Asi na 40% našich továren na zápalky bylo následkem zpředu zmíněných praktik koncernu zastaveno, sta dělníků přišlo o zaměstnání, obce a okresy pozbyly mohutných pramenů daňových.

Předpokládáme-li nyní, že je správným tvrzení soukromých uchazečů, že by mohli obecenstvu dodávati balíček sirek o 4 nebo 5 hal. levněji, pak mohl by se prodej v malém díti přes staré nebo nové daně o tuto částku levněji. Ať je tomu jakkoli, zajisté bylo by, jak se mi zdá, v zájmu vlády a nesčetných spotřebitelů, kdyby se připuštěním jednoho nebo lépe několika nových uchazečů ukázalo na příkladu, zdali dřívější tvrzení vydrží také při realisaci. Risiko připadlo by přece zcela na soukromého uchazeče.

Proto považuji také pro vládu a pro většinu za přípustno, aby souhlasily s resolucí, kterou jsem slavnému senátu předložil, a jejíž obsah jednoduše praví, aby se přece jednou vyhovělo uchazečům o nové koncese, aby mohli dokázati, zdali jejich výpočty jsou správné, anebo nesprávné, čehož případné finanční následky by přece museli nésti výhradně jen sami. Každou reelní soutěž dlužno přece jen uvítati.

Dámy a pánové! Předloha bude tak, jako předevčírem ve druhé sněmovně dnes v noci, přijata také zde, byť i bez nás a proti nám. To ji však nebéře nedostatky nesociálního zákona, který se nehodí do dnešní krise, kdy tisíce nezaměstnaných rodin má vystačiti s 10 Kč týdně, a je také pro masy opakem vánoční nadílky. Nezaměstnaní a zkráceně pracující, kteří kručení žaludku anebo svou mrzutost chtějí zaplašiti dýmčičkou, nesáhnou sice pro tuto daň zpět k hubce a kamínku anebo k zapalovací čočce, ale těm, kteří jsou pro předlohu, díky vzdávati nezbudou.

Místopředseda Votruba (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je pan sen. Köhler. Dávám mu slovo.

Sen. Köhler (německy): Dámy a pánové! Nezabýval jsem se s této tribuny nikdy stranickou politikou, nýbrž pokoušel jsem se vždy zaujmouti věcné stanovisko k projednávaným předlohám. Útok pana kolegy Niessnera v dnešní rozpočtové debatě nutí mne k tomu, abych se uchýlil od svého obyčeje a abych se krátce několika větami zabýval jeho řečí. Jestliže kolega Niessner líčil věc tak, že máme sociálním demokratům vděčiti za to, že naši kolegové Krebs a Kasper mohli jeti do Mnichova, aniž by se musili obzvláště zodpovídati, pak má o demokracii zvláštní mínění, jde-li o národní socialisty. My tento názor nikterak nesdílíme, poněvadž si demokracii představujeme tak, že každá politická strana se může vybíjeti a hájiti nerušeně své přesvědčení. Od několika měsíců pronásledují úřady naše hnutí zakazováním schůzí, domovními prohlídkami, zabavováním časopisů atd. Máme takovýto systém, který projevuje své účinky proti našemu hnutí, oslavovati ještě jako demokracii? Není tomu příliš dlouho, co také němečtí sociální demokraté byli jiného názoru. Domluvíme se s kolegou Niessnerem pro tuto věc jinde.

Dámy a pánové! V rozpočtové debatě skoro všichni řečníci, tedy také řečníci vládních stran, projevili svou nespokojenost s nynějšími poměry, většina klidným a věcným způsobem, někteří způsobem temperamentním. Naše tvrzení, že vláda oprávněných národnostních stížností německého obyvatelstva dbá stejně málo fiasko hospodářských problémů přítomnosti, lze dokázati. Bez velkorysého hospodářského plánu vytlouká se klín klínem a k úsporám mají nejdříve přispěti úředníci a zřízenci státu. Je právě pro vládu pohodlnější zkracovati platy anebo jinaké požitky, nežli spořiti tam, kde spořiti možno. Smíme se pak diviti, když se tu tvrdí, že heslo o snížení osobních nákladů slouží vládě a našim hospodářským vůdcům vůbec za pláštík pro nedostávající se program?

Bezútěšné hospodářské poměry projevují se velmi nepříjemně na stránce příjmu v rozpočtu. Rozpočet na rok 1930 skončil schodkem více nežli půl miliardy a rozpočet na r. 1931 bude vykazovati schodek mnohem větší. Na tom ničeho nezmění ani bezohledné vymáhání dlužných daní z dřívějších let. Hledají se nové prameny příjmů. Z nových daňových plánů vlády projednávali jsme již přirážky k důchodové dani, nyní následuje zvýšení daně ze zapalovadel a jako další nadělení zvýšení nesociální daně z obratu, daně z piva atd. Ukládá se tedy právě těm státním občanům, jejichž příjem pro hospodářskou katastrofu nejvíce utrpěl, nové odříkání. Z dosavadních zkušeností nikdo se nechce ničemu naučiti. Jen jeden příklad toho: r. 1930 byla veliká ztráta v hospodaření státních lesů a statků. Přitom byly lesní podniky, dnes pasivní, převzaty za směšně nepatrné ceny hluboko pod skutečnou cenou. Rovněž nejsou dosud zaplaceny nízké přejímací ceny, ačkoli na to povoleno bylo r. 1930 280 mil. Kč, r. 1931 rovněž 280 mil. Kč a na r. 1932 dalších 250 mil. Kč. Poněvadž lesní hospodářství r. 1931 následkem. hluboko pokleslých cen dříví tužce trpělo, zvětší se přirozeně značně schodek státních lesů. Přes tyto zkušenosti bylo r. 1931 zestátněno dalších 91.800 ha a r. 1932 má býti převzato dalších 26.000 ha. Ovšem není možno zaplatiti trhovou cenu a není žádné naděje, že dojde k zaplacení. Bylo by nejvýš na čase, aby byl učiněn konec tomuto dělání dluhů. Nikdo nepopře, že dřívější majitelé lesů platily zcela značné daně a přirážky, kterých stát ovšem neplatí, tedy vedle schodku v hospodářství úbytek daní a přirážek. Aby získalo peněz, počíná státní lesní hospodářství zaplavovati trh levným dřívím a poškozuje tím velmi citelně soukromé majitele lesů. Dojde-li při státních lesích ke zhroucení, pak najdou se nesvědomití spekulanti, kteří velikých lesních statků nabudou za pakatel. Má-li to býti konečným účelem, pak nikdo nechápe, proč zničeno bylo soukromé lesní hospodářství, aby na jeho místo nastoupilo nynější neplodné hospodářství. Fiasko v lesní reformě se zamlčuje a přes všechny ztráty se dále postátňuje, poněvadž malá skupina státních a veřejných zaměstnanců v různých jednotách spatřuje svůj cíl v tom, posledního německého zaměstnance a dělníka připraviti o jeho pracovní místo. Tím pokusil jsem se prokázati že by bez předlohy zákona o zvýšení daně ze zapalovadel bylo možno zavésti pořádek do státních financí, kdybychom na straně výdajů byli šetrnější. Zdali pan ministr financí může počítati s plným výnosem nové daně, je více než pochybné, a i kdyby tomu tak bylo, nebude tím ještě daleko zjednána rovnováha a zastupitelství lidu bude postaveno před úlohu, usnášeti se o dalším zvyšování daní již zavedených.. Zdali zákon dlužno považovati jen za přechodné opatření, anebo zdali obyvatelstvo musí počítati s trvalým zdražením zápalek, nevíme, obáváme se však po dřívějších zkušenostech, že státní správa se tak brzo nezřekne zvýšení této daně, jednou již usneseného. Ze všech těchto důvodů budeme hlasovati proti zvýšení daně, budeme však za to souhlasiti s resolucí, kterou podala strana křesťansko-sociální. (Potlesk.)

Místopředseda Votruba (zvoní): Dalším řečníkem je pan sen. Mikulíček. Prosím, aby se ujal slova.

Sen. Mikulíček: K rozšiřování kulturní i hospodářské reakce, tmy a zpátečnictví snažíte se předloženým zákonem i tu skutečnou sumu rozšiřovat, aby chudý člověk již neměl skutečně ani na sirky, jak říkali naši staří otcové. Předloženým návrhem zákona přijdou za 1 haléř 3 zápalky, čili za starý krejcar, za který ještě já jako dělník kupoval jsem krabičku sirek s dvojnásobným množstvím, jako je v dnešní krabičce, dostanu 6 zápalek. Skutečně je klidný vývoj v Československé republice, skutečně pracujete k blahobytu širokých mas pracujícího lidu!

Právě jste odhlasovali rozpočet, rozpočet třídní, rozpočet, který postihuje téměř 80 procenty poplatnictvo daněmi nepřímými a různými poplatky a pouze 15 procenty daněmi přímými, z nichž daň z příjmu, daň domovní, pozemkovou a výdělkovou platí nejméně z polovice pracující dělník, úředník, rolník nebo nájemník. Naše návrhy, aby byly sníženy platy takovému panu Udržalovi ze 260.000 na 60.000, se zamítly. Zamítli jste naše návrhy, aby, když dělník musí ze 2.000 platiti daň z příjmu, když je svobodný, ministr vyšel ze 60 tisíc Kč a neměl dvojí nebo trojí plat, sahající do statisíců.

A najednou přicházíte, abyste sanovali ohromnou finanční propast, která se zjeví koncem r. 1932 ve vašem na falešných základech postaveném rozpočtu, daní ze zápalek. Navrhli jsme, když alespoň pokroková část zákonodárců v Československu hlásala boj tomu Římu, o němž v Americe složili píseň: >Byla nám Římská říš vrahem, vrahem nám jest, v ruce vždy Kristův kříž, v srdci svém lest. Týraní, proklatí, vlasti mé závěti pomsta vám jest.< Tak zpívali Češi, dokud byli v područí jeho veličenstva z boží milosti, který každý klerikální podnik subvencoval a zúčastnil se ho. A dnes president Masaryk do světa pošle okřídlené slovo: >Řím musí býti souzen a odsouzeno< a pak podepíše zákon, kde tito Římané, kteří mají tolik majetku, že by se na něm vyživilo 4krát tolik rodin, co je těch církevníků, farářů, páterů a biskupů, jsou odsouzeni vybrat ze státní pokladny stamiliony Kč a kromě toho husitská republika, která prý nejskvělejší dějiny měla v dobách, když Žižkovy palcáty rozbíjely lebky katolickým Křižákům, ta Žižkova republika jim ještě vydržuje několikeré fakulty.

Naše návrhy, aby tato část rozpočtu byla škrtnuta, byly zamítnuty. Byly zamítnuty naše návrhy, abychom nedávali zbytečné peníze na emigranty, kteří v různých ministerstvech mají skryté položky. V ministerstvu zahraničí téměř 5 mil. Kč, v ministerstvu zemědělství téměř 5 mil. Kč. Potvrdil mně pan předseda rozpočtového výboru, že v jiných ministerstvech jsou zrovna tak zastrčeny položky na emigranty. Z Československa jsou již desítky tisíců československých příslušníků v Rusku, znám desítky lidí, kteří sem přijeli na 1, 2 měsíce na dovolenou, vzali své rodiny s sebou a jeli tam zpět. Nevím, proč by do toho pekla jezdili, když ho tam opustili pět čtvrtí roku. Proč vy, když se tu musí poctivou prací živit český příslušník, německý příslušník, nebo kteréhokoliv národa, proč vy vyhazujete ty zbytečné miliony? Či je pan ministr Beneš, Udržal a snad i pan Masaryk pořád ještě v té míře, že se jednou změní ten režim a že oni to dostanou zpátky? Marná naděje. To nám říkal pan ministr Beneš, když jsem byl na půl roku ještě v rudozelené koalici, abychom neuznávali sovětský režim de jure, poněvadž prý za 2, za 3 měsíce bude po něm. Pak to odhadoval na tři léta. Pak, když jsme se jako levice odtrhli od sociálních demokratů a soc. demokraté, chtějíce udržet jenom kontakt s dělnickými masami, žádali o uznání de jure, terminoval to na 10 roků, dnes říká,, že přečká jednu generaci. A když přečká jednu generaci, rád bych viděl, kdo ten režim může tam odstraniti.

Zamítli jste naše návrhy na škrtnutí položky na francouzskou vojenskou misi. Učinil jsem výkřik, že je to podvod a jezovitství, když francouzští důstojníci jsou zde naprosto zbyteční a na druhé straně se roní krokodilí slzy v >Českém Slovu< a >Právu Lidu<, že na nádraží ve Francii nám umírá hladem. 3 tisíce českých vystěhovalců, které jste nalákali na práci do Francie.

Dali jsme návrh, aby se ostrým postupem, který jsem vylíčil včera, jak se postupovalo ve Valašských Klobúkách proti rolníkům a živnostníkům., postupovalo také proti těm, kteří defraudovali 5 miliard Kč daní. Ačkoli to všichni odsuzujete a píší se dlouhé články o tom v hlavních orgánech socialistických stran, hlasujete přece proti tomu, aby se ostře postupovalo proti miliardářům, ani si nevynutíte to, co jsem já chtěl, a k čemu se připojil i jeden státotvorný senátor, abyste jako zákonodárci dostali seznam těch poctivých vlastenců, kteří jsou dlužni více než 100 tisíc korun. Nejeden z nich byl by shozen s tribuny při některé národní slavnosti, poněvadž by mu každý mohl říci: běž pryč, poněvadž je prokázáno, že dluhuješ státu 100 tisíc Kč daní a při tom máš možnost, abys je zaplatil.

Od vzniku tohoto státu odepíše se 15 tisíc mil. daní, a 5.000 mil. je nedoplatků. V účetní uzávěrce figuruje jenom cifra 7 mil., ale 8.mil. je schováno od jinými tituly. Tedy 5 miliard jsou dlužni - a při tom to mají vytrhnout zápalky, bez kterých se skutečně žádná domácnost nemůže obejíti, absolutně žádná, ani ta, která má nejmodernější topení plynem, i ta musí ten plyn něčím podpalovat.

Pánové, nevím, jak hlavně socialisté budou vzhledem k celé soustavě rozpočtu právě tuto daň obhajovat. Na rozkradené banky je peněz dost, 2.000 mil. Není-li peněz a nechcete-li a nesmíte-li už postupovat proti kapitalistickým defraudantům, je tu 2000 zbytkových statkářů, kteří oproti běžné ceně půdy dostali půdu za jednu čtvrtinu skutečné ceny. Nevím, navrátil-li to ještě pan Vraný, ale v novinách stálo, že neplatil za svůj velkostatek ani 1.000 Kč za ha. Ale pan Vraný to dosud nevrátil. V poslední době prolétla zpráva, že syn pana Bechyněho, zástupce předsedy vlády, koupil statek a neplatil za jednu měřici ani 800 Kč, ač běžná cena jedné měřice průměrné jakosti počítá se dnes 3-4 tisíce Kč. Státní pokladna má chronickou tuberkulosu. Už jste si vypůjčili na různé potřeby 38.000 mil. a vypůjčujete si zase za hranicemi 650 mil. Kč a ještě budete si vypůjčovat příštím rokem několikráte. Státní pokladna by potřebovala tyto peníze, ten rozdíl mezi skutečnou cenou velkostatku a cenou, zač je ty protekční děti nabyly. Ale to jsou vaši lidé. Přece nebudete řezat do vlastního masa, vy nemůžete kapitalisty donutit, aby zaplatili, protože by vám dali výpověď, postarali by se u vašich vedoucích stran, aby nespokojenci byli odstraněni z politického života. A nemůžete také řezat do vašeho masa, když jste dostali za čtvrtinu skutečné ceny zbytkové statky. A proto v Československu se vrátíme do doby, kdy dědeček, když neměl co dělat, šoupal jedno dřívko po druhém, aby rozdělal oheň. Teď snad návštěva černochů z Afriky bude nám užitečná, když sem přijde; aspoň nás naučí rozdělávat oheň.

To jste to za 13 roků dopracovali s obyvateli v tomto státě! Není možné, aby každý objektivně posuzující hospodářskou i politickou situaci mohl obhajovat tento zákon. Na ty nejnižší z nejnižších se jde, bohatí se klidně propouštějí. Mluvil jsem tu včera, jak se odpouštějí milionové daně tomu, který jenom v jedné dani má 75 mil. náskok, a na chudácích se požaduje poslední krejcar. Ale to je jenom začátek. Víme, že po zápalkách přijdou jiné věci. Ale dobrá, pokračujte tak dále. Čím budete více lid ožebračovat, tím spíše lid se zorganisuje, aby si od tohoto ožebračování pomohl. (Souhlas.)

Místopředseda Votruba (zvoní): Žádám o přečtení návrhu sen. Mikulíčka a soudr.

Zástupce tajemníka senátu dr Trmal (čte):

Návrh sen. Mikulíčka a soudr.:

Navrhuji, aby se přes osnovu přešlo k dennímu pořadu.

Místopředseda Votruba: Dále žádám o přečtení resolučního návrhu sen. Böhra a druhů.

Zástupce tajemníka senátu dr Trmal (čte):

Resoluce sen. Böhra a druhů:

Vláda se vybízí, aby za účelem zlevnění zapalovadel upustila od monopolního omezení továren na sirky a aby způsobilým uchazečům udělovala nové koncese.

Místopředseda Votruba (zvoní): Přeje si pan zpravodaj slovo?

Zpravodaj sen. Pánek: Prosím, jenom k té resoluci.

Resoluce má asi pravděpodobně za účel, aby povzbudila konkurenci. Jistě že je to nápad dobrý, ale v této době je naprosto zbytečný, poněvadž, jak jsem již naznačil, ty zisky těch 11 továren nejsou značné. Ale i bez té resoluce má vždycky ministerstvo financí možnost povoliti zřizování továren, jestliže se toho ukáže potřeba. Tedy z toho důvodu navrhuji zamítnutí této resoluce.

Místopředseda Votruba (zvoní): Přikročíme k hlasování.

Prosím pány senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Senát je způsobilý se usnášeti.

Nejprve dám hlasovati o návrhu pana, sen. Mikulíčka a soudr.

Prosím, aby byl ještě jednou přečten.

Zástupce tajemníka senátu dr Trmal (čte):

Návrh sen. Mikulíčka a soudr.: Navrhuji, aby se přes osnovu přešlo k dennímu pořadu.

Místopředseda Votruba (zvoní): Kdo souhlasí s návrhem pana sen. Mikulíčka a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh se zamítá.

Budeme nyní hlasovati o celé osnově zákona, jejím nadpisu a úvodní formuli najednou.

Je proti tomuto způsobu hlasování námitka? (Nebyla.) Není jí, přikročíme tedy k hlasování.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jejím nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny tisk 665 ve čtení prvém,. nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se podle zprávy výborové souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny tisk 665 ve čtení prvém.

Přistoupíme k dalšímu bodu pořadu jednání, jímž je:

Zpravodajem je pan sen. Stržil. Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Stržil: Slavný senáte! Aby zmírněna byla těžká krise cenová a odbytová v produkci žitné roku loňského, usnesly se zákonodárné sbory na zákonu o výrobě chleba. Podle znění tohoto zákona ze dne 10. dubna 1934, čís. 46 Sb. z. a n., smí se po živnostensku vyráběti a do obchodu uváděti pouze chléb samožitný, tedy jen z mouky žitné, vymílané na 65 %, aneb chléb ze směsi mouky žitné a pšeničné, které smí se však do čisté žitné mouky přimíchávati jen 10 %.

Bylo to naléhavé opatření v zájmu našich zemědělců krajů obilnářských a horských, které také se zákonem ze dne 7. listopadu 1930, čís. 154 Sb. z. a n., o povinném semílání domácí pšenice a žita a uvádění do oběhu pšeničné a žitné mouky zvýšilo odbyt a spotřebu žita.

Sklizeň žita roku letošního však byla velmi nedostatečná, a to v důsledku vymrznutí, sucha a živelními pohromami a odhaduje se, že je o více než 50.000 vagonů menší než loňského roku. Protože nezůstaly nám z předešlé sklizně žádné přebytky a letošní úroda žita by nestačila pro konsum domácí, zejména když by byla nadále udržována domácí spotřeba v tomto rozsahu, jak tomu bylo v roku loňském při nadbytku žita, pokládá vláda za nutné ustanovení dosavadního zákona o výrobě chleba z roku 1930 pro rok 1932 suspendovati.

Národohospodářský výbor senátu pojednal o vládní osnově zákona, jímž se prohlašují dočasně neúčinnými ustanovení zákona o výrobě chleba, a navrhuje plenu senátu její schválení tak, jak uvedeno je v senátním tisku 666. (Souhlas.)

Místopředseda Votruba (zvoní): K slovu není nikdo přihlášen, debata tedy odpadá. Přikročíme k hlasování.

Prosím pány senátory o zaujetí míst. (Děje se.)

O celé osnově zákona, jejím nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou.

Jsou snad proti tomuto mému návrhu námitky? (Nebyly.) Námitek není.

Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jejím nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové souhlasně s usnesením posl. sněmovny, vyznačeném v tisku 666 ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se podle zprávy výborové souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny tisk 666 ve čtení prvém.

Dalším bodem pořadu je:

Důvody hospodářské vyžadují, aby platnost příslušných zákonných ustanovení nastala co nejdříve, a je potřebí tudíž věci tyto projednati se všemožným urychlením.

Navrhuji tudíž, aby oběma těmto předlohám přiznána byla pilnost a aby ve smyslu §u 55 jedn. řádu projednány byly jednáním zkráceným.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Pilnost těmto věcem se přiznává.

Vzhledem k tomu přikročíme ihned k hlasování ve čtení druhém.

Táži se pana zpravodaje sen. Pánka, zda navrhuje nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. Pánek: Nemám.

Místopředseda Votruba (zvoní): Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém, a to souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny, tisk 660.

Nyní budeme hlasovati o resoluci pana sen. Böhra a druhů. Přečtena byla. Dám o ní tedy hlasovati hned.

Kdo souhlasí s resolucí pana sen. Böhra a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Resoluce tato se zamítá.

Přistoupíme nyní k dalšímu bodu, jímž je:

Táži se pana zpravodaje sen. Stržila, zda navrhuje nějaké tiskové opravy.

Zpravodaj sen. Stržil: Nemám.

Místopředseda Votruba (zvoní): Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, nadpisem a úvodní formulí ve čtení druhém tak, jak byla přijata ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém, a to souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny, tisk 666.

mezi schůzí:

Tisk 672. Zpráva technicko-dopravního výboru k usnesení posl. sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se prodlužuje lhůta k označení elektrických podniků, jež mají býti přeměněny na podniky všeužitečné (tisk 667).

Tisk 673. Zpráva výborů ústavněprávního, technicko-dopravního a rozpočtového k usnesení posl. sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se zmocňuje vláda republiky Československé, aby převzala státní záruku za zápůjčky všeužitečných elektrických podniků v zemi Slovenské, a kterým se povoluje užíti dílčích dlužních úpisů na tyto zápůjčky, vydaných k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů (tisk 668).

Tisk 675. Usnesení posl. sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 1538), kterým se prodlužují a doplňují zákony týkající se bytové péče (tisk 1543).

Senát přijal návrh místopředsedy Votruby, aby se příští schůze konala za 5 minut, t. j. ve 20 hod. 5 min. za účelem

Schůze byla skončena ve 20 hod.