Budou prý upraveny poměry válečným poškozencům. Pánové, znám případ, kdy válečný poškozenec podal odvolání z rozhodnutí zemského úřadu pro péči o válečné poškozence v Brně 12. února 1932 a na moji již čtvrtou intervenci v ministerstvu soc. péče odpovídá se mi soustavně, že >do ministerstva to ještě nedošlo<. Z Brna do Prahy se dojede vlakem za 4 hod. 15 min., ale úřední akt o vyřízení žádosti zmrzačeného dělníka nebo zmrzačeného otce rodiny, který násilím musil jíti na frontu, nemůže tam dojíti za 5 měsíců. (Hlas: To je zase racionalisace č. 21 - Veselost.)

Bylo slíbeno, že budou upraveny platy veřejným a státním zaměstnancům. Pánové, přečtěte si poslední článek vašeho pana sen. Pánka, jak nazírá na řešení této krise: bude-li potřebí, že se jim bude musit zkrátiti i ten kus chleba, který mají dosud. (Sen. Pánek: Ano, to je správné!) Já k tomu ještě přijdu, kde se vyhazují sta miliony Kč úplně zbytečně. Myslím, že čestní lidé, jestliže získají důvěru širokých mas voličů určitými sliby, jsou mravně povinni, aby tyto sliby také plnili, a jestliže nepoužijí všech možných příležitostí, aby se šetřilo všude, kde se šetřiti dá, a jestliže slib daný neplní, jistě jim nekřivdím, když řeknu, že jsou to lidé bezcharakterní, kteří získali důvěru a také moc tím, že něco slíbili a pak, aniž hledali všechny ostatní příčiny státního bankrotu, řeknou: nepůjdeme na ty, jimž jsme v bankovním zákonu přidali 20 mil. Kč ročně na úrokování cenných papírů a na různé bankovní zlodějny, nepůjdeme na ty, kteří vyhazují zbytečně stamiliony na různé representace, nýbrž půjdeme na vás železničáře, kteří máte 20 Kč denně a při tom jste každý den v nebezpečí, že vaše hlava nebo vaše žebra budou rozdrcena mezi nárazníky vagónů, půjdeme na vás pošťáky, kteří běháte každý den do V. patra, takže jste za 10 let na nohy zničeni, vy si musíte potřebný kus chleba utrhnouti od úst a dáti jej tomu milovanému státu, poněvadž jinde není již možno to léčiti.

Bylo slíbeno, že bude odstraněna reforma veřejné správy. Já jsem byl ve výborech parlamentu tenkráte, když se projednávala reforma veřejné správy. Bylo by dnes potřebí otisknouti veškeré protesty nynějšího ministra spravedlnosti dr Meissnera, které proti reformě veřejné správy a proti reformě berní uváděl v příslušných výborech parlamentu. Označoval - snad užil lepšího termínu, neboť pobyl 20 roků ve školách - reformu berní i reformu veřejné správy jako zločin. Kdyby byl důsledný, kdyby byl charakterní, pod účinností těchto zákonů nebude ministrovati ani 24 hodin, nýbrž přičinil by se vahou své strany a třeba i demonstracemi na ulicích, aby tyto zločinné zákony byly odstraněny. Ale reforma veřejné správy jde dále, jde jim to k duhu. Reforma veřejné správy, která činí byrokracii posvátnou, ale samosprávu tlačí k zemi, je v platnosti. Byla slibována volnost samosprávy obecní, okresní a zemské. Jak vypadá ta volnost? V Hodoníně stojí pomník T. G. Masaryka, prvního vašeho presidenta, ale v Hodoníně je také druhý pomník hanby; od dubna 1931 je tam rozpuštěno obecní zastupitelstvo, poněvadž nechtělo schvalovat, co si tamější rada soudu Novák, předák soc. demokracie, přál. A ačkoli zákon výslovně praví, že do 6 týdnů mají býti vypsány volby, je-li zastupitelstvo rozpuštěno, uplynulo již jistě několikrát 6 týdnů od dubna 1931, ale na nové volby ani pomyšlení. Marné intervence na zemském úřadě, u ministra vnitra, marné interpelace, marné dotazy, zákon jde pod stůl. Slibovala se volnost a dnes volnost je taková, že jsou samosprávné svazky před krachem. (Sen. Kindl: My také budeme jednou vládnout. - Veselost.)

Jen se tomu smějte, ale když tak mezi sebou uvažujete, jak z té krise vylézt, je vám samým zeleno. Podle státního úřadu statistického koncem r. 1929 cenil se majetek samosprávných svazků něco přes 13 miliard Kč. Na něm vázly dluhy přes 7 miliard Kč, ale následkem zákona č. 77/1927, který chránil bohaté velkostatkáře a fabrikanty před přirážkami, musily si obce vypůjčiti nových 700 mil. Kč, takže do konce r. 1929 měly obce 8 miliard Kč dluhů při majetku 13 miliard Kč. Jistě neuplácely dluhy, nýbrž dělaly nové na základě zákona č. 77/1927. Jestliže byly koncem r. 1929 zadluženy ze 60 %, dnes jsou jistě zadluženy z 80 %. S okresy a zeměmi to není o nic lepší. Tak se provedl slib socialistických stran, které šly do voleb a do vlády s tím, že vymohou na měšťácích volnost samosprávy, obcí, okresů a zemí.

>Pozemková reforma bude řešena ve prospěch chudých<. Dnes jsem o tom mluvil i s doktorem práv v imunitním výboru. Máta případ, kde dělník, otec 5 dětí, vydělává 150 až 160 Kč týdně. Byl jediným uchazečem o 500 m2 půdy. Jemu jedinému to bylo přiřčeno, on jediný toho 4 roky užíval, on sám jediný to zaplatil, jemu to bylo tento rok připsáno do gruntovní knihy - a najednou za měsíc si pan dr Jabůrek v pozemkovém úřadě s ostatními pány vzpomněl, že se stala mýlka, pozemek mu byl sebrán, dáti osobě druhé, a když jsem žádal na pozemkovém úřadě, aby donutil nového majitele k zaplacení částky, kterou dělník zaplatil, řekl mi pan rada Jabůrek, že nového majitele musí žalovat. Dnes mi zase řekl právník v imunitním výboru, že nemůže žalovat nabyvatele, nýbrž pozemkový úřad, resp. podati žádost k nejvyššímu soudu. K nejvyššímu soudu je potřebí podpisu advokáta a žádný laik žalobu nesestaví; to musí býti praktik, který byl chvíli v kanceláři advokátní zaměstnán. To znamená nejméně 400 až 500 Kč vydání. Chtějte potom na dělníku, který má 5 děcek a vydělá 150 korun týdně, aby podal žalobu na pozemkový úřad, že mu sebral půdu, kterou sám zaplatil, kterou sám užíval a kterou měl v gruntovní knize připsánu.

Mám tam ještě více takových případů, kde vdova zaplatila, ale pozemkový úřad to nenašel - zaplacení se nevím kde ztratilo, ona má šek, já jej sám pozemkovému úřadu donesl - a pozemek se připisuje osobě druhé. Řekl jsem p. dr Jabůrkovi: je zvláštní, že při 500 m jste se zmýlili, ale při 500 měřicích, které jste dali v Senci řediteli banky, který jakživ neoral, nesil a jehož žena nerozumí tomu hospodářství, jste se nezmýlili. (Veselost.) Dali jste to řediteli, místo abyste řekli 10 sedlákům: Pojďte sem, dáme vám každému 50 měřic půdy. U chudáků se státní pozemkový úřad zmýlil, ale u velkostatkářů a majitelů zbytkových statků, kteří často jsou protekční děti, se nespletl.

Byla slibována daňová reforma. Pánové, daňová reforma byl zločin spáchaný na poplatnictvu Československa. Ten zločin potvrzuje sám redaktor >Lidových novin<, které jsou jistě noviny hradní, Benešovy, když v komentáři k návrhu o přirážkách k důchodové dani dokazuje: jestliže tento návrh bude přijat, budou bohatí takřka tak zdaněni, jako byli před podáním Englišovy berní reformy. To přiznává dnes orgán Englišův - vždyť >Lidové noviny< jsou také orgánem Englišovým - ačkoli Engliš nás kašulíroval v rozpočtovém výboru i vládní strany, že berní reforma je skutečným požehnáním, ne pro kapitalisty, nýbrž pro dělníky, malorolníky a maloživnostníky.

O rozpočtu, jehož uzávěrku projednáváme, prohlásil dr Engliš: >Mohu tedy říci s pocitem jistoty, že rozpočet na r. 1930 je v rovnováze.< - Ale jak se to začalo kývat, Engliš utekl, jak to ostatně udělal po několikáté, když byl ministrem financí v tomto státě. Naproti tomu my, komunisté, jsme tvrdili, že rozpočet na r. 1930 je nejen třídní, protidělnický a protisociální, nýbrž že je to rozpočet schodkový, rozpočet úpadkový, že jeho aktivita s přebytkem 52 mil. Kč je falešná a že se ke konci roku promění v miliardový schodek. Kdo měl pravdu? Mohl bych dokázati, kdo měl pravdu, důvodovou zprávou pana referenta na první stránce. Pan referent, jistě věrný vládní senátor, přiznává sám, oč byla zkrácena hotovost státní pokladny a miliardový schodek. Tedy pravdu jsme měli my. Za r. 1930 nepřibylo do státní pokladny 52 mil. Kč jako přebytek, nýbrž ze státní pokladny, t. j. na peněžní hotovosti pokladní ubylo r. 1930 833 mil. Kč vedle stamilionových nezaplacených státních účtů a vedle skoro dvoumiliardové zápůjčky. Státní účetní uzávěrka na r. 1930 vykazuje finanční hospodářství takto - řeknu to jenom stručně - účet správní končí schodkem 720 mil. Kč. Nových dluhů přibylo ke krytí státních schodků 1735 mil. Kč. To je bilance prvého roku vlády za účasti t. zv. socialistických vůdců. Kdo měl tedy při projednávání státního rozpočtu na r. 1930 pravdu? Zase my, komunisté, kteří jsme dokazovali, že vláda finančního kapitálu nejen že odsuzuje miliony příslušníků tohoto státu k hladu, bídě a zoufalství, ale nedovede ani za pomoci 7 socialistických ministrů uvésti do rovnováhy hospodářství státu, zemí, okresů a obcí, přes to že nejrafinovanější obhájci tohoto zločinného kapitalistického hospodaření vymyslili si spoustu nových daní a dávek nejen na pracující proletáře, ale i na malorolníky a maloživnostníky, kteří stojí přímo před exekučním výprodejem.

A jak se hospodaří ve státních podnicích? Z 19 státních podniků je 13 pasivních. Jak daleko zatlačují státní podniky t. zv. podniky aktivní, ukazuje toto srovnání: Tabáková režie vykazuje za rok 1930 l miliardu 325,670.389 Kč čistého zisku, všechny státní podniky dohromady, tabákovou režii v to počítaje, vykazují však čistý výtěžek pouze 1.239,388.096 Kč, tedy zisk tabákové režie snižuje se pasivností ostatních státních podniků o 86,282.293 Kč.

A nyní několik slov ke státním podnikům, které mají miliardové základy, které, připomínám, nemusily vyplatiti a také je v bilancích neúrokují. Jsou to především železnice. Přes to, že se snížily platy státních zaměstnanců nižších kategorií na železnicích, vykazuje účetní uzávěrka za rok 1930 provozní schodek 196 mil. Kč a vedle toho dluh 1.200,000.000 Kč. Státní lesy a statky, které spravuje ministerstvo zemědělství jako ohromné bohatství, které na výměře lesů a polí má dohromady 924.134 ha půdy, které má 124 dvorů, přes 40 pil, 2 cukrovary, 10 lihovarů, 7 pivovarů, 5 mlýnů, 3 sýrárny, mlékárny, rafinerie lihu, rafinerie olejů, 14 dřevařských skladů, l semenářský závod, na 10 cihelen - vedle jiných podniků - vykazuje při snížených mzdách dělníků a zaměstnanců nižších kategorií podle účetní uzávěrky za rok 1930 schodek 8,402.622 Kč. A při tom bylo při projednávání účetní uzávěrky v rozpočtovém výboru konstatováno, že tyto státní podniky neplatí do státní pokladny příslušných státních daní. Pánové, každý sedlák by musil ohlásiti za dva roky bankrot, kdyby tak hospodařil, a průmyslník anebo obchodník bude pro zaviněnou křivdu zavřen, až zčerná, neohlásí-li včas úpadek. Ale zde spravuje to ministerstvo s vysokou byrokracií, neplatí příslušné daně, které musí platiti každý poslední domkář, malorolník, a při tom ještě občané na nepřímých daních, na dani ze sirek, z piva, na dani obratové a na jiných přispívají na to, co zelené agrární panstvo prohospodaří, poněvadž je to jejich doména na státních lesích a statcích. To je hospodářství, které jsme při projednávání státního rozpočtu na rok 1930 nazvali hospodářstvím bankrotářským. (Výkřik sen. Kindla.)

O hospodářství samosprávných svazků jsem už mluvil. Podotýkám k tomu jenom tolik, že hospodářství samosprávných svazků dostalo se do finanční kalamity oněmi zákony, které sice nadělala t. zv. panská buržoasní koalice, ale o nichž socialisté slibovali, že je napraví. Nestalo se tak však. Ze všeho předešlého je tedy viděti, že tato vláda, tento režim je i po stránce hospodářské neštěstím všeho obyvatelstva. Tato vláda má dosti finančních prostředků pro pense rakouským generálům, vrahům českých desertérů a legionářů, má dosti peněz pro ruské bělogvardějce, pro ty různé Voloviky a Gorgulovy - ačkoli ti ostatní nejsou o nic lepší, poněvadž v minulosti buď sami vraždili, anebo nařídili povražditi statisíce poctivých proletářů v Rusku a jejich plány, jak jsme toho svědky, vedou zase k tomu, aby na novo bylo statisíce a miliony poctivých ruských pracujících lidí povražděno - ale tato vláda nemá mizerných 500 Kč ročně pro desítky tisíců starců, kterým za 5tiletou dřinu jest údělem v osvobozené vlasti žebrácká mošna a kteří mnohdy i pro toto nevinné žebrání jsou policií a četnictvem zavíráni a v kriminálech surově biti. Tato vláda má dosti finančních prostředků ke koupi a drahému udržování 400 státních luxusních automobilů, má dosti peněz pro vysokou byrokracii a generalitu. Vždyť v tomto státě, který má ¹/₅ rozlohy starého Rakouska, je dvakrát tolik sekčních šéfů, nežli mělo staré Rakousko.

Tato vláda má stamiliony na representaci a na ministerské paláce. Dnes byli pánové z rozpočtového výboru pozváni, aby si prohlédli palác ministerstva obchodu, zemědělství a železnic, aby si prohlédli ty baráky, kde jsou zakopány v době nynější krise, v době, kdy by tisíc korun ročně zachránilo rodinu před hladem, miliony. Na to jsou peníze. Tato vláda, která vážně pomýšlí na snížení platů státních zaměstnanců, má desítky milionů na fašistické sokolské parády, nemá však peněz pro nezaměstnané.

Podali jsme návrhy, aby ministerstvo financí nejdéle do 14 dnů vymohlo exekučně dlužné daně podle účetní uzávěrky v částce 5 miliard, a aby této.částky bylo použito k zaopatření práce a chleba pro nezaměstnané. V referátu pana referenta bylo uvedeno, že kromě těchto 5 miliard jest na dávce z majetku, která byla určena k zaplacení dluhů převzatých po starém Rakousku, dosud nedoplatků 1.267,344.176 Kč a že je nevyřízeno dosud 6626 opravných prostředků a žádostí atd. atd. Pravděpodobně ti pánové, kteří nemají vyřízeny ty opravné prostředky, jsou dlužni 1267 mil. Kč. Jací jsou to páni, jací jsou to chudáci? Vezměte cifru 1267 mil. Kč a cifru 6626 nevyřízených rekursů: na jeden rekurs připadá asi 200 milionů Kč dávky z majetku. Jaký to byl dělník, malorolník, domkář a živnostník, který je dlužen na dávce z majetku 200 mil. Kč? Berní úřady účtují chudákovi 10% úroků, ale dávka z majetku byla uzákoněna v dubnu 1920 a za těch 12 let tedy by měla býti ta částka úroky zdvojnásobena. Nic se však neděje.

Když jsem svého času v meziparlamentní komisi pro kontrolu státního dluhu a dávky z majetku tuto věc kritisoval, president státního kontrolního úřadu dr Koerner řekl: >Je velmi těžko vymoci l milion Kč dávky na velkostatkáři, jehož majetek stojí 10 mil. Kč, nebo na fabrikantovi, jehož fabrika stojí 10 mil. Kč. Když to dám do dražby, nepřijde mi dostatečně silný kupec, aby to koupil.< To už musí rozbouřiti krev i posledního chudáka!

Dnes byla u nás majitelka 2 autobusů z trati Mladá Boleslavi-Praha. Nebyla to komunistka! Mluvil jsem asi před 14 dny na projevu autodrožkářů na Slovanském ostrově a při zmínce, kam se podějí daně, které musejí autodrožkáři tak krvavě platiti, při zmínce, že se na palác hrabat Černínů dalo 100 mil. a že republika Československá bude připláceli 9 mil. na úrocích, mně státní orgán schůzi rozpustil. Pánové, staří hrabata Černínové seděli staletí v tomto paláci, byli spjati s historií českou i rakouskou, byli osobně dost vyrostlí chlapíci a stačil jim ten palác, kdežto dnes,, když tam přišla nová šlechta, musí se do něho vraziti 100 mil., ale nesmí se o tom mluviti; když se mluví o daních, rozpustí se schůze, ne komunistická, nýbrž schůze středního stavu, majitelů autodopravy.

Předtím v úterý jsem mluvil na Vinohradech na schůzi stavebních dělníků, že za tohoto reakčního režimu se drží ve vězení 77 letá stařena - bude jí pozítří 77 let - ne že by byla kradla, loupila a zapalovala nebo že by byla andělíčkářka, nýbrž že mluvila k dělníkům na schůzi. Čtyři měsíce byla vězněna, až lékař musil uznati, že musí z kobky do vězeňské nemocnice. Při tom jsem poukazoval dělníkům, že na druhé straně zloděj dělnických peněz v Českomoravské továrně nár. socialista Chudý ukradl 311.000 Kč a že po hodinovém výslechu byl policií propuštěn. Také mně rozpustil policejní komisař schůzi, čili: o takových vyžírkách a zlodějnách se nesmí mluviti.

Jaký je to právní řád, pánové, vy právníci. Vy sami jste se zřekli toho zloděje Chudého, řekli jste, že je dareba, trochu pozdě sice - ale když se o tom mluví na schůzi středního stavu, majitelů těžké, lehké i osobní autodopravy a konstatuje se členem zákonodárného sboru, že se zbytečně vyhazují peníze po stamilionech a že tím bude republika, poněvadž se dělají stále nové dluhy, zatížena 9 mil. úroků ročně - komisař schůzi rozpustí. (Výkřiky.)

Vy se nám tu můžete ironicky smáti, zatím vám ještě stačí hradba policie, četníků a trestních paragrafů, zatím vám stačí Slavik s Meissnerem, ale nevidíte si dále, než na špičku nosu, nevidíte, že vám začíná odzvánět umíráčkem. Dělníci už toho mají tak dosti. 3 miliony hladovějících, jejichž živitelé jsou vyřazeni z práce, miliony před výprodejem a exekucí stojících živnostníků a rolníků si to nedá věčně líbiti, a pak budete sem marně voditi 20.000 muzikantů na sokolský slet, když už po něm nastalo ohromné rozčarování. Včera jsem jel ulicí Resslovou a viděl jsem tam jugoslávské brášky, jak na ulicích sedí na kufřících a čekají na nějaké auto, že je odveze, ale zároveň jeli tou ulicí v automobilu jugoslávští důstojníci s našimi. Myslím, že ti bráškové také ten rozdíl viděli. Co pomohou hymny, sláva a hudba, když zítra nemáme práce a chleba, když zítra mne exekutoři vyprodají a já jsem zbaven možnosti poctivě se živiti? Krásti a loupiti, jednak není kde a co, poněvadž ti, kteří mají miliony, je mají zabezpečeny, ale chudáci nemají nic, a pak je to také trestné a riskantní.

Jako při projednávání rozpočtu na rok 1930 jsme pracující třídě ukázali, co znamená tento režim, jaké má plány, ukázali jsme to při všech vládních předlohách, které znamenaly zvýšení bídy, hladu a válečného nebezpečí, tak i nyní zvláště zdůrazňujeme všechny tyto okolnosti, a zrovna tak, jako jsme ukazovali cestu a východisko z bídy a hladu proti imperialistické válce, proti útoku na první socialistický stát, činíme tak i nyní a prohlašujeme: vaše státní bankrotářské hospodářství skončí úplným krachem celé kapitalistické třídy a bude nahrazeno plánovitým socialistickým hospodářstvím vítězného proletariátu, které dá hladovým chléb, nezaměstnaným práci a světu mír! (Potlesk komunistických senátorů.)

Místopředseda Trčka (zvoní): Předsednictvo si vyhrazuje dodatečně censuru řeči pana sen. Mikulíčka.

Rozprava je skončena.

Pan zpravodaj si doslov nepřeje, budeme tedy hlasovati.

Kdo souhlasí s návrhem rozpočtového výboru, aby státní závěrečný účet republiky Československé za rok 1930 spolu s účty státního melioračního fondu, státního bytového fondu a dávky z majetku byl schválen a aby dodatečně byl udělen souhlas k překročení rozpočtu kap. 3. o 1,862.326 Kč 35 h, kap. 4. o 4,714.137 Kč 15 h, kap. 5. o 11,345.855 Kč 70 h, kap. 17. o 16 mil. 831.150 Kč 74 h, kap. 22. o 47,833.298 Kč 19 h, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Naznačený návrh rozpočtového výboru se schvaluje.

Kdo souhlasí s resolucí rozpočtového výboru, jak je ve zprávě otištěna, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená resoluce rozpočtového výboru se schvaluje.

Tím je vyřízen první odstavec pořadu jednání.

Přistoupíme k odst. 2, jímž je:

2. Zpráva imunitního výboru o žádosti krajského soudu v Bratislavě ze dne 2. března 1932, č. j. Nt XV 362/32-5, aby bylo dáno svolení k trestnímu stíhání sen. Fidlíka pro přečin podle §u 4/I zák. ČL XL/1914 (č. 6082/1932 předs.). Tisk 744.

Zpravodajem je pan sen. dr Milota. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Milota: Slavný senáte! Podle oznámení obecního úřadu v Trnavě vniknul dne 13. ledna 1931 do zasedací síně městské rady v Trnavě, právě když městská rada zasedala, větší zástup lidí v čele se sen. Fidlíkem, při čemž službu konající městský zřízenec Jan Jankovič byl násilně do zasedací síně vražen.

Státní zastupitelstvo v Bratislavě spatřuje v této účasti sen. Fidlíka skutkovou podstatu přečinu násilí proti úřadu podle §u 4/I zák. čl. XL/1914.

Imunitní výbor navrhuje, aby senát dal svolení k trestnímu stíhání sen. Fidlíka pro uvedený čin, neboť v předpokladu, že bude prokázána jeho účast ve zmíněném shluknutí, nesrovnává se s úkoly člena zákonodárného sboru, aby při svých politických akcích užíval násilí.

Místopředseda Trčka (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, budeme hlasovati.

Kdo souhlasí s návrhem imunitního výboru, aby byl dán souhlas k trestnímu stíhání sen. Fidlíka pro naznačený čin, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního v naznačeném znění se přijímá.

Přistupujeme k 3. bodu pořadu, jímž je... (Výkřiky komunistických senátorů.)

Prosím o klid!

3. Zpráva výboru imunitního o žádosti okresního soudu v Báňské Bystřici ze dne 22. ledna 1929, č. j. Nt 23/28/12, za souhlas k trestnímu stíhání sen. Volko pro přečin pomluvy před vrchností podle §u 20 zák. čl. XLI z r. 1914 (č. 9813/29 předs.). Tisk 791.

Zpravodajem je pan sen. dr Havelka. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Havelka: Slavný senáte! Dňa 7. júna 1924 podala vzájomná pomocnica v Kláštore pod Zniovom zast. drom Júliusom Milchom, pravotárom v Štubianských Tepliciach u štátneho zastupiteľstva v Banskej Bystrici trestné oznámenie proti Martinovi Vančovi a spol. z Kláštora pod Zniovom pre zločin klamstva dľa §u 386 tr. zák.

Plnomocenstvo pre dra Júliusa Milcha podpísal pán sen. Volko jako predseda.

Zločin klamstva obvinení dľa obsahu uvedeného oznámenia mali spáchať tým, že Martin Vančo a jeho manželka Františka dali prepísať menovitý majetok Františke Vančovej patriaci na meno jej sestry Márie Grúňovej rod. Táboreckej, a to za tým účelom, aby zmarili vymáhanie pohľadávky vzájomnej pomocnice v Kláštore pod Zniovom proti firme >Tilia<, za ktorú ako solidárni dľžníci ručili.

Trestné pokračovanie proti Martinovi Vančovi a spol. bolo právoplatne skončené, a síce boli obžalovaní na základe §u 326/1, 2 tr. p. oslobodení.

Martin Vančo podal trestné oznámenie, navrhujúc potrestanie Volku, člena senátu Národného shromaždenia z Kláštora pod Zniovom, pre prečin pomluvy pred vrchnosťou, protiviaci sa §u 20 zák. či. XLI z roku 1914.

Štátne zastupiteľstvo v Banskej Bystrici podalo návrh na potrestanie členov správy vzájomnej pomocnice v Kláštore pod Zniovom pre prečin dľa §u 20 cit. zákona, svoj návrh však neskôr vzalo zpät a Martin Vančo prevzal sám zastupovanie obžaloby ako náhradný súkromný žalobca.

Jest tedy sen. Volko prý podozrelý z prečinu pomluvy pred vrchnosťou dľa §u 20 zák. či. XLI z roku 1914, lebo ako predseda vzájomnej pomocnice v Kláštore pod Zniovom podpísal plnú moc cieľom podania trestného oznámenia proti Martinovi Vančovi, ktoré skutočne dňa 7ho júna 1924 u štátneho zastupiteľstva v Banskej Bystrici podané bolo.

Na základe uvedeného trestného oznámenia bolo skutočne zahájené trestné pokračovanie proti Martinovi Vančovi, spis obžalovací bol podaný, námietky proti nemu podané boly zamietnuté, a hlavné prejednávanie bolo prevedené, obžalovaný Martin Vančo bol právoplatne oslobodený. Konečne jestvuje tiež podozrenie, že sen. Volku obťažovala nedbalivosť pri podaní trestného oznámenia, lebo dľa obsahu spisov č. Tk VIII 722/23 sedrie v Banskej Bystrici mal vedomosť o tom, že Františka Vančová už pred tým chcela odpredať svoj nehnuteľný majetok.

Imunitní výbor navrhuje, aby slávny senát nedal souhlas k trestnímu stíhaní sen. Volko pro prečin pomluvy pred vrchností podlé §u 20 zák. či. XLI z r. 1914.

Hlavní z podstatných náležitostí zmineneho prečinu je, aby obvinení stalo se bez náležitého skutkového podkladu. V tomto prípade na základe trestního oznámení bylo provedeno celé trestní vyšetrovaní, byl podán obžalovací spis, námitky proti nemu podané zamítnuty a František Vanča usnesením obžalobného senátu sedrie v Banské Bystrici postaven pod obžalobu - vše to je dúkazom, že náležitý skutkový podklad pro obvinení tu byl. Není-li tu této podstatné hlavní náležitosti, totiž obvinení bez náležitého skutkového podkladu, není tu již Imunitní výbor navrhuje, aby slavný senát nedal souhlas k trestnímu stíhání sen. Volko pro přečin pomluvy před vrchností podle §u 20 zák. čl. XLI z r. 1914.

Hlavní z podstatných náležitostí zmíněného přečinu je, aby obvinění stalo se bez náležitého skutkového podkladu. V tomto případě na základě trestního oznámení bylo provedeno celé trestní vyšetřování, byl podán obžalovací spis, námitky proti nemír podané zamítnuty a František Vanča usnesením obžalobného senátu sedrie v Báňské Bystřici postaven pod obžalobu - vše to je důkazem, že náležitý skutkový podklad pro obvinění tu byl. Není-li tu této podstatné hlavní náležitosti, totiž obvinění bez náležitého skutkového podkladu, není tu již skutkové podstaty přečinu, neboť ostatní náležitosti, totiž neopatrnost při obviňování a nepravdivost obvinění přišly by v úvahu, kdyby zde nebylo >náležitého< skutkového podkladu.

Místopředseda Trčka (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá. Přistoupíme k hlasování.

Kdo souhlasí s návrhem imunitního výboru, aby nebyl dán souhlas k trestnímu stíhání sen. Volko pro naznačený čin, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního v naznačeném znění se přijímá.

Tím je pořad schůze vyřízen.

Oznamuji, že do výboru rozpočtového nastupuje za sen. Tichiho sen. Eichhorn.

Navrhuji, aby se příští schůze konala ve středu dne 13. července 1932 o 14. hodině s

1. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 845) k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění a rozšiřuje platnost zákona ze dne 28. listopadu 1931, č. 177 Sb. z. a n., o přechodné přirážce k dani důchodové a k dani z tantiém. Tisk 849.

2. Zpráva I. výboru živnostensko-obchodního, II. výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 846) k vládnímu návrhu zákona o spotřební dani z droždí. Tisk 850.

3. Návrh, aby podle §u 55 jedn. řádu zkráceným jednáním projednány byly osnovy zákonů:

a) kterým se mění a rozšiřuje platnost zákona ze dne 28. listopadu 1931, č. 177 Sb. z. a n., o přechodné přirážce k dani důchodové a k dani z tantiém, tisk 849;

b) o spotřební dani z droždí, tisk 850.

4. Návrh poslanecké sněmovny, aby byla prodloužena lhůta daná §em 43 úst. listiny ku projednání usnesení senátu o vládním návrhu zákona, jímž se mění některá ustanovení obecného horního zákona ze dne 23. května 1854, č. 146 ř. z. Tisk 821.

5. Zpráva výboru imunitního o žádosti krajského soudu v Ružomberku ze dne 18. dubna 1929, č. j. TI X 7/28/14, za souhlas k trestnímu stíhání sen. Janíka pro přečin pomluvy podle §§ l, 3 odst. II, č. l a 2, § 9 č. 6 zák. čl. XLI z r. 1914 (č. 9809/1929 předs.). Tisk 841.

Jsou námitky? (Nebyly.)

Námitek není.

Končím schůzi.