Přítomni:

Předseda: dr S o u k u p.

Místopředsedové: D o n á t, dr H e l l a r, dr H r u b a n, K a h l a r, T r č k a.

Zapisovatelé: dr K a r a s, P i c h l.

99 senátorů podle presenční listiny.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Š a f a ř o v i č; jeho zástupci dr B a r t o u š e k drT r m a l.

Předseda dr Soukup zahájil schůzi v 10 hodin 28 minut.

Sdělení předsednictva.

Dovolené

dal p ř e d s e d a: na dnešní schůzi sen. L i p p e r t o v i, na dobu jednoho týdne sen. J a n č e k o v i.

P ř e d s e d a konstatoval, že senát je způsobilý se usnášeti, a senát p ř i j a l jeho návrh, aby byla sen. Fr. S c h o lz o v i dána žádaná zdravotní dovolená na dobu 14 dnů.

Rozdané tisky:

Súrna interpelácia tisk 732.

Usnesení posl. sněmovny tisk 751.

Zpráva tisk 754.

Zápisy o 144. a 145. schůzi senátu N. S. R. Čs. ze dne 28. dubna 1932.

Předseda (zvoní): Budeme projednávati pořad schůze, a to především odst. 1, jímž jest

Zpráva I. výboru ústavně-právního, II. výboru národohospodářského k vládnímu návrhu zákona (tisk 725) o knihovním provedení přídělů a směn ze zabrané půdy v obvodech, v kterých se provádí řízení scelovací. Tisk 740.

Zpravodaji jsou: za výbor ústavněprávní pan sen. dr V e s e l ý, za výbor národohospodářský pan sen. dr R o z k o š n ý.

Uděluji slovo zpravodaji za výbor ústavně-právní, panu sen. dr V e s e l é m u .

Zpravodaj sen. dr Veselý: Vážený senáte! Návrh zákona, který nám vláda dnes předkládá, nebude se vztahovati na celou republiku a nebude míti význam pro všechny země Československé republiky, nýbrž hlavně bude míti účinnost pro 20 katastrálních území obcí moravskoslezských, ve kterých se řízení scelovací střetlo s řízením přídělovým. Z toho povstaly určité nesnáze, poněvadž přídělové řízení přidělilo jednotlivé o zemky různým nabyvatelům zemědělským, ale tehdy nebylo možno ihned provésti knihovní pořádek, poněvadž scházely nákresy katastrální, podle kterých by příslušné vklady do pozemkových knih mohly býti povoleny. Stalo se, že zejména pro provádění scelovacího řízení hranice dosavadních pozemků byly změněny, učiněny neznatelnými, takže nástiny, které katastrální úřad, po př. jednotliví měřiči mají předložiti za účelem zaknihování vyznačeného stavu jednotlivých pozemků, neměly takové povahy, jaké potřebí bylo ke knihovnímu vložení. Soudy proto zamítly některé žádosti podané jednotlivými přídělci, ale opatřené jenom nástiny méněcennými, neprovedenými tak, jak zákon vyžaduje. Z toho ovšem nastala značná nesnáz jednak majitelům přidělených pozemků, jednak také pro scelovací řízení.

Vláda tu chce zjednati nápravu, chce opatřiti usnadnění tím způsobem, že příděly mají býti do knihy pozemkové zapsány na podkladě nástinů nikoli tak provedených, jak zákon pro pozemkovou knihu vyžaduje, ale za to mají býti ty zápisy zatímní a pouze přechodné. My právníci neradi vidíme, že do pozemkové knihy má býti něco zapisováno jen zatímně nebo přechodně. Pozemková kniha, která má býti naprosto spolehlivým obrazem skutečných a definitivních poměrů, dosud nepřipouštěla nikdy zápisů přechodných nebo zatímních a také zcela právem v pozemkové knize všechno má býti jen dokázaná pravda a správnost. Ale pro těchto 20 katastrálních území obcí moravskoslezských není zatím jiného vyhnutí a není jiné pomoci, než usnadniti tak provedení knihovního pořádku aspoň zatímně, poněvadž na podkladě těchto zatímních a přechodných zápisů si příslušní vlastníci opatří aspoň výpůjčky potřebné k zavedení hospodářství pro provádění staveb a pod.

Proto tento zákon, který je výjimečným zákonem a jehož působnost musí býti omezena, ústavně-právní výbor pokládá za vhodný a účelný a doporučuje, aby byl přijat. Ovšem v zákoně je ustanoveno, že tato přechodnost a zatímnost nesmí trvati déle než 4 roky a že mají úřady a soudy dbáti a to, aby tato 4letá lhůta nebyla překročen a. (Hluk. - Předseda zvoní.) Záleží na tom, aby ministerstvo spravedlnosti skutečně uložilo příslušným úřadům, aby toto mezidobí zatímnosti a přechodnosti nebylo prodlužováno do nekonečna a nebylo prodlužováno přes zákonnou lhůtu. S touto výhradou a opatrností také ústavně-právní výbor souhlasil a jen vzhledem k tomu, že je zajištěno, že ministerstvo spravedlnosti se bude starati o to, aby definitivní knihovní pořádek byl brzy proveden, navrhuji váženému senátu, aby vládní osnovu zákona schválil a přijal. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zpravodajem za výbor národohospodářský je pan sen. dr R o z k o š n ý. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen, dr Rozkošný: Slavný senáte! Je pochopitelno, že přídělci půdy, kteří dostali příděl od pozemkového úřadu, se snaží o to, aby tyto příděly jim byly také knihovně pokud možná nejdříve připsány, poněvadž, pokud se tak nestalo, mají všeliké svízele a nepřístojnosti, které se musejí snažiti odstraniti. Na př. některý potřebuje úvěru a nemůže jej získati, aspoň knihovně, poněvadž ještě ten pozemek, který od pozemkového úřadu dostal, nemá zřízenou vložku. A i jiné případy mohou nastati. Na př. přídělce zemřel a dědicové nemohou si dobře vše uspořádati, poněvadž ten pozemek, který přídělce od pozemkového úřadu dostal, nebyl jemu knihovně připsán.

Samo sebou se rozumí, že se má těmto přídělcům pokud možno vycházeti vstříc. o je ztíženo v zemi Moravskoslezské tím, že tam byly uvedeny v život zákony zemské, kterými se zavedlo scelování pozemků. Proto jest účel tohoto zákona ten, zákonné příděly uvésti do jakéhosi kontaktu s těmito scelovacími zákony a přispěti tím k tomu, aby knihovní přípisy pozemků přídělům bylo možno tam, kde se provádí scelování pozemků, urychliti. Slavný senáte, prosím o dovolení, abych tak trochu z historie tyto věci mohl objasniti. Před r. 1848, dokud totiž byla robota, bylo naprosto vyloučeno, aby t. zv. rustikální půda byla dělena. Jednoduchá příčina pro to byla, že velkostatky potřebovaly roboty a následkem toho potřebovaly udržeti ty sedláky nebo půllány a lány, jak se jim říkalo, v takové konstituci, aby mohla býti udržována jednota a ti lidé, aby konali robotu na pozemcích velkostatku. To platilo až do r. 1848 a poněvadž to zákonodárství nepokračuje tak rychle jako lidský život, udržel se tento stav v Rakousku až do r. 1869, kdy byl vydán říšský zákon, kterým se dovolovalo i tuto rustikální půdu parcelovati a ty lány nebo půllány, Jak se Jim říkalo, rozdělovati. Když tento zákon byl uveden v život, mohu říci, že se našli zemědělci, kteří nepoužívali těchto velikých, řeklo by se, výhod, jaké z toho plynuly, byli konservativní tak, že se každý snažil udržeti tento grunt pohromadě. Na druhé straně byl hlad o půdu a následkem toho se vyskytli jiní, kteří ze spekulace si tu lány kupovali, rozparcelovali a vydělali při tom peníze. To vedlo k tomu, že zemědělci viděli, že se ty pozemky čím dále tím více rozkouskovávají, že to není v mnohém ohledu ve prospěch obdělávání a zpracování půdy, jakož i že je výtěžek menší, že je potřebí více cest, mezí, brázd a tak dále, a proto povstalo mínění, že je nutně potřebí zákona o scelování pozemků.

Na Moravě specielně přispěl k tomu zvěčnělý poslanec, jehož jméno je zajisté dodnes velmi dobře známé, pan František Skopalík, který provedl toto scelování pozemků ve své obci v Zahelnicích, aniž by k tomu byl potřeboval zákona. Ovšem to se mohlo provésti, když všichni účastníci až do jednoho souhlasili. Poněvadž se to uznalo za potřebné a užitečné pro zemědělství, jednalo se o to, nalézti prostředky, aby tvrdohlaví nebo takoví, kteří by chtěli úmyslně klásti odpor proti scelování, mohli býti k tomu donuceni. Proto byl vydán rámcový zákon z r. 1869, který dával zmocnění zemským sněmům - poněvadž podle rakouského práva patřilo zemědělství do působnosti zemských sněmů aby zákony o scelování pozemků zpracovaly. To se stalo. Moravský zemský sněm se usnesl na zákoně, který byl vydán v zemském zákoníku s datum 13. února 1884, č. 30, a slezský zákon byl vydán r. 1888 s datem 28. prosince 1887, č. 12. Těmito zákony bylo na příklad ustanoveno, které pozemky mohou býti vyjmuty. To byly zahrady a lesy, které byly vyjmuty z povinnosti podrobiti se scelovacímu zákonu. Na druhé straně tam bylo stanoveno, co všechno pod ten zákon spadá, které pozemky atd. Je tam také ustanovení, že věřitelé nemohou klásti překážek. To je podmínka nesmírně důležitá. Kdyby věřitelé měli právo říci: dosti, já nesvolím, aby se vyměnily tyto pozemky za jiné, nebylo by možno scelování provádět. Ten zemský zákon ustanovuje - ovšem na základě zmocnění říšského zákona - že je zemský sněm oprávněn takové usnesení učiniti, a to se také stalo. Dále na příklad pachtýři, když je pozemek propachtován, by mohli také někdy klásti nepřekonatelné překážky. To se také zákonem pořídila tak, že pachtýři odpor klásti nemohou a musí se spokojiti s náhradními pozemky. Jen v případě, že by byli vynaložili něco na zlepšení pozemků, musela by se poskytnouti náhrada. Tyto věci jsou tedy tímto zákonem řešeny. Neméně důležitým je, že jsou také ustanoveny úřady scelovací. Je to místní komisař, který na místě samém scelování provádí - to je první instance - dále je to zemská komise pro agrární operace a pak ministerská komise pro agrární operace, aby v případě, že je někdo nespokojen a podá odvolání proti nálezu místního komisaře, byl zde někdo, kdo by se o takové stížnosti staral.

Tedy na základě těchto zemských zákonů provádí se na Moravě a ve Slezsku scelování pozemků, a to v mnoha obcích.

Scelování je velmi oblíbené. Na Moravě jsou 3 místní komisaři. Dříve jich bylo méně a stačili na to, ale nyní mají veliký počet žádostí o scelování z jednotlivých obcí, jimž nemohou tank rychle vyhovovati, jak přicházejí. Snaží se ovšem, aby vyhovovali pokud možno nejrychleji, ale vyžaduje to značného času, než se scelování v obci provede, poněvadž celý katastr a namnoze i celá gruntovní kniha se úplně ruší a jinak se vše uspořádá. Tedy v našem případě, kde jednáme o pozemky, které byly přiděleny od pozemkového úřadu, který vyžaduje, aby taková plocha velkostatku, která byla přídělcům přidělena, byla jim přikatastrována a gruntovně-knihovně připsána, k tomu je potřebí předně, aby pozemkový úřad zhotovil nové mapy, aby to nejdříve na papíře provedl a potom aby se postaral o to, aby ty pozemky byly ve skutečnosti v přírodě vytýčeny a vymezníkovány, a nakonec aby se postaral o to, aby byly těm novým majitelům knihovně připsány. Kde nejsou ještě tyto pozemky knihovně připsány a provádí se v téže obci zároveň scelování pozemků, tedy to nelze dobře prováděti, poněvadž by se dělaly jedny a tytéž práce dvakráte, stálo by to zbytečný nálad. Tedy následovalo by z toho, že napřed rozparceluje pozemkový úřad ty pozemky velkostatku, ohraničí je, kameny tam nastaví, aby každý věděl, co mu patří, upraví tam cestu atd. a potom přijde - možná za rok nebo za dvě léta - scelování a provede se to zase docela jinak, Takže ta práce, kterou provedl pozemkový úřad, je úplně zbytečná a je škoda peněz, které se na to věnovaly. Proto tento zákon má za účel, aby umožnil, že ten pozemkový úřad nebude už v praksi to prováděti. On musí sestaviti takovou provisorní mapu, komu co přidělil, aby z toho bylo viděti, jak veliká ta plocha je, kterou má kdo přidělenu, zkrátka všecko, čeho je pro ten příděl a přípis knihovního přidělení pozemků a opravy katastru pozemkového potřebí, ale nemusí to prováděti už v praksi, nemusí to vytyčovati a ohraničovati, poněvadž je ta zbytečné. On jen ten celý elaborát předá místnímu komisaři, který v té obci provádí scelování pozemků a tento komisař dotyčnému přidělenci pozemek přidělí, ovšem ne ten, který mu byl přidělen pozemkovým úřadem, přidělí mu pozemek někde jinde, třeba na druhé straně obce, to už se všecko upraví při scelování. Nemohu se pouštěti do podrobností, jak se to v jednotlivých obcích dělá, také to snad není potřebí a nepatří to sem, ale jisto je, že při tom ten přídělce nepřijde ke škodě, nýbrž dostane pozemek v téže hodnotě, to je v téže ceně, poněvadž při scelování pozemků nerozhoduje výměna pozemků, nýbrž cena pozemku. Před scelováním se totiž každý pozemek ocení co do ceny, a potom je povinen místní komisař přiděliti každému přídělci zase pozemek v téže ceně, v Jaké byl jeho příděl oceněn. Tedy ke škodě při tom přijíti nemůže. Tak se to děje v obcích, kde už je to scelování pokročilejší a kde může už hotový elaborát od pozemkového úřadu dostati místní komisař, který potom přidělí ten pozemek nový. A tak to jedno přidělování pozemkovým úřadem, jak jsem to už naznačil, úplně odpadá, tedy zmenší se tím práce, která by byla úplně zbytečná a ubylo by také škoda nákladu, který by na tuto práci byl věnován. Kde to scelování nepokročilo ještě tak daleko, nebo kde přípravy ke scelování ještě dostatečně nepokročily, tedy se tímto zákonem povoluje, že mohou býti prozatím vyznačeny parcely, které mají býti přiděleny, i v gruntovní knize, ale nevyznačují se už v přírodě, poněvadž označení v přírodě je úplně zbytečné. Celý ten elaborát dá se místnímu komisaři, který provádí scelování a ten už to provede takovým způsobem, aby se vyhovělo tomu, co pozemkový úřad mu odevzdal a přidělí, tak jako v tom prvém případě ty pozemky, třeba na jiném místě, dotyčným přídělcům.

Tedy zkrátka v obcích, v nichž se provádí scelování pozemků, má se tímto zákonem značně urychliti a usnadniti přípis knihovní, jakož i upravení katastru podle toho, a zejména když se uváží, že komisaři dosti často provádějí více obcí najednou - obce mají velmi neprakticky rozdělené pozemky, jedna obec sahá až do druhé - když to scelují, upraví se i hranice jednotlivých obcí a tím se docílí, že mají pozemky blíže. Zkrátka ze scelování může plynouti řada výhod, kterých by jinak přídělci nedostali. Proto je na místě, aby se tento zákon provedl. Mohu říci, že ve výboru národohospodářském, byla provedena o tomto zákoně velmi živá debata a zejména se starali pánové o to, aby přídělové řízení šlo pokud možno rychle. žádali, aby pozemkový úřad podal zprávu, jak dalece věci pokročily. Zástupci pozemkového úřadu takovou zprávu podali a dosti uspokojilo, co bylo pozemkovým úřadem sděleno. Pokud se týče scelování pozemků, bylo dokonce projeveno přání, aby ministerstvo zemědělství předložilo pokud možno nejdříve oběma sněmovnám osnovu zákona o scelování pozemků, aby bylo možno také v Čechách a na Slovensku prováděti scelování, a byla také výhonem národohospodářským přijata resoluce v tom ohledu, která je vytištěna ve zprávě. Pánové dokonce žádali, aby ministerstvo bylo požádáno, dříve než takovou předlohu zákona navrhne, aby umožnilo poslancům a senátorům prohlídku několika takových obcí na:Moravě, kde bylo scelování provedeno, aby se mohli přesvědčiti o tom, že je to účelné a užitečné. mohu říci, že to na mě udělalo dojem, že je mezi senátory přímo nadšení pro to, aby se scelování pozemků v celém Československu zavedlo. (Výborně!)

Dotčená resoluce je připojena a mohu jen doporučiti, aby celý ten zákon, jak je vládou navržen, zákon a knihou ním provedení přídělů a směn ze zabrané půdy v obvodech, v kterých se provádí řízení scelovací, byl přijat a zároveň doporučuji slavnému senátu přijetí resoluce, navržené národohospodářským výborem. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Z a h a j u j i rozpravu. Uděluji slovo prvnímu řečníku přihlášenému ťp r o t iŤ, panu sen. D o u d o v i.

Sen. Douda: Váženi pánové! Neudržitelné poměry na venkově mezi drobnými přídělci donutily konečně vládní činitele, že museli přistoupiti k osnově o zaknihování drobných přídělů. Po celou dobu od r. 1920 až do 1930 pozemkový úřad -nemohl zjistiti, zdali nepřijde do rozporu se zákonem nebo se soudy zaknihováním drobných přídělů. Ovšem u zbytkových statků neměli jste těchto starostí, to byly okamžitě zaknihovány, ačkoli byly dávány přídělcům přímo za babku. Zbytkové statky jsou namnoze již ve třetí, ve čtvrté ruce, ty byly okamžitě zaknihovány. Drobný přidělenec, i když potřeboval nutně, snad by si byl mohl zachrániti to své hospodářstvíčko, sebemenší úvěr, toho nemohl docíliti, poněvadž dodnes to není jeho. Ani ti první, kteří ještě před vyjitím zákona pozemkového dostali, t. zv. dlouhodobí pachtýři, kousek pachtu, ani ti dodnes nemají práva říji, že je to jejich. Konečně, když již dva roky se pořád slibovalo, přichází se dnes znovu s protahováním, znovu zase s odbýváním jednotlivců a přichází se... (Hlasy: Scelují!) Vím, já přijdu na to, proč to scelují. - Přirozeně dnes vám vadí scelování. Scelování děláte proto, abyste zachránili svůj aparát v pozemkovém úřadě, který napřed parceloval a nyní po léta bude zase scelovati. Vaše scelování jistě není konečné, to je fakt. (Sen. Sechtr: Potom budete scelovati vy podle Ruska!) Scelovati bude někdo jiný, Vy nejméně.

Uvážíme-li, že až do 69. roku grunty nesměly býti děleny - stávalo se, že ve větší rodině jeden syn dostal grunt a druzí bratři jezdili s k oněm, poněvadž byli odbyti několika zlatými - poměry si tenkráte vynutily, že se muselo přivoliti k tomu, aby mohli rodiče grunt rozděliti mezi více dětí, aby děti ostatní na úkor jednoho nebyly přímo okradeny. Totéž přijde po vašem scelování. Co jste udělali s pozemkovou reformou? Podívejte se na Podkarpatskou Rus. Jak uživíte ty lidi, když dřívější průmysl úplně stojí? Maďarští magnáti těm lidem, kteří po celý život dřeli v lesích, dávali pastviny. Dnes jim stá, kde jsou státní lesy, nedovolí ani pastviny, i když je chtějí draho zpachtovati. To co dokazujete, si vynutí pachtýři u vašeho scelování. To je fakt, co jste dělali s kolonisty, co jste udělali na Žitném ostrově. (Sen. Sechtr: Neposlali jsme je na pastviny!) Tam jste měli dva tábory, žádaly vás všechny kluby, proč jste se tam nedostavili? Vždyť jste ty lidi zproletarizovali, ti lidé odejdou jako žebráci! Co děláte dělníkům, kteří touží po malém kousku, aby si na něm mohli nasázeti zemáky, na Slovensku a Podkarpatské Rusi? Tyto poměry budou trhati i vaše osnovy i vaše scelování. Konečně scelování - když to chcete věděti - neprovedete vy, provede ho lid. Lid si vynutí, poněvadž vaši politiku zná. tam, kde nechcete býti. Vy si stěžujete na kerenštinu, že ji nedovolíte a vy tu kerenštinu přímo pěstujete! Je možná vaše politika? Vy tam, kde máte alespoň částečně chrániti lid, nepostavíte se za ten lid, ale postavíte se proti tomu lidu, abyste nejen sbíjeli ty malé, kteří jsou kolikráte vyhozeni a kterým se neprávem strhují mzdy, vy se postavíte zamítavě, ubíjíte živnostníky, obchodníky a konečně i stát, poněvadž nemůže dostati to, co potřebuje na daních! To je kerenština! Tak to vypadalo v Rusku, kde se Kerenský nestaral o to, co má dáti národu, co národ žádá, co potřebují pracující vrstvy, o to se nestaral a proto ji vypěstoval. Vy se nestaráte o to, co potřebují pracující lidé, ať průmysl, maloobchodníci, zemědělci nebo i moli domkáři, živnostníci, o to vy se nestaráte. V prvé řadě veškerými zákony zachraňujete velkokapitál bankovní a průmyslový. To jsou vždy první podmínky, to dovedete chvátati rychlým řízením, aby takový zákon byl pod střechou. A pro o říkám: Konečné scelování provede jenom lid v podobě kolektivizace, jako všude jinde. (Potlesk komunistických senátorů.)

Předseda (zvoní): Další slovo má pan sen. inž. K o u b e k.

Sen. inž. Koubek: Slavný senáte! Když jsem pročetl návrh tohoto zákona, řekl jsem si hned: Tento zákon je dobrý a zajisté že nebude proti tomuto zákonu námitek, poněvadž řešení, které tento zákon navrhuje, zejména pokud se týče provedení v mapách katastrálních a zápisů v knihách pozemkových, je nejjednodušší a úplně samozřejmé.

Jde zde pouze o formu, aby nebyla zbytečně do katastru a pozemkových knih zanášena různá jednání, která by ihned druhým zápisem byla zase rušena, aby do pozemkových knih nebyly zanášeny různé' změny, které v přírodě vůbec provedeny nebyly.

Přes to přese všecko z těchto zápisů v gruntovní knize bude vždy patrný časový pořad a průběh jednotlivých právních jednání. Proti nynějšímu stavu má návrh tento tu přednost, že stanoví přesnou lhůtu pro provedení změn nastalých scelovacím nebo přídělovým řízením v knize pozemkové, nejdéle na dobu 4 let, od započetí scelovacího řízení. Podobné ustanovení bylo dosud velice -postrádáno a opožděným provedením knihovního zápisu byli mnohdy majitelé velice poškozováni.

Tak na př. v letech 1923 až 1925 přiděleny byly pozemkovým úřadem jednotlivým uchazečům větší nebo menší částky pozemků zemědělských ze zabraných velkostatků. Celé řízení předělové podle zákona záborového měl provésti tenkráte pozemkový úřad. Pozemkový úřad ihned s přidělovacím řízením tehda započal a v tomto přidělovacím řízení bylo stanoveno přesně, kdo, kde a jakou plochu má jednotlivý uchazeč dostati. A potom ihned po provedení přidělovacího řízení zadal pozemkový úřad civilním geometrům zhotovení vyměření těchto pozemků, ohraničení těchto pozemků pevnými kameny, potom zhotovení příslušných díl-čích nákresů, zhotovení výkazů ploch a vůbec všech technických pomůcek, potřebných k provedení připsání těchto přídělů v knize pozemkové. Tímto způsobem se s prací započalo a do stanovené lhůty, kterou pozemkový úřad dal, byly práce hotovy a elaboráty odevzdány pozemkovému úřadu, aby zařídil další provedení v knize pozemkové.

Pozemkový úřad ovšem musí nejprve hleděti k tomu, aby příděly tyto byly majiteli zaplaceny, a též ihned, má li býti zaplaceno ve dvou splátkách, poslal složenky. V přejímací ceně je započten náklad za zaměření těchto pozemků, ohraničení pozemků, za vyhotovení nákresu a dále i poplatek za připsání přídělu dotyčnému nabyvateli do pozemkové knihy.

Příděly tyto byly skutečně ve stanovených lhůtách jednotlivými přídělci zaplaceny a pozemkový úřad měl tudíž provésti nebo dáti provésti připsání těchto přídělů v pozemkové knize dotyčným nabyvatelům. Ačkoliv od této doby do zaplacení, které se stalo v letech 1923 až 1925 podle toho, jak ve kterém roce tyto příděly byly dotyčným nabyvatelům přiděleny, uplynula řada let, ve většině obcí dosud toto připsání pro-vedeno není a bude-li to tak dále, tu teprve snad během 30 let budou ty to příděly připsány všem obcím v pozemkové knize.

Před volbami r. 1929 prohlašoval pozemkový úřad, že veškeré přídělové listiny jsou již hotovy a že v půl roce, nejdéle v roce budou tyto příděly v knize pozemkové dotčeným nabyvatelům připsány, dodnes se tak nestalo. 'Tímto oddalováním knihovního připsání jsou přídělci velice poškozováni. Podle přídělového zákona stává se přídělce majitelem dotčeného pozemku teprve tedy, až je mu knihovně připsán. Teprve od té doby počítá se mu lhůta 10 let, po kterou nemůže pozemek bez svolení pozemkového úřadu zciziti. Tato lhůta byla pozdějším zákonem změněna na dobu 5 let. (Předsednictví převzal místopředseda dr Hruban.)

Neprovedením tohoto připsání se mu tudíž tato doba odvislosti od pozemkového úřadu dnes značně prodlužuje, což jistě není pro něho nikterak příjemné, poněvadž, když tu půdu dávno zaplatil, má zajisté právo, aby na ní mohl samostatně hospodařit a aby mu konečně byla knihovně připsána.

Nejvíce ovšem jsou poškozeni majitelé těchto přídělů tím, že jim není možno opatřiti si na přidělenou půdu sirotčí peníze. nebo hypotekární zápůjčku, poněvadž mu není povolena, dokud nemá pozemek knihovně připsán. Potřebuje-li peněz, musí si Je opatřiti na směnku a víte všichni, že na směnky platí úrok nejméně o 2 % větší, než by platil, kdyby si opatřil sirotčí peníze nebo hypotekární zápůjčku.V tomto případě má ovšem také značné obtíže s tím, že musí vždycky sháněti ručitele a dnes, poněvadž připsání pozemku je tak dlouho oddalováno, vznikají mezi ručiteli pochybnosti, zda a kdy bude nabyvateli pozemek připsán a často si nemůže opatřiti ručitele ani na prodloužení směnky. Takový zemědělec nedostane úvěru, poněvadž banky, záložny a různé peněžní ústavy dnes úvěru, třeba už povolený; neposkytují a následkem toho je přídelec v nebezpečí, že mu bude prodán přidělený pozemek, poněvadž mu dosud ani není připsán. Ještě hůře jsou na tom přídělci, kteří si vystavěli na těchto přídělech nové domky, a to je případ dosti častý. Ti musí platit nejen daleko vyšší úroky z kapitálu, který si vypůjčili na stavbu domku, nýbrž v případě, že ručitelé jim vypovědí ručení, nemohou si opatřiti úvěr a ocitají se v nebezpečí, že jim bude prodán nejen domek, nýbrž i pozemek, a oni ztratí i ty peníze, které do stavby domku vložili.

Kde pozemkový úřad provedl již takovéto připsání, učinil tak vždy podle stavu, který byl v roce. kdy dotčený majitel pozemky jej dostal, takže dnes jsou tyto příděly připisovány i na mrtvé a skutečný majitel je nucen dáti si pozemek na své útraty připsati a musí provésti případná dodatečnou pozůstalost, takže má s tím výlohy.

Pozemkový úřad sice dovoluje, aby si dotčený přídělce dal tyto příděly připsati sám, ale to mu při jde velice draho. musí si dáti pozemek vyměřit, dáti si udělat 3 až 4 nákresu, musí si opatřiti přídělovou listinu od pozemkového úřadu a musí si konečně právníkem dáti připsati tento pozemek, takže v nejpříznivějším případě útraty s připsáním spojené činí tisíc korun, ačkoli mnohdy přejímací cena byla daleko menší.

Nedivme se dnes tomu, že lid je krajně roztrpčen, žehrá na nynější pořádky, na úřadu. na vládu i na stát a že pohlíží na ně s krajní nedůvěrou. Člověk zapomíná obyčejně na všechna dobra, která obdržel. zapomíná na výhody, které získal, jakmile byl sebe méně poškozen, jakmile mu z některého zařízení vzešla sebe menší škoda. Když prokazovat dobro. tož prokazovat dobro cele., poněvadž pro sebemenší nevýhodu zapomíná se vždy na prospěch a na všecky výhody. které z dotčeného zařízení plynou.

Uvedu vám jiný typický případ zase ze scelování pozemků -toto bylo řízení přídělové - a poukáži na neblahé následky knihovního nepřipsání pozemků rozdělených agrárními operacemi. Agrární operace prováděla v obci Halenkově na Vsatsku dělení společných pozemků. Práce skončeny byly r. 1924 a zbývalo provésti knihovní připsání nových. parcel skutečným majitelům. Nový operát byl tenkráte po 6 týdnů v obci vyložen, podle zákona musí býti po 6 neděl vyložen, aby každý majitel mohl do něho nahlédnouti a podati případné námitky a žádati o případné opravy. Podány byly v této obci i dvě žádosti o opravu. Agrární úřad měl tyto námitku vyšetřiti a žádosti bud'to zamítnouti. nebo jim vyhověti, avšak agrární úřad dosud tak neučinil. dodnes námitky tyto vyřízeny nebyly a knihovní připsání neprovedeno. Agrární úřady čekají, až příslušní žadatelé odvolají sami tyto námitku, případně zemrou. Jeden už zemřel, ale stalo se, že dědici zemřelého odmítli odvolati tyto námitky, přes to, že ostatní majitelé na ně tlačí, poněvadž tímto odkládáním jsou poškozováni. Avšak dosud nebylo ani s přispaním knihovním začato. Jak se zdá, čekají agrární úřady s knihovním připsáním, až zemrou i děti dotčeného nabyvatele. (Výkřiky sen..%. Krejčího.)

Mnozí na těchto přidělených parcelách vystavěli si domky, a poněvadž nemají připsány pozemky, nedostanou na pozemek zápůjčku ani hypoteční, ani sirotčí peníze, nemohou pozemek ani odstoupiti, ani prodati, poněvadž nemají samostatného parcelního čísla. Vznikají tam spory o hranice, přes to že pozemky byly agrárními úřady ohraničeny, poněvadž to nebylo včas provedeno, v mapách to není vyznačeno, kameny se ztratily, majitelé je vyhodili a znovu osaditi je nelze, poněvadž nové hraniční čáry nejsou v mapách zaneseny a není dokladu, aby se mohly znovu osaditi. Poněvadž pozemky dosud skutečným majitelem připsány nejsou, soudy, vznikly-li spory o hranice, jednoduše majitele zamítají, poněvadž nejsou knihovními majiteli a neznají právo domáhati se, aby hranice byly znovu osazeny. A tak dnes hraničáky stěhují se s místa na místo a hospodaří se tam podle přísloví: Kdo s koho, ten s toho. Bezohlednější lidé jednoduše kameny přesazují a vyhazují, takže za chvíli nebude nikdo vůbec věděti, kdo příděl má. Když mezi jednotlivci provedeny jsou nějaké změny v nemovitostech, tu jsou příslušní nabyvatelé měřičským úřadem katastrálním nuceni provésti knihovní pořádek, a to dává se jim lhůta 3 až 6 měsíců. Jakmile do této lhůty knihovní pořádek neprovedou, jsou pokutováni a pokuty se stupňují. Stát místo aby v tomto směru předcházel dobrým příkladem, protahuje toto knihovní provedení na léta, dává tím špatný příklad, poškozuje strany a ztěžuje práci katastrálním měřičským úřadům i jiným úřadům. Stranám Geře možnost disponovati volně s příslušnými pozemky tím, že brzdí provedení dalších změn a ustanovení zákona, že skutečný stav venku má souhlasiti vždy se stavem v katastrálních operátech, stává se tím ilusorní.

Jak z uvedeného vidíte, Jsou účastníci přídělového nebo scelovacího řízení dnes značně poškozováni tím, že provedení změn, nastalých tímto řízením, v knize pozemkové jest oddalováno. Takovým jednáním důvěra zemědělců v tato skutečné prospěšná zařízení je podlamována a proto jich nevyužitkují tak. jak by tomu bylo. kdyby tato stinná stránka byla odstraněna a knihovní připsání po skončení prací technických ihned provEdeno.

Bylo by tedy záhodno, aby resoluce, kterou podal národohospodářský výbor. byla doplněna, aby tam byl případně vsunut doplněk v tom smyslu. aby vláda při vyhotovení návrhu nového zákona dala tam ustanovení, tykající se lhůty ku provedení těchto změn v knize pozemkové. (,Souhlas.)

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Dalším řečníkem je pan sen. inž. M a r u š á k. Dávám mu slovo.

Sen. inž. Marušák: Slavný senáte! Československé země-dětství pro svoje intensivní provádění trpí vysokou režií a není proto konkurence schopné se zemědělstvím převážné většiny států jiných. Přes to, že náš stát je silně průmyslový, má pro nás však zemědělství velký význam vzhledem k tomu, že je na ně odkázáno 45% veškerého obyvatelstva.

Podle výsledku sčítání, provedeného v r. 1930, bylo napočteno 1,618.210 zemědělských závodů.!Musí býti proto naší snahou, zemědělství povznésti a učiniti co nejvíce výnosným.

Hlavní příčiny malé rentability našeho zemědělství jsou: 1. malá plošná výměra pudy u drobných zemědělců; 2. přílišná rozdrobenost půdy na množství parcel; 3. nedostatek technické úpravy půdy. Těmto nedostatkům se odpomáhalo a. dosud odpomáhá jednak pozemkovou reformou, meliorací a scelováním půdy. Náš zákon o pozemkové reformě vykonal mnoho dobrého a může ještě mnoho dobrého vykonati jak pro zemědělství, tak pro výstavbu obcí. Jeho působením byly převážně již odstraněny extrémy ve vlastnictví nejmenším a největším.

Zabraná půda i s půdou, která byla získána směnou půdy soukromé nebo státní. činí na celém území republiky 4,048.385 ha. Na této výměře participuje půda zemědělská 1,301.120 ha, půda lesní a j. 2,747.265 ha. Z této výměry dostalo se do r. 1930 novým nabyvatelům 1, 366.835 ha, z toho půdy zemědělské 812.405 ha, bývalým vlastníkům půdy bylo ponecháno 1.083.080 ha, z čehož činí půda zemědělská 353.374 ha. V záboru zastalo nadále 1,598.470 ha, v čemž činí půda zemědělská 135.341 ha. Ze zemědělské půdy zabrané a směnou získané dostalo se novým nabyvatelům 62.43 %, dosavadním vlastníkům ponecháno 27.17 proc. a v záboru zůstalo 10.40 %. Je nápadné, že bývalým majitelům, převážně německým a maďarským šlechticům, bylo ponecháno tak mnoho půdy, že to nelze považovati ani za správné, ani ne za zdravé pro naše poměry.

Podle povahy nabyvatelů byla půda zemědělská v plošné výměře 812.405 ha rozdělena takto: 597.340 ha, t. j. 73.50 % připadlo drobným přídělcům, kolonistům 33.656 ha, t. j. 4.20%, zbytkovým statkářům 181.409 ha, t. j. 22.3 %. Celkový dosavadní počet nových nabyvatelů půdy činí 357.616, z toho drobných přídělců 356.055, zbytkových statkářů 1.429 a objektů větších nad 30 ha 132.Naše pozemková reforma mohla však dopadnouti mnohem lépe, kdyby se byla prováděla přesně podle zákona se zřetelem k drobnému lidu, kdyby nebyla nadržovala majitelům zabraných velkostatků a kdyby vůdčí myšlenkou pozemkové reformy nebylo bývalo zakládání protekčních zbytkových statků. Na tomto stavu nese vinu také správní sbor Státního pozemkového úřadu, jenž se stal loutkou v ruce několika vlivných politiků; ačkoliv tento sbor má býti nově volen parlamentem každé tři roky přece trvá od roku 1920 v nezměněném složení a není proto obrazem politického rozvrstvení obyvatelstva, nýbrž skupinou nikomu neodpovídajících jedinců. Tento zjev nutno po zásluze pokárati a odsouditi. Je těžkým hříchem, jak se prováděla pozemková reforma na Podkarpatské Rusi, anebo jak se tvořily zbytkové statky pro vlivné jedince ze strany republikánské nejen na účet socialistů, nýbrž i na úkor těch, kdo za těmito vlivnými jedinci stáli. Tyto nesprávnosti se budou musiti v budoucnosti korigovati a napravovati. I po provedené pozemkové reformě máme 73% zemědělců, kteří nevlastní více půdy než 5 ha, 87% vlastní nejvýše 10 ha a pouhých 13 % zemědělců má více půdy než 10 ha. Naproti tomu však celá politika agrární jak u okr. poradních sborů, tak v zemědělských radách a i v ministerstvu zemědělství je řízena výhradně jen prospěchem nepatrného křídla statkářského, a nikoliv ohledy na zájem těch 87 % zemědělců do 10 ha půdy. Stejně tak poškozují menší zemědělce plodinová bursa a kartely cukrovarnický i lihovarnický. Noví přídělci půdy byli také poškozeni tím, že býv. majitelům zabraných velkostatků se přiznávala a vyplácela příliš vysoká náhrada, která nikterak neodpovídá dnešním cenám zemědělských produktů. I zde bylo by potřebí rychlých korektur, pokud je to ještě možné. Zbytkové statky nám už napáchaly mnoho zla a škod. Celá celní politika je diktována a prováděna jenom v jejich zájmu. Zbytkové statky rozmnožují však také nezaměstnanost. Jednak trvalých zaměstnanců mají málo, jednak sezónní dělnictvo platí tak bídně, že to o hned po skončení práce jest odkázáno na podpory, aby neumřelo hladem. Kdyby zbytkové statky se rozdělily mezi nejmenší zemědělce za tím účelem, aby se jejich stávající objekty zvětšily aspoň na 5 ha, pak by tito zemědělci na svých hospodářstvích se obživili a nemuseli hledati vedlejší výdělek v městech, jak je tomu dnes. Na zbytkových statcích ve výměře 181.409 ha by mohlo nalézti obživu nejméně 36.000 rodin místo dnešních 1429 zbytkových statkářů s nepatrným počtem stálých zaměstnanců. Byv. majitelům zabraných velkostatků bylo ponecháno 353.374 ha zemědělské půdy, z níž by se dalo poříditi 70.000 5tihektarových usedlostí. Poskytují tudíž statky ze záboru propuštěné se statky zbytkovými reservu pro nejméně 100.000 malých rolnických usedlostí. Přídělci zabrané půdy trpí hospodářskou krizí nejvíce, protože svoje podniky zakládala v době nejdražší a potřebují nutně pomoci, především aspoň hypotekárních zápůjček. Proto je potřebí rychlého zaknihování přidělené půdy. Nutno s uznáním přiznati, že v posední době jak Státní pozemkový úřad, tak také soud postupují velmi rychle. O tom svědčí okolnost, že ze 7.851 obcí, v nichž se provádělo přídělové řízení, byla ku dni 1. dubna 1932 provedena technická revise v 7.154 obcích, což jest 91 %, a v 6.930 obcích superrevise, což činí 88 %. Právní odbor Státního pozemkového úřadu připravil tabulárky soudům ve 4.784 obcích, t. j. 60 %. ačkoliv před rokem, kdy byl vydán malý přídělový zákon, činily tabulárky pouze 37 %. Za měsíc březen tohoto roku bylo před-loženo tabulárek ze 187 obcí s počtem 226 jednotek. V Čechách je nejdále technická práce, která činí 98 %, v zemi Moravsko-slezské právní práce obnáší 80 %.

Vítáme předložený návrh zákona sen. tisk č. 740, který umožní aspoň provisorní zaknihovaní i v oněch obcích, kde se s přídělem prováděla současně komasace pozemků kteroužto okolností přivoděn byl do zaknihování přídělů veliký průtah. V úvodu své řeči jsem naznačil, že rentabilita zemědělství dá se zvýšit meliorací a scelováním. Meliorace půdy je u nás na značném postupu, který bude stupňován ještě pomocí zákona melioračního a vodocestného z r. 1931. Dosud je u nás zmeliorováno asi 15% zemědělské půdy v přibližné rozloze 350.000 ha a čeká na melioraci 85 % v rozloze asi 1,850.000 ha. Provedením meliorace polí, luk a pastvin zvýší se zemědělský výnos půdy asi o 4 miliardy Kč ročně, což je zajisté zlepšení úctyhodné. Bude-li se prováděti meliorace nynějším tempem, vyžádá -si její úplné provedení doby téměř 40leté.

Stejně důležitou jest otázka scelování, jejíž provádění však naráží na velké obtíže vzhledem k tomu, že zasahuje nejradikálnějším způsobem do soukromého vlastnictví. Bylo by však rozumné, aby se s meliorací provádělo současně také scelování. Moderní doba, kdy se zemědělec neobejde bez strojů a umělých hnojiv, scelování přímo žádá. Na úzkých a často klikatých parcelách se ani strojů, a ani umělých hnojiv nedá vůbec používati. Také nedostatek zemědělské půdy volá po tom aby neplodné meze a zbytečné brázdy byly odstraněny. Účelným rozdělením scelených pozemků, vhodnou úpravou cest, příkopů a svodnic získává se při obdělávání pozemků na čase 10 % provozní doby. Úspora na výrobních nákladech obnáší v horských krajích asi 30%, jinak 20 %. Úspora osiva na scelených pozemcích činí 25 %. Největší prospěch ze scelování je však ze zvýšené sklizně následkem zmenšení počtu a délky brázd a odstraněním mezí. Na Slovensku a Podkarpatské Rusi bude užitek ještě větší, protože se dá scelováním spousta pastvin rozptýlených mezi ornými pozemky proměniti pna pole. Plocha orné půdy scelováním nově získaná se odhaduje v Čechách a v zemi Moravskoslezské na 163.000 ha, na Slovensku a Podkarpatské Rusi na 157.000 ha, celkem tudíž na 320.000 ha. Následkem scelování očekává se větší výnos obilí o 2 1/2 mil. q, slámy 6 mil. q, zemáků 5 mil. q, řepy 4 mil. q a pšenice 1 1/2 mil. q.

Zjednodušení pracovního provozu patrno je nejlépe z toho, že počet parcel se scelováním v historických zemích zmenší 10až 20krát, na Slovensku 20až 40krát. Zejména pro Slovensko jest scelování dalekosáhlého významu, neboť tam je dnes obrovská rozkouskovanost půdy, komplikovaná ještě spoluvlastnictvím několika osob k téže parcele, což znemožňuje také získání zemědělského úvěru. Potřeba scelovací jeví se v Čechách a v zemi Moravsko-slezské na ploše 2,970.000 ha, na.Slovensku a Podkarpatské Rusi 1,460.000 ha, úhrnem tedy 4,430.000 ha.

Dosavadní výsledky scelování nečiní ani 3 % celkové výměry půdy a jeho rozsah do dnešního dne činí asi 125.000 ha, z čehož připadá na zemi Moravskoslezskou asi 110.000 ha a zbytek 15.000 ha na Slovensko. Čechy jsou v tomto směru pozadu. V zemi Moravskoslezské provádí scelování úřad pro agrární operace, v zemi Slovenské krajinský úřad za pomoci civilních inženýrů, jichž je však krajní nedostatek, zejména zapracovaných. Je to patrno zvláště z toho, že v zemi Moravskoslezské trvá proces scelování v jedné obci 3 až 4 léta, kdežto na Slovensku i přes 20 let. Jsou případy, že dosud není skončeno scelování, s kterým bylo započato už v r. 1909. Vláda vypracovala návrh zákona už před 2 lety, jímž má býti zavedena určitá jednotná metoda scelovací akce na celém území republiky. Návrh uvázl v ministerstvu financí, Národohospodářský výbor přijal můj resoluční návrh, aby tento návrh zákona byl vládou urychleně předložen Národnímu shromáždění k projednání, neboť vzmáhající se krize zemědělská a nedostatek půdy, jak viděti, neobejde se bez velkoryse prováděného scelování. Pro tuto akci nastane vhodná doba také tím, že státní správa bude zde moci zaměstnati s prospěchem zaměstnance ze Státního pozemkového úřadu, který vchází do likvidace a bude svůj personál, který čítá 974 osob, každoročně zmenšovati. Státní pozemkový úřad mohl by v několika ctech dáti k disposici 158 inženýrů, 70 geometrů a 106 hospodářských úředníků, celkem tudíž 334 odborné síly. Pokud by těchto odborných sil plně nepotřebovalo ministerstvo -zemědělství, pak by je potřebovala nutně finanční správa pro pozemkový katastr na Slovensku, kde pro nedostatek odborných sil není dodnes povětšině ještě katastrálních map a řádných pozemkových knih.

Budiž mi dovoleno, abych se zmínil stručně o těch, kterým je svěřeno provádění scelovací akce a zeměměřičských prací. Jsou to geometrři. Jestliže obdivuji někdy technickou práci její obtíže a krajní svědomitost, pak k ní patří na čelném místě práce geometrů. Je to vysoce důležité obstarávání pozemkového katastru ve spojení s přesným zaměřováním a je to i scelování půdy. A veřejnost jistě neví, jak se. tito významní pracovníci bagatelizují a jak je zejména poškodil platový zákon č. 103 z r. 1926. U agrárního úřadu v Brně je zaměstnáno 14 geometrů, jimž po provedené resystemizaci přiznávají se 2 místa ve IV. platové stupnici, 7 míst v V. platové stupnici a 5 míst v VI. platové stupnici. Zůstává tedy 85.7 % všech měřických úředníku zařazeno ve dvou nejnižších platových stupnicích a pouze 14.3 % je zařazeno do IV. platové stupnice, ač zákon jim zaručuje postup až do druhé platové stupnice. U ministerstva financí, kde sice také nedosahují zákonitého možného postupu, přece jen jsou pro katastrální měřičské úředníky systemizována místa ve III. platové stupnici. Stejně tak jako u agrárního úřadu bagatelizují se geometrři také u zemského úřadu v Brně a u ministerstva veř. prací, které jim pro měřičské oddělení nechce přiznati ani úplně odůvodněnu a spravedlivý požadavek na místo přednosty a nedává jim ani zastoupení ve kvalifikační komisi.

U agrárního úřadu v Brně jsou 4 geometři s více než 30tiletou služební dobou dosud v VI. platové stupnici, t. j. v té nejnižší. To jsou přece jen poměry příliš křiklavé. U zemského úřadu v Brně jsou geometři s 23ti -až 28tiletou služební zlobou rovněž v nejnižší, t. j. v VI. platové stupnici, a geometři až s 34tiletou služební dobou v V. platové stupnici. Páše setu zajisté těžká křivda na lidech, od nichž se žádá významná a těžká odborná práce, a proto žádám s tohoto místa jak pana ministra zemědělství, tak pana ministra veř. prací, aby se postarali laskavě o odčinění této křivdy. Zemědělství žádá parlament o urychlenou pomoc z dnešní těžké situace. Za tím účelem se dostane k parlamentnímu projednání několik návrhů. Jsou to návrhy: lihový, cukrovarnicky ' a návrh na vybavení zemědělství z dluhů.

Strana nár. socialistická má poctivý úmysl, aby se pomohlo pracujícímu stavu, dělnictvu, živnostnictvu a také zemědělcům. Budeme se brániti, aby z nouzových předloh těžili zase jen statkáři na úkor menších zemědělců. Budeme trvati na odstranění příčin dnešní krize v zemědělství. Jsou to celní šraňky, vysoký bankovní úrok, lichvářské příjmy bankovních ředitelů a správních rad a lichvářské příjmy ředitelů a správních rad podniků průmyslových. Parlament se nesmí omeziti jen na kontrolu hospodářství státního,;nýbrž musí učiniti pořádek také v podnikání soukromém. Je zločinem, jestliže závody platí dělnictvu denně mzdu 10 až 20 Kč a i o tuto hubenou mzdu je připravují výlukou, když vedoucím závodů se přiznává a také dává odměna denní až několikatisícová. Stát musí míti odvahu, aby toto, v dnešní kritické době přímo zločinné jednání překazil. Když nejvyšší úředníci a funkcionáři státní, kteří vykonávají zajisté nejméně tak odpovědnou práci jako ředitelé podniků soukromých, mají roční plat omezenu částkou asi 100.000 Kč, proč ředitelé bank a jiných soukromých podniků by měli míti nárok na roční příjmy milionové? Lichvářskému vydírání konsumentů kartely musí býti rovněž učiněn konec. Uhelné dolu musí býti urychleně znárodněny, při čemž nelze připustiti. aby jejich majitelům byla přiznávána nepřiměřeně vysoká náhrada, jako tomu bylo u zabraných velkostatků. Přinutila-li těžká doba stát, aby byl tvrdým k chudým a pracujícím, ať postupuje stejně i proti těm kteří po staletí měli dobrou konjunkturu. Musí se však udělati také pořádek v zemědělských radách a na plodinové burse. Nelze přihlížeti dále tomu, aby v nich malí zemědělci, případně konsumenti neměli žádného zastoupení. Ve výrobě zemědělské musí dojíti také k přeorientování, které je za daných poměrů nutné. Také zemědělské školy mají velmi důležité poslání, které však bohužel do dnešního dne neplní.

Při chystané akci úvěrové pro zemědělce bude nutno pamatovati na přídělce z pozemkové reformy a na kolonisty, kteří jsou před úplným ožebračením. Po této: stránce mám řadu výmluvných dokladů z jižní Moravy, kde na okrese moravsko-krumlovském, znojemském a mikulovském byly utvořeny kolonie z pozemkové reformy. Nutno s polito váním říci, že při tvoření těchto kolonií nebyl brán ani v nejmenším náležitý ohled na umožnění snadné existence těchto nabyvatelů. Tak na př. v okrese moravsko-krumlovském, kde vytvořeny byly nové kolonie v Suchohrdlech a v Kašenci, byly tyto kolonie založeny naprosto nevhodně, domky byly postaveny na zabahněné, svahovité půdě, a přitom půda u silnic anebo půda písčitá byla ponechána zemědělství. Nebylo při tom pamatováno na komunikace a na vodu. U silnic nebyla postavena ani jedna kolonie, všechny byly postaveny několik kilometrů od silnice, daleko od svých mateřských obcí, ke kterým byly přičleněny. - 1lásledkem toho žádná z nich, ačkoliv trvají od r. 1925, nemá deště dodnes komunikačního spojení. Sel jsem před 4 léty podívati se do kašenecké kolonie na tamější poměry, abych projednal možnost vybudování komunikace. Bylo to za počasí celkem příznivého, ale museli jsme tam jeti žebřiňákem, jinak nebylo možno se tam dostati, neboť nejméně 30 až 40 cm bylo na příjezdní cestě bláta. A s vodou je to tam totéž. Když si kolonisté udělali nákladné studně., zjistilo se teprve, že tam churaví dobytek a že voda je k pití úplně nepotřebná. Pak museli nákladným způsobem, který si v žádal asi půl milionu Kč, teprve vybudovati vodovod, což je pro kolonisty, jichž je tam nepatrné množství, pouze 10, obrovské zatížení. Budovy jim přišly též velice draho. Postavení obytné budovy se stájí, bez stodoly a bez vedlejšího hospodářského zařízení přišlo na 150 až 200.000 Kč. A nejbolestnější při tom bylo, že kolonisté nesměli stavby zadati podnikatelům, kteří byli levnější než ti podnikatelé, kterým to zadával Státní pozemkový úřad. Na př. místní stavitelé nabízeli se, že ostaví kolonii v Kašenci a v Suchohrdlech o 35.000 Kč levněji a k tomu také se stodolou a s různým jiným zařízením, což v státním návrhu nebylo, ale ne měli to udělati. Na př. v Hrušovanech na t. zv. Hajdě, podal stavitel, který byl navržen, že tu stavbu dostane, nabídku se slevou 7 %. Státní pozemkový Úřad však ho přinutil, že musel nabídku na slevu odvolati, jinak by nebyl nadávku dostal. Dostal ji jen s podmínkou, že nic nesleví. To jsou ovšem křiklavé poměry, které pochopitelně ty lidi rozčilují a vydražují. jeden hektar půdy přijde tam s příslušným zatížením stavením až na 23.000 Kč, kdežto na př. u zbytkových statkářů činí nabývací kvóta pozemků incl. nákladu na budovy nejvýše 7000 Kč za 1 ha. Máme ovšem případy, kde to nepři,Jde ani na 3000 Kč, na př. v Sedleci u Mikulova býv. poslanec Molík za to, že se vzdal r. 1929 kandidatury, -dostal zbytkový statek ve výměře 660 měřic za 44.000 Kč, takže mu hektar i s budovami přijde něco málo přes 3000 Kč (Sen. Olejník: To koupil!), ačkoliv to má cenu 3 až 4 miliony Kč. Nárok na to měli deputátníci. kteří tato vydrželi přes několik desítiletí a kterým to také bylo slibováno. ale poněvadž pod rukou to pan zbytkový statkář koupil levně, proto se kolonistům a jiný m dávaly pozemky dráže.

Zajímavý je případ kolonistů v Hrušovanech a Božicích. V Hrušovanech dala se kolonistům půda, o kterou už zbytkový statkář anebo stát nestál. lepší půdu si ponechal stát, nebo si ji vzali zbytkoví statkáři. Zabahněné pozemky a luka nebo úplně písčité pozemky v páté až sedmé bonitní třídě dostali kolonisté. V Božicích postavili kolonii na úplně zabahněnou půdu daleko od obce, silnice a školy. Když ti ubožáci chtějí něco z půdy míti, musejí si ji zmeliorovati a museli si zříditi odvodňovací studnu, ze které elektrický m pohonem čerpají vodu do řeky, která je položena výše, než jejich pozemky. Kolonistů je 20 a náklad přijde asi na milion Kč. To je ovšem ta úžasné zatížení, že jsou neschopni další existence,žádal bych s tohoto místa, aby vládní kruhy, zejména Státní pozemkový úřad těmto křiklavým poměrům věnoval pozornost. poněvadž, nepřijde-li pomoc včas, pak jsou tito kolonisté naprosto neschopní, aby se udrželi.

Práce pro silné jedince a spekulanty musí již přestati. Dnešní doba nám káže, abychom se dali všichni bez výhrady do služeb pracujícího lidu, který tvoří jádro národa a je a také trvale bude pilířem tohoto státu. (Potlesk.)