Místopředseda dr Hruban (zvoní): Dalším řečníkem je pan sen. P e t ř í k. Dávám mu slovo.

Sen. Petřík: Slavný senáte! Projednávaná osnova zákona týká se země Moravsko-slezské, totiž bývalých zemí Moravy a Slezska, a nedotýká se nikterak země České. Při tomto návrhu zákona jde o dvě věci, a to tam, kde v Moravskoslezské zemi v některé katastrální obci provádí se scelovací řízení a jejiž tak daleko, že může býti přikročeno ke knihování pozemků, které scelovací komisariát určitým jednotlivcům přiděluje. Jsou-li zároveň hotovy také knihovací návrhy státního pozemkového úřadu pro příděl pozemků, nabytých v pozemkové reformě, ukládá tento zákon, aby byly v tomto případě zaknihovány nabyvateli pozemky, které mu přiděluje scelovací komisariát, tedy nikoli komisariát pozemkového úřadu.

V druhém případě, kde knihovní návrhy Státního pozemkového úřadu jsou už dnes hotovy nebo v nejkratší době budou hotovy, takže by mohly býti předloženy knihovním úřadům, tedy soudům ke knihování, kde naproti tomu práce scelovacího komisariátu jsou ještě nehotovy, jsou v přípravném řízení, má býti provedeno zaknihování pozemků z pozemkové reformy napřed, tedy neprodleně.

Toto opatření zákona je nejvýš potřebné, poněvadž nabyvatelé půdy mají podle malého přídělového zákona, který jsme projednávali loňského roku v červnu, nárok, aby se jejich pozemky staly po uplynutí 4 let od zaknihování svobodným majetkem, aby mohly býti prodány, pronajaty nebo hypotekárně zatíženy a aby k pozemkům těm byl úplně volný poměr.

Je zde samozřejmě řada věcí, kterých drobní nabyvatelé pozemků potřebují. Je to, jak se už jeden z referentů zmínil, v tom případě, že na pozemku přiděleném se staví nebo postavil domek, nebo když nabyvatel potřebuje výpůjčku v této době krize ji potřebuje každý nebo když jde z důvodů rodinných třeba o pronájem, propachtování nebo prodej pozemku, aby mohl s tím pozemkem volně nakládati. Ale to jsou věci samozřejmé, nutné, je to jen, abych tak řekl, správné upravení právního řízení.

Já jsem se přihlásil ke slovu, poněvadž národohospodářský výbor podává resoluci, jíž se vládě ukládá, aby se vším urychlením předložila Národnímu shromáždění ku projednání návrh zákona na plánovité provádění scelovacího řízení v celém území republiky Československé. Dlouhotrvající krize našeho zemědělství vynucuje si urychlené řešení této záležitosti. 'Tento návrh, aby byl předložen zákon o scelování pozemků, odhlasovaly v národohospodářském výboru všechny strany. Žádná strana proti tomuto návrhu nebyla, a tak je viděti, že všecky strany uznávají, že zákon o scelování pozemků má býti předložen; a je to opravdu nutné, neboť máme dva velmi důležité zákony pro zemědělství Již přijaty z loňského roku, a to o melioracích a o regulacích.

Ovšem zákon o melioracích týká se Jen splavných řek, ale oba zákony mají také souvislost s pozemky zemědělskými, tedy s jejich břehy, kde se břehy budou měniti a zasáhne to do scelování nebo meliorací nebo jiných věcí.

Pokud jde o regulace, myslí se hlavně odvodňování a při tom regulování malých toků, jako jsou potoky, které protékají mnoha katastry, nebo jsou to menší řeky, jako na českém západě, kde protékají - řeky v malém území. Je potřebí s tím počítati, že tyto říčky a potoky budou regulovány, že změní svůj tok regulací, že budou přeloženy jinam, než kudy protékají dnes, a když budou přeloženy, ztratí ohromné zákruty, které dnes vykazují, jejich tok se vyrovná a tím nastane úplný převrat ve vlastnictví majetku pozemkového.

Pozemky, které dnes jeden majitel obdělává na břehu levém, přenesou se srovnáním zákrutů případně na stranu pravou. Ale protože tu tok překáží v ohospodařování toho kousku, který se přenesl na druhý břeh; bude tu potřebí právního jednání nebo směny nebo odkupu, aby vlastnictví bylo zase děleno tím tokem, který je dnes změněn a regulován.

Tyto změny, které nastanou regulací nebo odvodněním, budou míti zase za následek určité změny, bude-li ten tok změněn později, než bude provedeno scelování, nebo kdyby byla provedena meliorace a potom teprve by nastala změna, poněvadž tok jest jinde, než bylo původně odvodňování založeno, nebo kde voda odpadala.

To má také svou velkou důležitost a proto by bylo opravdu radno, aby zákon o melioracích a regulacích mohl býti prováděn zároveň se zákonem o scelování pozemků. Bylo by to jistě zjednodušeno, neboť bychom se vyvarovali něčeho podobného, co se děje v městech: na chodníku se kope, klade se napřed potrubí vodní, když je to zasypáno, zase se to rozkope, klade se potrubí plynové, potom se klade potrubí pro poštu atd.

Pokud jde o scelování pozemků, bude míti zákon, který bude pozemky podrobovati scelování, v celé republice ohromnou důležitost, podle mého názoru větší důležitost než pozemková reforma. Pozemková reforma pozemky přidělovala a také někomu nepřidělovala, ovšem při pozemkové reformě nepřišel nikdo o své vlastní pozemky, leda velkostatkář, který byl povinen pozemky přidělovati, ale domkář nikoliv. Tedy dostal anebo nedostal anebo mohl dostati více anebo mohl dostati lepší, ale nikdo mu nebral jeho vlastní pozemky. Při scelování půjde tedy o odebrání pozemků mých, po při pudě o přidělení pozemků naprosto jiných.

U tohoto zákona bude potřebí, aby obyvatelstvo zemědělské mělo naprostou důvěru k orgánům, které scelování budou prováděti. Bude to musiti býti úřad, který bude povznesen nad stranické agitace nebo nad stranické nátlaky. Proto v národohospodářském výboru, když jsme hlasovali o té resoluci, že má býti předložena osnova zákona o scelování pozemků, navrhl jsem, aby národohospodářský výbor podnikl. v nejkratší době exkursi do obcí na Moravě nebo ve Slezsku,- kde se scelování pozemků provádí, abychom my, kteří zákon, dostaneme ku projednávání v zemědělském nebo národohospodářském výboru, viděli, jaké zásady mají komisariáty scelovací při scelování pozemků.

Tak bude hlavně nás, zástupce malých zemědělců, zajímati, do kterých míst katastru jsou přidělováni, zdali na periferii, či blízko obcí zemědělci a malou výměrou, tedy drobní zemědělci, zdali potom již jsou přidělováni zásadně na hlízku obce, na dobré silnici, jak to budeme také požadovati, zda tam nejsou přidělováni v každém případě, i když blízko obce je nejhorší půda. Nepřál bych si, kdyby tam byla velmi špatná půda, aby oni zrovna tam byli přiděleni, přes to že měli také nějaký kousek velmi pěkné půdy, třeba pšeničné.

Všecky tyto věci budeme chtíti při té exkursi viděti. Bude také potřebí, aby s námi byli odpovědní úředníci, kteří u nás v celém státě budou odpovědni za provádění scelovacího řízení, a dále aby byli s námi také úředníci, kteří scelování provádějí v určitých obvodech, do kterých by se exkurse odebrala.

Postrádám také v místnosti našeho národohospodářského výboru určité pomůcky. V zemědělském výboru posl. sněmovny nalézají se mapy určitých obcí, ve kterých scelování bylo již provedeno. Jistě by nevadilo, když o této věci začneme vážně uvažovati, kdyby nákres scelené obce také u nás byl vyvěšen, po případě dvou obcí, abychom se mohli seznamovati s materií, jak se asi provádí.

Členům národohospodářského výboru nebo senátu, které by přece scelování velmi zajímalo, samozřejmě je potřebí říci, že v Praze bude hospodářská výstava v těchto. dnech a že je tam vždy jedno oddělení, kde jsou všechny práce, pokud byly vykonány, vystaveny.

K velikým zákonům o scelování, o regulacích a o melioracích chci říci: Je potřebí, aby tyto zákony byly usneseny, ale zemědělci nemají v této době na provádění těchto zákonů peněz. Ve všech případech budou se zemědělci, drobní i velcí, 'brániti, aby nebyla provedena meliorace ani regulace - a aby nebylo provedeno ani scelování. že scelování nebo odvodnění má velikou výhodu hospodářskou a národohospodářskou, je věc nepopíratelná, ale v době, kdy je nedostatek peněz, je ovšem těžko prováděti reformy, jak to vždycky říkám: když jsou velké živelní pohromy, nemá chtíti ministerstvo zemědělství prováděti zrovna v té chvíli reformu přidělováním sádě nebo seťového obilí zvláštních značek, nýbrž má dáti poškozeným lidem peníze, aby si koupili nejnutnější a ne zvláštnosti v době, kdy je bída v obci. Tedy nejsou peníze, ale, přes to že nejsou peníze, můžeme pamatovati na uskutečnění těchto zákonů, můžeme je projednati, a'by se v příhodné chvíli, nebo aspoň kdyby nouze o peníze v obcích nebyla, tyto reformy mohly prováděti. (Potlesk.)

Místopředseda dr Hruban zvoní): Poněvadž ke slovu není nikdo přihlášen, dávám slovo k doslovu panu zpravodaji výboru ústavně-právního, sen. dr V e s e l é m u.

Zpravodaj sen. dr Veselý: Vzdávám se slova.

Místopředseda dr Hruban: Pan zpravodaj se vzdává slova.

Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru národohospodářského, panu sen. dr Rozkošnému.

Zpravodaj sen. dr Rozkošný: Vzdávám se slova.

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Také pan zpravodaj sen. dr R o z k o š n ý vzdal se doslovu.

Budeme hlasovati. Prosím pány členy senátu, aby se posadili. (Děje se.) Poněvadž projednávaná osnova má toliko tři paragrafy, nadpis a úvodní formuli, chci dát hlasovati najednou o celém zákoně, nebude-li námitek. (Námitky nebyly.)

Námitek není, budeme tedy tak hlasovati, jak jsem prohlásil. Zvoní.)

Kdo souhlasí, aby osnova zákona, nadpis a úvodní formule zněly podle zprávy výborové, prosím, aby zvedl ruku. Děje se.)

To je většina. Osnova zákona, nadpis a úvodní formule s c h v a l u jí s e ve čtení p r v é m podle zprávy výborové, tisk 740.

Tím je vyřízen 1. odstavec pořadu. Budeme jednati o druhém odstavci pořadu, jimž je:

Zpráva soc.-politického výboru k vládnímu návrhu zákona (tisk Z26) o vnitrostátní účinnosti mezinárodních smluv o sociálním potištění. Tisk Z41. Zpravodajem je p. sen. B e r k o v e c. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. Berkovec: Vážený senáte! Náš stát, přidržuje se konvence, přijaté v 7. zasedání Mezinárodní konference práce, konané dne 5. června 1925, o souručném nakládání s cizími a domácími zaměstnanci ve věci odškodnění pracovních úrazu, přikročil k jednání o vzájemných úmluvách o sociálním pojištění dělnickém, a to prozatím s říší Německou a republikou Rakouskou. Je proto nutné, aby bylo učiněno opatření o vnitrostátní účinnosti mezinárodních smluv o sociálním pojištění. Toto opatření má se státi zákonem, který vláda předložila senátu k projednání.

Zákonem, který je předmětem ústavního projednávání, býti vládě poskytnuta možnost, aby mohla nařízením stanoviti podrobnosti potřebné ku provedení mezinárodních smluv o sociálním pojištění, které budou sjednány a vyhlášeny ve Sbírce zákonů a nařízení a které mají po dobu své mezinárodní účinnosti též účinnost vnitrostátní.

Přijetím tohoto zákona pozbývá platnosti zákon ze dne 7. dubna 1920, č. 220

Sb. z. a n., kterým byla vláda zmocněna, aby upravila mezistátní styk v oboru sociálního pojištění.

V důvodové zprávě se uvádí:

Ve stadiu příprav směřujících k ratifikaci úmluvy mezi Československou republikou a republikou Rakouskou o sociálním pojištění a k jejímu vnitrostátnímu provedení bylo s hlediska ústavnosti uvažována o zmocnění daném vládě zákonem ze dne 7. dubna 1920, č. 220 Sb. z. a n., aby sjednala mezistátní smlouvy, upravující vzájemné vztahy v oboru sociálního pojištění - § 1 zákona.

Aby se předešlo všem ústavním pochybnostem, usnesla se vláda ve schůzi 6. listopadu 1931, aby co nejdříve byl vypracován návrh na zrušení zákona č. 220/1920 Sb. z. a n., po případě na Jeho nahrazení jiným zákonným předpisem nezávadným po stránce ústavní. Ježto však zákony o sociálním pojištění nemají, hlede k právě uvedenému zmocňovacímu zákonu, všeobecné klausule obvyklé u jiných podobných zákonů, že tam, kde mezinárodní smlouvy mají pro věci upravené zákonem zvláštní ustanovení, platí tato, doporučuje se tuto věc se zřetelem k navrhovanému zrušení zmíněného zmocňovacího zákona upraviti novým všeobecným ustanovením zákonným.

Tomu má býti vyhověno předloženou osnovou zákona o vnitrostátní účinnosti mezinárodních smluv o sociálním pojištění, jejíž naléhavost a nezbytnost je níže podrobně odůvodněna.

V jednotlivostech poznamenává se k osnově toto:

K §u 1, odst. 1: Osnova sleduje, hledíc k velkému sociálně-politickému významu mezinárodních smluv o sociálním pojištění, základní myšlenku, uvésti tyto úmluvy co nejdříve ve vnitrostátní účinnost, neboť jenom tak bude tu co nejrychleji sjednán právní předpoklad pro uskutečnění plnění a zabezpečení jiných smluvních výhod.

To má býti umožněno ustanovením, že mezinárodní smlouvy o sociálním pojištěni nabývají vnitrostátní účinnosti vyhlášením ve Sbírce zákonů a nařízení.

Myšlenka, a'by úmluvy o sociálním pojištěni byly uvedeny co nejdříve ve vnitrostátní účinnost, byla ostatně vedoucím motivem již u zákona č. 2 0/19120 Sb. z. a n. Tento důvod pak platí, a to ve zvýšené míře i dnes, jak o tom svědčí velení četné a naléhavé žádosti z nejrůznějších kruhů interesentů, domáhajících se zabezpečení nároků ze sociálního pojištění, získaných ve druhých státech, a požadujících nejrychlejší aktivování úmluv uvedeného oboru, zvláště se sousedními státy.

K §u 1, odst. 2: Poněvadž nelze vylučovati, že při provádění smluv se ukáže potřeba upraviti určité podrobnosti, bylo za tou příčinou do osnovy vloženo ustanovení, jímž se zmocňuje vláda stanoviti nařízením podrobnosti potřebné ku provedení smluv.

Velmi závažné důvody by ovšem mluvily pro rozšíření návrhu zákona i na pole úmluv z oboru pracovního práva a ochrany zaměstnanců ve stycích mezinárodních vůbec. Aby však co nejvíce bylo urychleno ústavní pro jednání navrhovaného zákona, omezuje se osnova zatím jen na úmluvy z oboru sociálního pojištění.

S ohledem na značný počet příslušníků našeho státu pracujících v různých státech cizích a zase naopak s ohledem na značný počet příslušníků států cizích pracujících u nás, vyslovil sociálně politický výbor s tímto vládním návrhem zákona o vnitrostátní účinnosti mezinárodních smluv o sociálním pojištění svůj souhlas a doporučuje osnovu zákona slavnému senátu ke schválení ve znění dole otištěném.

Vedle toho usnesl se sociálně-politický výbor doporučiti vládě, aby s ohledem na to, že až dosud došlo k dojednání úmluv v oboru sociálního pojištění pouze s říší Německou a republikou,Rakouskou, s urychlením přikročeno bylo ke vzájemným úmluvám se všemi státy, které mají sociální pojištění uzákoněno a jejichž příslušníci pracují u nás anebo příslušníci naši ve státech cizích.

Dále vyslovil soc.-politický výbor přání, aby, jak se v důvodové zprávě uvádí, že velmi vážné důvody vyžadují rozšíření návrhu zákona i na pole mezinárodních úmluv z oboru pracovního práva a ochrany zaměstnanců ve stycích mezinárodních, vláda s urychlením připravila návrh zákona i v těchto shora jmenovaných otázkách.

V zastoupení soc.-politického výboru doporučuji, aby senát projevil souhlas s vládním návrhem tak, jak je otištěn. (Potlesk.)

Místopředseda dr Hruban(zvoní): K rozpravě se přihlásil pan sen. K o h l e r. Dávám mu slovo.

Sen. Kóhler (německy):Slavný senáte! Od několika měsíců jedná se zase o sociálně-politických osnovách zákonů, a to o takových, které poskytují málo příležitosti, hnáti proti nim útokem anebo cvičiti se v přetahování lana, jak se to v koalici stalo módou. Co se týče odškodnění nemocí z povolání, možno s klidem tvrditi, že Československo bude asi posledním státem, který nyní chce dostáti svým mezinárodním závazkům. Vyřízením zákona o mezistátní účinnosti platných mezinárodních smluv o sociálním pojištění má se vyhověti dlouholeté potřebě, aby konečně jednou umlkly četné stížnosti tisíců osob, které se pro nedostatek zákonité úpravy cítí ve svých nárocích poškozeny.

Při této příležitosti uložil jsem si za povinnost poukázati k četným vadám, k četným nedostatkům, které se projevují v oboru sociálního pojištění na škodu německých pracujících lidí. Ačkoli v pensijním pojištění nepojištěná doba služební a válečná služba jsou započteny a starobní důchody tím způsobem vykazuji zlepšení, nebyly vykonané platy v zemích bývalého Rakousko-Uherska uznány poněvadž není zde mezistátních smluv o převedení, čímž takovíto zaměstnanci byli ve svých dříve nabytých právech citelně zkráceni. Ale v oboru pensijního pojištění je zde ještě celá řada nespravedlivostí, na jichž úplné odstranění rovněž nutno pomýšleti. V poslední době došla nás také řada stížností pozůstalých po zemřelých dělnících tabákové režie, kterým se při výplatě úmrtního kvartálu činí potíže ačkoli tito dělníci pravidelnými srážkami na mzdě nabyli práva na odpočivné a na úmrtní kvartál, a toto právo by mělo býti uznáno, místo, aby se před výplatou činily všemožné potíže. Takové případy jsou s to, aby podrývaly důvěru v právo a spravedlnost.

S tohoto místa poukazovali jsme opětovně k tomu, že k sociálnímu pojištění patří také pojištění pro případ nezaměstnanosti, jehož zákonitá úprava je naléhavou nutností, poněvadž gentský systém se pro dnešní poměry naprosto nehodí. Dokud šlo o péči o nezaměstnané jen pro krátkou dobu, nebyly obtíže příliš veliké. Dnes však, kdy všichni víme, že krize světového hospodářství je vším jiným nežli krátkodobým zjevem, dnes péče a nezaměstnané vstoupila do jiného stadia. Hlavní příčina všech obtíží záleží v trvalém nedostatku pracovního místa. Je tudíž potřebí, aby všechny kruhy obyvatelstva přibrány byly k opatření potřebných prostředků, a aby nebylo ponecháno jen dělníkům a zaměstnancům samotným, zabezpečiti si dobrovolným placením příspěvků odborovým organizacím pro dobu nouze skromnou podporu, pokud to ustanovení zákona připouštějí. Není však přípustné přenechávati zaopatření nezaměstnaných odborovým organizacím, jež od mnoha let pro tento účel přinášely obrovské oběti, není však také přípustné nesmyslnými řečmi stupňovati ještě zoufalou náladu mezi nezaměstnanými; vítáme tudíž, že se to s utvořením fondu pro nezaměstnané myslí jednou vážně, aby společným opatřením potřebných prostředků nouze doby mohla býti překonána.

Svaz odborových organizací německých dělníků vypracoval pamětní spis a zaslal ho příslušným ministerstvem. V tomto pamětním spise poukazuje se na Smutnou skutečnost,. že statisíce nezaměstnaných lidí vystupují po zákonité 6tinedělní lhůtě z nemocenského pojištění, poněvadž jen malá část z nich muže pokračovati v dobrovolném nemocenském pojištění, jsou-li tu vůbec dány předpoklady, jež jsou podmínkou. Tyto poměry znamenají těžké poškození všech, kdož nezaviněně pozbyli práce, a dělníků, kteří se octli v nouzi a bídě, jakož i Je jich rodin. Nebyla-li této skutečnosti osud věnována náležitá pozornost, mohli jsme se dovolávati toho, že jen přechodně bylo asi stotisíc lidí bez práce; dnes však, kdy od několika měsíců vykázáno je více nežli 1/2 miliardy nezaměstnaných lidí, a k tomu ještě v době, kdy začaly zemědělské a sezónní práce, je nezbytně potřebí pojmouti nezaměstnané lidi do nemocenského a pojištění, aby oni a jejich rodiny v případě onemocnění nezůstali bez lékařské pomoci. Je bohužel nepopiratelnou skutečností, že podnikatelé, kteří při každé příležitosti naříkají na vysoká sociální břemena, odhlašují'dělníky ihned u nemocenské pojišťovny, když vědí, že jen přechodně po nějakou dobu budou bez práce. Na ten způsob zmeškávají nezaměstnaní zákonitou lhůtu pro pokračování v dobrovolném pojištění, poněvadž se vždy domnívají, že se zase vrátí na staré pracovní místo. Ať nám nikdo nepřichází stvrzením, že lékařská pomoc pro chudé obyvatelstvo jest upravena zřízením státních -obvodních lékařů a že je věcí obcí opatřiti potřebné léky. Nehledá k tomu, že obce, které hledí vstříc finanční zkáze, nemají vůbec prostředků pro takovouto péči, zůstávají nouzová opatření jen kusá a nestačí vůbec pro dnešní mimořádné hospodářské poměry. Při tom však bohužel spravují obce ještě namnoze lidé,. kteří nemají potřebného porozumění pro tíseň pracujících lidí, nýbrž také dnes se neostýchají tvrditi při každé příležitosti, že obvyklá dnes forma podpory v nezaměstnanosti vede k lenosti. Od takovýchto lidí nemohou politování hodné obětí hospodářské krize nic očekávati, a my spatřujeme tudíž přiměřenou úpravu této otázky v tom, že stát nahradí nemocenským pojišťovnám výdaje za lékaře a léky, že ústavy povedou tyto lidi dále po dobu jejich nezaměstnanosti jako členy s nárokem na lékaře a léky. Provedení je možné nařízením. V německé říši je nezaměstnaný podle zákona ze dne 16. července 1927 po dobu podpory pojištěn pro případ nemoci. Příspěvky k tomu hradí se z prostředků říšského ústavu, totéž platí o čekatelství na invalidní pojištění v německé říši.

Podle článku III zákona ze dne 5. června 1930 platí svaz odborových organizací německých dělníků mimořádnou podporu v nezaměstnanosti těm nezaměstnaným členům, kteří po 26 týdnech jsou stále ještě bez práce. Naše hlavní vedení obrátilo se na základě mnohých dotazů, jak dlužno jednati s cizinci, na ministerstvo sociální péče a obdrželo tento výměr

Cizí státní příslušníci nemají nároku na státní příspěvek k mimořádné podpoře organizace, která se vyplácí nezaměstnaným podle článku III zákona ze dne 5. června 1930, č. 74 Sb. z. a n., poněvadž dosud žádný z cizích států nesplnil předpokladů, stanovených v odst. 5, č. III. citovaného zákona. Mezinárodní úmluva v léto věci nebyla sjednána, ačkoli s československé strany bylo o to usilováno.Ť

Bylo by tudíž také zde naléhavě potřebí sjednati mezistátní úmluvu " a také statisíce československých státních občanů v sousedních státech účastní byly stejné výhody. Práce, která se dosud koná v oboru sociálně-politického zákonodárství, nevyhovuje naprosto v ničem, a bylo by si přáti, aby přetahování lana přestalo. (Potlesk.)

Místopředseda dr Hruban:(zvoní): Ke slovu již není nikdo přihlášen.

Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru soc.-politického, p. sen. B e r k o v c o v i.

Zpravodaj sen. Berkovec: Já bych jen k poznámkám pana sen. K o h l e r a rád poznamenal, že není správné konstatování, že by Československá republika v řešení důležitých sociálních otázek dělnických byla na místě posledním, neboť, kdyby si prostudoval zákonodárství různých států ostatních, musel by se přesvědčiti, že. to, co konstatoval po této stránce, není pravda. Myslím, že je to právě senát, který se všemožným způsobem přičiňuje, aby vláda přicházela rychlejším způsobem k řešení otázek sociální politiky se ty"kajících a že také přirozeně budeme musit udělat - již je chystáme - opatření, pokud jde o zabezpečení nezaměstnaných, poněvadž jsme si plně vědomi toho, že provádění racionalizace v průmyslu a ve všem našem podnikání bude míti za následek také trvalý počet nezaměstnaných, o které se musí někdo postarat, aby mohli existovat. Staráme se tedy i po této stránce a také nezapomínáme a nemůžeme zapomenouti, že se musí učiniti opatření, aby nezaměstnaný, který ztratil práci a tím také přestal být pojištěncem nemocenské pokladny, pro případ onemocnění dostal aspoň nemocenské ošetření a léky, poněvadž dnes situace nezaměstnaných po této stránce je opravdu velmi vážná. Mohu snad ujistiti p. sen. Ko h l e r a, že po této stránce jistě sociálně-politický výbor a také celý senát bude činiti náležitá opatření. Jinak doporučuji, jak jsem konstatoval předem, aby předloha byla schválena podle předloženého vládního návrhu. (Souhlas.)

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Budeme hlasovati. Račte se, prosím, posaditi. (Děje se.)

Osnova je stručná, má jen 3 paragrafy. Dám o ní hlasovati zároveň, najednou. (Námitky nebyly.)

žádných námitek proti tomu není. Kdo souhlasí, aby osnova zákona se svým nadpisem a úvodní formulí zněla podle zprávy výborové, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona, nadpis a úvodní formule s c h v a l u j í s e ve čtení p r v é m podle zprávy výborové tisk 741.

Dalším předmětem pořadu je:

Druhé čtení zprávy branného výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 745) k vládnímu návrhu zákona o délce presenční služby a o některých změnách branného zákona a zákona ze dne 8. dubna 1927, č. 53 b. z. a n. Tisk 747.

Zpravodajem je pan sen. Ant. Novák.

Táži se pana zpravodaje, má-li nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Ant. Novák: Nemám.

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Kdo souhlasí, aby naznačená osnova zákona jeho nadpis a úvodní formule přijaty byly ve čtení druhém tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule p ř i j í m a j í se v naznačeném znění také ve čtení d r u h é m podle zprávy výborové tisk 747 ve znění shodném předchozím usnesením posl. sněmovny.

Nyní budeme hlasovati o pěti resolucích otištěných ve zprávě branného výboru.

Táži se pana zpravodaje, má-li k resolucím nějaké změny textové?

Zpravodaj sen. Ant. Novák: Nemám.

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Kdo s naznačenými pěti resolucemi, které jsou otištěny ve zprávě výborové tisk 747, souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Naznačené resoluce se schvalují.

Páni sen. D o n á t a druzi podali včera resoluci při prvém čtení, kferá byla ve schůzi 146. přečtena, ale ta byla odvolána. Prosím, aby to bylo vzato na vědomost.

Dalším předmětem jednání jsou:

Zpráva I. výboru sociálně - politického, II. výboru zahraničního, III. výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 739), kterým se předkládá Národnímu shromáždění návrh úmluvy z roku 1925, týkající se odškodnění nemocí z povolání. Tisk 749.

Zpráva sociálně-politického výboru o vládním návrhu (tisk 737) zákona o odškodnění nemocí z povolání. Tisk 748.

Navrhuji, aby oba tyto odstavce dnešního pořadu jednání sloučeny byly ke společnému projednání.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedený návrh je p ř i j a t.

Zpravodaji k 4. odstavci pořadu jsou za výbor soc.-politický sen. J o h a n i s, za výbor zahraniční sen. P l a m í n k o v á, za výbor rozpočtový sen. Š o l c. Za omluvenou pí sen. Plamínkovou podá zprávu pan sen. Fr. N o v á k (lid.). Zpravodajem k 5. odstavci pořadu je pan sen. J o h a n i s.

Prosím pana zpravodaje za výbor soc. politický, sen. J o h a n i s e, aby se ujal slova k odst. 4. pořadu.

Zpravodaj sen. Johanis: Dámy a pánové! Vláda předložila v tisku 739 senátu osnovu zákona o ratifikaci Mezinárodní úmluvy práce z r. 1925 o odškodnění nemocí z povolání, aby tato úmluva mohla býti ratifikována Československem, předložila vláda ještě jednu osnovu, o níž budu referovati později a která se stanoviska sociálně zdravotního má širší dosah nežli osnova první, Nutno ovšem kvitovati s díkem, že se tato osnova o mezinárodním ujednání předkládá, a budu míti příležitost zejména při druhé osnově vyzdvihnouti ony momenty, jež souvisí ve vztahu s osnovou o mezinárodní úmluvě. (Místopředseda Trčka převzal předsednictví.)

Nutno říci, že osnova, která je projednávána, je již ratifikována ve 30 státech. Je to zejména Francie, Německo, Velká Britanie, Rakousko, Belgie, Holandsko, Irsko, Lucembursko, ze států z větší části agrárních přijaly ji Bulharsko, Finsko, Maďarsko, Lotyšsko, Norsko, Portugalsko, Švédsko, Švýcarsko a Jugoslávie. Ze zámořských států úmluvu tu dosud ratifikovaly: Japonsko, Indie a Kuba. Ratifikační řízení bylo již zahájeno. v Polsku, Rumunsku, Estonsku, Uruguay a Kolumbii. Je již nejvyšší čas, že Československo má ratifikovati po delší přestávce zase některou z mezinárodních úmluv práce. Stali jsme již v poslední době, zejména od r. 1925-1929 státem sociálně-politicky méně pokročilým. Jsme v pořadí států, které ratifikovaly mezinárodní úmluvy práce na 24 místě za Maďarskem a Španělskem. Albánie je na 4 místě, Německo na 16, Austrálie na 5, Rakousko na 12, Belgie na 20, Bulharsko na 25, Kanada na 4, Chile na 13, Čína na 2, Kuba na 16, Dánsko na 9, Španělsko na 19, Estonsko na 19, Finsko na 12, Francie na 18, Anglie na 18, Řecko na 13, Maďarsko na 14, Indie na 12, Svobodné Irsko na21, Itálie na 16, Japonsko na 11, Lotyšsko na 17, Libérie na 1, Litva na 5, Lucembursko na 27, Norsko na 8, Holandsko na 13, Polsko na 16, Portugalsko na 6, Rumunsko na 16, Švédsko na 15,

Švýcarsko na 6, Jihoafrická Unie na 3, Jugoslávie na 19 a Československo v přítomné době, jak jsem již řekl, na 24. místě. Vítáme, že vláda učinila opatření, aby bylo možno ratifikovati mezinárodní úmluvu o odškodňování nemocí z povolání. Vítáme rovněž, že podala vláda návrh zákona o nemocích z povolání, k němuž přijdeme v dalším bodu. Československo bylo v tomto oboru jediným z nejzaostalejších evropských států. A přece běží o věc, kde mělo býti již dávno učiněno zákonné opatření na ochranu zdraví a života dělníků, ohroženého v jejich zaměstnání používáním jedovatých látek nebo pobytem v místnostech přímo nebezpečných lidskému zdraví. Švýcarsko zavedlo odškodňování nemocí z povolání již vlastně zákonem z r. 1877 a 1881. Ve Velké Britanii jsou tyto nemoci odškodňovány již na základě zákona z r. 1897, později z r. 1906. Ve Francii se zabýval parlament touto otázkou již r. 1888. Odškodňování nemocí z povolání bylo umožněno zákonem z r. 1898 a ustanovením čl. 1382 obč. zákoníka. V Německu se datuje reparace nemocí z povolání z r. 1925, ve Španělsku dokonce z r. 1900. V Jugoslávii bylo umožněno zákonem o sociálním pojištění z r. 1922.

Z tohoto velmi stručného přehledu je dobře viděti, jak je Československo v tomto oboru sociální politiky, nechci říci zaostalé, ale pozadu, a jak zde bude nutno docíliti ministerstvem sociální péče rychlejšího tempa. Ovšem jedna taková mezera by nemohla býti příliš zdůrazňována, kdyby ostatní zákonodárství bylo na výši situace. Žel, není tomu tak. Vyjma zákonné úpravy v oboru sociálního pojištění máme v mnohých a mnohých oborech sociálně-politické péče a zákonodárství velké nedostatky. Adresuji to zejména těm, kteří stále vytýkají, že v Československu děláme, kdo ví, jaké skoky, a kteří vytýkají dělníkům při každé příležitosti sebe menší ochranu. Poukazuji zejména na neslušné a nevěcné útoky proti dělníkům, kteří jsou bez zaměstnání, proti nimž, jakož i proti ministru soc. péče dr C z e c h o v i pravicové strany tolik útočily jen proto, že někomu byla poukázána potravinová poukázka.

Tyto nedostatky jsou takového rázu, že nemůžeme nyní na mezinárodním foru s dobrým svědomím tvrditi, že jsme stát bůhví jak pokročilý po stránce sociálně politické.Musíme si býti vědomi, že cizina, zejména informované osoby v okruhu Mezinárodní organizace práce počínají míti o nás zcela jiné představy, než jaké u nás o nás mají mnozí našinci vlivem setrvačnosti z dob popřevratových. Přiznejme si, že jsme zůstali hodně pozadu. Toto tvrzení dokládám těmito fakty:

Jsme jediným evropským průmyslovým státem, který doposud neratifikoval Mezinárodní úmluvu o nezaměstnanosti.

Jsme jediným evropským státem, v němž zaměstnavatelé neplatí žádný příspěvek na pojištění pro případ nezaměstnanosti. Kdo sleduje ve vládních kruzích jednání o otázce fondu pro nezaměstnané, vidí, jak tento požadavek ministerstva soc. péče a socialistických ministrů naráží u pravicových stran na mimořádný odpor a jak těžko se tato osnova k ochraně dělníků rodí.

Pan MUDr Alexej Záhoř ukázal správně v nedávné přednášce, kterou-u pronesl 28. dubna t. r. v Sociálním ústavu o sociálních problémech slepoty, na nedostatečnost našeho zákonodárství pokud se týká sociální péče o slepce. Dosud máme ochranu slepců prováděnu jen charitativně, jak je známo. Všechny ústavy jsou zakládány a udržovány jen dobrovolníky. S jakými těžkostmi, o tom bychom mohli dlouho mluviti.

Náš zákon o domácké práci č.29/1920 nutně potřebuje novelizace. Ostatně také některá ustanovení živnostenského řádu o domáckém průmyslu a rovněž i předpisy daňové o domáckých pracovnících. Zákon o domácké práci č. 29/1920 by měl býti rozšířen zákonem o stanovení minimálních mezd v průmyslu vůbec. V některých zracionalizovaných továrnách s drahými stroji zaměstnány jsou dělnické síly se mzdami, které jsou nižší nežli mzdy domáckých dělníků téhož pracovního odvětví. Doposud bývaly zpravidla nižší, a to o hodně nižší mzdu domáckých dělníků než mzdy továrních zaměstnanců.

Naše zákonné předpisy, které se týkají péče o pracující mládež, vykazují četné mezery. Potřebujeme moderní zákon o učních všech povolání, nikoliv pouze, jak je tomu dosud, o učních živnostenských. Zde je potřebí velmi důkladné reformy, jak se stalo v četných jiných státech. Anebo má se státi sociální péče o pracující mládež, nejlepší budoucnost národa, také předmětem politického smlouvání, jak se u nás osnovy v poslední době dělají? O této otázce by se mělo hodně uvažovati, zejména pro dobu příští sociální politiky.

Naše republika nemá spolehlivé statistiky nezaměstnanosti, jelikož nemá pořádné organizace zprostředkovatelen práce. Navrhovaná osnova zákona v tomto směru již po řadu drahných let je předmětem odporu nesocialistických stran. Když se uváží, že tato osnova prošla již jednání v různých výborech poslanecké sněmovny a že dosud osnova o zprostředkovatelnách práce není hotova, právem můžeme dělati výtky, poněvadž tato osnova nemá jen úkol sociálně-politický. Ona má sice chrániti ze,Jména nezaměstnané a práci a službu hledající, zejména ty, kteří jsou dosud vydáni do rukou různých agentu a soukromých zprostředkovatelen práce, ale je také zájmem státu a teď zejména pralese o podporování nezaměstnaných znovu dokazuje, jak mají socialisté pravdu, když volají po tomto zákonu, a jak je nesprávné, že s touto osnovou zákona se dělají u nás politické kšefty.

Stejně smutný osud potkal osnovu zákona o hromadných smlouvách práce. 8. Naše republika neratifikuje řadu nutných mezinárodních umluv práce.

Vůbec naše pracovní právo má potřebí důkladné reformy, revise. Mezi jiným uvedete na př. naše t. zv. ťčelední řádyŤ. Slov o ťčeleďŤ, které v německé řeči zní ťGesindelŤ, už vymizela vlastně ze slovníku živé české řeči, ale čelední řády straší u nás pořád. Pod svícnem bývá nevětší tma a proto máme ve vnitřní Praze v platnosti ještě čelední řád z r. 1857 (č. 42 zemského zákoníka II. díl).

V jakém duchu byl tento čelední pražský řád sepsán, vidíme na př. z těchto zajímavých ustanovení: Podle §u 13 ťČeledín má se vystříhati všeho nákladu v oděvu, v rozkoších a jiných věcech, poměrům svým nepřiměřeného, a na pána náleží, čeledínovi takový náklad zakázati.Ť § 20, druhý odstavec zní: ťOděv a prádlo, bylo-li o to umluveno, má býti poměrům čeledním přiměřené. Dovoleno není umlouvati se o oděv a prádlo, ježto se pouze k šperkům hodí a poměrům služebné třídy jest nepřiměřené.

Máme za to, že tento čelední řád byl nepřiměřený poměrům služební třídy již v době svého vyhlášení, r. 1857, neřku-li nyní, ve 20. století, v době. kdy se přece jen slušný zaměstnavatel dívá na služebného muže nebo na služebnou dívku, ať je to ve velkém městě, nebo na venkově, lidsky.

Při této příležitosti, když projednáváme mezinárodní ujednávání, vzpomínám boje zemřelého dra Adlera v rakouské sněmovně, zejména jeho boje proti výrobě zápalek s bílým fosforem. VIS. kteří přijdeme občas na Sušicko, vidíme ještě dnes, jak výroba zápalek s bílým fosforem zanechala u dělníků, kteří jsou dnes třeba již staří, ale pracovali v těchto závodech, následky, jak černé stíny choroby jeví se v různém onemocnění, zejména na onemocněni obličeje a kůže. Zemřelý dr Adler má velikou zásluhu o to, že v rakouské sněmovně několikráte poukázal na škodlivost výroby zápalek s bílým fosforem, i když zatím objevily se též jiné choroby. o nichž budu míti příležitost mluviti ještě při druhé osnově. Ale musím při této příležitosti v zapomenouti, jako jeden z žáků dr Adlera na českých lavicích, že byl to právě dr Adlér, který přivodil zvláštním zákonem změnu opatření. že již Rakousko zakázalo výrobu zápalek s bílým fosforem, a že toho docílil již za tehdejších dosti tvrdých dob na poli sociálně-politickém. Tento muž, jsa lékařem, právem pochopil. jak je důležité chrániti člověka, který pracuje za zvláštních obtíží, a já s tohoto místa vyslovuji vzpomínku na boj dr Adlera v rakouské sněmovně proti chorobám z povolání a vyslovuji mu díky celé pracující třídy za to, že se mu podařilo skončiti tento boj s úspěchem.

Doufáme, že Československo schválením předložené osnovy, vedle osnovy, kterou projednáváme, získá si velikou zásluhu o to, aby také dělníci při jiných škodlivých povoláních byli chráněni na svém zdraví v zájmu svém a svých rodin. (Výborně! - Potlesk.)