Co se dociluje drahou elektřinou na venku? Přece jezdím celý rok po venkově, slyším důsledky toho a vidím, že lidé mají přípojky na proud, mají všechno zařízeno, jen zapnouti zapínač, ale svítí raději petrolejem, poněvadž říkají, že elektřinou je to drahé. A všeužitečný podnik? Co to pomůže drobným zemědělcům na venkově, že za státní subvence, jdoucí do desítek milionů Kč, se buduje elektrisace venkova, když oni nemohou použíti této energie ani ke svícení, a tím méně pro pohon motorů. O tom byste měli vy, vládní poslanci a vládní senátoři, uvažovati, prozkoumati ty poměry, jsou-li takové, jak je líčím - já vezmu jed, že každé slovo, které zde říkám, je pravdou. Měli byste se přičiniti, aby takové nesrovnalosti nebyly možné, aby někdo dostával proud za jednu čtvrtinu ceny, kterou musí zaplatiti drobný zemědělec, živnostník atd. Drobní zemědělci jsou v krisi a jejich mluvčí, strana agrární, rozhoduje ve vládě. Jak je to možné jedno s druhým srovnati? Drobní zemědělci jsou dnes před bankrotem. Před obecními volbami jezdil jsem 14 dní po Podkarpatské Rusi a po Slovensku; nenajdete tam 10 až 12% rolnických usedlostí bez dluhů. Mluvil jsem nejen s drobnými rolníky 15- až 20měřicovými, byl jsem v každé obci u starosty, byl jsem i u sedláků vlastnících 70 až 80 měřic půdy. Co je všechny tíží, proč nemohou žíti? Jednak je to několikaletá neúroda, která zapříčiňuje bídu bezprostředně i letos a loni, ale jednak staré zatížení jejich drobných usedlostí, vysoké úroky a ohromně vysoké daně. Když si nám stěžuje ve Sv. Juru u Hlohovce starosta, který má 60 měřic polí a 3 děti, že si musí vypůjčovati každý rok 3000 až 4000 Kč, aby se vyrovnal se světem, a když si stěžuje, jak dlouho to bude moci dělati, co pomohou těm rolníkům různé vymoženosti z elektrisování venkova, když nemají možnosti, aby využili té energie. Oni vědí, že by rychleji vymlátili než cepem nebo jinou pohonnou látkou, vědí, že by rychleji nařezali píci. Oni vědí, že jsou cirkulárky na řezání dřeva, vědí o těchto vymoženostech, ale pro ně jsou bezcenné, protože na ně nemají prostředků. Důsledky toho jsou, že všechno to využijí hospodářsky silní jednotlivci a ještě při tom vidíme, jak se jde na ruku, jak jsem to s počátku líčil, milionářům od Středomoravské.

Vážení pánové! Vy tento návrh odhlasujete. Bylo by zbytečné podávati návrh na vyšetřující komisi, ale jest ožehavá otázka, jestliže předřečník, senátor vládní strany, řekne, že 200 milionů se dalo na elektrisaci. Myslím, že těch 200 milionů si zaslouží nějakou vyšetřující komisi, jak se s tímto výrobkem, který za pomoci 200 milionů Kč státních veřejných peněz se vyrábí, hospodaří, jak jsou.konsumenti spokojeni. Tu nejde o to pronášeti z vládních lavic řeči stran a psáti články v časopisech, nýbrž je potřebí přiložiti ruku k dílu, vyšetřiti příčiny, proč soukromý podnikatel dává proud o 30 až 40% laciněji než všeužitečný podnik veřejný, a proč kapitalista může dostati prou za čtvrtinu ceny. Dokud to neprokážete těm drobným venkovanům, v jejichž zájmu prý, jak se stále oháníte, provádíte elektrisaci, marná sláva, nic se tím venkovanům nepomůže. Jsou dnes v krisi zrovna takové jako dělníci polozaměstnaní a nezaměstnaní, jsou zrovna v takové krisi, jako živnostníci, ubití hospodářskou nadvládou průmyslníků a kapitalistů. Proto elektrisovati, když široké masy domkářů, malorolníků a pracujících venkovanů nemají možnosti elektrisace využíti, je více méně gesto, ale nikoli skutečné, praktické elektrisování. Běžte od vesnice vesnici a co tam vidíte? Upomínky: nezaplatíte-li do toho a toho dne tolik a tolik i s úroky, do 8 dnů podáme na vás žalobu. Připomínám Jenom Bilnici na Moravě, kde 20 rolnických usedlostí má takové oznámení od finančních ústavů. Několikráte jsem intervenoval, aby se našel fond anebo z fondů, které se stále nově schvalují, dala se alespoň garancie těm lidem. Vždyť takového rolníka od 12 do 15 měřic by mnohdy zachránilo 1000 Kč, kdybyste mu půjčili na rok. Takto však není pro ně záchrana možná. Chodí k nám a říkají: nemohli jsme zaplatiti normální úroky, jak budeme moci zaplatiti útraty soudní, spojené s vymáháním kapitálu a úroků, co nastane, když to dojde do exekuce? Kdyby na to ve vesnici 3 až 4 kupci měli apetit, dostanu a takový statek 50 až 60 tisíc Kč, ale když to bude v exekuci - a exekucí bude v obci několik - bude i peněžnímu ústavu velmi za těžko, aby docílil aspoň takovou kupní cenu, aby sám se kryl. A to není jen v jediné vesnici; běžte od obce k obci, není to lepší, zvláště ve vesnicích pohorských, kde je půda méněcenná.

Já už jsem podal návrh, aby pracující rolníci byli zbaveni povinnosti tíživých daní a přirážek, návrh ten podal jsem už v červnu r. 1926 a v červenci mně pan předseda sněmovny Malypetr oznámil, že návrh byl iniciativním výborem odkázán k praktickému projednání výboru zemědělskému a rozpočtovému. Od té doby už uplynulo půl šesta roku - a neděje se nic.

A dnes zase zde četl pan tajemník senátu naše návrhy, které by ovšem ne úplně zachránily - poněvadž ani pro pracující rolníky není existenční záchrana možná v soukromokapitalistickém právním řádě - ale prodloužily by aspoň jejich existenci. Pan tajemník zde četl čísla těch návrhů a jména podavatelů. Kdybyste měli takový zájem na záchraně těchto rolníků, jako měl pan ministr Engliš a všichni předcházející ministři financí zájem na záchraně bank, rozkradených zlodějskými řediteli, pak byste už v té věci nečekali ani na návrhy těch >velezrádných a rozvratných< bolševiků a sami byste k tomu přikročili.

Že není peněz? Když se jednalo o Anglobanku, bylo peněz.dost. Když se jedná o jiné banky, je také dost peněz. A pro ty široké masy pracujících rolníků a domkářů,není peněz? Našly by se - ale vy nemáte zájem na tom, abyste je zachránili. Vy máte zájem - promiňte mně, ale je to fakt - vždycky jenom před volbami zarazit exekuce a dokazovat těmto před bankrotem stojícím udřeným venkovanům, že jste jejich přátelé, ale po volbách už se začínají exekutoři trousit po vesnicích a obcích. Ale můžete se letošní zimy dočkat velikého zklamání při vymáhání exekucí. Proč? Poněvadž nejen dělnictvo, vyřazené z práce, nejen živnostnictvo zničené velkokapitálem, ale také i ten rolník, který byl poměrně jedním z nejsamostatněji pracujících, poněvadž měl krov nad hlavou, kterého dělník nemá, měl kousek půdy, které dělník a živnostník také nemá, dnes toho začíná mít dost. A my plníme svůj úkol, který tato historická chvíle nám ukládá, abychom rolníky uvědomovali, ať tiskem, ať schůzemi a projevy, že v tomto právním řádě není pro ně pomoci, že musí ruku v ruce s námi odstraňovat to, co je příčinou bídy všech pracujících, a teprve potom že budou osvobozeni.

Ale nepovídáme to jenom my, vážení. Včera sem si přečetl úvodník jednoho z vašich nejvážnějších redaktorů vládnoucího směru, Ferdinanda Peroutky, a ten včera vám všem, kteří držíte otěže vlády v rukou a své moci proti svým politickým nepřátelům co nejradikálněji používáte, tu píše (čte):

> Je opravdu třeba, abychom dokazovali, že se něco děje? Každý den noviny hlásí nějaký otřes. Anglie prodělává, co ještě nikdy neprodělala. Samotné anglické události mohou dokázati hluboký neklid ve světě. Z Německa už dlouho vane k nám nejistota, co bude zítra. Pyšná Amerika ještě nebyla tak jata úzkostí; Hoover není teoretik a nesvolává americké politiky do Bílého domu, aby tam s nimi debatoval, z akademických příčin. Také papež ještě nikdy nebyl tak poplašen a ještě nikdy se neukázal tak náchylným k bažení po věcech nových. Všude ve světě se chápe, že se musí něco vážného vykonat. Je možno, aby to ustalo u našich hranic a aby se v nich hrála jen stará, obvyklá politická hra?< (Výkřiky.)

To vám píše jeden z vašich nejvážnějších redaktorů vládnoucího hradního směru, a povídá dál (čte):

> Je nyní nutno stále tlouci do lidí: něco se děje; uznejte, že se něco děje; nemyslete, proboha, že žijete v dobách normálních a že se vám nemůže nic stát.<

>My i s všemi politickými stranami jsme na korábu, na jehož obzoru jsou skaliska. Nechceme zatím nic jiného, než aby tato skaliska se viděla...< - on to povídá do duše buržoasie, do duše socialistů obou směrů - abyste viděli, že je tu nebezpečí; přec nebudete nikdo chtíti Peroutku obviňovat, že je agitátorem Stalina, Moskvy, naopak, on má veliký interes a zájem na tom, aby stávající právní řád nedoznal úhony - >a aby se pochopilo, že někdo musí ke kormidlu<.

On sám odsuzuje tento systém, že tu nemáte kormidelníka, který by v době nynějšího nebezpečného všeobecného hospodářského rozvratu dovedl ten koráb vašeho hospodářství a s ním spojeného vládního systému mezi těmi skalisky zachránit, aby ho řídil tak, aby neztroskotal. (Sen. Kindl: Oni počítají na Gajdu!)

(Čte): >Tolik citlivosti k situaci by lidé měli mít, aby pochopili, že světová hospodářská krise znamená, že se nám dosavadní místo boří pod nohama<.

A dále píše (čte): > Je pravda, že se nám vede podstatně lépe než jiným, ale když ani Americe nepodařilo se, vymknouti ze světové situace, ani my se nevymkneme<.

A dále povídá (čte): >Společnost je v takové tísni. že nemůže dovolit, aby jí překážela krátkozraká sobeckost kapitalismu<. - A my bychom dodali: Krátkozraká sobeckost také ochránců kapitalistů, ať už uniformovaných anebo neuniformovaných, kteří za určité hospodářské výhody a prebendy, místo co by měli hájiti zájem pracujícího lidu, hájí všude pod heslem zájmu a starosti o vlast zájem kapitalistů, jichž tato vlast je. (Sen. Kindl: Ačkoliv by měli rozbít kapitalistický řád!)

A dále povídá tento váš redaktor (čte): >Ať ti, kteří nechtějí ani malou regulaci, dají pozor, aby se nedostali pod regulaci barbarskou<.

Co myslí touto barbarskou regulací?

Názorně řečeno, uspořádání pořádku ve světě bolševicky. To už je termín mezi obhájci stávajícího kapitalistického právního řádu pro ty, kteří staví nový řád, v němž není utiskovaných a v němž není utiskovatelů.

Ale, vážení nehodí se slovo >barbarskou< spíše na vedoucí kapitány tohoto stávajícího právního řádu?

Není to barbarství, na jedné straně spalovati miliony centů zrní a na druhé straně nechati miliony lidí umírati hlady? Není to barbarství páliti bavlnu v době, kdy lidé chodí otrhaní? Není to barbarství v každém kapitalistickém státě a i v tomto státě, bráti domkáři poslední kravku exekučně, ale miliardářům slevovati po desítkách milionů daně? Před měsícem jste četli ohromné inserty, 60.000 Kč stály nejméně, že zlínský nabob je pomlouván, že neplatí správně daně. Jistě čte každý z vás svůj časopis a ve všech časopisech to bylo uveřejněno včetně >Práva lidu< a >Českého slova<. Ale v celém tom drahém odvolání, které stálo, jedno jistě přes 5000 Kč, nestála ani jediná cifra, kolik vlastně platí daně. Můžeme to posuzovati jenom podle toho, jaký je základ daňový pro obecní přirážky, a tu podle sdělení bývalého ministra financí dr Engliše v rozpočtovém výboru, tuším, že to bylo v březnu nebo únoru letošního roku, tato firma ve Zlíně, která je obviněna, že neplatí správně daně, má 53 mil. Kč čistého zisku r. 1929. Tento čistý zisk 53 mil. Kč za r. 1929 má býti základem pro obecní přirážky pro r. 1931. 4%ní daň výdělková z 53 mil. Kč činí 2,120.000 Kč. To mělo býti základnou pro obecní přirážky jenom firmě Baťa, ale zatím podle protokolů o schůzích obecního zastupitelstva ve Zlíně celý Zlín měl přímé daně jako základny pro obecní přirážky 735.122 Kč 22 h. Počítáte-li, že firma platí 80 % veškerých daní, znamená to, že byla zdaněna méně o 1.532.000 Kč, čili uniklo jednou státní pokladně, dvakráte obecní pokladně a třikráte zemské a okresní pokladně, šestkráte 1. milion 532 tisíc, čili téměř 9 mil. Kč. To můžete kontrolovati podle předpisu pro obecní přirážky, ale nemůžeme kontrolovati, kolik se předepsalo na dani z důchodu a nemůžeme kontrolovati... (Výkřiky.) Pánové v nár.-soc. lavicích, vy se tam smějete, poněvadž vy těm, kteří vám platí, sloužíte do roztrhání, třebaže v obecních volbách sebral vám Baťa jenom ve Zlíně 2225 hlasů proti r. 1929, takže r. 1931 dostali jste jenom 140 hlasů. Když se tak postupovalo také v dani důchodové, pak jen na těchto dvou daních se odpustilo takovou formou 19 mil. Kč této firmě. Ale zatím kousek dále od Zlína, 3 km, je na hoře 300 m vysoko obec Kudlov, a tam vdově, která má tři děti do 9 let stáří - muž jí zemřel přede dvěma léty exekutor zabavil kravku, kterou potřebovala zapřáhnouti do pluhu a do vozu. (Hlas: To je skandál!)

Vážení, myslíte, že svět se to nedoví? Jsme tu k tomu, abychom mu to sdělili. A myslíte, že budete při tom bezpečni a že nebudete stejně souzeni, ať už jste z měšťáckých stran nebo socialistických stran a že můžete se sebe svaliti vinu za tento režim? Vy nemůžete říci, že o tom nevíte, poněvadž my vám to hlasitě říkáme, a to jak zde v zasedací síni, tak v novinách. Ale proč to trpíte? Poněvadž jste všichni ve službách tohoto soukromokapitalistického systému, který takovéto květy vydává, a vy všichni, kdybyste se proti tomu obrátili, ztratili byste svého. zaměstnavatele. Lidu nezbude nic jiného, chce-li zachrániti sebe, než odstraniti kapitalistický systém a odstraniti také jeho opory to jest, musí zbaviti moci vás, a doba k tomu zrale. To není jenom naše předpověď, nýbrž to je váš vlastní hradní zpěvák, který vám povídá, že v nejbližší budoucnosti nám musíte dáti za pravdu a dojde k zúčtování. (Potlesk komunistických senátorů.)

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno.

Rozprava je skončena.

Páni zpravodajové nemají dodatků?

Zpravodaj sen. dr Havelka: Nikoliv.

Zpravodaj sen. J. Krejčí: Rovněž ne.

Předseda: Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

O celé osnově zákona, jejím nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou.

Jsou námitky? (Nebyly.)

Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jejím nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové tisk 568 ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se podle znění zprávy výborové tisk 768 ve čtení prvém.

Slovo si vyžádal pan předseda vlády Udržal.

Předseda vlády Udržal: Slavný senáte! (Výkřiky komunistických senátorů. - Sen. Pindl: Dělníci, těšte se!) Předvídali jsme, jak z našich předchozích prohlášení zřejmo, nynější těžkosti doby.

Následky dlouhotrvající světové války, kde nazmar přišly hodnoty nezměrné ceny, nemohly býti jinaké.

Teritoriální přesuny výroby zemědělské i průmyslové, nastalé za války i bezprostředně po válce a podporované více než kdy před tím strojovou racionalisací, zvýšily nadvýrobu zemědělskou a později průmyslovou do té míry, že ani značné všestranné zvýšení životní úrovně, které brzy po válce nastalo, nestačilo stráviti výrobní přebytky zemědělské ani průmyslové. (Výkřiky sen. Mikulíčka. )

Předseda (zvoní): Prosím o klid!

Předseda vlády Udržal (pokračuje): Hospodářská krise zasáhla nejprve produkci zemědělskou, a odtud podvázáním kupní síly nejcennějšího domácího konsumenta šířila těžké následky do všech oborů hospodářské práce.

Světová válka, jíž více méně celý svět se zúčastnil, vyvolala a vyvolává posud poruchy na celém světě.

Přirozeně ani my při své centrální poloze nezůstáváme jimi ušetřeni.

V některých zemích i v našem sousedství vznikají vedle krise hospodářské jako její následky také krise finanční.

Hlavním úkolem vlády je viděti do budoucnosti a připravovati předem cesty vedoucí k odstranění nebo aspoň zmírnění každého nebezpečí. (Výkřiky. Předseda zvoní.)

Finančně žili jsme po obnovení československého státu nejvíce z prozíravosti a rozhodnosti našeho prvního ministra financí. (Výborně!)

Včasné isolování naší měny od zkáze propadlé rakouské koruny, zabránění zadlužení v cizině, jakož i správný standard naší koruny a úměrná míra úroková zůstanou navždy spjaty s jménem dr Rašína. (Výborně! - Potlesk.)

Šťastný osud dal našemu mladému státu do vínku řadu státníků, kterých bude ještě v budoucnosti často s vděkem vzpomínáno.

Dnešní sestupná tendence hospodářská nemůže býti vystřídána náhlým hospodářským rozmachem, a proto musíme náš další hospodářský vývoj zapodpořiti všude především příkladnou šetrností. (Výkřiky.)

Máme vážné starosti vlastní a cítíme i těžké prostředí našeho sousedství, než jsem přesvědčen, že - aniž bychom propadli škodlivému fiskalismu - můžeme vhodnými opatřeními udržovati náš rozpočet v trvalé rovnováze. (Výkřiky komunistických senátorů.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid!

Předseda vlády Udržal (pokračuje): Na štěstí nespokojili jsme se nikdy jen slovy, ale učinili jsme za Vašeho spolupůsobení vše, co bylo v naší moci, zejména včasná opatření preventivní.

A především této poctivé harmonické spolupráci sborů zákonodárných s vládou děkujeme, že následky hospodářské krise neprojevují se u nás s takovou ničivou ostrostí jako v mnohých zemích jiných. (Výkřiky komunistických senátorů.)

Četná jsou u nás opatření zákonodárná, jež Národním shromážděním na návrh vlády k odstranění hospodářské krise a ke zmírnění jejich těžkých následků byla uzákoněna, a neméně četná jsou i. opatření administrativní, jež vláda za týmž účelem provedla téměř ve všech oborech hospodářského a sociálního života.

Nebudu je vypočítávati jednotlivě. (Výkřiky komunistických senátorů. Předseda zvoní:)

Svědčí o nich naše Sbírka zákonů a nařízení, uvedeny byly jak v předmětných prohlášeních vládních, tak i v odpovědích na starostlivé vaše dotazy.

Jestliže dosud nepodařilo se dosíci plně žádoucího cíle, nutilo uvážiti, že tentokráte zápasíme se všeobecnou krisí světovou.

Ač hospodářské poruchy jak již jsem podotkl, nenabyly u nás toho rázu a těch rozměrů, jako v některých zemích jiných, přece se vláda nespokojuje s tím, co dosud učiněno, nýbrž neustává ani na chvíli hledati nové cesty a prostředky, které by následky hospodářské krise zmírnily a ji samu odstranily.

Za jeden z nejdůležitějších úkolů naší doby nutno považovati zmírnění a odstranění nezaměstnanosti.

Musíme se snažiti zaopatřiti pokud možno práci všem prácechtivým, abychom nezaměstnaných neměli, anebo, aby jich bylo co nejméně. (Výkřiky komunistických senátoru. - Předseda zvoní.)

Vidíme jasně, že hospodářská krise doléhá nejtížeji na ty státy, které mají velký počet nezaměstnaných.

Státy takové mají dvojí těžké ztráty: na jedné straně velké výdaje vzniklé placením podpor nezaměstnaným, na druhé straně neméně citelným úbytkem nových hodnot, které tvoří práce. (Výkřiky komunistických senátorů: Dejte dělníkům práci!)

Předseda (zvoní): Prosím o klid!

Předseda vlády Udržal (pokračuje): Blahodárné výsledky plné zaměstnanosti vidíme dnes nejlépe ve Francii, která nemá vlastních nezaměstnaných, ale naopak zaměstnává statisíce cizích rukou, a hlavně proto patří dnes k finančně nejsilnějším státům a stává se bankéřem Evropy, ač před málo lety prodělávala ještě rovněž těžkou finanční krisi.

Předseda (zvoní): Prosím o klid! Pan předseda vlády má slovo a je oprávněn také mluviti svobodně v zákonodárném sboru.

Předseda vlády Udržal (pokračuje): Proti nezaměstnanosti musíme bojovati především dalším účelným vybudováním produktivní péče o nezaměstnané, aby nám z nezaměstnanosti nepovstávala, Sak shora uvádím, dvojí škoda.

Finanční poruchy jež následkem hospodářské krase v některých zemích nastaly, nepřenesly se k nám, a budeme-li dostatečně bdělí, zůstanou trvale zažehnány.

Mohl jsem již před několika dny prohlásiti se vší rozhodností, že u nás není příčiny ve směru tom k nějakému znepokojení a že na relaci naší koruny jež ukázala se jednou z nejstabilnějších devis světa - nesmí a nebude nic měněno. (Výkřiky komunistických senátorů. - Předseda zvoní.)

Pro všechny případy a k vůli naprostému odvrácení nebezpečí učinili jsme i v tomto směru potřebná opatření.

Hospodářská krase a starost o její odstranění nutí nás zavésti příkladnou úspornost ve správě státu ve všech směrech.

I v personaliích začneme neodkladně šetřiti. (Hlas: Vyhazovat! Musíte začít shora!)

Učiníme tak v plném vědomí těžké odpovědnosti, neboť víme, že v budoucnosti můžeme nalíti trvalou nápravu spíše v energickém snížení počtu státních zaměstnanců, nežli ve zkrácení odměny za jejich práci.

Podnikavost není nikdy bez risika, ale každý musí spoléhati z 99 % na sebe, nikoli jen na bezmeznou blahovůli státu. (Sen. Nedvěd: Když zkrachne někdo z kapitalistů, tak mu pomůžete!)

Všechno hádání a pření o větší nebo menší důležitost zemědělství, průmyslu a různých jiných kategorií lidské práce hodí se nejméně do doby všeobecné těžké hospodářské krase. (Sen. Haken: Co je se zemědělskou krisí?)

Světový vývoj dnes více nežli kdy jindy dokazuje, že státy, velkou převahou průmyslové, rychle bohatnou, ale ještě rychleji upadají.

Z právě předloženého rozpočtu na rok 1932 sezná slavné Národní shromáždění, že vláda při sestavování jeho hleděla uvésti v soulad povinnost řešiti moderní úkoly státu s plným ohledem na jeho finanční nosnost.

Jakým způsobem se to podařilo, bude zřejmo z finančního exposé.

Pan ministr financí osvětlí nám naši hospodářskou situaci a může plně spoléhati nejen na nejvydatnější podporu vlády, ale jistě i na dokonalé porozumění zákonodárných sborů.

Jestli to, co jsme v otázce úsporného vedení státních záležitostí učinili, neukáže se dostatečným, přijdeme i v tomto směru s novými návrhy a opatřeními. (Sen. Mikulíček: Na prvním místě bankám!)

Budeme se ve všem našem konání říditi jen a jen prospěchem státu, t. j. všech vrstev jeho obyvatelstva. (Sen. Mikulíček: Na prvním místě bank!).

Především každému musí býti dána příležitost, aby nerušeně a v klidu mohl jíti za svou prací.

Tam, kde práci skutečně najíti. nelze, musí zasáhnouti státní správa. Srovnáme-li vývoj krase v zemích jiných i v zemích nejstarší kultury a starých hospodářských tradic s poměry u nás, věříme, že společné práci vlády a našich zákonodárných sborů podaří se vyřešiti včas hospodářskou krisi, úměrně našim prostředkům (Sen. Nedvěd: To už říkáte třetí rok!). našemu přičinění, tak, že zachováme si listě dobrou posici, kterou dnes ve světě hospodářském zaujímáme.

Jako v předchozích našich vládních, prohlášeních, nepředkládali jsme slavnému senátu nikdy program, kde bychom vypočítávali kolik a jakých bodů má býti do určitého termínu absolvováno, tak tomu je i dnes.

Tak často prokázaná dobrá vůle všech stran sdružených. ve vládní koalici a prodchnutých pevnou vůlí učiniti vždy a za všech okolností, nač jen síly stačí, je základnou našeho programu.

Na první zprávu o finančním nebezpečí provedla vláda, počítáno včetně výdajů vzniklých z nových zákonů, snížení rozpočtu skoro o celou miliardu a je ochotna v dohodě s Vámi navrhnouti ještě každou další oběť, kterou by prospěch státu vyžadoval.

Šťastni pak budeme, jestli uspořádáním věcí vlastních a vhodnou spoluprací bude nám možno přispěti podle svých sil i ke konsolidaci hospodářských poměrů evropských.

Cele oddáni naznačeným ideálům, prosíme slavný senát o podporu naší práce, která sleduje prospěch celého státu. (Výborně! - Dlouhotrvající potlesk. - Sen. Nedvěd: Nic nového! - Sen. Kindl: Nic se neděje!)

Předseda (zvoní ): Byl mi podán návrh sen. Donáta, Habrmana, dr Hellera, dr Kloudy, dr Reyla, Stöhra, Thoře, Votruby a druhů.

Prosím, aby byl přečten.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Návrh sen. Donáta, Habrmana, dr Hellera, dr Kloudy, dr Reyla, Stöhra, Thoře, Votruby a druhů.

Podepsaní navrhují, aby o prohlášení p. předsedy vlády zahájena byla rozprava v nejbližší schůzi příštího týdne.

Předseda (zvoní): Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh tento byl schválen.

Budeme nyní pokračovati v projednávání pořadu jednání.

Zpravodajem je pan sen. Pánek, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. Pánek: Slavný senáte!

Jde o vládní předlohu zákona, kterým má býti vláda zmocněna k zcizení některých státních nemovitostí v Praze v VII části. Jde tu o část z komplexu železniční kolonie v Praze VII, o několik parcel už zastavených a nezastavených, jež potřebuje hlavní město Praha k účelům komunikačním. Zejména se jedná o rozšíření Dělnické ulice ze 14 na 30 ni v souvislosti se stavbou tunelu pod nádražím bubenským, aby bylo umožněno přímé spojení Veletržní a Dělnické ulice, to je městské čtvrti Praha VII a VIII po t. zv. Vltavském mostě z Holešovic do Libně.

Jmenované parcely, o něž jde, a které jsou vyznačeny v §u 1 této předlohu, jsou dosud vlastnicky připsány provisnímu ústavu pro sluhy a výpomocné zřízence c. k. rak. státních drah<, bývalé c. k. st. dráhy, avšak na základě Úmluvy mezi nástupnickými státy o úpravě různých pensí a odpočivných požitků patří tyto pozemky československému státu. Podle ujednání ministerstva železnic s pražskou obcí zaplatí Praha za uvedené nemovitosti částku 2,050.000 Kč, t. j. za 1 čtvereční sáh asi 2.520 Kč. Částky této použije železniční erár ke stavbě náhradních obytných domů právě na zbývajících parcelách v Praze VII na onom řečeném komplexu železniční kolonie, a to proto, že domky železničních zaměstnanců, které nejsou žádnou velkou ozdobou této čtvrti, budou zbourány a zaměstnanci by byli přirozeně připraveni o přístřeší. (Místopředseda Donát převzal předsednictví.) Obec pražská zaplatí kromě této trhové částky veškeré výlohy spojené s prodejem těchto pozemků, takže československý stát obdrží celou trhovou cenu úplně neztenčenou.

Dnešní celková hodnota prodávaných parcel s hodnotou obytných domů počtem 9 odhaduje se asi na 2,023.000 Kč. Celá železniční kolonie v Praze VII čítá 28 dělnických domků, byla vy stavěna v roce 1869 a v roce 1914 přešla do vlastnictví provisního ústavu pro sluhy a zřízence býv. c. k. rakouských drah. Vložený kapitál činí 666.112 Kč, z čehož na pozemky připadá 329.000 Kč. Pro úhradu stavebních nákladů této kolonie byla kontrahována zápůjčka, která je knihovně zajištěna pro Českou spořitelnu v Praze. Po odečtení splatných anuit činí dluh u jmenované spořitelny ke, dni 31. prosince 1928 částku 597.060 Kč, kdežto knihovní cena činila k témuž dni 657.610 Kč. Poněvadž nynější hodnota zbývající části kolonie je daleko vyšší - poněvadž pozemky stouply v ceně v těchto čtvrtích - než dluh na celé kolonii váznoucí, možno prodati pražské obci požadovanou část parcel prostou dluhů a hypoteku ponechati na zbytku kolonie s čímž také Česká spořitelna souhlasí. Vláda žádá za souhlas s tímto zákonem ke zmíněnému prodeji, jak je tomu povinna podle čl. 1b finančního zákona na rok 1931. Dále také žádá za, souhlas, aby strženého peníze mohla použíti k výstavbě nových domů obytných, které budou náhradou za zbořené domky. I zde je povinna vláda žádati za souhlas Národní shromáždění, poněvadž podle finančního zákona veškeré trhové ceny ze zcizení státního majetku malí připadnouti státní pokladně. Jelikož zmíněný odprodej děje se v zájmu veřejném a pouze z důvodů komunikačních, velmi na tom záleží, aby se věc urychlila, a proto doporučuje rozpočtový výbor slavnému senátu, aby schválil osnovu zákona tak, jak jest otištěna v tisku čís. 584.

Kromě toho také rozpočtový výbor přijal resoluci, která jest otištěna a se kterou vyslovuji rovněž svůj souhlas.

Místopředseda Donát (zvoní): Ke slonu je přihlášen pan sen. Ant. Novák. Prosím, aby se ujal slova.

Sen. Ant. Novák: Slavný senáte!

Budiž mi dovoleno několik připomínek k osnově zákona, podle které stát prodává obci pražské část svého vlastnictví v Holešovicích k rozšíření tamní komunikace: Pan zpravodaj připomíná, že je pochopitelná cena, protože pozemky stouply v ceně. Budeme pro předlohu hlasovati - o tom není sporu - ale přesto dovolím si připomenouti, že cena za požadované pozemky je cenou lichvářskou. Tam, kde dovoláváme se opatření, aby se stavebními místy nebyla provozována lichva, má zejména stát jíti příkladem napřed a tam, kde by pochopitelně v zájmu veleobce pražské měl vyjíti vstříc, prodává 812 čtverečních sáhů za 2,050.000 Kč, jeden sáh za 2.520 Kč, plus převodní poplatky. Prosím, račte dovolati, jak je možné v Praze rozvinouti stavební ruch, jakým způsobem je možné v Praze stavěti, když stát sám za tak nekřesťanské peníze prodává obci pražské pozemky, které obec sama nutně potřebuje k rozšíření komunikace. Připustím samozřejmě, že pozemky stouply v ceně. V uvedené kolonii vzadu za chatkami je 28 železničářských domků, které podle zprávy, jak sdělil pan zpravodaj, byly postaveny v roce 1869. Z těch 28 železničářských domků prodává se 9 domků, to ostatní je majetek eráru. Původní cena celé té velké parcely, na které jsou železničářské domky, obnášela 329.000 Kč. Dnes stát prodává 9 parcel, 19 parcel je majetek státu do budoucna a za těch 9 parcel stát požaduje přes 2 miliony. Je potřebí konstatovati, že po této stránce stát nikterak nevychází vstříc obci pražské, ba naopak tam, kde by měl vyjíti vstříc, dá si to draze zaplatiti.