Úplný obrat obchodně-politických a výrobních základen všech válčících mocností byl bezprostředním následkem světové války, oproti obrovské spotřební síle stála náhle zemědělská a průmyslová nadvýroba. V dalším účinku vývoje po válce nenalézáme však žádného při způsobení výrobního vývozu války, nýbrž další nesmyslné zvětšování průmyslového zbrojení, které by na zmenšenou spotřební a odbytovou sílu - viz Československou republiku - nebralo zřetele. Veškerý průmysl světa zahájil závody, které se hlavně projevují v racionalisaci a zesílily otázku nezaměstnanosti.

Se všemi těmito obraty,normálního hospodářství je světové zadlužení v nejužší souvislosti, a ježto dluhy, jak známo, mají za následek placení úroků, státy však je pro obrat v hospodářství nemohou sehnati, začalo dělání dluhů, vypůjčování, a tím položen byl další základní kámen pro větové zadlužení. Nevzala Československá republika ve skutečnosti na sebe notnou část spoluviny na tomto všeobecném vývoji? I když zahraniční zadlužení státu je poměrně malé, nelze ho ušetřiti výtky, že spolupůsobil k tomu, že se vývoj dal cestou, kterou jsem krátce načrtl, vývoj, který dnes československý stát nutí, jak pan ministerský předseda bohužel jen naznačuje, hledati cesty, aby mu unikl.

Světová hospodářská krise, do které také československý stát je stržen, není žádnou ze stále se opětujících poruch funkcí světového hospodářství, nýbrž jest obrovskou poruchou ve výstavbě, je následkem obratu předpokladů a základů hospodářských styků státi, ba celého světa. Je však také zhroucením mezinárodního kapitalistického systému vykořisťování světa a jeho národů mezinárodním vysokým finančním světem. Nezaměstnanost, následek tohoto obratu v hospodářství, je podle názoru pana ministerského předsedy příčinou, že nezaměstnaní to jsou, kteří nyní tísní státy. V tom má zase pravdu, že ubožáci, kteří nevědí odkud vzíti kousek chleba, musí se nyní obraceti na matičku stát, neboť tato dobrá matička je přece spoluvinna na všech skutečných příčinách, které, nutí tisíce rukou odpočívati. A že ani ve zlatě se dusící Francie není více s to, aby od svých dveří odvrátila strašlivou příšeru nastávající zimy, dokazuje statistika vyšetřujícího ústředního úřadu socialistických odborových organisací ve Francii, který konstatuje, že 8 % všech dělníků, t. j. 650.000, jest úplně bez práce a 33 %, t. j. 2.5 mil., musí živořiti jako dělníci po zkrácenou dobu pracující. O Spojených státech amerických chci pomlčeti, neboť tam vzrůstá počet nezaměstnaných neuvěřitelně.

Že nyní stát musí zasáhnouti pomocnou rukou, jest jasno, jen třeba použíti prostředků poskytovaných tak, aby nastala spravedlivá, všechny národy státu uspokojující péče. Vedle nutného zrušení úplně nepostačitelného gentského systému žádáme nejrychlejší uskutečnění všeobecného pojištění pro případ nezaměstnanosti, a z duševních důvodů odmítnutí jakékoliv almužny nýbrž péči ve formě práce a mzdy. Dělník nechť není nucen žebrati o svoje živobytí, má a chce si poctivou prací svých rukou zasloužiti, čeho potřebuje.

My národní socialisté podali,jsme v obou komorách stejně znějící návrh, který má podle sil zažehnati vzrůstající nouzi příští zimy. Opírám se o slova pana ministerského předsedy, který doslova řekl: Vláda že jest ochotna v dohodě s parlamentem přinésti ještě další oběti, kdyby toho stát vyžadoval. - Viz zkrácení státních výdajů. - My těmto obětem rozumíme v tom smyslu, že nastati musí nejostřejší úspory u těch státních výdajů, kde jsou skutečně možny, aniž by se škrtilo tam, kde se již beztak od mnoha let bezohledně škrtilo, obzvláště šlo-li o německé věci.

Žádám vás, abyste náš návrh zkoumali nepředpojatě a bez zášti. Poskytněte spravedlnost a pomoc těm, kteří bez vlastní viny musí snášeti neštěstí, že jsou bez zaměstnání. Uzákonění návrhu má přinésti pomoc všem národům ve státě, nemá býti jednostranně na prospěch jen jednomu, má konečně prospěti státu v jeho celku, a ochrániti ho před sociálními otřesy.

Co se týče úsporných opatření, dotkl se pan ministerský předseda bolavého místa. Konstatuje, že počet státních zaměstnanců je příliš veliký. Odkud Přichází tento příliš veliký počet? Vzpomínáme na mnoho,vychvalovaný restrikční zákon, který svého času byl přijat z těchže úsporných důvodů, který měl zmenšiti počet státních zaměstnanců. Ovšem byli to němečtí zaměstnanci. Tito byli způsobem nejvýš rigorosním odstraňování ze státní služby a na jejich místo nastoupilo hned nejen mnoho jiných, nýbrž jejich počet byl daleko překročen, takže i vláda musila přiznati, že je ve službě o 38.000 státních zaměstnanců více nežli před prokletým restrikčním zákonem, který německému lidu ve státě způsobil neblahé sociální rány. Oficielní zkrácení platů zdá se sice také vládě nemožným, neboť se hrozí vzpoury lidského správního aparátu. Ale orgán vlády >Prager Presse< dal při projednávání státního rozpočtu panem ministrem financí najevo, že, bude-li třeba, tomuto >dána bude diktátorská moc, která by v době a její násilných událostí nalezla odůvodnění<.

Tento obrat zní v doplnění slov pana ministerského předsedy velmi silně jako nouzová nařízení a připomíná poměry v německé říši, kde rovněž takovouto diktátorskou mocí s vyloučením parlamentu učiněna byla nejen úsporná opatření, nýbrž vesele se vládlo dále. Bylo by, jak již zdůrazněno, dosti možností spořiti, kdyby se dobrá vůle, poznání a skromnost dostavily tam, kde leží rozhodnutí. Skoro úplné vyloučení Němců ze státní služby, pokračující zúžení jejich života a pracovního místa neustálým ničením německého průmyslu resp. jeho překládáním do českého území poukazu ji na Rotavu a úmysl přeložiti velký chemicky metalurgický podnik z Ústí, pod nátlakem všemohoucí Živnobanky - jsou nám důkazem, že sociální otázka a její řešení ve státě jsou nerozlučitelně spojeny s řešením národnostní otázky. Není tudíž nahodilou naše snaha po samosprávě německého území; neboť tato jest organicky sloučena s řešením sociální otázky v československém státě a nerozlučitelně sloučena s dalším osudem státu vůbec, stejně osudově spojena jako změna veškeré politiky státu se skutečně poctivě žádanou a všechny lidi uspokojující konsolidací celého státu.

Z uvedených důvodů musíme my němečtí národní socialisté odepříti svůj souhlas s prohlášením pana ministerského předsedy. (Souhlas.)

Místopředseda Trčka (zvoní): Další slovo má pan sen. Habrman. Prosím, aby se ho ujal.

Sen. Habrman: Slavný senáte! Dámy a pánové! My jsme v debatě o prohlášení pana předsedy vlády Udržala a pana ministra financí Trapla a na konec jistě se také zmíníme o vyslovených názorech o zahraniční politice a zahraničních událostech pana ministra zahraničí.

Vážení pánové! Pokud jde o prohlášení pana předsedy vlády Udržala, tedy všichni jsme jistě pochopili, že nebyl to úmysl nadzvednouti clonu, pokud jde o otázky veřejných poměrů, zejména hospodářských a také sociálních, a pokud z těch výroků, které je nám možno posouditi, tedy zajímá nás a souhlasíme s tím, že byla vyslovena dobrá vůle vlády sledovati poměry hospodářské a také sociální a působiti k tomu, aby, pokud by bylo potřebí, a potřebí bude toho tentokrát e mnohem více, než kdykoli před tím, aby z prostředků veřejných a z prostředků sociálních bylo pracováno k tomu, aby účinky hospodářské, peněžní a sociální krise, pokud možno nejvíce byly zažehnány.

Pokud jde o prohlášení pana ministra financí, zajímaly nás číslice o rozpočtu, jimiž nám bylo řečeno a prokázáno, že tentokráte rozpočet bude snížen o 500 mil. Kč a s připočtením t. zv. moratoria jednoročního, pokud je povinností našeho státu ohledně reparací, vlastně ta úspora pro příští rok obnáší 800 mil. Kč.

Přátelé! Pokud jde o tyto úspory, tedy největší škrt v obnose 91 mil. Kč byl učiněn u ministerstva národní obrany, u zahraničí 15 mil. Kč, u ministerstva obchodu 4 mil. Kč, u ministerstva veřejných prací 38 mil. Kč, u zemědělství 12 mil. Kč, u ministerstva financí 312 mil. Kč.

Pokud jde o správní výlohy, u ministerstva školství jsou to 4 miliony, u ministerstva spravedlnosti 8 mil. Kč. Jest jen otázkou, jestli tyto číslice jsou správné, a obav a naše spočívá v tom, aby se neškrtalo tam, kde je toho ne méně potřebí, kde by to nejvíce bolelo a kde by hospodářské, sociální, zejména také kulturní věci byly nejvíce poškozeny. Přijali jsme s jistým uspokojením, že má býti pověřen pan ministr financí uzavřením úvěru 300 mil. Kč, a to za tím účelem, aby věci sociální péče pro příští rok mohly se vyvinouti podle potřeby takovým způsobem, jako tomu bylo až dosud.

Dále je potřebí vysloviti souhlas s tím, a velice nás potěšilo ujištění, pokud se týče zpráv o sáhnutí na příjmy státních a veřejných zaměstnanců, že tyto zprávy neodpovídají skutečnosti. V tomto ohledu není se potřebí ničeho obávati. Dále připojíme své požadavky a svá přání také ohledně zaměstnanců soukromých, a zejména pokud jde o ustanovení, týkajících se otázek sociální péče, a zároveň se zmíníme o tom, že naše strana nepřipustí, aby nynější krise bylo zneužito k tomu, aby mzdy a příjmy námezdního dělnictva a nižšího zaměstnanectva byly jakýmkoli způsobem sníženy a tyto vrstvy aby byly takovým způsobem poškozeny. Dále souhlasíme s tím, aby nezůstalo jen při slovech, když jsme vystihli z těchto dvou sdělení, že také vládě se nejedná o nějaké zvýšení cla na čaj a jiné potřeby, že nebude zdraženo kuřivo, zápalky atd., jak o tom byly kolportovány zprávy v obyvatelstvu. Souhlasíme však - přiznávám za naši stranu - s opatřením, kdyby bylo potřebí, aby zvýšena byla daň z důchodu, ovšem vyšších sazeb, jelikož, kdyby bylo potřebí peněz a prostředků ke zmírnění následků dnešní nezaměstnanosti, tedy jistě by bylo třeba uvolniti příjmy, a na základě toho domníváme se, že nejlepší uvolnění těchto příjmů by bylo u těch, kteří mají příjmy dobré, vysoké a takovéto zvýšení důchodové daně by dobře snesli.

Dále budiž mi dovoleno, abych se zmínil o prohlášení pana ministra zahraničních věcí, které bylo učiněno včera v našem výboru zahraničním a také ve sněmovním. Mne tam zajímaly některé věci zvláště, které.si zde dovolím přečísti.

Pan ministr dr Beneš, pravděpodobně nabyv rozhledů z široké zahraniční veřejnosti, pravil: >Žijeme v době hospodářského a finančního přechodu a přerodu, v níž se hledají formy nového mezinárodního a světového hospodaření, pohybujeme se na cestě postupného, ale ve věci rozhodného vývoje v hledání nových forem hospodářských a sociálních na venek i uvnitř v duchu teorií demokracie politické, hospodářské a sociální, jež se stala ideologií daleko největší části státu a národa. Nelze hned očekávati většího oživení mezinárodního hospodaření, krise se protáhne a nějakou dobu budou jednotlivé státy přinuceny pomáhati si především pomocí vlastní.<

Pan ministr na podkladě - tak to aspoň chápu já - vědomostí získaných za hranicemi, a to nejen snad z kruhů, po případě prostředí, socialistického, nýbrž také z prostředí nesocialistického, nabyl toho vědomí, že nynější hospodářská krise není náhodnou ani přechodnou, že je to krise konstruktivní a že bude musit býti řešena svým způsobem, totiž tím, že dosavadní stav výroby a hospodářství bude musit býti uveden na nové koleje, v nichž budou lépe zajištěny potřeby pracujícího lidu a veškerého obyvatelstva, než bylo možným, jak jsme se toho dočkali, za způsobu výrobního a hospodářského za našich dnů.

Dámy a pánové, myslím, že není potřebí se příliš rozšiřovat o tom, že všichni cítíme, že vlastně žijeme v době pokračování světové války. Nestřílí se z kanonů, nejsou válečné vojenské fronty, ale pod čímž úpíme, je hrozné, nebo skoro ještě hroznější, než byly.účinky a následky světové války. Ve světové válce se pokračuje jiný mi zbraněmi, zbraněmi hospodářskými a sociálními. Touto válkou trpí všechna odvětví práce, povolání a živností.

Dámy a pánové! V této době není na místě jedni druhým se vysmívat, protože jde o bytí a nebytí nás všech, a jen vynaložením veškerého našeho úsilí budeme se moci vymaniti z těchto poměrů a nastoupiti cesty do lepší a krásnější budoucnosti.

Já jsem o těchto otázkách hospodářské a výrobní krise již s tohoto místa mluvil dvakráte. Uváděl jsem důvody a příčiny vzniku této hospodářské a také zaměstnanecké krise. Myslím, že by bylo jaksi nošení vody do moře, kdybych opětně opakoval, co jsem zde sám již dvakrát v rozpočtové debatě uvedl.

Tato krise táhne se již do třetího roku, je stále větší a hlubší, zanechává za sebou stále širší brázdu neštěstí, bídy a zoufalství. Počet továren a podniků, které nepracují, které následkem této krise byly zastaveny, po případě počet těch, které pracují jen částečně, neustále roste. Praví se, že počet nezaměstnaných dostoupil v celém světě - se Spojenými státy - přes 16 milionů, a očekává se, že příští zimu tento počet stoupne na 20 mil., po případě přes 20 mil. nezaměstnaných. To znamená, že ohromný počet obyvatelstva nemá zajištěnu existenci, nemá zajištěn chléb, že neví, co bude zítra a co, bude v další budoucnosti. To jsou poměry, které nás přímo nutí, abychom alespoň prozkoumali poslední zjevy a události a zkoumali příčiny této ohromné světové krise a odvodili z toho, jaké povinnosti nám ukládá řešení této krise, prostě abychom vyvodili všechny důsledky. (Sen. Kindl: Odstraňte kapitalistický řád!) Nemám nic proti tomu.

Slavný senáte! Je možno uvésti, že jsou tři hlavní příčiny dnešní hospodářské krise. Jsou to především ochranná, nerozumná a všeobecně vzájemně škodlivá cla. Pak jsou to dopravní tarify. Oba tyto prostředky zamezují prostě výměnu zboží a různých produktů zemí a národů mezi sebou a tím pak vzniká krise a obtížnost vzájemného soužití. Další příčinou je po našem soudu - anarchie, spočívající v soukromokapitalistické výrobě. O této otázce zmíním se později. A za třetí jsou to - po našem soudu - politické poměru prýštící jednak ze světové války anebo z událostí, po případě tendencí v různých státech, kteréžto tendence jsou nebezpečím pro mír, ohrožují míra hrozí novou válkou evropskou, po případě světovou.

Slavný senáte! Kdokoli pozoruje také zahraniční veřejný život, dojde k po znání, že temné postavy pracují čím dál tím zjevněji na vyvolání rozvratu státních organisací a že připravují nové války. Německu dělnictvo a osvícené demokratické živly přejí si mír, přejí si plodnou a užitečnou práci, zabezpečující života blahobyt všem vrstvám a stavům národa. Oproti těmto snahám vystupují stále očividněji živly, které se nemohou uspokojiti novými poměry, republikánskými a demokratickými zřízeními, vybavujícími nejširší vrstvy politickými právy a umožňujícími jim spolurozhodování prostředky demokracie ve společnosti a státu. Tyto reakční živly se nemohou usmířiti s nastalou skutečností, že chudší vrstvy lidové, dělnictvo a zřízenectvo dosáhlo politického uznání, hospodářského zajištění a sociální opory v nových popřevratových poměrech. Touží po návratu bývalých kaiserovských zřízení a poměrů. Hlásají zjevně odboj s použitím zbraní. Jsou vojensky vyzbrojeni a ohlašují stále hlomozněji nástup k boji proti republice, jejím zřízením a za ustavení, jak praví, třetí říše, ovšem monarchistické, odstraněním parlamentarismu a demokracie a zatlačující postavení pracujícího lidu na nejnižší úroveň. Nedávno představila se tato společnost v Harzburgu a minulou neděli v Brunšviku bylo možno pozorovati podobný zjev. Tu i tam shromáždily se tlupy hakenkreuzlerů a členů Stahlhelmu v čele se svými vůdci. Této společnosti asistovali v Harzburgu bývalí hohenzollernští princové, značný počet generálů bývalé císařské armády, mnoho šlechty a zástupců velkého těžkého německého průmyslu, který má velký zájem, aby těžký válečný průmysl opět rozkvetl, aby nesl zisky do jeho kapes bez ohledu na postavení národa a lidu německého, i celé Evropy. Tato společnost pověděla světu, co od ní může očekávati: rozorat a válečné nebezpečí, neštěstí pro německý lid, pro Evropu a celý svět. Projevilo se též, ze v Německu zástupci zbrojního průmyslu, jak jsem již pravil, a bank mají zájem na znehodnocení německé marky, což by přivalilo nezměrnou škodu německému obyvatelstvu a připravilo novou bídu a nové zhroucení, připravilo by věřitele jak vnitřní, tak zejména v cizině o ohromné miliardy. Německu bylo v posledních letech Anglií i Amerikou půjčeno přes 100 miliard říšských marek, což v naší měně znamená přes 100 miliard Kč. Tento fakt prokazuje, že neshodují se úplně s pravdou vývody předešlého pana řečníka, který mluvil o slepé zášti vůči německému lidu. Tam, kde by bylo záští proti německému lidu, nepůjčovaly by se tak ohromné miliardy, naopak právě tento čin prokazuje, že státy anglosaské i Francie ze všech sil se přičinily, aby hospodářství německé bylo ozdraveno a mohlo soutěžiti s evropským a světovým průmyslem i výrobou. Je smutnou pravdou fakt, že v tomto ohledu bankokracie jak anglická, tak americká počínala si tak nezodpovědným způsobem, že to v dějinách bankovnictví nebylo zaznamenáno. Bylo zjištěno, že anglické banky vypůjčovaly si také u bank francouzských za levný úvěr a půjčovaly vypůjčené i vlastní peníze do set milionů Německu na krátkodobé úvěr, avšak za vysoký úrok. Tato politika, jak se ještě o tom zmíním, přivedla na pokraj záhuby hospodářství anglické, přivodila tam rozvrat poměrů politických a hospodářských a na základě toho byly zhoršeny také poměry, jak pokud jde o platidla, tak také pokud jde o výrobu a práci v celém světě.

Je také naší povinností, abychom si všimli poměrů hospodářských a politických v sousedním Maďarsku. Ne proto, dámy a pánové, že bychom se chtěli mísiti do vnitřních poměrů kteréhokoli státu, nýbrž proto, že považujeme za svou povinnost poukázati na stav poměrů v tomto státě, který ohrožuje také mír a pokoj a byl také jednou z příčin dnešní hospodářské a zejména také finanční krise.

V Maďarsku nastalo hospodářské zhroucení. Na místo zabezpečení hospodářství soukromého a státního žilo se tam na dluh. Udržoval se a udržuje se násilnický režim proti demokracii, proti svobodě, zejména však proti dělnictvu a socialismu směřující. (Sen. Kindl: Na Slovensku to naši četníci odkoukali!) Nevím, nebylo-li by pravdě bližší, kdyby to mělo býti s tím odkoukáním pravda, že by se snad vzal příklad z Ruska. Ale podívejme se do maďarských poměrů: Z vypůjčených 4 miliard pengö v cizině, t. j. 20 miliard Kč, zbrojilo se, připravoval se monarchistický puč k přepadení sousedů a pro vznešené vrstvy byly stavěny v hlavním městě nákladem milionů a desítek milionů luxusní čtvrtě a nádherné veřejné budovy, které v Evropě nemají snad sobě rovna. Úroky z vypůjčených peněz hradily se z nových půjček, až došlo ke krachu. Pomoci má Společnost národů zaručením dluhů, které by se spláceny věřitelům, řekněme lidově, v naturáliích. Tak by svět měl býti přinucen kupovati maďarské zemědělské výrobky a pomoci Maďarům z tísně.

Na místo zdemokratisováním veřejného života, povoláním nových občanských vrstev ke spolupráci a k moci ve státě a společnosti, svobodnými a demokratickými zřízeními, vládnoucí maďarská gentry namlouvá národu, že monarchie v čele s Habsburky v Maďarsku všechno upraví. (Sen. Kindl: Který pak máte řád od něj?) Možná, že šmeral jej má. V poslední době projevují neobyčejnou čilost legitimistické kruhy maďarské. Jedno křídlo je naplněno touhou pučem a násilím Habsburka uvésti na maďarský trůn. Jiní chtějí zachovati aspoň zdánlivě legalitu. Domnívají se, že by nastolení Habsburků způsobem méně odpudivým, nežli je násilný puč, dalo by se provésti bez většího nebezpečí, řekněme cestou, tak říkajíc, legální. Počítají, že by Habsburk přijel do Pešti, že by přejal vládu a zřekl se svým jménem všech bývalých území bývalého Uherska, což by asi mělo znamenati visitku státům Malé Dohody, aby nic nenamítaly a řekly si: o nás se na konec zde nejedná, načež by odevzdal Habsburk vládu některé osobnosti a odejel by. Oba směry legitimistické počítají se součinností stejně smýšlejících kruhů v Rakousku.

Tyto kruhy domnívají se, nakloniti některé velmoci naznačeným plánům uváděním, že po vybudování třeba malého Rakousko-Uherska odstraněny by byly možnosti >Anschlussu < Rakouska k Německu, což by prospělo trvanlivosti dosavadních politických poměrů v Evropě. Čeho by novým Rakousko-Uherskem mělo býti dosaženo pro maďarský lid, se nepraví. Hospodářské poměry by se nezlepšily. Dluhy by se také jistě nemohly platiti, následkem čehož by nenastalo naprosto žádné zlepšení. Lid v Maďarsku, a to nejen dělnictvo a intelektuálové, živnostníci a zejména rolníci jsou vyslovenými odpůrci monarchie a zejména Habsburků, poněvadž poznali na svém těle, čím Habsburkové byli maďarskému lidu. Maďarský lid je pro demokracii a svobodu. Věří, že jen vlastní silou a prací na podkladě míru a dobrých poměrů se sousedy může docíliti lepší budoucnosti.

V Rakousku heimwehrský nacionální fašismus plave ve stejných vodách jako v Maďarsku. Jaké poměry ve vládních stranách panují, vychází najevo z netroufalosti vlády vůči pučistům. Většina zatčených s princem Starhenbergem pro účast na puči byla propuštěna na svobodu. Co by se stalo s příslušníky jiných vrstev, na př. sociálními demokraty, kdyby se jako Heimwehři dopustili pokusu o násilný převrat, sáhli zbraněmi na úřady, vystoupili proti orgánům státním a občanským a dopustili se prolití krve. Byli by co nejpřísněji potrestáni pro zločin velezrady, třebas skončené s nezdarem. Tyto poměry charakterisují troufalost reakce v Rakousku, v jejímž čele stále je Pozorovati preláta dr Seipela, tuto temnou osobnost, která je vždy pohotově a čeká vzadu na zákrok, všem neblahý.

Politika násilí proti vlastnímu lidu svádí k použití násilí vůbec. Demokracie je zárukou míru, diktatura na konec ústí v nebezpečí válečném.

Proto chci říci několik slov o událostech, které se očekávají v Polsku, v polské republice režim maršálka Pilsudského snaží se všemi prostředky odhaliti svou násilnickou podstatu. Dne 31. října budou pohnáni před soud poslanci a politikové polští, nejlepších jmen, pro velezradu. Provinili se, že v duchu ústavy a v duchu zákonů Polské republiky stáli věrně na podkladě demokracie a parlamentarismu (Hluk. - Místopředseda Trčka zvoní.), odsuzovali diktaturu a násilí. Mezi souzenými jsou bývalý ministerský předseda agrárník Vitoš, sociální demokrat dr Lieberman a četní jiní politikové a poslanci.

V našem lidu všech stran a politických směrů tkví láska k Jihoslovanům. To nám přikazuje, abychom pozvedli varovného hlasu proti diktatuře v této nám spřátelené říši. T. zv. nová ústava, jež měla přivoditi lepší a svobodnější poměry a zejména nový volební řád jsou zástěrkou, mírně řečeno, jíž jihoslovanští diktátoři snaží se zakrýti hříchy, jež byly a mají býti nadále páchány na všech kmenech jihoslovanského lidu. V ústavě není demokratického ducha. Volební řády nejrafinovanějším způsobem znemožňují svobodnou volbu. Volba je veřejná jako v Maďarsku, což znamená, že svobodný volební projev je nebezpečný a proto nemožný. Kandidátky musejí obsahovat celou oblast říše. Tím se znemožňuje použití volebního práva za těchto smutných, nedemokratických poměrů. Ještě jiným ustanovením o volebním právu, na př. stanovením počtu voličů pro podání jednotné kandidátky v celé říši (Výkřiku sen. Mikulíčka.) se způsobilo., že žádná z bývalých stran nekandiduje, jelikož žádný národ a ani žádné náboženské nebo církevní vyznání nemělo by možnost postaviti kandidátku pro celou říši. Nemohou tak učiniti Chorvati a Slovinci, ani Srbové, ani pravoslavní, ani katolíci, což tedy znamená, že v Srbsku ústava, volební řád, jak jsem již řekl, neznamená ani svobodu, ani pokrok.k lepšímu a k lepším poměrům do budoucnosti. (Výkřiky: sen. Mikulíčka.) To uvaluje vinu za všecko budoucí na vládnoucí kruhy. Propast mezi diktátory, lidem a národem se prohlubuje. Litujeme hluboce těchto

poměrů, jež nemohou vésti k ničemu dobrému.

Ke krisi výrobní přidružila se krise peněžní. V Anglii v největším hospodářském a peněžním imperiu světa byl zrušen zlatý standard. Anglická libra poklesla o 20 až 25 %, i více. V měně československé platila ještě nedávno 16 Kč a klesla na 130 Kč do dneška. Pokles zaznamenává se ve všech státech. Také americký:dolar zápasí. Dva největší a nejbohatší státy světa, Anglie a Spojené státy, jsou tedy postiženy peněžní krisí, jakou v dějinách svých ještě ani nezažily. V Anglii v tu dobu počítá se na 3 miliony, ve Spojených státech na 7 milionů nezaměstnaných. V této zemi nebylo doposud smyslu pro sociálně-politické zákonodárství a ochranu pracujícího lidu z prostředků státních. Nyní i zde počíná se chápati nutnost zásahu státu ve prospěch nezaměstnaných a plnění sociálních úkolů.

Zhroucení anglické libry a ohrožení amerického dolaru nezůstalo a nemohlo zůstati bez vlivu na platidla jiných hospodářských a státních celků. Důsledek poklesu libry očekává se v umožnění vývozu anglického průmyslu. Lacinější libra bude snadněji soutěžiti na světových trzích, což ovšem pro ostatní hospodářské a výrobní celky bude znamenati ztížení vývozu a soutěže s výrobou anglickou.

Tedy v tomto ohledu tyto události týkají se také nás. Bylo by předčasným zabývati se podrobnostmi, jelikož hra a události nejsou skončeny. (Stálé výkřiky sen. Mikulíčka.) Pro nás je potěšitelným, že koruna československá projevila se doposud nezranitelnou, a nenastanou-li poměry přímo katastrofální v Evropě a ve světě, přetrvá nynější platební a peněžní krisi. Přejeme si, aby naděje naše i naděje řidičů hospodářství a financí v naší republice se v tomto směru uskutečnily, abychom nebyli zasaženi tragickým osudem jiných zemí a států.

Nynější hospodářská, výrobní a peněžní krise je všeobecnou. Jsme její součástkou. Vztahy národů a lidí v moderní době jsou velmi obsažné, protínají se a jsou vzájemně vázány, že jejím důsledkům nelze uniknouti, zejména ne v hospodářském a výrobním směru. Je proto povinností veřejných činitelů u nás čelit vzmáhajícím se účinkům krise podle našich možností a z našich prostředků, a to ve dvojím směru: Zaopatřením možnosti práce a výdělku a účinnou péčí o nezaměstnané. Stručný přehled o tom, co bylo vykonáno, přesvědčí nás, že v tomto směru bude a musí býti dále pokračováno. Ministerstvo veřejných prací dostalo povoleno podle státního rozpočtu na r. 1931 podle zákona melioračního tyto částky: Nástavby pozemní 278 milionů, na stavby vodohospodářské 203 miliony, na opatření říčního loďstva 9,200.000, na stavby silniční 499 mil., na stavbu mostní v četně subvencí 21,800.000, na letectví 21,850.000, na elektrisační činnost 66,800.000, na státní podniky - báně a hutě - 33,570.000. (Sen. Mikulíček: A kolik z toho přijde na mzdy a kolik na materiálie?) Úhrnem tedy bylo povoleno ministerstvu veřejných prací na investice 1.133,220.000 Kč.

Z částky této je pro letošní rok dosud vázáno: Nedoplatky částek splatných v minulých letech 179,421.932 Kč, na stavby zadané do konce r. 1930 413 milionů 407.000 Kč, n a stavby zadané v roce letošním 466,376.000 Kč. Úhrnem 1 miliarda 59,204.932 Kč. Na práce nezadané zbývá tudíž pouze 74,015.068 Kč.

Vedle svrchu uvedených investičních prací, použije ministerstvo veřejných prací podle.svého rozpočtu na různé mimořádné a řádné udržovací práce silniční, mostní, vodní a pozemní, částku 148,958.900 Kč a na různé věcné dodávky a příspěvky 26,161.000 Kč.

Tento úvěr se vyčerpává v mezích přípustných dvanáctin. Mimo tyto investiční práce dokončuje ministerstvo veřejných prací t. zv. losovou akci, stanovenou nákladem 640 mil. Kč. Z této akce zbývá dosud k disposici 42,786.000 Kč... (Sen. Mikulíček: Pěkná statistika pro podnikatele, ale mizerná pro proletariát!)... jako reserva, ze které bude v letošním roce spotřebováno 12 mil. Kč.

Pokud se týče ministerstva železnic, má toto ministerstvo pro letošní rok na investiční práce a dodávky na provozní potřeby určeno úhrnem 1.439,962.700 Kč. Z toho na objednávky uskutečněné do konce r. 1930 nutno reservovati 74 milionů 481.828 Kč a práce a dodávky v letošním roce již zadané si vyžádají nákladu 1.139,276.957 Kč. Úhrnem 1.213,758.785 Kč. Na nezadané práce zbývá tudíž 226 milionů Kč. Z toho až na zbytek 40 mil. 874.000 Kč, který bude sloužiti jako reserva pro případná překročení, bude v nejbližší době vše známo.