Slavný senáte! Aniž bych chtěl tím vypichovati přímo a specielně jednotlivé resorty v nějaké zaujatosti politické, nemohu pochopiti, když vidím v prelimináři státních vydání pro r. 1932 grafikony, které pojednávají o cenách celé řady produktů, které stát kupuje, a když se srovnávají cifry, které jsem si získal tím, že jsem vešel ve styk s celou řadou průmyslových závodů různé kapacity, které nakupují rovněž tyto materiálie. Porovnám-li mně důvěrně sdělené ceny, musím otevřeně prohlásiti, že stát jest jedním z těch kupců, kteří kupují nejdráže a nejméně ekonomicky, a že snad máme povinnost, abychom jednou v tom pořádek udělali. Ráčíte mně dovolit, že, když vidím kvalitu uhlí, které se dodává pro naše podniky státní, a když porovnám uhlí, které se dodává pod kotel v privátním podniku, shledávám tu diferenci ne haléřovou, výslovně říkám ne haléřovou, při téže značce a kvalitě třídění, nýbrž diference, které jdou až na cele koruny, tomu nerozumím, poněvadž mne nikdo nepřesvědčí, že aspoň kaloricky ta sorta, kterou kupují státní podniky, je lepší. Tolik víme, že hmoty nebo minerálie, jak to chcete nazvat, stojí velkou sumu peněz a úspor při jejich nákupu docílených můžeme použiti k tomu, abychom nemusili personálu zaměstnaneckému strhovat, abychom nemusili strhovat na drobných gážích a platech a ušetřili bychom tím tam, kde by to nikoho nebolelo a státu by to pomohlo.

Podívejte se na úpravu našich silnic. Nemohu si pomoci. Ale když se podívám na tu úpravu, kterou provádíme na nestátních silnicích v Čechách, t. zv. okresních nebo po případě na Moravě, anebo u vicinálek na Slovensku, a když vidíme tempo, jakým způsobem se postupuje na státních silnicích, mám své určité pochyby, jestli by se to všecko musilo tímto způsobem dělat.

Povrchové úpravy nás stály úžasné peníze. Na státní silnice jsme spotřebovali více než tři čtvrti miliardy Kč za 2 léta. A při tom definitivní úprava není ještě provedena u více jak 1.200 nebo 1.500 km. Celkové bylo pak upravováno asi 3.000 km. Račte si přepočítat, nač přichází nám pak 1 km a proto byl bych rád, aby zde byl odborný sbor, který by provedl rekalkulace nabídek a materiálu. Bylo by velmi zajímavé provésti rekalkulaci materiálu, zač se materiálie počítají proti ceně dodávkové, jak můžete zjistit na příklad u ceny emulsí u každé firmy říšskoněmecké. U nás se to zatím nedělá, ale jsou tak nafouklé, že je člověku z toho nevolno. Tím by se ušetřily peníze, za ty by se upravovaly další kilometry a počítejme, kolik lidí bude míti z toho práci, kromě toho, že měli bychom dobrou komunikaci a našim nezaměstnaným občanům dali bychom možnost k práci a nenutili je, aby musili brát almužnu.

U okresních silnic vidíme obrácený postup. Tam se nedělá nic, anebo v té formě nejjednodušší, která nemá dlouhého trvání, tam děláme válenky, které za tři léta je potřebí znovu opraviti. Na trvalejší úpravu naším dlažebním kamenem, jak jsem jednou řekl, na tu většinou nedojde; silnice dlážděná nebo betonová vozovka 20 roků nebude vyžadovati pronikavé úpravy: my bychom tak udělali svoji povinnost a ti druzí, kteří přijdou po nás, se musí starati dále. Vidíme, že tam to nejde. A to proto, poněvadž máme neobyčejnou brzdu v ustanovení novely č. 169, pokud se týče výpůjčky na tyto stavby. Nedokáže se nikdy, že úprava silnice je rentabilní podnik. Když se toho ustanovení drží zemský úřad tak úzkoprse, vidíte, že ani jeden okres nebo obec si nemůže vypůjčiti náležitý obnos, který potřebuje doplnění stavebního nákladu na ob drženou subvenci. Co platno, kdy ž dostane 60 nebo 70 % a v určitém případě i 90 % se připouští podle zákona na nestátní silnice, ale některý okres nemůže sehnati ani těch 10 %, poněvadž jim to zabrzdí zemský úřad? Mají sice takové okresy subvenci v kapse, ale nemohou podniknouti vlastní práci. V tom ohledu máme povinnost, abychom co nejrychleji a nejdůrazněji zasáhli.

Totéž je při hospodářství státních lesů a statků. Nepůjdu do zvláštních detailů, ačkoli by to bylo lákavé, ale mám vyměřenou lhůtu a jsem také zvyklý ji držeti. Ale když si představím, že státní statky a lesy representují více jak tři čtvrti milionů ha půdy ať lesní, nebo polí, s cukrovary, lihovary atd. a že tyto objekty nevynesly státu za r. 1930 ani haléře: že místo očekávaného zisku 84 mil. Kč jsme ještě jim z prostředků pokladničních asi 6 1/2 mil. Kč doplatili, řekl bych otevřeně, zda by nebylo lépe, kdybychom je opravdu pronajali; stát by měl nájem a nájemci by platili daně.

Tyto věci, myslím, že vyžadují určité rozumné úpravy, poněvadž tímto způsobem hospodařiti se prostě nedá. Znám hospodářství mnohem menší, která jsou rovněž v těžké situaci - račte mně prominouti - vím, že neměla lukrativní příjmy, zvláště při lesním hospodářství, kde ceny dřeva tak neobyčejně klesly, ale přece jen vidím, že své povinnosti, pokud je žádá hospodářský život i stát, vykonávají. Musíme se domáhati tudíž, aby i u státních statků a lesů byl proveden pořádek.

Další věc, kterou nevyhnutelně vyžaduje státní veřejná správa, je úprava kompetence v našich úřadech a mezi našimi instancemi. Není možno, aby trvale do nekonečna zůstal ten stav, že se vezme výkonným úřadům nebo I. instanci celá řada věci, které mohou docela klidně a poctivě rozhodovati, a že se to přidělí instancím vyšším, které jsou zavaleny papírem, nemohou celou tu materii zmoci, a občan, který čeká na výkon toho kterého jednání, nezřídka za dva až tři roky teprve dočkává se výměru. A já myslím, že skoro každý z vás ví, že teprve určitými intervencemi se musí často uspíšiti jeho vyřízení, neboť jde o záležitosti, pro hospodářský život velmi vážné.

Tedy měli bychom upraviti kompetenci tak, že, vyžaduje-li stát a je to správné aby na každém místě, hlavně úřednickém, byli lidé s jistou vzdělanostní kvalifikací, že musí těmto kvalifikovaným silám dáti také určitý okruh působnosti, dáti jim možnosti působiti přímo a rychle v provádění poměru mezi zákonem a občanem a k tomuto okruhu působnosti dáti jim také určitou odpovědnost. Já sám jako praktický úředník bych nebyl proto, aby úředník, který se dopustí nějaké nesvědomitosti, byl pouze disciplinárně trestán. Jestli se dopustí hrubého poklesku a zneužití svěřené moci, takový člověk patří na ulici, aby nedělal ostudu všem ostatním, kteří poctivě pracují. Musí tu něco takového být, a pak teprve se můžeme dočkati toho, že přetáhneme celou řadu vyřizování na naše okresní úřady, berní správy a první instance, a tak dosáhneme rychlosti, kterou potřebuje hospodářský život, a že ulehčíme instanci II. a III. jenom v zájmu pořádku a v zájmu celé veřejnosti.

Je přirozené, aby se tyto věci mohly prováděti, že je k tomu potřebí také určitého orgánu a myslím, že by to bylo velmi správné, kdyby se parlamentní sbory jednou vážně zabývaly otázkou o zřízení takové kontrolní a úsporné komise, která by zde skutečně byla na místě. Ale řekl bych současně, aby této komisi dovedly dáti takovou váhu, takovou kompetenci, aby nemohla býti kýmkoli libovolně brzděna ve svých povinnostech a aby si parlament hájil zásadu demokratického parlamentu, že posledním, rozhodujícím činitelem v případě rozporů je lidový parlament, a nikdo jiný.

My to cítíme příliš těžce, že ztrácíme na své vážnosti jako celek, jako to parlamentní kolektivum, že pomalu se přesune všechno do vlády na několik ministrů.

Slavný senáte! Já nemám nejmenší chuti, abych tu byl pouze hlasovacím panákem. (Výborně!) Jestliže se bráníme proti každé diktatuře,máme povinnost brániti se také proti ministerským diktaturám. Jest jistá věc, že by úkol této komise byl neobyčejně vážný a neobyčejně těžký, o tom si nic nezapírám, jsem o tom velmi přesvědčen. Na kolik překážek by narazila v praksi! Ale byla by to věc, na kterou čeká každý člověk venku bez rozdílu politické příslušnosti, který chce jednou vidět, že je postaráno o to, aby ty ohromné peněžité částky, které se tak těžce shánějí, byly co nejúčelněji a co nejhospodárněji ve veřejné správě použit. To je v zájmu všech vrstev tohoto státu, nejenom jedné třídy a jednoho stavu.

Je ovšem pochopitelné, že bychom se musili také velmi energicky postaviti proti tomu, aby přestalo hospodářství, které já nazývám sanačním, po případě subvenčním. Nepůjdu do zvláštních detailů. Když člověk mluví k parlamentním zástupcům, je přesvědčen, že mluví k politickému výkvětu, který je náležitě informován. Ale promiňte, nemůžeme připustiti, abychom sanovali ty věci, které sanace nezaslouží, abychom sanovali věci, kde by spíše měl mluviti státní zástupce, než parlament. To si musíme jednou odpustiti. Tím jsem dovodil několik postřehů, jak se dívám na nynější rozpočet a jak jsem se díval na hospodářství v r. 1930. Řekl jsem, že se na to dívám se stanoviska svého politického názoru, se stanoviska světového individualistického názoru, se stanoviska soukromovlastnického, a jsem přesvědčen, že jenom usilovnou práci, která znamená klidný vývoj, přijdeme k lepšímu. Jako rozumný člověk se neuzavírám a nebudu uzavírati vývoji. To by bylo šílenství. Ale varoval bych jenom před skoky, poněvadž je nesnese lidský život, ten vždy na ně doplácel, byly-li překotně provedeny. Nevěřím, že bychom celou tu situaci zachránili tím způsobem, kdybychom udělali to, o čem včera zde byla zmínka, o tak zv. obchodní smlouvě s Ruskem.

Slavný senáte! V době, kdy sověty nemohou platiti tomu, s kým obchod udělají, v době, kdy nemají oběživého kapitálu a kdy naši výrobci jsou odkázani na úvěr a vysoký úvěr, nemohu pochopiti, jak by vydrželi 18 nebo 24měsíční úvěr, o němž není jisto, bude-li dlužníkem splacen. V jaké situaci by se ocitl stát, kdyby převzal záruku za tyto pohledávky bez jakéhokoli omezení a musil potom tyto částky zaplatiti, možno si domysliti. My jsme o tom jednali, dali jsme výraz svému přesvědčení a myslím, že to bude přijatelné všemi druhými, kteří mají jiný názor, poněvadž je to přípustné jedině jako obchod proti vzájemné kompensaci. Musíme takto krýti stát i naše výrobce, aby nemusili zavírati závody ať malé nebo veliké z nedostatku plnění s látkové povinnosti jejich dlužníky. Jsou tam zaměstnáni nejen samí úředníci a národní demokraté, nýbrž i příslušníci jiných stran, v prvé řadě lidé, kteří si dovedou vydělati své mzdy a gáže, ať už je to jakkoliv, ale jenom tenkráte, když podnik skutečně zdravě žije. Já bych přece jenom v tomto případě varoval, abychom dělali překotné pokusy v době, kdy vidíme, že Německo, které šlo daleko před námi a uzavřelo loni tolik objednávek se sověty, tyto dodávky brzdilo a raději nedodávalo. Považovalo to za mnohem účelnější, než dodávati na úkor definitivní zkázy svého hospodářství. Všichni u nás víme, že není doba růžová. Události, které odehrávají se v okolních státech, mají silný reflex a dotýkají se také nás. Máme velmi důležité věci, na nichž musíme pracovati, jež si musíme udržeti. Je to v prvé řadě naše valuta. (Místopředseda Votruba převzal předsednictví.)

Jsme vděčni všem činitelům, kteří mají na starosti, že byl zachován klid a rozvaha, aby tato valuta byla zachována, poněvadž ona to jest a musí býti tou základnou, na které budeme stavěti příští hospodářský rozvoj a naši šťastnější budoucnost.

Slavný senáte! Když jsme zakládali tento stát, dovedli jsme mu přinésti do vínku veliké oběti. Dovedli jsme mu dáti všechno, co bylo možno dáti. Jedni dali bez váhání svou krev i svoje životy, druzí dali svoje mozky a svou práci. Tím jsme naplnili ten veliký úkol, který nám uložil 28. říjen 1918.

Vyžaduje-li dnešní vážná doba toho, abychom znovu obětovali, jsme ochotni ke všem dalším obětem, abychom zachovali odkaz našich velikých mrtvých a zajistili lepší budoucnost svému národnímu státu! Proto budeme pro rozpočet hlasovati. (Výborně! - Potlesk.)

Místopředseda Votruba:(zvoní): Další slovo má pan sen. Sechtr.

Sen. Sechtr: Slavný senáte! Kdykoli jsem měl příležitost zúčastniti se debaty o rozpočtu, vždycky ke konci jsem žádal slavný senát o to, čím končil můj předchůdce, abychom se vzchopili k jednotné myšlence, a to v tom smyslu, abychom pomohli našemu lidu, našemu státu blahu a míru.

Pročítá-li však člověk denní časopisy, vidí, že skutečně je zde něco, co by potřebovalo nápravy, a nechci sám uvěřiti, jsa členem koalice, že koalice u nás skutečně trvá, že život koaliční vede stát dále a že skutečně máme všichni jednu snahu, abychom prospěli našemu státu. Všecky strany, které o sobě říkají, že jdou nalevo, útočí na naši stranu republikánskou a neustále jí vytýkají věci, na kterých samy spolupracovaly, jinak by je ti nenávidění agrárníci nemohli neodhlasovat. Mně to připadá, jako když jsou tu dva světy, které navzájem hledí zkřížiti svoje síly, které se navzájem hledí zdolati, jako by vedly mezi sebou souboj na život a na smrt. Na jedné straně totiž je průmysl a na druhé straně zemědělství. Mně to připadá tak, že průmysl neustále usiluje o to, aby se vrátily ty zlaté časy, kdy zemědělství vydržovalo a opatřovalo všecko, co se průmyslu nedostávalo. Na jedné straně opatřovalo zemědělství láci a na druhé straně bylo obětí za hranicemi toho, který hrál hlavní roli, mezinárodního kapitálu.

Neustále je tvrzeno, že zemědělství nemá prý na tom neb onom nějakého zájmu, a zvláště se vytýká našemu zemědělství, hlavně našemu klubu že prý je stranou velkostatkářů, že všechna opatření, která se učiní ve prospěch zemědělců, jenom velkostatkářům prospějí!

Mohu posloužiti panu kolegovi Novákovi, který neustále kolegovi cosi našeptává, také ciframi. V republice máme 1,405.741 malorolnických usedlostí, z celkového počtu zemědělských usedlostí jest usedlostí do 25 ha 83 %. Myslím, že kol. Novák, když se neustále usmívá a našeptává, je snad také zasvěcen do hospodářství velkostatkářů, poněvadž oni jsou majiteli velkostatků a velmi dobře vědí, co hospodářství vynáší.

Jestliže kol. Havlín osvětloval hospodářství státních statků a dovozoval, že tyto statky nic nevynášejí, jestliže nedávno byl ve >Večerním Právu lidu< článek, kde bylo neustále útočeno na správu státních statků, že nevynášejí, pánové a dámy uvěří, jestliže to nevynáší tak velikým latifundiím, že to jistě nemůže vynášeti našemu drobnému a malému zemědělci. (Souhlas.)

Náš malý zemědělec, který musí pracovati dříve, než je mu známo, mnoho-li za svou práci obdrží, přináší jistě největší oběti pro tento stát a v tomto státě. A jestliže naše strana jako taková žádá, aby ve prospěch toho malého a drobného zemědělce bylo něco učiněno, je to okamžitě nejenom s této tribuny, ale i novinami zesměšňováno. My jsme byli nedávno svědky, že obě dvě strany, jak čeští socialisté, tak i sociální demokraté, ústy kos. Petříka a kol. Hubky, odsuzovaly jednání republikánské strany, že se dožadovala pomoci pro malého zemědělce, jehož hospodářství bylo zničeno živelní pohromou. (Sen. Ant. Novák: A nešli ani k Tobě o dovolení!) Není potřebí, pane kolego.

Bylo zde poukazováno našimi řečníky, v jak kritickém stavu nachází se náš drobný a malý zemědělec, a těmto pánům nebylo to vhod. Kritisovali to a prohlašovali, že náš zemědělec, pokud se hlásí ke straně republikánské, nepotřebuje ochrany. Vážení, já jsem zde řekl, že je nutno, aby oběti přinesly všechny vrstvy v našem národě, a že náš zemědělec tyto oběti už dávno a dávno nesl a přináší je dříve (Sen. Stejskalová: Ale jenom málo!), nežli dostane svou mzdu. Musí paní kolegyně, přinášeti málo, poněvadž velikých příjmů vůbec nemá a z malých příjmů veliké oběti se nésti nemohou. Náš zemědělec platí daně. Z čeho vlastně? Z toho, co nikdy jako příjem neměl. Páni neustále tvrdí, že ti, kdož jsou na pevném platu, ať je to dělník průmyslu nebo úředník v kterémkoli úřadě, vydržují stát. Myslím, že tomuto tvrzení sami nevěří. Zaměstnanci s pevným platem ověří zaměstnavatelé, kolik vydělal, konečně i on sám si to může vypočítati. Je mu vypočítáno, kolik může zaplatiti, kdežto když pětihektarový zemědělec propočte, že mu z 1 ha zbývá pro rodinu 200 Kč, berní správa má nařízeno od ministerstva financí, že musí mu počítati výnos z 1 ha 1.950 Kč jen proto, aby ten člověk se dostal do vyšší daňové stupnice, aby i on musil platiti daň. A včera, když zde mluvil kol. Havelka a dotkl se také otázky domovní a ochrany nájemníků, bylo zde z lavic soc. demokratů vykřiknuto, že není naprosto možno, aby byl uvolněny byty. A prosím, o koho jde. O lidi, kteří mají 75.000 Kč ročního příjmu. Jak musí býti silný a velký zemědělec, kolik ha půdy musí míti, aby měl 75.000 Kč ročního příjmu! (Sen. Jarolim: Všichni mají 75.000?/ Kolik to musí míti zemědělec půdy, aby se čistý výnos rovnal normální mzdě průmyslového dělníka celoročně pracujícího? Já jsem to počítal a přišel jsem k tomu výsledku, že u nás zemědělec v pražském kraji, řepařském rayonu, musí míti 15 ha půdy, chce-li se vyrovnati průmyslovému dělníku, celý rok zaměstnanému s 8 hodinovou dobou pracovní. Ale náš člověk musí pracovati 16 hodin. Vážení, v té době přichází se také s tím, že musí všichni prý platiti podle toho, jak jim daně předpisuje finanční správa, ředitelství nebo ministerstvo financí. A docela ministerstvo financí, kde je podepsán nynější pan ministr, uvádí, že musí býti brán za základ předepsaný paušál z 1 ha půdy, 1.950 Kč, přes to, že žádné zemědělské korporace to neuznávají, totiž ani zemědělská rada nebo ministerstvo zemědělství.

Při dnešním zadlužení našeho zemědělství jenom knihovně 27 miliard takovýmto drastickým způsobem se vymáhá na našich malých a drobných zemědělcích daň. A pánové a dámy, vy chcete, aby byla důvěra toho našeho lidu v tento stát a v jeho zastupitelství, ale jak to má býti, když ten člověk čte v novinách, že tam a tam bylo 18, 20 a 30 milionů Kč odpuštěno, když se čte každodenně v novinách, že bylo 40 až 50 mil. Kč ukradeno, když se dočte v novinách, že tam a tam se platily takové a takové provise? A pak vy chcete, aby ten náš člověk, kterému je prodávána poslední koza, ne kráva, prosím, za 30 Kč jako na př. na Jílovsku, kde byla exekvována celá obec a prodáváno nejenom těm domkářům, nýbrž i dělníkům pro neplacení daně všechno možné, co se u nich našlo a při tom čte takové věci ve vašich časopisech, aby měl víru v právo a spravedlnost? Toho se nemůžeme dočkati, musíme obrátiti a musíme upřímně zastávati náš lid veškerý v tomto státě.

Vážení, chtěl bych ještě poukázati na diktaturu, která je prováděna se strany státu a ministerstva financí na malých a drobných zemědělcích. Kdo jste dostali od berní správy předpis paušálu pro zemědělce, musíte mi dáti za pravdu. Do 5 ha nemá žádný zemědělec právo, zaměstnávati jednu nebo dvě osoby, nýbrž je povinen si práci na 5 ha udělati sám. Ten, kdo má od 5-10 ha, má právo zaměstnávati jen 1 člověka. To je pracovní diktatura, které se jinak neobyčejně bráníte. U nás však je vámi schvalována a je dokonce ještě připravována.

Druhá nespravedlivá věc: náš zemědělec má právo do 10 ha zaměstnávati jednoho člověka, ale rozdíl je v tom: ministerstvo sociální péče předpisuje pro osobu minimum výdělku 5.500 Kč, ale ministerstvo financí nařizuje, že náš zemědělec jako dělník musí býti živ za 3.000 Kč. Jaký je rozdíl mezi žaludkem dělníka průmyslového a zemědělského? Proč ten dvojí loket tu v československém státě, kde neustále tvrdíme, že vládne demokracie a neustále se jí dovoláváme. (Výkřiky sen. Jarolima.)

Nedávno jsem se dozvěděl, že zase blahodárným způsobem má býti napadeno malé a drobné zemědělství v ohledu mlékařství. Když selhal zákon, který byl připravován ministerstvem zásobování ohledně mléčné výroby, když páni od něj utekli a žádný jej nechtěl převzíti jako otec své dítko, aby jej dal na světlo, zachycují se teď páni nově a chtějí vydati ministerské nařízení, že nesmí býti prodáváno mléko jinak, než pasteurisované. Co to značí? Pane kolego Jarolime, když mne neustále vytrhuješ, kde je zásada rovnosti malého a drobného člověka, kde je ochrana jeho práce, když chráníte velký kapitál? Tímto nařízením bude zničen malý a drobný zemědělec jako dodavatel mléka a bude pouze chráněn velký, který pasteurisaci mléčnou může prováděti. Jak to můžete srovnati se svou myšlenkou demokracie, jak můžete prohlašovati, že jste zástupci malého a drobného lidu v celém státě, když takovou falešnou hru s drobným lidem provádíte? (Sen. Karpišková: Chceme zdravé mléko!) To je zajímavé, vážená kolegyně. Od těch malých je mléko nezdravé a od těch velkých je zdravější!

Jistě zasluhuje úvahy, že roční produkce mléka činí 4 1/2 miliardy litrů v hodnotě 5 - 6 miliard Kč. Přímá spotřeba na konsum je 1,647 mil. K zásobování měst je potřebí 281,556.000 litrů. Na mléčné výrobky, jež nemusím vypočítávat, velmi dobře je znáte, se zpracuje 2 mil. 44.440 litrů.

Vážení pánové, každou chvíli čteme v socialistických časopisech výzvy pro otevření hranic těm anebo oněm výrobkům, a když měla býti zařízena povolovací komise, tak, prosím, se naše produkce zemědělská, ohledně mléčné výroby, nedostala do této povolovací komise. Neustále se u nás podporují různé umělé tuky na úkor našeho domácího malého zemědělství. Jistě v tomto ohledu je na místě, aby byla již jednou zastavena tato práce proti zemědělcům a abyste již jednou si odvykli říkat, že to, co děláte pro zemědělství, prospívá jenom velkým a malým je na škodu. Jděte se jich dnes zeptat, zdali jim prospívá to, že prodávají za 1.50 Kč někde za 1 Kč 1 kg živé váhy dobytek, nebo zdali jim prospívalo, když ji prodávali za 8 až 9 Kč. Zemědělec není od toho, aby on chránil konsum. On nemá k němu blízko. (Souhlas.) Mezi ním a konsumem je určitá osoba, kterou odstraniti je společnou povinností. Ale socialisté k tomu dobré vůle nemají a my na to jsme slabí. Když byla provedena ochrana našeho zemědělství v obilní produkci, byli jsme svědky demonstrace, která se prováděla těmi pány, kteří si za války nashromáždili ohromné kapitály na úkor zemědělců a na úkor výrobců této obilní produkce, a zemědělci to neustále odnášeli a vy jste je za to, že tito velicí spekulanti vydělávali peníze, nazývali keťasy a obviňovali jste je, že si nasbírali veliké peníze. A vážení, co dnes děláte, je to lepší? Pochybuji. Malý obrázek: Má-li průmysl plná skladiště svých výrobků, zavře továrny a dá státu dělníky na starost, aby jim dal podporu v nezaměstnanosti. (Sen. Jarolim: Není to mnoho! ) Pane kolego, je to více, než dostane za práci náš člověk. Náš člověk dostane, když to rozvrhne na den, 7 Kč, kdežto váš člověk dostane 2 Kč bez práce. (Výkřiky sen. Kindla.) Vaši ne, poněvadž jste na indexu. (Sen. Kindl: Vaši rolníci mají prázdné chlévy, vzali jste jim poslední krávu!) Od toho jsem já, já si to vyřídím.

Ale, vážení pánové, to není jen tato. My jsme se dočkali i jiné věci. Nedemonstrovali jen ti, kteří za války zbohatli, ale i úředníci státu v tom případě, když se jednalo o záchranu státu a měli sleviti méně, než slevili zemědělci. Demonstrovali proti vlastnímu státu. A to je, pánové, trošku hazardní hra před tím lidem, který se na to dívá a hazardní hra v dnešní době, kdy je potřebí klidu, práce a míru. (Sen. Ďurčanský: A prečo držíte s nimi vo vláde?) Pánové, vždyť to šíří mezi naším lidem nedůvěru. Na př.: Kdo byl větším střádalem, kdo opatřoval peníze našemu státu do bank a do záložen? To byli zemědělci, kteří schovávali, aby měli na pozdější doby. Neměli tolik zábavních místností a biografů a neměli tolikrát za den tančírny. Ti schovávali peníze do záložen. A najednou se dozví od pana ministra financí, že schovávají peníze do punčoch a že je nutno, aby je dali do záložen.

Pánové, mohou ti lidé míti důvěru, že jim peníze nebudou zadrženy, když kolem dokola ve všech státech to praská a je tam zaváděno moratorium? Když vidíme to vandalské hospodářství, které zde provádíme, a ten rozpočet, který dnes povolujeme, který má býti aktivním, ale opravdu bude to dopadati tak, jako to dopadalo minulého roku, když se, prosím, náš člověk dozví, že mluvíme dnes o rozpočtu, předpokládá, že nemáme už nad sebou žádnou vyšší moc, že tedy máme rozvahu a že ten rozpočet dnes děláme takový, aby to uneslo naše poplatnictvo.

Pánové, tento rozpočet, který předkládáme, náš poplatník neunese. Vyloučeno, poněvadž za předpokladu, že se poplatníkovi povede dobře, je co nejvíce vyšroubována poplatní síla. Náš člověk upadá již do melancholie, do ztrnulosti; obává se, že zítra ho z té jeho chaloupky vyženou. Myslím, pánové, že je naší povinností, abychom se sešli, jak řekl kol. Havlín a abychom se umluvili o tom, jakým způsobem zde pomůžeme tomu našemu lidu.

Když dělá svůj rozpočet obec, musí jej předložiti okresní správě a okres jej předkládá zemské správě ke studiu, zdali tento rozpočet je založen tak, aby to poplatnictvo uneslo. Poněvadž dosavadní rozpočty nebyly zakládány na takové zásadě, udělali jsme limit přirážek, zastavili jsme to vandalské hospodářství, po kterém znovu voláte. Ale u nás můžeme psát do rozpočtu cokoliv a ždímat poplatnictvo sebe víc, nikdo nemá práva nás zastaviti. Přál bych si, kdybychom měli někoho nad sebou, kdo by nám řekl: Až posud a dál ne! (Sen. Jarolim: >Venkov< psal, že je demokracie na postupu!) Vážený příteli, vy ho chcete umačkat. Jestli kol. Havlín přišel s náměty, které byly neobyčejně dobré, dovolím si přijíti i já s takovými náměty. Chtěl bych říci, že je nutno, abychom se sešli a upřímně a poctivě se starali o zdolání všeobecné krise v našem státě. Je nutno, abychom zahájili určité úvěrové akce u zemědělců (Sen. Kotrba: A živnostníků!) a živnostníků, ty trpí s nimi, a zameziti veškerému dovozu cizích produktů, pokud u nás se vyrábějí a není jejich dovozu potřebí.

Průmyslové výrobky přizpůsobiti cenám zemědělských produktů (Hlas: To je správné!), abychom se již jednou dostali k mírovému hospodářství, poněvadž není naprosto možné, aby na jedné straně byl favorisován oddíl jeden, a na druhé straně druhý oddíl to unésti nemohl. Odpadne panika, která dnes zachvátila průmysl toho cenového nařízení, které se děje v Německu. U nás má dnes průmysl strach, že přes to, kdybychom mu ještě zvýšili cla, ačkoli je má horentní, neunese konkurenci s německou říší vůbec. (Výkřiky sen. Jarolima.) Teď něco řeknu, pane kolego! (Obrácen k sen. Jarolimovi.) Je potřebí, aby byl učiněn zásah do kartelů. Je potřebí zvýšiti cla na vepřový dobytek. Je potřebí učiniti nové škrty v našem rozpočtu (Sen. Kindl: Z toho nebudou míti zemědělci nic!), a co hlavního, je potřebí, abychom se zbavili studovaného proletariátu, který je bez práce a kterému nedáváte podporu v nezaměstnanosti, poněvadž je mu hanba hlásiti se o ni. Je potřebí propustiti manželky dobře placených státních úředníků, které jsou ve státní službě zaměstnány. Tímto způsobem bychom zaměstnali spoustu svobodných, anebo i ženatých úředníků. (Sen. Kindl: Dali byste jim 3 Kč denně!) To by musili jíti do Ruska. (Sen. Kindl: Tam platí, jak se patří!) Já věřím, také hotovými! (Sen.Kindl: Darebákům a lumpům, ano!) To je pravda, platí hotovými.

Je potřebí prováděti přísnou kontrolu při přidělování podpory v nezaměstnanosti, poněvadž je nám známo, že ti, kdož práci nemají a pracovati chtějí, nedostanou nic, a ti, co nikdy nepracovali, jsou notorickými lenochy, ti dostanou podporu v nezaměstnanosti.(Sen. Kindl: Mohli by vám překopávat kompost ti inteligenti!) Je to také práce, pane kolego. (Sen. Kindl: Ale za 3 Kč denně!) Znám případy, že, kdyby toto měl jíti dělati, nepůjde raději vůbec dělati. Máme o tom spousty zpráv a vy je máte ve své organisaci. Vy potřebujete tím způsobem, abyste měl talisman, který po všech těch neúspěších, které jste měli, vám organisaci budoval.

Je nutno, zaměstnávati pouze čsl. příslušníky, a tu a tam, s výjimkou, kdy bychom neměli tak kvalifikovaných sil svých, také cizince. Ale pochybuji, že při naší vyspělosti průmyslové musili bychom hledati pracovní síly v cizině, jako je hledal Karel IV. a voziti je sem. Jsem přesvědčen, že pokud se týče naší průmyslové výroby, máme dostatek kvalifikovaných sil u nás a předpokládám.. (Sen. Kindl: Našich je za hranicemi víc!) Co bude, pane kolego, přespočetné, nabídneme vám a vy je pošlete do Ruska! Těch cizinců zaměstnaných je 225.000 s ročním výdělkem 3 miliardy, To je, prosím, celá 1/4 našeho rozpočtu! (Sen. Kindl: Kde pak jsi to sebral?) Byl jsem si u Stalina pro to. Ten má jistě dobré zprávy, ale o vás! (Veselost.)

Je potřebí, aby byla šetrnost prováděna a šetrnost všude. (Sen. Kindl: Ti, co nemají co jíst, aby ještě šetřili?) Když se dovedla zachovati Francie jen z toho důvodu, že zachovala svůj zemědělský ráz, a má tam pracující lid, předpokládám, že u vás by se taktéž dalo mnoho udělati a že bychom se zachránili, kdybychom prováděli politiku takovou, která prospěje lidu.