Předseda: Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Budiž čten další návrh sen. Hakena, Nedvěda a soudr.
Zástupce tajemníka senátu dr Bartoušek (čte):
70. K tit. 5, § 1: Příspěvek státní správy na úhradu státního dluhu 1.694,202.954 Kč budiž škrtnut a obnosu toho použito na stavbu dělnických bytů, škol a nemocnic, na stavbu zařízení prospěšných pro pracující drobné malorolníky, domkáře a drobné živnostníky.
Předseda: Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Budiž čten další pozměňovací návrh sen. Hakena, Nedvěda a soudr.
Zástupce tajemníka senátu dr Bartoušek (čte):
71. K tit. 5, § 4: Příspěvek státní zvláštnímu fondu pro zmírnění ztrát povstalých z Poválečné doby (fond pro schodky bank 50,000.000 Kč) budiž škrtnut a obnosu toho použito k podpoře nezaměstnaných.
Předseda: Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Budiž čten další pozměňovací návrh sen. Hakena, Nedvěda a soudr.
Zástupce tajemníka senátu dr Bartoušek (čte):
72. K tit. 5, § 5: Fond pro věcné potřeby ministerstva národní obrany 315 mil. Kč budiž škrtnut a obnosu toho použito k podpoře nezaměstnaných.
Předseda: Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Budiž čten další pozměňovací návrh sen. Hakena, Nedvěda a soudr.
Zástupce tajemníka senátu dr Bartoušek (čte):
73. K tit. 5, § 5, pol. 7: Na podpory všeobecně užitečných korporací 3,000.000 Kč buďtež škrtnuty a obnosu toho použito k podpoře nezaměstnaných.
Předseda: Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí s obsahem celé kapitoly 21. podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Kapitola 21. Přijímá se v celém rozsahu podle zprávy výborové.
Kapitola 22.
Skupiny II až IV.
Kdo souhlasí s obsahem kapitoly 22. ze skupiny I a skupin II až IV podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Kapitola tato i skupiny jmenované přijímají se podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí nyní s celkovým přehledem státního rozpočtu pro rok 1932 u všech kapitol jak co do příjmů, tak i výdajů jednotlivě i úhrnem, jakož i se sumářem podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím se přijímá celkový přehled státního rozpočtu pro rok 1932 u všech kapitol jak co do příjmů, tak i výdajů jednotlivě i úhrnem a sumář ve znění zprávy výborové.
Nyní budeme hlasovati o finančním zákoně.
Kdo souhlasí, aby čl. I až V zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Články tyto byly schváleny podle zprávy výborové.
K čl. VI byl podán pozměňovací návrh sen. Hakena, Nedvěda a soudr.
Žádám, aby byl přečten.
Zástupce tajemníka senátu dr Bartoušek (čte):
Prvá věta článku VI budiž nahrazena tímto zněním:
>Výdaje na úrok, úmor a na správní potřeby státního dluhu (rozpočtová skupina č. IV), stanovené částkou 2.160 mil. 722.094 Kč, budou použity na stavbu dělnických bytů nemocnic, škol a jinaké účely prospěšné dělníkům, drobným zaměstnancům, malorolníkům, domkářům a drobným živnostníkům.<
Ostatní ustanovení článku VI zůstávají nezměněna.
Předseda: Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby článek tento - VI - jakož i články VII až VIII zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Články tyto jsou schváleny podle zprávy výborové.
K čl. XIV byly podány dva pozměňovací návrhy sen. Hakena, Nedvěda a soudr.
Žádám, aby byly přečteny.
Zástupce tajemníka senátu dr Bartoušek (čte):
1. Ustanovení lit. a), b), c) a d) buďtež škrtnuta.
Lit. e) budiž nahrazena zněním:
Ministru financí se ukládá, aby bezodkladně vymohl obnos 300 milionů Kč z dlužných daní společností (bank, velkých průmyslových a jiných podniků) a jednotlivců, kteří vlastní více než 1 milion Kč a použil tohoto obnosu 300 milionů Kč v dohodě s ministrem sociální péče nejpozději do 20. prosince 1931 k vyplácení zimní výpomoci pro všechny nezaměstnané ve výši 300 Kč svobodným a 500 Kč ženatým a živitelům rodiny podle komunistického návrhu.
Předseda: Kdo s těmito návrhy souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítají se.
Dále byl podán event. pozměňovací návrh sen. Hakena, Nedvěda a soudr.
Žádám, aby byl přečten.
Zástupce tajemníka senátu dr Bartoušek (čte):
2. Eventuální pozměňovací návrh:
Bude-li zamítnut náš pozměňovací návrh ke čl. XIV, lit. e), navrhujeme doplnění tohoto odstavce větami:
>Příspěvků nesmí však býti použito ve prospěch jiných osob než nezaměstnaných. Při čelení nezaměstnanosti ve smyslu tohoto odstavce nesmí být činěn rozdíl mezi odborově organisovanými a neorganisovanými. Úmor a úrok této případné zápůjčky bude splacen vymáháním dlužných daní osob, které vlastní více než 1 milion Kč (banky, velké průmyslové a obchodní podniky, jiné podniky a jednotlivci).<
Předseda: Kdo souhlasí s tímto event. pozměňovacím návrhem sen. Hakena, Nedvěda a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh se zamítá. (Sen. Mikulíček: Neopovažujte se, Preis vám dá výpověď!)
Kdo souhlasí, aby čl. XIV zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Byl podán doplňovací návrh sen. Hakena, Nedvěda a soudr. na doplnění čl. XIV.
Žádám, aby byl přečten.
Zástupce tajemníka senátu dr Bartoušek (čte)
Čl. XIV budiž doplněn zněním:
Ministru financí se ukládá, aby z dlužných daní, dávek a poplatků osob, které vlastní více než 200.000 Kč (bank, průmyslových a zemědělských i jiných podniků, obchodů a jednotlivců), vymohl bezodkladně obnos 1.000 milionů Kč a použil ho v dohodě s ministrem sociální péče k poskytování záloh na všeobecnou podporu nezaměstnaným a částečně zaměstnaným.
Předseda: Kdo s tímto doplňovacím návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Bylo mně podáno 5 pozměňovacích návrhů sen. Hakena, Nedvěda a soudr. k článku XV.
Žádám, aby byly přečteny.
Zástupce tajemníka senátu dr Bartoušek (čte):
1. Odst. 1 budiž nahrazen zněním:
Ministru financí se ukládá, aby opatřil vymáháním dlužných daní a dávek i poplatků od osob, vlastnících majetek přes 100.000 Kč (bank, průmyslových, obchodních a jiných podniků i jednotlivců,) peníz nutný pro investiční potřeby státních podniků.
2. Ve čl. XV, lit. d), Vojenská továrna na letadla, až do výše 2,036.800 Kč budiž škrtnuta a nahrazena tímto ustanovením:
d) stavba vojenských továren na letadla se zastavuje a obnosu 2,036.800 Kč použije se na stavbu nemocnic.
3. Ve čl. XV, lit. e), Vojenské lesní podniky, až do výše 50,630.000 Kč budiž škrtnuta a nahrazena tímto zněním:
e) stavba vojenských budov, zařizování střelnic, jakož i vojenská střelba v těchto lesích se zastavují. Vojenské lesy budou sloužiti pro letní sídla a tábory dětí. Obnosu 50,630.000 Kč použije se na stavbu ozdravoven a léčebných ústavů pro děti ve vojenských lesích.
4. Ve čl. XV, lit. f) státních lázní, až do výše 14,636.300 Kč budiž doplněna touto větou:
f) státních lázní bude od 1. ledna 1932 použito jako ozdravoven pro nemocné ze řad pracujících a obnosu 14,636.300 Kč budiž použito na jejich bezplatné léčení a stravování.
5. Ve čl. XV, odst. 1, škrtá se bod ch).
Ve čl. XV škrtá se odst. 3.
Předseda: Kdo s těmito návrhy souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítají se.
Kdo souhlasí, aby článek XV zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Článek XV se schvaluje podle zprávy výborové.
Byl mně podány pozměňovací návrhy sen. Hakena, Nedvěda a soudr. k čl. XVI a XVII.
Žádám, aby byly přečteny.
Zástupce tajemníka senátu dr Bartoušek (čte):
1. Čl. XVI se škrtá.
2. Čl. XVII se škrtá.
Předseda: Kdo s těmito návrhy souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrhy se zamítají.
Kdo souhlasí, aby čl. XVI a XVII zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Jsou schváleny.
K článku XVIII byl podán pozměňovací návrh sen. Hakena, Nedvěda a soudr.
Žádám, aby byl přečten.
Zástupce tajemníka senátu dr Bartoušek (čte):
Ve čl. XVIII, odst. 2, 1. věta škrtá se část od >aneb< až po >dluhů<.
Předseda: Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby články XVIII až XX zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Články se schvalují podle zprávy výborové.
K článku XXI byl podán pozměňovací návrh sen. Hakena, Nedvěda a soudr.
Žádám, aby byl přečten.
Zástupce tajemníka senátu dr Bartoušek (čte):
Ve čl. XXI, odst. 1, slova: >Může< až do konce budou nahrazena tímto zněním: >Bude další výnos těchto daní použit na stavbu dělnických bytů, nemocnic, škol a jiné účesy prospěšné dělníkům, drobným zaměstnancům, malorolníkům, domkářům a drobným živnostníkům.<
Předseda: Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh se zamítá.
Kdo souhlasí, aby článek XXI až XXIV, nadpis zákona a úvodní formule zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Články tyto se schvalují.
Tím tato část finančního zákona a tudíž celý finanční zákon s nadpisem a úvodní formulí, jakož i státní rozpočet na rok 1932 přijaty byly ve čtení prvém pode zprávy výborové souhlasně s unesením poslanecké sněmovny tisk 651. (Výkřiky sera. Mikulíčka.)
Budeme hlasovati o prohlášení pana ministra vnitra o událostech sběhších se u Frývaldova, kterážto debata je skončena.
Ve smyslu §u 65 jedn. řádu je nám tuto rozpravu zakončiti hlasováním, schvaluje-li senát prohlášení pana ministra vnitra, čili nic.
Návrh na odklad hlasování mně podán nebyl a budeme tedy hlasovati, zdali senát schvaluje uvedené prohlášení, čili nic.
Kdo schvaluje prohlášení pana ministra vnitra, nechť zvedne ruku. (Děje se. - Výkřiky sen. Mikulíčka.)
To je většina. Uvedené prohlášení se tím schvaluje.
Projednáme nyní bod další, jímž je:
2. Návrh, aby podle §u 55 jedn. řádu řízením zkráceným projednána byla zpráva rozpočtového výboru o usnesení poslaneckej snemovne k vládnemu návrhu štátneho rozpočtu republiky Československej a finančného zákona pre rok 1932. Tisk 660.
S hlediska řádného vedení hospodářství státu je potřebí, aby zpráva rozpočtového výboru o uvedeném usnesení poslanecké sněmovny parlamentně v době nejkratší byla vyřízena.
Navrhuji, aby projednání naznačené zprávy přiznána byla pilnost.
Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tento návrh byl schválen. (Výkřiky sen. Mikulíčka.)
Ve smyslu přiznané pilnosti budeme hlasovati ihned ve čtení druhém.
3. Druhé čtení osnovy finančního zákona a státního rozpočtu republiky Československé pro rok 1932. Tisk 660.
Táži se pana zpravodaje, zdali má ohledně státního rozpočtu a finančního zákona nějaké tiskové opravy.
Generální zpravodaj sen. Stodola: Nemám žiadných tlačových oprav.
Předseda: Není tomu tak.
Kdo souhlasí se státním rozpočtem na rok 1932 jak co do výdajů řádných i mimořádných, jednotlivě i úhrnem, tak i co do příjmů jednotlivě i úhrnem při všech kapitolách, jakož i s celkovým přehledem státního rozpočtu pro rok 1932 u všech kapitol a s jeho sumářem tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se).
To je většina. Státní rozpočet na rok 1932, jeho celkový přehled a sumář přijímají se tímto podle zprávy výborové také ve čtení druhém, a to souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny.
Kdo souhlasí nyní s finančním zákonem, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení druhém tak, jak byl přijat ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Finanční zákon, jeho nadpis a úvodní formule přijímají se podle zprávy výborové také ve čtení druhém, a to souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny.
Provedeme nyní ještě hlasování o resolucích pánů senátorů, které byly již přečteny.
Žádám pana generálního zpravodaje, aby zaujal stanovisko k přečteným resolucím.
Generální zpravodaj sen. Stodola: Navrhujem, aby podané rezolúcie en bloc boly prikázané výboru rozpočtovému, aby tento o nich pojednal a navrhol postúpenie ich príslušným ministerstvám. (Výkřiky sen. Mikulíčka.)
Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s návrhem pana generálního zpravodaje, aby přečtené resoluce přikázány byly výboru rozpočtovému, aby týž o nich pojednal a navrhl postoupení jich příslušným ministerstvům, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh tento byl schválen.
Slavný senáte! Přerušuji na krátkou dobu plenární schůzi senátu.
Schůze přerušena v 18 hod. 16 min, a opět zahájena a 18 hod. 53 min.
Místopředseda Votruba (zvoní): Pokračujeme v přerušené schůzi.
Dalším odstavcem pořadu je:
4. Zpráva rozpočtového výboru k usnesení posl. sněmovny (tisk 665) o vládním návrhu zákona, Jímž se mění daň ze zapalovadel. Tisk 670.
Zpravodajem je pan sen. Pánek. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj sen. Pánek: Slavný senáte! Převzal jsem referát o nové dani ze zapalovadel v poslední chvíli. Byl mi doručen teprve včera večer, jak to již tak obyčejně bývá, že se nám v poslední chvíli přidělují z posl. sněmovny předlohy, které musíme přímo stenografickým tempem vyřizovati. V právě uplynulé debatě rozpočtové ubyly pronášeny stelné stížnosti, že se tak děje také s rozpočtem a, bohužel, děje se tak každý rok. Stejné stížnosti se také pronášejí zde v senátě, že posl. sněmovna prostě ignoruje senát a že nás, bohužel, ignoruje také vláda. Každý ministerský předseda slibuje, že nás nebude zanedbávati, že nám bude přidělovati alespoň hospodářské předlohy, prostě že bude plniti, co je nám zaručeno ústavou. Kdyby ty stížnosti, o kterých jsem nyní mluvil, pronášely se jen v této síni, snad by to nebylo závažné, ale, bohužel, ty stesky se dostávají už na venek a nabývají formy pro senát velmi a velmi nedůstojné.
Upozorňuji slavný senát a zejména předsednictvo senátu, a také i vládu na článek, který byl otištěn v posledním čísle časopisu >Přítomnost< a který je skutečně prašpatným komplimentem pro naši druhou sněmovnu. Tam je totiž řečeno: >Vzpomínky jsou nevypočitatelné.< Totiž vzpomínky na senát. >Najednou z čista jasna si vzpomenete na něco, bůhví, proč. Tak jsme si najednou vzpomněli na senát. Co dělá ta dobromyslná instituce? Jak se tam mají?< - ti senátoři -. >Zda je tam ještě cítit po chodbách knedlíky se zelím?< To je skutečně velmi duchaplné. Je to trochu pravda. My jsme si ovšem do našeho senátu nevložili tolik peněz, jako posl. sněmovna, abychom mohli odděliti restauraci od zasedací síně a abychom snad pro sebe postavili nám také důstojný stánek.
>Proč si člověk najednou vzpomene na senát, nikdo nevyloží. Tato instituce nemá souvislost s ničím důležitým, co se děje v této zemi, a kdyby se jednou otevřela země a pohltila ji, nic by se ani o čárku nezměnilo. Nebo dovedete uvésti nějakou událost, na kterou by jednání senátu bývalo mělo vliv?< Chtěl bych tu přece jenom vzpomenouti některých předloh, kde jsme měli trochu vlivu. Na př. jsme odložili generálské pense a různé a různé jiné věci, svého času jsme zachránili vládu, poněvadž jsme vrátili předlohu, která vládě neodpovídala.
>Dlouho a marně byste vzpomínali. Jestliže věci s nějakou institucí jdou právě tak, jako by šly bez ní, právě tak dobře nebo špatně, stejně rychle či pomalu, jestliže instituce která se zabývá děláním zákonů, k žádnému ze zákonu ani čárku nepřidá, ani neubere,< - to si dobře zapamatujme, abychom na př. ubírali a přidávali - >jestliže zkrátka za celou svou existenci nic nevykoná, zdá se tím býti dostatečně prokázána zbytečnost této instituce.<
>Čte-li člověk v novinách, že se sešel senát, napadá ho ptáti se, proč se sešel. Zajisté, sešel se proto, že to má předepsáno, ale taký je v tom vyšší smysl a účel? Co možno od toho očekávati, jakou změnu k lepšímu nebo k horšímu? Z 11leté historie senátu každý ví, že není možno očekávati zhola nic. Tato instituce v ničem ani neprospěje, ani neuškodí. Vypnula se ve školu politického nic nedělání, jež je vázáno na jisté formality, aby byl vzbuzen dojem činnosti.< - >Stanovisko humanní do značné míry uznáváme. Není možno staré politiky prostě vyhoditi na dlažbu. Bylo by to kruté, hlavně pro ty, kteří byli poctiví a nic si neušetřili na stará kolena. Ale je nutno pro poskytování pensí vydržovati celou instituci, která si dodává vzezření instituce zákonodárné, ač jí není? Není to i politicky škodlivé, míti parlament, ve kterém zřejmě není nic na práci?<
Pisatel nám navrhuje prostě určité pense. (Hlasy: To je náš redaktor!) Kdyby to byl náš redaktor, rozhodně bychom o tom - a já speciálně - nemluvili. Tedy dovolte, abych aspoň několika slovy reagoval na tento článek. (Sen. Johanis: Pan Peroutka každého rád mentoruje a měl by již jednou přestat!) Snad má pan pisatel částečně pravdu ve věci, poněvadž senát dá si prostě všechno líbit. Na nás je vina, a na vládě je vina, ale také trochu na veřejnosti, lidu a stranách. Konstatuji, že senát se vždy ke práci hlásil, vždycky urgoval a reklamoval práva, která jsou mu zaručena ústavou. Nemůžeme za to, jestliže máme ministerské předsedy a vládu, která nám nestojí ve slově. To není naše vina. Jestliže každý ministerský předseda a každá vláda nám slibuje, že bude respektovati ústavu, a nedodrží slova, není to naší vinou. Bylo by opravdu nejvýš na čase, aby senát se vzpamatoval a dal najevo moc, kterou má, a aby prostě všechno nepotýkal, jak se mu to presentuje. Jen uvažte, že jsme z důvodů, které zde nechci uvádět, projednali tak narychlo rozpočet, ačkoliv máme ústavou zaručený alespoň jeden měsíc k projednávání. Jestliže jsme rozpočet dostali 3. prosince mohli jsme jej vyříditi až 3. ledna a byl by nastal ex lex na několik dní.
My jsme také přece nezpůsobilí, jestliže vláda rozpouští senát současně s posl. sněmovnou a tak porušuje ústavu. Stalo se to již dvakrát. Z našich řad nemáme, bohužel, také ministry, abychom mohli míti přímý vliv ve vládě. Je naší vinou, že nedovedeme si vynutiti vliv a moc, kterou nám ústava dává.
To je, pokud se týká věcné stránky toho článku. Pokud se ovšem týká formy, tu musíme zavrhnout, poněvadž není důstojná časopisu, který má býti časopisem inteligence. Takto se mluví snad někde v hospodě při sklenici piva, ale ne v časopise, který chce činiti nárok na to, že je časopisem inteligence. Chci říci tolik, že nemáme, bohudíky, takovou inteligenci a že nebude se psaním takového druhu rozhodně souhlasiti.
Mohl bych uvésti hned na jiné straně článek Rádlův, který povídá: >Přesvědčil jsem se o tom několikrát, když jsem někoho z lidí svého věku, před nímž na stolku ležel sešit ve světležlutých deskách, někde ve vlaku oslovil, anebo když se totéž snah mně. Všímal jsem si toho, v čem nás >Přítomnost< spojuje. Poněvadž nás mnoho s ní vyrůstalo. S její kultivovaností.< a s jejím gentlemanstvím. Nevím, jestli ten předchozí článek, který má býti duchaplný, je srovnatelný s gentlemanstvím a kultivovaností.
Ale je to také poslední apel na senát, co má dělat, jak má reklamovati svá práva a zameziti, aby se takovým způsobem o senátu nemluvilo a nepsalo.
Nuže, nyní přejdu k předloze, o které jsem se zmínil zpředu, že jsem převzal referát o ní, ačkoli je to předloha samozřejmě nepopulární. Ale bohužel poměry jsou takové, že se musíme zabývati i věcmi, které nejsou právě populární pro tuto dobu, ale jistě mají přinésti užitek v době budoucí.
Posl. sněmovna nám předkládá své usnesení o vládním návrhu zákona, jímž se mění daň ze zapalovadel. Jaký je dosavadní stav? Víme, že zápalky jsou u nás jakýmsi monopolem, ovšem v té formě, že výroba děje se cestou soukromou, ale zisk z toho monopolu má stát. Je to něco jiného než na př. tabáková režie. Ministerstvo financí prohlašuje, že výroba v soukromém podnikání, pokud jde o zápalky, je rozhodně levnější, než kdyby stát sám je ve svých továrnách produkoval. Potom ovšem také výkup továrem atd. znamenal by značný náklad. (Sen. Johanis: Na 9 hal. přijde jedna krabička zápalek Solo!) Já to všechno řeknu.
Tato daň ze zápalek byla stanovena cís. nařízením ze dne 29. srpna 1916 a byla pozdějšími našimi zákony, a to zákonem čís. 550/1919 a č. 316/1921 - ne 1931, jak je ve vládním návrhu - rozšířena také na Slovensko a Podkarpatskou Rus. Stejným cís. nařízením bylo nařízeno, že ceny zápalek a vůbec celý provoz určuje ministerstvo financí spolu s ministerstvem obchodu.
Dosavadní daň ze zapalovadel činila 2 hal. z jedné krabičky, 2 hal. činil smluvní podíl na zisku a 1 hal. činila daň z obratu. Tedy celkem měl dosud stát při ceně 20 hal. z jedné krabičky 5 hal. zisku, 15 hal. připadalo výrobě a obchodu.
Jaký bude stav nyní? Podle tohoto návrhu bude činit daň ze zapalovadel z jedné krabičky 12 hal., tedy o 10 hal. více, a z balíčku svíčiček bude činiti 60 hal., t. j. o 50 hal. více než dosud. Smluvní podíl ze zisku zůstává nezměněný, 2 hal., t. j. dohromady 14 hal., a daň z obratu se zvyšuje z 1 hal. na 2 hal., tedy bude míti stát 16 hal. z jedné krabičky při ceně, která má býti stanovena na 30 hal. Ten haléř z daně nepřipadne na konsumenta, nýbrž na produkci a meziobchod.
Cena zápalek bude napříště 30 hal. a z nové detailní ceny bude, jak jsem naznačil, připadati 16 hal. z krabičky státu a 14 hal. dostává meziobchod a výroba.
Poznamenal jsem si, kolik z těchto 14 hal. vyplyne čistého zisku továrnám. Výrobní náklad, jak jsem podotkl, činí při jedné krabičce 9, 10 až 11 hal. - to není stejné, poněvadž nejsou všude stejné pracovní poměry a snad i náklady finanční těch továren a pod. Řekněme, že průměrně 10 hal. připadá na výrobu sirek, a zde podotýkám, že nepadá na váhu ani tak dřevo, jako třaskaviny, balení a pod. Tedy zbudou ještě 4 hal. obchodu a výrobě. Z toho připadá 1 haléř na daň z obratu a nyní připadá nový jeden haléř na daň z obratu, poněvadž dříve bylo jen 50% a nyní je 100%, jeden haléř na meziobchod, dopravu, takže de facto čistý zisk továren bude činiti asi jeden haléř - někde více někde méně, někde jen půl haléře a mluví se dokonce. že některé menší továrny půjdou i pod zisk, to znamená, že budou míti dokonce deficit a novou výrobní úpravou, event. úsporami budou musiti zisk získávati.
Nyní prosím, mnoho-li celkem asi připadne na továrny. Máme celkem 11 továren; podle statistických dat, jak je uveřejňuje důvodová zpráva, vyrobí se u nás asi 7 mil. balíků po 100 kusech, to je asi 700 milionů krabiček, takže by zisk pro 11 továren činil průměrně 7 milionů Kč. (Hlasy: Snad 70 milionů Kč?) Nikoli, 7 milionů Kč, to si můžete snadno spočítati. Státu připadne na zvýšeném příjmu daně ze zápalek asi 80 mil. Kč. to jest z té daně, která bude činiti asi 70 mil. Kč, a k tomu přijde daň ze zapalovačů, která má vynésti asi 250 tisíc Kč.
Pokud jde o zapalovače, praví důvodová zpráva, že se jejich užívání velmi zmáhá, ale že výroba zapalovačů v republice činí za rok 6 tisíc kusů, kdežto ostatních 240.000 zapalovačů se sem doveze; proto je zcela správné, jestliže se postihnou i zapalovače. Navrhovaným opatřením se ovšem chtějí zachytiti staré zásoby, aby neunikly zdanění, aby se neprodávaly za vyšší cenu krabičky sirek, které byly vyrobeny ještě za starého způsobu.
Rozpočtový výbor o věci pojednal, dal si vysvětliti některé věci, které nebyly dosti jasné, specielně bylo konstatováno, že dozor je velmi přísný, že kalkulace je velmi minuciosní, a kdyby se ukázalo, že klesly ceny surovin, jako se stalo při dřevu - ačkoli to nepadá příliš mnoho na váhu - že by opět podíl na zisku reklamovala finanční správa pro sebe. Jen mimochodem chci naznačiti, že výrobní náklady pro deset tisíc krabiček které činí, jak jsem naznačil, někde více a někde méně, v roce 1921 činily při tehdejších poměrech 1750 Kč. Zde je vidět, jak poklesly ceny surovin, a že je zachycení těch zisků zcela na místě. Dále připomínám, že je to jediná daň, která posud nebyla valorisována, což je pravda, poněvadž, když vezmeme 20 hal., které se dnes platí, a 4 haléře, které se platily před válkou, tedy je to pětinásobek. Dnes to bude 71/2násobek valorisování proti předválečné ceně.
Důvodová zpráva upozorňuje konečně také na to, že ve všech státech jsou zápalky mnohem dražší proti našim cenám. Tuto daň nemusím, prosím, snad odůvodňovati. Slavný senát ví, proč finanční správa přichází s tímto opatřením. Vždyť jste zde před chvílí při rozpočtu slyšeli o nutnosti zachování jeho rovnováhy, pročež hledají se prostě všude nové příjmy a zdroje, abychom udrželi korunu. Doufám, že není potřebí, abych to vysvětloval. Z toho důvodu uznal také rozpočtový výbor za nutné, aby doporučili se slavnému senátu usnesení posl. sněmovny ve znění, jak je otištěno v tisku 665.
Tím končím. (Potlesk.)
Místopředseda Votruba (zvoní): Zahájím debatu.
Navrhuji, aby řečnická lhůta byla stanovena 20 minutami.
Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.)
Není jich, návrh na řečnickou lhůtu v trvání 20 minut je přijat.
Ke slovu je přihlášen pan sen. Böhr. Dávám mu slovo.
Sen. Böhr (německy ): Slavný senáte! VY době nouze, v období politováníhodného váznutí obchodu, v době průmyslové krise a nezaměstnanosti, jaké v tak netušené míře ještě nebylo, přicházejí vláda a většina náhle s předlohami o pronikaném zvýšení daní, a to právě bezprostředně před vánocemi, kdy přece nedávno zákon o vánočních přídavcích pro státní úředníky a státní zřízence byl zrušen, resp. výše přídavků velmi snížena. Projednávaná předloha o tak pronikavém zvýšení daně ze zapalovadel nemůže z celé řady vážných důvodů nalézti souhlas německé křesťansko-sociální strany lidové. Neuzavíráme se poznání, že v době nouze a při takových požadavcích na státní pokladnu, jíž normální platy na daních nestačí, mimořádné nouzové zákony a naléhavé úspory jsou na místě. Ale úspory měly by přece nejdříve začínati tam, kde je obyvatelstvo pociťuje nejméně bolestně, anebo vůbec nikoli a kde by mimo to byly velmi vydatny, kdežto na druhé straně nové daně byly by na místě tam, kde výkonnost je snadná a leží na dosah. Nové spotřební dani, která lidové masy těžce postihuje, měli bychom se však za nynějších nouzových poměrů v každém případě vyhnouti, dokonce již v těžké zimní době, nyní před vánocemi, neboť jest opaskem očekávaného vánočního daru, je trpkým zklamáním.
To platí o nynější předloze o zapalovadlech, která mezi jiným má vyšroubovati cenu krabičky obyčejných švédských sirek v drobném prodeji pro spotřebitele z 20 na 30 haléřů. Z předlohy o zapalovadlech, která se vztahuje na primitivní sířené zápalky, na švédské zápalky a jiné zápalky, na zapalovací svíčičky, kapesní, stolní a nástěnné zapalovače, očekává finanční erár větší výtěžek asi 70-80 milionů. Z balíčku činí příjem pánů z finančního eráru pro stát při nynější dani 4-5 haléřů. Příště má daň vynésti státu 16-17 haléřů. Když jsem byl ještě chlapcem, slyšel jsem starého sedláka, jak řekl svým dětem: >Děti, u sirky musíte začít spořiti. Vezměte krejcar, když žádný nemáme.< Co by řekl tento sedlák dnes, když běží o 30 haléřů. (Sen. Eichhorn [německy]: Kdy stát vydělává 18 haléřů!) Ano, kdy se ještě tolik strhne a napočítá. Stát také začíná spořiti u sirek, ale pro sebe nikoli pro spotřebitele. Slavný senáte! Nejsem žádným zkušeným chemikem nebo inženýrem v oboru výroby sirek, proto uvádím jen úsudek, který jsem obdržel od odborníků, kteří tvrdí, že by za našich poměrů, pokud jde o dříví, mzdy a daně, a při použití nejnovějších technických method a strojů bylo lze zápalky vyráběti lépe a levněji, nežli to je za soukromého monopolu Solo-Helios, kterýž vláda ochraňuje, používajíc vídeňského nařízení z dob války. Zmíněné císařské nařízení, které vydáno bylo za světové války, když Rusko okupovalo největší část Holiče a Bukoviny, když tedy domácí spotřebě zápalek odňaty byly miliony konsumentů, toto zmíněné nařízení praví mezi jiným, že se nové továrny na sirky smějí zřizovati jen tehdy, je-li prokázáno, že domácí potřeba není přiměřeně kryta, což zjistiti zůstává vyhraženo ministerstvu obchodu a financí. Toto rakouské nařízení provádí se ještě dnes, na velkou škodu mnohým obcím a okresům a stům dělníků, snad také na škodu mnohým berním úřadům. Neboť s odvoláním na toto nařízení nebyly udělovány žádné nové koncese na území naší republiky a tak usnadňováno vytvoření nynějších monopolních poměrů; jmenovaný již koncern zdejších továren na sirky racionalisoval, nakupoval, diktoval, praktické poukazování k tomu, zdali by za takovýchto okolností nebylo přece možno obecenstvu posloužiti zápalkami lépe a levněji, bylo následkem zápovědi koncesí novým, neodvislým uchazečům vyloučeno, a přestávalo se na tom, že se uvádělo, že zápalky ve Vídni, Berlíně, Budapešti, Varšavě atd. nejsou levnější, anebo ještě dražší. Přes to náš dotyčný vývoz však klesl na nepatrnou míru.