dosud a zejména by bylo vhodno, aby byla exekuce ponechána jen soudu, poněvadž dosavadní způsob, kdy ú zabavoval soud zvláště a politické úřady, po případě úřady finanční, také zvláště, vedlo k nesrovnalostem. Často politické úřady zabavily tytéž věci, které byly jíž zabaveny soudem pro soukromé právní pohledávky, provedly si svoji dražbu samy, sebraly peníze a nestaraly se o ty věřitele, kteří nabyli zástavního práva soudem. To je stav jistě nesnesitelný a bezprávní. Kromě toho rozpočtovému řízení rozvrhovému naše berní úřady vůbec nerozumí, zejména je potřebí rozvrhnouti celý výtěžek dražební pro všecky věřitele, pro soud, pro úřady politické, po případě i finanční. V tom došlo ke konfliktům mezi úřady a soudy velmi často a ubližovalo se jisté soukromoprávním věřitelům. V té věci byl vznesen apel na ministerstvo financí a politické úřady, aby byla zjednána náprava, a aby toto exekuční vymáhání politické, po případě finanční, bylo nově upraveno, a doufám, že v tom smyslu nápravu dosáhneme.

V § 7 zavádí nový způsob stihání t. zv. pletich při dražebním řízení. Při dražbách se často stalo, že zejména t. zv. chabrusáci mezi sebou se smluvili, jeden druhému dal odstupné, nějaké zpropitné, aby neházel, nedražil, aby se dražby nezúčastnil a ten, kdo takto podplatil, po případě odstranil ostatní spoludražitele, mohl lacino koupiti věci, o které šlo, ať to byly věci movité nebo nemovité. Takováto opatření jsou nyní stíhána také trestně, kdežto dříve bývaly takové smlouvy jenom občanským právem prohlašovány za neplatné, a mohlo se žádati vrácení toho, co bylo za tímto nedovoleným účelem vyplaceno. Tedy i tato zvětšená přísnost proti chabrusům, proti pletichám při dražebním řízení jest jistě účelná a užitečná.

Zákon nabude účinnosti dnem vyhlášení a jeho ustanovení platí i na exekuční řízeni, ve kterých před počátkem jeho účinností nebyla dosud dražba vykonána. Při rokování o této osnově byly nadhozeny ještě jiné závažné otázky, o kterých bude nutno, aby ministerstvo spravedlností uvažovalo, po případě podalo další své návrhy. S jedné strany bylo žádáno, aby všecky exekuce byly zastaveny, zejména, pokud, řekněme, exekut nemá většího příjmu, než 20,000 Kč a exekvent většího příjmu než 30.000 Kč ročně. Takové všeobecná zastavení dražeb a exekučního řízení by jistě nebylo prospěšné a neprospělo by těm, kterým prospěti má, poněvadž právě ti malí lidé jsou odkázání z velké části na úvěr, musí hledati úvěr, u drobných obchodníků koupí věcí na úvěr a slibovati, že později zaplatí. Kdyby se vědělo, že nebude možno vůbec žádnou exekuci vésti, že vůbec takovéto pohledávky nebude možno vymáhati, pak ovšem by tento úvěr byl nemožný, a právě těm, kteří jej potřebují, by bylo nejvíce ublíženo.

Dále bylo navrženo, aby soudy byly zmocněny zákonem, aby nepovolovaly platební lhůtu jenom 14denní, jako dosud je v našem civilním řádě soudním ustanoveno, nýbrž aby soudce, který zná lidí, jejích hmotné poměry, a to jak u vymáhajícího věřitele, tak i dlužníka, byl oprávněn určiti delší platební lhůtu, po případě určiti, že dlužník je oprávněn platiti ve lhůtách, řekněme, do roka, v měsíčních lhůtách po tolika a tolika. Toto ustanovení by bylo prospěšné a účelné našim nynějším hospodářským poměrům. Poukazuje se na to, že podobné ustanovení ve Francii se osvědčuje a také Německo nedávno je zavedlo. Tedy jistě justiční správa bude uvažovati o této věci, která by přinesla dlužníkům značný prospěch.

V resoluci, která je vytištěna při zprávě ústavně-právního výboru, se žádá, aby bylo šetřeno příslušenství nemovitosti a aby toto příslušenství nebylo zvláště uváděno při exekuci. Jde zejména o dobytek, obilí, stroje. Přihází se, že na usedlosti, na které se hospodaří, jsou stroje, dobytek, zásoby, seno, sláma a obilí zabavovány zvláště, a ne zároveň s usedlostí, nýbrž že se dražba jejich vykoná samostatně. To je otázka, dosti sporná, ale bude nutno, aby ministerstvo spravedlnosti se jí zabývalo a provedlo její úpravu. Vzhledem k tomu, že za nynějších poměrů každá úleva, třeba by byla jenom malá, která stíženému dlužníku uleví, nebo může opatřiti mu nějakou úlevu, je účelná a užitečná, usnesl se ústavně-právní výbor, že doporučí senátu, aby usnesení poslanecké sněmovny o tomto vládním návrhu zákona o změně a doplnění některých předpisů o exekučním řízení a o trestním stíhání pletich, při dražbách schválil. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Zahajuji rozpravu a uděluji slovo přihlášenému řečníkovi panu sen. dr Kovalikovi.

Sen. dr Kovalik: Slávny senát! K návrhu zákona o zmene a doplnení niektorých predpisov o exekučnom pokračovaní a o trestnom stíhaní neporiadkov pri dražbách, mám v mene slovenskej ľudovej strany nasledujúce poznámky:

Tento návrh obsahuje niektoré nápravy a poľahčenie pri exekúcií a dražbách, pri všem tom ale ešte by sa daly obzvlášte vzhľadom na Slovensko ďaľšie nápravy a doplnenia spraviť, ktoré nižšie pripomenem.

Prv než bych k tomu pristúpil, musím tu zdôrazniť, prečo prišlo podanie tohoto návrhu zákona. Často spomíname a dokazujeme tu v senáte a poslanci v poši. snemovni, že sa Slovensku nevenuje potrebná starosť a pozornosť, že sa hospodársky a finančne nedvíha na úroveň zamoravských zemí, že sa mu nedodávajú v zodpovedenej kvóte štátne dodávky, investície, fondy, podpory, slovenský malý a veľkopriemysel a obchodníctvo sa nepodporuje v dostatočnej a potrebnej miere, slovom, že nedostáva všetko to, čo mu vo štátnom živote patrí.

A preto hospodársky a finančne zaostáva za úrovňou zamoravských zemí. Slovensko ale predsa koná svoiju povinnosť Platí dane, ktoré však neostávajú na Slovensku, ale šekami idú a vtiekajú aj slovenské milióny do centra, do Prahy, kdežto aj Slovensko by malo mať svoj šekový úrad, čo už dávno požaduje.

Pri tom chudobnení Slovenska v terajšej hospodárskej kríze predsa, možno povedať, bezohľadným spôsobom sa vymáhajú dane, exekučný a dražebný bubon stále hučí po chudobných slovenských dedinách a mestách.

Dražby sa prevádzaly tak, že dlžník utrpel nepomerne ohromné škody. Stalo sa, remeslníkovi zabrali stroje a roľníkovi kravu. A nastala hrozná a odstrašujúca katastrofa Polomky na Slovensku, kde po exekúcii padol aj život ľudský. Muselo tedy dojsť ku zmene a doplneniu exekučného a dražobného pokračovania. Musíme však uvažovať a príčiny hľadať i v neblahých pomeroch a stavu dlžníkov čí štátu či súkromým osobám. Prečo počúvame stále sťažností a ťažkosti ľudu ohľadom vyrubovania a vymáhania dlhov štátu alebo súkromých veriteľov? Pred prevratom notár... (Hluk.) Prosím, pane predseda, nemôžem mluviť pre hluk.

Předseda (zvoní): Prosím pány o klid, aby pan řečník mohl pokračovati ve své řeči!

Sen. dr. Kovalik (pokračuje): Pred prevratom notár vydal daňové svedoctvo o nemovitostiach, ktoré malý byť pri dražbe odpredávané. Táto daň slúžila za odhad odpredať sa majúcej nemovitosti. Notár vystavil toto svedoctvo podľa katastru celkom svedomité. Po prevrate však dostal sa kataster do rúk berných úradov, zvlášte do rúk mladých, ešte neskúsených a s pomery Slovenska neobznamených, na Slovensko došlých úradníkov, ktorí neznali kataster a nemohli tomu primerane svedoctvá vystaviť pravdivé, presne a svedomité, to všetko malo za následok, že isté predmety, ktoré prišly do dražby, boly prilacno ocenené a prilacno odpredané - toto nadmieru, ba nesmierne poškodilo tých dlžníkov, ktorých majetok prišiel do dražby.

S týmito príčinami súvisia aj také dražobné odpredaje, ktoré dlžníkovi zapríčinily nezaslúžené, ohromné škody. V Polomke za facku boly nemovitosti odpredané, čo rozhorčilo širokú verejnosť.

Pri predmetoch padajúcich pod exekúciu alebo dražbu, keď majú nízke ceny, 20, 50, 100 korún, keď sa aj lacnejšie odpredajú, vtedy to nerobí tak veľký rozdiel a veľkú škodu dlžníkovi. Keď sa ale jedná o stá a tisíce, vtedy lacný, nesvedomitý odpredaj na dražbe zapríčiňuje dlžníkovi veľké, nezaslúžené škody; pri takýchto dražbách cennejších predmetov movitých, alebo nemovitých sa nemôže zúčastniť nemajetnejší, ale len majetnejší, bohatší človek - obecenstva je tedy málo - a často dostavia sa len tak zv. dražobné hyeny a veľmi lacno prídu k cennému majetku na ohromnú škodu dlžníka.

§ 1 prítomného návrhu zákona ustanovuje, že movité predmety nemôžu byť v exekúcií odcudzené niže polovice odhadnej ceny a v § 2 nemovitosti niže než za dve tretiny odhadnej ceny. Žiaducné by bolo, čo my opravujeme, ako som na ziačatku svojej reči spomenul, aby ani movité ani nemovité nemohly byť odpredané niže dvoch tretín ceny. Podľa §u 4 prítomného návrhu zákon starý v §e 148 praví: Odhad nemovitostí daný do dražby, vykoná súd zpravidla prideleným znalcom. - K tomu poznamenávam, že by malo byť ešte dodané, že pri dražbách predmetov veľkej hodnoty, kde sa jedná o hodnoty tisícové, desaťtisícové alebo vyššie, by malo byť viac odborných znalcov, nie len jeden, aby cena nebola povrchne určovaná. Tak jeden znalec druhého by kontroloval a neboly by hodnoty za facku odpredávané. Pri drobných veciach však nemá byť dražba zdržovaná privolaním drahých odhadcov. Ako jednu z hlavných podmienok menovite uvádzam, že aj z hospodárskeho a humánného stanoviska je potrebné uznať zásadu, že finančníctvo štátu nemá tak pokračovať, aby poplatníka, dlžníka zničilo, aby bol zničený ale aby mu bola daná možnosť ďalej existovať a prevodzovať svoju živnosť, obchod alebo podnik. Treba dať dlžníkovi, ktorý často pod ťarchou ťažkých pomerov bez svojej viny upadol, možnosť, dlh štátu alebo súkromému veriteľovi splácať radšie v menších čiastkach po dlhšiu dobu, jako naraz ho na bubon dať a zničiť ho dražbou. (Výkriky sen. Kindla.)

Ja som to počul z veľmi smerodatných úst, od samého pána ministra Vlasáka, keď som bol raz v jednej záležitosti, že sám pán minister vravil, že nie je v záujme štátu dlžníka zničiť a že je v záujme štátu toho dlžníka, toho poplatníka ešte držať pri živote, aby mohol ďalej svoju živnosť prevodzovať. To je zásada krásna, pekná, len je žiadúcné, aby táto zásada bola potom aj opravdu v živote prevádzaná, lebo nestačí len (Výkrik sen. Kindla.) mať dobrý zákon, ale je treba tento zákon prevádzať, často pri dražbách vzniklý trovy, prevyšujúce samý dlh a preto má súd sám bedlivé ustanoviť výšku trov a zbytočné trovy odpraviť (Výkřiky sen. Mikulička.) O tom fiškálovi by sa dalo mluviť (Sen. Kindl: O popovi také!) Á tomu popovi dajte pokoj, vy ho môžte tiež potrebovať.

Veľmi žiadúcné by bolo, keby pri najbližším doplnení spomenutej úpravy boly vzaté v úvahu návrhy pozmenovacie, teraz ale nepodávame pozmeňujúce návrhy, poneváč vieme, že by neboly beztak odhlasované. Ďalej podávame tieto pozmenovacie návrhy:

Zákon je ustálený a tieto pozmenovacie návrhy by neboly prijaté a odhlasované, čím by sa i uskutočnenie zákona odsunovalo a teraz všetko sa len rýchle a rýchle vybavuje, lebo už čas dohára, práce mnoho, času málo, takže sa môže stať, že i vianočné sviatky a vianočný večierok budeme ešte tráviť v senáte. (Sen. Kindl: Aby tedy Hlinka promluvil s pánembohem, jestli na to něco dá!) Veľmi by sa vám zišlo, aby tam. za vás promluvil.

Správne je v tomto zákone - a to musím vyzdvihnúť ako zásluhu jeho - § 5, odst. l b), že sa za predané liehové nápoje nemôže žiadať a previest súdna dražba. To schvaľujem. (Výkriky sen. Kindla. - Předseda zvoní.) Toto ustanovenie trochu napomôže odalkoholozovaniu, lebo sa budú krčmári báť dávať liehové nápoje na úver, keď to nebudú môcť potom dražebne si vymáhať. Toto ustanovenie napomôže trochu odalkoholozivovaniu, čož je pre náš ľud najvýš potrebné, avšak štát jedná opačne, keď dáva toľko krčmových licencií, že v niektorých dedinách máme teraz i 10 krčiem, kde pred tým bola jedna. Tým sa alkoholizmu len napomáha. Ministerstvo financií myslí, že je to finančný prospech štátu, čím viac krčiem, čim viac liehu, alhokolu medzi ľudom, kdežto vec je naopak. Pre alkoholizmus zchudobnené poplatníctvo, je strata pre štát a zdravé, nezalkoholizované rodiny a ľud je prve štát prameň možnosti platenia a podmienka blahobytu.

Konečne musím tu pripomenúť teraz tak aktuálnu otázku finančnú. Prítomný návrh zákona chce aspoň čiastočne mierniť tu exekučnú a dražobnú epidémiu zchudobnelého ľudu, zchudobnelého dlžníka. Pýtam sa ale, prečo vláda nevzala v úvahu exekutívou štátneho zamestnanectva podané memorandum, ktoré poukázalo celkom odborne a dôkladne, účtami a faktami podoprené, kde by sa dalo sporiť a kde by sa daly zadovážiť pre rovnováhu štátneho rozpočtu potrebné milióny bez toho, že by sa muselo siahnuť do beztak už prázdnych vačkov najnižšieho zamestnanectva. Prečo vláda forsírovala sníženie dôchodkov nízkeho zamestnanectva, čo bude mať za následok i menšie dôchody remeslníctva, živnostníctva, obchodníctva, tedy aj roľníctva, ktoré dodáva výživné články. Protestujeme, neschvaľujeme a budeme hlasovať proti takej hospodárskej a finančnej politike vlády, ako sa doposiaľ prevádzala, ktorá sa ponáhlala platiť 50 mil. Amerike, vtedy, keď mohla ako malý štát ešte trochu počkať, čo urobí Francia, Belgia, Poľsko a iné štáty.

Ač práve tento návrh... (Výkřiky sen. Mikulíčka. - Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím, pánové, o klid, aby pan řečník mohl pokračovati!

Sen. dr Kovalik (pokračuje): To sú fráze keby tí páni, čo tieto fráze tu povedajú, len tisícu čiastku dali, čo dajú biskupovia sirotkom a chudobným, tak by bolo dobre. (Výkřiky sen. Mikulíčka.) A kto podporuje nemocnice, sirotšince, chudobince atď?

Ač právě tento návrh zákona je zlepšenie predošlého exekučného a... (Hluk. - Výkřiky.)

Předseda (zvoní): Prosím, pánové, o klid!

Sen. dr Kovalík (pokračuje):... dražebného zákona, poneváč ale ešte vždy potrebné doplnenia a opravenia neobsahuje, nemôžeme zaň hlasovať. (Potlesk senátorů strany ludové.)

Předseda (zvoní): Další slovo má pan sen Pastýřík.

Sen. Pastyřík. Slavný senáte! Tak jako každý rok, tak i letos má vláda pilnost a spěch s vyřizováním předloh před Vánocemi a Novým rokem. Mezi spoustou těchto vládních návrhů je také dnes předložen návrh zákona o změně a doplnění některých předpisů o řízení exekučním a o trestním stíhání pletich při dražbách. A tu dovolte, abych na tuto věc poukázal ze stanoviska živnostníka a obchodníka.

V poslední době nejvíce zabavení, odhadů a dražeb je požadováno se strany berních úřadů. Tyto výkony jsou takovým způsobem prováděny, že z tohoto místa musím si na toto jednání stěžovat a proti dalšímu podobnému jednání protestovat. Samo ministerstvo financí poukazuje na nynější krisi a dělá různá opatření, která by jistě v době dobré konjunktury nedělala. Ale nevěří bohužel tomu, že naše živnosti a obchody jsou nejvíce postiženy touto všeobecnou krisí, že se dnes skoro neprodává a když se prodá, tedy jistě bez výdělku, jen aby se zaměstnání našlo pro živnostenské zaměstnance. Ministerstvo financí však dalo rozkaz, že mají býti daně rychle a energicky vymáhány, kdo neplatí, je žalován, exekvován, zabaví se jemu bez ohledu i věci, které ku své živností nezbytně potřebuje, aniž by se přihlíželo k tomu, jestli tímto jednáním na své živnosti utrpí. Věci i zboží se odhadnou za směšnou cenu. Mám tak křiklavé případy, že Vám některé musím jmenovat. Ku př. na Slovensku členu senátu odhadnut byl dům, za. který bylo před krátkým časem nabízeno Kč 350.000,-, na obnos Kč 46.000,-, za 45 měřic polí se stavební plochou v ceně nejméně Kč 90.000 bylo odhadnuto na Kč 5.000, dále podíl na lesích a lukách, který má nejméně cenu Kč 15.000 odhadnut na Kč 100 a podle stávajícího dražebního řádu, kdyby k exekučnímu prodeji došlo, má právo podat kupec ¹/₂ odhadní ceny, což se také velmi často stává. Na př. zde v Praze nedávno bylo prodáno zachované auto, které stálo Kč 28.000, bylo vyvoláno za Kč 50 a smluvená společnost ho koupila za Kč 400. (Sen. Thoř: Chabrus!) Ano, chabrus, to je správně řečeno.

Jako toto auto bylo směšně odhadnuto, tak se odhaduje skoro všude zboží a řemeslné výrobky, a když přijde k prodeji a není dostatek kupců přítomno, nemůže se dostati ani polovina této ceny, odvezou se výrobky na jiné místo a tam se druhou veřejnou dražbou prodávají. Stalo se tak v Kyšperku, stolařskému mistru, kterému zabavený nábytek byl odvezen do Žamberka, cestou nešetrným způsobem byl skoro rozbit, takže za něj berní správa v dražbě velmi nepatrný obnos utržila a tím poškodila stolařského mistra, který jako Sokol jistě by byl dané zaplatil, kdyby na ně měl a nebo si mohl na ně vypůjčit.

Podle uzávěrky státních účtů za rok 1931 je domnělých daňových nedoplatků Kč 4.669,063,078 a tu ministerstvo financí dalo rozkaz k ostrému vymáhání těchto nedoplatků v domnění, že na všechny tyto nedoplatky má plné právo a že je povinností státních úřadů, tyto nedoplatky jakýmkoliv způsobem vymáhati. Jsme nuceni ministerstvo financí však upozorniti, že nejen mnoho nedoplatků je vlivem hospodářských poměrů nedobytných, ale veliká část z nich špatně předepsána a proto také nejsou právně-vydobytelné, protože platební nosností platebníka neodpovídají. Na př. pražská zelinářka pí. Hozáková, na Zeleném trhu, která své zboží donáší každý den na Zelený trh a tam je na položených prknech prodává, má roční obrat celkem asi Kč 18.000,- nejvýše 20.000, dostala platební rozkaz na daň obratovou ze Kč 400,000 a měla zaplatiti Kč 8,000. Jest jasně zde vidět, že se jedná o omyl a že tato obchodnice obnos tento zaplatiti nemůže.

Takových případů je velká spousta, a protože tito lidé pak platit nemohou, jest jim všechno zabavováno, za babku oceněno a v dražbách je za nejnižší podání prodáváno. Mám zde tento případ:

Pekař pan Smělý v Košířích, který vlastní v postranní ulici nepatrný závod, byl následkem vysokých daňových předpisů nucen žádat o úpravu. Poněvadž žádost o úpravu daní nemá účinku platebního odkladu, splácel každý měsíc podle své možnosti po 1,500 Kč a dokonce v měsíci červnu dal Kč 5.000, ale přesto hrozil mu berní úřad, nezaplatí-li žádanou výší najednou, že bude provedena exekuce a i dražba. Na náš zákrok uznaly nadřízené úřady, že jmenovaný své daňové povinností plní a slibovaly, že k dražbě nedojde. Ale berní úřad na Smíchově - nevíme z jakých příčin - dražbu provedl. Před početím dražby nabízel postižený živnostník Kč 1.500, aby od dražby tylo upuštěno, ale úřední orgán žádal Kč 12,000, a poněvadž je dotyčný dáti nemohl a také podle rozsahu své živností nemusil, bylo přikročeno k prodeji jeho zboží a tak bylo prodáno 10 pytlů pšeničné mouky v ceně asi Kč 2.000 za Kč 600. Dostal tedy stát vzhledem k výlohám s dražbou spojených o Kč 900 méně, než dotyčný poplatník nabízel a je ku podivu, že utržených Kč 600 mělo u úředních orgánů více ceny, než nabízených Kč 1.500.

Z tohoto případu lze poznat, že v mnohých případech nekonají se dražby v zájmu státu, nýbrž v zájmu dražitelů, aby lacino nakoupili, třeba tím poškozují stát finančně i mravně a zničí tak často postiženého poplatníka.

Tyto případy vyvolávají krajní rozhořčení a nevolí a vzbuzují nedůvěru ve spravedlnost a demokracii tohoto státu.

Asi před měsícem v jednom moravském městě mělo býti provedeno 28 dražeb u živnostníků a řemeslníků pro daňové nedoplatky, ačkoli mnozí z nich nabízeli měsíční splátky. Je to k politování, že státní správa se na to neohlíží, co ten ubohý obchodník a živnostník bude dělat, když se jemu všecko i to, co k živnosti potřebuje, exekučně hluboko pod cenou prodá. Že tím bude rozšířena nezaměstnanost a bída, o to se nikdo nestará a finanční správa zapomíná, že tímto jednáním podřezává větev, na které sedí, neboť tito zničení obchodníci a živnostníci nebudou více schopni státu předepsané dané a dávky odvádět, naopak budou nuceni požadovat od státu podporu v nezaměstnanosti, aby se svými rodinami nehynuli hlady, Také nezaměstnanost propuštěnými dělníky bude rozšířena. Na toto ovšem je brán zřetel jedině u velkých průmyslových závodů, kde se takovým drastickým způsobeni vysoké daňové nedoplatky nevymáhají, a z velké čísti také odepisují.