Vždycky, když si pánové nevědí rady, musí dostati politickou nemoc, aby ten druhý řekl: to já ne, to je ten přede mnou, který, protože to nedělal, musil odstoupit - ale při tom nedodá ten druhý pan ministerský předseda: já to také neudělám, co jsem včera slíbil a po mně ať přijde třeba potopa.
Vláda Udržalova slibovala, že hrozící všeobecnou depresi hospodářskou bude odstraňovati připravením a prováděním účelného dlouhodobého programu investičního, vztahujícího se na všechny částí republiky.
Pánové, nesplnilo se z toho nic. Ale pan Udržal také před třemi lety sliboval státním zaměstnancům zabezpečení jejich existence, a to těmito slovy: "Problém státně-zaměstnanecký bude řešen co nejpečlivěji. Vláda se přičiní o vyřešení otázky staropensistů."
Pánové, v tomto slibu jste zklamali 350.000 veřejných a státních zaměstnanců nejhanebněji. Nová vláda již přiznává, že bude nutno hospodářskou rovnováhu získati tím, když bude těmto 350.000 konsumentům státu snížena mzda. A jde se na všecky. Jde se i na ty, kteří mají jen 300 až 400 korun měsíčního příjmu. Znám příklady - a nejsou řídké - kdy poštovní poslíček má 500 korun měsíčně, má na starosti 4 děti do 8 let staré a musí platiti 100 Kč měsíčně z bytu. Zbývá mu tedy 400 korun pro šestičlennou rodinu, sebe, ženu a 4 děti, to znamená 15.30 Kč denně, čili 2.26 Kč na 1 osobu. Divíte se potom, že takový státní zaměstnanec, když zabředne do dluhů a je se všech stran pronásledován, stane se nepoctivým a sáhne na cizí peníze, když je odsouzen ze 2.26 Kč vyživiti jak dospělou osobu, tak nedospělé děti denně?
Při každém rozpočtovém projednávání navrhujeme my komunisté, aby nejnižší plat státního zaměstnance byl 1400 Kč měsíčně, ale nejvyšší aby nepřekročoval 4.000 Kč měsíčně, tj. 48.000 Kč ročně. Pánové, kteří dnes pobírají 8 až 10 tisíc Kč měsíčně a jichž je malá hrstka, se tomu vzpírají, a zástupci vládních stran se vzpírají zase tomu našemu požadavku 1.400 Kč měsíčně. Je propočítáno, že by taková úprava platů nestála o mnoho víc státní pokladnu nežli vydání na státní zaměstnance dnes. Ale pro to není pochopení. Proč? Protože vládnoucí systém, systém kapitalisticky, má ve svém područí všechny kapitalistické vlády, které jej chrání hrubou ozbrojenou mocí, chrání jej činností zákonodárnou, tvořením paragrafů proti dělníkovi, když se chudák vzepře proti vykořisťování. Ti mají zájem, aby dělnictvo zaměstnané u soukromých podnikatelů nedomáhalo se zvýšení mezd s poukazem na slušné mzdy veřejných a státních zaměstnanců. Opačným směrem nese se hospodářská politika, která chce veřejným a státním zaměstnancům snížiti platy a pak v nejbližší době učiniti útok na platy i zaměstnanců soukromých, jak jsme toho byli svědky v r. 1921 a jak jsme toho byli svědky v r. 1922, kdy bezprostředně potom, co byly sníženy platy veřejných a státních zaměstnanců, přišli s útokem na mzdy všichni podnikatelé, ať uhlobaroni, kovobaroni, textilobaroni, nebo kterýkoli jiný obor.
My zde nenavrhujeme nic neproveditelného, nic, o čem by mohli páni ze sociálfašistických stran říci, že je to demagogické. Ale pánové nemají tolik sociálního cítění pro hospodářsky slabé, poněvadž oni již dávno mezi ty hospodářsky slabé nepatří, oni za tučné prebendy, které jim buržoasie poskytla, zaprodali zájmy hospodářsky slabých do té míry, že ve veřejnosti a v tisku náš spravedlivý platový návrh pro veřejné zaměstnance nazývají neproveditelnou demagogií. Nová vláda při změně osob není žádnou změnou režimu, aspoň ne k pokroku a demokracii. Nová vláda je representována hlavně dvěma činiteli, Traplem, bohužel, prý socialistou, který má vyhladovovací a ožebračovací plán pro všechen pracující lid a p. Černým, který je již znám z minulosti, že dovede použíti pendreku a bajonetů a celého potlačovacího aparátu proti bouřícímu se proletariátu, proti bouřícím se malorolníkům. Samozřejmě tem již prohlásil v první době svého vládnutí, že musíme míti odvahu nemluviti o censuře, a proto za vlády sociálně-demokratického ministra se zabavují spisy Tomáše Garrique Masaryka, zabavují se spisy Havlíčkovy, jsou trestáni učitelé a učitelky, poněvadž recitují z Havlíčkových spisů, zabavují se spisy Machara, Herbena a všech těch pokrokovějších bývalých veřejných činitelů v českém pokrokovém; životě. Tak daleko jsme to dopracovali!
Havlíček má štěstí, že ho Rakousko umučilo, kdyby byl dožil 90 až 100 let, dnes ti, kteří se živili před převratem Havlíčkovými spisy, by ho zavřeli podle zákona na ochranu republiky a byl by tam jistě o hodně delší dobu, nežli ho držela vláda rakouská v Brixenu. Nová vláda také... (Sen. Sechtr: Kdy začneš s Baťou?) To bude při jiné příležitosti. Je to celá historie. Vy všichni máte na batismu vinu, vy všichni batism podporujete na škodu státní pokladny. Pánové, vím, že Baťa udělal pořádek. Když mi to však pan kolega připomněl, vzpomínám si, že jeho jmění se odhaduje na 57 mil. Tuto hodnotu 57 mil. také odkázal různým svým pozůstalým. Pánové, úřady dosud, ačkoliv Baťa je už 4 měsíce mrtev, nezahájily vyšetřování, zda to Baťa příliš nízko neocenil. A jestliže mně pan ministr Engliš v rozpočtovém výboru prohlásil, že Baťův čistý zisk v r. 1930 činí 81 mil. a jestliže Baťa, ze 40 mil. čistého zisku zaplatil výdělkovou daň v r. 1930 - a vím, že té zaplatil - snesete klidně dnes, kdy berete určité procento i chudákům, kteří mají jen 400 Kč měsíčně, aby se tato věc přísně nevyšetřila a aby stát nepřišel o desítky milionů poplatků, které z tohoto ohromného jmění mají zaplatiti pozůstalí? Jestliže zaplatil - a já povídám, že zaplatil - v r. 1930 výdělkovou daň ze 40 mil. čistého zisku, je možné, aby tento majetek stál jen 57 mil.? Jistě stojí dvacetkrát tolik. Víte, oč bude zkrácena státní pokladna při 4% převodním poplatku, když to ocenění zůstane při starém? (Výkřiky.)
Pánové, vy nesete odpovědnost! Máte to ve svých klubech prosaditi. Kdybych já měl ve svém klubu ministerského předsedu tohoto státu a ministra financí, pak buďte, pánové, bez starosti, že by těch 57 mil. nestačilo ani na převodní poplatky. Taková situace je.
Pánové, vláda se měnila proto, jednak že se přiostřily třídní protivy, přiostřila se kříse, jak u zemědělců, tak i u živnostníků, pak i u námezdně pracujících a jednak proto, že se přiostřila také kříse v jednotlivých politických klubech o ministerská místa. Jaký to bude míti účel, jsem stručně již řekl. Agrárníci mají už dnes ticho ve svém příbytku. To jsou ti... (Hluk.) Já se ptám, proč byl kravál před 2 měsíci? Já se divím, když jste měli stále ticho ve svém útulku, že nedali mluviti ministerskému předsedovi s vaší strany na krajské konferenci, což se jistě v žádné politické straně nestalo. (Výkřiky.) Nezastírejte, co bylo. Pánové, z vašich koaličních stran psali [ ] rukou pana posl. Staňka. Vím, že také [ ].
Tak se dělá politika s nezištnými a počestnými lidmi! (Výkřiky.) Buďto jedno nebo druhé je pravda. Promiňte, já to nečtu v bolševických novinách, nýbrž naopak v novinách koaličních. Přečtěte si " Přítomnost" - pan Peroutka není přece bolševik, je to hradní novinář - a přečtěte si o tom, jaké má čisté ruce pan Staněk. Politické mocenské síly poroučely, aby panu Staňkovi se zavřela ústa tučnou sinekurou. Máme tu sice ještě Schichtovo a Pilnáčkovo mýdlo (Veselost.) a ocelové kartáčky. Když něco zůstane za nehty, dá se to vydřít. Jednalo se nejvíce ve vaší partaji o to, abyste při eventuelním rozkolu ve vaší straně nebyli odtlačeni od svých tučných státních žlabů a proto jste raději spolkli Staňka a Hodžu. [ ], ale zničeni jsou malorolníci a maloživnostníci.
Když před 14 dny v národohospodářském výboru pan ministr Bradáč mluvil 1 a půl hodiny o bídě zemědělců, když nám dokazoval, že potřebuje nejméně 200 mil. Kč na laciný úvěr pro záchranu před krachem a exekučním výprodejem stojících malozemědělců, podali jsme návrh, aby vláda okamžitě zařídila kroky, aby se zarazily exekuční prodeje u těch, jejichž příjem nepřevyšuje 1.000 Kč měsíčně. Řekl jsem tam i odůvodnění. Ať pan ministr Bradáč sežene těch 200 milionů nebo nesežene, než přijdou na levný úvěr zemědělcům na pomoc, dávno budou tito vyprodáni, ale takto by se jim pomohlo hned a zavedením ročního nebo dvouletého moratoria se ten malozemědělec zachrání, aby nemusil prodat poslední kravku nebo posledního vepře.
Pánové zamítli náš návrh a při tom demagogicky a podvodně dokazují rolníkům, že mají zájem na jejich existenci. Jestliže hospodářská situace donutila i dlužníky evropské i věřitele, jakými byli: Německo, Francie, Anglie a jiné státy, dluhující miliardy, k moratoriu - vy to nemůžete dokázat zde pro vrstvy, o kterých tvrdíte, že jsou nejmírnější, nejkonservativnější, nejlepší základnou tohoto státu? A co by to bylo stálo státní pokladnu? Vždyť daně pozemkové se vybere cca 80 mil. Kč, a ti, na které by se to vztahovalo, by neměli povinnost zaplatiti ani 35.mil. do státní pokladny. Bylo by to o 2 mil. menší zkrácení státní pokladny, než co se odepsalo Pálffymu zásluhou bolševikožrouta a vlastence Šavrdy v Mor. Ostravě. Tam se to udělalo ve prospěch jedince, zde se mělo pomoci malozemědělcům, stojícím před krisí - a přece to není možné, protože se nechce, protože není pochopení.
Vážení, tato vláda byla složena ze strachu, jak páni ze socialistických táborů dokazují, před vládou úřednickou a nebude ani o vlas lepší k pracující třídě, než by byla nejreakčnější úřednická vláda. Osoba p. Černého dokazuje, že nemluvím jen domněnky. Události příštích měsíců, události této zimy už naše slova potvrdí.
Vážení, myslím však, že to tak stále a věčně nepůjde. Ohlédněte se kolem sebe, jak v tomto státě, tak také v ostatních státech. Podívejte se na výsledek nedělních voleb v Německu. Vy to klidně přehlížíte a "Právo lidu" napíše: Své posice jsme udrželi, 3/4 milionů voličů se k nám otočilo zády, ale to nic neznamená, 2 mil. utekly nejreakčnějšímu živlu - socialistům, ale to nic není, 304 mil. přibylo nekompromisní revoluční frontě komunistické, ale nad tím musíme zavřít oči, poněvadž zatím nás to nelechtá po zádech. Podívejte se, jak vypadají poměry v Anglii, v nejkonservativnější zemi, kde nemohlo léta a léta zakotviti ani socialistické učení, neřku-li komunistické. K čemu dovedla vláda anglická svým zbídačujícím plánem anglické dělnictvo? Že nepomohou ani tisícové masy policie, aby zabránily pochodu hladových na Londýn, nebo že v ulicích v Bostonu a jiných měst stavějí se už pravidelné barikády. Na jedné straně bojují dělníci, živnostníci a rolníci za svou existenci, ale na druhé straně anglická buržoasie, která je zvyklá neceniti lidský živci při svém koloniálním vykořisťování. Já sáni jsem jedinou v restauraci mluvil zde s anglickým majorem, byl to Čech původem, který řekl: Barevní? To nejsou lidé. Jakmile něco chtějí, nebo se vzepřou, tak se to postřílí jako zvěř. Barevní nejsou u Angličanů žádní lidé, když něco chtějí, ale jsou lidmi, když se vykořisťují, jsou lidmi, když z nich plynou miliardy čistého zisku do kapes anglických kapitalistů. Vždyť jaké jsou to ohromné zisky, dokazuje jen státní rozpočet anglický, kde se zaplatí přes 65 tisíc milionů Kč daně z příjmu. Odkud je ten příjem anglických lordů, když Anglie má sama jenom o 100.000 km2 větší rozlehu nežli Československo a když anglická půda je daleko horší, hornatější nežli československá. Ty miliardy plynou z těch otroků v Indii, v Jižní Africe, Číně a jinde a jinde. A vojsko anglické, důstojnicí vo je vychováváno tak, že černý, barevný nebo žlutý, to není člověk, to, je zvěř. My sice máme, zatím je to u nás, nevím, jestli je to také v Anglii, zákon na hájení zvěře, nesmí se zastřeliti škodu dělající zajíc, srnec, jelen, jenom v určitou dobu, ale černý se smí zastřeliti vždycky.
A tyto pochopy posílá anglická vláda, v jejímž čele stojí hvězda druhé internacionály Mac Donald, na hladovějící dělníky. Na jedné straně 65 tisíc milionů Kč daně z příjmů se vyplatí a na druhé straně je přes 3 miliony nezaměstnaných. Lidé, kteří dělali jenom dotud, pokud se vyučili a pokud je rodiče živili a šatili. Jakmile se dostali z učení, nedostali práci. Šli na vojnu a když teď přijdou z vojny, lajdají se 3, 4 až 5 roků bezúčelně. Bylo by to možno, kdyby byla dobrá vůle řešiti otázku těchto nezaměstnaných? Při tak obrovských příjmech, kdy se zaplatí tak obrovská suma jenom na dani z příjmů? Ale již i ta anglická buržoasie cítí přelom historie. Podívejte se na tu zemi, která oplývala blahobytem, kde dělník za denní mzdu si mohl koupiti 5 q pšenice. Ale jaké jsou tam poměry dnes? Jaké jsou poměry v té zemi, která byla i našim socialistům vzorem, poněvadž snesla nejdelší dobu nápor světové krise, smrtelné to krise kapitalismu. Jaké jsou tam dnes poměry? Úředně zaznamenáno 11 milionů nezaměstnaných. A sám váš pan ministr Czech potvrzuje ve výborech senátu i poslanecké sněmovny, že nezaměstnaných je vždy nejméně dvakráte tolik, kolik je zaregistrovaných, poněvadž spousta jich marně do kanceláře 5 - 6 hodin běhá, a jiní nemají na dráhu, nemají na boty, aby se do kanceláře mohli dostat. To jsou slova, smysl slov pana ministra Czecha při projednávání věci v rozpočtovém výboru. Počítáme-li jenom 50% více nezaměstnaných, nežli je zaregistrováno, je to 16 mil. lidí, kteří s příslušníky rodin tvoří více než 1/3 obyvatel Spojených států. A ti nemíní bez hlesu zemříti za plotem, nemíní trpěti, aby nevinná děcka umírala hlady v náručí matky, a proto se bouří. Vy vidíte, že proletariát a poloproletariát malorolnický a maloživnostenský již má dosti ústupků, že již uznává, že, chce-li býti zachráněn on i jeho děti, nelze jinak, než nastoupiti boj, bezohledný boj, jestli dočasní držitelé moci požívají všech nejbrutálnějších prostředků, [ ].
Na všech stranách to skřípe. Se všech stran se ozývají hlasy zvýšené revoluce. Se všech stran. A hospodářský krach ve všech státech, tento revoluční postup ještě urychluje. Či myslíte, že rumunští státní zaměstnanci budou věčné trpět, aby se jim nevyplácel žold? Myslíte, že to, co se děje v Polsku, není hotová občanská válka, když rolníci - ne dělníci - se ozbrojují a činí výpady z hor na města, nebo přepadávají ty " které obviňují, že oni jsou vinni jejich bídou? A co se děje dnes v tomto státě, pánové? Nejen dělnické, dosud ještě klidné, neozbrojené demonstrace, ale podívejte se na východ státu. Nedá se to prostě odbýti, že to je banda lupičů a zlodějů. To nedělají lidé 15 až 18 letí, nýbrž rolníci až 60 letí, kteří byli dospělými lidmi již před 5 až 10 léty. Proč tehdy nebyly bandy lupičů a zlodějů? Poněvadž měli životní podmínky a dnes jich nemají. Nestačí jen v časopisech všech směrů odbývati tu věc poznámkou, že rodí se noví Janošíci a Šuhajové. Je to zjev doby a příčina je hlavně v ožebračení všech poctivě pracujících. Kdyby pracující lid tohoto státu, i ve všech ostatních kapitalistických státech, dostal aspoň polovici hodnoty, oč zvýšil cenu suroviny pro odběratele, pak by bylo aspoň po tak ostré krisi. Že by tato krise nepominula ani změnou právního řádu, o tom je každý nepředpojatý člověk přesvědčen, ale byla by zmírněna.
Podívejte se na toho nejkonservativnějšího člověka na světě, římského papeže, který píše: Lidstvo nebylo v takovém nebezpečí, jako dnes, od potopy světa. Proč? Ne, že by lidstvu hrozila nějaká záplava vody mořské, nebo potopa s nebe, nýbrž že hrozí lidstvu zátopa bolševismem. Z toho má papež strach. On nemá hlad a nouzi, a jeho sluhové po poslední faru na vsi, která má 10 až 15 měřic polí, nemají také hladu a nouze. Jestli bolševismus na celém světě se uchopí moci, a jiné spásy pro lidstvo nebude, co bude z nás, říkají. Zase by měli podmínky pro život, daly by se jim, ale při poctivé práci. Té se ale bojí. Lidstvo dnes poznává i v okolních státech, i ve státě Československém, že všechny změny vlády, všechna vládní prohlášení nejsou nic jiného, než klamy, kterými se mají zaslepiti ti, kdo již zítra nebo za týden, nebo za měsíc budou státi před katastrofou. Lidé poznávají, že dokud nebude změněn tento systém, nebude pomoci. I kdyby zítra Morgan rozdal všechny své miliardy, snad by zachránil před hladem a bídou dělníky na tři až čtyři měsíce, ale potom bude bída jako dnes. Protože, bude-li nadále vykořisťována práce námezdná i Samostatných rolníků, v téže krisi se zjeví. Pan ministerský předseda praví: Bude možno vyrovnati rozpočet a zmírniti krisi tím a tím. Řekl zde, že na 1800 milionech, které platíme na dluhy, se nedá nic ušetřiti a že se musí šetřiti na dalších věcech, na věcných a osobních vydáních. Pan ministr Beneš v zahraničním výboru včera ve svém prohlášení řekl: "Jestli se dohodne příští rok hospodářská konference v Londýně na zredukování anebo odepsání dluhů, může se krise světová přelomit." Zase myslím, je to spíše těšínské jablíčko, než aby v praxi tomu věřil sám pan ministr Beneš. Když v tomto státě bude odepsán všechen dluh, bude jeho výdaj menší ročně o 1800 mil. Kč, ale jeden milion nezaměstnaných, ti mají menší příjem ročně o 12 miliard. Kde nabere pan ministr Beneš k zmírnění krise těchto nezaměstnaných těch 10 miliard? Ten problém se nedá řešiti prostě, jak si to pánové všech měšťanských vlád ve všech státech představují. Oni nemohou jinou cestou, nechtějí-li změniti právní řád, nemohou, absolutně nemohou.
My jsme vám navrhli před měsícem ve sněmovně, že by nebylo potřebí, aby bylo strhováno veřejným a státním zaměstnancům a že byste měli vyrovnaný státní rozpočet podle propočtu dnešního. Víme, že je přesvědčení, že, kdybyste měli vyrovnaný loňský rozpočet při státní uzávěrce, že by chyběla 11/2 miliardy, poněvadž se nikdy nedopočítáte. Jak se může dopočítati daní ze mzdy a daní z obratu, když 12 miliard ročně utíká na mzdách nezaměstnaných, kteří by nejméně 20% odváděli do státní pokladny, ať již na dani ze mzdy nebo na dani obratové, nebo na dani výdělkové, kterou by vydali ti, kterým byste těchto 12 miliard dali? Jak se můžete dopočítati u rolníků a dělníků, když nemohou platiti. Jak se chcete dopočítati daně výdělkové u živnostníků, když tito soustavně odhlašují živnosti, poněvadž nemohou existovati. Cesta z těchto poměrů není strhovati na mzdách a snižovati schopnost konsumu. Opačná cesta by snad přivedla spíše východ z kříse, snad prozatím. Zvýšiti mzdy širokých mas pracujícího lidu, rolníků a dělníků, zmámená zvýšiti příjem i těm státním zaměstnancům, aby ten příjem šel do konsumu. Pan Kroiher řekne, kde na to brát. (Sen. Kroiher: Já chtěl říci, proč vám strhují ve vašem klubu tolik peněz, ať vám přidají k těm 5.000!) Pane kolego, kdyby každý státní zaměstnanec měl 1.600 korun měsíčně, jak mají od komunistické strany určeno poslanci a senátoři, pak by stát nebyl v krisi. My chceme jen 1.400 Kč měsíčně. Je velký rozdíl, jak se peníze vydávají. S tohoto místa odborový sekretář národních socialistů dokázal, že uhlobaroni mají 1.000 milionů čistého zisku. Kdyby těchto 1.000 mil. čistého zisku na jedné straně ze tří čtvrtin bylo dáno na živobytí a mzdy dělnictva, s jednou čtvrtinou by se mohli spokojiti. Tři čtvrtiny miliardy se dá otočiti několikrát do roka. Byla by zvýšena schopnost konsumu všech širokých mas, odbyly by se zemědělské a průmyslové výrobky. Vždyť ti milionáři je nemohou absolutně skonsumovati. A tak je to ve všech oborech. Úplně opačným směrem se nese hospodářská politika všech kapitalistických států. (Místopředseda dr. Hruban převzal předsednictví.)
Já jsem předeslal, a navrhovali jsme, abyste bez snížení platů státních zaměstnanců získali daleko větší obnos, než získáte snížením platů státních zaměstnanců, a to tímto způsobem: snížením platů ministrů a poslanců, u mnohých druhého, třetího i čtvrtého platu, čímž by se ušetřilo 7 mil. Kč. Co jsme se již o tom namluvili v rozpočtovém výboru, že jednotliví pánové berou dvojí, čtverý až paterý plat, ale zůstává jen při řečech. Titíž pánové, kteří o tom mluvili, šli si na prvního ke státní pokladně jako profesor, úředník na dráze, jako poštmistr, jako inženýr na dráze, nebo jako úřada, ale tam mluví o tom, že je potřebí šetřit. Udělali jsme zákon. Je zákon o inkompatibilitě, že poslanci a senátoři nemohou býti členy správních rad finančních podniků. Bankovní zákon zdůraznil tento fakt a zrovna při projednávání bankovního zákona uveřejnily noviny, že pan Píchl s parnem - nemohu si vzpomenouti na jméno jeho kolegy z národně-socialistického klubu, senátoři - jsou oba zvoleni do správní rady banky. Konstatoval jsem to v rozpočtovém výboru, ale z předsednictva se mi odpovědělo, že snad se vzdají senátorství, poněvadž je také méně výnosné, ale dosud se nestalo ani jedno, ani druhé.
"Právo Lidu" píše o velikém národohospodáři, který nám tu odůvodňuje každý rok státní rozpočet, o Kornelu Stodoloví, který má 28 placených funkcí. On nám tu vykládá: "Poměry se lepší, jdou ke konsolidaci." Samozřejmě ovšem, 28 placených funkcí, to by bylo sakramentský, aby neměl na erteple a musil míti hlad. Toto ustanovení je nejen požadavek náš, ale v agitaci i v jednání výborovém i v jednání plena sněmovního i plena, senátu, vy, pánové z vládních stran to navrhujete sami, tento požadavek hlásáte, ale jenom ústy, a když já potom vaše jednání nazvu podvodem, řeknete, že nadávám. No, co je to, když já navrhuji, aby byly odbourány ty dvojí, trojí platy, a ty samé osoby, které to navrhují, ty dvojí, trojí platy pobírají. Tady by stát měl hned 7 milionů Kč. Dal jsem návrh, aby byly sníženy platy generálů a vysokých byrokratů, čímž by se ušetřilo 315 milionů Kč.
Pánové, jak to vypadá, když napíše večerní vydání "Českého Slova", že ministerský rada je také ve správě banky, a že tam pobírá 750.000 Kč ročně. Nejmenují toho radu, pravděpodobně je to nějaký pan rada z ministerstva financí, které zase propaguje heslo a prosazuje u vás sanaci té banky, ze které pan ministerský úřada bere 3/4 milionu ročně. Neměl by ten ministerský rada dosti 4 tisíce Kč měsíčně? Vždyť by mu to stačilo a nemohl by umřít hlady.
Dále jsme navrhli snížiti pense rakouským generálům, což by vyneslo 28 milionů Kč. Když při projednávání zákona o zvýšení pensí rakouským generálům, v rozpočtovém výboru sněmovny prohlásil nás posl. Hruška, že je to přímo zločinem tohoto státu z nacionálního hlediska, zvyšovati pense těm, kteří dali stříleti a věšeti české legionáře, kteří dali stříleti desertéry, tu byl volán předsedou k pořádku. (Sen. Sechtr: A co Trocký?) Kdybych byl v Rusku a Trocký tam vymáhal starým carským generálům pense, tak bych se tomu také bránil. Ale Trocký nebere peníze z poplatníků československých, ale vrahové, rakouští generálové, berou peníze z našich mozolů, z naší dřiny. Trocký nebere peníze z československé pokladny, ale rakouští generálové, vrahové českých vojáků, berou z českých pokladen peníze a pánové z vlasteneckých řad pobírání těchto pensí schvalují a mají chuť s námi vést boj o to, aby jim byly na věčné časy zachovány.
Dále jsme navrhli snížiti diety a remunerace vysokých byrokratů, čímž by se ušetřilo 100 mil. Kč. Pánové, sociálně demokratický sekretář železničářů Fiala před volbami do železnic prohlásil v Českých Budějovicích i v Českých Veleni-cích, že na diety a mimořádné platy vyplatí se v tomto státě 1.000 mil. Kč. Já jmenuji toho pána (Sen. Kindl: Fialka!) a jmenuji také, kdy a kde to prohlásil. My známe případy, že někdy pro věci, které mají několik set korun ceny, se prokomisuje, vyplatí na komise, částka deset i dvacetkrát větší. Pánové mají stálý plat, mají volné jízdenky, ale při tom se jim ještě určuje 100, 150 i 200 Kč denně má diety, ačkoliv druhý chudák v témž podniku železničním nebo poštovním musí dělati za 200 Kč 14 dní, ať krumpáčem nebo torbou, v níž roznáší dopisy.
"Zrušiti výdaje na pátery, pastory, popy a rabíny všech církví, čímž by se uspořilo 100 mil. Kč." Pánové, vždyť tímto požadavkem byste vlastně splnili program, který oni hlásají všem věřícím: Spíše velbloud projde uchem jehly, než boháč do království božího. Já bych rád viděl tu jehlu, kterou poleze ten arcibiskup olomoucký, který má 200.000 měřic země, několik pivovarů, cihelen atd. Vždyť církve mají v Československu přes 2 mil. měřic půdy, ještě po provedení pozemkové reformy. Celkově je jich 10.000 osob, které v 24 letech slibovali panictví, čili svobodné pány, a jestliže na jedné straně rolník musí vyživit na 15 měřicích 6 člennou rodinu, což nemůže tento pán, který málokdy udělá krok při svatbě nebo pohřbu, za který by si nedal zaplatit, být živ z 20 nebo 18 měřic země?.Ovšem buržoasie potřebuje církevníků všech směrů, ať věří v Budhu, ať věří v Mojžíše nebo Krista, aby odváděli pracující třídu od boje za skývu chleba, aby se těšili až po smrti, tam dostaneš odměnu; jestliže budeš poslouchati vrchnosti, Bohem dáme; nebudeš-li poslouchat, máš trestný lístek na posmrtné smažení, budeš-li poslouchat, máš poukázku na posmrtný ráj a my se zde budeme mít dobře. Ti si počkají! A chudáci mnozí čekají, a ještě jsou zfanatisováni jako ti, co se rvali na Bílé Hoře proti české reformaci.
"Zrušit tajné fondy ministerské rady a ministerstev, čímž by se ušetřilo přes 30 mil. Kč ročně." Pánové, myslím, že to byla také jedna z příčin bitvy o křeslo ministerského předsedy. Ten má 12 mil. Kč disposičního fondu a nemusí klásti účty ani státnímu kontrolnímu úřadu. To jsou, prosím, krejcárky! Já se pamatuji, když byl ohrožen první státní rozpočet tím, že předseda sociální demokracie, nebožtík Němec, se postavil proti disposičním fondům, pánové šli pro spiritus sanctus k tehdejšímu předsedovi vlády. Antonínu Švehlovi, aby mu oznámili, že rozpočet je ohrožen, že socialisté nechtějí schváliti disposiční fondy, a tu Švehla povídal: Znal jsem jednoho chlapa, který velmi rád jí jaternicovou polévku, a ten říkal: Ale prasata mi při tom nezabíjejte!
Ty disposiční fondy jsou tak podezřelé, tak bezcharakterní, nejmírněji řečeno. Dávati veřejné peníze v několika desítkách milionů jednotlivcům, aby oni nemusili nám z toho skládati účty, to přímo svádí k zneužívání těchto peněz. Proč nesnese světlo veřejnosti obnos přes 30 mil. z disposičního fondu? Proč? Jestliže se tu otevřeně, poctivě a nezištně vládne, může se vyúčtovati každý haléř. V opačném případě musí býti disposiční fond.
Zastavit subvence bankám a jiným kapitalistickým podnikům, čím se ušetří nejméně 300 mil. Kč ročně.
Pánové, právě tento týden vyšla v novinách zpráva a my jsme ji jen otiskli, poněvadž jinak bychom byli zkonfiskováni, kdybychom v "Rudém Právu" otiskli něco, co jinde neprošlo. Bylo to řečeno zástupcem živnostenské strany při projednávání zemského rozpočtu, že se nanovo má dáti na bankovní zlodějny 757 mil. 550.000 státních zaměstnanců - a mezi nimi je 250.000 pod 600 Kč měsíčního příjmu - bude ožebračeno, aby prý byla ve státním rozpočtu rovnováha. A těm zde, kteří kradou všemi čtyřmi, v pravém slova smyslu kradou, se má nanovo ze státních prostředků úrokovati sanační fond. Už podle zákona z r. 1924 a podle bankovního zákona platí stál 72 mil. Kč na úrokování tohoto sanačního fondu a nanovo má stát na sebe bráti záruku za sanační fond. 757 mil. Kč. Tu jsou ty banky dokonce vypočítány, ten pan živnostenský zástupce je vypočítal. Má to býti zase Anglobanka, které Kuneš Sonntág dal 100 mil. a Engliš přes 300 mil. bezúročné půjčky, dále Moravobanka, která dostala též ze sanačního fondu peníze, Zentralbank der deutschen Sparkassen, Česká průmyslová, Německá agrární banka. Americko-slovenská, Szilleiner-Credit-Bank, to je ta, pro niž byl kravál v poslední schůzi imunitního výboru, Tatrabanka, Česká diskontní, Slovenská banka, Podkarpatská banka, Karlsbader Vereinsbank, celkem 757 milionů Kč.
Řekněte, chcete vy ještě, aby ti ožebračení železničáři a pošťáci měli jakýkoli vlastenecký cit a ohled k vám, když takovým způsobem použijete peněz, které se na druhé straně vrhnou do chřtánu těm, kteří místo sanace by měli jíti do kriminálu? Tak to dělala stará Germania i reakční Rakousko. Drozd, tuplované posvěcený kněz, ukradl sedm milionů a dostal za každý milion jeden rok kriminálu. U nás se to dělá opačně: čím více kdo ukradne, tím víc se mu dá.
Občanské záložny, raiffeisenky, Kampeličky spravované domkáři, malorolníky, ševci a krejčími jsou aktivní, ačkoli vyplácejí 4% a na 6% půjčují. Banka dostane na 4% vklad; když nemá, je podle zákona povinna Národní banka dáti jí na 5% s í%- umořováním, na 12% až 14% půjčuje, a tak se tam dalo 2.140 mil. Nyní, když je stát před bankrotem, se jim má dáti - ne podle zpráv komunistů, nýbrž podle zpráv lidí, kteří cítí česky, jsou vlastenci a kteří mají svůj určitý charakter vládní - 757 mil. To přímo revolucionuje. (Ministr Bechyně: Dovolíš mi poznámku? - Není žádné nové sanační akce. Ani krejcaru nových peněz nedostanou banky. Ta zpráva je nesprávná a byla už úředně dementována. Bylo to uveřejněno ve všem tisku. Prosím, pánové, zpráva jest absolutně nesprávná!) My jsme svědky následujícího, pánové, a pane ministře! Při projednávání bankovního zákona byli jsme svědky toho, že se v novinách a všeobecně dokazovalo, že bankovní zákon je zde jen proto, aby chránil drobné vklady vkladatelů, a najednou se nám zjeví v rozpočtovém výboru osnova zákona, podle které má stát připlácet! na úrokování těchto sanačních peněz podle bankovního zákona přes 200 mil. Kč, (Ministr Bechyně: Vezmi na vědomí, že tato zpráva je nesprávná!) Vím jen, čeho jsme byli svědky jako členové ve výboru, že se dělá předloha zákona, podle které se platí 4 či 5% na sanační fond, který není plně zabezpečen. Bylo by jistě lip pro všechny ostatní, kdyby to nebylo pravda. Já jsem si to z prstu nevycucal, řekl jsem jenom to, co povídali jiní činitelé přede mnou, ne podvratný živel, jako jsme my, ale státotvorní činitelé. (Sen. Sechtr: Ale pověděl jsi, že to není pravda! - Veselost.) Já říkám vždycky, že je na tobě poznat, že jsi kovářem. Ale to není hanba, já se též za to nestydím.
Pánové, vládní prohlášení nynější vlády je takřka jako vejce vejci podobno ostatním vládním prohlášením, až na to, že, jak jsem již v úvodu řekl, se vláda snažila dáti mu nátěr upřímnosti. Činy vlády budou naprosto jiné, poněvadž, chce-li hájiti nynější právní řád, její činy jiné býti nemohou a nebudou. To je přirozená věc.
Pánové, my jsme svědky toho, že na příklad socialistické strany, které mají 7 ministrů mezi 15, mluví proti zasahování četníků a policie do stávkových bojů, jako u Waltrů a u Podhajských. 7 socialistických ministrů ve vládě ale nemá tolik moci, aby tato ozbrojená moc byla odvolána. Pamatuji se, když byl jednotný boj u severočeských horníků, že v branném výboru se pánové bránili tomu, aby vojsko bylo v území stávkovém, ale vojsko nebylo odvoláno. Podívejte se, je též stávka u Štěpánka v Hostivaři, který není o nic menším vyděračem jako každý jiný kapitalista. Ale když přišli četníci k jeho továrně, řekl: Běžte pryč, já vás nepotřebuji, dohovořím se s dělníky sám - a ještě žádný stávkující nerozbil Štěpánkovi v Hostivaři ani tabulku v okně v továrně, ani v bytě a nedostal ještě pohlavek ani on, ani dozorce, nic se nestalo. Stávkující ho nechají na pokoji.
Ale tu, vážení, jsou jiná slova a jiné činy. Tvrdím, kdyby měl pan Malypetr se všemi ministry nejlepší snahu, nemá-li snahu odstraniti příčinu nespokojenosti, nemá-li možnosti bez odstranění soukromokapitalistického řádu, odstraniti také příčiny nespravedlnosti, nemůže a nebude cesta jiná. Ovšem dnes jsme v rozhodujícím okamžiku přelomu dějin na celém světě. Přijde na to, na které straně se projeví větší moc a síla. Zdali stačí mocenské prostředky potlačovací, aby odsoudily k smrti hladem miliony pracujících dělníků a rolníků, anebo zdali se na druhé straně nevyvine taková ohromná revoluční síla, že na ni nestačí žádný potlačovací aparát. Myslím, že v zájmu lidství a k záchraně lidství a pracujících bude nutno u všech těch, kteří patří do řad pracující třídy, která je dnes nejvíce vykořisťována, nastoupiti tuto cestu, vyvinouti v jednotné frontě dělníků a rolníků takovou mocnou sílu, že proti ní nestačí absolutně žádný potlačovací aparát. Viděli jsme to na táboru lidu kováků v Dělnickém domě v Hybernské ulici. (Sen. Šťastný: Tam jsme viděli moc pěknou věc!) Promiň... (Hluk. - Kontroverse senátorů komunistických a sociálně-demokratických.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Prosím o klid! Prosím, nevyrušujte řečníka!
Sen. Mikulíček (pokračuje): Pánové, nepřeme se o to, jak to bylo. Řekla vám to nejlépe "Přítomnost". Nebudete přece chtít tvrdit, že " Přítomnost" má blíže k nám než k vám. Myslím, že má stokráte blíže k vám.
Dělníci dnes vidí, že marné bylo poslouchat vaše řeči, když jsou soustavně vyhazováni z práce a když jsou soustavně snižovány mzdy. Vy jste před sedmi lety dokazovali Škodovákům, kdyby volili komunisty do závodního výboru, že poletí ze Škodovky. Proto komunisté z 25 tisíc hlasů dostali jen 3.600. Ale letos místo 25.000 volilo jen 7.000 Škodováků. Byli ti vyhození z práce jen komunisté? I kdyby bylo vyhozeno všech 3.600 komunistů, zbylo ještě 14.000 vyhozených českých socialistů a sociálních demokratů. Dělníci dnes vidí, že jim nepomůžete, ačkoliv byste mohli prokal-kulovat výdělky a výrobu, a možná že by se pak nemusily snižovat mzdy a propouštět dělníci i při snížené pracovní době. To však neděláte, poněvadž nesmíte. Pokud jste ve službě tohoto režimu, dělat to nesmíte. Vaším úkolem jest určitou část pracující třídy ovlivnit, aby v rozhodujícím zápase se rvala se druhou pracující třídou, s předvojem revoluce. Totéž dělají agrárníci s malorolníky a ostatními středními vrstvami, poněvadž, až rozpoznají malorolníci, že je velký rozdíl mezi tím, kdo má 15 měr, a tím, kdo má 2500 ročního příjmu, přirozeně nebudou křičet, jak Staněk chtěl "na pány". Na které pány chtěl jíti? Udržal byl větším pánem než Staněk. (Sen. Šťastný: Ruských metod nelze u nás použít!) My budeme jednat podle těch metod, které vy nám vtisknete. Nedá se revoluce zahájiti podle plánu. Nedá se také ohlásiti, že zítra o 9. hodině ranní vypukne na Václavském náměstí revoluce. To jsou mylné názory vaše a vaší svaté byrokracie, že, když ohlásíme manifestační den na oslavu vítězství ruské revoluce nebo protiválečný den na 1. srpna, obsadíte poštovní úřad a nádraží četníky v obavě, že 1. srpna vypukne revoluce. Vy nemůžete jako socialisté zvláště, a páni sedláci rovněž, se postaviti proti slovu revoluce. Kdyby nebylo na světě revolucí, byli bychom ještě daleko, kde byli naši dědkové. Jestliže vládnoucí kruhy nechtějí k nám přijíti, s poměry legálními, potom musí: býti donuceny, aby podle stávajícího právního řádu zabezpečili si pracující lidé existenci a živobytí prostředky nelegálními. (Hluk. - Výkřiky.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Prosím o klid!
Sen. Mikulíček (pokračuje): My říkáme otevřeně do řad dělníků i rolníků: Nedejte se. Všude, kde působíte, v závodech, dílnách, na vesnici, v kancelářích, všude se sejděte, poraďte, jak se nutno bránit, co činit, aby černé plány této černé vlády nestaly se skutkem. Táhněte za jeden provaz! Máte jednoho nepřítele. Tím jsou páni a jejich pomocníci. Proti tomuto nepříteli sjednoťte své síly na odboj a výboj. Nechť se stane heslem všeho pracujícího lidu v Československu: sjednotiti se, bojovat a zvítězit. Bojovat za chléb, práci, půdu a svobodu. Bojovat proti imperialistické válce a za sovětský svaz. Bojovat proti buržoasní diktatuře za jedinou demokracii, za demokracii proletářskou, za vládu dělníků a rolníků. Bojovat za sovětské Československo. (Potlesk senátorů sírany komunistické.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Vyhrazuji si předložení stenografického protokolu předsednictvu podle §u 9.
Dalším řečníkem je pan sen. Tichi, dávám mu slovo. (Hluk. - Výkřiky komunistických senátorů. - Zvoní.) Prosím o klid! (Hluk. - Zvoní.) Prosím o klid! Pan sen. Mikulíček již domluvil, slovo má pan sen. Tichi. Prosím, pánové, nevyrušujte!
Sen. Tichi (německy): Slavný senáte! My a celá veřejnost byli jsme vzhledem k těžkým porodním bolestem, za kterých tato vláda se zrodila, přesvědčeni o tom, že nynější šéf vlády jistě nebude hlásati žádný velkorysý program v rámci vládního prohlášení, ale to, co nám s tohoto místa předčítal zástupce šéfa vlády, byl labutí zpěv, který, jak nás, tak také pány z vládní většiny nejen zklamal, nýbrž přímo ohromil. Vládní prohlášení praví samo, že není příkladu v dějinách pro stav, v jakém se nyní nalézá světové hospodářství, a není možno utěšovati se theorií o občasném střídání konjunktur a krisí. A přes toto vážné konstatování, přes obrovskou hospodářskou nouzi, která dnes zachvátila nejen průmysl a dělnictvo, nýbrž také rolnictvo, živnosti a obchod, která státní finanční hospodářství obrovskými kroky dohání k úpadku, přichází nová stará vláda, aby se bez pevně stanoveného cíle a bez programu představila zákonodárným sborům. Je pochopitelno, pánové, že sám president státu mimo zjištění, že státní správa prostoupena je korupcí, prohlásil k deputaci svazu státních zaměstnanců toto: "Jsem v těžkém postavení, poněvadž nemám nikoho, koho bych mohl pověřiti správou státních záležitostí, kterou přece někdo musí převzíti; je nedostatek osob, které cílevědomě provádějí státní program; je zde nespokojenost s politikou a veliká nespolehlivost!"
Pánové! Dne 19. května konal se velký sjezd svazů průmyslníků a na tomto sjezdu pronesl dřívější ministerský předseda U drzá l řeč, prý velikou řeč, ve které svou vládu představil jako nejstarší vládu v Evropě. Vláda dnes více neexistuje, zdá se, že již zemřela sešlostí věkem. Ale při tomto sjezdu svazů průmyslníků nebyl to nikdo jiný, nežli vrchní ředitel Živnobanky dr. Preis, který konstatoval, že žijeme nad své poměry, že je nedostatek hospodářských vůdců. A řekl dále: "Jsme si toho vědomi, že v Evropě zlepšení může vycházeti jen z německo-francouzského dorozumění a že úprava otázky reparací je hlavní věcí." Včerejší exposé pana ministra věcí zahraničních ukazuje jasně, v jak vážném nebezpečí se Evropa nalézá, a my si proto přejeme, aby právě dr. Beneš a Československo se z této vážné situace učili a podle toho zařídili svou zahraniční, obzvláště také svou vnitřní politiku. Jestliže dr. Beneš míní, že válka nebo mír jsou na denním pořádku, pak měl by on, jenž stále zdůrazňuje mírumilovnost československého státu, v otázce odzbrojení předcházeti dobrým příkladem. Nepozorujeme z toho bohužel ničeho. Neboť tzv. zkrácení vojenské doby služební z 18 na 14 měsíců bylo humbukem. Tomu se říká odzbrojení, když na druhé straně nutno postaviti o 5.000 nováčků více!
Neslyšíme ve vládním prohlášení ani slova o řešení národnostní otázky. Národnostní utlačování nejen nepřestalo, pověstného zákona na ochranu republiky se stále ještě používá, jak tomu bylo dříve. Slyšeli jsme teprve před několika dny, že zase odsouzeni byli rozsudkem mladí lidé, kteří si svého činu byli sotva vědomi, k trestům žaláře mnoha měsíců. A vidíme, že také v oboru národnostního problému jeví se bezpodmínečně nutnou změna vnitřní a zahraniční politiky státu. Když boj začal uvnitř odstoupivší vlády, a to boj socialistických stran proti agrárníkům a potom také boj uvnitř české strany agrární, byli jsme přesvědčeni, že po dlouhém boji přijde nejen nová vláda, ale také nový systém. To se nestalo. Byly změněny jen osoby, ale systém zůstal stejný, proti němuž se musí stavěti jednotně nejen rolnické kruhy^ nýbrž také skupiny živností a obchodu, které pod tímto systémem obzvláště těžce trpí. A jen proto, že tento rodinný nešvár musil býti vyřízen v dřívější vládní většině, byly zákonodárné sbory nuceny po celé týdny býti nečinnými. Vidíme, že rozpočet dodnes není hotov, a jsme přesvědčeni, že ho vůbec letos nelze dostati pod střechu, kdežto díry ve státní pokladně se den ze dne zvětšují, takže všechna zamýšlená úsporná opatření, snížení úřednických platů, zvýšení cel, daně z piva atd. ještě daleko nepostačí zvládnouti hrozící zhroucení naší měny a snad také budoucí inflaci.
V této vládě sedí 4 nebo 5 ministrů, které dlužno považovati za exponenty zemědělství. Jsou to ministerský předseda a ministři Bradáč, Hodža, Spina a také ministr Černý se počítá k agrárníkům. K nynější vládní většině patří 60 agrárních poslanců a 32 senátoři, a tažme se zcela otevřeně: co může zemědělství od této vládní většiny očekávati, co mu přinesla stará vládní většina? (Sen. Stöhr [německy]: Když se ti druzí staví proti tomu! Ukažte nám cestu!) Jestliže by snad, vážený příteli, syndikát pro dovoz dobytka měl našemu zemědělství přinésti stejný užitek jako tzv. syndikát pro dovoz obilí, ze kterého měla prospěch jen velkonákupna... (Sen. Kroiher: Když to můžete říci, nerozumíte věci!) Nejsem žádným důstojným pánem, který má všemu rozuměti. (Sen. Kroiher: Nemusí člověk rozumět všemu, ale má rozumět tomu, o čem mluví!) Syndikát pro dovoz obilí nepřinesl zemědělství žádného užitku, to konstatují zemědělci. (Sen. Kroiher: To se mýlíte, poněvadž nečetli nařízení, nýbrž četli noviny, a v novinách to bylo špatně vyloženo, poněvadž v novinách se mluvilo o tom, co může syndikát dělat, a nebylo to podle nařízení pravda!) Skutečností je, že zemědělci a vedoucí lidé v zemědělství, jako ředitel Hilmer, sami konstatovali, že obilní syndikát nepřinesl zemědělství to, čeho bylo potřebí. (Sen. Stöhr [německy]: Pokud jde o žito, to byl problém! Nesmí se zevšeobecňovati!) Říkám jen to, co odborníci v zemědělství říkají. Obilní syndikát je zde, ale ceny zemědělských výrobků stávají se pomalu katastrofálními. Berní exekuce, které dříve byly doma jen u živnostníků, jsou nyní také doma u malých zemědělců, a je pochopitelno, že se zemědělci vrhají do náruče stranám s radikálními programy. (Výkřiky sen. Stöhra.) Kolego Stöhre, jdi na jižní Moravu, a podivíš se, v jakém táboře se nalézají malí rolníci! Když sedlák je přesvědčen o tom, že účastenství... (Sen. Stöhr [německy]: Ti mu pomohou, co? Ti mu již pomohli?) To už musíš přenechati těm lidem venku.
V nynější vládní většině sedí šest, dokonce sedm socialistických ministrů, považujeme-li také ministra financí za socialistu. K nynější vládní většině patří 97 socialistických poslanců a 47 socialistických senátorů. Musím zde konstatovati, že ani tato vládní většina se silným účastenstvím socialistů dodnes také pracujícímu lidu nepřinesla to, co očekával. Vidíme a musíme konstatovati zhroucení veškeré naší sociální politiky, úpadek gentského systému, katastrofu v oboru nemocenského pojištění, vidíme nekontrolované hospodářství v péči o nezaměstnané a neudržitelné poměry na bytovém trhu, kde to přes účastenství socialistických stran nejde ani o krok kupředu. Vidíme, že se miliardy za militarismus vydávají v téže výši jako dříve... (Sen. dr. Heller [německy]: Jak jste to stanovili!) Vy přece hlasujete pro to každého roku! (Sen. dr. Heller [německy]: Vy jste to však přece stanovili na 10 roků!) Vy jste přece podle programu antimilitaristé! (Výkřiky. - Místopředseda dr. Hruban zvoní.) K tomu přistupuje hrozící zkrácení požitků malých a středních zaměstnanců, přijdou nové; daně a, co samozřejmě nutno očekávati, vzrůst cen v konsumu. To jsou úspěchy socialistické strany! (Sen. Stöhr [německy]: To jsi měl právě vstoupiti do vlády!) Mluvím přece nyní o socialistech, nikoli o Tobě. Česká strana živnostenská ukázala staré vládě záda včas a nepatří také k nové vládě, poněvadž to, co činila stará vláda Udržalova a co zamýšlí činiti nová vláda Malypetrova, je po našem přesvědčení zločinem na beztoho již zproletarisovaných vrstvách živnostenského a středního stavu. Díváme-li se blíže na vybudování státu, vidíme, že státní budova spočívá na třech pilířích: na pracujících masách, na selských masách a také na živnosti a obchodu. Otře-se-li se jeden z těchto pilířů, otřásá se také celá statní budova.
Na základě státní účetní uzávěrky zjišťujeme úpadek státní správy schodkem 1.295 milionů. Ministerstvo sociální péče samo překročilo rozpočet o 239,482.000 Kč. Máme nedoplatky na daních a dávkách 4.179,314.000 Kč. (Sen. Jarolim [německy]: Osobní daň z příjmů není nikdo dlužen, ta se každému hned strhne!) Protože se strhuje. (Sen. dr. Heller [německy]: Právě proto! - Výkřiky.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Prosím o klid!
Sen. Tichi (pokračuje): Kdybychom se bavili jedinou o daňových nedoplatcích, pak kdybychom obdrželi seznam, mohli bychom konstatovati, že mezi těmi, kteří jsou dlužní tyto více než 4 miliardy, nejsou malí a střední živnostníci a sedláci, nýbrž velké akciové společnosti a banky, které úmyslně nechají nahromaditi daně, aby se jim potom odepsalo 50 nebo 80%.
Z přímých daní, které byly v rozpočtu preliminovány částkou 1.545,000.000, bylo zaplaceno jen 1.408,725.000 Kč, takže máme schodek 136,275.000 Kč. U tabákové režie - chtěl bych právě zde panu místopředsedovi dr. Hellerovi připomenouti jeho výkřik, když jsem svého času mluvil o zvýšení cen tabákové režie a řekl, že se tím poškozují trafikanti. Předevčírem měla se konati protestní schůze trafikantů. Dr. Heller tehdy prohlásil, že trafikanti budou míti prospěch ze zvýšení cen. (Sen. dr. Heller [německy]: Nesouvisí zmenšení obratu také s krisí?) Nikoli! (Sen. dr. Heller [německy]: Nemluvte přece takové věci!) Trafikanti konstatují, že 50 a 40% zvýšením cen tabákových výrobků... (Sen. dr. Heller [německy]: Na všem, co povídáte, mají vinu socialistické strany! - Výkřiky.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Prosím o klid!
Sen. Tichi (pokračuje): Jediný positivní program... (Hluk.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Prosím, neračte vyrušovati! (Sen. dr. Heller [německy]: Nemáme půl milionu nezaměstnaných, co? Vším jsou vinny socialistické strany! - Výkřiky.)
Sen. Tichi (pokračuje): Promluvím také o tom! (Sen. dr. Heller [německy]: To je ale povídání!) Privilej všeho vědění má pan místopředseda dr. Heller.
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Prosím pana senátora dr. Hellera, aby nevyrušoval!