Předseda: dr Soukup.

Místopředsedové: Donát, dr Heller, dr Hruban, Kahler.

Zapisovatelé: Johanis, Stržil.

96 senátorů podle presenční listiny.

Členové vlády: ministři dr Dérér, dr Franke.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Šafařovič; jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Předseda dr Soukup zahájil schůzi v 16 hodin 40 minut.

dal předseda: na dnešní schůzi sen. Časnému, Doudovi, dr Farkasovi, Hajníkové, Hanckovi, Kellovi, Langerovi, Mezöovi, dr Milotovi, Nentvichovi, Ant. Novákovi, Plamínkové, Vydrové; na včerejší a dnešní schůzi sen. dr Reylovi.

Předseda konstatoval, že senát je způsobilý se usnášeti, a k jeho návrhu dal senát hlasováním zdravotní dovolené: sen. Richterovi na 2 měsíce, sen. Stodoloví na 14 dnů, sen. dr Krčmérymu na 10 dnů.

Z předsednictva přikázáno:

Výboru imunitnímu:

Žádost vrch. stát. zastupitelství v Košicích s žádostí krajského soudu v Chustu za souhlas k stíhání sen. Lokoty pro zločin podle §u 15. č. 3 žák. na ochranu republiky (č. 7750 předs.).

Předseda (zvoní): Budeme projednávat denní pořad, a to:

Zpravodajem výboru jest jeho předseda pan sen. dr Karas (za nepřítomnou pí. sen. Plamínkovou), jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavný senáte! Přítomná předloha je snad první v té kytici nových daní, které nám železná nutnost dnešní předkládá. My jsme se tímto zákonem o zvýšení obratové daně zabývali letos z jara, kdy jsme hleděli menší poplatníky uchrániti před zvýšením této daně, a tu tehdy do zákona dalo se omezení, že poplatník, který nemá alespoň 150.000 Kč obratu, nepodléhal tomu zvýšení na 3 %. Zatím, doba přítomná nutí nás k tomu, abychom hleděli veškerých zdrojů finančních použíti ke krytí hrozícího nám schodku a proto přichází vláda,s návrhem zákona, jímž toto obmezení se má rušit, takže by zvýšení jarní, usnesené Národním shromážděním, platilo bez výhrady pro všechny podnikatele. Nehledě k tomu, že je to jaksi věc železné nutnosti, sháněti peníze, kde by se sehnati daly, je tu také jistý moment mravní, který mluví pro toto zvýšení, neboť každý z obchodníků hleděl dokazovat berním úřadům, že jeho obrat není do 150.000 Kč a tedy že nebude podléhati zvýšené" dani. S tím byla veliká potíž u berních správ, ale ten konsumemt z toho nic neměl. Každý z nás ví, že u těch obchodníků, kteří měli obrat ročně nad 150.000 a podléhali vyšší dani, proti obchodníku, který neměl obrat ročně nad Kč 150.000 a platil menší daň, naprosto se nelišily ceny. Tedy obchodník zbavený té vyšší daně prodával za stejnou cenu jako ten obchodník, který daň plně platil. Obchodník menší vybral daň od konsumenta, ale státu ji neodevzdal. To je ten drtihý moment mravní, který nás nutí k tomu, abychom toto omezení ve prospěch těchto menších obchodníků zrušili.

Vzhledem k tomu, že poslanecká sněmovna tuto osnovu schválila, rozpočtový výbor projednal ji 16. prosince, navrhuji slavnému senátu, aby osnova byla schválena tak, jak se na ní usnesla poslanecká sněmovna.

Předseda (zvoní): Zahajuji rozpravu a uděluji slovo přihlášenému řečníku, panu sen. Tichimu.

Sen. Tichi (německy): Slavný senáte! Před nedávném konala se v Liberci porada severočeských měst. které se zúčastnilo asi 120 starostů obcí ze severních Čech a stejný počet zástupců obcí, kteří byli příslušníky všech stran. Účelem porady bylo nalézti prostředky a cesty, aby se pomohlo velké hospodářské nouzi, kterou pociťovati lze v obrovské síle právě v sudetskoněmeckém území. Při těchto poradách přijata byla jednomyslně resoluce. ve které se žádá, aby vytvořena byla všeobecná podpora v nezaměstnanosti, a aby do této podpory v nezaměstnanosti pojati byli také živnostníci a obchodníci, kteří přišli o zaměstnání. Dále se žádá vytvoření státního nemocenského pojištění pro obchodníky a živnostníky a zastavení všech exekucí proti těmto stavům.

Tyto požadavky zástupců severočeských měst ukazují zcela jasně, jak daleko to dospělo se stavem, který ještě před lety počítán byl k nejpřednějším sloupům státu a který dnes čítati nutno k proletariátu. Nejsou to hospodářské krise a hospodářská tíseň samy, jež t o způsobily, nýbrž nemilosrdná a nelítostná berní politika státu, která nezná slitování s těmito vrstvami hodných státních občanů, kteří dnes se svými rodinami často hladovějí a jsou na tom hůře nežli dělníci.

Vládní předloha, o které se má dnes hlasovati a kterou neměl žádný z pánů z vládního tábora odvahu hájiti, namířena je však právě proti těmto tisícům malých a středních řemeslníků a hokynářů, jejichž obraty činí méně nežli 150.000 Kč a kteří tehdy v dubnu byli ještě s krásným gestem pardonováni. Kolik tisíců těchto malých řemeslníků, kteří jsou přívrženci socialistických stran, postiženo bude tříprocentní daní z obratu, kolik tisíců těchto malých řemeslníků bude musit uvěřiti ve zvýšení daně z obratu, kteří také dodnes běhají za agrárními stranami! Domnívali jsme se, že vláda Malypetrova přinese zlepšení, že přinese práci a výdělek a uvede obchodní styky do správných kolejí. Vidíme opak toho, nový a ostrý kurs proti pracujícím a výdělečným vrstvám středostavovským, na jejichž bedra mají se naložiti všechna břemena, jež způsobil úpadek státního hospodářství, za které je zodpovědná většina. Kdo pak dnes vůbec ještě platí daně? Průmysl, jehož továrny jsou zavřeny, jehož vývoz je podvázán, který nemožnými devisovými předpisy je zdržován v jakémkoli hospodářském rozvoji, přichází pro placení daní v úvahu měrou jen velmi omezenou. Velké banky, které se zastřenými bilancemi rafinovaným způsobem vyhýbají své daňové povinnosti, přicházejí stejně málo v úvahu. Konsumní spolky, které platí směšně malé daně a mimo to mají ještě úlevy, nelze jako poplatníky rovněž bráti v úvahu a při zemědělství to při nejlepší vůli nejde, poněvadž zemědělci nemohou vzhledem k dnešní hospodářské situaci v zemědělství něco platiti. Nezbývá nikdo jiný, nežli obchodníci a živnostníci, kteří jsou dojnou krávou pro státní fiskus a kteří k tomu ještě mimo daně platiti mají také velké přirážky samosprávných korporací a také zvýšené příspěvky sociálním ústavům.

Je velmi příznačno, že se k dnešní předloze vůbec žádný řečník ke slovu nepřihlásil, i lituji toho velice, protože přece tato předloha má dalekosáhlé účinky. (Sen. dr Heller [německy]: Pět řečníků, pane kolego!) Dříve nebyl žádný zapsán, opravuji tedy své tvrzení. Ale mnozí, kteří dnes budou hlasovati pro předlohu, nejsou, si vědomi dosahu svého jednání, toho, co v dnešních těžkých dobách, znamená, daň z obratu právě pro malé a střední živnostníky a obchodníky zvyšovati z 2 % na 3 %. Musíme zde opakovati, že je báchorkou, že daň z obratu neplatí obchodníci a živnostníci, nýbrž konsumenti. To jsou báchorky, které jsme opětovně vyvrátili a kterým žádný rozumný člověk nemůže uvěřiti.

Vidíme před sebou vládní předlohu, skoro bez jakéhokoli odůvodnění, jen několik tiskových řádků, která může velmi těžce a hluboce zasáhnouti do hospodářského života. Dlužno politovati, když zpráva rozpočtového výboru konstatuje, že obchodníci a živnostníci prý všemožně se snažili, aby unikli zvýšení daně z obratu, a že své obraty ve zlém úmyslu přiznávali pod 150.000 Kč. Totéž konstatoval také pan zpravodaj s tohoto místa. Mohu jen míti za to, že něco takového lze tvrditi jen tehdy, když někdo nezná skutečné poměry. Víme pravý opak. Již zpráva rozpočtového výboru při prvé předloze v dubnu t. r. žádala, aby ministr financí dal berním úřadům přísný rozkaz, aby se predpisy nedaly podle fiktivních čísel, nýbrž aby odpovídaly pravdě, tak aby zdanění malých obchodníků a živnostníků skutečně se dalo podle tehdy poskytnutého dobrodiní zákona. Víme však, že berní úřady všemi prostředky u malých a středních podniků daň z obratu vyměřovaly výše nežli ze 150.000 Kč, aby tyto podniky vyloučeny byly z výhody dvouprocentní daně z obratu. Ještě nikdy berní špiclové nerozvíjeli takovou činnost jako v posledních měsících, když se malým živnostníkům mělo dostati dobrodiní o noho zákona.

Již v dubnu, když naposled bylo na tomto místě jednáno o dani z obratu, prohlásil rozpočtový výbor ve své zprávě výslovně a kategoricky, že si přeje paušalování daně z obratu u textilií, poněvadž se stalo životní potřebou pro obchod s textiliemi. Vidíme však, že se dodnes nic nestalo, poněvadž několik továrníků má ve státě více moci nežli desetitisíce malých obchodníků a živnostníků, a jsem přesvědčen, že se vůbec nikdy nedožijeme paušalování daně z obratu u textilií.

Od tohoto nesociálního opatření zvýšení daně z obratu u malých a středních podniků na 3 % očekává ministr financí, že z tohoto zvýšení bude míti 70 milionů, očekává, že mu daň z obratu a přepychová daň za r. 1933 vynese 2448 milionů. Z toho má se vlastní státní

správě přiděliti pouze 780 milionů, samosprávě 242 milionů, pro učitelské platy 925 milionů, pro ztráty místních drah 100 milionů, pro péči o nezaměstnané 400 milionů, při čemž se prý počítá ještě s příjmení z úroků z prodlení ve výši 34 milionů. Roku 1931 činily příjmy na dani z obratu a dani přepychové 2222 milionů, pro letošek máme po ruce jen statistiku o daňových příjmech do konce září, tedy za tři čtvrtě roku. Příjem na dani z obratu byl za tuto dobu jen 1475 milionů a musilo by se, kdyby se měla splniti předpověď ministra financí, v posledním, čtvrtletí vybrati ještě 747 milionů na dani z obratu a dani přepychové. Tyto naděje jsou vzhledem ke vzrůstající hospodářské krisi nesplnitelný. A ještě méně věřím v optimismus pana ministra financí, že příštího roku výtěžek daně z obratu po zvýšení činiti bude 2¹/₂ miliardy. Kdo také má při vzrůstající obchodní stagnaci tuto daň sehnati? Průmysl, který nemá vývozu? Obchodní bilance stává se každým měsícem horší. Obchodníci při nejlepší vůli nemohou platiti, a jestliže dnešní noviny mluví o t. zv. zlaté neděli, která prý přinesla dobrý vánoční obchod, pak to snad platí pro velká města, kde především navštěvuje obyvatelstvo obchody s jednotnými cenami; ale tažte se jednou hodinářů, klenotníků, obchodníků s nábytkem, obchodů s kožišinami, jaký vánoční obchod vůbec měli, obzvláště na venkově! Byl jsem sám toho svědkem, že obchody zavírány byly již v poledne, ačkoli živnostníci mohli míti celý den otevřeno. Ve většině měst ukázalo se, že vánoční obchod pro živnostníky a obchodníky neznamenal ničeho. Půjde-li to tímto tempem dále, pak pan ministr financí na dani z obratu a dani přepychové za příští rok nesežene ani 50 % zamýšlené sumy. Právě daň z obratu a její zvýšení dusí celý náš hospodářský život. Nebylo moudré zvyšovati daň z obratu svého času na 3 % a jest feste méně moudré zrušovati ještě výhodu pro malé a střední podniky.

Co přijde, vidí dnes každý, kdo jen trochu chce viděti s neomylnou jasností. Dnešní předloha je největším a nejhorším atentátem na existenci malých a středních živnostníků a obchodníků, a z těchto důvodů budeme předlohu potírati a nebudeme pro ni hlasovati. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Další slovo má pan sen. Černý. Uděluji mu je.

Sen. Černý: Slavný senáte! Předkládá se mám vládní návrh zákona, kterým se pozměňuje zákon ze dne 28. dubna 1952, č. 56 Sb. z. a n., o přirážkách k dani z obratu a dani přepychové, o změně zákona o těchto daních a prodloužení jeho účinnosti.

Jedná se o zrušení výjimky, že přirážkou není postižena 2%ní daň z obratu - a snížena daň, která jí nahrazuje - u podnikatelů, jejichž celkový obrat nepřesahoval 150.000 Kč.

Změnou touto a zrušením dosavadních úlev má se státní pokladně pomoci k dalším 70 milionům Kč ku vyrovnání rozpočtového schodku na rok 1935.

Účinností tohoto zákona budou postiženi malí živnostníci a obchodníci v počtu asi 600 tisíc, kteří budou velmi těžce domáhati se zaplacení zvýšené daně na spotřebitelích, kteří stejně jsou již postiženi platy píro státní pokladnu.

Je bolestné, že zvýšením budou postiženy kruhy sociálně nejslabšího živnostnictva a obchodnictva. U vědomí toho, že novou touto obětí z řad poplatnictva malého lidu podaří se dostati rozpočet státní na rok 1933 do rovnováhy, aby stát mohl svým povinnostem vůči občanstvu učiniti zadost, bude náš klub hlasovati pro předlohu zákona.

Jen rozpočet v rovnováze, aby vydání rovnala se příjmům, dává nám nové naděje, že započne obrat k lepšímu. A na tom nám všem, kteří máme vyložený zájem na udržení naší republiky, musí záležet, aby vrátily se opětně doby klidnějšího žití.

Slavný senáte, při této příležitosti chci poukázati současně na škodlivé zjevy při vymáhání daňových dlužných nedoplatků, kdy exekuce, zejména u malých a středních živnostníků, znamenají častokráte úplné hospodářské zničení poplatníkovo a znemožnění opatření potřebné výživy jeho rodině. Postupem exekučních úřadů je vyvolávána situace státním úřadům nepřátelská a po většině výsledek finanční je nepatrný. Státní správa musí míti zájem na tom, aby zejména malým živnostníkům a obchodníkům byla do budoucnosti zachována jejich poplatní schopnost.

Z toho důvodu považuji za důležité upozorniti jménem našeho klubu a živnostníků národně-sociálních na provedení likvidace stávajících daňových nedoplatků. Zlikvidování to budiž provedeno v době co nejkratší.

Podle účetní uzávěrky státního hospodářství za rok 1931 činí některé daňové nedoplatky 4.669,063.000 Kč.

Z toho je daňových nedoplatků u daní přímých 2.304,894.000 Kč, daně přepychové a obratové 1.513,613.000 Kč, spotřebních daní 162.474.000 Kč a poplatků 688,080.000 Kč.

Daňové nedoplatky nutno rozděliti u a trojí druh

1. Nedobytné: do této kategorie nutno zahrnouti všecky poplatníky, kteří dluží daně, ale dnes buďto zemřením, anebo hospodářským zhroucením jsou u nich daňové nedoplatky již nedobytné.

2. Spekulativní: Jsou poplatníci, kteří dluží daně, neplatí tyto z důvodů, že je to pro ně výhodnější platiti z nich 7 % úroků z prodlení, než aby se do provozu vypůjčovali peníze na úrok vyšší 8 až 12 %.

5. Rekursní: V daňových nedoplatcích je značná část těch. které vznikaly tím, že mnozí poplatníci byli značně předaněni a proti předpisu podali rekursy. Tyto rekursy nejsou dosud vyřízeny a částky nepřiměřených daňových předpisů se objevují v daňových nedoplatcích. Stává se tak zejména u malých a středních živnostníků a obchodníků. Není možné, aby s tímto balastem daňových nedoplatků mohl pan ministr financí stále do budoucnosti počítat, a současně upozorňuji, že není možné, aby zejména v nynější hospodářské krisi zůstala v praksi dosavadní činnost exekučních úřadů při vymáhání daňových nedoplatků, které jsou mnohdy tak drastické, že se nezastavují ani před hospodářským znemožněním existence poplatníků.

O způsobu vyrovnání daňových nedoplatků podali jsme již memorandum příslušným úřadům a ministerstvům. Čím dříve podaří se státní správě zlikvidování daňových nedoplatků, získá tím státní správa zdroj příjmů k úhradě rozpočtových vydání, a tím bude moci také postupně odbourávati řady zákonných provisorií, které zatěžují všechny vrstvy obyvatelstva.

Pomáhejme vládě zdolati všechny těžké úkoly, nejen hospodářskou úsporností, ale také převýchovou mravní, bez níž nebylo by lépe ani veřejnému hospodářství.

Předseda (zvoní): Další slovo má pan sen. Mikulíček.

Sen. Mikulíček: Pánové! Předložení a projednávání vládního návrhu zákona usvědčuje většinu této sněmovny a hlavně pány z řad socialistických, jak podvodně si počínali vůči drobným poplatníkům při projednávání zákona v dubnu tohoto roku. Tehdy jak s tohoto místa, tak také v tisku, oznámili svým voličům z pracujících řad, že se jim podařilo od zvýšení obratové daně ochrániti právo drobné živnostníky a konsumenty, kteří k nim chodí nakupovat. A dnes. za půl roku, prý proto, že to hospodářská tíseň státní pokladny nutně vyžaduje, zvyšují tuto jednu z nejtíživějších daní v tomto státě.

V dobách útisku národů obývajících Československou republiku, nebyla tato daň známa. Tehdy sice se vykládalo, mluvilo, a psalo o nacionálním a politickém útisku, ale finanční zatížení bylo sotva pro poplatnictva starého rakouského státu, jako je finanční zatížení různými poplatky v Československé republice. Zavedením obratové daně byl spáchán na obyvatelích tohoto státu první kontrarevoluční čin, sotvaže určití páni ujali se v tomto státě moci. Při odůvodňování původního zákona z roku. tuším, 1919, vymlouvali se členové Národního shromáždění, že jde jen o ustanovení přechodné, že, až se trochu státní finance uvedou do pořádku, tato daň bude zvolna odbourávána. A my vidíme, že se jde opačnou cestou, místo co by se snižovala tato daň, která zdražuje každé sousto, každý kousek obleku, botu, stavební potřeby, všechno, zkrátka nač se jen podíváme, která také rolníky zatěžuje daleko více než přímá daň pozemková a zatěžuje je daleko nespravedlivěji, nežli daň pozemková, poněvadž tato daň je uvalována podle bonitní hodnoty, kdežto tato daň je paušalována, takže statek na rovině v I. třídě půdy platí v určité oblasti stejné množství paušální daně jako malorolník, který má půdu v VIL nebo VIII. bonitní třídě, vzdálenou od obce několik kilometrů. Tato daň, která vynesla a vynese každého roku daleko větší obnos nežli všechny daně přímé, které přijdou do státní pokladny, tato daň, místo co by měla býti odbourána, je ještě zvyšována. Pánové, není pravda to, co tvrdil zde pan zpravodaj dr Karas, že maloživnosti se s cenami přizpůsobily k svému vlastnímu prospěchu velkonákupu. Každý, kdo žije mezi maloživnostníky a má jen trochu rozhled, jak obchoduje velkoobchod, musí uznati, že vzhledem k nákupní možnosti velkoobchodu, k možnosti jeho hotovému placení a tím také slevám při placení, v tom velkoobchodě na př. ve velkoobchodním domě prodá jeden prodávající za 4 až 5000 Kč a dostane za to 35 Kč mzdy, drobný obchodník prodá za 300 Kč a musí zaplatiti daň, nájem a musí vyživiti svou rodinu. Není pravda, že by z tohoto nedostatku z vašeho hlediska zvýšením obratové daně byl měl maloobchod jakýkoli zvláštní zisk. Jestliže prodával za stejné ceny jako velkoobchod, vydělával percentuálně méně než velkoobchod. Snad nebude někdo chtíti tvrditi, že takový obchodní dům ve Zlíně strží ročně přes 100 mil., když kupuje cukr po celých vagónech a koloniální zboží po celých vagónech, že ho nedostane nakoupiti daleko levněji než drobný obchodník, který koupí toho koloniálního zboží 5 nebo 10 kg, a má ho na měsíc. Tu výhodu při nákupu a placení pro velkoobchod daleko vyváží to, oč maloobchod percentuálně má tom svém obratu víc vydělává. Tímto tví zením se jenom křivdí drobným lidem a je to velmi slabý důvod pro to, aby se tato daň pod 150.000 Kč obratu zvyšovala tak, jako se zvýšila zákonem z dubna letošního roku při obratu nad 150.000 Kč.

Pánové, státní pokladna má tuberkulosu, státní pokladna je v krisi. Již celé řeky řečí pronesly se ve výborech i v tomto zákonodárném sboru jako v parlamentě o šetření, ale právě vy, kteří nejvíce mluvíte o šetření, máte odvahu bráti ze státní pokladny dvojí a trojí a daleko větší platy. Odbourejte to! Jestliže uznáváte, že železničář nad 9000 Kč má dosti veliký plat a berete mu srážkou, nemá každý jednotlivec dosti, jak my navrhujeme v platové úpravě. 4000 Kč měsíčně?

V orgánu ministerského předsedy brněnská >Svoboda< před 6 týdny bylo uveřejněno, že je v tomto státě třikráte tolik vysoké byrokracie, než bylo v Rakousku. Rakousko, které mělo přes 600.000 km², podle zprávy agrární >Svobody< mělo 340 sekčních šéfů a ministerských radů a Československo, které má přes 140.000 km², jich má 820. Nezdá se vám. že to je zbytečně vyhozený obnos ľ A při tom orgán ministerského předsedy a čtyř ministrů píše, že tito vysocí byrokraté berou ze státní pokladny po 120.000 až 140.000 Kč ročně? Je toto potřebí? Je potřebí, aby starý člověk, který to nemůže zužitkovati, poněvadž to jeho organismus nesnese, bral 10.000 Kč měsíčně, když na druhé straně se nechce popřáti živiteli rodiny, který má na starosti dorost, dostatečného výdělku a platu. Na Staroměstském náměstí máte u stromečku napsáno, že se máme starati o děti, náš budoucí dorost. A těm, který ten dorost vychovávají, dostává se 600 až 700 Kč měsíčně a ten, který ten dorost má už ukrytý v teplém místečku jako byrokrata nebo důstojníka, má 10.000 Kč měsíčně. Je to potřebí? Je to přímo trestné vyhazování peněz. Tam se obraťte! Ve vlastních vašich časopisech se člověk dočte, že máme několikráte více generálů, nežli mělo staré Rakousko. Je to potřebí? Byl-jsem jenom chvilku na vojně za Rakouska, ale tam starý šedivý muž byl teprve hejtmanem. Dnes člověk potká plukovníka, ba i generála, kterému je sotva 32-35 let. Je to hříšné vyhazování peněz, tam by bylo potřebí obrátiti se, když chybí, když je zle. Ať trpí bídu všichni, ať sleví všichni, ale nesmí se převalovati veškerá břemena, spojená s pomocí státní pokladně, zrovna na ty nejchudší. V minulé schůzi jste tu hlasovali o dávce z veřejných výkonů, která postihuje širokou veřejnost. Ta se musí uzákoniti, ale současně jste osvobodili od poplatků při fusích kapitalistické společnosti. Dnes je zrovna takový postup. Dnes obratovou daň pod 150.000 Kč zvyšujete, ale hned zamítnete podle zprávy zástupce ministerstva financí v rozpočtovém výboru žádost vládního návrhu, aby dávka z kutišť byla zvýšena.

Už spousta ostrých kritik s tohoto místa padla na lichvu s uhlím a koksem. Sama vláda ve svém prohlášení potvrdila, že uhlí proti ceně předválečné je na 165 % a koks na 205 %, kdežto obilí na 80 %. Nenesly by ty 4 miliony Kč ti majitelé kutišť, hlavně uhelných, kteří odnášejí stamilionové čisté zisky bezprácne, aby tak přispěli, když je zle? (Sen. Kindl: Na ty si netroufají!) Máš pravdu, soudruhu, na ty si netroufají, poněvadž by potom nebylo dostatek milionových darů, až přijde volební zápas.

A tak. pánové, upřímně a bez nás, jak jsem to řekl, když zde pan senátor odůvodňoval návrh na vydání soudr. Lokoty, bez nás, bez našich ostrých kritik, bez našich, podle vašeho názoru, rozvratných řečí a tisku podhrabáváte finanční existenci tohoto státu a podhrabete-li ji finančně, přirozená věc, že se zhroutí i politicky. Už dnes běžte mezi lid. ne mezi dělníky, kteří si přinesou 60 až 90 Kč týdenní mzdy, ale běžte mezi živnostníky, rolníky, mezi střední vrstvy a hledejte tam obhájce tohoto postupu, jakým se poslední rok soustavně k ožebračování pracujících vrstev postupuje. Je potřebí, aby tam kterýkoli, podle vašeho názvosloví bolševický, štváč přiléval oleje do ohně? Ti lidé vidí, že to ženete do katastrofy a vidí, že, dokud do celého tohoto zpráchnivělého a korupcí prolezlého systému nekopnou, nebude lépe a s nimi že bude hůře. Ale mně se zdá, že páni z vládních stran se bedlivě starají, aby došlo co nejdříve k vyúčtování. (Potlesk komunistických senátorů.)

Předseda (zvoní): Další slovo má pan sen. Sláma.

Sen. Sláma: Vážený senáte! Máme předloženu předlohu, kde vláda i koalice nakládá na střední složky živnostenské výroby, na malé obchody nové břemeno. Mohu konstatovati, že i naše strana uznává všeobecně státní potřeby a že též uznává, aby státní rozpočet byl v rovnováze. Ale jestliže dnes má. být státní rozpočet v rovnováze, je nutno splnit všechny předpoklady, aby tato státní věc, která je nezbytností, tento státní rozpočet byl urovnáván bez otřesů, aby v dnešní hospodářské tismi a situaci nepotrefil zákon ty nejslabší, kteří dnes pod krutými hospodářskými poměry nejvíce strádají.

A tu je právě zajímavá věc, pánové. Když si vzpomínám, že v květnu v této místnosti jsme odhlasovali výhody a úlevy pro nejdrobnější poplatníky, jakých, jak zde bylo řečeno, je 60.000, kde se mluvilo, že těm drobným se dávají úlevy, aby nebyli postiženi tísní, to se jim za 7 měsíců bére. Zde prováděly všechny koaliční strany s tímto drobným živnostnictvem a obchodnictvem co největší demagogii. Vážení pánové, jestliže se slibuje na veřejných schůzích a projevech politických stran odbřemeňování středních vrstev, nemá se to slibovat jenom na schůzích, má se to plnit také tam, kde je pro to patřičné forum, to je v poslanecké sněmovně a v senátě.