Celý plán 20 nových alebo upravených daní, ktoré majú vyniesti 900 mil Kč, je tiež obohatený onými 3 mil Kč od majiteľov horného priemyslu, ktoré má vyniesť dávka z kutíšť a mier pod Remešovým heslom: >Půjde se na bohaté.<

Weinmannovia, Rotschildovia, Petschkovia, Preissovia budú platiť podľa hesla sociálne-demokratického poslanca Remeša 1 halier z vyťaženej tuny nerostu, ale horník, ktorého títo piráti vykorisťujú a zamestnávajú 2 až 3 dni v týdžni, bude platiť v prospech prázdnej štátnej pokladne, kúpili si 1 kg mäsa, 10 halierov na t. zv. zvýšenú daň obratovú a kúpili si liter piva, 5 halierov na t. zv. daň obratovú. To je výsledok ťaženia socialistov proti bohatým. Pre záchranu rútiaceho sa kapitalistického riadu napínajú socialisti, menovite soc.-demokrati, všetky svoje sily. Poši. Remeš ako posledný spasiteľ kapitalistického riadu dokonca v >Práve lidu<, aby utíšil drobných strádalov, vyzýva ich ku pomoci a rieka doslova: >... aby lidé verili svému státu, neschovávali úspory do punčoch, nýbrž je dali záložnám, aby tak peníze prispely k obnovení našeho blahobytu.< Áno, páni, riekate to správne, >vašeho blahobytu<. Pracujúci ľudia majú svoje groše usporené z mozolov a krvi odniesť do záložieň, abyste ich mohli použiť ku svojmu blahobytu, lebo ste už požrali peniaze, na ktoré si nedovolilo siahnuť ani Rakúsko, peniaze t. zv. sirotských fondov Podali sme o tomto neslýchanom prípade interpeláciu na ministerstvo financií, ale toto z dôvodov pochopiteľných len mlčí. Vystupuje tu ako ochranca vrchný opatrovník krachujúceho kapitalizmu posl. Remeš a volá: >Do vesnic, měst a polí! Von s peniazmi z punčoch, vysypte to do prázdnych záloženských pokladieň, ako semenec pre buržoáziu. Ale pri tom sa pán posl. Remeš ako zástupca vraj plzenského delníctva ani slovom nezmieňuje o tom, že praskajú plné pokladne bánk a plné pokladne horných podnikateľov, ktorí milostivo uvolili sa dať z 1 tuny vyťaženého nerastu v tejto dobe finančnej katastrofy 1 halier v prospech zachránenia štátneho hospodárstva.

Naproti tomuto plánu záchrany ohromných ziskov uhľobarónov staviame my komunisti návrh, aby hornickým obciam, v ichž miestach ležia horné podniky, bolo dovolené vyberať z každého vyťaženého q nerastu 5 hal. v prospech nezamestnaných, prepustených horníkov a ich hladových rodín. V obciach hornických obvodov je katastrofa hladu. Hrozí katastrofa smrti z hladu a námi podávaný návrh smeruje k tomu koncu, aby z týchto stámiliónových ziskov uhľobaroni dali aspoň 5 h, - pánovia, otvorte uši - 5 halierov z jednoho centu vyťaženého nerastu v prospech svojich obetí. A vy, tak zvaní socialisti, mali-li jste odvahu na raz ste zvýšiť dane postihujúce tých nejchudobnějších z chudobných, mali-li ste odvahu snížiť penzie, hladové penzie, snížiť tie žobrácke platy štátnych zamestnancov, tak vás dělnická trieda prinúti, aby ste mali tiež odvahu prinútiť Weinmannov. Petschkov, Rotschildov a všetkých tých uhľobarónskych pirátov, aby zaplatili zo svojich stámiliónových ziskov aspoň 5 hal. z jednoho centu v prospech hornických obcí. Voláme ku všetkým pracujúcim v hornických obciach, aby bojom domáhali sa usnesenia obecného zastupiteľstva na tejto 5 hál dávke z jednoho centu nerastu tak, ako je to už dlhodobým požiadavkom hornických obcí. Hornické obce za tento požiadavok povedú boj s celou pracujúcou triedou až do konečného víťazstva.

Pánovia, jestliže sa jedná o dávky hornické, budete s týchto miest mluviť, že z týchto kutíšť neuvalíte dane na tých, ktorí tú daň by mali niesť, aby z nej boli sanovaní nepracujúci nezamestnaní. S tejto tribúny budete dnes mluviť pre verejnosť alebo pre časopisy, že chránite pracujúcu triedu a práve socialisti ako strana delnická, mluví tak v časopisoch.

ale nikdy nebude hlasovať pre návrhy, ktoré tu podávame. Práve tak agrárna strana. Pamätujem, sa ešte pred lety, r. 1908, keď slávila zakladanie republikánskej strany a vtedy keď po druhé r. 1928 túto udalosť slávila, odhaľovala prápor v Trnave s veľkou reklamou, svolala všetkých maloroľníkov k oslave zelenej internacionály. Vtedy mali pre malých roľníkov heslo, štandardu cez cestu s nápisom, že pod roľníckou halenou sa stkveje zlato. U koho sa dnes stkveje zlato? U dělníka není nič, u roľníka sú len dlžné dane. Dnes by sa slušelo, keby tam bol nápis, že dnes sa z roľníka dane vymačkávají, ale pre bankových pirátov. A jestliže sa dnes mluví o kríze hospodárskej a finančnej, túto krízu, pánovia, odtiaľ riešiť nebudeme, túto krízu budú riešiť maloroľníci v obciach a delníci v mestách spoločne a zúčtujú s týmto kapitalistickým riadom a s tými, ktorí sa za tento riad stavajú.

Předseda (zvoní): Další slovo má pán sen. Koukal.

Sen. Koukal: Vážení pánové! Přihlásil jsem se ke slovu právě při této příležitosti, když jde o zákon, jímž se zvyšují dávky z kutišť a měr v báňském průmyslu. Chci při této příležitosti důrazně připomenouti, že je potřebí, aby se strany státu, hlavně úřadů, byla věnována větší pozornost báňské důlní inspekci, a já bych chtěl v několika slovech odůvodniti tuto naléhavou potřebu. Poněvadž se těchto dávek, jak je nyní zákon stanoví, má použíti k hrazení administrativních výdajů a také pro výdaje pro báňskou inspekci, lze tento krok vlády vítati, poněvadž je to reforma starého, opotřebovaného již a nepraktického horního zákona. Mně se však zdá, že zvýšení těchto dávek, jak je vládní návrh stanoví, bude nedostatečné. Na krytí obyčejných administrativních potřeb bude to snad stačiti, ale k vybudování dokonalé báňské inspekce, která má tvořit nejhlavnější část administrativních báňských úřadů, budou tyto prostředky, které se tímto zákonem povolují, nedostatečné. Báňská inspekce jest jednou z nejdůležitějších otázek v báňském průmyslu. Je tedy potřebí, aby této otázce byla věnována se strany zákonodárných sborů největší pozornost.

Jedním z nejhlavnějších požadavků odborové organisace horníků a revírních rad je reforma zastaralého horního zákona, a to zvláště po stránce důlní inspekce. Dnešní poměry v dolování vyžadují naléhavě, aby otázce bezpečnostního dolování byla věnována zvýšená pozornost. -

Bezpečnostní poměry na dolech se stále více zhoršují, jednak technickým pokrokem a racionalisačními metodami a jednak také tím, že horníci jsou víc a víc hnáni, a to namnoze i nesvědomité do větší výkonnosti. Každodenně zaznamenáváme celé desítky těžkých úrazů. Nemůže také býti pochyby o potřebě řádného vybudování báňské inspekce, vzpomeneme-li mnoha smrtelných úrazů a zejména katastrof, jichž jsme byli dosud svědky.

V r. 1919 na nové jámě v Lázích zahynulo 92 horníků při výbuchu, v r. 1921 na dole >Kukla< v Oslavanech nalezlo smrť 25 horníků a 16 jich bylo těžce raněno. V témže roce na dole Mayrau v Kladně bylo 19 smrtelně-raněných. 1924 na jámě Anselm na Hlučínsku zahynuli horníci při výbuchu. V témže roce přišli k výbuchu na dole Pavel II. v Horním Litvínově, kde vykázáno 8 těžce raněných a l mrtvý, na dole Gabriela v Karvinné 14 mrtvých a velká řada raněných a na dole Jan v Libušině 5 mrtvých.

Od r. 1919 do konce 1951 udalo se jen v ostravsko-karvínské kamenouhelné pánvi na dolech a koksovnách 68.948 úrazů. Vezmeme-li statistiku důlních úrazů v tomto revíru za poslední léta, objeví se nám tyto cifry:

V roce 1924 bylo zabito 64 horníků, v r. 1925 45, v r. 1926 60, v r, 1927 59. v r. 1928 57. v r. 1929 59, v r. 1930 40 a v r. 1931 95 horníků, celkem 479 horníků.

Připočteme-li k tomu oběti katastrof, vykazuje se okrouhle 600 zabitých horníků od r. 1924.

Těžce zraněných dělníků bylo od r. 1924 do konce r. 1931 - 5.691 případů. Tato těžká zranění zanechala po sobě velkou ztrátu práce-schopnosti a ve velké částí připadli trvalou invaliditu. Úrazů, které vyžadovaly delší léčení, bylo od r. 1924 do konce 1951 - 22.460. Zbytek okrouhle 40.000 případů úrazových byly případy lehčí povaliv.

Od oné chvíle, kdy počaly racionalisační metody účinkovat, počet úrazů těžkých se stále stupňuje. Je to viděti u úrazů smrtelných, jestliže v r. 1924 bylo na našich dolech 64 osob, a to bylo v roce katastrofy na jámě Anselm a Gabriela, stoupl počet zabitých v r. 1931. tedy v období krise, kde pracovala sotva jedna polovina osazenstva, na 95 případů. Z těchto zde uvedených dat jsou požadavky horníků a revírních rad dostatečně odůvodněny. O těchto požadavcích musí býti se vší vážnosti uvažováno. Dokonalá báňská inspekce stává se v dnešní době technického pokroku a racionalisace nanejvýš potřebnou. Jde přece o opatření, která jsou nutná k ochraně a bezpečnosti životů horníků, kteří jsou následkem vybičované výkonnosti vystaveni stále většímu risiku. Běží však také o zájem veřejnosti a státu a o bezpečnostní zájem dohlédacích báňských úřadů. Dnešní stav báňské inspekce nesmí býti ministerstvu veřejných prací lhostejný. Je nutno zdůrazniti 'tento naléhavý požadavek hornictva o rozšíření báňské inspekce také v tom směru, aby byli k této bezpečnostní službě přibírám i zkušení horníci.

V této věci byly již v parlamentě podány resoluční návrhy, jimiž se vláda vybízí, aby provedla úpravu bánské inspekce tak, aby bylo zaručováno zachovávání hornopolicejních předpisů na ochranu zdraví horníků. V jiné resoluci se vláda vybízí, aby na vydávání pravidelných výročních zpráv o důlní inspekci byl do státního rozpočtu zařaděn potřebný obnos. Na interpelaci posl. Brožíka, Hampla a soudr. roku 1921 o katastrofě na dole >Kukla< v Oslavanech sám tehdejší ministr veřejných prací odpověděl, že organisace báňské inspekční služby s přibráním horníků je předmětem studií ne ve zřizovaných inspekčních oddělení. Jak vidět, nejsou tyto studie skončeny, ačkoliv od té doby došlo k dalším katastrofám a těžké, smrtelné úrazy se den ze dme množí. Bylo by tedy potřebí zákonnou úpravou dávek z měr a kutišť opatřiti dostatek prostředků k vybudování dokonalé báňské inspekce. Báňské revírní úřady, které jsou k tomuto účelu vybudovány, nejsou s to za dnešních, poměrů prováděti důkladnou inspekci, jelikož nejsou k tomu. dostatečně vyzbrojeny, nemajíce potřebných prostředků. Úřady tyto postrádají dostatek kvalifikovaných sil. Nikdo z inženýrů nechce na báňský revírní úřad, poněvadž poměry tam jsou zcela jiné, než poměry v soukromých službách.

Neuspokojuje nás proto výměr dávek, jak jej uvádí návrh zákona. Podle mého názoru mohly by býti dávky vyšší. V prvé řadě by bylo potřebí rozlišovati dávky z dolových měr, které jsou mimo provoz a které jsou již v provozu. Bylo by jen spravedlivé, aby vydržování báňské inspekce bylo uloženo těm činitelům, jejichž závody jsou v provozu. Dávka z měr nacházejících se v provozu by tedy měla býti vyměřena podstatně vyšší částkou než tam, kde ještě v provozu nejsou. Při tom by bylo vzíti zřetel k tomu, aby podstatně vyšší dávkou z měr byly postiženy ony dolové míry, které tvoří součást každého dolového pole, přikázaného k rubáni v určité těžné jámě. Pokud běží o bližší odůvodnění a přesnější vymezení tohoto dosud jen všeobecně naznačeného principu, bylo by nutno předložiti si tyto otázky:

1. V jakém měřítku je potřebí vybudování řádné důlní inspekce?

2. Je-li opatření prostředků k vybudování této inspekce možné?

3. Jak je možno opatřiti si prostředky na úhradu tohoto naléhavého opatření?

Jak naléhavá je potřeba dokonalé Lánské inspekce, uvedl jsem na začátku svých vývodů a dokazují to statistické doklady o stoupajícím počtu úrazů.

K otázce, je-li opatření prostředků k vybudování řádné inspekce z dávky uložené provozovaným podnikům přípustné, mohlo by se namítati se strany podnikatelů, že stav hornického podnikání to nedovolí. Jsme,již řadu let svědky neustálých stesků na odbytovou krisi v hornictví. Zdá se nám však, že stesky tyto jsou jen strojené a mají za účel odvrátiti pozornost veřejnosti od pravého stavu věci. Docela něco jiného mluví bilanční číslice, třebaže jsou sdělány s náležitou opatrností pro veřejnost.

Podle vlastních výkazů u podniků, které podléhají zákonu o veřejném účtování, bylo pozorovati stálé stoupání čistých zisků. Jsou u nás společnosti, u kterých stoupl čistý zisk vykázaný v roce 1923 z okrouhle 8 mil. Kč na 19 mil. Kč v roce 1930. U jiné společnosti stoupl zisk z 5 mil. Kč v posledních letech na 10 mil. Kč atd. Tyto čisté zisky jsou uvedeny již po všech odpisech a také i 10 % podílu na čistém zisku pro revírní radu. Také z vyplacených dividend je videí, že společnostem se nevedlo tak zle, jak uvádějí. Jsou společnosti, kde na jednu akcii v hodnotě nominale 400 Kč vyplácelo se v roce 1923 72 Kč jako dividenda a v roce, 1927 již 220 Kč. U jiné společnosti stoupla dividenda z 80 Kč v roce 1923 na 200 Kč v roce 1927. Kdyby k těmto ziskům připočetly se ještě odpisy, zásoby, investice, tvoření reserv, t. zv. nadhodnocení akcií, rozdělení gratis akcií a pod., ukázal by se nám ještě docela jiný obraz. Nechci se dotknouti t. zv. stabilisačních bilancí těžařských společností, kterými je dokázáno, že akciový kapitál se více než zdvojnásobil. Mimo to je nutno vzíti v úvahu také ještě zvláštní stabilisační fondy, které tvoří obrovské částky, jdoucí do stamilionů. Máme u nás společnosti, které po této stránce vykazují překvapující výsledky. Při reasumaci bilance za rok 1926 a pořízení stabilisační bilance k 1. lednu 1927 byly revalorisovány movitosti a nemovitosti společnosti z částky 691,521.126 Kč na 1.001,558.000 Kč. Na investice bylo vynaloženo 114 mil. Kč. Akciový kapitál se zvýšil ze 150 mil. na 250 mil. a nominální cena akcií byla zvýšena ze 400 na 1.000 Kč.

Mám tedy zato, že hornickým podnikům se nevedlo tak špatně, jak se tvrdí. Je sice pravdou, že v posledních letech následkem špatného odbytu uhlí zisky podniků klesly, poněvadž se nepracuje v plné míře. Neklesly však tak, aby nemohli podnikatelé snad větší měrou přispívati na báňskou inspekci. V době krise, kterou nyní prožíváme, odnáší si to v největší míře horníci sami, poněvadž pracují omezeně, jejich životní úroveň se značně zhoršila a přináší tito lidé proto po této stránce ty největší oběti.

Prohlašuji, že ku př. u nás byl stav osazenstva ještě r. 1929 45.000 dělníků, horníků, kovářů atd., dnes, r. 1932, ku konci září obnáší stav osazenstva něco přes 34.000 a z těchto dělníků ještě 12.000 se musí držet na neplacené dovolené l měsíc, aby druhy měsíc mohli pracovati. Tedy ¹/₃ se vyřazuje.

V době krise propustili celou spoustu zaměstnanců, nechávají je pracovati omezeně, nepřinášejí tedy po této stránce docela žádných obětí. Nyní je dokonce nutno zmíniti se také o tom, že příštím rokem má býti v naší oblasti propuštěno 14 až 15.000 horníků. Je nutno se tázati, co bude s těmito lidmi. Práce pro ně není, jak se všeobecně tvrdí. Ti lidé přece musí žíti. Je tedy nevyhnutelně potřebí, aby této otázce se strany vlády byla věnována ta největší pozornost. Je to problém, který musí konečně býti rozřešen. Hornictvo déle nevydrží, aby v takovýchto existenčních poměrech mohlo žíti, aby dále trpělo bídu a ten největší nedostatek.

Mám tedy zato, že hornické podniky mohou i v době této krise přispívati ze svých zisků ve větší míře na vybudování řádné báňské inspekce, které je nevyhnutelně potřebí. Jsem toho názoru, že ony jsou to povinny činiti, poněvadž vydobývají přírodní bohatství, které patří celému národu a je potřebí, aby se staraly, aby byl chráněn život a zdraví horníků, kteří tuto těžkou práci musí vykonávati.

Třebaže úprava zákona neodpovídá tomu, čeho by bylo potřebí, aby po stránce báňské inspekce byla provedena dokonalá náprava, vidíme v této předloze přece jenom jistý krok kupředu a budeme pro tento zákon hlasovati.

Je ovšem potřebí zdůrazniti, aby ministerstvo veřejných prací ten dávno daný slib konečně jednou splnilo a aby se staralo, aby horní zákon byl také reformován a aby v něm byla i báňská inspekce dokonale upravena.

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno.

Byly mi podány dostatečně podporované resoluční návrhy. Prosím o jejich přečtení.

Tajemník senátu dr Šařařovič (čte):

1. Návrh rezolúcie sen. Šelmeca, Danka, dr inž. Bottu a druhů:

Vládě sa ukládá, aby v dobe čo najkratšej predložila Národnému shromaždeniu návrh zákona, ktorým by bolo zavedené clo na meď, ktorá sa dováža zo zahraničia na územie republiky Československej.

2. Resoluční návrh sen. Fidlíka a druhú:

Podepsaní navrhují:

Vláda se vybízí, aby předložila návrh, by těm obcím, v jejichž katastru nalézají se důlní závody, bylo povoleno vybírání účelové dávky z každého jednoho q vytěženého nerostu ve výši 5 hal. za 1 q ve prospěch nezaměstnaných a omezeně pracujících horníků, dělníků a drobných zaměstnanců. Dávku musí platiti podnikatel ze svého zisku a nesmí ji započítati do ceny vytěženého nerostu ani převaliti na zaměstnance podniku.

3. Resoluční návrh sen. Fidlíka a druhů:

Podepsaní navrhují:

Vládě se ukládá, aby do týdne předložila senátu Národního shromáždění vládní návrh, kterým by bylo zakázáno propouštěti horníky do roku 1935.

Předseda: Budeme hlasovati o osnově zákona ve čtení prvém.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení prvém podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena ve čtení.prvém podle zprávy výborové tisk 956, souhlasně s usnesením posl. sněmovny tisk 951.

Provedeme nyní

Páni zpravodajové sen. dr Havelka a sen. Foit nenavrhují žádných změn textových.

Budeme tedy hlasovat.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, s nadpisem a úvodní formulí, která byla již schválena ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena také ve čtení druhém podle zprávy výborové tisk 944, souhlasně s usnesením posl. sněmovny tisk 929.

Projednáme

Kdo souhlasí s touto osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, schválenou již ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválená také ve čtení druhém podle zprávy výborové tisk 940, souhlasně s usnesením posl. sněmovny tisk 930.

Provedeme:

Poněvadž textových změn není, budeme hlasovati.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, schválenou již ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena také ve čtení druhém, a to podle zprávy výborové tisk 946, souhlasně s usnesením posl. sněmovny tisk 931.

Konečně provedeme:

Ježto textových změn není, budeme hlasovati.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením schváleným již ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení bylo schváleno také ve čtení druhém, a to podle zprávy výborové tisk 925.

Tím je pořad schůze vyřízen.

Mezi schůzí tiskem rozdáno:

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte): Tisk 961. Zpráva ústavně-právního výboru o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o změně a doplnění některých předpisů o exekučním pokračování a o trestním stíhání pletich při dražbách (tisk 958).

Předseda: Oznamuji, že do výboru sociálně-politického na místo sen. Nedvěda nastupuje sen. Haken, do výboru technicko-dopravního na místo sen. Sáblíka nastupuje. Ušák, za sen. Šelmece sen. dr Havelka, za sen. Sehnala sen. dr Bačinskva do výboru rozpočtového na místo sen. Nedvěda sen. Stejskalová.

Navrhuji, aby se příští schůze konala ve středu dne 21. prosince 1932 o 17. hodině s

1. Zpráva ústavně-právního výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 958) o vládním návrhu zákona o změně a doplnění některých předpisů o exekučním řízení a o trestním, stíhání pletich při dražbách. Tisk 961.

2. Návrh, aby jednáním zkráceným podle §u 55 jedn. řádu projednána byla osnova zákona o změně a doplnění některých předpisů o exekučním řízení a o trestním stíhání pletich při dražbách. Tisk 961.

3. Druhé čtení zprávy rozpočtového výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 951) o vládním návrhu zákona o báňských dávkách z kutišť a z měr. Tisk 956.

4. Zpráva výborů zahraničního a národohospodářského o vládním návrhu (tisk 869), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení druhý dodatkový protokol k Obchodní smlouvě mezi republikou Československou a Švýcarskem ze dne 16. února 1927, sjednaný dne 27. června 1932 a uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 8. července 1932. Tisk 924.

5. Zpráva imunitního výboru o žádosti sedrie v Báňské Bystřici ze dne 18. ledna 1928, č. j. Td 17/28/2, za souhlas k trestnímu stíhání sen. Volko pro přečin pomluvy podle §§ 1, 3/II, č. 1, 2, u 8, č. 3 zák. čl. XLI/1914 a přečin podle §u 18, č. 1, 3 zák. na ochrana republiky (č. 9806/29 předs.). Tisk 921.

6. Zpráva výborů rozpočtového a technicko-dopravního o vládním návrhu zákona o dopravě motorovými vozidly. Tisk 942.

7. Návrh, aby jednáním zkráceným podle §u 55 jedn. řádu projednána byla osnova zákona o dopravě motorovými vozidly. Tisk 942.

Jsou námitky? (Nebyly.).

Námitky nejsou.

Končím schůzi.