Předseda (zvoní): Jednání je skončeno.
Byl mně podán dostatečně podporovaný návrh sen. Hakena a soudr.
Žádám pana tajemníka senátu, aby jej přečetl.
Tajemník senátu dr. Šafařovič (čte):
§ 1 vládního návrhu o prodloužení zákona č. 124 Sb. z. a n. (tisk sen. 938) mějž toto znění:
"Účinnost zákona č. 124/1931 Sb. z. a n. prodlužuje se do konce července 1933."
§ 2 vládní osnovy budiž škrtnut.
§ 3 zákona ze dne 16. července 1931. č. 124 Sb. z. a n., mění se takto:
"(1) K provedení Mezinárodní úmluvy o jízdě motorovými vozidly ze dne 24. dubna 1926 může vláda nařízením nově upraviti značky na vozidlech a rychlost jízdy.
(2) Vládním nařízením se stanoví, jak mají býti zařízena motorová vozidla nebo jejich součástky - oddělení pro řidiče, řidičovo sedadlo, sklo před řidičem atd. - a jakou výzbroj mají míti různé druhy motorových vozidel (lékárničky atd.) a jakým výstrojem mají býti opatřeni řemeslní řidiči motorových vozidel na účet majitele vozidla (oděv, přikrývky atd.), aby - nehledě k příslušným ustanovením živnostenského řádu - byla plnou měrou zaručena bezpečnost osob při provozu automobilovém zaměstnaných v poměru námezdním, jakož i aby chráněn byl jejich život a zdraví."
§ 4 zákona ze dne 16. července 1931, č. 124 Sb. z. a n., mějž toto znění:
"(1) Pouhá přestoupení předpisu o přípustné rychlosti a opatrnostech, jichž má řidič dbáti, aby vozidlem nebyly způsobeny nehody nebo poruchy dopravy, jsou soudem trestná jen tehdy, bylo-li tím způsobeno nebezpečí života nebo poškození na těle.
(2) Skutečná pracovní doba řidičů v námezdním poměru nesmí trvati déle, než 8 hodin ve 24 hodinách a ne déle než 40 hodin týdně, a to i tehdy, nejsou-li zaměstnáni v podnicích v §u 1, odst. 1. až 5. zák. ze dne 19. prosince 1918, č. 91 Sb. z. a n., uvedených.
(3) Řemeslní řidiči motorových vozidel v námezdním poměru podléhají pensijnímu pojištění podle zákona ze dne 21. února 1929.
(4) Vláda nařízením zařídí, aby zástupci odborové organisace řidičů automobilů spolu se zkušebními komisaři zúčastňovali se řidičských zkoušek s rozhodujícím hlasem a spoluzjišťovali, zda žadatelé o vůdčí list jsou pro řízení vozidla schopní, spolehliví a způsobilí, a zda jejich teoretické i praktické znalosti k tomuto úkolu postačují.
(5) Vyučovati jízdě motorovými vozidly smí jen ten, kdo obdržel k tomu povolení od ministerstva veřejných prací."
Předseda (zvoní): Páni zpravodajové se vzdávají doslovu, budeme tedy hlasovati.
Vzhledem k podanému pozměňovacímu návrhu sen. Hakena a soudr. budeme hlasovati takto:
o §u 1 osnovy podle návrhu sen. Hakena a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 2 osnovy podle návrhu sen. Hakena a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 3 osnovy podle zprávy výborové;
o §§ 3 a 4 zákona podle pozměňovacích návrhů sen. Hakena a soudr.;
o nadpisu osnovy zákona a jeho úvodní formuli podle zprávy výborové.
Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)
Námitky nejsou. Budeme tedy hlasovati ve čtení prvém.
Kdo souhlasí, aby § 1 osnovy zákona zněl podle návrhu sen. Hakena a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 1 osnovy zákona zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí s tím, aby § 2 osnovy zákona byl škrtnut podle návrhu sen. Hakena a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby §§ 2 a 3 osnovy zákona zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrhy tyto byly schváleny.
Kdo souhlasí, aby §§ 3 a 4 zákona byly změněny podle návrhů sen. Hakena a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrhy sen. Hakena a soudr. se zamítají.
Kdo souhlasí, aby nadpis osnovy zákona a jeho úvodní formule zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se podle zprávy výborové.
Tím je přijata celá osnova zákona podle zprávy výborové tisk 948 ve čtení prvém.
Na pořadu dále je:
4. Zpráva rozpočtového výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 940) o vládním návrhu zákona, kterým se prodlužuje platnost zákona o dávkách za úřední úkony ve věcech správních. Tisk 949.
Zpravodajem je pan sen. dr. Karas. Dávám mu slovo.
Zpravodaj sen. dr. Karas: Slavný senáte, předloha tato je jednou z těch předloh, které se nám rok co rok opakují, neboť nemáme dosud pevné zkušenosti, abychom zákony některé dělali trvale. Pomáháme si vždycky, že se zákon dělá na rok nebo na dva roky, až se zákon osvědčí, pak prodloužíme jeho platnost dále.
Osnova zákona tohoto se opakuje od r. 1925 a dalším důvodem je to, že upravuje se tímto zákonem částečně zákon o úkonech. Tento poplatkový řád má býti vypracován na nových zásadách. Vláda pracuje na novém poplatkovém zákoně. Před 2 lety slibovala, že do 2 let to bude hotovo a že to splyne s touto předlohou. Dosud nebylo možno tuto předlohu vypracovati a podati ji senátu, a proto nám nezbývá než, abychom si prodloužili tento zákon na další 3 léta. Prodloužení to jest odůvodněno tím, že zákon nám vynáší podle účetní uzávěrky z loňského roku plných 40 mil. Kč. Při dnešních státních financích není možno resignovati na tento příjem, nehledě ani k tomu, že příjem z tohoto zákona je čistě spravedlivý, neboť ten soukromník, který žádá na státních úřadech nějaký úkon, ze kterého bude míti prospěch, nechť přispěje. (Výkřiky sen. Mikulíčka.)
Rozpočtový výbor senátu navrhuje, aby prodloužení tohoto zákona bylo na další 3 léta schváleno. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Zahajuji rozpravu. Slovo má pan sen. inž. Winter.
Sen. inž. Winter: Slavný senáte! Zákon, který právě projednáváme, je přesvědčivým důkazem, že mají pravdu ti, kteří vytýkají, že Národní shromáždění zákony promrskává. Není přece možno říci, že by sněmovny byly prací zavaleny, a přes to přece přicházejí termínované zákony na stoly zákonodárců v poslední chvíli. Vládě bylo přece úplně jasno, že zákon o dávkách za úřední úkony ve věcech správních bude nutno prodloužiti i přes 31. prosinec 1932, kdy končila jeho platnost - a přece se dostáváme k projednávání věci teprve dnes těsně před koncem roku.
Neuznávám námitky, že jde o věc nespornou, na které není možno ničeho měniti, a že je tedy jisto, že bude urychleně schválena. S tímto odůvodněním jsou sněmovnám právě předkládány důležité věci v poslední chvíli tak, že nezbývá času na řádné věcné projednání.
Právě tak projednáváme zákon o dalším poskytování poplatkových úlev při splynutí - fusi - nebo při přeměně právního útvaru podniku. A jde tu o zákon hospodářsky velmi důležitý, ale také o zákon s dalekosáhlými důsledky pro státní pokladnu. Bylo by zajímavo, kdyby ministerstvo financí při předloze zákona bylo také sdělilo, v jakém rozsahu bylo tohoto zákona dosud využito, a kolik činily poplatkové úlevy. Strana naše nestaví se proti tomuto zákonu, ale zajímalo by nás věděti, kolik činila tato státní podpora podnikatelům, abychom mohli také porovnávati, když nezaměstnaným dělníkům jsou vyčítány podpory v nezaměstnanosti, jejichž výše je všeobecně známa. (Místopředseda Kahler převzal předsednictví.)
Dávky za úřední úkony by také vyžadovaly, aby bylo více času o nich jednati. Nyní ovšem, když poslanecká sněmovna zákony schválila a jsme tu v hodině dvanácté, je těžko navrhovati změnu, poněvadž by to znamenalo, že by zákon do konce roku nebyl dojednán. A nejde tu o zákon bezvýznamný nebo zákon, který by se dotýkal jenom úzké vrstvy občanů.
Uznávám rád, že vládní nařízení ze dne 11. prosince 1931, čís. 198 Sb. z. a n., odstranilo libovůli úředníků, jakou zákon o dávkách za úřední úkon až do roku 1931 opravdu byl. Když hranice pro vyměření dávky se pohybovala mezi 50 Kč až do 5000 Kč nebo od 500 Kč až do 20.000 Kč, a záleželo jenom na odhadu vyměřujícího úředníka, není divu, že docházelo k anomáliím při předpisu dávky a že docházelo k tomu, že první instance předepsala dávku 20.000 Kč a na odvolání strany druhá instance snížila předpis na 2000 Kč. Při předepisování dávky se doslovně obchodovalo a smlouvalo. Některé strany zásadně podávaly odvolání do každého předpisu. Úřady první instance těmto stranám předepisovaly potom úmyslně dávky o 100% vyšší, aby nadřízené úřady jim mohly polovici slevit, věc, která jistě vážnosti úřadů neprospívá.
Vládní nařízení z 11. prosince 1931, čís. 198 Sb. z. a n., tuto libovůli odstranilo tím, že obsahuje přesné předpisy pro vyměřování dávky. Tu však docházíme v mnoha případech zase k dávce značně vysoké, jistě mnohem vyšší, nežli byla vyměřována dříve, a mnohem vyšší, nežli zákon i vládní nařízení zamýšlely. Jako železničář mám na mysli specielně oddíl M. Při důsledném propočítání sazby docházíme tu často k výši dávky, jaká není v žádném poměru k významu úkonu dráhy a užitku, který z tohoto úkonu pro stranu vzejde. Na příklad konkrétní věc: za skladiště 186 m2 velké je předepsána dávka 2280 Kč.
Ale přímo křiklavá je dávka za účast dráhy při komisích na stavby v požárovém obvodu dráhy. Tuto komisi vede a celé stavební řízení provádí obec. Dráha je při ní účastna jako privilegovaný soused, jehož podmínky musí býti respektovány. Obecní úřad, který má veškerou práci, smí za komisi předepsati pouze směsně nízké poplatky, kdežto dráha, která dá do protokolu svoje předem stanovené podmínky o vzdání se nároku na náhradu škody z provozu dráhy, předepisuje za tento nepatrný úkon - ovšem ne pro sebe, nýbrž pro státní fiskus - poplatky od 30 Kč do 5000 Kč. Při malých rodinných domcích o 1 až 2 místnostech činí tato dávka 50 Kč. I když se to nezdá mnoho, přece i tento malý poplatek zatěžuje stavbu, při které se počítá s každým haléřem,
Proto navrhuji, aby senát doporučil vládě resoluci, aby tyto sazby byly přezkoumány a dávky při stavbách malých rodinných domků v požárovém obvodu dráhy nebyly předpisovány, pokud stavebníku neplyne ze situování domku právě u dráhy zvláštní prospěch. (Potlesk.)
Místopředseda Kahler (zvoní): Dále má slovo pan sen. Stolberg.
Sen. Stolberg (německy): Slavný senáte! Jestliže se všude spoří a hledají se nové prameny příjmů, je pochopitelno, že se mají zachovati staré prameny příjmů. Ježto obecenstvo přece nadále bude nuceno docházeti k úřadům, dlužno také počítati s tím, že zde půjde o trvalý pramen příjmů. Ze závěrečného účtu za rok 1931 vidíme, že příjmy z poplatků za úřední výkony, které byly preliminovány částkou 41 milionů, dokonce o několik tisíc korun překročily rozpočet. Jsou však ještě jiné dávky, které zatěžují styk s úřady. Jsou to kolky z podání a právní poplatky. Také tyto příjmy překročily podle závěrečného účtu za r. 1931 sumu v rozpočtu stanovenou značně, totiž příjmy z kolků o 22 a příjmy z právních poplatků o 145 milionů. Oboje překročení preliminovaných příjmů vysvětluje nejvyšší kontrolní ú řad hospodářskou krisí, a to zvýšení kolků značně zvýšenou potřebou úvěru a s tím spojených směnečných kolků, zvýšení příjmu z právních poplatků četnými konkursy a vyrovnáními. (Výkřiky sen. Böhra a Ad. Scholze.) Vidíme, že státní pokladna dovede těžiti také z krise. Chtěl bych se při tom ještě zmíniti o tom, že by jednotné utváření těchto různých pramenů příjmových mělo rozhodně výhodu. Máme, jak zmíněno příjem z kolků z podání, z právních poplatků a dávku z úředních výkonů. Příjmy z kolků a poplatků zakládají se na třech velmi složitých stupnicích poplatkového zákona z roku 1850, a jednotná úprava všech těchto příjmů byla by rozhodně na prospěch jak státní pokladně, tak také státním občanům. Bylo by si také přáti, aby ty to příjmy upraveny - byly takovým způsobem, který je u obecenstva, u poplatníků vzbudil pocit a přesvědčení spravedlivého rozdělení. Nelze tvrditi, že nynější způsob vybírání dávek z úředních výkonů vzbuzuje v obecenstvu důvěr u, že se vybírají stejnoměrně a spravedlivě. Příliš mnoho je ponecháno libovůli úřadů. (Sen. Böhr [německy]: Různá ustanovení jsou takového druhu, že se v tom vyzná jen několik málo zkušených finančních úředníků!) Ano, je to přímo tajná věda!
Chtěl bych se při této příležitosti zmíniti ještě o zatížení, které velice postihuje státního občana, který se dovolává úřadů: jsou to komisionelní výlohy. Je známo, že se páni ve státních úřadech hledí za malý plat, který béřou, odškodniti zvýšenými příjmy z komisionelních výloh, tak zv. děláním diet. V novinách byly v poslední době opětovně uvedeny obzvlášť křiklavé případy. Chtěl bych uvésti také případ, který mně byl před nedávnem sdělen. Jistý hostinský v malé horské vesnici chtěl pro své letní hosty opatřiti malé zařízení ke koupání. Šlo o malou vesnici v horách, o zcela malého zemědělce, který někdy má u sebe letní hosty. K této komisi na toto malé zařízení ke koupání dostavilo se 12 pánů, samí starší pánové ve vyšších dietních třídách. (Smích na levici. - Různé výkřiky.) Je vyloučeno, že všichni tito pánové byli od okresního úřadu; musili tam býti pánové od zemského úřadu, snad také z finančního ministerstva, byli to právníci, technikové, medici, snad také účetní úředníci. Výsledek byl, že se přirozeně celá vesnice této komisi smála; neboť každý věděl, že to nebyla důležitost tohoto zařízení, nýbrž hlad po dietách, který pány tam vedl, snad také radost stráviti pěkný letní den v hezké horské vesnici. Ale pánové ke komisi přišli, a přijdou ke kolaudaci zařízení znovu, a hostinský, který asi již litoval zařízení tak malého koupaliště, bude se musit tvářiti vlídně, neboť si nesmí pokaziti přízeň těchto pánů. Musí-li se všude spořiti, musí se státní správa zaříditi také tak, aby pro státního občana, který se jí dovolává, pracovala levněji než dosud.
V prohlášení, kterým se nová vláda představila, mluví se v prvé řadě a skoro výlučně o nutnosti zjednati rovnováhu v rozpočtu. Šlo o omezení výdajů a zavedení nových pramenů příjmů. O novém oživení hospodářství, které přece je nejnutnějším základem zlepšení státních financí, ve vládním prohlášení se nemluví. Že je potřebí škrtů a úspor, uznal parlament za nutné již před 11 lety a r. 1921 přijat byl zákon o zřízení úsporné komise, s jehož provedením pověřena byla vláda. Do dnešního dne nebyla tato úsporná komise svolána, a slyšíme nyní, že v parlament ě podán byl nový návrh, anebo týž návrh v novém vydání. Podle zákona z r. 1921 měla býti tato komise složena z členů poslanecké sněmovny a senátu, členové měli býti voleni podle zásady poměrného zastoupení, tedy z vládních stran a z oposice. Co se však nyní stalo, úsporná opatření parlamentní sedmičky, to není odůvodněno ani v ústavě, ani v nějakém zákoně, ani v jednacím řádu. Ústava předpisuje, aby vláda sestavila rozpočet a aby pak byl předložen rozpočtovému výboru; zvláštním zákonem byla ustanovena tato úsporná komise; je také přesně předepsáno, jak se má prováděti porada o rozpočtu. Zdá se však, že vláda nemohla rozpočet předložiti, a spolčila se tudíž s touto sedmičkou, konstituovanou proti zákonu. V této sedmičce není zastoupen ani senát, ani oposice. To odporuje přirozeně každé demokratické zásadě; při této tak důležité věci nedbá se demokracie, o které se při slavnostních příležitostech a při každé vhodné nebo nevhodné příležitosti tak rádo mluví. Jestliže již senát nebyl přibrán a v tak důležité věci je považován za zbytečný, pak nechť se při tak dalekosáhlých úsporných opatřeních, na která se nyní pomýšlí, přece uváží, zdali má vůbec nějaký smysl ponechati nadále tuto přece jen velmi nákladnou instituci; a jestliže se někdo domnívá, že oposice při těchto poradách nemá účelu - podle mého názoru má oposice právě při takovýchto poradách ú čel velmi důležitý - pak zdá se mi, že je zde táž tendence, kterou nyní různé strany silnou měrou hájí, snaha, oposici úplně vymýtiti, členy oposičních stran pro různost mínění, pro různost politických názorů vydávati soudům a vylučovati je tak z parlamentární činnosti. Že by senát měl protestovati proti tomu, že z těchto porad jest úplně vylučován, jeví se mně býti nutným.
Dostaneme, jak nyní slyšíme, novou úspornou komisi, ve které bude zastoupen také senát. Ale ani tato nová komise, která se nyní utvoří, ani rozpočtový výbor nebudou - to jest jasné moci prováděti žádné změny na rozpočtu, jak ho sestavila sedmička. Za těchto okolností musíme zodpovědnost za všechna opatření, která mají býti nyní provedena v ohledu finančním, ponechati výhradně vládním stranám. (Potlesk.)
Místopředseda Kahler (zvoní): Debata je skončena.
Byl mi podán resoluční návrh sen. inž. Wintra a soudr. Prosím, aby byl přečten.
Tajemník senátu dr. Šafařovič (čte):
Resoluční návrh sen. inž. Wintra a soudr.:
Senát doporučuje vládě, aby sazby za úřední dávky byly přezkoumány a dávky při stavbách malých rodinných domků v požárovém obvodu dráhy nebyly předpisovány, pokud stavebníku neplyne ze situování domku právě u dráhy zvláštní prospěch.
Místopředseda Kahler (zvoní): Slovo k doslovu má pan zpravodaj.
Zpravodaj sen. dr. Karas: Slavný senáte! Při debatě bylo mluveno také o různých jiných předmětech, které s touto osnovou nesouvisí, nemusím tedy na to odpovídati.
Pokud se týče poplatků z domků stavěných v blízkosti dráhy, upozorňuji na to, že tento poplatek má znamenat náhradu hotových výloh. Když dráha má tam vyslat na komisi úředníka, jsou s tím spojeny náklady a je samozřejmé, že dráha zadá, aby hotové náklady jí byly nahrazeny.
Pokud mluvil pan sen. Stolberg o těch nadpočetných komisích, je to svatá pravda. Častokráte konávaly se úřední komise zbytečné, ale hlavně s velikým počtem účastníků a z daleka tam vyslaných. V tomto směru v budoucnosti stane se náprava, neboť jednak škrty v rozpočtu znemožní úřadům takové vedlejší nadbytečné komise vysílat, jednak, doufám, začne úsporná komise příštím rokem vážně pracovati a v tomto směru zakročí, takže námitky pro příště odpadnou.
Navrhuji, aby zákon byl přijat tak, jak se na něm usnesla poslanecká sněmovna.
Místopředseda Kahler (zvoní): Prosím, račte zaujmouti místa. (Děje se.)
Budeme hlasovati ve čtení prvém, a to o celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli najednou. (Námitky nebyly.)
Námitky nejsou. Budeme tudíž tak hlasovati.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena ve čtení prvém podle zprávy výborové, souhlasně s usnesením posl. sněmovny, tisk 940.
Přikročíme k dalšímu bodu poradu, jímž je:
5. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 941) k vládnímu návrhu zákona o dalším poskytování poplatkových úlev při splynutí (fusi) nebo při přeměně právního útvaru podniků. Tisk 950.
Zpravodajem je pan sen. dr. Rozkošný. Dávám mu slovo.
Zpravodaj sen. dr. Rozkošný: Slavný senáte! Výjimečné hospodářské a poválečné poměry vyžadovaly vydání zákona ze dne 4. července 1923, č. 151 Sb. za n., který ve svém § 1 obsahuje ustanovení, že "zruší-li se zdejší akciová společnost tak, že převede veškerá svá aktiva i pasiva na jinou zdejší akciovou společnost již existující za akcie této akciové společnosti - fuse -, je případný převod nemovitosti osvobozen jak od poplatku imobilárního, tak i od poplatku vkladního". Další paragrafy tohoto zákona pak obsahují bližší ustanovení o tom, na které podniky a v jaké míře se ustanovení § 1 vztahují.
Jelikož se výjimečné hospodářské poměry, pro něž byl vydán hořejší zákon, nezměnily, byl vydán zákon ze dne 9. června 1927, č. 88 Sb. z. a n., jímž byla platnost úlev rozšířena, jeho účinnost byla však omezena do konce roku 1929. Ukázalo se však, že ani do té doby nebyl proces slučování podniků v žádoucí míře ukončen, pročež byla platnost zákona toho zákonem ze dne 22. října 1930, č. 153 Sb. z. a n., prodloužena do konce prosince 1932. A jelikož do konce prosince 1932 není ten proces slučování podniků ukončen a vláda uznává, že je potřebí, aby se ještě další společnosti slučovaly, navrhuje, aby se platnost tohoto zákona prodloužila až do konce r. 1935.
Výbor rozpočtový doporučuje, aby slavný senát tento návrh vlády schválil.
V důvodech, které byly k prodloužení tohoto zákona vládou předloženy, nebylo uvedeno, kolik vlastně bylo sleveno na poplatcích těm společnostem, které fusovaly od té doby, co ten zákon byl vydán. Ovšem, že by bylo dobře, aby to bylo opravdu zjištěno.
Podotýkám, že ve výboru rozpočtovém byly podány k tomuto návrhu vlády 2 resoluce, a to:
1. Vláda se vyzývá, aby při fusích družstev, zejména obecně prospěšných, přiznávala zásadně tytéž poplatkové úlevy jako při fusích jiných společností.
2. Vláda se vyzývá, aby při poskytování poplatkových úlev při splynutí nebo při změně právního útvaru podniků učinila opatření prostřednictvím ministerstva financí, aby kolektivní smlouvy nebyly rušeny v neprospěch zaměstnanců.
Tyto resoluce byly výborem schváleny a doporučuji, aby návrh vládní, jakož i resoluce byly senátem s chváleny.
Místopředseda Kahler (zvoní): K tomu si vyžádal slovo pan sen. Mikulíček. Uděluji mu je.
Sen. Mikulíček: Jak dvojitou hru hrají "zástupci pracujícího lidu" se zájmy poplatníků, dokazují právě tyto dvě za sebou projednávané předlohy. Při první předloze dokazují referenti, že státní pokladna a veřejné pokladny nesnesou, aby byly odbourány dávky za úřední výkony, ale hned na to bezprostředně projednává se předloha, kde se slevuje anebo promíjí při fusi různých kapitalistických společností veškeré poplatky a jak referent, tak také snad zpráva nepodává jasného obrazu o tom, kolika kapitalistickým společnostem se tyto poplatky prominuly.
S hlediska pracující třídy dělá se v tomto zákonodárném sboru se starostmi o státní pokladnu a pokladny veřejné vyložený podvod vládními stranami.
Zde přede mnou si stěžoval pan inž. Winter na to, jak se vybírají dávky za veřejné úkony, že byrokracie v I. instanci je předpisuje libovolně, na př., že bylo předepsáno straně 20.000 Kč dávky za úřední výkony a II. instance že snížila tento obnos na 2.000 Kč. Když pan inž. Winter je tak zasvěcen, a ví jistě, komu to bylo tak odepsáno, mohl by nám také sděliti, který ten dr. Winter intervenoval ve prospěch toho poplatníka, jako intervenoval ve prospěch zlodějství Komerční banky? Proč to pánové jenom nakusují? Proč nesdělí jména?
Vy tvrdíte, že my děláme jenom kravál a nevybíráme zvláštní bonton slov, ale pro jezovitský způsob a jednání, řekl bych, jakým zde jednotlivé strany, zvláště socialisté, jednají, není v českém slovníku dosti ostrých, odsuzujících slov.
20.000 Kč dávky za úřední výkony! Byl to nějaký domkář, živnostník nebo dělník? Ano, to byl nějaký Pálffy nebo Larisch, jimž také ti vlastenci z těch stran, které se bojí, že každé slovo senátora komunistické strany rozvrátí republiku, ti páni doktoři z těch stran pomáhají tuto republiku hospodářsky ubíjeti, čili spíše ji rozkradou, nežli ji takový nejradikálnější komunista Lokota rozvrátí.
Pan inž. Winter měl býti tak upřímný a říci, když zná podrobnosti, komu, kde a jak, kdo to byl, komu se snížila dávka z 20.000 Kč na 2.000 Kč a měl nám sděliti, kdo se o to přičinil, že dávka byla o tolik snížena a hlavně - kolik kdo za to dostal!
Sám pan referent si tu stěžuje, že nemáme zprávy o tom, o kolik již od roku 1923 byly poplatky z převodu nemovitostí a poplatky vkladní sníženy. Myslím, že by bylo nebezpečné dáti široké veřejnosti cifry, o kolik kapitalistickým společnostem, které se musí vykázati milionovými zisky, ačkoli dvojnásobné zisky zatajují, byly poplatky sníženy, zatím co domkáři, chalupníkovi, maloživnostníkovi exekučně se prodává poslední kousek dobytka za nezaplacené poplatky.
Mám případ, kde přes protest toho, který převzal majetek po rodičích, poplatkový úřad ocenil 41/2 q obilí, 4 metry dřeva, kopu okleštků, 1/2 měřice půdy na brambory, 30 otepí slámy a 30 Kč na výživu - na 3.000 Kč. Sám jsem v té věci intervenoval až na ministerstvu. Řekl jsem: to není podvod od toho poplatníka, vždyť to máte v gruntovní knize, poručte úřadům, aby to vytáhly, oceňte to, jak to bylo v normální době před dvěma, třemi léty, třeba ne v době dnešní. Ale kde! Ten poplatník zaplatil 1.800 Kč převodních poplatků, nedoplatil 450 Kč a přišlo se pro kravičku, kterou je potřebí zapřáhnouti do pluhu.
A na druhé straně takovým společnostem, jako je na př. Českomoravská-Kolben-Daněk, takovým společnostem, které ve skutečnosti provádějí fusi jen proto, aby mohly lépe vykořisťovati dělnictvo, a lépe diktovati ceny na trhu, se poplatky promíjejí. Kolik, to nevíme, to neví ani sám pan referent a nemůže to ani v tomto úzkém kruhu zákonodárců sděliti.
Pánové, v době, kdy pro několik desítek korun nezaplacených poplatků a daní dochází při exekucích k bouřím, kdy těm bouřím padnou za oběť lidské životy, slevujete vykořisťovatelům - poněvadž vesměs kapitalistické společnosti vykořisťují jak mzdy, tak konsumenta dávky neznámé výše. V době, kdy srážíte státním zaměstnancům, kdy srážíte pensistům z toho, nač zákonem měli nárok, poněvadž si na tu pensi platili do té a té výše, v době, kdy si včera stěžuje ministr nár. obrany, že nemá dosti prostředků na vyplacení normálního žoldu pro vojsko, 1.50 Kč denně a oznamuje, že tento žold bude snížen, - což je ovšem zase nový podvod, má to prý býti nahrazeno naturáliemi, dvěma Mündungsdeckly a třemi knoflíky za rok náhradou za to, že bude vojsku snížen žold o částku, která není ještě známa, v době, kdy každý drobný pracující musí zaplatiti všecky předepsané dávky a poplatky z převodu, v té době podle odůvodnění, prodlužujete zákon, protože prý dosud ty fuse nejsou uskutečněny ve smyslu toho zákona. Tu v úvodu se praví: Výjimečné hospodářské a poválečné poměry vyžadovaly vydání zákona atd. atd. Vždycky, když vám všem, kteří sedíte u vládních žlabů, nadiktuje Preiss a spol., že "mimořádné poměry vyžadují", hlasujete pro zájmy této společnosti. Připomínám zákon sanační a v dnešní krisi, která není data dnešního, která trvá již několik měsíců, zákon bankovní.
Mimořádné poměry! Což ten drobný lid není a nežije v mimořádných poměrech? Což ten, který má 12 měřic, rolník, o němž jsem mluvil a kterému se nedávno sebrala poslední kravka, není v mimořádných poměrech? Ten musí zaplatiti a stejně musí zaplatiti tisíce takových chudáků, aby se několika akcionářům prominulo to, co podle zákona každý druhý, třetí občan zaplatiti musí. Co se zde s této tribuny i s tribuny parlamentární mnohokráte neopakovalo, že je na sedm tisíc milionů dlužných daní a dávek s přirážkami a na 11/2 miliardy Kč dávky z majetku! Kdo je to dlužen? Kdo? Pánové, byly by zajímavé seznamy jmen, kdo je dlužen a uveřejnění toho v časopise! Nebylo by potřebí, pánové z agrární strany, do vesnic ani bolševiků. Pánové, ta drobotina z vesnic ví, kdo zde vládne a jestliže tato vláda snese takové defraudanty daní, pak nemá na vesnici mezi pracujícím lidem co dělati! Byly by zajímavé tyto seznamy! Bylo by zajímavé, kdo je dlužen téměř 11/2 miliardy na dávce z majetku, když my drobní jsme r. 1920 musili platiti válečné dluhy starého Rakouska a dluhy poválečné, které nám nadiktovali naši přátelé ve Versailles.
Drobní zaplatili, odnesli válku strádáním a zdravím, hladem, i jejich rodiny, ale bohatí, kteří keťasili, jsou dlužni. Je prý asi 640 nevyřízených rekursů. Pánové, nevím, zdali se do poslední cifry nemýlím, ale je-li tento počet rekursů správný, pak připadá na jeden rekurs 300.000 Kč nezaplacené dávky z majetku! Kdo je to, kdo má platiti? Kdo to je? Chudák na vsi? Ten malý rolník nebo živnostník v městě? Ne, to jsou vesměs váleční zbohatlíci nebo bohatí lidé, kteří nejen v době války nesplnili svoji povinnost, nýbrž nechtějí ji splniti ani po převratě.
Vážení pánové! Projednávaným zákonem skutečně dokazujete, že je pravda, co my léta tvrdíme, že celý vládní systém není nic jiného než vzájemně se pojišťující společnost na rabování státní pokladny a všech jiných veřejných pokladen. (Potlesk komunistických senátorů.)
Místopředseda Kahler (zvoní): Byl mně podán návrh sen. Mikulíčka.
Žádám pana tajemníka senátu, aby jej přečetl.
Tajemník senátu dr. Šafařovič (čte):
Návrh sen. Mikulíčka:
Navrhuji, aby se přes předlohu tisk 950 přešlo k dennímu pořadu.
Místopředseda Kahler: Doslov má pan zpravodaj.
Zpravodaj sen. dr. Rozkošný: Slavný senáte! Dovoluji si podotknouti, že vlastně nejde, když se jedná o fusích, jen o veliké společnosti. (Předsednictví převzal místopředseda Donát.) Právě menší společnosti přicházejí čím dále tím více na řadu. Ba dokonce máme i resoluci, jak jsem již naznačil, poněvadž byla o ní řeč ve výboru, ve které se vládě doporučuje, když fusují družstva, tedy menší podniky, aby i na ně byl vzat ohled a aby jim byly poplatky -při fusi prominuty. Ten proces rozhodně není ukončen. Myslím, že je více ukončen u velikých společností, které by toho nepotřebovaly, ale mám za to, že právě nyní je potřebí, mají-li ještě menší společnosti a družstva býti účastny výhod, které dosud zákon poskytoval, aby se tento zákon prodloužil na krátkou dobu, na kterou se navrhuje jeho prodloužení. (Sen. Mikulíček: Ale mohl byste uznat nutnost statistiky, komu a kolik se slevilo!) To se budeme hledět dovědět.
Doporučuji znovu, aby byl senátem schválen vládní návrh podle zprávy rozpočtového výboru, a doporučuji také, aby slavný senát přijal obě resoluce, které jsem také přečetl.
Místopředseda Donát (zvoní): Vzhledem k návrhu sen. Mikulíčka budeme hlasovati nejprve o tomto návrhu a teprve pak, bude-li zamítnut, o celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli najednou.
Jsou námitky? (Nebyly.) Nejsou.
Hlasování ve čtení prvém.
Kdo souhlasí s návrhem sen. Mikulíčka, aby se přes projednávanou osnovu přešlo k dennímu pořadu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh se zamítá.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí schvalují se podle zprávy výborové ve čtení prvém souhlasně s usnesením posl. sněmovny tisk 941.
Dalším bodem je:
6. Návrh, aby podle §u 55 jedn. řádu zkráceným jednáním projednány byly osnovy zákonů:
a) ktorým sa predlžuje účinnosť zákona zo dňa 27. marca 1930, č. 43 Sb. z. a n., o úprave užívania niektorých pastvín v zemiach Slovenskej a Podkarpatoruskej v ročných pastevných obdobiach 1930 - 1932, tisk 943;
b) kterým se prodlužuje lhůta k označení elektrických podniků, jež mají býti přeměněny na podniky všeužitečné, tisk 947;
c) o prodloužení účinnosti zákona ze dne 16. července 1931, č. 124 Sb. z. a n., kterým se provádí Mezinárodní úmluva o jízdě motorovými vozidly ze dne 24. dubna 1926 a vydávají se některé zatímní předpisy o jízdě motorovými vozidly, tisk 948.
Důvody státně-finanční a národohospodářské vyžadují, aby všechny tyto tři předlohy byly projednány s největším urychlením.
Navrhuji tudíž, aby všem těmto třem věcem byla přiznána pilnost a aby byly projednány jednáním zkráceným.
Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh můj je přijat a věcem těmto byla přiznána pilnost.
Budeme tudíž hlasovati ihned ve čtení druhém.
7. Ad 6 a). Druhé čtení osnovy zákona, ktorým sa predlžuje účinnosť zákona zo dňa 27. marca 1930, č. 43 Sb. z a n,, o úprave užívania niektorých pastvín v zemiach Slovenskej a Podkarpatoruskej v ročných pastevných obdobiach 1930 až 1932. Tisk 943.
Táži se pana zpravodaje sen. Danka, zda navrhuje nějakou textovou změnu?
Zpravodaj sen. Danko: Nikoliv!
Místopředseda Donát: Kdo souhlasí, aby osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí, právě schválená ve čtení prvém, byla schválena také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena také ve čtení druhém tak, jak byla přijata ve čtení prvém, podle zprávy výborové tisk 943.
Nyní budeme hlasovati ve čtení druhém o:
8. Ad 6 b). Druhé čtení osnovy zákona, kterým se prodlužuje lhůta k označení elektrických podniků, jež mají býti přeměněny na podniky všeužitečné. Tisk 947.
Táži se pana zpravodaje sen. Pavelky, zda má nějaké textové změny?
Zpravodaj sen. Pavelka: Nikoliv.
Místopředseda Donát: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, která byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena také ve čtení druhém tak, jak byla přijata ve čtení prvém, podle zprávy výborové tisk 947.
Konečně budeme hlasovati o:
9. Ad 6 c). Druhé čtení osnovy zákona o prodloužení účinnosti zákona ze dne 16. července 1931, č. 124 Sb. z. a n., kterým se provádí Mezinárodní úmluva o jízdě motorovými vozidly ze dne 24. dubna 1926 a vydávají se některé zatímní předpisy o jízdě motorovými vozidly. Tisk 948.
Táži se pánů zpravodajů za výbor ústavně-právní sen. Riedla a za výbor technicko-dopravní sen. Šelmece, zda navrhují nějaké textové změny?
Zpravodaj sen. Riedl: Nikoliv.
Zpravodaj sen. Šelmec: Ne.
Místopředseda Donát: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, která byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova tato byla schválena také ve čtení druhém tak, jak byla přijata ve čtení prvém, podle zprávy výborové tisk 948.
Budeme hlasovati o resoluci výborů ústavně-právního a technicko-dopravního, otištěné ve zprávě výborové, tisk 948.
Kdo s navrženou resolucí souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Navržená resoluce výborů ústavně-právního a technicko-dopravního, otištěná ve zprávě výborové, se přijímá.
Dalším bodem je:
10. Druhé čtení zprávy výborů zahraničního a národohospodářského o vládním návrhu (tisk 878), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení prozatímní obchodní dohoda mezi republikou Československou a republikou Řeckou, sjednaná dne 30. července 1932 v Athénách a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 9. srpna 1932, č. 135 Sb. z. a n. Tisk 911.
Táži se pana zpravodaje sen. dr. Rozkošného, zda navrhuje nějaké textové změny?
Zpravodaj sen. dr. Rozkošný: Nikoliv.
Místopředseda Donát: Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením podle zprávy výborové také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se také ve čtení druhém podle zprávy výborové tisk 911.
Na pořadu dále je:
11. Druhé čtení zprávy výborů národohospodářského a zahraničního o vládním návrhu (tisk 879), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dohoda o prodloužení platnosti dodatkové úmluvy ze dne 12. listopadu 1931 k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednaná dne 27. srpna 1932 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 1. září 1932, č. 149 Sb. z. a n. Tisk 926.
Táži se pana zpravodaje sen. dr. Rozkošného, zda navrhuje nějaké textové změny?
Zpravodaj sen. dr. Rozkošný: Nikoliv.
Místopředseda Donát: Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením podle zpráv-y výborové také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se také ve čtení druhém podle zprávy výborové tisk 926.
Dalším bodem je:
12. Druhé čtení zprávy výborů národohospodářského a zahraničního o vládním návrhu (tisk 906), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková úmluva k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednaná dne 6. října 1932 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 13. října 1932, č. 159 Sb. z. a n. Tisk 927.
Táži se pana zpravodaje sen. dr. Rozkošného, zda navrhuje nějaké textové změny?
Zpravodaj sen. dr. Rozkošný: Žádné.
Místopředseda Donát: Není jich.
Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením podle zprávy výborové také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se také ve čtení druhém podle zprávy výborové tisk 927.
Tím je pořad schůze vyřízen.
Prosím o přečtení, co bylo mezi schůzí tiskem rozdáno.
Tajemník senátu dr. Šafařovič (čte):
Tisk 952. Vládní návrh zákona, kterým se prodlužuje zákon ze dne 28. dubna 1932, č. 56 Sb. z. a n., o přirážkách k dani z obratu a dani přepychové, o změně zákona o těchto daních a prodloužení jeho účinnosti.
Místopředseda Donát: Navrhuji, aby se příští schůze konala za 5 minut za účelem
přikázání došlých spisů.
Jsou nějaké námitky? (Námitky nebyly.)
Končím schůzi.
Konec schůze ve 12 hod. 35 min.