Československo mohlo důsledkem příznivého hospodářského vývoje přejíti již v roce 1929 k zavedení zlaté měny, což se stalo opatřením Stálého výboru ze dne 7. listopadu 1929, a dokumentovati tak i v tomto směru, že se staví po bok států s hospodářstvím konsolidovaným.

V uplynulých letech dostalo se četnými opatřeními, i peněžním ústavům, jež za krise v letech 1923-1924 utrpěly ztráty na svých pohledávkách z průmyslových a obchodních úvěrů, anebo jež imobilisovaly své pohledávky v podnicích příliš zatížený mi úvěry, vydatné pomoci a umožnila jim další činnost. O dalších povinnostech našeho peněžnictví v jejich hospodářství a o úkolech státu v této příčině pro nejbližší dobu pojednám ještě dále.

Veřejná zařízení, která byla z dob rakouských v zanedbaném, často i primitivním stavu (na př. telefon), jsme dali do pořádku. Investice státních podniků děly se namnoze ze zisků jim přenechaných nebo z úvěrů, opatřovaných na domácím trhu. To platí i o našem průmyslu, který se po převratu musil přeorientovati a racionalisovati svá zařízení. Dálo se tak vzhledem k tomu, že dík měnové a finanční politice tvoření národních úspor a domácího kapitálu příznivě se utvářelo, namnoze z vlastních sil, takže zadlužení naše do ciziny, ať dlouhodobé a tím méně krátkodobé z tohoto titulu je minimální. Naše soběstačnost v tomto ohledu je dnes velkého národohospodářského významu, kdy zahraniční trhy se proti sobě navzájem hermeticky uzavírají a mezinárodní úvěrová fluktuace, dříve stimulans hospodářských vztahů celého světa, je brzděna všeobecnou nedůvěrou, zhoršující ještě nepříznivý stav hospodářský. Příznivý vývoj v naznačeném směru je velké plus našeho hospodářství a nutno jej řaditi k oněm skutečnostem, jež přispívají ve značné míře k naší odolnosti vůči nárazům z ciziny.

Nebyli bychom však k sobě spravedliví, kdybychom si při léto příležitosti již teď nevytkli chyb, kterých jsme se v průběhu let dopustili. Uvarovali jsme se jistě osudných omylů, kterými si snad jiní velmi ztížili svoji hospodářskou situaci při tlaku dnešní světové krise. Přes to jsme mohli mnohdy odložiti splnění některých úkolů, zatěžující naše hospodářství, na dobu pozdější a v mnohém jsme překročili míru, danou nám rozsahem našeho hospodářství. Zmínil jsem se o mentalitě poválečného světa již na počátku. Byli bychom bývali špatnými dětmi tohoto světa, kdybychom byli nikdy nepodlehli svodům poválečně doby volajícím po lepším a lidštějším bytí. I my jsme v rozpětí vůle národních sil, uvolněných po dlouhé válce v přecenění možností našeho mikrokosmu chtěli příliš brzo vše znovuzříditi, napraviti, zlepšiti a nové budovati. Ukládali jsme tím státu i veřejným svazkům povinnosti, které nebyly úměrny jejich hospodářské síle. Pořídili jsme si jistě z největší části věci užitečné, rozmnožili jsme hodnoty kulturní, ale zanedbali jsme při tom i úkoly naléhavější, které by si zasloužily, aby řešení jejich předcházelo. Tvořili jsme mnohé větším, prostornějším, nákladnějším, než bylo potřebí při rozsahu našeho státu. Stačili jsme i snad na to. Veřejná zařízení naše však v mnohých směrech důsledkem toho nabyla takového rozsahu, že je můžeme udržeti na dosavadní výši jen v dobách normálního hospodářského vývoje a že v dobách horších budeme se těžko odhodlávati jíti zpět. A bude to nutné. O tom však ještě později.

Přes toto memento, které je spíše varovným hlasem do budoucnosti, můžeme, srovnávajíce hospodářský vývoj u nás a vývojem světového hospodářství, s dobrým svědomím konstatovati, že u nás nejsou dány hospodářské předpoklady krisového stavu, který by nemohl býti reparován vlastní naší vůlí a vlastními prostředky. Tím není řečeno, že nebude potřebí soustředění všech hospodářských sil ve státě, a jejich usměrnění, ale není pochybnosti, že si můžeme pomoci sami vlastní silou.

Naše hospodářství, jež přes mimořádnost doby se v minulých letech vyvíjelo celkem normálně a nezatížilo se nijak ve směru nejslabšího odporu vůči nárazům, přicházejícím ze situace mezinárodního hospodářství, pochovalo také poměrně daleko později první příznaky dostavující se krise. Měli jsme i za dob klidného vývoje některá průmyslová odvětví, která nepracovala bez obtíží, poněvadž jejich domácí odbytiště, odkázaná nyní jen na území čsl. státu, se zúžila a musila se přesunouti na odbytiště zahraniční. Některá odvětví byla současně postižena i novoty orientací ve výrobě. Tyto průmysly, k nimž náleží i náš průmysl cukerní a které malí velký hospodářský dosah i pro naše zemědělství, byly v první řadě dotčeny počínající krisí, poněvadž jejich, exportní základna byla dotčena vývojem v zahraničí, jak jsem jej naznačil na počátku.

Také zemědělská výroba pocítila již loňského roku nepříznivé účinky sestupného procesu cenového na zahraničních trzích a velmi trpěla důsledkem toho nízkými cenami.

Sestupný proces hospodářství, projevující se v minulém roce zatím jen v některých oborech hospodářských, stává se i u nás všeobecným ke honci roku 1930 a zasahuje v naše hospodářství plnou intensitou roku letošního. Činila-li hodnota zahraničního obchodu v roce 1929 ještě 40.486,727.000 Kč, snižuje se v roce 1930 na 33.188,235.000 Kč a činí za osm měsíců letošního roku 16.035,000.000 Kč. Musíme-li při poklesu těchto číslic vzíti zřetel na pokračující cenový pokles, prokazují uvedené číslice přece podstatný pokles našeho zahraničního obchodu, který přirozeně nezůstává bez vlivu na zaměstnanost našeho průmyslu.

Poučují nás o tom i data o počtu nezaměstnaných. Počet jejich pohybuje se v roce 1930 až do konce srpna asi na průměrné výši 80.000. Počínajíc zářím 1930 překročuje 100.000 nezaměstnaných a dostupuje v prosinci již 239.564. V roce 1931 stupňuje se na maximální výši v únoru počtem 343.972 nezaměstnaných. Nejnižší stav vykazuje v červenci t. r., t. j. 210.908. Od té doby nastává opět pozvolný vzestup, je však počet nezaměstnaných již v srpnu na výši dvojnásobné proti měsíci září 1930 (104.534 proti 215.040 dle definitivních výsledků statistických). Předběžné odhady za měsíc září t. r. zjišťují 228.383 nezaměstnaných. I přes tyto znepokojivé číslice je počet nezaměstnaných u nás poměrně k počtu nezaměstnanosti v jiných státech nižší. Dostoupil-li u nás letos v únoru 2,3 % celkového počtu obyvatelstva, činil při své maximální číslici v Německu 5,4 %, v Anglii 4,3 % a v Rakousku 5,1 % počtu obyvatelstva.

Není to jen pokles zahraničního obchodu, který brzdí výrobu, je to samozřejmě i ochabnutí konsumní síly, některých vrstev obyvatelstva našeho státu, zvláště dělnických a zemědělských, ponecháváme-li stranou nutný důsledek cenového sestupu na zdrželivost poptávky.

Ochabnutí hospodářské činnosti trvá i nadále. Prokazuji to i data o dalším poklesu hladiny cenové. Úhrnný velkoobchodní index, který ještě 1. ledna 1930 činil 862, klesá 1. ledna 1931 na 752 a v září tohoto roku dále na 719. Daleko pomaleji se tomuto sestupu přizpůsobuje maloobchodní index na př. potravin, který 1. ledna 1930 je vyjádřen číslem 872, 1. ledna 1931 číslem 798 a 1. srpna 1931 číslem 771. Pokles indexu životních nákladů rodiny dělnické je v těchto obdobích vyjádřen čísly 745, 700, 694 a u rodiny úřednické 717, 674, 656. Činí tedy u rodiny dělnické asi 7% a u rodiny úřednické 8,5 %.

Sestupný proces hospodářské činnosti projevuje samozřejmě svůj vliv i na hospodářství státu. Hospodářské zdroje, z nichž plynou státní příjmy, se zužují. V nich vyjádřen jest i pokles cenové hladiny. Podle účetní uzávěrky za rok 1930 činil celkový vyšší příjem proti rozpočtu u kapitoly ministerstva financí v roce 1930 jen 62,600.000 Kč proti 715,410.000 Kč v roce 1929. Přímé dané, daň z obratu a přepychová a cla zůstávají v náležitosti za rozpočtem. I v platbě jsou daně výdělkově, daň z obratu a cla nižší než preliminář na rok 1930. Také výsledek hospodaření státních podniků v roce 1930 je proti výsledkům předpokládaným rozpočtem na tento rok horší o 3,288.827.04 Kč.

Dále se zhoršující hospodářská situace v roce 1931 proti roku 1930 projevuje se ovšem dalším poklesem příjmů v tomto roce. Sestupnou tendenci vykazují z přímých daní daň důchodová (8měsíční kvota rozpočtová roku 1931 činí 770 milionů Kč, výnos za 8 měsíců činí pouze 624,150.000), všeobecná daň výdělková (rozpočet 66,622.000 Kč, výnos 56 mil. 66.000 Kč), zvláštní daň výdělková (rozpočet 66,622.000 Kč, výnos 60,222.000 Kč). Výnos dané z obratu, který podle 8měsíční kvoty rozpočtové na rok 1931 má činiti 826,664.000 Kč, je pouze 717,664.000 Kč. Výnos cel podle rozpočtu 833,328.000 Kč, skutečný výnos 706,723.000 Kč. Klesá i výnos některých daní spotřebních. Na výši prelimináře se udržují celkem poplatky vyjma dopravních daní železničních.

K sdělení rozpočtu na rok 1932 byla tudíž nutno přistoupiti se vší zodpovědností a s plným zřetelem k dnešní hospodářské situaci a pravděpodobnému dalšímu jejímu nepříznivému vývoji.

Mohl-li rozpočet pro rok 1931 býti ještě rozpočtem, stojícím na rozhraní krise, v němž příjmy, hlavně pokud jde o přímé daně, se opírají částečně ještě o poměrně příznivý stav hospodářství v roce 1930, kdežto vy dání nesou již první znaky depresivního hospodářského stavu, musí rozpočet pro rok 1932 již do všech důsledků počítati s nepříznivým stavem hospodářství a přizpůsobiti vydání pokračujícímu poklesu příjmů.

Jak již v úvodu jsem uvedl, stojí zde finanční správa před problémem obdobným situaci po roce 1922.

Příjmy veřejného hospodářství se snižují a vydání, jež se stávají tíživějšími, malí tendenci vzestupnou, neméně také důsledkem opatření, směřujících k zmírnění krise.

Zjednati za této situace rozpočtovou rovnováhu je těžkým problémem, ježto vydání, opírající se namnoze o zákonné nároky, lze jen zvolna přizpůsobiti pokleslým příjmům. Největší úspornost ve státním hospodářství je sice nejtěžší, ale nejúčinnější cestou k vyrovnání porušené rovnováhy. Tato cesta byla nastoupena ostatně již letos, jakmile z příjmových výsledků za první měsíce roku 1931 bylo zřejmo, že rychle pokračující proces sestupu hospodářské prosperity jeví své důsledky ve státních příjmech. Poněvadž nastalý pokles příjmů v tomto roce činil pochybný m, že bude dosaženo prelimináře příjmů podle rozpočtu, přikročeno bylo ihned úsporným opatřením ve výdajovém hospodářství státním, jimiž docíleno bylo snížení vydání proti rozpočtu pro rok 1931 o 185.2 mil. Kč, nečítajíc v to úsporu důsledkem Hooverovy akce, o jejímž finančním významu pro náš stát promluvím dále.

Docíliti rozpočtové rovnováhy pro rok 1932 jest úkolem tím těžším, že při sdělávání rozpočtu bylo nutno počítati s novými výdaji, zvýšenými proti roku 1931 téměř o 400 mil. Kč. Z těchto vydání dlužno uvésti zvláště zvýšenou potřebu na osobních výdajích podle platových zákonů, na soudcovských odměnách, na odpočivných a zaopatřovacích platech, na udržování státních silnic a mostů, na sociálních opatřeních, na příspěvku státnímu fondu pro vodohospodářské meliorace, na zřízení, budování, opravy a zařízení škol národních atd., a příspěvky k témuž účelu, na podpory z důvodu likvidace škod válečných a některých škod popřevratových a některé nové výdaje ve státním dluhu. Podrobný,výpočet je v důvodové zprávě k finančnímu zákonu. Při zvýšených osobních vydáních podle platových zákonů nebylo ani přihlédnuto k obdobnému vzestupu těchto vydání u státních podniků, jevícímu se ve zmenšení příjmů z nich.

Vzhledem k tomuto tlaku nových výdajů nad výši správních výdajů rozpočtu pro rok 1931 musily býti provedeny úspory téměř ve všech položkách rozpočtových, takže bylo možno rozpočet výdajů pro rok 1932 ještě snížiti o 519.8 mil. Kč proti roku 1931.

Zvláště musila býti snížena osobní vydání na aktivních platech zvýšením interakláře průměrně ze 2% na 5%. Snížení toto, jakož i snížení nákladu na odpočivné platy bude nutno dosáhnouti pronikavými úspornými opatřeními personálními.

U platů stálých a přidělených zaměstnanců resultuje tudíž snížení o 70.7 mil. Kč proti roku 1931 jako důsledek kompensace zvýšených výdajů s provedenými úsporami. Stejným způsobem se snižují výdaje na odpočivných a zaopatřovacích platech o 51.2 mil. Kč. Také u příspěvku státní správy na úhradu státního dluhu resultují snížené výdaje o 138.2 mil. Kč. ježto mohlo býti počítáno s úsporou na úrocích a úmoru ze zahraničních dluhů, jichž dotýkají se moratorní opatření Hooverovy akce. Úspora z této akce pro československý stát plynoucí činí celkem 232 mil. Kč, z nichž polovina připadne na letošní rok a polovina na příští rok. Poněvadž však ve službě státního dluhu vznikly jednal další úspory, jednak nové výdaje, vyplývá pro rozpočet státního dluhu shora uvedené snížení.

Efektivní snížení rozpočtu pro rok 1932 u srovnání s rozpočtem pro rok 1931 o 519.8 mil. Kč je za daných poměrů velmi značné, neboť nejen že odčiňuje zvýšení z roku 1931, nýbrž dokonce i snižuje výdaje pod cifru r. 1930 o 48,196.000 Kč. Uvážíme-li, že pro rok 1932 bylo nutno počítati s vydáními vzrostlými proti roku 1931 o dalších téměř 400 mil. Kč, znamená výše uvedené efektivní snížení ve skutečnosti snížení výdajového břemene o více než 900 mil. Kč.

Vzhledem k dnešní hospodářské situaci je však břemeno výdajů státních stále ještě značně vysoké a bude nutno na cestě snižování výdajů státní správy dále pokračovati. Úkol ten bude dále bohdá již snadnější, když bylo docíleno pro rok 1932 aspoň přelomu příkře vzestupné linie vydání na linii pozvolně sestupující.

V jednotlivých skupinách výdajových nastávají důsledkem jednotného snížení téměř všech výdajových položek jen nepatrné změny.

Téměř všechny kvoty výdajů připadající na jednotlivé skupiny klesají, zejména kvoty na správu zahraniční a vojenskou a správu finanční a zvyšují se pouze kvoty na správu kulturní a sociální. Při správě kulturní je zvýšení způsobeno zejména potřebou na platy, kdežto při sociální je odůvodněno hospodářskou krisí.

Příjmy v rozpočtu pro rok 1931 byly proti rozpočtu 1930 zvýšeny o 500,000.000 Kč. Přírůstek tento neplynul, jak již výše bylo uvedeno, z předpokládaného normálního příjmového vzrůstu, nýbrž byl pauze uvolněním příjmových reserv z rozpočtu předchozích, jež se projevovaly v přebytcích státního hospodaření. V rozpočtu pro rok 1932 nelze již počítati s takovými reservami, ježto hospodářské zdroje, o něž se opírá systém státního, příjmového hospodářství, se zeslabují s pokračujícím hospodářským sestupem. Je tudíž naopak spíše počítati se v zrůstajícím úbytkem příjmů, odhadovaných pro příští hospodářská období pode příjmových výslednic období letošních. Příjmy pro rok 1932 se se zřetelem k tomuto stavu i k budoucímu vývoji snižují proti roku 1931 efektivně o 520,451.500 Kč. Poněvadž se však u některých veřejnohospodářských příjmů, zvláště u přímých daní, daně z obratu a cel musí pro rok 1932 počítati s dále klesajícími výnosy, nutno učiniti opatření, aby se v roce 1932 docílilo vyššího výnosu u některých příjmů, které v době hospodářské krise nemohou býti považovány za národohospodářsky protichůdné tendenci veřejného hospodářství zmírniti tlak veřejných břemen. Zvýšené příjmy plynou hlavně ze zdrojů soukromohospodářských. Je to zvýšený příjem tabákové režie důsledkem úsporných a vhodných racionalisačních opatření v nákupu, výroby a obchodu. Z příjmů veřejnohospodářských počítáno s vyšším výnosem dávky ze zapalovadel důsledkem úpravy hospodaření s touto dávkou.

Tyto zvýšené příjmy se odhadují u tabákových výrobků zvýšeným výnosem o 157,300.000 Kč, u zapalovadel o 43 mil. 800.000 Kč. Poněvadž však většina státních podniků důsledkem hospodářské krise vykáže v roce 1932 nižší nebo žádný zisk, některé dokonce ztrátu, kterou bude nutno vyjma železnic hraditi ze státní pokladny, zvyšuje se preliminář zisku, jejž chce odvésti státní pokladně (konečné saldo státních podniků) důsledkem zvýšení zisku tabákové režie vedle malého zvýšení zisku u podniků Vojenská továrna na letadla a Kuřimský školní závod pouze o 143,160.000 Kč. Zvýšený příjem ze zapalovadel preliminuje se ve veřejnohospodářských příjmech.

Tyto zvýšené příjmy umožňují, že mohl býti budoucímu spíše nepříznivému vývoji přizpůsoben odhad příjmů veřejnohospodářských, které se snižuji o 660,596.700 Kč, resp. vezme-li se zřetel na zvýšený příjem z dávky ze zapalovadel, vlastně o 702,596.700 Kč. U daní a dávek a cel činí toto snížení dokonce 743,555.000 Kč, kdežto kolky a právní poplatky vykazují přírůstek 11,660.000 Kč jako zvýšený příjem na soudních poplatcích podle zákona ze dne 16. července 1931, čís. 120 Sb, zák. a nař., jakož i ostatní správní příjmy přírůstek 29 mil. 298.300 Kč.

Kromě výše uvedeného přesunu příjmů ve prospěch příjmů soukromohospodářských není v systému daňovém změny. Na změnu jeho zvláště ve směru odčiňování obchodových daní není ovšem za dnešní hospodářské situace ani pomyšlení, ježto výnosy státních daní a dávek, klesající automaticky s oslabením celého národního hospodářství, sotva jsou s to udržeti napětí výdajového břemene, jež jen pozvolna se přizpůsobuje tempu hospodářského sestupu.

Výdaje pro rok 1932

rozpočtené . 9.318,708.600 Kč,

uhrazují rozpočtené

příjmy. 9.323,376.000 Kč,

takže rozpočet končí

malým aktivem.... 4,667.400 Kč.

Z předchozích vývodů vysvítá nejlépe, že rovnováha dosahovaná v rozpočtu 1932 resultuje z podstatného snížení výdajů a z výše příjmu maximálně dosažitelných. Není umělá, jetí udržení v rozpočtovém roce 1932 je však podmíněno největší úsporností ve všech oborech státního hospodářství. Na tomto místě dlužno upozorniti, že i v rozpočtu pro rok 1932 nutno počítati s mimostátními platy, z nichž nejzávažnějším břemenem jsou neuhrazené platy učitelské. Z učitelských plátů mohla býti v době hospodářské prosperity jen jejich část kryta rozpočtovými příjmy, kdežto neuhrazenou část bylo možno krýti z příjmových reserv. Že úhrada těchto platů z příjmových reserv v době poklesu státních příjmů je nejistější, nelze pochybovati. Tím větší však tento stav ukládá odpovědnost hospodářství státu, aby nejen za všech okolností bylo zamezeno tvoření předpokladů pro nová vydání státní,nýbrž aby i v rámci vydání rozpočtem daných bylo pokračováno v dalších úsporách. Tato cesta stane se však bezpodmínečně nutností. kdyby nepříznivý vývoj celého hospodářství měl míti za následek, že by příjmy, jež byly vzaty za základ hospodaření v roce 1932, měly se přes největší opatrnost v jejich odhadu ještě dále snižovati, než jak bylo v rozpočtu na toto hospodářské období předvídáno.

Situace státních podniků se proti roka 1931 značně zhoršuje. Rozpočet jejich zisků se až na tabákovou režii, Vojenskou továrnu na letadla a Kuřimský školní závod vesměs snižuje, československé státní dráhy končí dokonce ztrátou 45 mil. 862.760 Kč.

Zhoršení situace státních podniků, které musily již roku 1931 převzíti břemeno nových velkých personálních výdajů, pokračuje v tomto roce důsledkem oslabení jejich příjmových zdrojů, způsobeného všeobecnou hospodářskou krisí. S tímto nepříznivým stavem nutno počítati i v rozpočtovém roce 1932.

Preliminuje-li se odvod státní pokladně o 143,160.000 Kč výše než pro rok 1931, vysvětluje se tento vzestup hlavně vyšším ziskem tabákové režie důsledkem úsporných a racionalisačních opatření v nákupu, výrobě i obchodu tabákovými výrobky, jakož i předpokladem, že ztráta železnic bude uhrazena z vlastních prostředků tohoto podniku.

Vzhledem k tomu, že ani v roce 1932 nelze počítati se vzestupem přepravních příjmů, ponechává se železnicím, jako se již pro rok 1931 stalo zákonem o státní zápůjčce investiční ze dne 11. března 1931, č. 35 Sb. z. a n., i v r. 1932 paušální částka 400,000.000 Kč z výnosu přepravní daně na státních a státem provozovaných drahách k částečnému zlepšení jejich provozních výsledků.

Také u československé pošty klesá podstatně zisk. Značně se zhoršuje konečně také stav podniku Státní lesy a statky, které jsou hospodářskou krisí dotčeny nejen poklesem prodejních cen produktů, zejména dřeva, nýbrž i poklesem možnosti jejich odbyta.

Preliminář investic státních podniků pro rok 1932 jest 1.032,827.800 Kč, tudíž proti roku 1931 menší o 165,269.300 Kč.

Investice státních podniků musí býti pro rok 1932 již více než ze ²/₃, odkázány na úvěr a pouze ¹/₃, hrazena ze zisku a vlastními prostředky podniku. Zvláště u železnic je stav nepříznivý, ježto investice jejich preliminované 400,000.000 Kč, musí býti nyní již vesměs hrazeny výpůjčkou, neboť nelze jich hraditi ze státní pokladny a ponechané daně přepravní nutno použíti k úhradě provozních výdajů. Opatření prostředků pro československé státní dráhu k účelům investičním úvěrem stalo se ostatní dodatečně liž pro léta 1930 a 1931 podle zákona č. 35/1931 Sb. z. a n. a státní zápůjčce investiční. Rovněž u Československé pošty je potřebí část investiční potřeby hraditi až do výše 25 mil. Kč úvěrem, jak bylo již shora zmíněno.

Z čistého zisku podniků připadá na investice pouze 93,977.800 Kč, zvláštních prostředků podniků 175,937.500 Kč, kdežto zápůjčkou musí býti v roce 1932 z rozpočtu investic hrazeno 762,912.500 Kč.

Z přehledu, který jsem podal o rozpočtu na rok 1932, je zřejmo, jak podstatně zhoršila se situace ode dne, kdy předložen byl slavnému senátu rozpočet na rok 1931. Obraz tento by nebyl výstižný, kdybych nepoukázal na dosah úvěrových zmocnění, jež dává finančnímu ministru finanční zákon. Zmocnění toto, pokud se týče investic státních podniků jak výše jsem uvedl, činí již 762,912.500 Kč. V této částce nejsou zahrnuty úvěry, které si musí opatřiti fondy silniční, pro vodohospodářské meliorace a státního fondu vodohospodářského a zmocnění fin. ministra čl. XIV fin. zákona o úvěrové operaci až do výše 60 mil. Kč pro účast státu na elektrických podnicích. Ministr financí se v témž čl. XIV dále zmocňuje, aby opatřil úvěrovou operací k čelení nezaměstnanosti peníz až do výše 300,000.000 Kč. Tímto ustanovením řeší se otázka úhrady vyšších, t. j. mimořádných výdajů na péči o nezaměstnané. Skutečnou jejich výši nelze ovšem vzhledem k dnešní hospodářské situaci odhadnouti. Tato mimořádná a doufejme i přechodu je potřeba nemohla dolíti úhrady v řádném rozpočtu vydání. Tím ovšem nesmí býti řečeno, že nebude vynaloženo všechno úsilí, aby i tento mimořádný výdaj byl uhrazen z prostředků rozpočtem. povolených. Nabádá k tomu již výše ostatních úvěrových zmocnění, která hledíc k produktivní pomoci investic spíše jsou hospodářsky zdůvodněna. Nedošlo-li by přes to k úhradě mimořádných vydajů na nezaměstnané, bude nutno před rozhodnutím o opatření jich úvěrem uvažovati leště o jiné cestě jejich úhrady, která by byla bližší povaze tohoto mimořádného vydání.

Rozpočtem na rok 1932 učinili jsme prudký obrat v celém hospodářství státním. Vyjadřujeme si v hospodářském plánu dosah krise, jak hluboko zasahuje i do našeho hospodářství. Ta však také zavazuje. Hospodaření státu musí také skutečně naplniti tento program do všech důsledků. Ani tím nebude celý náš úkol, který nám ukládá dnešní vážná doba, vykonán. Musíme jíti dále. Hospodářská krise, jak jsem již uvedl, nemůže u nás jíti na základy celého hospodářství, poněvadž pro nás nevyvěrá z konstruktivních vad naší hospodářské stavby. Naše opatření musí plynouti pouze z obrany proti vlivům,.kterými světová krise do našeho hospodářství škodlivě zasahuje. Jsme s ostatním světem spojeni svými obchodními vztahy, vyvážíme do ciziny a dovážíme z ní. Pokles cenové hladiny ovlivňuje i tyto vztahy, ochromuje export, tlačí na hladinu domácích cen, škodí našemu zemědělství a tlumí výrobní činnost. Platební styk je ztížen na všech stranách.

Dnes snad již na žádné straně není pochybnosti, že světová deprese hospodářská nebude tak brzy vystřídána hospodářským vzestupem, neboť víme, kde jsou jetí kořeny. Této prognose musíme tudíž přizpůsobiti celý náš hospodářský postup do budoucnosti.

Musíme podrobiti revisi celé naše hospodářství a vytýčiti si pevný program a podle něha také do všech důsledků postupovati.

Vycházeje z přesvědčení, že problémy podávající se z dnešní krise, pokud se u nás projevuje, jsou řešitelny vlastními silami a prostředky, dovolím si projeviti názor o dalším postupu, který považuji za nutný, a naznačiti možnosti některých hospodářských řešení.

Rozdělil bych náš hospodářský problém dneška na dva úseky. První se dotýká hospodářství státní správy a státních podniků, a označil bych je problémem správním. Druhý všeobecně hospodářský bych posuzoval s hlediska finančního a hospodářsko-politického.

Nelze ovšem problémy veřejné správy odlučovati od otázek všeobecně hospodářských. Oba jsou v přímé i nepřímé souvislosti a závislosti. Z techniky jejich řešení se však podává jejich odlišování.. Pohybuje-li se řešení otázek problémů veřejnoprávních více v rámci administrativním, náleží rozhodování o otázkách všeobecně hospodářských daleka spíše do sféry legislativní.

Závažnost přísného posuzování naší veřejné správy vyplývá dostatečně z ohromného finančního a hospodářského dosahu nákladů státního hospodářství pro celé naše hospodářství. Výdaje vlastní správy činí podle rozpočtu na rok 1932 9.318,708.600 Kč, úhrn výdajů státních podniků 8.929,634.960 Kč. Výsledky státních podniků přicházejí ve správním rozpočtu ovšem k výrazu pouze svým aktivním nebo pasivním saldem. Aktivní salda státních podniků (vlastně z největší části tabáková režie) projevuje se v příjmech soukromohospodářských státní správy částkou 1.516,759.200 Kč. Je tedy zřejmo, že vydání státní správy jsou hrazena z největší části z příjmů veřejnohospodářských, t. j daní, dávek, cel, kolků a právních poplatků a ostatních správních příjmů, vydání podniků a jejich příjmů soukromohospodářských. Nebereme-li z těchto příjmů soukromohospodářských zřetel na příjmy tabákové režie ve výši 2.531,616.000 Kč, jež musíme považovati za příjmy monopolní, z větší části jako spotřební daň z tabákových výrobků, a vezmeme-li z nich v počet jen příjmy československé pošty, poštovní spořitelny a československých státních drah, jejichž výše je kolem 6.500,000.000 Kč, vidíme však, že i u státních podniků velká část jejich vydání jde k tíži celého hospodářství. činíc závažnou složku výrobního a distribučního procesu. Dosahují-li tudíž celkové výdaje státní správy i státních podniků celkové výše 18.248,000.000 Kč, z nichž jedna část hrazena je z příjmů veřejnohospodářských, druhá část sice z příjmu soukromohospodářských, které však posuzovány s hlediska své tíživosti mohou na hospodářství vykonávati jistě aspoň částečně stejný tlak jako veřejná dávka, docházíme k závěru, jak důležitým problémem našeho hospodářství jest ekonomisace naší veřejné správy a jak závažným opatřením pro celé hospodářství vzhledem k jeho dnešní situaci bylo snížení rozpočtu na rok 1932 aspoň zase na stabilisovanou basi rozpočtů let 1926 až 1930.

Tato skutečnost ukládá státní správě také odpovědnou povinnost udržeti za všech okolností rovnováhu tohoto rozpočtu.

Aparát naší státní správy i podniků rozrostl se průběhem let do velkých rozměrů. Osobní výdaje státní správy dosahují podle rozpočtu na rok 1932 4.063 mil. 619.000 Kč, v čemž zahrnuty jsou odpočivné platy ve výši 881,122.800 Kč. Osobní výdaje podnikové jsou preliminovány na rok 1932 částkou 4.278,606.200 Kč, z nichž připadá na odpočivné platy 969,711.400 Kč. Kromě toho hradí stát učitelské platy neuhrazené dosavadními vydržovateli škol podle účet. uzávěrky za rok 1930 nákladem kolem 1.080 mil. Kč.

Celkový počet státních zaměstnanců státní a vojenské správy a státních podniků dostoupil koncem června 1931 počtu 388.321, z čehož připadá na vlastní státní správu 119.537 zaměstnanců a na státní podniky 268.784. V počtu tom nejsou zahrnuti učitelé národních škol, ať státních nebo nestátních, jichž je v téže době celkem 58.834.

Přihlédněme však současně také k věcným vydáním celého státního hospodářství. Úhrn věcných výdajů vlastní státní správy, ať řádných, ať mimořádných je 5.255,089.600 Kč. Pojem >věcný< je zde hodně široký. Zahrnuty jsou v něm rozsáhlé investice státní správy zařazené do rozpočtu ministerstva veřejných prací. Jako věcná vydání jsou posuzovány také potřeby ministerstva sociální péče na bytovou péči, péči o nezaměstnané a válečné poškozence. Také v kapitole 21 >Ministerstvo financí< dlužno vzíti v úvahu potřebu na službu státního dluhu, která podle rozpočtu na rok 1932 činí 2.160,722.094 Kč. Ale i přes ta jsou věcná vydání vlastní správy velmi závažnou položkou výdajovou, při níž úspornost může býti velkého významu. Ještě většího dosahu jest ovšem ekonomisace věcných vydání podnikových, která dostupu jí výše 4.651,028.760 Kč. V těchto věcných vydáních jsou zahrnuta rovněž vydání, jež pouze formálně jsou protikladem vydání osobních (úrok a úmor investic pořízených úvěrem a pod.). Ale i tak jsou značná a jsou v nich reservy pro úsporná opatření, již také se zřetelem na všeobecný pokles cenové hladiny.

Jak vidno, bude, materiální stránka úspor rozpočtových uvádějících ve skutečnost to, co mrtvé číslice hospodářského plánu předem stanovily, jak ve vydáních osobních, tak věcných, hlavním úkolem našeho státního hospodářství v příštím roce; ale již i letos. Velká část úspor může býti docílena v rámci dosavadního aparátu beze změn jeho struktury. Druhým úkolem bude radikální řez do dosavadních zařízení věcnou a technickou reorganisací celého aparátu. První část úkolu může býti započata a také provedena ihned, druhá část musí býti započata s největším urychlením, aby v ní pak bylo usilovně a promyšleně pokračována. Pojednáme tedy o tom, co možno učiniti ihned. Výpočet personálních vydání státu a počtu personálu nutí v první řadě k úvaze při posuzování hospodářské stránky naší státní domácnosti. Státní zaměstnanec je důležitým činitelem v našem státním hospodářství. Je také klíčem k uskutečnění hospodářského plánu našeho státu. Dovolte mně, abych se proto u státnězaměstnaneckého problému pozdržel. Budu mluviti otevřeně. Myslím, že mám k tomu také trochu práva, jsem sám státním zaměstnancem, vyrostl jsem v úředním prostředí, začav jako malý úředník dobách rakouského státu. Z mé působnosti je snad známo, že jsem nikdy nebyl nepřítelem státních zaměstnanců, že jsem k nim naopak měl kladný poměr. Stál jsem vždy na stanovisku, že dobrý veřejný funkcionář jist oporou státu a potřebou občanstva. Veřejný aparát, který státní správa opatřuje a dává občanstvu k používání, musí tento úkol plniti co nejlépe. Musí býti co nejlevnější, nejúčelnější a nejrychlejší. Čím lépe tento úkol bude splněn, tím lépe bude poslouženo veřejnému zájmu. Veřejný zájem je však spjat nerozlučně se zájmem soukromohospodářským. Drahý, neúčelní a zdlouhavý chod státních zařízení zvyšuje potřebu na ně a zatěžuje na konec také soukromé hospodářství tlakem úhrad, které musí plynouti ze všech zdrojů národního hospodářství. Nemluvím tu ani o stránce prestižní, která v očích veřejnosti jest otázkou respektu k veřejným zřízením.