Předseda: dr Soukup.

Místopředsedové: Donát, dr Heller, dr Hruban, Kahler, Trčka.

Zapisovatelé: dr Karas, Pichl.

94 senátoři podle presenční listiny.

Zástupce vlády: ministr inž. Dostálek.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Šafařovič; jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Předseda dr Soukup zahájil schůzi v 16 hodin 37 minut.

dal předseda: na dnešní schůzi sen. Fidlíkovi, Hajníkovi, Hlávkovi, Johanisovi, Kellovi, Kotrbovi, Lokotovi, Langerovi, Mezbovi, Pilzovi, Vydrové; na týden dr Budayovi a Volkovi.

Předseda konstatoval, že senát je způsobilý se usnášeti, a senát přijal jeho návrh, aby byly dány zdravotní dovolené na jeden měsíc sen. Berkovcovi a Ďurčanskému.

Návrhy tisky 807 až 812.

Těsnopisecké zprávy o 139. a 152. schůzi senátu N. S. R. Čs. ze dne 19. dubna a 31. května 1932.

Zápisy o 151. a 152. schůzi senátu N. S. R. Čs. ze dne 31. května 1932.

o 153. a 154. schůzi senátu N. S. R. Čs. vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným panem senátorem podány písemné námitky, pokládají se zápisy ty za správné a budou vytištěny.

výboru iniciativnímu návrhy tisky 807 až 812.

Stálý výbor podle §u 54 úst. listiny ustavil se dne 1. června 1932 a zvoleni byli:

předsedou posl. Malypetr; místopředsedy sen. dr Soukup a posl. Tučný; zapisovateli sen. Votruba a posl. Pohl.

Předseda (zvoní): Pan sen. Nedvěd učinil ke mně dne 27. května 1932 dotaz, v němž si stěžuje, že konání veřejné přednášky, jím svolané na den 23. května 1932 na Slovanském ostrově v Praze s programem >Poměry ve Spojených státech severoamerických a chystaná poprava osmi černošských dělníků< bylo policejním ředitelstvím v Praze zakázáno a že na odvolání podané zemskému úřadu nedostalo se mu vyřízení.

Pan dotazovatel má za to, že zákaz přednášky policejním ředitelstvím a další postup zemského úřadu v této věci je porušením §u 113 úst. listiny o právu shromažďovacím a že znemožňuje styk člena Národního shromáždění s voliči, a táže se mne, souhlasím-li s tímto zákazem a postupem zemského úřadu a jsem-li ochoten zakročiti u ministerstva vnitra, aby § 113 úst. listiny byl orgány podřízenými ministerstvu vnitra respektován, aby shromáždění svolaná členy Národního shromáždění nebyla zakazována a aby členům Národního shromáždění bylo zaručeno právo styku s občanstvem a voličstvem.

Na tento dotaz odpovídám:

Presidium senátu není vzhledem k zákonným předpisům o právu shromažďovacím podle ústavní listiny příslušným, aby v této věci učinilo nějaké opatření a je věcí pana dotazovatele samého, aby v případě, má-li za to, že úředním opatřením v konkrétním případě bylo jeho ústavou zaručené právo shromažďovací porušeno, hájil své právo prostředky v zákoně uvedenými a před oněmi úřady státními, jež jsou ve smyslu ústavní listiny a podle ostatních zákonů k rozhodování o správních opatřeních ve věci výkonu práva shromažďovacího v pořadí instančním jedině příslušnými.

Panu dotazovateli zůstává také ještě vedle toho vyhrazené právo, aby podle §u 66 resp. 67 jedn. řádu o interpelačním právu senátorů vznesl dotaz na pana ministra vnitra, a senátní kancelář je pak povolána, aby učinila ihned všechna další opatření.

Budeme projednávati pořad jednání, a to:

1. Zprávu ústavně-právního výboru o vládním návrhu zákona (tisk 786), kterým se doplňují ustanovení exekučního řádu (zákona). Tisk 790.

Zpravodajem je pan sen. dr Veselý, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. dr Veselý: Vážený senáte! Některým věřitelům osob, které pozbyly práci a jsou nezaměstnány, přišla na mysl také myšlenka, že by mohli vymáhati své pohledávky proti nezaměstnaným tím způsobem, že by vedli exekuce na podpory v nezaměstnanosti, kterých se nezaměstnaným dostává jednak od odborových organisací, od státu, nebo jiných veřejných pokladen, a skutečně také exekuční žádosti byly podány. Některé soudy zamítaly takové žádosti, ale nejvyšší soud rozhodl, že exekuce na podporu v nezaměstnanosti je přípustná, poněvadž zákon exekuční nikde nevylučuje exekuce na tyto podpory. Příčí se ovšem účelu těchto podpor, aby jich bylo používáno na uhrazení nějakých starých dluhů, povstalých v době daleko před nezaměstnaností, v době, kdy exekuti měli své zaměstnání a své příjmy z práce, a jistě se příčí i citu, aby tato podpora, která má hladovícímu člověku pro něho a jeho rodinu zabezpečiti poslední sousto chleba, byla používána na zaplacení nějakých starých dluhů, dávno vzniklých. Toto mínění, že podpora v nezaměstnanosti není vhodným prostředkem pro uhrazování starých dluhů, bylo všeobecné uznáno a proto vláda, aby další zabavování těchto podpor zamezila, podala vládní návrh, kterým tyto podpory v nezaměstnanosti mají býti z exekuce vyloučeny. Tendence a zásady tohoto vládního návrhu jsou zajisté správné a proto ústavně-právní výbor v podstatě přijal vládní návrh zákona. Jen formálně byly provedeny v tomto návrhu některé změny. Zejména uznal ústavně-právní výbor za nevhodné, aby tento nový návrh byl pouhým doplňkem §u 290 exekučního řádu, a to proto, že v §u 290 se tvrdí, že jsou docela vyloučeny a nepřípustný exekuce na tyto předměty, které pak v zákoně jsou uvedeny. Ale ve vládním návrhu zákona se připouští, aby exekuce byla vedena tehdy na podpory v nezaměstnanosti, pokud by převyšovala existenční minimum, exekučním řádem stanovené. Proto ústavně-právní výbor stylisoval § l zákona docela samostatně, nikoli jako součást nebo jako dodatek k §u 290. Vzhledem na toto všeobecné znění, které ovšem platí pro celou republiku, se ukázal zbytečným článek II vládního návrhu a pak článek III byl upraven stručně a bylo v něm vysloveno, že účinkovat tento zákon začíná teprve ode dne, kdy byl vyhlášen a že tedy exekuce povolené proti znění §u l vládního návrhu nového teprve ode dne vyhlášení účinnosti zákona pozbývají platnosti. Toto ustanovení bylo proto do vládního návrhu pojato, aby věřitelé, kteří už nějaké peníze vymohli exekucemi, ne-musili těchto peněz vracet, takže podpory v nezaměstnanosti, pokud nepřesahují existenčního minima, budou teprve ode dne vyhlášení tohoto nového zákona osvobozeny od exekucí a exekuce delší bude nepřípustná.

Podle závěrečného §u 4 zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provede jej ministr spravedlnosti.

Ústavně-právní výbor projevil přesvědčení, že vydání tohoto zákona je účelné a rozumné, a proto navrhuje váženému senátu., aby tento vládní návrh zákona schválil. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Zahajuji rozpravu a uděluji slovo panu sen. Stolbergovi.

Sen. Stolberg (německy): Slavný senáte! Ustanovení předložené osnovy zákona jsou naprosto oprávněná, je samozřejmé, že podpory, které se dávají nemajetným, při exekuci musí míti stejné výhody jako požitky ze služebních poměrů. Naše strana vysloví se tudíž pro tento zákon.

Chtěl bych však jednání o této osnově použíti k tomu, abych poukázal na nedostatečnost platných exekučních ustanovení a obzvláště ustanovení o exekuci na služební platy ve znění zákonů z r. 1920 a 1924, ustanovení, která jednak jsou pro dlužníka neobyčejně tvrdá, jednak však také nedostačují, aby věřiteli dopomohla k jeho právu. Projevuji zde přání organisací péče o mládež, které obzvláště poukazují na tyto nedostatky. Péče o mládež má jako představitel generálního poručenství pečovati o vyživovací příspěvky pro své svěřence a nedostatky zákona jí překážejí při provádění této úlohy. V době, kdy zákony z r. 1920 a 1924 vstoupily v platnost, byly požitky veřejných zaměstnanců rozděleny na pevné požitky a drahotní přídavky. Pevné požitky bylo lze exekvovati do jedné nebo dvou třetin, drahotní přídavek zůstal volný. Novým platovým zákonem z r. 1926 odpadly drahotní přídavky a tvoří tudíž celý peněžní příjem základ pro exekuci. Chci na jednom příkladě osvětliti rozdíl a nespravedlnost, které jsou následkem toho, že exekuční ustanovení nejsou přizpůsobena nynějším platovým poměrům. Roku 1924 činilo při nejnižších požitcích služné 6312 Kč, drahotní přídavek 6624 Kč, úhrnný plat tedy 12,936 Kč. Exekvováno mohlo býti jen 3312 Kč, zůstal tedy exekuci nepodléhající obnos 9624 Kč. Nyní činí nejnižší plat 12.900 Kč, z toho lze exekvovati 8600 Kč, volno zůstává již jen 4300 Kč. Nebylo zajisté úmyslem zákonodárcovým podrobiti služební požitky tak vysokou měrou exekuci. Jsou také dnes ještě kolektivní smlouvy v soukromých závodech, kde požitky jsou rozděleny na plat a drahotní přídavek, nebo plat a rodinný přídavek, anebo plat a příbytečné. Ve všech těchto případech jsou zde rozhodnutí nejvyššího soudu, že drahotní přídavek nepodléhá exekuci, a tak jest úplně v moci strany, podle toho, jak udělají smlouvu, jaký obnos z požitků má býti exekuci odňat, či nikoli. V každém případě zůstanou z platu zaměstnance bez drahotního přídavku v nejlepším případě 3000 Kč, má-li však tento nějaký drahotní přídavek, zůstanou tyto 3000 Kč a ještě drahotní přídavek. Stejná nejistota je zde také podle judikatury nejvyššího soudu při proměnlivých platech, jako na příklad u sezónních dělníků, sklepníků nebo šoférů, kteří nemají pevné příjmy, nýbrž příjmy podle toho kterého výkonu. Nejisté bylo podle nynějšího zákona také, až pokud lze příspěvky k nemocenské pokladně, pak částky za starobní a pensijní pojištění odečítati od platu, anebo zdali podléhají exekuci s platem exekuci podrobeným. Zcela nejisté je také ocenění naturálních požitků. Jsou služební poměry, při kterých daleko převážná část záleží v naturálních požitcích. V tomto případě lze exekvovati celou peněžitou mzdu a zůstane dotyčnému jen naturální požitek, což také zase je velká tvrdost. Spravedlivé by bylo, kdyby naturální požitky, které slouží bezprostřední spotřebě, zůstaly od exekuce osvobozeny, ostatní naturální požitky však by mohly býti za mírnou cenu pojaty spolu do exekuce. Je také potřebí, aby co do ocenění těchto požitků byly dány určité podklady, stejně jako ministerstvo každoročně stanoví také ocenění těchto požitků pro pojistné příspěvky.

Velmi značné nesrovnalosti a nespravedlivosti vyskytují se také tam, kde požitky nepocházejí ze služebního poměru, nýbrž z jiného titulu. Tak na příklad jsou výměnkáři nebo lidé, kteří dostávají vyživovací příspěvek, ve zlé situaci; v takovém případě nelze vésti exekuci na příští pohledávky, lze však z toho, co dotyčný dostává, až na 500 Kč ročně odejmouti všechno. Je zcela jasno, že to je zcela zastaralé ustanovení, poněvadž s částkou 500 Kč se dnes nikdo neuživí. Tímto ustanovením není také pomoženo ani tomu, kdo má nárok na výživu, neboť jemu se pomůže jen tehdy, bude-li možno exekvovati také příští pohledávky a zajistiti jeho pohledávky jediným exekučním aktem. Jestliže se však musí vésti exekuce při každé jednotlivé výplatě důchodu, pak přijde také ten, kdo má nárok na výživu, o své spravedlivé pohledávky.

Rovněž nevyjasněny jsou také poměry stran pohledávek na provise obchodních jednatelů. Obchodnímu jednateli může býti zabavena jen provise. již vyplacená, a to v plné výši, takže je zbaven všech prostředků. Budoucí pohledávky nemohou mu býti exekvovány, čímž zase jsou poškozeni věřitelé, po případě ti, kdo mají nárok na výživné.

Zvláštním a naprosto nespravedlivým ustanovením v našem exekučním řádu je, že požitky osob mužstva a déle sloužících vojenských osob nelze exekvovati. Je to snad výsada z uplynulých dob anebo z dob, kdy mzdy byly nevšedně nízké a nepřicházely v úvahu. Za dnešních poměrů však je to úplně neoprávněné a organisace péče o mládež poukazují k tomu, že to jsou právě případy, kde jde o výživné, které se stávají velmi často a které musí často uplatňovati, avšak bezvýsledně.

Konečně bylo by také potřebí, aby se bral zřetel k rodinnému stavu exekvovaného. V německém exekučním řádu byl na to vzat zřetel a minimum, jež musí exekvovanému zůstati, zvyšuje se podle členů rodiny, o které musí pečovati, vždy o jednu šestinu. Jest jisto, že to činí značný rozdíl, jaké existenční minimum musí komu nechati, zdali pečovati musí jako svobodný o sebe samotného, anebo musí-li se starati o rodinu. Neodpovídalo by potřebám spravedlivého zabezpečení pohledávek - obzvláště mám zde na mysli stále pohledávky alimentační - kdyby, jak praví návrh v poslanecké sněmovně, nastalo jednoduše zdvojnásobení všech obnosů. Bylo by potřebí úplně a od základu znovu upraviti celý exekuční řád; to chtěl jsem zde při poradě o tomto zákoně přednésti, i žádám vládu, aby parlamentu co nejdříve předložila osnovu, kterou se tyto poměry znovu upravují. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Uděluji další slovo panu sen. Nedvědovi.

Sen. Nedvěd: Vážený senáte! Vládní předloha, kterou dnes projednáváme, je vlastně smutným doznáním strašné skutečnosti, že podpory v nezaměstnání, vyplácené nezaměstnaným dělníkům ministerstvem soč. péče a odborovými organisacemi, jsou exekvovány. Kdyby toho faktu nebylo, neměli bychom zde dnes předlohu, v níž se navrhuje, aby podpory v nezaměstnání z exekucí byly vyloučeny. Tedy zde se oficiálně přiznává, že to, co Czecha odborové organisace nezaměstnaným dělníkům dávaly, Engliš, Trapl a exekutoři jim zase brali, takže byli zase tam, jako kdyby žádnou podporu nedostali. A je to přímo hrozné, když uvážíme, že z největší části statisícům těch nezaměstnaných je podpora v nezaměstnání jediným jejich příjmem, a po třech letech trvání hospodářské krise, po třech letech trvání té úžasné bídy přichází se nyní a navrhuje se, aby podpory v nezaměstnání byly z exekucí vyloučeny. Ale podle našeho názoru nestačí jen po této stránce provésti novelisaci exekučního řádu, my jsme toho názoru, že exekuční řád v době této bídy, hladu a nedostatku by potřeboval mnohem pronikavější novelisace. Potřeboval by také novelisace, která by chránila malé živnostníky a malé zemědělce před úplným ožebračením, poněvadž také jejich situace je hrozná a také u jejich prahu exekutoři si podávají kliku a berou jim to poslední. Viděl jsem to sám na vlastní oči před krátkým časem v Ružomberku. Přišel jsem tam, bylo tam hrozné pobouření. Den před tím vtrhli tam exekutoři, po ulicích od krámu ke krámu, od živnosti k živnosti zabavovali všechno, co se zabaviti dalo, bylo tam úžasné rozčilení a živnostníci a obchodníci dívali se divně na to, jakou mají ve státě ochranu za to, že v době konjunktury plnili k tomuto státu své povinnosti. (Výkřiky sen. Mikulíčka.)

Já chci upozorniti při této příležitosti na něco jiného. Před několika dny byla vpuštěna do světa úřední zpráva, že počet nezaměstnaných u nás klesl. Už prý to není 600.000, je jich 482.000. To je ovšem velice slabá útěcha, když uvážíme, že již zde máme téměř polovinu června a tedy již stavební ruch a polní práce jsou úplně siřeji rozvinuty,. ale na druhé straně přináší denní tisk zprávy, že ještě dodnes stále a stále roste nezaměstnanost ve všech oborech průmyslových. A v této situaci, kdy se oficielně přiznává ještě stále půl milionu nezaměstnaných, v této situaci, kdy malý živnostník trpí bídu, v té situaci, kdy malý zemědělec za své produkty nic nedostane a úpí pod tíhou daňovou, chystá se velká celostátní nacionální paráda - Všesokolský slet. A co tu vidíme? (Sen. Douda: Bude to stát hezkých pár milionů!) Ministerstvo železnic nám oznamuje, že každý den má 4 mil. deficitu. (Sen. Mikulíček: 600 milionů dostali z fondu!) A toto ministerstvo železnic dělá ohromné přípravy na Všesokolský slet, vynaloží nové miliony na dopravu ohromné armády Sokolů do Prahy, čímž jeho deficit samozřejmě úžasně vzroste. Vidíme, že také stát, který hrozí státním zaměstnancům vzíti poslední zbytky vánoční remunerace a ohlašuje snížení platů státních zaměstnanců, na Všesokolský slet má peněz dosti a jistě že to bude dělati hezké miliony, které ze státní pokladny na sanaci Všesokolského sletu budou vyplaceny. (Sen. Kindl: Přijede také Gorgulov?)

Město Praha, které vychází macešsky vstříc své armádě nezaměstnaných dělníků, to město Praha dělá úžasné přípravy pro Všesokolský slet, nákladné se statisícovým, ne-li milionovým nákladem, a také ostatní obce všude (Sen. Douda: Paráda musí být, aby zakryli bídu!), kde je pro to většina, odhlasují subvence a podpory Všesokolskému sletu. Pan ministr Slavik v těchto případech nezakročí a neříká, >zastavujeme usnesení, poněvadž jste vystoupili z mezí své působnosti<. Když obecní zastupitelstva dávala podporu hladovějícím v Podkarpatské Rusi, nebo bojujícím severočeským horníkům, tu okresní hejtmani podle příkazu pana ministra Slavika přicházeli: >zastavujeme vaše usnesení, nesmíte vyhlásiti usnesení, je protizákonné< a nedovolili vyplatiti hladovějícím v Podkarpatské Rusi a severočeským horníkům podpory v době, kdy se jim vedlo nejbídněji. Ale na vlasteneckou parádu mohou obecní zastupitelstva vyhazovati tisíce a desetitisíce.

Vážení pánové, jisto také je, že v době Všesokolského sletu odkašle ten slet proletariát ještě jiným způsobem, a to tím, že všichni keťasové v Praze se už připravují, jak budou šroubovati ceny potravin a životních potřeb. A tu jistě se nenajde pan ministr zásobování Bechyně, aby přísně zakročil v té chvíli, poněvadž bude zde ztížena existence pracujícího lidu.

A tu my považujeme za svou povinnost v této chvíli, poněvadž v řadách Sokolů je řada dělníků, s této tribuny s nimi promluviti a říkáme: >Sokolové, příslušníci pracujícího lidu, muži a ženy! V červenci koná se v Praze Všesokolský slet. Tisíce vás zúčastní se těchto vlasteneckých parád, jež budou (Další část věty byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 7. června 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.) a pohotových, pod heslem >obrany vlasti a státu<, (Další slovo bylo usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 7. června 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučeno z těsnopisecké zprávy.) potlačiti každý projev nespokojenosti zbídačeného dělnictva.

Hlad, nedostatek, nezaměstnanost a ožebračování pracujících vrstev mají býti přehlušeny okázalými nacionálními slavnostmi sokolstva a mají vás přivésti k tomu, abyste >pro svůj stát< byli ochotni přinášeti bez odporu každé oběti ve formě snížení mezd, zvýšení pracovní doby a pracovního výkonu, zrušení ochrany nájemníků a jiných ochranných sociálních výhod a trpělivě snášeti nedostatek a bídu svých rodin a pozvolné umírání svých dětí na tuberkulosu a podvýživu a při tom býti pohotovými, s nadšením brániti a třeba i položiti své životy za vlast svých vykořisťovatelů a upírů, Preissů, Bartoňů, Baťů, Kramářů sbratřených s Weinmanny, s Petschky a Guttmanny.

Pro nezaměstnané není peněz. Není peněz na stavby a různé práce. Státní pokladny zejí prázdnotou a státní finance mají býti sanovány zvýšením daní, snížením platů státním zaměstnancům, avšak pro slet mají stát i obce dosti peněz, neboť je potřebí, aby (Další slova byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 7. června 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.) generálové francouzské, rumunské, polské a jugoslávské armády a vojenští zástupci Slovanům >přátelského< Japonska nalezli zde okázalé přijetí a bohaté pohostinství, aby měli lepší chuť k jednání o příští válce a k uzavírání vojenských smluv.

750.000 nezaměstnaných dělníků jest odsouzeno k pozvolnému umírání hladem, v dělnických rodinách zuří bída, střední vrstvy již pociťuji tíhu nedostatku a zatím Čsl. vláda se 7 t. zv. >socialistickými< ministry vyplácí vysoké podpory ruským kontrarevolučním (Další slova byla usnesením senátu N. S. R. Čs. ze dne 7. června 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.) z jejichž řad vycházejí zločinci rázu Gorgulova a loupežní vrahové Volovikové a za státní peníze budou zde hoštěny celé stovky této kontrarevoluční (Další slova byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 7. června 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.), která za peníze vydřené z Čsl. rolníků a horníků bude v Praze připravovati pikle proti sovětskému státu a o hlavních všesokolských dnech bude v sokolských řadách pod sokolskými prapory demonstrovati (Další část věty byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 7. června 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.)

Na Všesokolském slete budou též cvičiti vojáci z různých pluků Čsl. armády. Tímto způsobem má býti dokumentováno vojenské spojení sokolstva s armádou. Vojáků má býti zneužito pro vyvolání nadšení a nálady k zmilitarisování tělovýchovy a sportu, pro povinnou vojenskou výchovu obyvatelstva a mládeže a (Další část řeči byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. čs. ze dne 7. června 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.) Proto dělník a příslušník pracující třídy nemůže se zúčastniti Všesokolského sletu a nemůže jej podporovati. Nesmí se státi pod heslem >národní solidarity a bratrství< nástrojem buržoasie v boji proti dělnické třídě a nesmí svou účastí podporovati (Další část věty byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. čs. ze dne 7. června 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.) a nesmí zůstati, v řadách organisace, jejímž úkolem je vésti pracující masy po cestě fašismu a kontrarevoluce, a musí se postaviti na stranu revolučního proletariátu do boje proti válce, proti hladu a za osvobození pracující třídy.

Proto pryč se Všesokolským sletem, který je (Další část věty byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 7. června 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.) Pryč se všemi militaristickými spojenci Československa, pryč s jugoslávskými a polskými fašisty a rumunskými, francouzskými a japonskými militaristy! Proti účasti vojáků proletářů na Všesokolském sletě! Ani jeden bělogvardějec o sletě do Prahy! Ven s bělogvardějci z Československa! Proti (Další slovo bylo usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 7. června 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučeno z těsnopisecké zprávy.) se sokolským bratrstvím postavte třídní mezinárodní bratrství všeho dělnictva československá! Proti fašistické, militaristické kontrarevoluční národní frontě buržoasie a imperialismu budujte na nejširší základně jednotnou bojovnou frontu proletariátu a bojovný svazek dělníků a rolníků! Proti sokolským parádám nechť žije boj za chléb, práci, půdu a svobodu! (Potlesk komunistických senátorů.)