Já jenom zde připomenu stručně, co napsal čsl. soc. demokratický sekretář Josef Bělina. (Hlas: Kde? ) To jsou zbabělci. Ti tak jsou hrdinové za hradbou policajtů a četníků, ale osobně jsou zbabělci, v imunitním výboru se bojí, když obviní někoho z pouhé urážky na cti, za níž by dostali 50 Kč pokuty, tak škemrají a odtahují to celé měsíce, aby nic nedostali. Tento Josef Bělina, který je členem Ligy pro politická práva, napsal v časopise Ligy pro politická práva i v >Zájmech kožedělníků<, že není pravda že bylo na četníky útočeno zbraněmi. Jediný případ se nezjistil, že by byl měl někdo z dělníků železnou tyč, tím méně střelnou zbraň. Bělina líčí, že demonstranti si koupili červené papírky a připínali je na větve v lese nalezené, nikoli snad na klacky zvlášť uřezané. Četníci by, nebyli zapomněli konstatovati to, kdyby klacky, byly uřezány, kdyby šlo tedy o klacky, jimiž je možno někoho ohroziti. Byly to větve, které vítr vlámal se stromů a na tyto větve, ti naivní dělníci, navěsili si červené praporky, o nichž Bělina říká, že to měl býti symbol červeného, rudého praporu. Dále říká Bělina, že továrník Kluge z Trutnova, jistě ne komunista, poněvadž sám také propouští, a v této krisi nic jiného mu nezbývá, než propouštěti dělníky, musí se s nimi rvát, ten továrník Kluge z Trutnova předává členu, parlamentární komise posl. Hackenbergerovi protokolární líčení o tom, že v době srážky přispěl druhý oddíl četníků z Zighartic, že skryt za stodolou, střílel se strany do demonstrantů. Slávik se zde rozčiluje, že demonstranti ohrožovali klacky a zbraněmi četnictvo. Ale Bělina píše, že kaluž krve od toho nejblíže zastřeleného byla vzdálena od stanoviska četníků 9.70 m. Kdo je tak naivní, že by věřil, že na vzdálenost 9.75 m může poloshnilou větví, sebranou v lese, někdo ohrožovati ozbrojeného muže? Kdo je tak naivní, že by věřil, že na vzdálenost téměř 10 m je možno četníkům hoditi do očí papriku a sůl? Vážení pánové! Skutečně, váš pan ministr Slávik stane se přímo pověstným pravdivým líčením příčin vraždění nevinných dělníků.

Nemohu všechno citovati, co píše soc.demokratický sekretář ve dvou časopisech, které jsou oba protikomunistické. Říká: Hlavní vina za katastrofu spadá na úřady, hlavně na nešikovnost okresního hejtmana a velitele četnického oddílu. Ježto ale nelze věřiti, že by úřady republiky bez souhlasu, pardon, to už je naše připomínka, že by úřady republiky bez souhlasu vlády, bez iniciativy vlády, mohly něco podobného dělat, je za tento masakr vinen nejen ministr vnitra, ale i celá vláda a s ní 7 sociálfašistických ministrů. To je stručný obsah toho, jak to líčí frývaldovský, soc.-demokratický vládní činitel. My jsme tam také vyslali delegaci, která vyšetřovala několik dní, vyslýchala lidi současně i nesoučasně a ta zjistila toto: Od pondělka do středy zvonil telefon Frývaldov-Brno a Brno-Praha a pak okresní hejtman Jakubovský. Zemský president Černý a pan ministr vnitra Slávik připravovati středu, 25. listopadu 1931. Vojáci byli vyzbrojeni strojními puškami a přednáškami četařů o zatvrzelé německé povaze, která se nevzdala myšlenky výboje a myšlenky rozbití našeho demokratického státu, jejž chrániti je povinností každého uvědomělého Čecha a Slováka. V posledním okamžiku dostaly četnické oddíly roztroušené po okresech disposici také autobusy, aby mohly co nejrychleji manevrovat. Středa. 25. listopadu 1931 na křižovatce v Dol. Lipové byla okresním úřadem pečlivě a přesně připravena. Četníci stáli pozorně jako myslivec na čekané. Dělníci se blížili, můžeme říci, přímo důvěřivě, neboť žádná výstraha, žádná výzva k rozchodu jim dána nebyla. Všechno další vylíčení srážky opírá se o svědectví

nezúčastněných osob. Tyto nezúčastněné osoby potvrzují, že nebyla dána ani výzva k rozchodu, ani povel k salvě, alespoň ne povel, slyšitelný nebo viditelný těm, kteří nebyli předem zasvěceni. Není pravda, že nadporučík Jirkovský klesl v bezvědomí, těžce zraněn kamenem vrženým z demonstrantů. - Ovšem v očích p. ministra Slávika při padání do mdlob dal povel k palbě. >Také ovšem není pravda, že bylo z řad demonstrantů vystřeleno. Jediná zbraň, jíž demonstranti proti četníkům použili, byly protestní výkřiky. Do výkřiků náhle zazněla řada výstřelů. Ne salva. Nebylo stříleno ani do nohou, ani nad hlavy demonstrantů, nýbrž přímo mířeno do středu těla. Téměř všechny rány mrtvých i zraněných procházejí krajinou břišní nebo prsama. Bylo stříleno ještě, když demonstranti již prchali. Místo střelby je asfaltová silnice, vroubená tam, kde stáli demonstranti, živým hlohovým plotem. Demonstranti se snažili uniknout z okruhu střelby a prodírali se živým plotem do sousedních zahrad. I tam četníci za nimi stříleli. První mrtvý, nejbližší četnickému kordonu, který byl střelen do hlavy a klesl na místě mrtev, byl od četnického kordonu vzdálen 9 m 70 cm. Stopa krve na asfaltované silnici ukazovala ještě 3 dny po střelbě přesně místo, kde padl. Tento demonstrant byl ozbrojen haluzí, dlouhou 85 cm. Jeho smrt je vysvětlena tím, že ohrožoval dvojitý kordon četnických karbin.< Podle tvrzení sekretáře Běleny druhý oddíl 7 četníků stál za stodolou. - >Tento oddíl nadešel demonstrantům zahradami, postavil se za domy blízko silnice a odtud, skryt před jejich zraky, se strany střílel na silnici. Toto tvrzení, zdůrazňuji, nepotvrzovali demonstranti, nýbrž nezúčastněné osoby, jak to líčí na př. továrník Kluge.

Skutečně také demonstranti nemohli oddíl, krytý za domy, vidět, tím méně mohli ovšem tento oddíl ohrožovat. Na ty, kteří se nezúčastnili demonstrace a kteří stojíce opodál měli možnost sledovat pohyb četníků, působila tato zákeřná střelba tak, že i továrník, který jistě neměl příčinu sympatisovat s demonstrací dělníků proti propouštění a snižování mezd, rozhodl se přihlásiti se dobrovolně za svědka.<

Místopředseda Trčka: Prosím pana sen. Mikulíčka, aby mluvil k věci!

Sen. Mikuliček (pokračuje): Hned budu hotov! Je to o tom, že se střílelo zde za 10 let více, než za 60 let za Rakouska. - >Ranění byli přeneseni do hotelu >Weidlich<. Tam jsou ošetřováni. Dva němečtí lékaři, dva němečtí intelektuálové tiše a horečně pracují, ošetřovatelský sbor německých hasičů z Dol. Lipové přichází s obvazy a pomáhá obvazovati desítky ran - a kordon českých četníků s napřaženými puškami postupuje proti hotelu >Weidlich<, protože tam nejsou jen zranění, protože tam jsou také dělníci, kteří jsou ještě zdraví. Je to poslední útok toho dne, poslední útok, zadržený rozhořčeným lékařem a velitelem ošetřovatelského sboru, který s krvavou ironií ohlašuje veliteli četnického kordonu: jsme hotovi, můžete začíti znovu, ale já pokládám za svoji povinnost upozorniti vás, že už nemám ani jeden kousek obvazu.<

To, prosím, řekl lékař, který řídil pomoc, kterému jistě chybí legitimace III. Internacionály.

Tedy, vážení pánové, i v tomto případě soudr. Nedvěd před 3¹/₂ rokem mluvil pravdu ba krvavou pravdu, a ještě tehdy nevystihl a vystihnouti nemohl, poněvadž nevěděl, že r. 1931, po 13 letech samostatnosti tohoto státu bude nanovo zavražděno 16 nevinných dělníků. (Sen. Nedvěd: Krompach,, Kladno, Praha a vše možné!)

>Za Rakouska neodvažovala se buržoasie< - povídá dále soudr. Nedvěd >sáhnouti na samosprávu, kdežto u nás hned zruší okresní hejtman usnesení socialistické většiny a hrozí rozpuštěním, když se zastupitelstvo usnese na nějakém protestu proti připravovaným zákonům.<

Pánové, není to pravda? Co dělal starosta Groš a jiní starostové v Praze, když chtěli znemožniti bumlování německých buršáků na Příkopech? Rozkopal chodník a přes to, že zemský maršálek a místodržitel snažili se jej donutiti, aby věc tímto způsobem neznemožňoval těm, kteří chtěli jaksi provokativně zde postupovati, starosta pražský se jim ubránil. Za starého Rakouska byl-li starosta muž jenom trochu vědomý svých práv, nemohl si na něho došlápnouti ani okresní hejtman, ani zemský president. A dnes? Dnes, prosím, v mé obci jenom ¹/₄ komunistických zástupců; zákonem č. 77 omezíte právo obecních přirážek na přímé daně, a podaří se agrární i klerikální členy obecního zastupitelstva přemluviti o škodlivosti dávek. Obecní zastupitelstvo třikrát, jednomyslně, to podtrhuji, jednomyslně, ani jeden neby1 pro dávky, zamítne dávky, a po třetím zamítnutí dávek napíše okresní hejtman z Hradiště: >Nařizuji na základě toho a toho paragrafu reformy veřejné správy, abyste zavedli dávky z piva, psů, z toho a z onoho:<

Lhal, či nemluvil pravdu sen. Nedvěd, když tyto věci líčil? >Tisková svoboda je v Československé republice jen na papíře, shromažďovací svobody u nás není. Nikdo nesmí protestovati proti tomu, co chce měšťácká většina dělati... praví dále sen. Nedvěd. Můžete v Československu, když chcete popírati, že zde nemluvil soudr. Nedvěd 100% pravdu? Existuje zde tisková svoboda. Podívejte se do orgánu dnešního ministerského předsedy Udržala, jehož šefem je ten >chudák< pan sen. Vraný (Veselost.), který si tak pomohl přes válku a po válce a který, když shrnul pro svoji rodinu 2.000 měřic půdy takřka zadarmo, a když domlouval mu jeden senátor, že to bude dělati zlou krev mezi lidmi, odpověděl: >Za rok, za dva, na to lidé zapomenou, ale my to budeme držeti staletí.<

Bláhoví, oni tomu věří, že ty zločiny, které se pášou ve všech státech, včetně Československa, že tyto zločiny budou pořád ještě v platnosti, že lid to bude věčně trpěti a bez hlesu za plotem nebo za starou pastouškou zmírati.

I ten orgán min. předsedy Udržala je dnes konfiskován v určité své části, a aby široká veřejnost nevěděla, co bylo konfiskováno, nápis je tam zkonfiskován. (Sen. Vraný: To bylo proti komunistům!) Ale aspoň jste měli censorovi říci - tolik má snad Udržal discipliny u ministrů - aby nápis tam nechal, aby veřejnost věděla, co si dovolí ústřední list vládní strany proti vládě nebo proti poměrům napsati.

Dále je stíhán sen. Nedvěd, že kritisoval slovy: >Nejnovějším husarským kouskem naší vlády je zákaz II. Spartakiády.< Nebyl to husarský kousek? Podívejte se, pánové, Sokolstvo od svého vzniku pracovalo v myšlenkách velezrádných podle platných zákonů rakouskouherských, které jste vy převzali, a ještě jste je nenovelisovali, o velezradě a o trestu za velezradu. Sokolstvo svolávalo slety do české nacionální Prahy, ale vláda rakouská měla vždy tolik sebevědomí, cítila se tak silnou v kramflekách, že se nebála takového sokolského sletu svolaného do Prahy, že jí zde způsobí politický převrat a učiní, co Sokolstvo mělo v programu, odervati území obývané Čechy a Slováky od území rakouského. A vy, kteří se cítíte tak silnými, že vždycky pan. Slávik říká: Všemi zákonnými a nejrozhodnějšími prostředky musí se zde zakročiti proti rušitelům pořádku - vy se bolíte dovoliti svolání sjezdu nebo sletu internacionální složky národa do nacionalistické Prahy, do té Prahy, která má ³/₄ mil. obyvatel a kde podle výsledků voleb je sotva 15 až 18% voličů, kteří volí internacionálně, bojíte se povoliti sjezd II. Spartakiády. Pánové, také zde mluvil soudr. Nedvěd doslovnou pravdu.

A na konec prý má býti vydán protože řekl: >Nejnovějším výkvětem čsl. demokracie je, že policie vnikla v Praze do místnosti, do nichž byly svolány plenární

schůze, a schůze ty rozpustila, ač na nich podle zákona neměla co dělati.<

Existuje u nás ještě spolčovací zákon? Podle zákona četník nebo výkonný státní orgán, ať politický úředník nebo jakýkoli jiný, když přijde na důvěrnou schůzi, zná nanejvýše právo zkontrolovati, mají-li všichni zúčastnění legitimaci podle §u 2, a pak má povinnost podle zákona pěkně místnost opustiti. A jestliže dovolí si zasahovati do něčeho podobného, pak je to čin protizákonný, a je-li to úředník od politické správy, bylo by povinností dr Meissnera, aby ho dal stíhati pro zneužití úřední moci, udělal-li tak četník, je povinností ministra vojenství, aby ho svými orgány dal potrestati. Ale vidíme, že u vás se to už stává vžitou praksí, že chcete suchou cestou zbaviti se oposice.

Pro pouhé slovní delikty odsuzujete poslance a senátory, odsuzujete je, že tyto delikty spáchali z důvodů nízkých a nečestných, soud je zbavuje volebních práv a tím také poslaneckého mandátu. A je charakteristické, že právě tyto nejreakčnější zákony vyšly vždycky z hlav a mozků sociálfašistů. Ano. Tomášek to byl, který poprvé dal z českého parlamentu vyhazovati zvolené zástupce dělnického lidu, když se tito bránili proti reakčním zákonům, podle nichž konfiskujete Havlíčka, Vrchlického, konfiskujete i spisovatele profesora Tomáše Garika Masaryka, nynějšího presidenta státu. A tu zase zákon o státním vězení zrodil se....(Sen. Sechtr ukazuje sen. Kindlovi kostku cukru. - Výkřik sen. Kindla.) Tomu se nediv, toho kopl kůň a senát to má odnášet. Co s tím má dělat? (Veselost.) Zákon o státním vězení zrodil se, byl přesazen nynějším ministrem spravedlnosti sociálním demokratem.

Ve své rafinovanosti Meissner dobře věděl, jaké důsledky tento zákon bude mít. Proč nevyhradil určité paragrafy pro politické provinilce, podle nichž není možno politické provinilce zařaditi mezi sprosté zločince a odsouditi je, že spáchali čin z důvodů nízkých a nečestných? Poslední případ: Soudr. posl. Stern, pro slovní delikt, pro řeč na schůzi byl odsouzen na 3 měsíce do vězení a ke ztrátě občanských práv. A je to charakteristické, že předsedovi soudu, který ho soudil samému to bylo proti srsti a omlouval se, že shledává sám za nutnou tuto poslední část rozsudku a prohlašuje, že zákon, který udělali sami poslanci, nutí ho konstatovati nízké a nečestné důvody.

Pánové, už po volbách napsal ten politický poctivec dr Jaro Stránský, kterému, kdyby měl zaplatiti daň z politického obratu, musila by onu sakramenskou částku půjčiti několikrát sanovaná Anglobanka, poněvadž celé jeho jmění by na to nestačilo. (Veselost.) Ten napsal hned po volbách, že bude možno podle potřeby komunistické poslance učiniti neviditelnými a neslyšitelnými. Ale přece jen hlavně k tomu, na imunitu poslanců a senátorů, našel se zde v řadách, které nabývaly vliv a důvěru u pracujících vrstev tehdy, když hlásaly třídní boj, sociální revoluci a odstranění kapitalistických vykořisťovatelů se všemi placenými a neplacenými trabanty kapitalismu. (Sen. Haken: Meissner!) Ano, Meissner & Comp.

Před krátkou dobou byl odsouzen také podle těchže ustanovení zákonných mladý nadějný spisovatel Julius Fučík a rovněž pro slovní věci, lez jakýchkoli u přiměřeného člověka důvodů nízkých a nečestných, že by byl spáchal čin. Chcete nás, láteří nezištně bijeme se za práva pracujícího lidu, rolníků a dělníků, a kteří musíme se střetnouti s nynější státní mocí, která každým krokem hájí jen zájmy vykořisťovatelů, o nás chcete říkati, že tak činíme z důvodů nízkých a nečestných? Z jakých důvodů jste vytýkali, že rodina Stříbrného hrabala pod vlivem ministrování Stříbrného desítky milionů? Z jakých důvodů sem nejde již několik měsíců místopředseda tohoto senátu Václav Klofáč? Proč sem nejde? To byly čestné a vysoké důvody, když stát byl okrádán ve špirituse o 400 mil.? To byly čestné a vysoké důvody, když při válečných půjčkách a při každých dodávkách, jak jste to mohli čísti v národně-sociálním tisku na jedné a národně-demokratickém na druhé straně, když si pánové vyčítali hříchy, kterých která strana více krade, zda strana pana sen. Klofáče, či p. dr Kramáře, ve formě různých úplatků, když zprostředkuje jednotlivým podnikatelům a obchodníkům nákupy a prodeje, hlavně nákupy a prodeje tabáku?

To sou poctivci, kteří rozkradou banky, i kdyby to byli bývalí ministři, poněvadž obyčejně výminek ministrů skončí v nějaké bance? Skončil tam výminek Sonntága, a list msgra Šrámka napsal, že tam skončí politická kariera p. min. předsedy Udržala, skončila tam kariera ministra inž. Nováka, skončila tam spousta ministrů v různých správních radách a bankách. A když jsou 'tyto banky rozkrádány, víte, jak se tyto banky dovedou odměňovati. Máte stamiliony pro rozkradené banky, ale chtějí-li dělníci 10 Kč za 14 dní na žebračenku a chtějí-li podporu v nezaměstnání, dají se noviny do nich, pak posíláte na ně četníky a vraždíte jejich vůdce poctivé, obžalujete a necháte je odsuzovati z důvodů nízkých a nečestných a zbavujete je občanských práv.

Pánové, tam je největší zřídlo nepravostí a reakce. (Hlas: To jsou hrdinové!) Oni jsou ti hrdinové, kteří zmizejí. A také největší zbabělost je v těch lavicích! Pamatujete se velmi dobře na imunitní případ sen. Havránka. Pan sen. Havránek donesl do tiskárny hanopis na dr Chluma, hanopis, který měl svůj úkol splnit před volbami. Tento otištěný hanopis splnil svůj úkol a učinil politickou náladu proti straně dr Chluma. A teď, když dr Chlum chtěl satisfakci, sen. Havránek ztratil paměť a nevěděl, kdo mu ten dopis do ruky vtiskl. On je takové maličké děťátko, které musíme držet za ručičky. On nevěděl, kdo mu dal ten dopis, aby jej donesl do redakce k uveřejnění. Věděli jste dobře, že stoupenci téže strany přes to, že první návrh byl, aby sen. Havránek byl vydán, navrhli, aby se věc vrátila imunitnímu výboru - a zmizela. (Sen, Šelmec: Nezmizela!) Je to urážka na cti, nebude mít v zápětí jistě ani ztrátu mandátu, ani několikaměsíční kriminál, on vyrovná se několika tisícovou pokutou. Tak zbaběle si počínají ti, kteří na své politické odpůrce a na jediné zastánce trpícího pracujícího lidu vymýšlejí a vymačkávají v zákonodárných sborech nejreakčnější zákony.

Pánové! Celá vaše vláda jest organisované násilí, kterým plných 13 let snažíte se ovládati oprávněně bouřící se pracující lid. V posledních křečovitých záchvatech budete hromadit nehoráznosti jednu na druhou, nehoráznosti, které jsou v rozporu i s vašimi zákony a které vlády, ať už měšťácké, nebo sociálfašistické, přímo násilím prosadily na spoutání ožebračených dělníků, pracujících rolníků a živnostníků. Ale všeho do času! Už před několika staletími prohlásil jeden vynikající Čech, že umění vládnouti je moudrost. Vaše vládní moudrost je ztělesněna v policejním pendreku, četnickém bajonetu, pušce a kriminálu. Pracujte tak to dále! Čím zacházíte, tím také sejdete! (Potlesk komunistických senátorů.)

Místopředseda Trčka (zvoní): Vyhražuji předsednictvu dodatečnou censuru řeči pana sen. Mikulíčka.

Uděluji slovo k doslovu panu zpravodaji sen. dr Havelkovi.

Zpravodaj sen. dr Havelka: Slavný senáte! Úkol zpravodaje některého senátního výboru jest úzce vymezen. Lituji tedy, že nemohu následovati pana sen. Mikulíčka na jeho výletech do těch zbyťáčků, obracení kapes, válečných půjček, tabáku, lihu, bank atd. a že se musím držeti věci.

S tohoto místa bylo již několikráte zdůrazněno, že ani senát, tím méně imunitní výbor, který dává toliko návrh pro senát. není žádným soudem, že dostačí pro vy dání, když z trestních spisů může býti vyvozováno, že zde mohla býti skutková povaha toho trestného činu, který se podle trestních spisů kolegovi klade za vinu. V tomto případě je tomu tak. Nejen že z trestních spisů samotných vyplývá, že by v tom mohla býti nalezena skutková povaha těch trestných činů, které se kladou za vinu panu kol. Nedvědovi, on nejen že byl stíhán pro činy, pro které se vydává, nýbrž byl i soudem I. stolice přímo odsouzen. To je dostatečný důvod pro imunitní výbor, aby navrhoval slavnému senátu vydání. (Výkřiky sen. Mikulíčka.) S právního stanoviska je věc taková, že to, proti čemu si stěžuje státní zástupce, vůbec odpadá a že tu jest jen to, proč byl odsouzen a proti čemuž podal pan kol. Nedvěd zmateční stížnost a odvolání.

Pan kol. Mikulíček skončil tím, že umění vládnout je moudrost. Nemůžeme si přáti nic jiného, než aby i našim kolegům tam na té straně se také té moudrosti dostalo. (Výkřiky sen. Mikulíčka.)

Místopředseda Trčka (zvoní): Prosím o klid!

Kdo souhlasí s návrhem výboru imunitního, aby senát dal souhlas k dalšímu trestnímu stíhání sen. Nedvěda, avšak toliko pro přečin podle §u 14, č. 1 a 5 zákona na ochranu republiky, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh imunitního výboru se schvaluje.

Přistoupíme nyní k projednávání odst. dalšího, jímž je:

Zpravodajem je pan sen. Šelmece za omluveného sen. dr Milotu.

Zpravodaj sen. Šelmec: Slávny senát! Sen. Haken, ktorý je definitivným učiteľom obecnej školy ve Třtěniciach, bol odsúdený rozsudkom okresného súdu pre priestupky v Prahe zo dňa 11. června 1924, č. j. Tv 320/24 a rozsudkom býv. zemského trestného súdu v Prahe zo dňa 22. srpna 1924, č. j. To XXTI 1082/24 k peňažitému trestu 1000 Kč, v prípade nedobytnosti do väzenia na 10 dní bezpodmienečne pre priestupok §u 20 zákona na ochranu republiky. Činu toho sa dopustil tým, že dňa 6. brezna 1924 pri zahájení schôdze poslaneckej snemovne Národného shromaždenia postavil na ministerskú lavicu láhev s liehom, do jejž zátky bola zatknutá vlajka Československej republiky.

Zemská školná rada pokladá takéto jednanie za porušenie povinností učiteľských a tým za priestupok podľa § 54 zák. o školách národných čís. 62/1869 r. z., § 118 min. nar. č. 159/1945 r. z. a § 20 a 23 služebnej pragmatiky učiteľstva národných škôl.

Imunitný výbor navrhuje, aby senát nedal svolenie k disciplinárnemu stíhaniu sen. Hakena, lebo ten sa činu nedopustil vo svojej funkcii ako učitel národnej školy, ale ako poslanec Národného shromaždenia.

Místopředseda Trčka (zvoní): Budeme hlasovat.

Kdo souhlasí s návrhem výboru imunitního, aby senát nedal svolení k disciplinárnímu stíhání sen. Hakena, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního se schvaluje.

Tím je pořad schůze vyřízen. Oznamuji, že

do výboru rozpočtového za sen. Kroihera nastupuje sen. Šelmec.

Navrhuji, oby příští schůze konala se za 5 minut za účelem

Jsou námitky? (Nebyly.) Nejsou.

Končím schůzi.