Místopředseda dr. Heller (zvoní): Slovo má pan sen. Köhler.

Sen. Köhler (německy): Slavný senáte! Dnes byla nám přikázána úloha zlikvidovati zákon z r. 1930 o vánoční výpomoci pro státní úředníky a učitele. Při tvoření tohoto zákona upustilo se od p úvodní myšlenky dáti skutečné 13. měsíční služné; stal se z toho vánoční dar, na který státní zaměstnanci nemají právního nároku a který se nezapočítává do pense. Nehledě k tomu, že se se všemi úředníky a zaměstnanci nejednalo stejně, byla tato vánoční výpomoc v plném měřítku dána jen jednou, loňského roku již zkrácená, i má se nyní vzhledem k situaci státních financí úplně škrtnouti. Označili jsme zákon jako záplatování a zároveň konstatovali skutečnost, že se tímto zákonem nedostáváme k řešení velmi důležitých hospodářských a sociálních potřeb státních zaměstnanců a učitelů. Konstatovali jsme zároveň, že vánoční výpomoc znamená jen zlomek obnosů, které stát od r. 1926 uspořil na svých zaměstnancích.

Panu Malypetrovi naprosto nelze záviděti dědictví, které mu jeho předchůdce zanechal. Nikdo přece nebude chtít tvrditi, že s panem Malypetrem nastal nový systém. Zůstala stará methoda, všechno podle receptu pověstného dr. Eisenbarta.

Zrušením zákona má se v tomto roce uspořiti 100 milionů. Poukazovali jsme s tohoto místa dosti často na cesty, které by vedly ke značným úsporám, a s uspokojením vidíme, že nouze nutí nynější vládu, aby se vážně zabývala státními výdaji a jejich omezením, bohužel však velmi pozdě. Kdyby se byla finanční správa snažila o včasné vymáhání pohledávek od podniků, které v hospodářsky dobrých časech mohly dostáti svým platebním povinnostem, bylo by suspendování zákona ze dne 14. října 1930 na neurčitou dobu v nynějším okamžiku úplně zbytečné. Takovýmito opatřeními se vážnost státu nezvyšuje, i můžeme klidně říci: Ve starém Rakousku nebyl by si nikdo dovolil vysmívati se takto státním zaměstnancům, tam byli moudřejší, tam dávali jen to, co se mohlo dáti. Bylo by bývalo lépe, vyjádřiti se trochu zřetelněji, po jakou dobu se nemá dávati vánoční výpomoc a zdali s takovou lze vůbec ještě počítati. Vyhrazujeme si zevrubně vyložiti své stanovisko k požadovaným úsporným opatřením ve státní správě. Dnes poukazujeme jen k tomu, že nyní soukromí podnikatelé mají volnou ruku prováděti svá dávno zamýšlená úsporná opatření, která jim stejně málo pomohou jako státní správě, která na jedné straně provádí úsporná opatření na útraty zaměstnanců a na druhé straně trpí nadále loupežný způsob hospodaření, který ničí podniky, ničí daňové a mzdové prameny a umělým způsobem tisíce a statisíce lidí připravuje o práci. Abych pro toto tvrzení uvedl jen jeden příklad, konstatuji, že devisové hospodářství mělo původně míti účel, zabrániti útěku jmění, opatřovati potřebné devisy pro nákup surovin a, jak se ve finančních kruzích tak pěkně vyjadřuje, roztáti zamrzlé úvěry v cizině. Byl vytvořen aparát, jenž si přisvojil moc, která naprosto není v zájmu hospodářství. Zasahuje se jednoduše do všeho, ať jde o opatření práce nebo o zahraniční politiku obchodní, o vymáhání daní anebo sociální péči. Leckdo bude s podivením potřásati hlavou, když poukáži na skutečnost, že stará textilní firma v Šumperku, která měla dodávky do Maďarska a chce jednou viděti své peníze, musí provozovati obchod paprikou, aby tímto způsobem sehnala část svých pohledávek. Jistá firma v Novém Bohumíně nedostává pro své filiálky ve Vídni a v Berlíně přiděleny devisy a ztrácí objednávky do ciziny, musí proto vypovídati své dělníky a zastaviti provoz. (Sen. Stark [německy]: Pane kolego, vypravujte také o Brunšvicku, co tam vaši lidé dělají!) Přejete-li si tak, mohu to učiniti. Ale ponechávám si takovéto věci pro volební schůze, nyní se projednává zákon o snížení platů.

Četné jsou stížnosti našeho textilního průmyslu, pokud jde o vyřizování žádostí o devisy. Zásilky, kterých je naléhavě potřebí, zůstávají po celé týdny ležeti v pohraničních stanicích. Uvolnění surovin a polotovarů bylo ministerstvem financí a ministerstvem obchodu uznáno, ale uvolnění nenastává. Podotýkám, že u zmíněné bohumínské firmy všichni členové závodního výboru postupovali jednotně a prosili za uvolnění devis, že tím trpěli nejen naši lidé, nýbrž také (k sen. Starkovi) vaši lidé.

Četné je však také vypovídání dělníků a soukromých zaměstnanců v poslední době. Zde jen několik příkladů: Brněnská továrna v Králově Poli vypověděla 25 úředníků a snížila platy o 16%, brněnská Zbrojovka vypověděla 50 úředníků a přeložila počet zaměstnanců do stavu dělníků. U A. E. G. obdrželo 20 úředníků modrý arch, Moravská banka snížila platy o 20%, firma Himmelreich a Zwicker snížila platy po druhé. Tedy snižování platů také soukromým zaměstnancům na celé čáře, všechno však bez výsledku pro hospodářství, nýbrž na jeho škodu. Při tom nutno konstatovati, že Československo ze všech států Evropy má zajisté nejnižší platy a mzdy. V Německé říši byly platy a mzdy veřejných zaměstnanců sníženy dvakrát a přes toto značné snížení jsou ještě alespoň o 40% vyšší nežli u nás. Při tom věru nikdo nebude chtít tvrditi, že jsou u nás ceny potravin a jiných potřeb o 40% levnější nežli v Německu. Kde tedy vůbec zůstává ubezpečování snížiti ceny zboží? V této příčině se v posledních měsících nejen nic nestalo, naopak, náklad na živobytí ještě stoupl. V celém státním území se ceny všech druhů masa, uzenin a vepřového sádla značně zvýšily. U hovězího a vepřového masa nastalo zvýšení asi o 15%, u telecího masa asi o 20%. Podle zprávy statistického státního úřadu zvýšily se ceny životních potřeb v celém státním území o jedno plné procento. Ačkoli zákon z r. 1930 o úpravě výroby chleba má zase vstoupiti v platnost, tvrdí vláda, že netřeba se obávati zdražení chleba. Můžeme uvésti případy, kde nastal pravý opak, proto musíme přijímati takováto prohlášení vlády vždy trochu zdrženlivě. Podle dosavadních projevů má se veliká díra ve státní pokladně ucpati nejen úsporami, nýbrž také novými daněmi a bohužel novými spotřebními daněmi, jako daní z piva, masa atd. Tedy na jedné straně snížení platů a mzdy, na celé čáře a na druhé straně nové zatížení hospodářství.

Máme v zemi Moravskoslezské v Brně úřední spolek pro péči o nezaměstnané, jejž utvořil pan zemský president, s okresními skupinami, kterému státní zaměstnanci a učitelé musí odváděti měsíční příspěvky. Pravím, že musí, poněvadž se žádný německý státní zaměstnanec této povinnosti nemůže vyhnouti. Jestliže se nyní přikročuje ke zkrácení platů a úplnému škrtnutí vánočního přídavku, nemůže přece nikdo rozumně myslící žádati, aby státní zaměstnanci a učitelé tomuto spolku odváděli další příspěvky, a doufejme, že nějaký nátlak nebude vykonávati žádný představený. Tento způsob péče o nezaměstnané pozbývá jakéhokoli významu a spolek bude jako mnohé jiné existovati pouze na papíře. Následky těchto nesociálních opatření jsou roztrpčení a zoufalství v řadách státních zaměstnanců. Naděje na pochopení a na spravedlnost nejsou za takovýchto poměrů na místě. Nikdo po učiněných zkušenostech nedá nic více na sliby. Tato skutečnost je více než politováníhodná, poněvadž se tím tvoří ovzduší, kterého si nikdo nepřeje. Naše prohlášení tedy zní: Nikdy nedáme svého svolení k úplnému škrtnutí vánočního přídavku, nikdy nebudeme souhlasiti se zamýšleným snížením platů. (Potlesk.)

Místopředseda dr. Heller (zvoní): Slovo má dále pan sen. Tichi.

Sen. Tichi (německy): Slavný senáte! V době, kdy bylo již pociťovati známky hospodářské krise, zavedla tehdejší vládní většina tzv. zákon o vánočních přídavcích ze dne 14. října 1930, č. 1 44, ačkoli již tehdy se ozývaly varovné hlasy, které toto zatížení skoro o 300 milionů označovaly pro státní finance za nesnesitelné. Víme, že to nebyla láska ke státním úředníkům, jež vládní většinu pohnula k tomuto daru ze státní pokladny, byly to stranicky agitační důvody, aby se státní úředníci získali pro vládní strany při počínající agitaci fašismu. Nic však není nebezpečnější, než když se někomu něco dává, aby se mu to pak zase vzalo. Již předešlého roku slyšeli jsme bouři odporu z kruhů státních zaměstnanců, když se jim vánoční přídavek částečně zmenšil a vzal, a je pochopitelno, že dnes při počínající vlně drahoty, kterou nikdo nemůže popříti, odnětí vánočního přídavku musí rozhořčení státních úředníků jen stupňovati, ježto tentokráte postiženi jsou také nejmenší chudáci, kteří se čtyřčlennou rodinou béřou 800 nebo 1.000 Kč a při tom ve městě musí po případě platiti 300 Kč nájemného. (Předseda dr. Soukup ujímá se předsednictví.)

Ale tímto opatřením postihují se nejen státní zaměstnanci samotní, nýbrž také živnostníci a obchodníci, kteří při velké hospodářské tísni skládali své naděje do příštího vánočního obchodu. Od mnoha měsíců vidíme obchody prázdné, dílny bez zaměstnání, platy naléhají, banky vybírají přes bankovní zákon a sníženou úrokovou míru Národní banky stále ještě lichvářské úroky, daně se nezmenšily, nýbrž zvýšily a vymáhají se nemilosrdně, a tak kladli obchodníci a živnostníci jedinou naději na vánoční obchod. Kdo může vůbec dnes ještě přicházeti v úvahu jako zákazník pro živnostníky a obchodníky? Dělníci, většinou nezaměstnaní, odpadají jako zákazníci skoro úplně. Kdo může ještě něco kupovati, dává peníze do konsumních spolků a nepřichází pro obchodníka více v úvahu. I státní akce potravinářská, tzv. Czechovy lístky, přikazují se většinou konsumním spolkům, takže obchodník z tohoto státního poukazování peněz nemá žádného užitku. Sedlák nedostává nic za své obilí. Nemůže platiti daně a úroky a nepřichází tedy rovněž pro obchodnictvo v úvahu. Ostatní živnostníci jsou až na několik málo existencí hospodářsky tak zničeni, že vůbec nepřicházejí v úvahu jako konsumenti. Jedinou nadějí byli ještě četní státní a veřejní obecní zaměstnanci, kteří platili ještě jakž takž za schopné něco kupovati. Ale také tito po škrtnutí vánočního přídavku a při hrozícím snížení svých platů jako konsumenti úplně odpadají. Co však tato okolnost při dnešní těžké hospodářské situaci obchodníků a živnostníků znamená, může si domysleti sám každý člověk, který jen trochu nahlédnul do poměrů.

Tyto důvody především vedou nás k tomu, že se stavíme proti předloze, při čemž výslovně konstatujeme, že souhlasíme s každým úsporným opatřením ve státní správě. Ale musí nastati tam, kde je ho správně použito. Nemáme vinu na tom, že tento poměrně malý stát má tak nepoměrně nákladnou a drahou administrativu, která ho finančně přímo ničí, a nemůžeme nijak za to, že stát ustanovuje své lidi, nikoli podle osobní schopnosti a způsobilosti, nýbrž že stačila národnostní nebo stranická legitimace, aby se někdo stal státním zaměstnancem. Chcete-li uvésti státní hospodářství do pořádku, musíte rozřešiti tento nejdůležitější problém. Opatřete státu objektivní, spravedlivý, nikoli stranicko-politicky smýšlející úřednický sbor.

Z těchto důvodů musíme se stavěti proti této předloze a hlasovati proti ní. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Byly mně podány pozměňovací návrhy vyhovující jednacímu řádu, a to sen. Kindla a sen. dr. Hilgenreinera a druhů.

Žádám pana tajemníka senátu, aby je přečetl.

Zástupce tajemníka senátu dr. Bartoušek (čte):

1. Návrh sen. Kindla:

Navrhuji, aby ve smyslu §u 47, odst. 3 jedn. řádu přešlo se přes osnovu zákona o zastavení účinnosti zákona o vánočním příspěvku státním zaměstnancům a učitelům v činné službě (tisk 928) k dennímu pořádku.

2. Pozměňovací návrh sen. dr. Hilgenreinera a druhů:

V §u 1 zákona nahrazena buďtež slova "až na další" slovy "na 2 roky".

Předseda (zvoní): Budeme hlasovati.

O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati vzhledem k podaným pozměňovacím návrhům takto:

nejprve o návrhu sen. Kindla, bude-li zamítnut,

o §u 1 podle návrhu sen. dr. Hilgenreinera a druhů, bude-li zamítnut,

o §§ 1 a 2, pak o nadpisu zákona a jeho úvodní formuli podle zprávy výborové.

Jsou námitky? (Nebyly.) Námitek není.

Provedeme nyní hlasování ve čtení prvém.

Kdo souhlasí s návrhem sen. Kindla, aby se přes projednávanou předlohu přešlo k dennímu pořadu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh sen. Kindla se zamítá.

Kdo souhlasí, aby byl přijat § 1 podle návrhu sen. dr. Hilgenreinera a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh sen. dr. Hilgenreinera a druhů se zamítá.

Kdo souhlasí s tím, aby celá osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijata byla podle zpráv výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se podle zprávy výborové ve čtení prvém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 928.

Ve smyslu právě přiznané pilnosti přikročíme ihned ke hlasování ve čtení druhém.

3. Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona o zastavení účinnosti zákona o vánočním příspěvku státním zaměstnancům a učitelům v činné službě.

Táži se pánů zpravodajů, zda mají nějaké textové změny nebo opravy?

Zpravodaj sen. Johanis: Nemám oprav.

Zpravodaj sen. J. J. Krejčí: Rovněž ne.

Předseda: Textových změn není.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímají se tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, souhlasně s usnesením posl. sněmovny tisk 928.

Projednáme nyní:

4. Návrh, aby jednáním zkráceným podle §u 55 jedn. řádu projednána byla osnova zákona, kterým se obnovuje účinnost zákona ze dne 10. dubna 1930, č. 46 Sb. z. a n., o výrobě chleba. Tisk 920

Důvody národohospodářské vyžadují, aby tato předloha byla projednána s největším urychlením.

Kdo souhlasí s mým návrhem, aby této osnově byla přiznána pilnost, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Můj návrh se přijímá.

Navrhuji, aby osnově zákona, které jsme přiznali pilnost projednávání stanovena byla celková doba projednávání na 1 hodinu s řečnickou lhůtou na ¹/₄ hodiny.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Můj návrh je přijat.

Projednáme proto

5. Zprávu národohospodářského výboru o vládním návrhu zákona (tisk 920), kterým se obnovuje účinnost zákona ze dne 10. dubna 1930, č. 46 Sb. z. a n., o výrobě chleba. Tisk 932

Zpravodajem je pan sen. Stržil, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. Stržil: Slavný senáte! Předloženým vládním návrhem, tisk 920, má se opět uvésti v účinnost zákon o výrobě chleba, který jsme v roce 1930 v zákonodárných sborech projednávali a odhlasovali. Velká sklizeň žita v roce 1929 způsobila značnou nadprodukci a tím i veliký pokles cen tohoto obilí, a proto zákonodárné sbory usnesly se na zákoně ze dne 10. dubna 1930, čís. 46 Sb. z. a n., o výrobě chleba, kterým mimo jiné stanoveno bylo, že žito smí se vymílati nejvýše na 65% a že do žitné mouky, určené k výrobě chleba, nesmí se přimíchávati více jak 10% mouky pšeničné. Výjimkou bylo zde učiněno také to, že zákon neomezil pečení chleba z čisté mouky pšeničné, který se konsumuje v některých krajích Slovenska a Podkarpatské Rusi a nezamezilo se také pečení chleba dietetického. Rovněž tak nevztahuje se opatření toto na výrobu chleba pro vlastní domácí spotřebu. Účelem tohoto opatření bylo zvýšiti spotřebu žita a tím zvýšiti poptávku po něm a tak zlepšiti jeho cenu. A je bezesporné, že se tím zlepšila i jakost chleba.

V roce 1931 byla úroda žita slabší, nedostačující, a tak se stalo, že v jarních měsících musili jsme dokonce žito i dovážeti. Je samozřejmé, že v tomto období nebylo potřebí žádných opatření, která by -zvyšovala potřebu žita, a proto byl zákon - čís. 46 z roku 1930 suspendován do konce letošního roku. Letošní sklizeň žita byla zase abnormálně veliká a následkem toho máme veliké přebytky žita a jeho cena úžasně poklesla. Ale poklesla nejen cena, nýbrž i odbyt žita vázne. Zemědělci nemají dostatečného množství peněz, potřebují právě k nynějším vánocům dostatek peněz, aby mohli učiniti zadost svým povinnostem, hlavně pokud se týče placení berní atd. a proto vláda provádí dosti nákladné akce, aby cena žita se zvýšila a odbyt jeho se také usnadnil. Je samozřejmé, že přichází s návrhem, aby zrušen byl zákon ze dne 18. prosince 1931, čís. 220 Sb. z. a n., což vlastně znamená, aby opětně obnoven byl zákon ze dne 10. dubna 1930, čís. 46 Sb. z. a n., o výrobě chleba, a to již co nejdříve.

Dlužno připomenout, že zákon tak jako tak by vstoupil v platnost od 1. ledna 1933, protože jeho platnost byla zákonem čís. 220 z r. 1931 suspendována jen do konce t. r.

Že opětovným obnovením tohoto zákona o výrobě chleba dostane se do prodeje lepší a chutnější chléb, netřeba zvláště zdůrazňovati. Je to dávné přání našich konsumentů a bylo by záhodno, aby se tak skutečně stalo v době nejbližší, a nemusili jsme slyšeti stále stesky na špatnou jakost chleba, když máme takové nadbytky žita, které nemůžeme vyvážeti, ani jinak odbýti.

Ani po stránce cenové nemusíme míti obavy, že by se tímto zákonitým opatřením snad cena chleba zvýšila, neboť cena žita je daleko nižší, než byla přede žněmi, a syndikát obilní má ve smlouvě s vládou stanovenu hranici cenovou za žito.

Finanční zatížení z tohoto návrhu zákona není žádné. Národohospodářský výbor jednal o tomto návrhu zákona a usnesl se jednomyslně doporučiti jej plenu senátu ke schválení tak, jak uveden je v předloženém tisku senátním, čís. 920.

Doporučuji proto slavnému senátu přijetí tohoto návrhu zákona.

Předseda (zvoní): Zahajuji rozpravu. Uděluji slovo přihlášenému řečníku, panu sen. Böhrovi.

Sen. Böhr (německy): Slavný senáte! Opakem k předloze dříve projednávané má zajisté při nynější předloze celá sněmovna jednomyslně za to, aby se souhlasilo s návrhem o vymílání. Také já mohu prohlásiti, že bez výhrady souhlasíme, a to z toho důvodu, ježto sklizeň žita beztak bohatá dává takový přebytek, že podle výpočtů statistiků leží u nás letos snad přes 20.000 vagonů žita, pro které nemáme žádného upotřebení. Možnost vývozu jest odňata a doma musíme jen uvítati, dostanou-li pekaři k živnostenské výrobě chleba mouku mnohem lepší jakosti. Z těchto důvodů hlasujeme pro tuto předlohu. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno. Budeme hlasovati.

O celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou.

Námitky proti tomuto hlasování nejsou? (Nebyly.)

Kdo souhlasí, aby byla přijata osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule ve čtení prvém podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímají se ve čtení prvém podle zprávy výborové tisk 932.

Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned ke hlasování ve čtení druhém.

6. Druhé čtení zprávy národohospodářského výboru o vládním návrhu zákona (tisk 920), kterým se obnovuje účinnost zákona ze dne 10. dubna 1930, č. 46 Sb. z. a n., o výrobě chleba. Tisk 932

Táži se pana zpravodaje, má-li nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. Stržil: Nikoliv.

Předseda: Kdo souhlasí s projednávanou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímají se tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém podle zprávy výborové tisk 932.

Přikročuji k projednávání dalších odstavců dnešního pořadu, jimiž jsou:

7. Zpráva imunitního výboru o oznámení krajského soudu v Užhorodě ze dne 22. listopadu 1932, č. j. Nt X. 24/32-4, že byla uvalena na sen. Lokotu zatímní vazba (č. 7526/1932 předs.), tisk 934

a

8. zpráva imunitního výboru o žádosti krajského soudu v Užhorodě ze dne 25. listopadu 1932, č. j. Nt X. 24/32-11, aby byl dán souhlas k trestnímu stíhání sen. Lokoty pro zločin podle §u 15, č. 3, pro přečin podle §u 18, č. 2, 3 zákona na ochranu republiky, pro přečin podle §u 69, č. 1 tr. zák. a §u 4, odst. I. zák. čl. XL. z r. 1914, pro přečin podle §u 4, odst. II. zák. čl. XL. z r. 1914 a §u 15, č. 2 zákona na ochranu republiky a pro přečin podle §u 14, č. 5 zákona ochranu republiky (č. 7550/1932 předs.), tisk 935.

Navrhuji, aby oba tyto odstavce byly projednávány společně.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat.

Zpravodajem pro oba odstavce je pan sen. Šimek, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. Šimek: Slavný senáte! Dne 20. listopadu 1932 svolal sen. Lokota ve Stavném neohlášenou schůzi komunistické strany, nabádal přítomné, že se musí starat o to, aby tu bylo tak jako v Rusku, aby se lid sebral, a kdyby byl napaden četníky, zbraně jim odebral. Za příklad uváděl Polomku, kde prý se lid vzbouřil, a když přišlo vojsko, zaházelo z části pušky a z části samo zbraněmi ozbrojilo vesničany. Další vojsko, které prý neodhodilo zbraní, bylo demonstranty odzbrojeno, zbraně mu vyrvány a ničeny. Když četnická hlídka ve Stavném zvěděla o schůzi, vešla do světnice, v níž se schůze konala a vyzvala přítomné k rozchodu. Nato sen. Lokota se rozběhl proti vrchnímu četnickému strážmistrovi Antonínu Holasovi, mával mu rukama nad hlavou a vyzýval lid, aby se vrhl na četníky. Přítomní tak učinili a zastavili se teprve před napřaženými bodly. Sen. Lokota byl vyváděn ze světnice, tloukl však rukama četníky a křičel: "Tovaryši, nedejte mne, pojďte mi na pomoc!" Potom se s četníky rval a strážmistru Josefu Padalíkovi chtěl vyrvati karabinu.

Sen. Lokota byl nato zatčen, a ježto je obava, že by trestní čin opakoval a způsobil výtržnosti mezi neuvědomělým obyvatelstvem, a že by působil na svědky činu, uvalil krajský soud v Užhorodě k návrhu státního zastupitelství na sen. Lokotu zatímní zadržení pro spáchání shora uvedených trestných činů proti zákonu na ochranu republiky a násilí proti orgánu vrchnosti z důvodu § 11 č. 1, 3, 5 tr. ř., a učinil o tom podle § 25 úst. listiny oznámení předsedovi senátu.

Imunitní výbor navrhuje, aby senát projevil souhlas s další vazbou sen. Lokoty, ježto jeho čin je hrubým porušením zákona. (Výkřik sen. Kindla.) Sami jste to dotvrdili. (Předseda zvoní. - Sen. Kindl: My jsme to dotvrdili?) Já vám to pak povím. Jeho jednání se nijak nesrovnává s funkci zákonodárce a je potřebí nejpřísnějšími opatřeními zabrániti tomu, aby podobné neblahé zjevy se neopakovaly. (Výkřik sen. Kindla.)

Proto je potřebí, aby bylo použito proti sen. Lokotovi stejných zákroků, jichž se používá proti každému jinému občanu v podobných případech.

Imunitní výbor navrhuje však urychlené řízení, aby zadržení sen. Lokoty netrvalo déle, než je opodstatněno uvedenými důvody. (Sen. Kindl: Nejlépe by bylo hned ho odsouditi k trestu smrti provazem!) Ovšem, to by leckdo zasloužil.

Předseda (zvoní): Prosím ještě druhou zprávu.

Zpravodaj sen. Šimek: Tisk 935... (Výkřiky komunistických senátorů.)

Předseda (zvoní): Prosím, aby pan referent pokračoval. (Stálé výkřiky sen Mikulíčka a Kindla.)

Zpravodaj sen. Šimek (pokračuje): Dne 20. listopadu 1932 svolal sen. Lokota ve Stavném neohlášenou schůzi komunistické strany, na níž se vyslovil

1. že se musí starat lid o to, aby tu bylo tak jako v Rusku,

2. aby se lid sebral, a kdyby byl napaden četníky, zbraně jim odebral,

3. uváděl za příklad Polomku, kde prý lid se vzbouřil, a když povolané vojsko přišlo, zaházelo z části pušky a z části samo zbraněmi ozbrojilo vesničany.

4. Sen. Lokota se rozběhl proti vrchnímu četnickému strážmistru Ant. Holasovi, mával mu rukama nad hlavou a volal: "Tovaryši, pojďte na ně! " Po těch slovech vrhli se přítomní proti četníkům a zastavili se teprve před napřaženými bodly. (Výkřiky komunistických senátorů. - Předseda zvoní.)

5. Když v této kritické situaci byl sen. Lokota vyváděn ze světnice, tloukl rukama do četníků a křičel: "Tovaryši, nedejte mne, pojďte mi na pomoc! " Potom se s četníky rval a snažil se strážmistru vyrvati služební karabinu.

6. Když mu byl na četnické stanici nabídnut čaj, vyslovil se nepěkně o české kultuře.

Státní zastupitelství v Užhorodě kvalifikovalo trestné činy pod 1. - 2. jako zločin podle §u 15, č. 3 zák. z 19. března 1923, č. 50 Sb. zák. a nař., označené pod 3. jako přečin §u 18, č. 2, 3 cit. zákona, označ. pod 4. jako návod ku přečinu (Výkřiky komunistických senátorů. - Předseda zvoní.) podle §u 69, č. 1 tr. z. a §u 4, odst. I. zák. čl. XL./1914, označ. pod 5. jako přečin podle §u 4, odst. II. zák. čl. XL./1914 a §u 15, č. 2 zákona na ochranu republiky a označ. pod 6. jako přečin podle §u 14, č. 5 zákona na ochranu republiky.

Imunitní výbor navrhuje, aby senát v bodě 1. a 6. nevyhověl žádosti krajského soudu v Užhorodě z 25. listopadu 1932, č. j. Nt X. 24/32-11.

Naproti tomu aby senát dal souhlas k trestnímu stíhání sen. Lokoty v bodech 2. - 5. pro zločin podle §u 15, č. 3, pro přečin podle §u 18, č. 2, 3 zákona na ochranu republiky, pro přečin podle §u 69, č. 1 tr. zák. a §u 4, odst. I. zák. čl. XL. z roku 1914, pro přečin podle §u 4, odst. II. zák. čl. XL. z r. 1914 a §u 15, č. 2 zákona na ochranu republiky.

Odůvodnění: Sen. Lokota nabádal lid k ozbrojenému násilí a sliboval mu, že tím se bědné poměry jeho zlepší. Když četnictvo konalo svou povinnost (Výkřiky komunistických senátorů), nejen že sám se rozběhl proti němu, ale nabádal přítomné k jich přepadení. Když pak byl vyváděn ze světnice, tloukl četníky, rval se s nimi a snažil se vyrvati zbraň strážmistrovi. Tyto činy jsou s to způsobiti nepokoje a všeobecně ohrožují veřejný řád a pokoj, čehož zvláště v přítomné těžké době je se zvláště varovati. Člen zákonodárného sboru měl by býti právě strážcem pořádku a dobrým příkladem svým spoluobčanům.

Předseda (zvoní): Slovo má pan sen. Fidlík. (Výkřik sen. Mikulíčka.)

Prosím o klid! Slovo má pan sen. Fidlík.

Sen. Fidlík: Vážený senát! Dnes má tu byť zástupca z Podkarpatskej Rusi, ktorý mal hájiť statisíce hladujúcich robotníkov a statisíce hladujúcich chalupníkov! Sen. Lokota stojí pod tribunálom [ ]. Lokota mal dnes hovoriť s tribúny, ako sa má pomôcť na Podkarpatskej Rusi hladujúcim, aby sa vláda postarala o to, čo naši poslanci navrhovali, aby bolo Podkarpatsko zachránené, čo odporúčali v návrhoch, aby im bolo pomožené obilím, bramborami, soľou, potravinami atď. Ale naopak sme už skúsili za jednej takejto podpory, že získaly na tom družstvá a robili na tom korupciu pre svoje vlastné družstvá. Dnes mal hovoriť s tejto tribúny, mal sa obhajovať z prečinu podľa §u 4 na ochranu republiky. Súdruh Lokota mal sa omluviť, aby senát videl, či vlastne spravil ten skutkový prečin alebo nie.

Vidíme, že v prvom odstavci je oslobodený, lebo hovoril to, čo je vo skutočnosti. Jestli hovoril, že v Rusku nie sú preplnené skladištia, ale že tam majú ľudia a že u nás sú skladištia preplnené a ľudia majú hlad, to mluvil pravdu. Veď toho dokladom sú tisíce demonštrácii hladových v Československej republike, tie sú dokladom, že mluvil pravdu, a jestli hovoril, že sa musíme spojiť a bojovať, aby sme si pomohli - veď každá politická strana, či socialisti, ľudáci a či agrárnici - chcú sa spojiť v svojej strane, aby sa mohli udržať u tých svojich mastných žľabov.

Ale Lokota nikdy by nehrabal mastné žľaby, Lokota chcel bojovať za tých, ktorí ho poslali sem, aby ich s tejto tribúny hájil.

V prvom odstavci bol oslobodený preto, že naši četníci boli tak dobroprajní, že mu ponúkli čaju. Z tohoto bodu bol oslobodený. Vy neviete ani, aký je dobroprajný čsl. četník, že zatknutým dávajú čaj. [ ].

Předseda (zvoní): Pro toto obvinění volám pana řečníka k pořádku!

Sen. Fidlík (pokračuje): Áno, naši četníci nesmú byť obvinení.

Mám tu dopis, ktorým dr. Judkovič Mózes, advokát v Užhorode, na výzvu komunistického klubu poslancov a senátorov, aby zistil, aké pomery sú medzi prečinom Lokotu a medzi senátom, odpovedá toto: "V Užhorode 26. 11. 1932. Klubu poslancov a senátorov K. S. Č., Praha. Vážení súdruhovia! Odvolávajúc sa na telefonickú rozmluvu s vami, sdelili sme ihneď soudr. Lokotovi, že náš klub poslancov nesúhlasí s hladovkou, načo súdr. Lokota sľúbil súdr. Székelyovi, ktorý mu toto rozhodnutie sdelil, že ukončí hladovku. Vo veci môžem vám len toľko sdeliť: Dňa 20. 11. 1932 v súkromnom byte jedného súdruha v Stavnej mal súdr. Lokota schôdzu s vedúcimi súdruhmi obce Stavnej - táto jeho rozmluva vraj bola četníkmi vyslechnutá načo četníci ho ihneď zatkli, lebo vraj poburoval súdruhov k neplneniu zákonitých povinností, menovite platenia daní. Súdr. Lokota vraj sa bránil zatknutiu a vo ruvačke s četníkmi utrpel menšie telesné úrazy (modriny atď.). Súdr. Lokota riekol - vzdor zákazu o tom mluviť - že bol četníkmi zbitý. Zatknutý Lokota bol potom vzatý do pút - a tak zotrval sediac celú noc so sviazanýma rukami na jednej židli - na obecnom dome, odkiaľ ráno 21. t. m. bol prevezený do väznice štátneho zastupiteľstva v Užhorode. (Výkřiky komunistických senátorů.) So súdružským pozdravom.." (Výkřiky sen. Kindla.)

Vážení! My vieme, ako sa zachádza s osobami s imunitou. Mali sme už viackrát prípady - neni to prípad Lokotov, ale dnes to môže potvrdiť každý komunistický poslanec a senátor, keď bol v rukách polície alebo četníkov. Nejedná sa tu o Lokotu, ale o všetkých poslancov a senátorov komunistickej strany, aby sa uplatnilo heslo, ktoré si vytýčila vláda sociálfašistická, to znamená, aby každý komunistický poslanec a senátor bol neviditeľný a neslyšiteľný. K tomuto už plnou parou pracuje dnešná fašistická vláda s pomocou štátnych úradov. (Výkřiky.)

A ďalej: Ja som bol zatčený bez toho - tak ako Lokota. Jestli Lokota robil schôdze v byte, jestli v zavretej miestnosti mali schôdzu, a četnícka relácia dokazuje, čo sa na tej schôdzi povedalo, svedčí to o tom, že tu boli postavení falošní svedkovia, starosta a akýsi horár. Tu svedčia svedkovia, ktorí na tejto schôdzi neboli prítomní, neboli prítomní četníci, neboť starosta, neboť horár, ale náš imunitný výbor bral za sväto, že povedal toto.

Čudujeme sa tomu, že najviacej sa stavia za vydanie klerikálny kohút pán Buday, ktorý zabúda, že dnes perzekvujú komunistov, zajtra budú perzekvovať i ľudákov, ba už aj perzekvujú. Títo ľudia, ktorí sa prihovárajú za to, aby komunisti boli zatýkaní, stavajú sociálny fašizmus, ktorý má dnes heslo: vypráskať Čechov zo Slovenska. Títo páni sa prihovárajú za zatýkanie poslancov či senátorov slovenských a z Podkarpatskej Rusi, aby im znemožnili pracovať medzi ľudom a viesť po správnej ceste ľudí, ktorí sa zachraňujú.

Vážení! Buday chce prísť ku korýtkam s celou Hlinkovou stranou, ale to nevidí, že tam, kde sa on Hlinka a Rázus sobášili vo Zvolene, padly výkriky a hrdákali po celej železnici, na nádraží, kde stály vlaky: von s Čechmi. To nevidí, že je to poburujúce. Ale jestli sa združuje komunistická strana bez rozdielu politického, náboženského presvedčenia, či Čech, či Maďar. Slovák, Rusín či potláčaný Nemec, jestli otvárame jednotnú frontu, jestli spoločne ideme znemožňovať perzekvovanie či klerikálov, sociálnych demokratov, či národných socialistov, tu v jednotnej fronte sa stavajú proti delníkom.

Tu mám doklady a kde včera Mikulíček hovoril o prípade v krajskom zastupiteľstve, je tiež prezident Slovenska Országh, ktorý hovorí z tribúny, odberá slovo a zrovna mu z tribúny pridáva kriminál, aby nemluvil, že jeho krv lpí na tom. Vážení pánovia, a tu máme recept, jestli sociálfašisti chceli využiť Polomky, že tá Polomka bola pripravená a že v Polomke to zapríčinil alkohol a jestli ste revali na komunistickú stranu, že komunistická strana bola zapríčinila, zneužila žobračenky, Meissnerovia čili Czechovia, ktorí nedávali ich robotníkom, že ich použil starosta.

Vážený senát, jestli toto spravil starosta, my sme spravili opatrenie, aby sme takého lokaja vyhodili zo strany, ktorý by toto robil na účet pracujúcich, ktorý by spreneveril tieto lístky.

Ale my máme prípad, prečo nevyšetriť vo svojej strane, ktorí robia korupciu so stravnými lístkami. Mali sme jedného medzi sebou, ktorý spravil korupciu, bol to niekdajší poslanec, ktorý od agrárnikov prijal, menom Bača, úplatok 3.000 Kč, že mal pri pozemkovej reforme, aby dostal jeden pozemok, dostať úplatok a tak sme ho vyhodili. (Hlas: To byl Kubičko!) Ale nevyhodil ľud korupčníkov zo svojich miest, ktorí toto robili.

A tu mám recept pre sociálnych demokratov, ktorý je už hodne starý a nič sa nestalo, aby bol potrestaný, že sme vyzývali i úrady, aby zakročily. Máme zo Zvolena 11. augusta 1931: Dávam do rúk vám všetkým, ktorým ide o očistu robotníckeho a družstevného hnutia, nasledujúce prehlásenie:

"V plnom vedomí zodpovednosti z nasledujúcich faktov, prehlasujem otvorene v prítomnosti svedkov p. Rudolfa Lepku a p. JUC Miroslava Kaisera, obyvateľov zo Zvolena, ohľadne môjho výletu do Tatier, nasledujúce:

1. V sobotu dňa 16. mája t. r. prišiel ku mne pán Jozef Žitniak, zamestnanec župnej sprostredkovateľne práce vo Zvolene, hovoril mi, že by sme mohli na turíčne sviatky cestovať do Tatier. Na moju námietku, že výlet tento je pomerne veľmi nákladný a že nebude mi možno ho hradiť, odvetil mi pán Žitniak, aby som bol bez obáv, že je to už jeho starosťou, že on potrebný kapitál zaopatrí. Dňa 23. mája prišiel ku mne a dal mi lístky pre nezamestnaných, ktoré vydalo ministerstvo soc. pečlivosti v Prahe pre zmiernenie nezamestnanosti. Hodnota týchto lístkov činila vyše 900 Kč, za ktoré som menovanému aj sebe platil výlet do Tatier, z tohoto obnosu len samotné auto nás stálo 700 Kč a druhých 200 Kč nám úplne postačilo na hradenie rôznych našich osobných výdavkov, takže mňa tento výlet nestál ani haliera.

2. S týmito lístkami ku mne chodil p. Žitniak za každým, keď prišiel prídel z ministerstva soc. pečlivosti na stravovaciu akciu pre nezamestnaných a započal s týmito lístkami chodiť ku mne pred Vianocami lanského roku, a vždy to činilo obnos od 1000 do 200 Kč, ktoré mi takto odovzdával. Za tieto lístky poskytoval som každého dňa p. Žitniakovi salámy, tlačenku, víno, pivo, lebo on sa ponajviac stravoval v konzume. Okrem toho sa vydávaly rôzne potravné články a najviac mäso údené po 2 kg - 1 kg stál v tejto dobe 22 Kč -. Pri tom som menovanému vydával za tieto lístky aj hotové peniaze na jeho osobnú potrebu, ktoré spotreboval mimo družstva.

3. Pán Josef Vrbovský, tiež zamestnanec župnej sprostredkovateľne práce vo Zvolene, navštevoval viackrát denne moju predajňu, kde pil víno a liehoviny a mimo toho do kancelárie si nechával často nosiť od robotníkov pol kg tlačenky, jeden chlieb a 2 litre červeného vína s tou výmluvou, že má priveľa práce, ktorá mu potrvá do noci. Pri tom ale poznamenávam, že po každom takomto prípade, kedy hovorili, že majú veľa práce a musia do noci pracovať, vždy skoro celý deň zdržiavali sa a popíjali v predajni. Za tieto lístky i jeho pani, ktorá mala mesační úver v mojej predajni, neplatila nikdy úplne hotovými peniazmi, ale vždy v tú dobu z poloviny lístkami a z poloviny hotovými peniazmi. Mimo toho tak ako Žitniakovi vydával som aj pánu Vrbovskému peňažné čiastky za tieto lístky; to potreboval preto, že konzum bol otvorený len do 7. hod. večer a v krčmách za lístky nedali.

4. Pán Štefan Topor, taktiež zamestnanec župnej sprostredkovateľne práce vo Zvolene, to iste robil v menšej miere, čo Vrbovský a Žitniak, ktorý sa mi vymlúval, že on plat od mesta nedostane a že mu za prácu, ktorú koná v sprostredkovateľni, dávajú lístky nezamestnaných, znejúce na rôzne cudzie mená. Za tieto lístky som menovanému poskytoval tovar, ktorý prišla nakúpiť jeho manželka.

Prehlasujem, že pri odovzdávaní týchto lístkov bolo mnoho prípadov, že to boly lístky na mená robotníkov z okolitých dedín.

Robil som toto preto že menovaní sľubovali za im prejavenú úsluhu, že budú posielať všetkých robotníkov s lístkami do mojej predajne družstva.

Prehlásenie toto činím z tých dôvodov, aby som sa ospravedlnil, že som tieto výlety do Tatier nerobil za družstevné peniaze, ani že to neišlo z môjho vačku.

Prehlásenie predčítané a pravosť jeho potvrdená mojím podpisom a podpisy pp. svedkov: Rudolf Lepko, svedok, Václav Živný, JUC. Mirko Kaiser, svedok.

V prehlásení uvedeným pánom bol predstavený soc. dem. funkcionár p. Eugen Hromada, ktorý teraz chce robiť očistu v družstve "Budúcnosť" vo Zvolene a ktorý vystupuje nepekným spôsobom voči p. riad. Kaiserovi, p. Lepkovi a všetkým poctivým družstevníkom, členom družstevnej opozície.

Robotníci - družstevníci, uvažujte o očiste "čistých rúk", ktoré tak pohodlným spôsobom okrádajú tých najubiedenejších nezamestnaných robotníkov.

Vyzývame okr. úrad vo Zvolene ako nadriadenú vrchnosť a štátne zastupiteľstvo, aby za tieto skutky vinníci boli vedení k odpovednosti a potrestaniu. V ďalšom bude podaná vám zpráva na dnešnej verejnej schôdzi."

Vtedy bok starosta v Polomke obvinený, že spreneveril tieto stravné lístky a že z toho pošlo, že robotníci išli na ulice a to že komunistickí rajzendri rajzujú a že biedu nespokojných chcú využiť pre svoje účele.

Vážený senát, my komunisti ideme medzi nespokojných, medzi hladujúcich maloroľníkov. My to dnes vidíme po tých chalupách, aké sú tam pomery. Práve preto nechodíme za funkcionármi vo frakoch, ktorí zasadajú v správnych radách, alebo tam, kde sa robia slávnosti a kde sa anketuje, ale ideme tam, kde je bieda. Za to, že to hovoríme verejne na ulici a nie medzi štyrmi múrmi, sme dnes vláde nevhodní. Jestliže sme túto novú vládu pomenovali pri jej nástupe, [ ], odhalili sme ju takú, aká je. Dochádza čas, 12. hodina. Už nezronia manlicherovské pušky tých, ktorí nemôžu znášať tie dane, už nezronia tých, ktorí dnes hladujú, ale prichádzajú k presvedčeniu, že im nič iného nepomôže, len spojiť sa a bojovať proti kapitalistickému rozkladnému stanovisku. Raz príde ruka na dvanástku a celý kapitalistický riad sa zrúti pod vedením komunistickej strany. (Potlesk komunistických senátorů.)

Předseda (zvoní): Vyhrazuji řeč pana sen. Fidlíka censuře předsednictva senátu.

Jednání je skončeno. Přikročíme proto k hlasování.

Nejprve hlasujeme o odstavci 7 dnešního pořadu.

Kdo souhlasí s návrhem výboru imunitního, aby byl dán souhlas k dalšímu trvání zajišťovací vazby na sen. Lokotu, a to s požadavkem urychleného řízení, nechť zvedne ruku. (Děje se. - Výkřiky komunistických senátorů.)

To je většina. (Hluk.) Návrh výboru imunitního, aby byl dán souhlas k dalšímu trvání zajišťovací vazby na sen. Lokotu, a to s požadavkem urychleného řízení, je schválen.

Nyní hlasujeme o odstavci 8 dnešního pořadu.

Kdo souhlasí s návrhem imunitního výboru, aby nebyl dán souhlas k trestnímu stíhání sen. Lokoty, pokud se týče bodů 1 a 6 zprávy výborové, naproti tomu, aby byl dán souhlas k trestnímu stíhání, pokud se týče bodů 2 až 5, nechť zvedne ruku. (Děje se. - Výkřiky komunistických senátorů.)

To je většina. Návrh výboru imunitního v naznačeném znění se schvaluje. (Výkřiky.)

Tím je pořad schůze vyřízen.

Na dnešní schůzi udělil jsem dovolenou sen. dr. Jesserovi.

Navrhuji, aby byla dána 3 měsíční zdravotní dovolená sen. Teschnerovi.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Žádaná zdravotní dovolená je udělena.

Navrhuji, aby bylo předsednictvo zmocněno svolati příští schůzi podle §u 40 jedn. řádu písemně nebo telegraficky a stanoviti její pořad jednání.

Jsou nějaké námitky? (Námitky nebyly.) Námitek není.

Končím schůzi.

Konec schůze ve 12 hod. 41 min.