Předseda: dr Soukup.

Místopředsedové: Donát, dr Heller, dr Hruban.

Zapisovatelé: Johanis, Stržil.

102 senátoři podle presenční listiny.

Zástupci vlády: min. předseda Udržal; ministři dr Matoušek, dr Trapl.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Šafařovič, jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Oznamuji, že dal jsem dovolenou na dnešní schůzi sen. Filipínskému, dr Hilgenreinerovi, dr Jesserovi, Karpiškové, Teschnerovi, Votrubovi a dr Wittovi.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Tisk 563/1. Interpelace sen. Pánka, Berkovce a spol. na ministra vnitra ve věci instrukčních kursů pro výchovu a vzdělání hackenkreuzlerských vojenských formací.

Tisk 563/2. Interpelace sen. Spiese, Stöhra a soudr. na pana ministra národní obrany stran neodůvodněného přemísťování ženijních důstojníků k pěchotě.

Tisk 565. Návrh sen. Pichla, Hubky a druhů na vyšetření krupobitních škod a poskytnutí pomoci postiženým obyvatelům v okrese neveklovském.

Tisk 566/1. Interpelace sen. Thoře, Pastyříka, Slámy, Kianičky, Kotrby, Trčky a druhů na ministra financí v otázce limitu přirážek samosprávných svazků.

Tisk 566/2. Interpelace sen. Navrátila, Curkanoviče, Votruby, Fr. Nováka a druhů na pana ministra železnic v záležitosti reaktivování restringovaného úřednického čekatele Ladislava Hluchaniče.

Tisk 567. Návrh sen. dr Veselého, Klofáče a druhů na vyšetření krupobitních škod a poskytnutí pomoci postiženým obyvatelům v okresech vysokomýtském, rychnovském a litomyšlském.

Tisk 569. Návrh sen. Merty, Riedla, inž. Marušáka a druhů na úpravu zaměstnávání státních a jiných pensistů ve státních a veřejných službách.

Tisk 570. Návrh sen. Lichtneckerta, Lipperta a soudr. na poskytnutí bezodkladné, vydatné podpory osobám, jež postiženy byly nepohodou v okresech kaplickém, krumlovském a prachatickém.

Tisk 571. Odpověď ministra vnitra na interpelaci sen. Stolberga, F. Scholze a soudr. stran používání slezského orla slezskými korporacemi (451/1).

Zápisy o 108. a 109. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným panem senátorem podány písemné námitky, pokládají se zápisy ty za správné a budou vytištěny.

Výboru iniciativnímu:

Tisk 565. Návrh sen. Pichla, Hubky a druhů na vyšetření krupobitních škod a poskytnutí pomoci postiženým obyvatelům v okrese neveklovském.

Tisk 567. Návrh sen. dr Veselého, Klofáče a druhů na vyšetření krupobitních škod a poskytnutí pomoci postiženým obyvatelům v okresech vysokomýtském, rychnovském a litomyšlském.

Tisk 569. Návrh sen. Merty, Riedla, inž. Marušáka a druhů na úpravu zaměstnávání státních a jiných pensistů ve státních a veřejných službách.

Tisk 570. Návrh sen. Lichtneckerta, Lipperta a soudr. na poskytnutí bezodkladné, vydatné podpory osobám, jež postiženy byly nepohodou v okresech kaplickém, krumlovském a prachatickém.

Výboru rozpočtovému:

Tisk 564. Vládní návrh zákona o zcizení některých státních nemovitostí v Praze VII.

Předseda (zvoní): Budeme projednávati pořad jednání.

Budeme pokračovati ve sloučené rozpravě, zahájené ve 110. schůzi senátu.

Ve včerejší schůzi stanovena byla řečnická lhůta 15 minutami.

Uděluji slovo dalšímu řečníku, panu sen. Doudovi.

Sen. Douda: Vážení pánové! Jsem povinen, abych k vládní předloze o podpoře poškozených v živelních pohromách řekl aspoň částečně naše mínění, a jak k němu došlo. Po několikaměsíčním dohadování se vládních stran o obilním monopolu, kdy častokráte denní tisk jedním dnem přinášel zprávu, že koalice se dohodla, a hned nato odpoledníky přinesly zprávu, že zase nastaly rozpory a že je to zase oddáleno, konečně, když už seznaly koaliční strany ať z jakýchkoli důvodů, že zákon o monopolu nedostanou už v letním zasedání pod střechu, přichází se aspoň s něčím, aby se neztratila důvěra pracujících vrstev, o kterou se nejvíce ucházejí koaliční strany. Už v předminulé schůzi národohospodářského výboru projednávali jsme řadu návrhů o poškozených živelními pohromami a při těchto návrzích bylo také 12 návrhů za r. 1930. Navrhovatelé všude žádali bezodkladnou rychlou výpomoc, vyplacení v hotovosti. I to mělo své důvody, proč všechny tyto návrhy byly takřka stejného stylu, žádajíce vyplácení v hotovosti. Je celá řada okresů, které byly již v r. 1929, některé i v r. 1930 a některé i teď v r. 1931 poškozeny živelními pohromami. Když koalice viděla, že se nedohodne o monopol, dělala na venkově přímo licitaci, jeden automobil stíhal druhý, a musili jistě vyslechnouti hodně pravdy, jak se rozdílely podpory za r. 1929 i za r. 1930. Řada okresů vyšla úplně na prázdno. Kde se co dalo, nedávalo se to v penězích, ačkoli to měly dostati. Zemědělské rady, hlavně na Benešovsku a na Vlašimsku, si vymohly, že se to rozdávalo v naturáliích, v semenech. Víme, že zástupci vládních stran musili loňského roku přinésti řadu stížností, jak se to dělalo, poněvadž lidé říkali přímo do očí, že jim nevěří, i když jim to slibovali, byli nuceni žádat vyplacení okamžitých podpor v hotovosti. Je zajímavé, že v poslední schůzi národohospodářského výboru všichni tito navrhovatelé utekli od svých návrhů. Nejde již o vyplacení podpor v hotovosti, aby se těm lidem pomohlo. Je tu vládní návrh - ovsem zase koaliční - kde se dává jen sankce poškozeným živelnými pohromami, aby se mohli vydlužit; a když uvážíme, že podle statistiky pozemkového úřadu těchto drobných hospodářství pod 5 ha je 73,3 % a když uvážíme, že v horských krajích není možno, aby takovéto hospodářství, je-li rodina silnější, bylo soběstačné, že všichni tito malí do 2-3-5 ha musejí hledat při tom zaměstnání. A již v té rodině, kde jsou hoši, musí se hoši učiti řemeslu, a bývá to větším dílem řemeslník nebo malý živnostník, i když provozuje snad měsíc nebo 2 měsíce v roce toto řemeslo. Při takových katastrofách větším dílem nebývá to hospodářství ničím, uznává se, že jeho řemeslo nebo jeho malá živnost je hlavním zdrojem jeho příjmů a že jeho hospodářství je vedlejší. Nepřinášíme tyto stížnosti, tyto bolesti sami, to musili přinésti všichni koaliční zástupci. V poslední schůzi národohospodářského výboru na dotaz, co bude s poškozenými z r. 1930 a s těmi návrhy, které jsme před tím ve schůzi projednávali, byla krátká odpověď pana ministra zemědělství: Pane senátore, jenom tenkrát, kdyby kvóta do 65 mil. nebyla vyčerpána, je možné, aby se jim něčím přispělo. Ovšem, jestli ta věc byla správně vyšetřena.

Chci uvésti jenom jeden nejkřiklavější případ z Moravy, z Kvasic, kde bylo poškozeno 42 domovních čísel, z 27 se musili lidé vůbec vystěhovati, 9 se nadobro rozsypalo, ze tří nevynesli ani nábytek. Přes to, že stát na to nepřispěl ani haléřem, usnesl se zemský výbor při odhlasování rozpočtu na tom, že se jim přispěje 200.000 Kč, pakli prý to bude dovolovati finanční pohotovost. Škoda se tam odhadovala přímo zástupci vládních stran přes 4 mil. Dodnes však jsou tam 4 domky vůbec rozbořeny, nemohlo se tam ještě vůbec začíti se stavbou, pátý domek vedle hlavní silnice straší rozsypáním. Zemský výbor - poněvadž finance to nikdy nedovolují - místo 200 tisíc nedal jim ani 2 Kč. Při tom byla tam též poškozena hráz. A ač jste pánové odhlasovali investiční půjčku, nebylo na té hrázi dodnes nic uděláno, takže hrozí nebezpečí, kdyby se měla opakovati taková katastrofa, jako byla loňského roku, že škody budou daleko větší. Město, poněvadž nemá prostředků, očekává stále, že přece jen buď regulací potoka, anebo regulací řeky Moravy se tento stav zlepší. Avšak sliby zůstávají jen sliby. Nicméně navrhovatelé z vládních stran přece jen něco získali: Udělali si znamenitou agitaci pro volby do obcí. Lidem se tam slibovalo - návrhy podle toho také zněly - dělala se v tisku kampaň, že návrhy byly podány pro okamžitou výpomoc v hotovosti. Nyní mají pánové novou zbraň: Bude se znovu říkati, že to nebylo možné, že je to dílo kompromisu, že v koalici každá strana má své požadavky, bude to sváděti jedna strana na druhou. Shodnou se jenom v jednom, hlavně v tom, že budou sváděti veškerou vinu na komunisty a že budou strašit bolševictvím.

Říkám s tohoto místa, že zákonem, kterým dává stát 65 mil. záruku, aby se poškození lidé mohli při takovýchto katastrofách znovu zadlužit, přispívá se k programu agrární strany, zelené internacionály. Její národohospodáři dokazují, že zemědělství bude jen tenkrát pomoženo, když bude zprůmyslněno, když budou dělány ohromné celky. >Český farmář< z 22. listopadu loňského roku přináší spoustu materiálu jejich národohospodářů, že zemědělství nebude dříve pomoženo, dokud se v zemědělství nenastoupí americká cesta, kde už byla řada, takřka sto tisíc malých farmářů vytlačeno z pěstování zemědělských plodin, neboť prý jen velké celky, které budou moci snížiti výrobní náklady pomocí strojů, chemických hnojiv, budou moci čeliti této katastrofě. Tam se tito národohospodáři úplně shodují a přímo dokazují: i u nás je potřebí nastoupiti tuto cestu. Bude prý to bolestná operace, která bude trvat několik roků. Ale dokud desetitisíce drobných nebude vyřazeno z pěstování zemědělských plodin, dotud také nebude zemědělství pomoženo. A už to dokazuje, jak i profesor Brdlík jako národohospodář vypočítává, jak vysoko přijde výrobní cena u malého a jak klesá tam, kde se sdělává půda traktory a všemi možnými stroji. Bude lehko vyřaditi těchto 100.000 a přes 100.000 malých farmářů v Americe, kde na obrovských farmách samozřejmě v krátkém čase je všechno zaseto, pak se všecko odstraní a nejde se tam, až když jsou žně. To u nás zemědělec dělati nemůže. I u nás psalo se mnohokrát v jejich spisech, že je potřebí v horských krajích písečnatých, neplodných, aby drobní zemědělci vrhli se pouze na pastvinářství, aby byli vyřazeni z pěstování zemědělských plodin, a to je cíl III. Internacionály, za kterým ona kráčí a také podle toho postupuje.

Zemědělství je zatíženo, což už několikráte zde bylo podotknuto, více než 30 miliardami hypotekárních dluhů a drobní zemědělci, jak jsem řekl, těch 73,3 % - a našli byste hrozně málo procent, kde se neobjevuje dvakrát, třikrát a čtyřikrát do roka exekutor k vymáhání daní - jsou nejvíce zatíženi hypotekárním dluhem. Ale každý zákon, který vy stvoříte ve prospěch zemědělství, směřuje jenom ku pomoci těm větším.

I v poslední národohospodářské schůzi znovu se objevily tyto rozpory, prý jinak se musí počítat se zemědělstvím, kde hospodář zabývá se jenom hospodářstvím, a jinak se musí hleděti na ty, kteří mají mimořádné zaměstnání.

Předseda (zvoní): Upozorňuji pana řečníka, že jeho lhůta již uplynula!

Sen. Douda (pokračuje): Já to zkrátím.

To dokazuje nejlépe, že i tento zákon přispěje přímo k vašemu programu a že hypotekárním zadlužením podaří se vám co nejdříve váš plán, vyřaditi celé desetitisíce z provozu pěstování zemědělských plodin, abyste tak snáze mohli přijíti k racionalisaci a zprůmyslnění půdy.

Z těchto důvodů podáváme opravné návrhy k tomuto vládnímu návrhu a zá roveň podáváme resoluční návrh, aby vláda do příštího zasedání podzimního předložila předlohu o pojištění živelním, dobytčím a požárním, ovšem na zcela jiných základech, než jak si to představuje koalice, aby veškeré to vedení bylo složeno tak jako u starobního a invalidního pojištění, nýbrž naopak, aby samospráva pojišťovny byla čistě v rukou pojištěnců a ne aby tam byli dosazováni lidé, kteří často zemědělství nerozumějí. Jen tenkráte bude zemědělství pomoženo, až zemědělci i dělníci pochopí svoje povinnosti a odstraní kapitalistický řád a zřídí si zřízení socialistické, které bude vyhovovati pracujícím vrstvám. (Potlesk senátorů strany komunistické.)

Předseda (zvoní): Další slovo má pan sen. Böhr.

Sen. Böhr (německy): Slavný senáte! Zaměstnávají nás nyní dvě předlohy, které se týkají vzniklých anebo letos ještě vznikajících živelních škod. Přeji s vámi všem, aby 16. červenec letos byl ukončením bouří, živelních pohrom, které by beztak stísněnému zemědělství přinesly ještě více škod. Ale zkušenosti let ukazují, že v polovině července živelní škody ještě nepřestávají, a že jistě dlužno ještě očekávati mnohé bouřlivé dny.

O bližším obsahu předlohy nechci se zde šířiti. Vyložil jsem své názory již v příslušném výboru. Můj názor je ten, že je lepší vrabec v hrsti než holub na střeše. I když předloha neposkytuje příliš velké pomoci, poskytuje přece mnohé. Poskytuje a umožňuje půjčky státní zárukou, poskytuje úrokový příspěvek a podobné. Obzvláštní důraz kladu na to, že příslušné resoluce se snaží zaručiti také praktické provádění těchto pomoc ných opatření, dále že pan ministr zemědělství výslovně slíbil, že v příslušných okresních a obecních komisích všichni poškození budou slyšeni a budou moci přednésti svá přání a stížnosti, že se dále obecenstvu dostane do rukou tištěné zevrubné poučení o obsahu zákona a sem spadajících zákonů o pomocných opatřeních. Neboť stává se bohužel často, že se mnozí z neznalosti toho, čeho zákony o nouzových opatřeních poskytují, této pomoci na venkově nedovolávají a jí pak pozbývají. Že záruka je příznivá, víme pro potíže při zjednávání úvěru. Ukázalo se ovšem také mnohdy, na př. při státní záruce u stavebního zákona, že bylo mnohé peněžní ústavy přesto těžko pohnouti k tomu, aby poskytly půjčku na druhou hypotéku, ačkoli černé na bílém bylo možno prokázati státní záruku. Tu měly by se přece peněžní ústavy vůči stranám zachovati s větší ochotou.

Dále je přáním širokých kruhů, aby se při zemědělských opatřeních a podporách nečinilo rozdílu mezi majiteli pozemků a zemědělci hlavním povoláním a takovými, kteří jimi jsou jen vedlejším povoláním, jako jsou kováři, koláři, domkáři, kteří vedle své živnosti mají nějaký pozemek a pohromou bývají postiženi právě tak jako jejich sousedi, kteří jsou zemědělci hlavním povoláním. Dosud se činil rozdíl tím, že se jedni musili obraceti na ministerstvo zemědělství, druzí na ministerstvo vnitra. Ve výborech se namnoze žádalo, aby zde nastala jednotnost a aby pokud možno všichni, kdož poškozeni byli na svých pozemcích, co do pomocných opatření podléhali výhradně ministerstvu zemědělství.

Dovolil jsem si podati na pana ministra zemědělství také dotaz stran zamýšlených opatření pro nové zasázení ovocných stromů anebo stran opatření již provedených, pokud jde o majitele zahrad a pěstitele ovoce, kteří za strašně kruté zimy před více než dvěma lety utrpěli tolik škod, kdy jak známo v Československu zmrzlo přes 5 mil. ovocných stromů, což projevilo škodlivé účinky nejen doma, nýbrž také pro naši obchodní bilanci. Dostalo se mně ujištění, že v poslední době byly v té příčině různým zemědělským korporacím bez rozdílu druhu vydány pokyny, a že se také mně dostane písemného vyřízení mého dotazu. Byla by přece věčná škoda, kdyby obsáhlé soupisy obrovského počtu zmrzlých ovocných stromů v obcích měly sloužiti jen ryze statistickým účelům, aniž by se poškozeným dostalo praktické pomoci.

Velevážení, pokud jde o zemědělství, nemá dnes věru ustláno na růžích. Nevede se zemědělství dobře, a nikdo zde nebude tvrditi, že by smlouvy s Jihoslavií, Rumunskem, s Polskem, se kterým se nyní zase vyjednává, přinesly snad výhody ve prospěch zemědělství. Není také dobře v cizině. Stojíme před smutnými událostmi v největší sousední říši, které své stíny vrhají také na jiné země a též na Československo, zejména pokud jde o tak významný cizinecký ruch v lázeňských místech a letoviskách.

Jsem toho proto dalek, abych zde vedl nějakou stranickou polemiku. Obracím se jen na jednu adresu. V >Landpost<, hlavním orgánu svazu Bund der Landwirte, ze dne 10. července t. r., nalézá se otisk řeči, kterou prý pan kolega Stöhr pronesl zde, a dostalo se mně ujištění, že tato řeč, jak je zde ve jmenovaném orgánu uveřejněna, která se v prvé části po celé sloupce zabývá sociální demokracií a jiným, pak zase po celé sloupce německou křesťanskosociální stranou lidovou, ve stenografickém protokole vůbec v té délce a ostrosti obsažena není. Nemám stenografický protokol dosud po ruce, nebyl dosud rozdán, a vezmu si práci a sám věc srovnám. Ale od jiné strany jsem slyšel, že ve stenografickém protokole mnohé z těchto příkrostí, které se zde přinášejí, vůbec obsaženy nejsou. (Výkřiky sen. Stöhra.) Pane kolego Stöhre, myslím, že velevážený pan vůdce Vaší strany, když to četl, vyjádřil se o Vás asi takto: Si tacuisses, philosophus mansisses. Neboť pan kolega Stöhr mezi jiným řekl nebo napsal: Pro zájmy zemědělství prý německá křesťanskosociální strana lidová neměla nikdy zájmu. (Sen. Kahler [německy]: Ano! - Sen. Stöhr [německy]: Tak jest!) Myslím, že pan vůdce Vaší strany Vám asi odpověděl, že to snad nebylo přece proti zemědělství, když jsme my křesťanští sociálové v době kulhavky po válce, kdy tolik obcí se octlo ve velké tísni, dosáhli toho, že sedlákům byli půjčováni anebo levně prodáváni erární koně, (Sen. Stohr [německy]: To byla zásluha!) že jsme žádali a dosáhli zlevnění dovozu ovoce, které se v mnohých krajinách skvěle vydařilo, z ovocnářských do továrních krajin, že jsme v daňových věcech velmi často účinně zasahovali ve prospěch zemědělství, že jsme velice hájili válečné půjčky obcí, že provedeny byly odpisy, slevy a zlevnění, že jsme ve Šluknově mocně zasáhli také ve prospěch zemědělství, a jestliže jste se zmínil o cle podle váhy, pak se jiní kolegové, kteří zde byli před Vámi, upamatují, že jsme my křesťanští sociálové výslovně zdůrazňovali, že přece není směrodatným počet kusů, nýbrž váha dovezeného jatečného dobytka. Neboť kus mladého dobytka o váze asi dvou centů je přece pro tuzemskou potřebu a pro konkurenci něčím jiným, nežli vykrmený kus, vážící mnoho centů. To jsme výslovně přednesli. (Výkřiky sen. Stöhra.) Dále: My prý jsme zhola ničeho neučinili a Vy říkáte nebo píšete dokonce v onom článku: >Na tisících příkladů a případů mohl bych u zástupců a vůdců této strany dokázati přímo zemědělství nepřátelské smýšlení a jednání.< Nuže, jmenujte tyto tisíce příkladů, kdy pravíte, že jsme zhola ničeho neučinili! Nebyli jsme úplně v čele, když tehdy před pěti lety šlo o konečné zavedení cel na ochranu zemědělství, a to v době, není-li pravda, kdy ceny živé váhy a obilí byly tak krajně nízké, kdežto cena mouky a cena masa byly tak nesmyslně drahé? (Sen. Stark [německy]: Jsou nevděční, ti páni ze svazu Bund der Lanwirte!) Pak si pan kolega Stöhr - na to chci jen zcela krátce reagovati - dovolil, zmíniti se ironicky o >slavném mléčném návrhu křesťanských sociálů z roku 1930.< (Sen. Stöhr [německy]: Zmínil jsem se jen o tom!) Pane Stöhre, mluvil jste ironicky o jakémsi slavném mléčném návrhu. Váš list >Landruf< v Olomouci dokonce prohlásil, že žádná selská žena nesmí více voliti křesťanskosociálně, neboť to že jsou nepřátelé prodeje mléka atd. Nuže, jestliže jsme my křesťanští sociálové podali návrh, který chce konečně zjednati pořádek na trhu mléka, pak mně každá selka a každý praktický sedlák přisvědčí, že jsme zde navrhovali úlevu pro zemědělství, poněvadž předepsaného nyní obsahu tuku u mléka 5 % anebo 3,2 % ve mnohých městech za zcela normálních poměrů často vůbec nelze dosíci a přece nelze někoho viniti z bryndání mléka, anebo kdy jsme odříznutí od prodeje ve městě a na vesnici a všechno smíme využitkovati jen doma v sýrárně a mlékárně, k výrobě másla. Zase jen těžká škoda pro zemědělství! Když jsem tento návrh podával, tázal jsem se nejen našich zemědělců, nýbrž vyžádal jsem si také posudek praktických zemědělců z kruhů svazu Bund der Landwirte, a ti řekli: Böhre, podejte tento návrh, je to výhoda pro zemědělství, totiž předpoklad normálního obsahu tuku asi 2,8 %. Poněvadž jste nás tak hrozně napadli, uvádím pražský list >Sozialdemokrat<, který dokonce psal: Hle, podívejte se na křesťanské sociály, ti dokonce předčí ještě Bund der Landwirte, pokud jde o ochranu mléka, úlevy a hladký odbyt mléčných výrobků! Páni sociální demokraté mi odpustí, takovéto uznání z úst nepřítele, to zní.... (Výkřiky sen. Stöhra.) Pane kolego Stöhre, ctěný pan vůdce Vaší strany řekl snad ještě, když četl Vaši domnělou řeč: Ale, milý příteli Stöhre, jak jste mohl podškrtnouti výkřik, že hloupí lidé nevymírají, že jsou takoví a že náš postup tak vylíčíte, že německé křesťanskosociální straně lidové příště zajde chuť chytati hejly na venkově. (Sen. Stöhr [německy]: Na tom trvám!) Tu Vám Váš tak logicky a jasně myslící pan vůdce Vaší strany snad pošeptal do ucha (Sen. Stöhr [německy]: Řeknete to snad zase latinsky?), snad Vám to řekl německy, a to dobře německy, myslím: >To přece předpokládá, že zemědělci na venkově jsou hejlové, neboť kde chceme něco chytati, tam musí přece nejdříve to něco býti. Milý příteli - snad pokračoval - Ty jsi tedy hodně nerozvážně sedláky, přívržence Bundu, hluboce urazil a vháníš je takovýmto výsměchem přímo do křesťanského německého svazu sedláků, do organisace německé křesťanskosociální strany lidové.< Tak patrně asi k Vám mluvil pan vůdce Vaší strany. Pane kolego Stöhre, chci Vás upamatovati na jednu příhodu. Bylo to v době prvých všeobecných voleb ve starém Rakousku. Tu byl jsem kandidován a po prvé povolán do velké obce s průmyslovým a zemědělským obyvatelstvem. Velký sál střelnice byl naplněn, a, podivno, přívrženci křesťanskosociální strany obsadili jednu polovinu, pestří svobodomyslní odpůrci druhou polovinu. Pronesl jsem za velkého potlesku svých přívrženců svou kandidátní řeč a pak se hlásil jako mluvčí svobodomyslných stran mladý pán, jehož jméno - ani místo, kde se to událo - neuvedu, poněvadž se od té doby velice změnil ve svůj prospěch. (Výkřiky.) Dotyčný pán začal svou řeč: >Pan kandidát Böhr přišel do naší obce na politické chytání hejlů.< Odpověděl jsem mu: >Pane mluvčí, podívejte se, všichni tito pánové zde mne volali, jsou mého smýšlení, ty nepotřebuji chytati, souhlasili se mnou. Prosím, abyste mi vysvětlil, kde sedí hejlové, které teprve mám chytati.< Všeobecné haló, velký smích způsobila má poznámka, a výsledek při volbě byl, že tehdy počet křesťanských sociálů byl největší, kterého jsme v této obci kdy mohli dosáhnouti. (Sen. Stöhr [německy]: Také to dokazuje, že hloupí lidé nikdy nevymřou!)