Místopředseda dr Heller (zvoní): Slovo má pan sen. M i k u lí č e k.

Sen. Mikulíček: Pánové! Než přijdu k projednávanému zákonu, jménem klubu a strany s tohoto místa dovolím si vznésti co nejostřejší protest proti censuře předsednictva senátu. Je to nejlevnější útěk od obvinění, když jsou členové předsednictva senátu obviněni z určitých činů, aby tvrzení dotyčného senátora, který s tohoto místa toto obvinění vznesl, zkonfiskovali.

Čl. 9, lit. m) jednacího řádu doslovně praví: ť O vyloučení projevů hrubě urážejících mravnost, projevů velezrádných nebo bezpečnost státu ohrožujících, z návrhů, dotazů, interpelací a zpráv těsnopiseckýchŤ je možno vyloučiti tyto věci. Ale jestliže zde stejnoprávný člen senátu s tohoto místa obviní z něčeho, poněvadž velezrada se tu nestala, ani stát těmito výroky nebyl ohrožen, dá se to klasifikovati jenom první částí ťprojevů hrubě urážejících mravnost, A jestliže z těchto činů podle předsednictva senátu hrubě urážejících mravnost jsou členové senátu obviněni, pak mají buďto prokázati, že nemluví pravdu ten senátor, anebo mají z toho vyvoditi důsledky. Ale prostě se zkonfiskuje a zcensuruje, věc je hotova, a mravnost členů předsednictva senátu je tím zachráněna.

Vznáším ještě jednou proti podobnému způsobu co nejostřejší protest, poněvadž je v rozporu i s jednacím řádem i s ústavou zaručených práv členů zákonodárného sboru.

Projednáváme zákony o hospodaření lihem a o mísení lihu s benzinem, jako pohonné látky. Je charakteristické, jaký úděl mají drobní zemědělci v tomto státě, kteří jsou z hospodářských důvodů nuceni prodávati své plodiny pro průmysl t. zv. zemědělský. Nenajdete v žádném okolním státě a snad na celém světě příkladu, aby zemědělci byli v otázkách odměňování za svoji práci při pěstování plodin potřebných pro průmysl zemědělský tak okrádáni jako ve státě tomto.

Již ve výborech jsem mluvil, jak to působí na obyvatele pohraničí rakousko-českého, když tam vedle rakouského rolníka vlastní kus půdy, když ji z Československa jezdí obdělávat a zjistí-li, že ten rakouský rolník dostane za 1 q řepy 23 Kč a cukr kupuje za 4 Kč, a ten československý rolník, který žije v ostrově klidu, pořádku a blahobytu, dostane za týž q cukrovky 9.90 Kč nebo 10.90 Kč, a cukr kupuje o 2.40 Kč dráže. (Místopředseda Trčka převzal předsednictví. ) Bylo dokázáno v rozpočtovém výboru koaličním senátorem, jak jsou krajně rozhořčeni pěstitelé zemáků, jednoho z nejdůležitějších artiklů potřebného k výrobě lihu. Koaliční člen senátu dokazoval, že páni členové družstev účtují pro sebe za zemáky 27 Kč, ale pro toho, kdo nemá štěstí býti členem družstevního lihovaru, mají jen 11 až 12 Kč za zemáky stejné jakosti. V jiných oborech průmyslové výroby nenajdete, čeho jsme svědky hlavně v těchto dvou oborech průmyslu. Není to ani v kovoprůmyslu, ani v kožedělném průmyslu, ani v jiném, aby se takovým způsobem hospodařilo, jako se hospodaří právě v cukrovarnictví lihovarnictví, kde prodej zemědělských produktů. potřebných v těchto oborech, je mnohdy jediným zdrojem příjmů širokých, statisícových mas rolníků, ať středního bohatství, nebo nejmenších rolníků.

Každou chvíli čteme v novinách třídně zaujatých proti Sovětskému svazu, že Sovětský svaz provádí špinavý dumping se svém zbožím, že zahrnu je trhy dřívím, obilím, moukou atd. - a co děláte vy, pánové, v těchto dvou oborech výroby? (Výkřiky.) Včera se prokazovalo ústy sekčního šéfa z ministerstva financí,že líh, který se zde prodává za 40 Kč do konsumu, ať už jako pitný nebo na výrobu různých léčiv či potřebný k zavařování ovoce, vyváží se za hranice za 80 h litr. (Sen. Sechtr: Do Ruska.) To není dumping? (Výkřik sen. Plamínkové.) Paní kolegyně, to je slušný, čistý obchod, to jsou hrazeny výrobní náklady? Když je propočteme, shledáme, že se výrobní náklady pohybují mezi 2.50 až 3 Kč, ačkoli to je jen propočet, kdežto já mám informace, kolik je potřebí materiálu, kolik. činí režie a že výroba lihu stojí kolem 2 Kč. A u cukru totéž. Uvnitř hranic my, kteří se dřeme na cukrovce od vesny do podzimu, kteří v zimě připravujeme půdu určenou k zasetí cukrovky, musíme platiti cukr dvakráte dráže, než jej platí za hranicemi obyvatel Vídně, Paříže, Londýna, Berlína, nebo kteréhokoli jiného města. Výrobní cena je kalkulována na 1.40 až 1.60 Kč, podle toho, jaké je procento cukernatosti, ale za hranicemi se prodává za půl výrobní ceny. Není to dumping, není to špinavá konkurence? (Sen. Chlebounová: Pan kolega je dobrý hospodář, on to ví!) Já jsem dobrý hospodář, ale hospodář,.který hospodaří prakticky a fakticky, osobně, a který také učí své děti prakticky hospodařiti, aby byly zaměstnány při produktivní práci, a ne jako mnozí senátoři, kteří všechny své děti umístí do vysokých státních úřadů a ony potom vlivem svého otce, senátora nebo poslance, přeskakují v postupu daleko starší úředníky. Z mých dětí,.kterých mám asi třičtvrtě tuctu, ani z jednoho nebude byrokrat, úředník; ten bude dělat v továrně, ten v pivovaře nebo v jiném podniku. Já jsem nejednou řekl v parlamentě, že ani celý váš agrární klub nezoře tolik měřic půdy a neseseče tolik obilí, jako já sám. (Sen. Sechtr: Jen se tak nechlub!) Pane kolego S e c h t ř e, teď už.koně nahradila auta, takže kováři už nemají tolik práce. Fakt je, že líh je něco, co načíná, když se o něm začne ve veřejnosti mluviti, vždycky něčím čpěl, a to je celá historie hospodaření s lihem. Víme, když po převratu bylo zavedeno hospodaření s lihem, kolik ta bylo protekčních intervencí o příděl lihu. Víme, jak se lihem hospodařilo, když to prokázal sám člen lihové pětky posl. R e m e š v rozpočtovém výboru poslanecké sněmovny, že v březnu r. 1923, když se prodával líh ze,státního obhospodařování do obchodování pro soukromou společnost, která má místo v Celetné ulici, byl stát okraden o 240 mil. Kč. To dokázal v rozpočtovém výbore člen pětky lihové posl. soc. demokratické strany R e m e š z Plzně. Já na to reagoval, že to vidí, když je v oposici r. 1922, a když já jsem.na to obhospodařování, na to (Další slova byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 3. června 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.) lihové v listopadu při projednávání v rozpočtovém výboru upozorňoval... (Hluk. Výkřiky.) Pane kolego, zadarmo jste odstranili předsedu tohoto zákonodárného sboru? Zadarmo jste zlomili vaz Práškoví a tak lehko vyhodíte ze svého středu vynikajícího předáka své strany a zbavíte předsednictví senátu presidenta senátu, když já... (Hluk. - Výkřiky.) Chcete popírat, že to nebyla pravda, co my jsme tvrdili o hospodaření s lihem. Já to potvrzuji tím osudem Práška, který byl odmítnut při novoroční gratulaci na Hradě a musil z partaje. Pravdou bylo to, co jsme tvrdili, a na co vy jste psali v novinách, že my to tvrdíme jen proto, abychom zlehčovali vážnost českého státu jak uvnitř, tak i za hranicemi. To pravda nebylo, (Další část věty byla usnesením předsednictva senátu N.S. R. Čs. ze dne 3. července 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.) protože to je jeden z hlavních zdrojů příjmů k udržování různých politických stran. Vy sami jste přiznali v době, kdy byl krajní ostrý boj mezi S t ř í b r n ý m a českými socialisty, že příspěvky členské nestačí k vydržování politických stran, poukazovali jste na příklady anglické, kde politické strany jsou udržovány z různých fondů a tím jste morálně chtěli obhajovati, že různé politické strany využívají svého politického vlivu k tomu, aby měly jiné zdroje příjmů,:k udržování svého stranického aparátu, než příspěvky stran a podniky stran. (Sen. Sechtr: Nám Baťa nenabízí továrnu, jako tobě!) Půjdeme tam spolu. Ty tam okováš dveře, aby to nikdo nevykrad a já to budu říditi uvnitř. (Veselost.) Fakt je, že líh byl, je a bude zdrojem příjmů pro různé strany, které by jinak buďto nemohly v tom rozměru svůj aparát stranicky udržovati, nebo by ho musily velmi silně odbourati proti stavu dnešnímu. Státní pokladna má chronickou tuberkulosu. Pánové, nevzpomenuli jste si při zpracování osnovy zákona o hospodaření lihem, že by měla státní pokladna míti i z tohoto zdroje zvýšený příjem nebo opačně při navrhovaných 50 hal. z 1 litru lihu vyrobeného z cukru, jak bylo ve vládní předloze politickými stranami zamítnuto, aby tím byl zvýšen jejich čistý zisk?

Přede mnou zde mluvil pan kol. ze Slovenska. Mluvil o útrapách slovenského národa, mluvil o útrapách jeho lidu. Jak vy se staráte s tím vaším Jurajem S l á v i k e m o tu trpělivost? Posilováním posádek četnických, policejních, zostřením persekuce, zavíráním těch, jimž dělnictvo a rolnictvo věří. Je na Slovensku potřebí té bídy, o níž zástupci Slováků zde při každé příležitosti mluví? Není Slovensko dosti bohatou a krásnou zemí? Kdo ji vlastně zaviňuje? Před týdnem jsem byl v Topolčankách, vypukla stávka na statku 900 uherských jiter, to je 2.000 měřic našich českých nebo moravských. Nájemce tohoto velkostatku, ťSlovákŤ Schlesinger platil za 12hodinovou dobu pracovní 7.50 Kč mužům, 6 Kč ženám a 4 Kč mládeži do 18 let. Je to lidský život? Nestojí panský pes více než 4 Kč denně? Vydržování jednoho koně se kalkuluje denně 22 Kč a výdělek otce, živitele rodiny činí 7.50 Kč za 12 pracovních hodin. A když jsme chtěli, aby byla zvýšena ta mizerná mzda, která se platí za protrhávání řepy, chtěli jsme to aspoň v tomto artiklu, o 15%, domlouvali jsme se s úředníkem z okresního úřadu 4 hodiny o toto zvýšení mzdy. Pan nájemce Schlesinger prohlásil, že raději tu řepu na 260 měřicích půdy zaoře, než by zvýšil mzdu. Když úředník z okresního úřadu proti tomu nic nenamítal, řekl jsem: ťNezaořete ji; poněvadž ti dělníci by tomu zabránili.Ť Zvýšení platů mělo zatížiti jeden metrický cent řepy 6 haléři. Nesnese to ono hospodaření? Pan Schlesinger než by dal 1.000 Kč více mzdy od zbývajících 80 uherských jiter řepy, raději ji zaoře! Tato řepa má hodnotu 130, 140 tisíc Kč. Běžte po Slovensku a máte to jeden příklad jako druhý. Letos dělnictvo vedené Rudým odborovým svazem zlepšilo si trochu těžké poměry. Mělo nejen jíti proti velkonájemcům a majitelům statků, nýbrž mělo protestovati také proti státnímu aparátu, který se staví proti zlepšení života slovenského pracujícího lidu a stojí na straně Schlesingerů, Sonnenfeldů Teitelbaumů, Reichů, kterých je tam několik desítek, jako majitelé anebo nájemci těch nejlepších statků a platí nájemného za 1 měřici 50 kg pšenice, což přepočítáno, činí 8085 Kč, zatím, co průměrné nájemné drobného majitele se pohybuje kolem 400 Kč. Tito nájemci, kteří platí 80 Kč nájemného za jednu měřici, se nestudí platiti 7.50 Kč dospělým mužům denně. Nejsou-li tito tím spokojeni, tu váš ministr Jura) S l á v i k neví nic jiného, než posílati tam ozbrojené průvody brutálních policajtů a četníků.

Z lihu mohlo býti posíleno velmi silně státní finančnictví. Místo toho ponechají si výtěžek z tohoto lihu české vládnoucí strany. Ale nejem v zemědělství, i v ostatních podnikáních nemá se pracující třída lépe. Není tomu dávno, co z části s úspěchem, v určitých úsecích s neúspěchem, bojovalo hornictvo. S tohoto místa dokazoval koaliční senátor Š ť a s t n ý, že horníci dostanou o málo více mzdy, než činí čistý podnikatelský zisk, že čistý podnikatelský zisk činí ročně v hornictví 1.000 milionů Kč.

Vážení, tam, kde horníci táhli za jeden provaz, jako na Mostecku, zvítězili. Ale dnes, když vlna odhodlání poněkud opadla, již zase majitelé dolů za pomoci státních úřadů a hornických soudů, znovu rozšiřují persekuci a socialističtí odboroví sekretáři ještě této persekuci se strany majitelů dolů, resp. jejich ředitelstev, napomáhají. Mám zde určité fotografie (Ukazuje je. - Sen. Kindl k senátorům koalovaných stran: Vy táhnete

dnes s nimi také za jeden provaz!) Vždyť máme 7 socialistických ministrů a není lepší obhájce Petschků, Weinmannů a Baťů než váš Juraj S l á v i k. Ještě ani jednou se nepostavil váš S l á v i k proti těm uhlobaronům, o nichž mluvíte, že jsou vykořisťovateli, že prodávají uhlí za pateronásobnou částku, než vyplácejí mzdy. Jestliže tu mluvím o socialistických vůdcích, tu nepřevaluji veškerou odpovědnost jen na ně. Celý vládní režim má tuto odpovědnost. Ale dnes. automaticky i ve vašem klubu se perete, má-li býti inflace či ne a první krok do inflace je začátkem konce. Na severu Čech se paktuje generální ředitel dr Loker vyloženě s odborovými důvěrníky sociálfašistických organisací.

A proto v měsíci březnu t. r. vy provokovali horníky severočeští uhlobaroni k velikému obrannému boji. - A teď budu číst. Nerad to dělám, ale není vyhnutí. - Jak známo, chtěli majitelé dolů po způsobu ostravských těžařů vyházeti několik tisíc horníků na dlažbu a mimo to připravovali též i zhoršení mzdové úmluvy. Horníci však na tuto kapitalistickou bezohlednost a ziskulačnost odpověděli pevným a jednotným bojem. Tento jejich čtyřnedělní těžký, ale v každém směru spravedlivý boj byl provázen dosud nebývalou sympatií nejen se strany všeho dělnictva, ale i se strany obchodníků a intelektuálů.

Kdo však byl proti spravedlivému boji severočeských horníků? Mezi horníky bylo pochopitelno, že uhlobaroni se snažili různými intrikami stávku zlomiti. Nepřekvapilo také, když vláda se svými sedmi socialistickými ministry poslala celé stovky četníků i vojsko, ne však na ochranu ohrožené existence horníků, nýbrž na ochranu zájmu uhlobaronů. Ale co horníky překvapilo a co chápati nemohli, to byla beze sporu ta strašná skutečnost, že proti spravedlivému boji, který, jak shora uvedeno, chápal každý, kdo neztratil poslední špetku cítění pro potřeby horníků, se postavili s dosud nevídanou zpupností vůdcové sociálně-demokratických koalovaných svazů hornických, generální sekretář posl. P o h l,

sen. J a r o l i m, jakož i předseda svazu horníků posl. B r o ž í k.

V dějinách stávkového hnutí poznali horníci již mnoho špinavých a protidělnických argumentů, kterých kapitalisté proti stávkujícím buď slovem, nebo pomocí svého tisku použili. Ale tolik cynicky protidělnických argumentů, jakých používali v poslední stávce proti horníkům posl. P o h l, sen. J a r o l i m, posl. B r o ž í k a všichni ostatní reformističtí sekretáři, to dosud nedokázal ani měšťácký tisk. Podotýkáme, že revoluční horníky zrádný postup reformistických předáků: nepřekvapil, neboť ve všech předcházejících bojích již úplně prohlédli jejich úlohu.

Dokument o tajném paktování posl. P o h l a s uhlobarony je zde. Protidělnický postup zejména post. P o h l a v době stávky, vyvolal nedůvěru i mezi lidmi, kteří stáli panu P o h l o v i velmi blízko. Z tohoto blízkého kruhu jsme se dozvěděli a tajné schůzce, kterou měl posl. P o a l s presidentem spolku majitelů dolů s dr Lokerem. Abychom o této charakteristické zkušenosti mohli podati celé hornické veřejnosti doloženou zprávu, učinili jsme náležité opatření. Náš soudruh zachytil fotograficky presidenta majitelů dolů dr Lockera (Ukazuje fotografie), jak zastavuje své auto před domem Union v hlavní třídě v Trnovanech, kde se nachází sídlo Unie horníků a jak vchází do této budovy k tajné poradě s posl. P o h l e m. (Výkřiky sen. Havleny.) Pane kolego, H a m p l už mohl býti několikrát tak fotografován, jak vchází k Preissovi. - Tato porada konala se v pátek dne 8. května 1932 přesně o půl druhé hod. odpolední a trvala až do páté hodiny odpolední. Posl. P o h l nešel toho dne ani k obědu a již od jedné hodiny odpol. vyhlížel z okna a toužebně očekával pana Lockera. Porada týkala se omezování těžby na dva dny v týdnu a zhoršení požitků, placené dovolené.

Sociálnědemokraticky organisovaní horníci Unie, zeptejte se vašeho dobře placeného generálního sekretáře P o h l a, proč vám až dosud nepodal nejmenší zprávy o této tajné schůzi, která se konala již před čtyřmi nedělemi. Nepochybujeme o tom, že tato tajná posada se konala též s vědomím vůdců o B r o ž í k o v a svazu.

Kamarádi, horníci v Unii a Svazu horníků! Horníci organisovaní v revolučním průmyslovém svazu horníků vás ujišťujeme, že kdyby naši sekretáři si byli dovolili štváti proti stávce, jak to učinili ti vaši bonzové, a kdybychom dokonce zjistili, že se tajně scházejí s našimi hlavními vykořisťovateli uhlobarony, pak bychom je byli už dávno hodili přes palubu. Co budete dělati po tomto zjištěném zrádném faktu vy? Necháte se nadále v zájmu uhlobaronů prodávati a štváti proti nám, revolučním kamarádům? Nepodali jsme vám v poslední stávce dostatek důkazů o tom, že jsme kdykoliv ochotni s vámi se poctivě bití za naši společnou věc? Zúčtujte konečně s vašimi zrádnými vůdci a vytvořte s námi nejen jednotnou bojovnou frontu, ale i jednotnou revoluční odborovou organisaci.

Pryč se zrádnými, sociál-fašistickými vůdci! Horníci, udržte si svoji jednotu proti všem nepřátelům a vybudujte silnou třídní odborovou organisaci průmyslového svazu horníka, abyste také v příštích zápasech zvítězili.

Místopředseda Trčka (zvoní): Prosím pana sen. M i k u l í č k a, aby mluvil k věci.

Sen. Mikulíček;(pokračuje): Prosím, okamžitě. - Teď budu mluviti k věci, když jsem poukázal na ťpoctivouŤ činnost socialistických vůdců v ochraně zájmu pracujícího hornictva.

Projednávaná vládní osnova o hospodářství lihovém a mísení lihu s benzínem mají výraz korupčního systému vládních stran v RČS, jsou výrazem zrychleného tempa příprav k válce proti 8S8.R. Není to náhodou, že na denní pořad dostává se lihové hospodářství, které v ČSR je mateřským mlékem vládních stran. (Sen. Kindl: Ti se přisávají k vemeni republiky, co?)

Po 13 letech byl čsl. politický líh krví a pohonnou látkou čsl. demokracie. Po celých 13 let leželi vůdci agrárníků,jako žába na prameni u špiritusového vemena, sajíce těžké miliony z práce drobných zemědělců pomocí zvlášť k tomu určené ťčeskoslovenské lihové komiseŤ, což těžce nesli erární socialisté, kterým hospodářskou krisi vysýchají korupční prameny jako.jediná výživa jejich poltické moci a kterým kromě toho celá řada (Další část věty byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 3. června 1932 podle u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.) byla již odhalena a jejich používání tím značně stiženo. A přece je korupčních peněz dnes více potřebí než kdykoliv jindy.

Poodhalení uhelných obchodů erárních socialistů, po skončení kšeftů s pozemkovou a lesní reformou, po provedení sanace bank, po provedení státního fondového hospodářství, které nelze kontrolovati a jež je subvenční cestou fingovanými rozpočty vykrádáno celou řadou t. zv. všeužitečných korporací a svazů, je pro aktivní korupci nejdůležitější a hospodářskou krisí méně dotčený fond čsl. lihové komise. Čsl. lihová komise, toť pravý výlupek čsl. hospodářské politiky, toť (Další slova byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 3. června 1932 podle 3u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.) která stojí vysoko nad t. zv. zájmy veřejnými, pro něž jsou zakazovány proletářské schůze, pro něž byla rozpuštěna Dělnická pomoc, Rudá pomoc, pro něž jsou vězněni dělníci v M e i s s n e r o v ý c h kriminálech.

Sama důvodová zpráva vládního návrhu o lihovém hospodářství doznává, že zájmy agrárních lihovarníků stojí vysoko nad zájmy veřejnými, neboť na str. 19. důvodové zprávy - cituji doslovně - se praví: ťhospodaření čsl. komise lihové. Přirozeným zájmem je, aby foto hospodářství...Ť (Sen. Sechtr: Oni Ti to tak napsali, že to nepřečteš!) Já to přečtu, jen jsem přeskočil řádek. Na mně ještě není vidět, že by mne byl kůň kopl do hlavy. (Hlučná veselost.) ťPřirozeným zájmem je, aby toto hospodářství přineslo co nejvíce zisku pro průmysl a obchod lihový, případně též pro průmysl líh zpracující bez ohledu na nájmy fiskální a namnoze i přímo v rozporu se zájmy veřejnými.Ť

Tedy korupční výsada agrární buržoasie přesahuje daleko t. zv. zájmy veřejné, a to velmi těžce nesli erární socialisté a proto byl veden víc jak měsíc v zákulisí tak houževnatý boj o místa u špiritusového vemena.

To byla vlastní příčina boje agrární buržoasie s t. zv. socialistickou buržoasií. To byl důvod, proč dochází k projednávání vládního návrhu o lihovém hospodářství. O tomto boji - o boji za místa u špiritusového vemena - napsalo ťČeské slovoŤ, že to je velký úspěch, průlom do výroby milionů - v boji o lihové osnovy prý se parlament osvědčil. Rádi věříme, (Další část věty byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 3. června 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu. vyloučena z těsnopisecké zprávy.) jedná-li se o základy finanční politiky ve prospěch buržoasie. ťČeské slovoŤ ve svém zápalu nemohlo ani potlačiti ohromnou radost nad tím, že se podařilo socialistickým vůdcům protlačiti se ke špiritusovému vemenu a tím si nahraditi uhelné a jiné korupční obchodní prameny.

ťČeské slovoŤ dne 14. května t. r. volá vítězoslavná: ťVelký úspěch projednávané osnovy vidíme my, socialisté: 1. v lihobenzinové směsi, že bude státi 1 litr 2.60 Kč proti jednomu litru benzinu za 2.40 Kč.Ť - Ba dokonce v našem kraji ten váš vzor, Baťa, ho prodává za 2.20 Kč. ť2. Druhým úspěchem našich zástupců je zrušení dávky 70 hal. z 1 litru, jímž měla býti zatížena výroba lihu z řepy, a 3. konečně podařilo se našim zástupcům prosaditi pro nové členy libových družstev nový kontingent.10.000 hl lihu.Ť Toto strašlivé doznání socialistů musí rozbíti poslední iluse dělníků t. zv. socialistických stran.

Za místa u špiritusového vemena, za 10.000 hl. špiritusu, za 5 mil. Kč prodali erární socialisté malé zemědělce lihovarníkům a agrárním vydřiduchům.

ťČeské slovoŤ tedy jásá nad tím, že bude lihobenzinová směs o 0 hal. dražší než benzin, což bude míti za následek zdražení autodopravy, a odnese to zase jen pracující lid..(Sen. Sechtr: To máš jistě auto) Já už budu létat na aeru. Jestli čteš noviny, tak víš. že jsem dostal dvě aera.

Druhý úspěch vidí ťČeské slovoŤ ve zrušení dávky 50 hal. z jednoho 1 lihu vyrobeného ze řepy, kterou jako novou daň ze zisku lihových magnátů navrhoval národně-sociální ministr T r a p l. ťČeské slovoŤ vyhrálo i boj nad svým ministrem, který tuto daň navrhoval a který pro její odůvodnění uvedl v důvodové zprávě - cituji doslovné znění důvodové zprávy na str. 15 -: ťZavedení povinného mísení lihu s pohonnými látkami bude míti v zápětí snížení státních příjmů z minerálních olejů přibližně o 20%, tedy asi o 43 mil. Kč ročně. Aby tento úbytek byl částečně vyrovnán, navrhuje osnova zvláštní výrobní daň z lihu, kterou hledí ve prospěch celku využíti diferencí, jevící se ve výrobních nákladech lihu v důsledku používání různě drahých surovin, z čehož dosud těžili jen nečetní jednotlivci. Surovinový náklad při výrobě lihu z řepy jest oproti nákladu na výrobu lihu bramborového nižší téměř o 100 Kč.Ť Ovšem, pánové přiznávají veřejně o 50 hal. na jednom litru. Proto navrhuje osnova postižení oprávněných zisků z tohoto surovinového rozdílu, připadajícího pro státní pokladnu, formou zvláštní výrobní daně z lihu. Při povinném mísení lihu s pohonnými látkami odhaduje se výtěžek této dávku asi na 5 mil. Kč.Ť

Za místa u špiritusového vemene zřekli se vůdci národně socialističtí a soc. den. všech zásad,které až dosud při lihovém hospodářství hájili. Řekli prostě: Čert ven státní pokladnu, když je prázdná. Co by nám bylo platné, kdyby do státní prázdné pokladny přišlo několik milionů, když naše stranická pokladna, jediná národní pokladna, zůstala by prázdná; je přece bližší.košile než kabát. Proto došlo k nejzuřivějším bojům mezi post. Mikulášem a posl. Zadinou, obecně uznávaným ochráncem špiritusového vemene a k uzavření obchodu, který potom byl schválen i senátem, poněvadž vládnou koaliční strany, a nikoliv poslanci a senátoři. Viděli jsme to při projednávání této osnovy v národohospodářském výboru a rozpočtovém výboru, že člen koaliční strany se krajně stavěl proti rychlému projednávání tohoto zákona, ale koalice je koalice. ťMaul halten und weiter dienenŤ a žádné řeči. Nevím, zdali příslušný. poslanec mluvil, nebo bude mluvit nějakou paličskou řeč proti lihovému hospodářství, ale připomínám jenom, co se dálo ve výborech. Tedy mezi pány na českosocialistické straně a agrární straně došlo ke kompromisu, který byl přirozeně schválen i zástupci senátních klubů a v tomto případě panem K l o f á č e m, který dlouho hledal silnou vládu, která by s ním uzavřela korupční špiritusový fond. Pro národní účely malého českého člověka ovšem. A ejhle; tuto vládu našel K l o f á č velmi brzo, neboť t. zv. socialističtí vůdcové měli největší dopal, když po 13 let viděli, jak jejich agrární kamarádi cucají ze špiritusového vemene těžké miliony, a proto ten jásot ťČeského slovaŤ nad ohromným úspěchem, že jejich zástupci budou připuštěni ke špiritusovému vemenu a že mají docela právo vycucat z 10.000 hl špiritusu špiritusové prémie sami.

V zemědělském výboru dokazoval soc. den. post. K o u d e l k a i velkostatkář B i ň o v e c, jakož i posl. R e m e š, že je nutno připustiti je k lihovému hospodářství, a to přijímáním nových členů, ale že nesmí při tom být státní pokladna zkrácena, že se líh nesmí vyrábět z cukru. Ale tito povedení zástupci drobného lidu zastrčili své palaše, když byli připuštěni ke špiritusovému vemenu, dali souhlas ke škrtnutí navrhované 50 hal. dávky zvláštní z 1 l řepného lihu, dali dokonce souhlas k tomu, že může býti pálen Iíh také z cukru, což bude mít za následek zdražení cukru.

Místopředseda Trčka (zvoní): Upozorňuji pana senátora, že jeho řečnická lhůta již uplynula.

Sen. Mikulíček (pokračuje): Budu hned hotov, nestojí za to, abych si bral dvakrát slovo.

Uvádím, že t. zv. studenou cestou z lihobenzinové směsi bude možno vyrábět, a to v ohromných rozměrech, čistý benzin a čistý líh a za tím účelem že budou zřizovány, když ne oficielně, tedy podzemní výrobny nového druhu špiritusu. Uvedu příklad že ze 100 l směsi, která bude za 260 Kč, může býti vyrobeno 80 l benzinu v ceně 200 Kč a 20 l čistého lihu v ceně 800 Kč, a to tak, že pomocí vody rozdělí se směs na benzin a líh, který zfiltrováním přes živočišné uhlí nabude čistoty potřebné k vaření kořalek a jiným účelům. Mohlo by se namítnouti, že líh připravený tímto způsobem bude páchnout benzinem. Ale k tomu poznamenávám, že stačí ono živočišné, aktivní uhlí, které není u nás nedostupné, je ke koupi v každé drogerii, a je po zápachu. O tomto novém zlodějském způsobu všichni účastníci lihového hospodářství velmi dobře vědí a vědí o něm také erární socialisté, ale mlčí, neboť budou bráti také účast na tomto novém zdroji korupčních peněz.

Druhým důvodem vládních návrhů je příprava imperialistické války proti sovětskému Rusku.

Z evropských států má v dostatečném množství benzinové suroviny jen Rumunsko, Polsko a SSSR. Už za světové války došlo k ochromení naftového průmyslu polského a rumunského. Při válce proti SSSR bude míti ČSR. tedy vítanou příležitost k dodávkám pohonných látek ostatním státům Malé dohody. Líh má ve válce význam jako důležitá pohonná látka, zvláště pro dnešní motorisované armády, pro jejich dopravní prostředky, pro tanky a pro letadla. U letadel má tento význam, že umožňuje větší akční rádius, než pouhý nemíchaný benzin.

Avšak alkohol nemá ve válce použití jen jako pohonná látka, nýbrž dochází i k jeho použití přímému. Lze z něho vyrábět ether, k želatinaci střelné bavlny a k výrobě etheralkoholových směsí, které mohou býti pohonnou látkou v případě nedostatku benzinu k míchání s lihem. Líh může sloužiti dále k výrobě třaskavé rtuti, používané v puškových i dělových kapslích, líh je rovněž dále důležitou surovinou pro výrobu válečných plynů.,Z lihu a kyseliny sírové lze vyrobiti ethylen a z něho válečný plyn yperit, z lihu a kysličníku sírového lze vyrobiti diethylsulfát, kterým byly za světové války plněny plynové granáty a z něhož lze opět vyrobiti ještě nebezpečnější plyn dychlorethylenarsin, kterým byly plněny pověstné německé granáty s modrým křížem. Tím nejsou ještě vyčerpány všechny možnosti použíti alkoholu ve válce, a právě pro důležitost lihu ve válce, přináší vládní návrh rozšíření výroby lihové o nových 400.000 hektolitrů, o nových více jak 200 lihovarů. To je ten pravý důvod, proč se budou lihovary v Československu rozšiřovat a zařizovat na výrobu lidu k účelům válečným. Lihovary však mohou ve válce býti platny i jinak. Pouhou změnou zákvasu může býti lihovarského zařízení použito k výrobě glycerínu, nenahraditelné suroviny pro všechny nitroglycerinové výbušiny, zvláště pro střelnou bavlnu. Za války bylo tímto způsobem přikročeno k výrobě glycerinu v mnoha lihovarech rakouských, na př. k tomu účelu byly zabrány lihovary v Lítni a Kralupech. Líh samotný je rovněž velmi důležitý ve výbušinářském průmyslu pro tak zv. alkoholisaci střelné bavlny, t. j. pro vytěsňování vody z ní. Stejně jako dusíkový válečný průmysl kryje se v míru výrobou umělých hnojiv a celulosový průmysl výrobou tkaniv a umělých hmot celuloidových, stejně má býti lihovarský průmysl, důležitý pro válku, zajištěni už v míru s chystanou předlohou zákona. Pro mnohé jmenované válečné účely, je potřebí alkoholu bezvodého. Pohonnou směs Iihobenzinovou je nutno vyrábět rovněž z bezvodého alkoholu, neboť jinak se líh s benzinem nesmísí. Kdyby se ponechalo konsumentům na vůli používati buď benzinu nebo lihobenzinové směsi, nebylo by možno na ráz zařídit tolik aparátů na přípravu bezvodého lihu, kolik je jich k vedení války potřebí. Tohle má právě umožnit chystaná vládní předloha, urychlenou cestou vybudovat zde celé zařízení lihového aparátu, který by v rozhodném okamžiku byl proměněn pro účely válečné. Učený výklad prof. M a c k a v rozpočtovém výboru o nesmyslnosti tvrzení našeho, jakoby byl líh vedlejším produktem, a ne rozhodujícím, zůstane známou profesorskou moudrostí. Víme přece, co říkal za války pan profesor Stoklasa o zdravotní výživě obyvatelstva stromovou kůrou. To byly také profesorské moudrostí a vy ho stále vystavujete za vědeckou kapacitu.

My, komunisté, stavíme se co nejrozhodněji proti těmto lihovém osnovám a navrhujeme jejich zamítnutí právě z uvedených důvodů. Navrhujeme zdanění ohromných zisků lihovarským magnátům ve prospěch pracující třídy, navrhujeme ochranu a zajištění existence lihovarského dělnictva na účet lihovarníků, ale při tom zdůrazňujeme, že všude tam, kde pracuje, trpí, ale také bojuje průmyslový i zemědělský proletariát, nepřestaneme my, komunisté, přesvědčovat široké masy pracujícího lidu o pravé tváři a povaze obou lihových zákonů, z nichž jeden je (Další část věty byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 3. června 1932 podle §u 9, lit. m),jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.) Ze sta milionů lihových peněz můžete si koupit několik zrádců, tak jako jste to udělali již několikrát, ale nemůžete a nekoupíte si srdce a mozky dělnické třídy, nerozbijete hranice dělnického státu, Sovětského svazu, ani svým československým špiritusem. Budeme odhalovati korupční režim -zničíme jej. (Další věta byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 3. června.1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy. - Potlesk komunistických senátorů.)

Místopředseda Trčka (zvoní): Dalším řečníkem je pan sen. inž. H a v l í n.

Sen. inž. Havlín: Slavný senáte! V této době povážlivé hospodářské tísně myslím, že je vedena nejen vláda, nýbrž i koaliční strany k tomu, aby připravily aspoň určité části našeho obyvatelstva možnost výroby a druhé možnost práce. To je důvodem těchto dvou zákonů, které se projednávají, a já neváhám říci, že jeden z nich, který se týká míchání benzinu s lihem, je jaksi mým starým postulátem, když jsem ještě nebyl v tomto váženém sboru, že jsem celou řadu roků velmi rád o tom mluvil, poněvadž je to jeden z největších technických a hospodářských problému doby přítomné. Vím, že se situace nesrovná v této hospodářské krisi velkými řečmi hodně nadutými, bez rozdílu, jestli je mluví strana, která ve vládě nedávno seděla, nebo která v ní nikdy nebyla. Z toho nebude ani jeden člověk syt, ani jednomu člověku nebude lépe, nýbrž je nutno hledět, abychom dali možnosti práce a výroby. To je jediní možná a rozumná cesta. V důsledku toho jsem podporoval přirozeně i práce, které byly spojeny s vydáním těchto zákonů. Myslím, že jsme tam udělali celou řadu změn velmi řádných a rozumných, přes to že zde byla pronesena různá obvinění panem sen. M i k u l í č k e m na politické strany.Jakoby z lihových obchodů žili a chtěli žíti. Tolik mi přiznat musíte, že moje strana to nebyla, poněvadž jsme v době, kdy to obvinění padlo, žalovali a žalobu vyhráli.

Zájem na lihovém hospodářství projevovaly po každou dobu všechny státy bez rozdílu, hlavně moderní. Je to velmi zajímavé, když se podíváme aspoň na některé z těchto velkých representantů státního života, jak tam je upravena výroba. po případě obchod lihem. V Anglii na příklad není potřebí ničeho více k výrobě než pouhé licence. V důsledku toho není vázána výroba kontingentem, kdo má licenci, může vyrábět, kolik chce. Může také zpracovat celou řadu produktů, ať jde o slad, ječmen, rýži, melasu, glukosu, cukr rafinovaný či sacharosu a pod. Je to tam zařízeno tak, že každý, kdo vyrábí lihoviny, pravidelně má svůj vlastní malý lihovar na výrobu lihu, kdežto průmysl v pravém slova smyslu vyrábí líh jen k účelům průmyslovým, a nikoli pitným. Zdanění tamního lihu je neobyčejně vysoké a je odstupňováno podle doby, jak líh je dlouho uložen. Pohybuje se od 74 šilinků na 72 šilinky a 6 denárů, takže přijde na 1 litr, když se to přepočítá na koruny s dnešním kursem, 232 až 227.50 Kč. V tom je veškerá daň. Málo to jistě není. Toto opatření je uděláno jako prohibitivní, aby se nezmohlo pití alkoholových nápojů.

Rovněž v Belgii je hospodářství lihové úplně volné. Tam se vybírá pouze spotřební daň, výrobci tvoří syndikáty, aby obhájili hospodářské zájmy, a spotřební daň s přirážkou činí 3.290 Kč na 1 hl, čili 32.90 Kč na 1 1. To je pro účely pitné. Líh, který slouží k výrobě průmyslových věcí, voňavek, étheru á umělého hedvábí, je daně prostý. Na výrobu octa zdaňuje se 56.40 Kč, k výrobě parfumů 1.034 Kč, k průmyslovým účelům a k pálení 18.80 Kč za 1 hl.

Dánské lihovarství má rovněž charakter průmyslový a zemědělství nemá s ním vůbec žádné spojení, nanejvýš, pokud snad dodává nějakou surovinu, poněvadž dánské zákonodárství sleduje účel ryze prohibitivní; fiskální zatížení 1 1 je velmi značné, poněvadž tam činí daň z 1 1 158.40 Kč. (Předseda dr Soukup ujímá se předsednictví.)

Ve Francii nacházíme částečný monopol, který byl zaveden v době válečné, v době poválečné byl několikráte obměněn, ale zůstal. Tam se rozeznávají 2 typy lihovarů i lihu. Líh, který je vyroben v průmyslových závodech z řepy, melasy obilí a pod., ja zabrán státním lihovým monopolem, kdežto líh, který se vyrábí z vína, vinných matolin, čerstvého ovoce atd., je volný pro producenta. Líh obstavený státním monopolem je poukazován státní správou jednak k průmyslovým účelům, k lékárnickým potřebám, jednak k pohonným směsím, poněvadž Francie má zaveden ten carburant national.

V poslední době, poněvadž spotřeba průmyslového lihu poklesla, přiděluje se v dosti značné míře ke konservování ovoce. Zatížení je značné. Na 1 hl 17.40 Kč, neboli 13.20 fr. a kromě toho se při lihu pro pitné účely vybírá 30% přirážka. Tedy souhlasil bych, že je to prohibitivního rázu, poněvadž jsme v zemi, která má mnoho dobrého a laciného vína.

Nákupní a postupní ceny určuje ministerstvo financí v každé kampani do 1. října. Jsou velmi variabilní, ale při tom musíme říci, že lihové hospodářství ve Francii, poněvadž je provádí stát pro sebe, je velmi aktivní složkou francouzské finanční bilance, přes to že se dává líh pro pohon hluboko pod výrobní cenu.

V Italii je rovněž lihové hospodářství volné se značným zdaněním, a to na 1 hl 3.450 Kč, ale pro pohonnou směs, kterou Italie rovněž zavedla, je cena diktována, je to 130 lir na 1 hl, nebo-li 230 Kč. Mísení lihu v Italii se děje v poměru 70: 30. V Německu je lihový monopol důkladně vybudován. Monopol roztřiďuje závody podle funkce, má monopolní závody průmyslové, hospodářské a ovocné. Zde již nacházíme určitou obdobu, která se také tyká našich poměrů. Řekl bych, že ty poměry jsou v našem smyslu podobné, ale Německo jde již rychleji kupředu než my, poněvadž nezapomíná, že při průmyslové výrobě i při výrobě lihu nelze zanedbávati ještě jednoho faktora, který je u nás úplně zanedbáván - nebudiž mně vykládáno ve zlé - více z důvodů politických než hospodářských, a dovoluje zpracovati sulfitové louhy, celulosu a různé jiné odpadky, ze kterých lze vyráběti líh levně, a z těchto odpadků vyrábějí průmyslové lihovary německé 280.000 hl ročně. To je věc, před kterou nebudeme moci zavírati oči ani my v dohledné budoucnosti. Zde to spěje mílovými kroky kupředu. Výroba lihu synthetickou cestou z karbidu prodělala právě prvé stadium. Tam, kde bude k disposici laciná síla elektrická a v důsledku toho laciný karbid, myslím, že v dohledné době bude možno z těch surovin vyráběti velmi mnoho lihu a bude dalším úkolem, aby tato věc uvedena byla v soulad se zájmy našeho zemědělství.

Správa monopolu nedává žádného výrobního oprávnění jednotlivému lihovaru, ale zavazuje se, že bude od něho, odebírat jen jistou část lihu. Cena je rozdělena velmi rozdílně. Podporuje malé lihovary, že jim dává přirážku k přejímací ceně, u velkých závodů moderně vybavených naopak dává srážku proti základní ceně monopolní, ale také poskytuje určité rabaty obchodníkům při oděru lihu, a.by i ten obchodník se mohl v tom rozpětí vyžíti, aby nebyl pouhým rozdělovačem lihu, pouhým lihovým trafikantem.

Jaké výsledky přináší monopol německý, dovolím si vzíti data z r. 1928/29: Je to 327,649.000 MR, přepočítáno na naše koruny je to hodně přes 2 1/2 miliardy Kč, tedy jistě věc, která zaslouží úvahy. Pro pohon, kde Německo rovněž zavedlo mísení benzinu s lihem, mají zaopatření zvláštní. Je to zvláštní společnost, zřízená po dohodě s monopolní správou. Ale ten, kdo by nechtěl s míchanou směsí jezditi, má možnost se vykoupiti tím, že zaplatí 15 MR za 1 hl lihu, který by měl odebrati, poněvadž jej má povinnost odkoupiti. Naproti tomu může pak jezditi s čistým benzinem. Monopolní správa je povinna míchati toto množství ve formě dynalkolu nebo Monopolínu.

I v Polsku je monopol lihový, obdobný německému, který mu asi sloužil za vzor. Pokud se týče Rakouska, je tam vázané hospodářství, a to v té formě, kterou jsme měli my po převratu. Tak zv. Osterreichische Spiritusstelle převzala práva tehdejší Presshefestelle und Spiritnsstelle. Je to společnost zapsaná v rejstříku obchodním, vedoucí lidé společnosti jsou ve smluvním poměru, skládají slib do rukou ministra financí, mají k ruce určitý úřednický personál a poradní orgán, lihovou komisi. V léto komisi, ve Spiritusstelle jsou smluvní zaměstnanci státní, pak zástupci všech možných stavů, jak to má dnes u nás náš zákon. 'Nepopírám, že jsme toto rozumné a moudré opatření tam dali, aby i různé zájmové složky mohly spolurozhodovati. Tater komise obstarává celé lihové hospodářství, určuje podle zákona přejímací ceny, určuje ceny prodejní. Její výsledek finanční není sice zvláště velký, poněvadž fiskální zatížení lihu v Rakousku je malé, ale je aktivní, a ukázal jednu věc, že když v celé Evropě nastal pokles spotřeby, rakouská Spintusstelle vykazuje vzestup a ne malý vzestup, tedy k prospěchu celého tamějšího národního hospodářství.

Váženu senáte! Já bych při této příležitosti, když jsem poměrně podrobně ukázal, jak vypadá lihové hospodářství u nás, chtěl se zmíniti o nové úpravě, kterou zde děláme tímto zákonem. Řeknu upřímně, že mně ta úprava není úplně sympatická. Je škoda, že stát nemůže v této době převzíti hospodářství lihové plně do svých rukou, vím, že tomu bráni nedostatek financí, hospodářská krise a po případě i určité poměry politické, ale nemohu si zapříti a jsem o tom přesvědčen, že, kdyby stát provozoval lihové hospodářství po tuto dobu přechodnou nejsem totiž stoupencem vázaného hospodářství, ale jen pro tuto přechodnou dobu - že bychom pro státní pokladnu vytěžili o mnoho více, než co dostává od společnosti ve formě přídavků 8 Kč za 1 litr alkoholu. Bylo by to vítáno, poněvadž víme, že každých 10 mil. Kč, které lze získat tímto méně bolestným způsobem, je vítáno,. Víme, jak je zvláště těžké, když to i přesuneme ve formě určitých daní zájmových na různé složky občanstva. Bohužel, ta věc se nepovedla, ministerstvo financí nepřevezme hospodářství lihem do své režie. Ježto hospodářství lihem bude svěřeno společnosti, vítám aspoň na tolik, že se podařilo, že v této společnosti bude určitá změna, že v ní nebudou jenom výrobci. Byl to systém krajně nemravný, když tuto společnost, která měla monopolní právo k hospodářství, tvořili výlučně jen ti, kteří líh vyráběli, poněvadž tento líh sami od sebe kupovali a prodávali dále. Takový případ se nenajde nikde na celém světě. Je dobře, že se podařilo vůli určitých koaličních stran a také naší strany, a my jsme to první tlumočili, aby tam byli také zástupci spotřebitelů, druhé složky, která potřebuje líh pro průmysl i pro konsum, aby tu byla jistá rovnováha, jistý klad proti kladu a následkem toho, aby byla posílena státní pokladna, a nikoliv zájmy soukromníků.

Víme, že společnost nebude podnikat hospodářství, i když má velkou monopolní moc, jenom pro legraci, že chce také z toho něco vytěžit, ale zde se mohou dát určité hranice, aby to, co je přesahuje,plynulo do pokladny státní, a nikoliv do pokladny soukromníků.

Toto opatření považuji za zdravé a správné, zrovna tak jako to, že lihová komise doznala většího rozšíření, tuším, na 36 členů, kde se objeví ty složky, které dosud do tohoto zajímavého hospodářství neměly co mluviti, ačkoliv mají na tom zájem. Jsou to jednak zástupci zaměstnanců, jednak spotřebitelů z poslední ruky. A zase budiž mně dovoleno poznamenati, že vítám, že toto zastoupení spotřebitelů z poslední ruky není,děláno politicky, nýbrž že je děláno odborově, správně, aby to jmenování provedly živnostenské a obchodní komory, po případě určité svazy.

Hospodářství lihové v tomto smyslu, slavný senáte, je zajímavá věc. My se tu setkáváme s celou řadou názorů, po případě někde s názory, které sám nemohu přijímat. Nebudu, výslovně podotýkám, proti tomuto zákonu mluviti v tom smyslu, že bych ho potíral, ale chci ukázati, že přece jenom předpoklady, na kterých ho děláme, jsou toho rázu, že se budou musiti přebudovat, a to velmi brzy. Není udržitelná nadále otázka, jako by výpalky, které vypadají jako produkt výroby zdarma, měly tu ohromnou cenu pro toho výrobce, jak se tvrdí. To mně nikdo nepřesvědčí a všecka čísla, která vydali určití odborníci, teoretikové, neobstojí před praksí. Když chci vyrobiti jeden hl alkoholu, potřebuji průměrně 12 hl zádělu. Ten nemá více než 0.9% bílkovin, to je ta krmná hodnota, a nic více. A když vezmu nízkou hranici 0.5, mám v 12 hl 6 kg stravitelných bílkovin, které mají různou cenu, podle toho, zdali je chci nahraditi bílkovinami sojovými anebo podobně a v pokrutinách mně přijde ta bílkovina nejdráže. Nemám nic proti tomu, když se bude operovat s čísly získanými z prakse, ale nemohu souhlasiti s tím, jak jsem nedávno četl, když psal dr Bachrach o ceně výpalků, kterou odhaduje na sta korun. Tak se to dělat nesmí. A když je dobrá vůle... (Zpravodaj sen. Sáblík: Kolik počítá?) Bachrach vypočítává asi 654 Kč cenu výpalků při vyrobě 1 hl čistého lihu. To nejde, taková čísla se nemohou vyhazovati do

veřejnosti. Vzbuzují nedůvěru a my přece musíme míti založeny údaje tak, aby byla naprostá důvěra.

Co se týče zemědělský ch lihovarů, jejich rozdělení na zemědělské a hospodářské, je to ještě zbytek staré doby, kdy hospodářské lihovary byly výlučným majetkem určitých větších majitelů půdy. Pozemkovou reformou nastaly určité změny. Vítám, že je zde větší možnost, aby se větší část našich horských zemědělců mohla zúčastniti na výrobě lihu, když to však propočítám ovšem na procenta, kolik majitelů hospodářských objektů je zúčastněno při výrobě lihové, je to procento malé proti celkovému množství hospodářství, která nejsou účastná na této výhodě zákona, hospodářství, která prožívají dnes také krisi. To jsou hospodářství tak zvaná krajská, a docela jistě bylo pochopitelno, že jsme podporovali jejich snahy, aby jejich plodiny, hlavně řepa a produkty z ní vyrobené i odpadky do jejího zpracování doznaly určitého umístění a určité možnosti k zpracování na líh. Jestliže sen M i k u l í č e k protestoval proti 50 Kč, které byly v původním návrhu zákona na 1 hl řepného lihu jako přirážka, pro vaši informaci pravím, že to nebyli jen čeští socialisté, nýbrž i já, který jsem v hospodářské komisi našeho klubu v poslanecké sněmovně protestoval proti těm 50 Kč jako proti věci nepochopitelné, poněvadž líh vyrobený z této řepy bude o ten peníz levnější, a bude moci býti dáván levněji do míchání s benzinem. Kdybychom těch 50 Kč byli nechali, dostal by je sice ministr financí, ale nemohli bychom uhájiti tu nízkou cenu míchaného benzinu. Prosil bych, aby bylo kvitováno, jak věci jsou a nebylo pronášeno podezřívání.

Rovněž bych chtěl, aby, až se bude konstituovati nový statut společnosti, pamatovalo se při otázce úpravy rafinádní odměn zase více na zájem státu, než na zájem soukromého podnikatele. Naše rafinérie jsou ze 73% financovány kapitálem cizím, který není ani kapitál československý. Nemáme tudíž tak velikého zájmu, abychom tento cizí kapitál udržovali za každých podmínek co možná při nejlepší prosperitě.

Rafinanční odměny byly počítány lukrativně, neboť odměna činila 16% z přejímací ceny. Pánové, to bylo trochu hodně počítáno, neboť odměna finanční činila okrouhle 80 Kč za 1 El.

Rovněž se musíme při tomto hospodářství zabývati otázkou, která se týká lihu pro některé průmyslové zpracování. Musíme podporovati možnost, aby naši výrobci bez rozdílu, jestli to dělají po živnostensku, nebo jako fabrikami, mohli tuto vzácnou surovinu opravdu používati. Ale když vidím, že od nás z Československa vyváží se líh za 220 Kč do Francie, tam vyrábí se z něj kolínská vada, tedy 1 litr této kolínské vody jim přijde za 80 Kč, kdežto u nás výrobci zaplatí minimálně 400 Kč za 1 hl lihu a 1 hl kolínské vody se staví na 160 Kč. Pak se nedivím, že mohou do Československa vyvážeti kolínskou vodu a dávají ji laciněji, nežli výrobci zdejší. To je nemožné hospodářství, na to se musí bráti zřetel. Já si představuji při svém hospodářském idealismu, že, budeme-li moci vytěžiti z hospodářství lihového co možná největší peníz pro státní.kasu a pro domácí finanční efekt, pak dáváme ministru. financí druhou možnost, aby mohl poleviti na dani z cukru. Když bude stoupati konsum cukru, i zpracování cukrovky bude vyšší, což jistě bude národu zdravější. Provésti se to dá, ne za jeden rok, ale možné by to bylo při rozumné politice.

Nebudu se zabývati v důsledku toho, co všechno bylo již řečeno, kalkulacemi. Byla by to zajímavá věc, kdybych jako opravdový odborník předvedl přesně kalkulace z brambor, melasy a cukru. Dostali bychom se k přehledu, jak to vypadá, dostali bychom se k přehledu jasnějšímu i pro ten případ, jak je chráněn zájem státu. Dnes v této době a v této debatě nepovažuji za účelné, abych tyto detaily rozpřádal, poněvadž vím, že je potřebí, abychom zákon co možná brzy dostali pod střechu, aby se mohlo počítati v letošním podzimu se zvýšenou výrobností, která bude vyžadovati určité opravy z důvodu rekonstrukce a pod.

Musím však říci, že není možno, aby tento stát zdržoval na dále... (Hlas: Velký zákon lihový!) Ano, a musím říci, že není možné, aby náš stát vydržel ještě dalších 14 let bez řádného lihového zákona. My se spravujeme starým rakouským zákonem z r. 1888, který se flastruje a flikuje, ve kterém není namnoze počítáno ani při průmyslovém zpracování na možnosti, které přinesla věda dnes, a naši výrobci jsou brzděni úřady, ne z jejich viny, nýbrž z nedostatku zákona, že se jim totiž nepovoluje zpracovati líh na určité věci, poněvadž tam to nemohlo ještě býti, ježto v těch letech to ani nikdo nevěděl. Potřebujeme, aby byl vypracován řádný lihový zákon, aby i ustanovení, která dnes odhlasujeme, do sebe přijal, aby to tvořilo jednu velikou základnu, se kterou bude moci počítati nejen výrobce, nýbrž i kupec a úředník, který má správu veřejného fisku při lihovém hospodaření chrániti.

Pokud se týče míchání lihu s benzinem, dovolil bych si i v této otázce říci několik zajímavých věcí. Poukazuje se na to, že prý tato věc bude působiti určité a nemalé obtíže automobilistům. Nevěřím tomu, poněvadž je jisté a známé, že velcí závodníci na světových závodech už léta jezdí se směsí. Je známo, že rafinovaný benzin, je-li déle uskladněn v reservoiru, za určitých nám neznámých okolností se stává, jak říkáme, netečným, ale bylo známo ve staré praksi už před lety, že tento netečný benzin se stává vysoce aktivním, když se k němu přidá absolutní líh. Když se díváme na práce, které vykonala řada lidí, mezi jiným Wawrziniok, Ricardo, Hubendick, Keussler a u nás Formánek, Schulz a pod., kde se tyto věci prozkoumávaly prakticky, kde běhaly motory ne hodinu, den, nýbrž celé týdny, vidím-li, že i u nás se jezdily závody se směsi a že se ve švédsko jezdí od r. 1920 velmi dobře, nechápu, proč se u nás ve veřejnosti dělal takový zvláštní tlak proti mísení lihu s benzinem, ačkoli je to otázka eminentně důležitá v celé naší hospodářské bilanci. My tím ušetříme dovoz na materiálu z ciziny, ale já bych řekl ještě něco jiného. My v té formě zhodnotíme práci našeho rolníka, dělníka zemědělského i průmyslového při výrobě lihu a zhodnotíme tím náš československý kapitál. To je věc, kterou dělati musíme a nemůžeme se proti ní uzavírati. Je mi líto, že jsem pozoroval, že jsou zde určité směry a proudy, kterým další dovoz benzinu je přednější, než náš československý zájem.

Když se díváme na kalorické hodnoty, representuje líh 6.360 kalorií, benzol 9.550, benzin 10.950 kalorií. Líh vypadá proti ním poměrně slabě, ale poněvadž má vnitřně vázaného kyslíku, jak říkáme vnitromolekulárniho, 34.24 %, jeví se to při jeho spalování. Když spaluji kilogram lihu, potřebuji teoreticky jen 7 a 1/2 m3 vzduchu, abych jej spálil, kdežto na benzol potřebuji 11.1 a na benzin 12.2 m3 vzduchu. To je věc, která padá na váhu. V důsledku toho, když propočítáme tyto hodnoty kalorické a množství vzduchu potřebné na výbušnou směs, vidíme, že v tisíci litrech nassáté směsi alkoholové je 860 kalorií, u benzinu nejlepších kvalit 876 a u benzolu 864 kalorie, vidíme, že se na efekt tyto věci nejen rovnají, dále však ještě vidíme, že samozápalná teplota lihu je 425° C, kdežto u benzinu 250° C. Při kompresi v cylindru je líh resistentnější, nemůže se sám tak snadno zapáliti kompresí a tím se odstraní klepání motoru a detonace. Mísíme-li s benzinem líh, působí líh jako chemická brzda tak, že spalování v motoru je vláčné, ale energické a klidné, bez rušivých průvodních zjevů.

Budeme-li dnes zvyšovati kompresi v motorech až na 8 atmosfér, je to při směsi benzinu. a lihu možné, docílíme neobyčejně příznivých výsledků, vážení pánové. Promiňte, to budou dělati konstruktéři, že budou po této stránce motory stavěti na větší možnost komprese. C:o znamená větší možnost komprese u explosivního motoru, to je snad zbytečné vykládati. Všecky dobré podmínky jsou tedy zde. Nemám sám na tom jiný zájem než vědecky a hospodářský, a musím tento návrh doporučiti. 9 myslím, že každý dělá špatně, kdo se proti této dobré myšlence z jakýchkoliv důvodů staví. Zároveň dovoluje zákon, aby se mohlo použíti něco methylalkoholu, tedy lihu dřevného, který se vyrábí jako vedlejší produkt při suché destilaci dříví, jež se dělá dnes hlav ně pro kyselinu octovou, pak je to nová důležitá hospodářská okolnost, poněvadž methylalkohol by se dal vyráběti jinak.

Uvažujte o tom, že máme na Slovensku a Podkarpatské Rusi továrny na destilaci dřeva, v nichž je zaměstnáno na 9.000 lidí, kteří byli teď vysazeni z práce, poněvadž poptávka po dřevěném uhlí a methylalkoholu je nepatrná. Tím, že nyní poptávka po těchto produktech na Slovensku stoupne, budeme moci tam těm lidem dáti nejen práci, nýbrž budeme moci zužitkovati i dříví, které tam buď leží na prázdno nebo se prodává za cenu velmi nízkou.

V jádře sumárně všecky tyto okolnosti mluví pro to, že parlament tentokráte dělá práci dobrou, že to dělá ze svého dobrého přesvědčení, že je veden při této práci veliký mi momenty hospodářskými. 4by nenastalo to, co by mohlo porušiti tuto vzájemnou shodu a všecky ty oběti, které přinášíme zákonu při jeho sdělávání a odhlasování, to záleží nejen na činitelích veřejných, nýbrž i na činitelích zákonodárných, aby nepustili z ruky kontrolu tohoto veřejného hospodářství. Nejde jen o hospodářství lihové, jde o hospodářství ve všech směrech, poněvadž nikdy jsme: necítili více než dnes potřebí kontroly, která by nemohla býti brzděna vládou, ale která by odpovídala jenom parlamentu a mohla by podávati ve sporných případech zprávy jedině jemu. Jsme tím povinni veřejnosti, která se dnes ohýbá pod tíží daní a dávek a která by dnes ráda viděla, že se tím, co nazýváme hospodárností, opravdu zabýváme. To je příkaz doby a my zákonodárci jsme povinni, abychom jej slyšeli včas, než bude pozdě.

Prohlašuji jménem strany, že budeme pro zákon hlasovati. (Potlesk.)