Konečně nutno urychliti udílení patentů rozmnožením těch, kdož je předem zkoumají, a vypracováním nevyřízených věcí. Musí-li některý vynález po celá léta čekati, nežli dojde k udělení, pak dlužno při denním přímo pokroku jen očekávati, že do té doby bude dávno předstižen a stane se bezcenným. Na druhé straně nelze před udělením patentu s právním účinkem zakročovati proti napodobení a stává se, že mezitím konkurence levnou výrobou připraví o úspěch a nad to špatným provedením zboží znehodnotí. Bylo by tudíž pro dobu od ohlášení patentu eventuálním vzorkem k užívání anebo poskytnutím prozatímní patentní ochrany až do ohlášení patentu umožniti právní ochranu, která dovoluje bezodkladné stíhání padělků, byť i na risiko a proti poskytnutí jistoty od toho, kdo zakročuje.

Kapitál, použitý na reformu právní ochrany živnostenské a jejich zařízení nahradí se bohatě zase nejen zvelebením průmyslu a obchodu, nýbrž také bezprostředně přihlašovacími a ročními poplatky za vzorky a patenty.

Zlepšením poměrů právní ochrany bude podstatně podporováno také přihlašování vynálezů a novot. Jako v cizině mělo by se však také u nás vypisováním úloh k vynálezům, soutěžemi za účelem řešení důležitých hospodářských a technických problémů atd. přispívati nejen k docílení úspěchů, nýbrž také k tomu, aby se vynalézavému duchu dostalo popudu. V přednáškách a kursech, dokonce na příklad ve středních a odborných školách budiž podáváno vysvětlení o právní ochraně živnostenské a vynálezů a věnována větší pozornost nové tvůrčí činnosti.

Vynalézavost potřebuje také alespoň pro první chvíli naléhavě státní podpory a přispění. Pro vynálezce bylo by na příklad při živnostenských a technických učilištích, při ústavech pro zvelebování živností atd. vytvořiti modelářské a pokusné dílny, poskytovati státní subvence pro stavbu modelů a pro pokusy, při zužitkování vynálezů měly by býti dosažitelný daňově technické úlevy a státní výpomoci, úvěry a příspěvky. Podle novinářských zpráv byl v Americe zřízen clearing pro podporu vynálezů, který bude zahraničními ústřednami zpracovávati také evropské státy. V obchodech zběhlá Amerika dovede tedy netoliko správně oceniti cenu vynálezů, nýbrž snaží se získati jich také z jiných států, oč se dnes již různé podniky pokoušejí a což domácímu průmyslu a obchodu je k největší škodě. Bylo by tedy velmi na čase, aby vláda tyto věci vzala do rukou, aby vynálezy zachovala zemi. Svazům, které se věnují vynálezům, má se pomáhati státními podporami, mají se vybídnouti v odborných otázkách, aby zaujaly stanovisko a má se dbáti jejich návrhů.

Je potřebí vynálezů! Toto poznání nesmí nyní více upadnouti v zapomenutí a dlužno k němu v zamýšleném jednotném hospodářském plánu vzíti dalekosáhlý zřetel.

Tyto požadavky průmyslu, živnosti a obchodu, jakož i vynálezců byly shrnuty v této resoluci: > Zástupcové průmyslu, živností a obchodu, jakož i vynálezců, shromáždění na valné hromadě svazu pro ochranu vynálezců v Československu dne 11. května 1930 v zasedací síni liberecké obchodní komory, odsuzují dosavadní zanedbávání právní ochrany živnostenské v Československu a žádají nejrychlejší a pronikavou její reformu, jakož i dalekosáhlou podporu činnosti vynálezců v rámci jednotného hospodářského planil; obzvláště vydán budiž zákon na ochranu vzorků k užívání podle osnovy ze dne 14. února 1924 se zřením k dobrozdání, jež na vyzvání podal svaz pro ochranu vynálezců dne 29. března 1926, přistoupeno budiž k haagské úmluvě o mezinárodní registraci vzorků, provedena budiž co nejdříve účelná ochrana pro dobu od ohlášení patentu až k jeho uveřejnění a podstatné urychlení řízení o udělení patentu, a oživena budiž zároveň činnost vynálezců popudy, úlevami a podporami, aby se tím domácímu průmyslu, živnostem a obchodu dostalo účinných, významných pomocných prostředků pro zlepšení hospodářských poměrů.< Svaz pro ochranu vynálezců v Liberci zasílá nyní stanovisko k těmto vládním předlohám. Vyznačuje slabiny těchto předloh, poukazuje k tomu, jak značné rozpory se v dosavadní praxi projevovaly při zužitkování vynálezů, a podává přirozeně celou řadu pozměňovacích návrhů. Nepodal jsem dnes těchto návrhů, poněvadž by to nemělo ceny. Na všech stranách ozývají se stížnosti, že vyloučena jest ústavou zaručená možnost, aby při vypracování některé osnovy zákona mohly hospodářské organisace zaujmouti stanovisko k důležitým problémům. Svaz pro ochranu vynálezců navrhuje doplňky k paragrafům 21, 49, 54, 67 atd. Předlohy byly praktickými hospodáři, osobnostmi, které v oboru mezinárodní ochrany vynálezců mají dlouholeté zkušenosti, přezkoumány a bylo žádáno, aby dnes v senátě poskytnuta byla možnost, vrácením těchto osnov zákonů výborům, umožniti odborovým organisacím projeviti své stanovisko.

Dámy a pánové! Jestliže jsem se pokusil poukázati na důležitost těchto předloh, chtěl bych ke konci zdůrazniti, že by senát, který jinak v jistých kritikách, bývá označen jako pijavý papír, měl alespoň jedinou pochopiti důležitost svého významu a vyhověti mému návrhu na vrácení všech tří předloh výborům. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Byl mi podán dostatečně podporovaný pozměňovací návrh sen. Wenzla a druhů. Prosím, aby byl přečten.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte): Návrh sen. Wenzla a druhů: Navrhujeme vrácení vládní předlohy tisk 944 za. tím účelem, aby k ní mohly zaujmouti stanovisko příslušné odborné organisace.

Předseda: Doslov má pan zpravodaj sen. dr Havelka.

Zpravodaj sen. dr Havelka: Slavný senáte! Vyslovuji se proti tomuto návrhu, a to z toho důvodu, že, jak v důvodové zprávě již jest uvedeno, omezuje se projednávání osnovy zákona jen na taková ustanovení, která byla dotčena haagskými dohodami, a na druhé straně ratifikace těchto dohod je velmi naléhavá z důvodů mezinárodních. Uznává se, že maše dosavadní předpisy zákonné, dotýkající se této materie, potřebují reformy a vláda také slíbila pronikavou novelisaci celkovou, jakmile úmluva haagská bude ratifikována.

To jsou důvody, pro které se vyslovují proti tomuto návrhu.

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno. Budeme tedy hlasovati.

O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati nejprve podle návrhu sen. Wenzela a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové najednou.

Není námitek? (Nebyly.)

Námitek není. Budeme tedy hlasovati ve čtení prvém.

Kdo souhlasí s návrhem sen. Wenzela a druhů, aby projednávaná osnova zákona byla vrácena výboru k novému projednávám, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh se zamítá.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí schvaluje se podle zprávy výborové tisk 944 ve čtení prvém, souhlasně s usnesením posl. sněmovny tisk 929.

Projednáme nyní:

Zpravodajem za výbor ústavně-právní je pan sen. dr Havelka, za výbor živnostensko-obchodní pan sen. Foit.

Uděluji slovo prvnímu zpravodaji, panu sen. dr Havelkovi.

Zpravodaj sen. dr Havelka: Slavný senáte! Československá republika přistoupila k Mezinárodní úmluvě o ochraně živnostenského vlastnictví, uzavřené dme 20. března 1883 v Paříži.

Přístup Československé republiky nabyl mezinárodní účinnosti dnem 5. října 1919.

Poslední revise této úmluvy konala se dne 6. listopadu 1925 v Haagu a byla při této revisi provedena na ustanoveních Pařížské úmluvy řada změn.

Většina států přistoupila již ku Pařížské unijní úmluvě ve znění sjednaném v roce 1925 v Haagu a senát svým usnesením ze dne 28. listopadu 1932 projevil souhlas s úmluvou tou v Haagském znění.

Haagskými změnami byla dotčena i některá ustanovení našeho platného vzorkového práva, které jest upraveno v zemi České a Moravskoslezské cís. patentem ze dne 7. prosince 1858, č. 237 ř. z., a v zemi Slovenské a Podkarpatoruské nařízením čís. 107.709/1907 K. M. - uh. obch. z. -.

A právě předpokladem přístupu Československa ke jmenované úmluvě v Haagske úpravě je souhlasná úprava příslušných právních předpisů. Obě uvedené právní normy upravují vzorkovou ochranu až na malé výjimky téměř stejně.

Taková souhlasná úprava ohledně ochrany vzorků a modelů je účelem usnesení poslanecké sněmovny, souhlasného s vládním návrhem.

Usnesení poslanecké sněmovny omezuje se pouze na taková ustanovení, která byla dotčena Haagskými dohodami, neboť ratifikace těchto dohod je velmi naléhavá z důvodů mezinárodních, a jde tu proto jen o menší novelisaci platných předpisů o ochraně vzorků a modelů.

K jednotlivým ustanovením usnesení poslanecké sněmovny netřeba se stanoviska ústavně-právního nic připomenouti, a proto ústavně-právní výbor, projednav ve své schůzi dne 13. prosince 1932 usnesení poslanecké sněmovny, navrhuje slavnému senátu, aby schválil osnovu zákona beze změny tak, jak ji přijala poslanecká sněmovna a jak je obsažena v senátním tisku č. 930. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zpravodajem za výbor živnostensko-obchodní je pan sen. Foit. Dávám mu slovo.

Zpravodaj Sen. Foit: Slavný senáte! Dnes pojednáváme o vládním návrhu čís. 1982 usnesení poslanecké sněmovny - tisk 930 - kterým se mění a zrušují některé předpisy o ochraně vzorků a modelů.

Řada států a mezi nimi býv. Rakousko-Uhersko přistoupila na mezinárodní řešení ochrany vlastnictví živnostenského v Paříži v úmluvu dne 20. března 1883 uzavřené a revidované v Bruselu v prosinci 1900 a ve Washingtoně 2. června 1911, konečně notou našeho ministerstva zahraničí 6. listopadu 1925.

Právo vzorkové bylo upraveno v zemích historických, tedy v zemi České a Moravsko-Slezské cís. patentem ze dne 7. prosince 1858, čís. 237 ř. zák., v zemi Slovenské a Podkarpatoruské nařízením číslo 107.709/1907 K. M. - uherského min. obchodu -. Obě tyto normy upravily vzorkovou ochranu, až na malé výjimky stejně.

Tato právní ustanovení nikterak nevyhovují poměrům dnešní doby a proto zamýšlí se částečná reforma vzorkového práva. Reforma tato byla provedena vlastně min. zahraničí roku 1925 a zákonem tímto podle Haagské úmluvy se schvalují a předloží k ratifikaci.

Živnostensko-obchodní výbor doporučuje slavnému senátu přijati osnovu zákona ve znění vládního návrhu s nadpisem a uvozovací formulí, tak jako byla přijata poslaneckou sněmovnou dne 25. listopadu 1932, tisk 930. (Souhlas.)

Předseda: Byl mně podán dostatečně podporovaný návrh sen. Wenzela a druhů. Žádám o přečtení.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Navrhujeme vrácení vládní předlohy tisk 945 za tím účelem, aby k ní mohly zaujmouti stanovisko příslušné odborné organisace.

Předseda: Slovo má pan zpravodaj sen. dr Havelka.

Zpravodaj sen. dr Havelka: Vyslovuji se proti tomuto návrhu, a to z důvodů, které jsem si právě před chvílí dovolil uvésti.

Předseda: Jednání je skončeno, budeme hlasovati.

O osnově zákona hodlám dáti hlasovati nejprve podle návrhu sen. Wenzela a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové najednou.

Jsou nějaké námitky proti tomu? (Nebyly.) Námitky nejsou. Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.

Kdo souhlasí, aby podle návrhu sen. Wenzela a druhů byla projednávaná osnova vrácena výboru k novému projednávání, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh se zamítá.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení prvém podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a jeho úvodní formulí přijímá se podle zprávy výborové, tisk 945, ve čtení prvém, souhlasně s usnesením posl. sněmovny, tisk 930.

Projednáme nyní, vážený senáte, bod další, jímž je:

Zpravodajem za výbor ústavně-právní je pan sen. dr Havelka, za výbor živnostensko-obchodní pan sen. Foit.

Dávám slovo panu zpravodaji sen. dr Havelkovi.

Zpravodaj sen. dr Havelka: Slavný senáte! Československá republika přistoupila k Mezinárodní úmluvě o ochraně živnostenského vlastnictví, uzavřené dne 20. března 1883 v Paříži.

Přístup Československé republiky nabyl mezinárodní účinnosti dnem 5. října 1919.

Poslední revise této úmluvy konala se dne 6. listopadu 1925 v Haagu a byla při této revisi provedena na ustanoveních Pařížské úmluvy řada změn.

Většina států přistoupila již ku Pařížské unijní úmluvě ve znění, sjednaném v roce 1925 v Haagu a senát svým usnesením ze dne 28. listopadu 1932 projevil souhlas s úmluvou tou v Haagském znění.

Haagskými změnami byla dotčena i některá ustanovení našeho platného práva patentního, které jest upraveno zákonem ze dne 11. ledna 1897, č. 30 ř. z., ve znění zákona ze dne 27. května 1919, č. 305 Sb. z. a n., zákona ze dne 29. října 1919, č. 604 Sb. z. a n., a zákona ze dne 30. června 1922, č. 252 Sb. z. a n.

A právě předpokladem přístupu Československa je souhlasná úprava příslušných právních předpisů s Haagskou dohodou.

Taková souhlasná úprava ohledně ochrany vynálezů jest účelem vládního návrhu a projednávaného usnesení poslanecké sněmovny o něm.

Usnesení poslanecké sněmovny omezuje se pouze na taková ustanovení, která byla dotčena Haagskými dohodami, neboť ratifikace jejich je velmi naléhavá z důvodů mezinárodních a k ratifikaci nelze přikročiti, pokud ujednání, obsažená v Haagské dohodě, nebudou u nás naším zákonodárstvím provedena.

K jednotlivým ustanovením usnesení poslanecké sněmovny netřeba se stanoviska ústavně-právního nic připomenouti, a proto ústavně-právní výbor, projednav ve své schůzi dne 13. prosince 1932 usnesení poslanecké sněmovny, navrhuje slavnému senátu, aby schválil osnovu zákona beze změny tak, jak ji přijala poslanecká sněmovna a jak jest obsažena v sen. tisku č. 931.

Předseda (zvoní): Zpravodajem za výbor živn.-obchodní je pan sen. Foit.

Zpravodaj sen. Foit: Slavný senáte! Slavnému senátu předkládá se dnes vládní návrh, tisk č. 1983, jímž se mění a doplňují předpisy o ochraně vynálezů.

Dne 20. června 1919 vydanou notou, doplněnou ministerstvem zahraničí 8. srpna 1919, přistoupila naše republika k mezinárodní úmluvě o ochraně živnostenského vlastnictví, uzavřené původně Rakousko-Uherskem dne 20. března 1883 v Paříži.

Dnes uzákoněním má býti schváleno usnesení v Haagu, dne 6. listopadu 1925 učiněné. Změny týkají se §u 27 patentního zákona i také §§ 21 a 67 usnesené mezinárodní úmluvou v Haagu, k nímž ostatně již naši zplnomocnění činitelé dali při této mezinárodní domluvě svůj souhlas.

Dříve vázalo vynálezce dosti kruté ustanovení, že totiž musil prováděti svůj patent podle předpisů té které země. Jestli v té, neb oné zemi majitel patentu výrobek chráněný opatřoval dovozem, směl býti tento patent odňat po uplynutí 3 roků.

Důležitý je článek pátý Haagského usnesení, kde se praví, že v případě neprovádění vynálezu v jedné smluvní zemi může se patent odvolati teprve, když nestačí k zamezení zneužití výhradního práva, uděleného patentem povolení vnucenou licencí. Tomuto odpovídá změna §u 21 a § 27 patentního zákona tím, že, když příslušník cizího státu zneužívá výsady tak, že výrobek patentem chráněný neprovádí, nýbrž jen z cizí země dováží, nemůže býti patent odvolán a bude však možno žádati udělení licence, čímž se může výhoda patentu zcela využíti. Udělení nucené licence bude také vázáno dobou tří roků.

Změna, o níž se dnes jedná, je přesně v Haagu smluvena našimi plnomocníky. a proto je potřebí tuto schváliti. Bude potřebí tuto záležitost i dále sledovati a dožadovati se nové příznivější úmluvy.

Vynálezy a patenty úzce souvisejí s okřídleným slovem, racionalisace, které letí celým světem a vzbuzuje naději, ale to jen u jedinců, kteří stojí blízko vynálezů. Oni levněji a úsporněji vyrábějí, následkem toho bohatnou a sdělávají kapitály, nežli vynález zevšeobecní. Jinde vynález, patent, racionalisace vzbuzuje obavu a zvyšuje nezaměstnanost. Racionalisace se nezastaví před žádnou krisí. Člověk přemýšlí, vynalézá a lidský mozek nemá klidu, a to nejen ku prospěchu, ale někdy i ke škodě lidstva! Moderní stroje vyřazují legiony dělníků.

Výbor živnostensko-obchodní doporučuje tuto předlohu schváliti tak, jak bylo usneseno poslaneckou sněmovnou tisk 931, v celém znění zákona vládního návrhu s nadpisem a uvozovací formulí v návrhu uvedenými. (Souhlas.)

Předseda: Byl mě podán dostatečně podporovaný návrh sen. Wenzela a druhů. Prosím o jeho přečtení.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte): Návrh sen. Wenzela a druhů:

Navrhujeme vrácení vládní předlohy tisk 946 za tím účelem, aby k ní mohly zaujmouti stanovisko příslušné odborné organisace.

Předseda: Prosím pana zpravodaje sen. dr Havelku, aby se o návrhu vyjádřil.

Zpravodaj sen. dr Havelka: Vyslovuji se proti tomuto návrhu z důvodů, které jsem si dovolil uvésti při projednávání zákona o ochraně známek.

Předseda: Jednání je skončeno. Budeme hlasovati, a to nejprve podle návrhu sen. Wenzela a druhů, bude-li zamítnut, o celé osnově najednou podlé zprávy výborové.

Námitek proti tomuto způsobu hlasování není? (Námitky nebyly.)

Námitek není. Provedeme tedy hlasování ve čtení prvém.

Kdo souhlasí s návrhem sen. Wenzela a druhů, aby tato osnova zákona byla vrácena výboru k novému projednávání, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh tento se zamítá.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení prvém podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena ve čtení prvém podle zprávy výborové, tisk 946, souhlasme s usnesením, posl. sněmovny tisk 931.

Přikročíme nyní k projednávání 4. bodu pořadu, jímž je:

4. Zpráva výborů zahraničního a národohospodářského o vládním návrhu (tisk 876), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k schválení dodatková úprava k prozatímní úpravě obchodních styků mezi republikou Československou a královstvím Dánským ze dne 18. dubna 1925, sjednaná dne 4. července 1932 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 15. července 1932, č. 119 Sb. z. a n. Tisk 925.

Zpravodajem za výbor zahraniční je pan sen., inž. Havlín, za výbor národohospodářský pan sen. dr Rozkošný za nepřítomného sen. Dundra.

Uděluji slovo prvému zpravodaji, panu sen. inž. Havlínovi.

Zpravodaj sen. inž. Havlín: Slavný senáte! Světová hospodářská tíseň vyvolala i v království Dánském řadu obchodně-politických opatření, jimiž je stižen dovoz průmyslových výrobků z těch zemí, vůči kterým Dánsko v posledních letech vykazovalo pasivní obchodní bilanci. Tato opatření tlakem veřejnosti byla ještě vystupňována ve prospěch těch zemí, které jsou největšími odběrateli dánských produktů, a tím způsobem je silné ohrožen odbyt československých průmyslových výrobků na dánském trhu. Proto bylo potřebí, aby požadavky dánské, naší vládě předložené, byly posuzovány vlídně a blahovolně v zájmu zlepšení obchodních styků s Dánskem. Dánská vláda žádá. aby při dovozu z Československa byly vyclívány na příště rybí konservy vařeného platýse za smluvní sazbu položky ex 131 jako norské >kippered herrings<, totiž sazbou Kč 360.- za 100 kg. Této žádosti bylo vyhověno s podmínkou, že tyto rybí konservy budou dováženy v neprodyšně uzavřených krabicích a že zásilka bude doprovázena řádně vystaveným osvědčením o dánském původu zboží. Československou vládu vedly k tomuto opatření ty okolnosti, že naše obchodní bilance s Dánskem vykazuje za poslední léta značné aktivum se stoupající tendencí. Podle statistiky činil dánský dovoz za periodu 1928 až 1931 223,635.000,- Kč, kdežto náš vývoz do Dánska v téže době jest určen obnosem 1.257,621.000,- Kč. čili jeví se tu aktivum v náš prospěch 1.013,986.000,- Kč. Je nutno připomenouti, že dovoz z Dánska k nám sestává z největší části z potravin a surovin, kdežto náš vývoz do Dánska převážně z výrobků průmyslových. Tak na př. v r. 1931 tvořily textilie a konfekce 50 %. obuv asi 15 %, zboží kovové 12 %, zboží skleněné a porculánové 10 % celého našeho vývozu do Dánska. Z krátkého uvedeného přehledu je patrno. že máme nejživější zájem na udržení tohoto vývozu s ohledem na naší zahraniční bilanci obchodní i s ohledem na výrobu průmyslovou i živnostenskou a tím i na zaměstnanost dělnictva.

Doporučuje tudíž zahraniční výbor slavnému, senátu, aby schválil předloženou dodatkovou úpravu k prozatímní úpravě obchodních styků s královstvím Dánským podle znění sen. tisku 876.

Předseda (zvoní): Zpravodajem za výbor národohospodářský je pan sen. dr Rozkošný.

Zpravodaj sen. dr Rozkošný: Slavný senáte! Pan zpravodaj výboru zahraničního uvedl dopodrobna důvody, které vedly výbor zahraniční k tomu, že doporučuje, aby úmluva nebo dohoda s Dánskem byla schválena. O těchže důvodech uvažoval výbor národohospodářský a usnesl se na tom doporučiti slavnému senátu, aby tuto dohodu schválil.

Doporučuji tedy tak jako zpravodaj výboru zahraničního jménem výboru národohospodářského schválení této dohody.

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno. Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením podle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení bylo schváleno ve čtení prvém podle zprávy výborové tisk 925.

Projednáme nyní:

Zpravodajem je pan sen. dr Karas.

Má pan zpravodaj nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr Karas: Textových změn není.

Předseda: Pata zpravodaj nemá žádných, textových, změn, budeme tedy hlasovati.

Kdo souhlasí, aby naznačená osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijaty byly ve čtení druhém tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímají se v naznačeném znění také ve čtení druhém podle zprávy výborové tisk 949, souhlasně s usnesením posl. sněmovny tisk 940.

Následuje hlasování o resoluci sen. inž. Wintra a soudr.

Zpravodaj sen. dr Karas: Není námitek proti jejímu přijetí.

Předseda: Kdo s touto resoluci sen. inž. Wintra a soudr. souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená resoluce se přijímá.

Provedeme nyní:

Zpravodajem je pan sen. dr Rozkošný.

Táži se pana zpravodaje, zdali má nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. dr Rozkošný: Textových změn není.

Předseda: Pan zpravodaj nemá žádných textových změn.

Kdo souhlasí s tím, aby naznačená osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijaty byly ve čtení druhém tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímají se v naznačeném znění také ve čtení druhém, a to podle zprávy výborové tisk 950, souhlasně s usnesením posl. sněmovny tisk 941.

Vykonáme nyní ještě hlasování a 2 resolucích výboru rozpočtového, otištěných, ve zprávě výborové tisk 950.

Kdo s těmito resolucemi, otištěnými ve zprávě výborové, souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce výboru rozpočtového, otištěné ve zprávě výborové, se přijímají.

Tím je pořad schůze vyřízen.

Navrhuji, aby se příští schůze konala za 5 minut po této schůzi za účelem

Námitek není? (Nebyly.)

Končím proto tuto schůzi.