P ř í t o m n i :

Předseda: dr S o uk u p.

Místopředsedové: D o n á t, dr H e l l e r, dr H r u b a n, K a h l e r. Zapisovatelé: dr K a r a s, P i c h l.

94 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři B e c h y n ě, dr Š r á m e k.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Š a f a ř o, v i č; jeho zástupci dr B a r t o u š e k, dr T r m a l.

Předseda dr S o u k u p z a h á j i l schůzi v 10 hodin 29 minut.

Sdělení předsednictva.

Dovolené

dal p ř e d s e d a: na dnešní schůzi sen. Fidlíkovi, Hakenovi, Hlávkoví, Janíkovi, Kellovi, dr Kovalikovi, Langerovi, Lokotovi, Mezovi, Nedvědovi, Pavelkovi, Pilzovi, dr Reylovi, Rovňanovi, Vydrové.

P ř e d s e d a konstatoval, že senát je způsobily se usnášeti, a k jeho návrhu dal senát hlasováním zdravotní dovolené: na měsíc červenec sen. Richterovi, od 9. června do konce července sen.Hrubému a na týden sen dr Hilgenreinerovi.

Rozdané tisky

Zpráva tisk 853.

Návrhy tisky 855, 856, 857, 858.

Zápis o 161. schůzi senátu N. S. R. Čs. ze dne 8. července 1932.

Zápisy

o 162. a 163. schůzi senátu N. S. R. Čs. vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným panem senátorem podány písemné námitky. pokládají se zápisy ty za správné a budou vytištěny.

Z předsednictva přikázány

výboru i n i c i a t i v n í m u návrhy tisky 855, 856, 857, 858.

Předseda (zvoní): Budeme projednávati pořad jednání.

Budeme pokračovati v jednání, započatém ve 162. schůzi senátu.

1. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 845) k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění a rozšiřuje platnost zákona ze dne 28. listopadu 1931, č. 177 Sb. z. a n., o přechodné přirážce k dani důchodové a k dani z tantiem, tisk 849.

2. Zpráva výboru živnostensko-obchodního a rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 846) k vládnímu návrhu zákona o spotřební dani z droždí, tisk 850.

Uděluji slovo řečníku přihlášenému v této další rozpravě, panu sen. M i k u l í č k o v i.

Sen. Mikulíček: Pánové! Není tomu dávno, teprve několik dnů, co schvaloval senát účetní uzávěrku na r. 1930. Místo 52 mil., které propočítal p. ministr Engliš, že bude přebytkem, zjevila se nám miliardová pasiva. R. 1931 nebyl o nic lepší a r. 1932 jsme svědky, že vláda a vládní koaliční strany nemají jiné starosti, nežli vymýšleti stále nové a nové daně, které ve většině postihují konsum a pracující třídu. Je to vyložená předzvěst bankrotu hospodářství v kapitalistickém státě a je charakteristické, že buržoasní strany, kapitalisté, jimž všechno zde slouží, se ať nenamáhají, aby tuto protilidovou politiku, která musí ze všech loyálních občanů učiniti nespokojence, sami obhajovali. Nač vybavily socialistické strany své vůdce tučnými prebendami? Aby zradili třídní boj. Vůdcové socialistických stran berou na sebe jak ve výborech, tak v plenu zákonodárných sborů nevděčnou úlohy, že hájí tuto politiku, která ožebračuje pracující třídu a zdražuje každé sousto. Ovšem háji z důvodů, že stát, vlast, státní pokladna potřebují nutně tohoto nového zatížení. A nová fráze, které jsme svědky tohoto roku, zní: Je to sice špatné, zatěžující, ale kdybychom to neudělali, došlo by k věcem ještě horším.

Vážení, my jsme dokazovali hned při projednávání berní reformy, kterou uzákonila t. zv. panská koalice, že se převalují břemena, spojená s vydržováním veřejné správy, s beder kapitalistů na bedra pracujících dělníků, rolníků a maloživnostníků. Tehdy byly naše důvody označovány za demagogii, za nepravdu, a dnes sami pánové z vládního tábora přiznávají, bude-li uskutečněn předložený návrh zákona, že budou bohatí v důchodové dani postiženi takřka tímtéž břemenem daně důchodové, jako před podáním Englišovy berní reformy r. 1927. Čili, kdo měl opravdu? My, kteří jsme tvrdili, že s kapitalistických vrstev se přenášejí daňová břemena na pracující třídu, nebo ti, kteří dokazovali, že berní reforma bude úlevou také pro pracující třídu? 42 % musili platiti z příjmu vyššího nad 10 mil. Kč a Englišova berní reforma snížila toto daňové zatažení na 23 % a několik setin. Člověk se pozastavuje nad tím, jak pánové ze socialistických stran a hlavně z řad národních socialistů, z nichž je referent pro vládní návrh o zvýšení přirážky k dani důchodové, dovedou se ve 24 hodinách otočiti o celých 180 stupňů!

Mohl bych vám posloužiti vaším ťČeským slovemŤ, ťA-ŽetemŤ, ťTelegrafemŤ a -všemi ostatními časopisy, kde jste tučně sdělovali svému čtenářstvu, že k ozdravění státních financí podáváte návrh, aby přirážka k dani důchodové byla vydatně a progresivně zvýšena od příjmu nad 100.000 Kč. A najednou s tohoto místa váš mluvčí, zpravodaj pan sen. P á n e k, odůvodňuje návrh na zvýšení ne od 100.000 Kč, nýbrž od 15.000 Kč příjmů. Co znamená dnes pro 6-až 8člennou rodinu 15.000 Kč, když musí kolikráte 4.000 až 5.000 Kč ročně dáti v nové budově v městě jen na nájemné? Může býti při tom nějaký blahobyt? Ale když my navrhujeme zvýšení základny, od níž má teprve počínati zvýšená přirážka k dani důchodové, označují náš návrh ne již za demagogický, ale s hlediska ozdravní státní pokladny za hodný zavržení.

Při projednávaném vládním návrhu zavádíte zpětnou účinnost od začátku r. 1931. Včera jsem viděl obrázek, jak dva lupiči stojí před dosti slušně ošaceným pánem a říkají mu: ŤMilostpane, mají to lepší než od berňáka, my jim to nebereme se zpětnou platností.Ť Včera jsem si koupil satirický časopis, který vydávají vysokoškolští studenti, kteří na náš návrh a na vaše jednání odpovídají podobnou satirou, že ten lupič je daleko méně nebezpečný tomu, kterého potká, než berní správa, poněvadž lupič mu sebere, jen co u sebe má, ale co má zaplatiti za půl roku zpětně, mu ponechá, poněvadž mu to sebrati nemůže. Ale jak se nakládá s daněmi tak těžce a často za tak tragických okolností násilím vymáhanými na poplatnících?

Včera jsme byli, členové rozpočtového výboru, prohlížeti novostavby a adaptace ministerských paláců. Pánové, za 12 1/2 roku, co jsem členem zákonodárného sboru, slyšel jsem tolik stesků, že se nehospodaří. Včera bylo konstatováno, že na stavbu paláce ministerstva železnic se úplně zbytečně luxusně překročil rozpočet téměř o 100 %. (Sen. Thoř: Ano, to říkají ti, kteří v ministerstvu soc. péče mají díla mramorová z ciziny, ale tam je všecko domácí práce!) Nikdo snad tím neomlouvá rozmařilost a zbytečné vyhazování peněz při stavbě paláce ministerstva sociální péče. To bylo včera také v debatě o této prohlídce konstatováno. Jedni pánové omlouvají zbytečné vyhazování peněz tím, že je nutno opatřiti práci na př. uměleckému průmyslu zde. Ale jak to vypadá! To je takové, jako když já obhajuji rozmařilost bohatých, kteří utrácejí denně stovky, a říkám, že na jejich předmětech, jak jsem svého času to četl ve ťVečeruŤ, v listě pana ministerského předsedy, má tolik a tolik lidí práci. (Místopředseda dr Heller převzal předsednictví.)

Ale na druhé straně přehlížíme, že je tu několik milionů chudáků, kteří nemají 5 Kč denně na stravu. Kolik mohlo býti postaveno dělnických bytů za ty desítky milionů, které se zbytečně vyhodily v ministerstvu železnic, v podniku, který je už dávno pasivní, v podniku, na který jste ve všenárodní koalici vyhodili 600 mil. Kč z investičních půjče, určených na regulace, na meliorace, na stavby, při kterých měl míti průmysl a dělnictvo zaměstnání! Podnik, na nějž se z veřejných pokladen má dopláceti ročně přes miliardu, nemá si takový luxus dovoliti, aby desítky milionů vyhazoval zbytečně. Včera v rozpočtovém výboru titíž pánové vládní senátoři volali po přísném vyšetření, ba po přísném soudním řízení, jednotliví páni z vládních stran litovali, že nemáme zde zákona na stíhání členů vlády a chtěli tak ostře na to zbytečné vyhazování peněz jíti.

Vážení, vím, že zůstane jen při tom zbožném přání. Já jsem totiž ve své krátké řeči v rozpočtovém výboru poukázal na to, že je pravda, že z 200 milionů Kč asi cca tolik a. tolik procent se vyhodilo zbytečně, ale byla-li by snaha po nápravě, pak by se od zítřka již začalo jinak v jednotlivých ministerstvech hospodařiti, pak už od zítřka nedovolilo by pse nikomu, aby bral provise z uhlí, dodávaného železnicím a veřejným úřadům, nebo aby bral provise z pražců, aby bral provise z olejů, aby se zbytečně vyhazovaly peníze na jiné a jiné zbytečnosti.

Doporučoval jsem, aby tabáková režie nedávala desítky milionů provise z nákupu tabáku za hranicemi, což si pánové z nejnárodnějších stran, z národní demokracie a nár. socialistů velmi hlasitě před národními volbami vyčítali, nýbrž aby prostřednictvím svého úředníka který by bral třeba 1.000 Kč denně diet, nakupovala, co potřebu je, poněvadž by ten úředník za měsíc musil nakoupiti všecko, co tabáková režie potřebuje, a stálo by to 30.000 na cestovních výlohách. ale takhle to stojí přes 30 mil. co se dá na provisích těm, kteří soukromě nakupují tabák v Turecku, Holandsku a jinde a park ho se slušným občanským ziskem 5 až 8 % prodávají tabákové režii. Tyto dvě projednávané předlohy, jak zvýšení přirážky k důchodové dani, tak také daň z droždí, nejsou ničím jiným než příznakem krachujícího hospodářství státního. Jestli se dnes v novinách v Československu píše o poměrech, že v Rumunsku, Turecku a jiných státech už delší dobu nedostávají státní a veřejní zaměstnanci výplatu, nejste vy v Československu daleko od těchto poměrů.

Vím, že to považujete za horší zlo a proto raději, než byste dělali nespokojence z těch mnoha set tisíc státních zaměstnanců, zatěžujete konsum. A je charakteristické, že druhou daň, o které je sloučena debata, daň z droždí, obhajuje socialista. Neobhajuje jí agrárník, neobhajuje jí lidovec nebo národní demokrat, nýbrž socialista, sociální demokrat, který dokazuje v rozpočtovém výboru, že daň má sice vynésti 60 mil. Kč, ale nebude nijak zatížením konsumu, poněvadž se nedovolí přenésti toto zvýšení daně z droždí na ceny housek. Tedy zde se projednává zvýšení daně z droždí, které činí na jednu hlavu v tomto státě, starce i nemluvňata v to počítaje, téměř 4 Kč, při desetičlenné rodně 40 Kč, ale nikoho to nepostihne. Drožďárny, které jsou většinou zároveň také lihovary, to jistě neponesou na svých bedrech, poněvadž známe politiku pánů z agrární strany, kteří drží ochrannou ruku na špiritusovém průmyslu. Já nevím, k čemu bych to přirovnal, s jakou důsledností a důkladností to dělají. Pekaři krajně radikálně prohlásili na svém protestu, kde jich tehdy bylo přes 2 tisíce, že přes všechny zákazy, přes všecka ustanovení přesunou částku, spojenou se zvýšením daně z droždí, do konsumu. Ovšem, pánové dokazují, že to bude činiti při 1 rohlíku nebo housce půl haléře. Ovšem to je velmi těžké a pan Zim á k měl ulehčenu situaci dokazováním, že u nás není haléř žádným platidlem. že u nás začíná býti platidlo od 3 haléřů jsou-li 3 haléře, musí se zaplatiti 5 haléřů, jsou-li 2 haléře, neplatí se nic. Pánové, věříte, že jak lihovarníci čili drožďárny, tak také pekaři a velkopekaři zaplatí 60 milionů Kč ze svých kapes? Nepůjde-li to zvýšením ceny toho předmětu, bude ten předmět o tolik a tolik levnější, o tolik a tolik menší, zkrátka zase to zaplatí konsum.

Jak ohromné je toto zvýšení, dokazuje fakt, že se dodnes prodával 1 kg droždí za 6 Kč a nyní se zvyšuje daň o nových 5 Kč na 1 kg droždí. Poněvadž to droždí přece nějakou výrobní cenu má, zvyšuje se tu spotřební daň z tak důležitého předčtu, bez něhož vůbec nelze žíti, bez něhož nelze péci chleba, ani housky, ani v domácnosti různé poživatiny, který je tedy nutný, o celých 100 %. Zase musíme poukázati na to, že najednou radikalismem zasáhnuté i vládní strany vedou v takovémto protilidovém počínání radikální řeči. Na př. předevčírem pan M o d r á č e k, když jsme projednávali tuto daň z droždí, se velmi rozčiloval nad tím tak se hazarduje se státními penězi, a ukazoval nám tam, že za půl hodiny nám prokáže, kde se vyhazuje zbytečně 200 mil. Kč na subvence, a to nikoliv na subvence meliorační, regulační a pod., nýbrž na subvence pro soukromé protekční děti. Jest jeho věcí, aby to prokázal, má-li pro to důkazy, materiál. Ale ví-li to a má-li odvahu říci ta v rozpočtovém výboru, pak je povinen říci to před širším forem a dáti to do tisku, aby široké masy, které jsou takovým způsobem ožebračovány, věděly, co se dělá s jejich penězi, které se na nich takovým krvavým způsobem vymáhají.

Podívejme se při této příležitosti, jak se hospodaří a jak se hospodařilo během tohoto roku i během minulých let, kdy státní pokladna je soustavně v krisi!

Už se zde pronesly stovky a stovky řečí o bankrotářském hospodářství státních lesů a statků. Kdyby měly platiti jen 5 % úrok z nabývacího kapitálu, přišly by nám najednou státní lesy a statky s více než půlmiliardovým deficitem. A jaké je to hospodaření, když se neúrokuje, ba dokonce v průmyslovém podnikání ani neumořuje, co se do podniku vložilo? Státní lesy a statky byly odhadnuty na 9 a půl miliardy Kč, učinil tak v zemědělském výboru jistě ne poslední politik pan předseda tohoto výboru posl. P r o k ú p e k. 5 % zúročení této částky činilo by 475 mil. Kč. A teď kromě toho ještě soustavné deficity při tom, kdy se nic z hospodaření nemusí platiti na amortisace nebo úrokování nabývacího kapitálu. To je vyložené bankrotářské hospodářství! Jaký je mravní důvod, chtíti po nás rolnících peníze na daně a přirážky, když já na př. mám dvě třetiny půdy ze 6 ha v VIII. třídě bonitní a na -druhé straně vidím, že stát má 80 % půdy v I. a II. třídě bonitní, když státní lesy a statky mají desítky pil, mlýnů, lihovarů, pivovarů, když mají cihelny, zkrátka podniky výdělečné, a při tom mají deficit, aniž by úrokovaly nabývací kapitál?, mají jen provozního deficitu 8 1/2mil. za r. 1930 a už novinami prošla zpráva, že r. 1931 to bude daleko horší a r. 1932 to také nebude lepší?

O drahách jsem už mluvil, jak se tam hospodaří. Jedině hospodaření tabákové režie kryje deficitu 18 státních podniků, avšak ta hospodaří tak, že vydělává na konsumentech plných 58 %.

Je přirozeno, že nemůžete popříti naše tvrzení, že je to hospodaření bankrotářské, že jednou budete musit také přestati se stálým navalováním daňových břemen. Ať se člověk dnes potká s agrárníkem, dělníkem., úředníkem, hoteliérem, s kým chce, třeba i s továrníkem, který má 100 dělníků, každý se ptá: Co tam děláte? Nač tam jste? Což nemáte jiné práce než jen daně, daně a zase daně? Co jste tam udělali užitečného pro lidstvo od Nového roku? Nic jiného než daně. přirážky, daně a přirážky. To je dnes smýšlení většiny občanstva. To je přirozený důsledek krachujícího kapitalistického hospodaření, a tím ovšem také krachujícího hospodářství kapitalistického státu. Všechno, co zde bylo a co. jste zde hájili desetiletí dříve, přes 10 let v tomto státě, je odsouzeno k zániku. To, čeho jsme byli svědky tento týden, není také nic jiného, než důsledek hnijícího a skomírajícího kapitalistického právního řádu. To, co se stalo v Otrokovicích; není ničím jiným. Vy řeknete: O mrtvých jen dobře. Já se budu snažit mluvit objektivně o případu a příčinách případu v Otrokovicích. (Sen. dr Witt: Ale neštěstí neslouží k politickým účelům!) Já vím, bylo to neštěstí u Lowensteina, bylo to neštěstí u Kreugera, u Johnsona, u Castiglioniho a bylo to neštěstí také v úterý tento týden. Ale zjevy, které předcházely tomuto neštěstí, a důsledky, které se z toho jeví, v krátké době zase dají za pravdu nám, jako nám daly za pravdu při Kreugerovi a Lowenstemovi. Což je to jenom tak náhodné, že dotyčný, kterému nic nechybělo, ale který měl fixní ideu státi se všemohoucím pánem ve výrobě určitého artiklu, vida, že dílo jeho se mu hnouti přes jeho snahu... (Sen. Sechtr: Proč si to nepřevzal?)... to je tak naivní, mluvím tu objektivně o podstatě věci... Přes snahu nejsilnějšího jedince byla krise silnější, rozvrat kapitalistického hospodářství byl silnější než ten nejsilnější jedinec, a když ten silný jedinec viděl, jak se jeho dílo hroutí, když viděl, že 55% svých spolupracovníků musil propustiti po cestě z Indie a že... (Výkřiky sen. Sechtra. - Kontroverse sen. Sechtra s komunistickými senátory.) - Nepři se s ním, nemá to smyslu, on tomu rozumí jako koza petrželi. (Výkřiky sen. Sechtra.) Je to pravda, pane kolego, to ti musím říci, poněvadž se o ty věci nikdy nestaráš. Copak si myslíte, že všechna nespokojenost a rozruch, všechno to, čeho jsme svědky, je jenom důsledkem štvaní levicového tisku, že je to jen důsledkem toho, že se komunističtí agitátoři a řečníci nezajikají že komunističtí redaktoři umějí psáti? Tu je viděti, jak mělce posuzujete příčiny těchto přímo historických zjevů.

Tento nejsilnější jedinec šel přes hospodářské a i přes skutečné mrtvoly ke svému cíli. Já povídám skutečné mrtvoly, poněvadž desítky lidí padlo za oběť buď uvařením, zabitím nebo čímkoli jiným. Připomínám, že je tomu asi dvě nebo tři léta, když tam praskl kondensátor, který by měl býti ze silnějšího plechu a horkou parou se uvařil 21letý hoch Družbík z Tečovic. 24 hodin se trápil kusy masa s něho udaly. Za 4 dny poté zemřel otec pěti dětí Vingárek z Louk, který tomuto chudákovi pomáhal a byl opařen také, trápil se 4 dny a zemřel. Já jsem tehdy řekl rodině zemřelého: Běžte hledat ten kondensátor, aby ho nezvexlovali, než přijde komise. Tehdy se rodině řeklo: Buďte bez starosti, my vás odškodníme. Ale nestalo se nic. Ve vašem tisku a hlavně v tisku národně sociálním jste velebili silného jedince, že přenáší hory a vyrovnává Bahňák. Ale že přenášení té hory si vyžádalo za oběť život dvou bratrů, otců rodin, mladých lidí do 30 let, to se odbylo pouze dvěma řádky: risiko práce. - A takových případů bych vám mohl uvésti celé desítky. Uvažte jak se tam jednalo, když svého času by zastřelen v noci šéf vrátný Jan Červinka a když najednou se zjevilo v časopise Sdělení: S povděkem konstatujeme, že vrah Jana. Červinky nepochází z řad dělníků.Ť Mám ten časopis schován. Oznámil jsem to státnímu zástupci v Hradišti, sdělil jsem to ministru spravedlnosti, aby nařídil přísné vyšetřování, kdo Jana Červinku zastřelil, poněvadž zanechal po sobě několik dítek, z nichž, nevím z jaké příčiny, zda náhodou nebo osudem přírody, je několik mrzáčků, a ti mne s pláčem prosili, aby aspoň byl potrestán ten, kdo jejich otce zastřelil. Ale nestalo se nic.

Vzrůst tohoto silného jedince vznikl v době války, kdy sta, tisíce a miliony nás musili jsme se válet z rozkazu v blátě, kdy nás žraly vši, kdy nám zarůstala pole, poněvadž naše ženy neuměly tak orati, nebo aspoň nebyly tomu tak zvyklé jako m, a kdy naše malorolnické rodiny, neřku-li rodiny milionů dělníků, neměly dosti chleba.

Tehdy vzniklo zlínské panství, odhadované tehdy částkou přes 300 mil. Rostl vaší politikou, ať to byla panská koalice nebo všenárodní koalice, poněvadž tu, pánové, i když byli ve vládní straně, vám dokazovali, že jen na jediné dani obratové měl náskok proti konkurenci 75 mil. z daně obratové z polotovarů, a když jste zvýšili daň obratovou o celých 50%, nepřišli jste na tuto věc; abyste vyrovnali protivy mezi konkurencí slabého živnostníka a továrníka; který jenom tímto náskokem daně obratové z polotovarů ve vlastní režii vyráběných může ubít slabší konkurenty.

Já jsem vám zde dokazoval, že jen na dani výdělkové s přirážkami bylo by nutno zaplatiti o celých 10 mil. více, podle odhadu, který mně veřejně sdělil v rozpočtovém výboru pan ministr financí dr Engliš. A jestliže se tak postupovalo - to jsme nemohli kontrolovati -- při dani důchodové, pak vaše politika tomuto silnému jedinci dávala ročně, jen na daních takřka 100 mil. a důsledek vaší politiky a jeho růstu hospodářského se pro-jevil v tom., že všecko přímo s byzantinismem podkuřovalo tomuto silnému jedinci..(sen. dr Witt: Je Arosev také byzantinista?) Arosev chtěl něco jiného, chtěl dodávat miliony párů bot do Ruska. Já jsem byl v té věci volán na obchodní misi. Nebránil jsem se, aby se tam tyto miliony bot dodávaly, ale jen pod podmínkou. že ve Zlíně bude míti dělní totéž právo, jako má čeledín u mne nebo u každého rozumného zaměstnavatele. Ta podmínka se kladla. Myslelo se, že se všechno zlomí terorem., násilím, zvláště když pro ten teror byl podklad v politice, kterou jste prováděli. Dávali jste silnému jedinci stamiliony ročně a za to on vám dával do novin tučné inserty a za každý oslavný článek odměnu v různých formách. Počkejte, až bude určitý odstup od úterka, nak najednou zde nastane obrat byzantinismu ve všech novinách, jakého jsme nebyli svědky od dob; kdy byli císařové a absolutističtí vládcové. (sen. dr Witt: A Rusko nekondolovalo Arosevem? - Nevyhýbejte se tomu!)

Co všecko nebylo v ťTelegrafuŤ a ť A-BetuŤ; jak si hrdinně počínal při hašení ohně svého vlastního podniku! Ale vědomosti redaktora nár. socialistického listu nešly tak daleko; že hašení ohně v továrně Baťově vyžádalo si i u několika komunistů určitých obětí., poněvadž; je-li někdo v neštěstí a je nebezpečí, že se neštěstí a katastrofa rozšíří, tehdy se nezná ani politická, ani náboženská vřava a rozdíl, nýbrž jde se pomáhat. (sen. dr Witt: Vysvětlete tu kondolenci Arosevovu!) Pane kol. dr W i t t e, já nejsem nadřízeným orgánem nad Arosevem. (sen. dr Witt: Vždyť jste tam rozhodoval o dodávkách!) Já nemohu poroučet Stalinovi, Arosevovi, ani ostatním. (Hlasy: To věříme!) Já jsem nezištný voják, bijící se, to zdůrazňuji, nezištně. (sen. dr Witt: Arosev je zištný?) A tvrdím, že je? A tvrdíte Vy, že je Arosev zištný voják? Pánové, vy neznáte rozdílu v přesvědčení, že je možno také uskutečňovati své přesvědčení bez počítání, kolik procent to vynese. To je to. Vy nevíte, že my se bijeme s celým světem ne proto, aby nám bylo osobně dobře - vždyť víte o té naší blaženosti, o těch našich sinekurách. To jsou pendraky, bajonety, každou chvíli nebezpečí zastřelení, kriminál, ztráta mandátu atd. Já jsem zaplatil už 45.000 Kč soudních výloh, co jsem byl poslancem. Před tím jsem se nesoudil s nikým, až teprve pro výroky, které vznikly za mého veřejného života; byl jsem žalován a zaplatil jsem 45 tisíc Kč výloh. Soud československý mě odsoudil sice jen k pokutě 100 až 200 Kč podmínečně na 1 rok, ale advokát stál 4000 Kč. Připomínám na. př., že za jedno slovo, které jsem napsal, ťcizopasníkŤ, o tom, kterému vy jste přímo byzantinsky nadbíhali, jsem dostal 5 dní vězení nepodmínečně a asi 2 1/2 tisíce jsem platil soudních výloh. A já jsem přesvědčen, že váš státní aparát konfiskoval a zabavil konfiskací prošlý časopis ťVečerník Rudého PrávaŤ a, brožuru ťBaťa bankrotŤ. kterou vám mohu posloužiti později, poněvadž jí zde nemám. Kdybych řekl, že ji mám zde, přišel by exekutor a zabavil by mi ji. (Veselost.) Statni aparát se staral o toho, který byl vaším vzorem a kterého socialisté zaměnili za Marxe. Dnes už nemají ani Marxe, ani Baťu. Lustig mi řekl, když šel s drem W i n t r e m předevčírem parlamentem: ťale máme tebeŤ. Já mu odpověděl: ťPromiň, já mezi vás nepatřím, poněvadž neberu 100.000 Kč za intervence pro kradoucí banky.Ť W i n t e r šel vedle něho a neřekl nic. Celý státní aparát se stavěl svými zákonními ustanoveními k ochraně tohoto vašeho vzoru. Vy jste usnesli zákon

0 okresních a zemských zastupitelstvech - dělala to panská koalice, socialisti na tom nemají viny.. Výkřiky sen. dr Witta.) Ale vy jste doktor a dr M a i s n n e r je také advokát. Kdybyste četli vývody M e i s s n e r o v y v ústavněprávním a rozpočtovém výboru proti zákonu o reformě veřejné správy, kde říká, snad jenom jinými slovy, poněvadž se učil 20 roků ve škole skládat abecedu, že je to přímo zločinem, co páchá panská koalice na občanstvu, pak byste oba jako důstojní lidé podplatností těchto zákonů neministrovali ani půl hodiny. Buďto zákon musí býti změněn, anebo by k ochraně těchto zákonů neměl škrtnouti ani perem. Podle těchto zákonů bylo možno -získati většinu okresních a zemských zastupitelstev jmenováním třetiny členů zastupitelstva.

Vy jste věděli dobře, že komunistická strana v r. 1925 dostala 900.000 hlasů, ale váš vládní režim komunistické straně dělnické, straně, která representuje nejproduktivnější vrstvy, nedal jmenováním ani jediného zástupce do okresních a zemských zastupitelstev. Ale za to našli p. Sonnenscheina. Pan Sonnenschein, o němž se píše, že to dopracoval na Ostravsku pod tlakem vojenské vlády za války tak, že se tam úředně hlásilo jenom 2000 lidí k českému národu, šel před zástupci tří čtvrtin milionu dělníků a za ním šel Baťa! Žádný jiný tomu nerozuměl.

Baťa je obětí svého vlastního imperialismu. Baťa nechodil na světové trhy oko kolega, nýbrž chodil tam jako dobyvatel (Sen. Kindl: Jako imperátor!), jako imperátor, a proto musil proti sobě poštvati všecky kolegy svého oboru, ať to bylo v Německu, Anglii, Jugoslavii, nebo kdekoli jinde, kde takový imperialistický vpád učinil. Když Baťa viděl, že ochranou zahraničních států, ochranou celní. ale hlavně ochranou valutární nemůže proniknout na zahraniční trhy se zlínským výrobkem, co udělal? Zakládal továrny - v některých se už pracuje a jiné se staví - v zahraničí, v Jugoslávii, ve Švýcarsku, v Polsku, v Německu, v Anglii, Francii atd., ba dokonce i v té Indii. Odpovězte mi na to všichni, kteří jste Baťu považovali za nevětšího vlastence, co je a co bylo hynou pákou jeho podnikání? Vlastenectví, láska k spolupracovníkům? Láska k vlasti? (Sen. Kindl: Mamonl) Touha po zisku. Co z toho má Československo a Zlín, že Aktiengesellschaft Baťa bude míti po světě roztroušeno tolik a tolik továren, co z toho bude míti vaše státní pokladna, co z toho bude míti Zlín a spolupracovníci, žijící v Československu? Ale byla naděje, že z toho bude míti Aktiengesellschaft čistý zisk. Vážení, byli jsme svědky, že již 41/Z tisíce strojů se ve Zlíně odmontovalo a zaslalo za hranice do továren.

Člověk slyší denně: nebýti toho člověka, platili bychom ještě dnes boty 350 až 400 Kč. To může říci kritik, který si nevidí na špičku nosu. Když byly boty za 300 Kč, byl 1 kg surové kůže za 22 až 25 Kč. Dnes je 1 kg surové kůže pod 2 1/2 Kč. Když byly boty za 300 Kč, dostával rolník 26 Kč za 1 q řepy, 350 Kč legálně za 1 q pšenice, 10 Kč za 1 kg živého masa. Dnes dostává 10 Kč za 1 q řepy, 100 Kč za 1 q obílí a 1.5 Kč, ba 1 Kč za 1 kg živého dobytka. Mám případ ze své obce, kde rolník Slovenčík musil prodati kus živého dobytka, který je pro něj zbytečný, poněvadž nemá píce, ve váze 700 kg střední jakosti a nedali mu za něj více než 700 Kč. Chcete vy dnes, aby za krávu 700 kg těžkou si člověk koupil 2 páry bot?

Ale což konečně, byl v textilu Baťa? Jmenujte mi ho! První šaty jsem si koupil zde v družstevním podniku v Palackého třídě, 1 m látky prostřední kvality za 400 Kč. Poslední šaty, co mám, i s ušitím stály 530 Kč a v jakosti se jim vyrovnají. Je nesmysl, když se tvrdí nebýti toho a onoho, tak bychom se ještě dnes oblékali a obouvali tak a tak draho. Je to dnes vývoj hospodářských poměrů, že jsou dětské gumové boty za 6 Kč, ale při tom ještě dětí chodí bosy, poněvadž rodiče nemají ani 1 Kč na housky.

Vážení, věci jsou takového rázu. Snad včera mnoho dělníků bylo dojato v přesvědčení, že, kdyby se nebylo v úterý stalo neštěstí ve Zlíně, byli by zabezpečeni. To jsou lidé, do nichž se vtlouká ve Zlíně - v časopise ťZlínŤ - jen pořád optimismus, do nichž se po léta vtlouká: Zlín krise nezastihne, kdyby umírali lidé ve Škodovce, u Rotchilda ve Vítkovicích, v dolech, kutích, kdyby umírali v textilu, ba kdyby umírali lidé i v zemědělství, vy jste ve Zlíně zabezpečeni. A časopisy komunistické, nejen že z rozkazu toho, který odešel, nesmělo jeho dělnictvo kupovati, ale policie a četnictvo ve Zlíně v počtu 4 mužů znemožňovaly každou jejich kolportáž. Máme svědky - podali jsme v té věci také interpelaci - že byli naši kolportéři surově zbiti. Třeba křičel 5letý kluk České slovoŤ, Večerník, Právo lidu, nové vydání ťZlínaŤ, ale vedle něho byl náš 60letý kolportér-invalida, a nebylo mu dovoleno kolportovati náš tisk, že prý to vadí frekvenci na tom chodníku. Ten 5letý, že křičel, to bylo dovoleno.

Když tamější dělníci léta nesměli čísti nic jiného než ten optimismus, domnívali se ještě včera,že je postihla hrozná ztráta, nedomyslili, že ani ten nejsilnější jedinec, ba ani několik jedinců se neubrání v tomto právním řádu katastrofě. To ještě dělnictvo na Zlínsku neví, ale to ještě dělnictvo na Zlínsku nedovedlo včera a předevčírem odhadnouti příčin, pro něž slétl do Kanálu La Manche.Lowenstein, pro něž se střelil Kreuger a pro něž zahynul Johnson, ale již v nekrologu zemřelého v úterý po Krugerovi bylo znát, že se to třese. Cesta do Indie byla cestou přímo ze zoufalství, poněvadž do té doby se udržoval plný stav, plná kapacita výrobní. Cesta do Indie byla marnou, následovalo tisícové vyhození, nezůstalo tam ani 45% dělníků, hledána záchrana ve snižování cen, což odnesli šéfové prodejen a má to odnésti konto dělníků, mistrů. nadmistrů a správců, které je v obnosu 110 mil. Kč v tomto podniku.

Mohu veřejně konstatovati, poněvadž to vím od těch lidí, na něž to přišlo. Sklad ve Zlíně měl se snížiti cenově o 100 mil. Kč, ale všemohoucí řekl: Vy všichni, kteří jste vydělali na tom tolik a tolik, dáte polovina. Šest vyšších úředníků, kterým bylo nadiktováno po 200 tisících Kč z konta na toto snížení, se vzepřeli. Byla konference, 2 se poddali, 4 na tom trvali a zemřelý řekl: Doufám, že uznáte, že nemáte v naší společnosti co dělat a žádám, abyste okamžitě opustili tuto místnost. Na kontě měli ještě 4krát tolik, kolik se na nich chtělo, ale smlouvou jsou vázáni ručiti za ztráty až do konce roku, čili do konce roku to bude vykalkulováno a oni z toho, co na tom kontě měli, nedostanou nic. To byste se mohli, zvláště vy, právníci, zeptati pana dr Tománka v Uherském Hradišti, vynikajícího právníka, jak nákladné a dlouhé spory vedl o toto konto. Již jsem o tom mluvil. Na kontě je 110 mil. Kč., Dělníci z něho nezaplatili daně, poněvadž ho nedostali, ale závod také ne, poněvadž říká: To není moje, to je mých zaměstnanců. Stačilo by ze sta milionů Kč, když to rozpočítáte, na všechny daně: výdělkovou, důchodovou, obratovou atd. s přirážkami 10 mil. Kč? Myslím, že ne. Myslím, že produktivně pracující občanstvo je po tíženo větší dávkou než 10 % ze svého výdělku. A teď to unikne. Miliardový podnik nemohl zaplatiti daň, ale dovedl za stamiliony vyvážeti za hranice.

Dělnictvo předevčírem a večera ještě truchlilo, ale za týden, 14 dnů se přesvědčí o tom, že katastrofa úterní nebyla ničím jiným než důsledkem celého předcházejícího počínání toho, kterého tato katastrofa postihla. Již dnes dokazujete v novinách: Brouček, leden z nejspolehlivějších pilotů, který měl umělá žebra z války, kteréžto poranění utrpěl při havárii, který bezpečně urazil cestu desetitisíc kilometrů a zpět, ten pilot Brouček se vzpíral nasednouti do aera. Co to znamenalo? Má úcta! Ale protože byli přece jen spjati tím leteckým životem - při létání se často život jednoho dává v sázku za druhého - chvíli se hádali a naposled tento zemřelý skočil -- jak noviny píší a my to též zjistili k volantu. Nato teprve Brouček skočil do aera. Já to chápu. Bylo daleko nečestnější jednání Kreugera s hlediska posuzování široké veřejnosti. A také chápu, jestli počínání kapitalistického imperátora padnou za oběť desítky a stovky hospodářsky zničených existencí a pro jeho život padne za obět fysické smrti několik set dělníků; čert seber i toho posledního! Půjdeš se mnou, půjdeme oba dva. Taková je situace. Tolik jsem pokládal za nutno říci k tomu případu, který se stal v Otrokovicích. Dělníci nemají příčiny k žalu. Nebylo nikde na světě takového otroctví, ani na galejích, jako při pohyblivém pásu. Důsledky takovéhoto imperátorského kapitalistického počínání odnesou nynější generace. Ne nadarmo řekl Baťa svým spolupracovníkům na poslední konferenci. Cituji to doslova: ťDěti. co budete dělat, když se mi náhle něco stane? Může se stát, že mne některý šílenec zastřelí, nebo že mne potká nějaké neštěstí!Ť Spolupracovníci byli zaraženi a nevěděli, co říci. Baťa řekl dále: ťKdyby mne neočekávaně potkalo nějaké neštěstí, zůstaňte ještě rok v podniku a pracujte v mém duchu. Teprve po roce, kdybyste viděli, že to nejde, složte vše a jděte domů!Ť

O čem to mluví? Že batismus nepřežije dlouho svého tvůrce. Ten křik ve všech novinách, že je všechno zabezpečeno, že sice kapitán odešel, ale vlajka že vlaje ještě na korábě, dosvědčuje, že tento podnik, který ničil všechno kolem sebe, zkrachuje, jako zkrachuje tento soukromokapitalistický právní řád. (Sen. dr Witt: Jaký zájem máte na tom, abyste pronášel takové prognosy?) Já nevím, pane kolego, proč se ještě nazýváte socialistou? (Sen. dr Witt: Co chcete z té mrtvoly vytěžit?) Nevím, proč se nepřipojíte k hakenkrajclerům nebo k národním demokratům? (Sen. dr Witt: Já jdu k Arosevovi!) Já ukazuji na tento přímo příkladný zjev v důsledku soukromokapitalistického hospodaření, a on řekne: Co tím chcete říci? (Sen. dr Witt: Poněvadž mluvíte o Baťovi v souvislosti s těmi., kteří skončili sebevraždou, jako Lórvenstein a Kreuger!) Vy jako advokát, chytrý člověk, nevíte, že nepomohlo zavádění nových daní, zavírání redaktorů, kteří psali proti tomu. a konfiskace časopisů, poněvadž cely aparát nedovedl tomuto kapitalistickému imperátoru opatřiti konsumenty a nedovede opatřiti ty konsumenty ani tomu dalšímu batismu; jestliže ten kapitán to jakž takž řídil tvrdou a přísnou rukou, vy chcete věřit tomu. co vám vzkazuje Vavrečka a co donesl pan ministerský předseda U d r ž a l, jehož první starostí bylo sednouti na aero a letěti do Zlína. Kde byl pan ministerský předseda U d r ž a l, když ti dva padli a zahynuli v tom Bahňáku? To ovšem nebyli přední členové čsl. národa. to byli jenom živitelé rodin, ale zde to byl člověk, který' opatřoval tučné prebendy nejen redaktorům v insertech, ale který také opatřoval synky vynikajících politiků. Proč nestačilo telefonovati do Zlína a zeptati se: Byls ty kluku, Francku - nebo jak se jmenuje, nevím - v těch Otrokovicích, či nebyl? To se nestalo, nýbrž na státní útraty musilo se vyplýtvati tolik benzinu a vydati se v nebezpečí, že dokonce ztratíme nepostradatelného p. ministerského předsedu. Což se to nemohlo stát, zvláště když tam v okolí při tom byla taková nešťastná vlna, která takové velikány tlačila zrovna k zemi?

Vy se ptáte, proč to říkám. Činím tak proto, abych přednesl všechno, co bylo příčinou bídy statisíců lidí v tomto státě, co bylo něčím, co neznali ani středověcí otroci. Středověký otrok měl daleko více svobody, nežli dělník, spiaty systémem zlínským, měl daleko více volných minut při své práci, než u té, která byla vypočítána na zlomek vteřiny. Je potřebí na to poukázati dělníkům a upozorniti na vás, že, čím více křičíte jak v ťPrávu liduŤ, tak v ťČeském SlověŤ nebo ťVečeruŤ, tím spíše se to zhroutí. Já ještě do roka přirozenou smrtí nezemni, za rok si tedy povíme, měl-li jsem pravdu já, že to není ničím jiným, než pokračováním Lovensteinů, Kreugeru, Johnsonů a Detterdingů, nebo měli-li jste pravdu vy. Dělnictvo nad tím plakati nemusí. Těch 100.000 párů obuvi se musí někde vyrobiti, a stane-li se tak ve Zlíně, v Praze, Ostravě nebo Třebíči, to je dělnické třídě lhostejné. Jinak může mluviti jen ten, kdo posuzuje situaci s hlediska zlínského, anebo kdo je takový politik, že si nevidí na špičku nosu. V tom internacionálním a kosmopolitickém měřítku to nebylo žádné štěstí pro lidstvo. To, co vyrobilo 20.000 dělníků za den, vyrobí 50.000 dělníků třeba za delší dobu, ale bude to vyrobeno lépe, člověk za to dá snad více peněz, ale čtyřikráte déle mu to vydrží.

My jsme vydali brožuru ťBaťa bankrotu, ve které jsou vesměs uvedena fakta nám sdělená dělníky, úředníky a mistry. Jak bych jinak mohl věděti, že těch 200.000 Kč nechtěl dáti, kdyby mně to někdo neřekl, jak bych mohl věděti, že náš státní fiskus najednou z bídy přišel k Katovi, že by měl zaplatiti něco z továrních objektů, které stavěl svým stavebním družstvem ve Zlíně, když každý jiný konkurent musil na obratové dani zaplatiti 200.000, 300.000, ale že Baťa řekl: Nedám nic, bylo to v mé režii, raději odmontuji troje a půjdu pryč? Takový to byl vlastenec. My jediní jsme zůstali nezkorumpováni, náš tisk jediný nebál se poukazovati na tyto věci a všechno, co jsme kde uvedli, i v parlamentě, je podloženo fakty. Ale co dělala censura? Protože jsme dali do hlavičky dvě slova ťBaťa bankrotŤ a že tato dvě slova pronesl posl. T a l v souvislosti s jinými, byla tato brožura zkonfiskována, proto byly učiněny prohlídky jak v odborovém sekretariátu, tak u soukromníků. Ovšem pánové jsou hloupí. Když jsem šel do fronty, měl jsem schovány metráky mouky a ani ten nejdelší četnický a špiclovský nos je nenašel, a teď si nechám najíti brožuru? Kam se hrabete v papučích na bál! (Veselost.)

V administraci rudých odborů našli 3.000 exemplářů, ale nových 10.000 je jich venku a 15.000 bude na novo vytištěno. Poukazuji na to, že ty věci, které jsou proneseny s tribuny zde nebo v poslanecké sněmovně, dotýkají-li se pravdivého ocenění určitých imperátorů hospodářských, se tímto režimem zabavují. Není to již jen urážka presidenta státu nebo vlády, která se podle zákona na ochranu republiky trestá, nýbrž i urážka toho, koho několik tisíc lidí - poněvadž jim pomohl - chválí, ale statisíce haní, ba přímo proklínají. Zabavuje se i konstatování, čeho dnes jsme svědky a čeho budeme svědky v dalších týdnech. (Výkřik sen. Kindla.) Řeklo se to už, že dostane desku, nějakou takovou desku jako je tu nikde naproti. Tak to bude také o Baťovi.

Jak obě předložené a projednávané předlohy jsou jenom logickým důsledkem odumírajícího soukromokapitalistického právního řádu, tak také úterní katastrofa v Otrokovicích a její následky nejsou ničím jiným. Jak jsem již jednou řekl, dělnictvo nemá čeho želeti. Otroctví, které bylo u běžícího pásu, snad na chvíli, než se najde nějaký nový podobný imperátor, bude odstraněno. (Potlesk komunistických senátorů.)

Místopředseda dr Heller (zvoní): Slovo má pan sen. W e n z e l.

Sen. Wenzel (německy): Slavný senáte! Nynější vláda neostýchá se tedy veškerému obyvatelstvu v tomto státě, které již beztak je zbídačeno a na polo vyhladověno, ukládati nové šílené daně. Ačkoli bychom se přece musili domnívati, že by nynější pan ministr financí považoval za nutné přijíti konečně jednou do sněmoven, aby odůvodnil své daňové předlohy, dělá si to -pan ministr financí velmi pohodlné a přednáší své daňové plány za zavřenými dveřmi jen pánům zástupcům vládních stran.

Vládní předloha o přirážkách není ničím jiným nežli novým loupežným tažením na kapsy obchodníků a živnostníků, jakož i pracujících zemědělců, kteří platí daně. Druhá předloha, nová daň z droždí, znamená další daňové břemeno h0o milionů pro obyvatelstvo. Daň z droždí je nová nepřímá daň, která postihuje nikoli majetné, nýbrž zase valnou většinou zatěžovati bude pracující lidi v tomto státě. I když důvodová zpráva o dani z droždí praví, Lže novou daní nenastane zvýšení cen pečiva, poněvadž zdanění jedné housky činí jen 0.5 hal., nelze tomu věřiti.

Kdo bude platiti tuto daň z droždí? Dnes slyšíme z kruhů výrobců droždí, že v žádném případě nebudou platiti tuto daň ze svých kapes. Buď bude pekařské zboží lehčí, anebo pekaři budou musit platiti tuto daň ze svých kapes. U středního pekaře činí spotřeba droždí denně 8 až 10 kg, to znamená, že větší zatížení činí denně 40 až 50 Kč, anebo asi 15.000 až 18.000 Kč ročně. To je zatížení, které pekařská živnost nemůže nésti. Jaký bude následek? Že v nynější zlé době kdy se v pekařské živnosti obratu pečiva značně zmenšil další počet existencí vykrvácí.

Posl. K r e b s poukázal již v živnostenském výboru poslanecké sněmovny na katastrofální účinky daně z droždí. Odbyt droždí se silně zmenší. Hospodyňky budou používati prášku do pečiva a náhražek. Z toho nastane značné zmenšení odbytiště pro droždí. To při nese opět propouštění dělníků, pokles daní. Československo stalo se skoro rájem pro zatížení nepřímými daněmi! Daň z cukru zdražuje cukr ročně o 590 milionů. Daň ze zapalovadel zdražuje zapalovadla o 190 milionů, daň z masa zdražuje maso o více než 120 milionů, daň ze soli zdražuje sůl o 27 milionů, daň ze sladidel zdražuje výrobky o 1 1/2 mil. Kč. Veškerý konsum se daní z obratu zdražuje o 2 1/2 miliardy.

Nynější vládní předloha o dani z droždí má přinésti finanční efekt ve výši 60 milionů. Daň z droždí jest jen nově zamýšlenou spotřební daní. Dřete nežli zvedneme ruku k hlasování, měli bychom uvážiti, že spotřební daně od r. 1919 do r. 1928 stouply ze 659,260.000 Kč na 2.914,424.000 Kč.

Vládě, která nemá naprosto žádného uznání, povede se jednou jako tomu sedlákovi, který chtěl doliti svou krávu, aniž by této krávě dával píci. Dnes je to tak daleko: dojná kráva nedává již žádné daňové mléko. Na kyčelní kost této krávy lze pohodlně pověsiti kabát a klobouk. Toto jinak cenné zvíře pro stát je skoro zralé, aby pošlo. Přijde den, kdy místo aby se dolilo, tato daňová dojná kráva bude ve stáji ležeti pošlá.. Tážeme se s úzkostí, jak dlouho má se ještě pokračovati v takovémto druhu daňového zatěžování? Jestliže předevčírem pan sen. R e y z l, zástupce německých sociálních demokratů, různým oposičním stranám vytýkal, že nehlasují pro osnovy zákonů o přirážkách k důchodové dani a dani z droždí, pak je to pochopitelné. My považujeme nynější nové daňové předlohy za politické handrkování prvního řádu. Tyto nové osnovy zákonů, kterými se opětně mají z obyvatelstva vymačkati miliony korun, nemají jiný účel, nežli lidi hospodářsky slabé přílišným zdaněním hospodářsky přímo odpraviti.

Celá daňová politika sociálních demokratů obou národností směřuje jen k tomu, aby konsumním družstvům daňově politicky nebyl zkřiven ani vlas. Daňové úlevy, dopravní úlevy pro konsumní spolky a pro jejich svaz jsou marxistickým ideálem. Zkoumáme-li blíže nynější vládní předlohu č. 1811 o zájmové ústředně lidového družstevnictví, vidíme zcela jasně, jakému účelu tedy mají sloužiti nové přijety na daních. Pro základní bezpečnost této zájmové ústředny žádá tato osnova zákona jen 25 milionů státního příspěvku na podporu konsumních spolků, svazu atd. ale žádá tato vládní osnova po 4 roky ročně 2 miliony korun pro základní jistotu, to je zase 8 mil. Kč. (Místopředseda Kahler převzal předsednictví. Dále žádá tato vládní osnova podpůrné ručení za dalších 50 mil. Kč. To je tedy dohromady jen 83 mil. Kč pna podporu konsumních spolků a jejich svazů.

Namítnete proti tomu, že přece také živnostenským společenstvům jakožto ústředně živnostenských společenstev má se dostati osnovou zákona č. 1810 podobného příspěvku. Posléz uvedená osnova nemůže se co do zamýšlené dotace nikterak srovnávati s osnovou zákona o konsumních družstvech. Mám malou brožurku, ze které vysvítá, jakým rychlíkovým tempem má býti zničen malý obchodník a živnostník. V této brožurce, nazvané Konsumní družstva v ČeskoslovenskuŤ, kterou napsal Erich Herz, líčí pisatel dějiny vývoje obchodních domů svazu GEC v Podmoklech, Karlových Varech, České Lípe, Falknově. Chomutově, Znojmě a Chebu. Dále seznáváme vlastní podniky svazu GEC. Jsou to továrny na poživatiny v Neratovicích, mlýn v Hrbovicích, továrna na cukrovinky a těstoviny v Hrbovicích, továrna na konservy ve Znojmě, parní mlékárna a sýrárna, lisovna vína ve Znojmě, továrna na poživatiny v Podmoklech, továrna na oděvy v České Kamenici, továrna na obuv v České Kamenici, továrna na prádlo v Perninku atd.

Jak vidíme, jsou zisky těchto GEC obchodních domů poměrně oproti malému obchodníkovi a živnostníkovi obrovsky veliké. Obraty těchto mamutích podniků, které se financují z peněz konsumních spolků, jdou do milionů. Tyto obchodní domy GEC jsou výdělečné podniky s účelem docíliti zisku. Plným právem velký počet lidí družstevnicky přesvědčených označoval je pro jejich kapitalisticky obchodní systém jakožto družstevnickému duchu odporující. Tyto obchodní domy GEC jsou zase mazlíčky konsumních spolků, neboť tyto obchodní domy jsou většinou financovány z vkladů konsumních spolků. Jestliže tedy peněz, v mačkaných takto ze středního stavu, z obchodnictva, živnostnictva a ze stavu selského, o užíti se má pro obchodní domy GEC: a jejich finančníky, pak je pochopitelno, když jakýkoli souhlas odpíráme. Tyto obchodní domy GEC a jiné podniky vytahují jako rakovina všechnu sílu z okolních orgánů. Cirkulační proces peněz kupí se zde v katastrofální zvrhlé útvary. Obrovský trustový systém tvoří obchodní domy GEC, -které zvláštními cenovými smlouvami s továrnami bez námahy ubíjejí konkurenci malého muže ve stelném zboží, ve vlastní režii vyrábí se ve vlastních továrních závodech hromadné zboží, počínaje od nejlevnější uzenice až do nejjemnější lahůdky, od plstěné bačkory až do lakového střevíce. Vzhledem ke skutečné převaze obchodních domů oproti malému obchodníkovi se stanoviska daně z obratu, se stanoviska dopravních slev na dráze, se stanoviska daňových výhod pro konsumní družstva bylo by při nouzi živnostenského středního stavu naléhavě potřebí předložiti konečně oběma komorám osnovu zákona, která 1. stanoví ostré zvláštní zdanění obchodních domů v Československu, 2. konsumní spolky všeho druhu daňově zatěžuje alespoň tak jako živnostenský střední stav, a 3. zavádí slaň z filiálek, která každou filiálku podrobuje dani výdělkové a dani z obratu.

Zavedení takovéhoto zákonitého stavu bylo by spravedlivé. Takový zákon byl by sociálním činem a povznesl by zase ve všech vrstvách obyvatelstva klesající důvěru ke státní správě. Nechť nikdo při rozvádění této myšlenky nenamítá, že by takováto daň z obchodních domů postihla jen dělnictvo. Takovouto daň z obchodních domů nesli by nejen dělníci, nýbrž veřejní a jiní zaměstnanci, malí zemědělci a také maloživnostníci. Šetření statistického s átního úřadu, skončené 29. března 1928, které se opírá o zaslaná data asi 75 % všech československých konsumních družstev, poučuje o tom, že tato družstva mají 774.831 členů, z toho dělníků 578.831 - 24.6 % veřejných a jiných zaměstnanců 168.239 - 21.6 % - malých zemědělců 13.268 -1.6 % - a maloživnostníků 15.049 - 2.1 % -.

Jestliže veškeří členové parlamentu z německé národněsocialistické strany dělnické zásadně zamítají předložené osnovy zákona o přirážkách dani důchodové, jakož i o dani z droždí, pak je to dáno stanoviskem programu strany. Národně-socialistický hospodářský program vyžaduje v přítomnosti více než kdy před tím posílení zdravého středního stavu a plánovité jeho udržení, zobecnění obchodních domů a jejich pronájem malým živnostníkům, největší ohled na všechny malé živnostníky při dodávkách pro stát, země a obce, mimo to boj proti všem silám, nepřátelským stavu živnostenskému a obchodnickému, střednímu stavu, a jakožto dovršení tohoto programu utvoření zastoupení stavů a povolání. Dnešní státní systém hospodářský a způsob zákonodárství, který ničí zdravé hospodářství, vyžaduje radikální změny daňové politiky! Aktivní politický duch a vůle boji, to je předpoklad pro hospodářské zlepšení situace všech tříd obyvatelstva v tomto státě.

Národně-socialistická formule obecný užitek před soukromým užitkemŤ je vlastně v pravém smyslu základní formulí pro pravé družstevnictví. Tak jako se dnes u nás družstevnictví zneužívá ke kapitalistickému způsobu výroby všeho druhu a k zakládání obchodních domů, nepředstavuje to žádné družstevnictví. Dnešní obchodní domy GEC nejsou nic jiného nežli kapitalistické výdělečné podniky konsumních spolků, dostaly jen škrabošku komanditní společnosti. Takovouto družstevní činnost musíme my národní socialisté odmítnouti. (Potlesk.)